Array ( [0] => 14661519 [id] => 14661519 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Finsko [uri] => Finsko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Finsko je stát nacházející se v severní Evropě. Leží mezi Norskem, Švédskem a Ruskem. Sousedí rovněž s Estonskem na severovýchodě a s Lotyšskem na jihovýchodě. Je to členský stát Evropské unie a NATO. Hlavním městem je Helsinky. Finsko je známé svou přírodou, která zahrnuje tisíce jezer, lesy a ostrovy. K největším jezerům patří Saimaa, Päijänne a Inari. Nejvyšší hora se jmenuje Halti. Klima ve Finsku je chladné a mírné, s chladnými zimami a mírnými léty. Finská společnost je známá pro svou vysokou kvalitu života, rovnost pohlaví, vysokou úroveň vzdělání a sociální jistoty. Finsko je také jednou z nejšťastnějších zemí světa. Hlavními jazyky jsou finština a švédština. Ve Finsku je rozvinutý průmysl a ekonomika. Nejdůležitějšími odvětvími jsou dřevozpracující průmysl, elektronika, telekomunikace, strojírenství a energetika. Finsko je také jedním z největších světových producentů papíru. Finská kultura je bohatá a tradiční. Zahrnuje folklór, hudbu, literaturu, design, saunování a sport. Hokej a rally jsou velmi populární sporty ve Finsku. Finská sauna je jednou z nejznámějších tradic, které jsou společné pro finský způsob života. Turistika je také důležitou součástí finské ekonomiky. Turisté přijíždějí za přírodními krásami, aktivitami na sněhu, návštěvou Santa Clause a prozkoumáváním tradiční finské kultury. Finsko je jednou z nejvíce lépe hodnocených zemí světa v oblasti vzdělání, životního prostředí, sociálního blahobytu a lidských práv. Je také světovým lídrem v oblastech inovací a technologií. [oai] => Finsko je stát nacházející se v severní Evropě. Leží mezi Norskem, Švédskem a Ruskem. Sousedí rovněž s Estonskem na severovýchodě a s Lotyšskem na jihovýchodě. Je to členský stát Evropské unie a NATO. Hlavním městem je Helsinky. Finsko je známé svou přírodou, která zahrnuje tisíce jezer, lesy a ostrovy. K největším jezerům patří Saimaa, Päijänne a Inari. Nejvyšší hora se jmenuje Halti. Klima ve Finsku je chladné a mírné, s chladnými zimami a mírnými léty. Finská společnost je známá pro svou vysokou kvalitu života, rovnost pohlaví, vysokou úroveň vzdělání a sociální jistoty. Finsko je také jednou z nejšťastnějších zemí světa. Hlavními jazyky jsou finština a švédština. Ve Finsku je rozvinutý průmysl a ekonomika. Nejdůležitějšími odvětvími jsou dřevozpracující průmysl, elektronika, telekomunikace, strojírenství a energetika. Finsko je také jedním z největších světových producentů papíru. Finská kultura je bohatá a tradiční. Zahrnuje folklór, hudbu, literaturu, design, saunování a sport. Hokej a rally jsou velmi populární sporty ve Finsku. Finská sauna je jednou z nejznámějších tradic, které jsou společné pro finský způsob života. Turistika je také důležitou součástí finské ekonomiky. Turisté přijíždějí za přírodními krásami, aktivitami na sněhu, návštěvou Santa Clause a prozkoumáváním tradiční finské kultury. Finsko je jednou z nejvíce lépe hodnocených zemí světa v oblasti vzdělání, životního prostředí, sociálního blahobytu a lidských práv. Je také světovým lídrem v oblastech inovací a technologií. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Finska [2] => | úřední název = {{cizojazyčně|fi|Suomen tasavalta}}
{{cizojazyčně|sv|Republiken Finland}} [3] => | úřední název česky = Finská republika [4] => | vlajka = Flag of Finland.svg [5] => | článek o vlajce = Finská vlajka [6] => | znak = Coat of arms of Finland.svg [7] => | článek o znaku = Státní znak Finska [8] => | mapa umístění = EU-Finland.svg [9] => | rozloha = 338 432 [10] => | rozlmisto = 64 [11] => | procent vody = 9,4 [12] => | počet obyvatel = 5 631 751 [13] => | obyvmisto = 116 [14] => | obyvatelé aktuální k = [[2020]] [15] => | hustota = 16,04 [16] => | hustmisto = 165 [17] => | HDI = 0,940 [18] => | HDIvývoj = růst [19] => | HDIvýše = velmi vysoký [20] => | HDI aktuální k = 2021 [21] => | HDImísto = 11 [22] => | jazyk = [[finština]], [[švédština]], [[severní sámština]], [[skoltská sámština]], [[inarijská sámština]], [[ruština]], [[karelština]], [[finská romština]], [[finská znaková řeč]], [[finsko-švédská znaková řeč]] [23] => | náboženství = [[Finská církev]] 72,0 %, [[Pravoslaví|pravoslavní]] 1,1 % [http://www.stat.fi/tup/suoluk/suoluk_vaesto.html Väestö - Tilastokeskus] [24] => | nejvyšší hora = [[Halti]] [25] => | výška nejvyšší hory = 1328 [26] => | státní zřízení = [[parlamentní republika]] [27] => | hlavní město = [[Helsinky]] (''Helsinki'') [28] => | funkce1 = Prezident [29] => | vládce1 = [[Alexander Stubb]] [30] => | funkce2 = Předseda vlády [31] => | vládce2 = [[Petteri Orpo]] [32] => | článek o hymně = Finská hymna [33] => | hymna = {{lang|fi|''Maamme''}} (finsky)
{{lang|sv|''Vårt land''}} (švédsky) [34] => | datum vzniku = [[6. prosinec|6. prosince]] [[1917]] (uznána [[22. prosinec|22. prosince]]) [35] => | způsob vzniku = nezávislost na [[Rusko|Rusku]] [36] => | měna = [[euro]] [37] => | kód měny = EUR [38] => | HDP/ob. = 53 654{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2024-03-12}} [39] => | HDP/ob.misto = 23 [40] => | HDP aktuální k = 2021 [41] => | ison = 246 [42] => | iso3 = FIN [43] => | iso2 = FI [44] => | mpz = FIN (dříve SF) [45] => | doména = fi [46] => | předvolba = +358 [47] => | čas = +2 [48] => | commonscat = Finland [49] => | soubor hymny = United States Navy Band - Maamme.ogg [50] => }} [51] => {{Namluvený článek|Finsko_-_namluvený_článek.ogg|[[12. květen|12. května]] [[2017]]}} [52] => '''Finsko''' ({{Vjazyce2|fi|{{Audio|Fi-suomi.ogg|''Suomi''}}}}, {{Vjazyce2|sv|{{Audio|Sv-Finland.ogg|''Finland''}}}}), plným názvem '''Finská republika''' ({{Vjazyce2|fi|''Suomen tasavalta''}}, {{Vjazyce2|sv|''Republiken Finland''}}),{{refn|group="pozn."|„Finská republika“ nebo {{cizojazyčně|fi|Suomen tasavalta}} ve finštině, {{cizojazyčně|sv|Republiken Finland}} ve švédštině a {{cizojazyčně|se| Suoma dásseváldi}} v severní sámštině je dlouhý protokolární název, který však není zákonem definován. Legislativa uznává pouze krátký název.}} je [[Severské státy|severský stát]] v [[Severní Evropa|severní Evropě]] omývaný [[Baltské moře|Baltským mořem]], [[Botnický záliv|Botnickým zálivem]] a [[Finský záliv|Finským zálivem]], hraničící s [[Norsko|Norskem]] na severu, [[Švédsko|Švédskem]] na severozápadě a [[Rusko|Ruskem]] na východě. Hlavním a největším městem jsou [[Helsinky]]. Další významná města jsou [[Espoo]], [[Vantaa]], [[Tampere]], [[Oulu]] a [[Turku]]. [53] => [54] => Země má 5,6 milionu obyvatel (k roku 2020),{{Cite web|url=https://www.tilastokeskus.fi/tup/suoluk/suoluk_vaesto_en.html|title=Population|last=Tilastokeskus|website=www.tilastokeskus.fi|language=en|access-date=5 June 2018}} z nichž většina žije ve střední a jižní části země a mluví [[Finština|finsky]], [[Baltofinské jazyky|baltofinským jazykem]] z rodiny [[Uralské jazyky|uralských]] jazyků, nepříbuzným se [[Severogermánské jazyky|skandinávskými jazyky]].{{cite web |url=http://www.stat.fi/tup/suoluk/suoluk_vaesto_en.html |title= Finland in Figures: Population|date=27 March 2014 |publisher=Population Register Centre |accessdate=1 April 2014|language =Finnish}} Finsko je osmá největší země v Evropě a [[Seznam států světa podle hustoty zalidnění|nejřídčeji osídlená]] země v [[Evropská unie|Evropské unii]]. Je [[parlamentní systém|parlamentní]] republikou skládající se z 309 [[Obce Finska|obcí]] a jednoho [[Autonomní území|autonomního území]] – [[Alandy|Alandských ostrovů]]. Více než 1,4 milionu lidí žije v metropolitní oblasti [[Velké Helsinky]], která produkuje třetinu [[Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] země. [[Švédština]] je druhým oficiálním jazykem Finska, zejména v některých pobřežních oblastech a na Alandech. Na severu země, v [[Laponsko|Laponsku]], je tradiční místo života [[Sámové|Sámů]], domorodých [[Ugrofinské národy|ugrofinských]] obyvatel. Velká většina Finů je členem Evangelické [[Luteránství|luteránské církve]].{{Citace elektronické monografie [55] => | titul = United States Department of State [56] => | url = https://www.state.gov/reports/2018-report-on-international-religious-freedom/finland/ [57] => | datum přístupu = 2019-11-24 [58] => | jazyk = en-US [59] => }} [60] => [61] => Finsko bylo osídleno po skončení poslední [[Doba ledová|doby ledové]], přibližně kolem roku 9000 př. n. l.{{Cite book|title=Muinaisuutemme jäljet|author1=Georg Haggren|author2=Petri Halinen|author3=Mika Lavento|author4=Sami Raninen|author5=Anna Wessman|publisher=Gaudeamus|year=2015|isbn=978-952-495-363-4|location=Helsinki|pages=23}} [[Kultura hřebenové keramiky|Kultury hřebenové keramiky]] z doby kolem roku 5200 př. n. l. přinesla první hrnčířství a [[kultura se šňůrovou keramikou]] se shoduje se začátkem zemědělství v letech 3000 až 2500 př. n. l. Doba [[Doba bronzová|bronzová]] a [[doba železná]] byla charakterizována rozsáhlými kontakty s jinými kulturami ve [[Fennoskandinávie|Fennoskandinávii]] a v [[Baltský region|Pobaltí]]. V té době mělo Finsko tři hlavní kulturní oblasti – [[Vlastní Finsko|Jihozápadní Finsko]], [[Tavastie|Tavastii]] a Karélii.{{Cite book|title=Muinaisuutemme jäljet|author1=Georg Haggren|author2=Petri Halinen|author3=Mika Lavento|author4=Sami Raninen|author5=Anna Wessman|publisher=Gaudeamus|year=2015|isbn=9789524953634|location=Helsinki|pages=339}} Od konce 13. století se Finsko postupně stalo nedílnou součástí Švédska díky severním křížovým výpravám a švédskou částečnou kolonizaci pobřežního Finska, což se dodnes odráží v rozšíření švédského jazyka a jeho oficiálním postavení. [62] => [63] => V roce 1809 bylo Finsko přičleněno do [[Ruské impérium|Ruské říše]] jako autonomní [[Finské velkoknížectví]]. V roce 1906 se Finsko stalo prvním evropským státem, který udělil všem dospělým občanům právo volit, a prvním na světě, který dal všem dospělým občanům právo kandidovat do veřejné funkce.{{cite web |url=http://web.eduskunta.fi/Resource.phx/parliament/aboutparliament/presentation/history.htx |work=eduskunta.fi |url-status=dead |archivedate=6 December 2015 |author=Parliament of Finland |title=History of the Finnish Parliament |archiveurl=http://archive.wikiwix.com/cache/20151206184816/http://web.eduskunta.fi/Resource.phx/parliament/aboutparliament/presentation/history.htx |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2019-11-24 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140926021342/http://web.eduskunta.fi/Resource.phx/parliament/aboutparliament/presentation/history.htx |datum archivace=2014-09-26 |nedostupné=ano }} Po [[Ruská revoluce (1917)|ruské revoluci]] v roce 1917 Finsko vyhlásilo nezávislost. V roce 1918 byl rodící se stát rozdělen [[Finská občanská válka|občanskou válkou]]; bolševiky nakloněná [[Finská socialistická dělnická republika|Rudá garda]], podporovaná [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|sovětským Ruskem]], bojovala proti Bílé gardě, podporovanou [[Německé císařství|Německou říší]]. Po krátkém pokusu o [[Finské království|založení království]] se země stala republikou. Ve [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] ztratilo ve prospěch Sovětského svazu části [[Karélie]], [[Salla|Sally]], [[Kuusamo|Kuusama]] a Petsama. [64] => [65] => Finsko zůstávalo do padesátých let 20. století převážně [[Zemědělství|zemědělskou]] zemí. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], kvůli válečným reparacím Sovětskému svazu, bylo přinuceno se industrializovat. Země se rychle rozvinula ve vyspělou ekonomiku a zároveň vybudovala rozsáhlý [[sociální stát]] založený na severském modelu, což vedlo k rozsáhlé prosperitě a vysokému příjmu na hlavu.{{cite web |url=http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2013/01/weodata/weorept.aspx?pr.x=65&pr.y=7&sy=2009&ey=2012&scsm=1&ssd=1&sort=country&ds=.&br=1&c=172&s=NGDPD%2CNGDPDPC%2CPPPGDP%2CPPPPC%2CLP&grp=0&a= |title=Finland |publisher=International Monetary Fund |accessdate=17 April 2013}} Finsko je špičkovým hráčem v řadě ukazatelů národního výkonu, včetně vzdělávání, hospodářské konkurenceschopnosti, občanských svobod, kvality života a lidského rozvoje.{{cite web |url=http://www.worldaudit.org/countries/finland.htm |title=Finland: World Audit Democracy Profile |work=WorldAudit.org |archiveurl=https://web.archive.org/web/20131030113921/http://www.worldaudit.org/countries/finland.htm |archivedate=30 October 2013}}{{Cite journal |url=http://www.oecd-ilibrary.org/education/tertiary-education-graduation-rates_20755120-table1 |title=Tertiary education graduation rates—Education: Key Tables from OECD |doi=10.1787/20755120-table1 |publisher=OECD iLibrary |date=14 June 2010 |accessdate=6 March 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20110430055650/http://www.oecd-ilibrary.org/education/tertiary-education-graduation-rates_20755120-table1 |archive-date=30 April 2011 |url-status=dead |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2019-11-24 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110430055650/http://www.oecd-ilibrary.org/education/tertiary-education-graduation-rates_20755120-table1 |datum archivace=2011-04-30 |nedostupné=ano }} {{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.oecd-ilibrary.org/education/tertiary-education-graduation-rates_20755120-table1 |datum přístupu=2019-11-24 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110430055650/http://www.oecd-ilibrary.org/education/tertiary-education-graduation-rates_20755120-table1 }}{{cite web |url=http://e24.no/makro-og-politikk/article3803493.ece |title=Her er verdens mest konkurransedyktige land—Makro og politikk |publisher=E24.no |date=9 September 2010 |accessdate=6 March 2011 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20101014010931/http://e24.no/makro-og-politikk/article3803493.ece |archivedate=14 October 2010 |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2019-11-24 |url archivu=https://web.archive.org/web/20101014010931/http://e24.no/makro-og-politikk/article3803493.ece |datum archivace=2010-10-14 |nedostupné=ano }}{{cite web |url=http://www.prosperity.com/country.aspx?id=FI |title=The 2009 Legatum Prosperity Index |publisher=Prosperity.com |accessdate=4 February 2010 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20091029140547/http://www.prosperity.com/country.aspx?id=FI |archivedate=29 October 2009 |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2019-11-24 |url archivu=https://web.archive.org/web/20091029140547/http://www.prosperity.com/country.aspx?id=FI |datum archivace=2009-10-29 |nedostupné=ano }} V roce 2015 bylo Finsko na prvním místě v rámci indexu Světového lidského kapitálu{{cite web |url=http://reports.weforum.org/human-capital-report-2015/rankings/ |title=Human Capital Report 2015 |website=[[World Economic Forum]] |accessdate=15 May 2015}} a Indexu svobody tisku a jako nejstabilnější země na světě v letech 2011–2016 v Indexu nestabilních států{{cite web |url=http://fsi.fundforpeace.org/rankings-2016 |title=Fragile States Index 2016 |publisher=Fundforpeace.org |accessdate=27 November 2016 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20170204213240/http://fsi.fundforpeace.org/rankings-2016 |archivedate=4 February 2017 |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2019-11-24 |url archivu=https://web.archive.org/web/20170204213240/http://fsi.fundforpeace.org/rankings-2016 |datum archivace=2017-02-04 |nedostupné=ano }} a na druhém místě ve zprávě Světové míry nerovnosti mezi pohlavími.{{cite book |title = Gender Gap Report |url = http://www3.weforum.org/docs/WEF_GenderGap_Report_2012.pdf |publisher = WEF }} Také se umístilo na prvním místě ve zprávě Nejšťastnější země světa za roky 2018 a 2019.{{cite news |last= Hetter|first=Katia|date=26 March 2019|title=This is the world's happiest country in 2019|url=https://www.cnn.com/travel/article/worlds-happiest-countries-united-nations-2019/index.html|work=[[CNN]] |location= |access-date=31 March 2019}} [66] => [67] => Finsko se v roce 1955 stalo členem [[Organizace spojených národů]] a přijalo oficiální politiku neutrality, kterou zastávalo až do doby [[Ruská invaze na Ukrajinu|ruské invaze na Ukrajinu]] v roce 2022. [68] => {{Citace elektronického periodika [69] => | příjmení = Zeman [70] => | jméno = Drahoslav [71] => | titul = Finsko vstupuje do NATO. Přináší silné dělostřelectvo i strategickou polohu [72] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3576551-finsko-vstupuje-do-nato-prinasi-silne-delostrelectvo-i-strategickou-polohu [73] => | datum vydání = 2023-04-04 [74] => | datum přístupu = 2023-04-04 [75] => | periodikum = ČT24 [76] => | vydavatel = Česká televize [77] => }} [78] => Finsko-sovětská smlouva z roku 1948 dala Sovětskému svazu určitý vliv na finskou domácí politiku během [[Studená válka|studené války]]. Finsko se v roce 1969 připojilo k [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|Organizaci pro hospodářskou spolupráci]], v roce 1994 k [[Partnerství pro mír|Partnerství pro mír s NATO]] a v roce 1995 vstoupilo do [[Evropská unie|Evropské unie]], v roce 1997 do [[Euroatlantická rada partnerství|Euroatlantické rady partnerství]],[http://www.nato.int/cps/en/natohq/topics_49594.htm Relations with Finland]. NATO (13 January 2016) do [[Eurozóna|eurozóny]] na jejím počátku v roce 1999 a do [[Severoatlantická aliance|NATO]] v roce 2023. [79] => [80] => == Název == [81] => Za nejranější písemnou podobu jména ''Finsko'' jsou považovány tři [[Runový kámen|runové kameny]]. Dva byly nalezeny ve švédské provincii Uppland a je na nich nápis ''finlonti'' (U 582). Třetí byl nalezen na [[Gotland]]u. Je na něm nápis ''finlandi'' (G 319) a je datován až do 13. století.{{cite web |url=http://www.arkisto.fi/ |title=National Archives Service, Finland (in English) |accessdate=22 January 2007}} Jméno lze považovat za příbuzné s názvem kmene ''Finns,'' který je zmíněn poprvé v datové době v roce 98 n. l. (sporný význam). [82] => [83] => V češtině se pro Finsko též používal název ''Čuchonsko.''{{Citace monografie [84] => | titul = Slovník spisovného jazyka českého I. A–M [85] => | redaktoři = Bohumil Havránek [86] => | vydání = 1 [87] => | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd [88] => | místo = Praha [89] => | počet svazků = 4 [90] => | počet stran = 1311 [91] => | typ svazku = sešit [92] => }} [93] => [94] => === Suomi === [95] => Jméno ''Suomi'' (finský název Finska) má nejistý původ, ale kandidátem na původ je [[Baltské jazyky|protobaltské]] slovo ''*źemē'', které znamená „země“. Kromě jazyků blízkých k finštině ([[baltofinské jazyky]]) se tento název používá také v [[Baltské jazyky|baltských jazycích]] [[Lotyština|lotyštině]] a [[Litevština|litevštině]]. Alternativně bylo navrženo indoevropské slovo *''gʰm-on'' „muž“ (srov. [[Gótština|gótské]] ''guma'', latinské ''homo''), která byla vypůjčeno jako *''ćoma''. Slovo původně odkazovalo pouze na historickou provincii Finsko a později na severní pobřeží [[Finský záliv|Finského zálivu]], přičemž severní regiony, jako je Ostrobothnia, byly až do pozdějšího období vyloučeny. Dřívější teorie navrhovaly odvození od ''suomaa'' ([[Slatiniště|slatiništní]] půda) nebo ''suoniemi'' (slatiništní mys), ale tyto jsou nyní považovány za zastaralé. Někteří vědci navrhli společnou etymologii se ''slovem saame'' ([[Sámové]], ''fino-ugriští'' lidé z [[Laponsko (Finsko)|Laponska]]) a ''[[Tavastie|Häme]]'' (provincie ve vnitrozemí), ale tato teorie je nejistá.[http://www.kotikielenseura.fi/virittaja/hakemistot/jutut/1998_613.pdf kotikielenseura.fi], SUOMI (TTAVIA ETYMOLOGIOITA). [96] => [97] => Nejstarší dochovalé použití slova ''Suomi'' je z roku 811 v královských letopisech [[Annales regni Francorum]], kde je použito jako jméno osoby spojené s mírovou smlouvou.{{Cite web |url=http://www.thelatinlibrary.com/annalesregnifrancorum.html|title=Annesl Regni Francorum|website=www.thelatinlibrary.com|access-date=29 July 2018}}{{Cite book |title=''Keskiajan suomen kielen dokumentoitu sanasto ensiesiintymisvuosineen'' |last=Heikkilä |first=Mikko K. |publisher=Mediapinta |year=2017 |isbn=978-952-236-859-1 |location= |pages=44}} [98] => [99] => === Pojetí === [100] => V nejstarších historických pramenech z 12. a 13. století se termín Finsko týká pobřežní oblasti kolem [[Turku]] od Perniö po [[Uusikaupunki]]. Tato oblast se později stala známá jako vlastní Finsko, na rozdíl od názvu země Finsko. Finsko se stalo běžným názvem pro celou zemi ve staletém procesu, který začal, když [[katolická církev]] zřídila v Nousiainenu, v severní části provincie Suomi, misionářskou diecézi možná někdy už ve 12. století.{{Cite book |title=Suomen museo 2003. The Origins of Finland and Häme |last=Salo |first=Unto |publisher=Suomen muinaismuistoyhdistys |year=2004 |isbn=978-951-9057-55-2 |location=Helsinki |pages=55}} [101] => [102] => Zpustošení Finska během [[Severní válka|severní války]] (1714–1721) a během [[rusko-švédská válka (1741–1743)|rusko-švédské války]] (1741–1743) způsobila, že Švédsko začalo klást velký důraz na obranu své východní poloviny před Ruskem. Tyto zkušenosti z 18. století vytvořily pocit sdíleného osudu, který ve spojení s jedinečným finským jazykem vedl k přijetí rozšířeného pojetí Finska.{{cite web |url=http://www.uppslagsverket.fi/sv/sok/view-103684-FinlandsHistoria1700Talet |title=Finlands historia: 1700-talet |last=Lindberg |first=Johan |date=26 May 2016 |website=[[Uppslagsverket Finland]] |access-date=30 November 2017 |quote= |language=Swedish}} [103] => [104] => == Historie == [105] => {{Podrobně|Dějiny Finska}} [106] => [107] => === Prehistorie === [108] => [[Soubor:Kiuruveden reikäkirves - Stone axe of Kiuruvesi.jpg|náhled|Artefakt z doby kamenné nalezený nedaleko [[Kiuruvesi]]|265x265pixelů]] [109] => [[archeologie|Archeologické]] nálezy prokazují, že oblast, která dnes náleží Finsku, byla osídlena již v [[8. tisíciletí př. n. l.|osmém tisíciletí před naším letopočtem]] během [[doba kamenná|doby kamenné]], když se stáhl [[ledovec]] po poslední [[doba ledová|době ledové]]. Předpokládá se, že první obyvatelé byli především [[lov]]ci.{{Citace monografie [110] => | příjmení = Jutikkala [111] => | jméno = Eino [112] => | příjmení2 = Pirinen [113] => | jméno2 = Kauko [114] => | rok = 1999 [115] => | titul = Suomen historia, Dějiny Finska [116] => | překladatelé = Lenka Fárová [117] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [118] => | místo = Praha [119] => | isbn = 80-7106-406-8 [120] => | strany = 7–12 [121] => }} [122] => [123] => Okolo roku [[6. tisíciletí př. n. l.|5000 př. n. l.]] došlo k výraznějšímu oteplení a zvlhčení, což vedlo k rozvoji sídlišť. Zároveň se ve Finsku objevilo spolu s [[kultura hřebenové keramiky|kulturou hřebenové keramiky]] [[hrnčířství]].{{Citace elektronické monografie|url=http://virtual.finland.fi/netcomm/news/showarticle.asp?intNWSAID=25919|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=25-08-2007|url archivu=https://web.archive.org/web/20071027152656/http://virtual.finland.fi/netcomm/news/showarticle.asp?intNWSAID=25919|datum archivace=27-10-2007|nedostupné=ano}} Existenci čilého výměnného systému dokládají nálezy [[Azbest|osinku]] a [[mastek|mastku]] z východního Finska, [[křemen]]e z jižní [[Skandinávie]] a [[Rusko|Ruska]], [[dláto|dlát]] od [[Oněžské jezero|Oněžského jezera]] a hrotů [[oštěp]]ů ze severní Skandinávie. [124] => [125] => Dnes se soudí, že mluvčí [[ugrofinské jazyky|ugrofinského]] jazyka přišli do Finska během [[doba kamenná|doby kamenné]], pravděpodobně již mezi prvními [[mezolit]]ickými osadníky. [126] => [[Soubor:Kierikki Stone Age Centre Oulu Finland 03.jpg|vlevo|náhled|Obydlí z doby kamenné, [[Oulu]]]] [127] => Příchod [[Kultura se šňůrovou keramikou|kultury šňůrové keramiky]] (také kultura sekeromlatů) do jižního Finska mezi lety [[32. století př. n. l.|3200]] až [[25. století př. n. l.|2500 př. n. l.]] se považuje za počátek [[zemědělství]]. Přesto [[lov]] a [[rybolov]] zůstal důležitou součástí hospodaření, obzvláště v severních a východních částech země, kde se i nadále vyskytovala [[kultura hřebenové keramiky]]. První známky [[zemědělství]] pocházejí z období asi [[23. století př. n. l.|2300 př. n. l.]] Výrazná změna v kultuře svědčí o příchodu nového obyvatelstva, pravděpodobně z [[Baltské státy|Pobaltí]], které se stalo vyšší vrstvou a zřejmě i významně ovlivnilo místní [[Jazyk (lingvistika)|jazyk]]. [128] => [129] => [[Doba bronzová]] ([[15. století př. n. l.|1500]] – [[5. století př. n. l.|500 př. n. l.]]) a [[doba železná]] (500 př. n. l. – [[12. století|1200 n. l.]]) byly ve znamení rozsáhlých kontaktů se [[Skandinávie|Skandinávií]], severním [[Rusko|Ruskem]] a [[Baltské státy|Pobaltím]]. Kolem roku 500 př. n. l. se ve Finsku výrazně ochladilo, což vedlo ke značnému úbytku obyvatelstva. Opětovný rozmach přišel až s římskou dobou železnou po roce [[50]], která byla dříve spojována s příchodem [[Finové|Finů]], na základě [[lingvistika|lingvistických]] teorií. Novější archeologické nálezy ale tuto hypotézu nijak nepotvrzují. Na konci doby železné žilo ve Finsku asi 50 000 lidí.{{Citace elektronické monografie|url=http://virtual.finland.fi/netcomm/news/showarticle.asp?intNWSAID=25925|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2008-02-11|url archivu=https://web.archive.org/web/20081207120418/http://virtual.finland.fi/netcomm/news/showarticle.asp?intNWSAID=25925|datum archivace=2008-12-07|nedostupné=ano}} [130] => [[Soubor:Northern Europe in 814.jpg|náhled|Severní Evropa roku 814]] [131] => Nejstarší písemná zmínka o Finsku se nalézá v [[Tacitus|Tacitově]] díle ''[[Germania (kniha)|Germania]]'', které bylo napsáno okolo roku 100. Popis [[Kočovnictví|kočovného]] národa ''Fenni'', ale neodpovídá tehdejším Finům, protože ti již byli usedlými zemědělci. Zřejmě se jednalo o popis [[Sámové|Laponců]].{{Citace periodika [132] => | příjmení = Whitaker [133] => | jméno = Ian [134] => | titul = Tacitus' "Fenni" and Ptolemy's "Phinnoi" [135] => | periodikum = The Classical Journal [136] => | datum vydání = 1980 [137] => | ročník = 75 [138] => | číslo = 3 [139] => | strany = 215–224 [140] => | issn = 0009-8353 [141] => | url = https://www.jstor.org/stable/3297154 [142] => | datum přístupu = 2023-03-30 [143] => }} [144] => [145] => Nálezy bohatě vybavených pohřebišť, většinou zbraněmi, napovídají, že vládnoucí elita zde existovala už od [[3. století]]. Nicméně centralizovaná společnost se zde během této doby nevyvinula. [[Alandy]] se nejpozději od 6. století staly zcela [[Švédsko|švédské]]. Styky Finů se Švédskem, čili [[Vikingové|Vikingy]], byly v této době běžné, Vikingové zde byli známí jak díky svým obchodům, tak loupení, přesto neexistuje důkaz o tom, že by ve Finsku, kromě Aland, vznikly v [[Raný středověk|raném středověku]] skandinávské osady. [146] => [147] => === Švédská nadvláda === [148] => {{viz též|Finské velkoknížectví}} [149] => [[Soubor:Piispa Henrik ja Lalli.jpg|vlevo|náhled|[[Jindřich Uppsalský]]]] [150] => Téměř sedmisetletá příslušnost Finska ke [[Švédsko|Švédskému království]] je tradičně spojována až s rokem [[1154]] a údajným příchodem [[křesťanství]], v němž klíčovou roli sehrál původem Angličan [[Jindřich Uppsalský]], pravděpodobně vyslaný švédským králem.{{Citace monografie [151] => | příjmení = Heikkilä [152] => | jméno = Tuomas Mikael [153] => | titul = Christianization of Finland [154] => | url = https://researchportal.helsinki.fi/en/publications/christianization-of-finland [155] => | editoři = Jens Peter Schjødt, John Lindow, Anders Andrén [156] => | vydavatel = Brepols [157] => | místo = Turnhout [158] => | strany = 1729–1744 [159] => | svazek = 4 [160] => | isbn = 978-2-503-57489-9 [161] => | poznámka = DOI: 10.1484/M.PCRN-EB.5.116995 [162] => }} Podle archeologických záznamů ale bylo mezi finskými [[pohanství|pohany]] několik křesťanů již předtím. Švédové podnikli ve 12. a 13. století celkem tři [[švédské křížové výpravy|křížové výpravy do Finska]], které měly za následek [[Christianizace|christianizaci]] Finů a švédskou [[Kolonizace|kolonizaci]] Finska. Švédskou vládu ve Finsku se podařilo stabilizovat [[Birger (jarl)|jarlu Birgerovi]] po křížové výpravě, která se většinou datuje do roku [[1238]] nebo [[1249]]. [[Novgorodská republika|Novgorod]] naopak získal moc nad [[Karélie|Karélií]]. Vznikla tak na východě Finska i hranice mezi [[Římskokatolická církev|katolickou]] a [[Pravoslaví|pravoslavnou]] sférou vlivu. [[Švédština]] se stala dominantním jazykem administrativy a výuky. [[Finština]] zůstala jazykem obyčejných lidí, ve kterém se opisovala jen náboženská literatura.[[Soubor:Mikael Agricola by Albert Edelfelt.jpg|náhled|[[Mikael Agricola]]|236x236pixelů]]Okolo roku [[1249]] do Finska přišel [[Řád bratří kazatelů|dominikánský řád]] a získal zde značný vliv.{{Citace elektronického periodika [163] => | titul = Dominicans in Finland [164] => | periodikum = Studium Catholicum [165] => | url = https://www.studium.fi/dominicans-in-finland.html [166] => | jazyk = en [167] => | datum přístupu = 2023-03-30 [168] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230330073235/https://www.studium.fi/dominicans-in-finland.html [169] => | datum archivace = 2023-03-30 [170] => }} V jihozápadní části země se původní osídlení vyvinulo v první město – [[Turku]], které se záhy stalo jedním z největších měst ve Švédském království.{{Citace periodika [171] => | příjmení = James [172] => | jméno = Thoedore [173] => | titul = Turku, Where Finland's History Was Wrought [174] => | periodikum = The New York Times [175] => | datum vydání = 1984-06-17 [176] => | issn = 0362-4331 [177] => | jazyk = en-US [178] => | url = https://www.nytimes.com/1984/06/17/travel/turku-where-finlands-history-was-wrought.html [179] => | datum přístupu = 2023-03-30 [180] => }} Bydleli v něm z velké části němečtí obchodníci a řemeslníci. Zbytek Finska byl urbanizován jen velmi málo. [[Biskupství]] v Turku bylo založeno během [[13. století]]. Mělo velkou roli, biskup z Turku byl považován za nejmocnějšího muže v zemi a navíc to byl obvykle Fin. Bývala to také často významná osobnost intelektuální a literární, například turkuský biskup [[Mikael Agricola|Mikael Olai Agricola]] přeložil roku [[1551]] do [[Finština|finštiny]] [[Nový zákon]]. [181] => [182] => Během 12. a 13. století obsadil velký počet švédských osadníků jižní a severozápadní pobřeží Finska. V těchto regionech se ještě dnes běžně mluví švédsky. Roku [[1362]] byli zástupci Finska poprvé povoláni, aby se zúčastnili [[Volby|voleb]] švédského krále. Finsko bylo ale také zataženo do vnitřních švédských potyček. Během 80. let 14. století se sem ze skandinávské části Švédska přenesla [[občanská válka]]. Jejím vítězem se stala královna [[Markéta I. Dánská]], která roku [[1389]] svedla na 130 let pod jednu vládu [[Dánsko]], [[Švédsko]] a [[Norsko]] ([[Kalmarská unie]]). Finsko bylo několikrát zataženo do pokusů Švédů tuto unii opustit. Obecně ale Finsko během 15. století relativně prosperovalo, populace rostla a ekonomika se zlepšovala. [183] => [[Soubor:Poltettu kylä.jpg|vlevo|náhled|[[Obušková válka|Válka palic]]]] [184] => Na konci 15. století však přišel zlom, když Rusko po dobytí Novgorodu dostalo chuť i na finské území. Švédsko-ruská válka o Finsko začala v roce [[1495]]. S rozpadem Kalmarské unie a nástupem [[Gustav I. Vasa|Gustava Vasy]] na švédský trůn se k bojům s Rusy přidaly konflikty s Dány a Poláky. Finové nesly břímě těchto bojů, neboť byli obvykle terčem nepřátelských nájezdů, navíc jim byly neustále zvyšovány daně k zaplacení nákladů na války. Strádání vyústilo roku [[1596]] v protišvédské povstání, takzvanou [[Obušková válka|válku palic]], které bylo krvavě potlačeno. Švédští králové nicméně podporovali expanzi finských osadníků a farmářů na sever, na území Laponců a [[Karelové|Karelů]], kteří byli takto vytlačováni; často byl tento proces doprovázen i ozbrojenými střety. Ze Švédska přišlo také [[luteránství]], které se uchytilo.[[Soubor:Turun akatemian vihkiäiset2.jpg|náhled|Otevření [[Královská akademie v Turku|akademie v Turku]], v popředí [[Per Brahe]] (malba [[Albert Edelfelt|Alberta Edelfelta]])|203x203pixelů]]V letech 1630–1648 Finové bojovali po boku Švédů ve [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]]. Finská lehká jízda svou bojovností a krutostí šířila mezi katolickými vojsky strach. Se švédským vojskem vtrhli Finové i do [[Čechy|Čech]]. Švédové se za finskou udatnost odměňovali: zakládali nová města, roku [[1640]] byla v Turku založena první univerzita ve Finsku, [[Královská akademie v Turku|Královská akademie]], a v roce [[1642]] byla ve finštině vydána celá [[Bible]]. Pod těmito akty je podepsán především guvernér [[Per Brahe]]. Konec války paradoxně Finům uškodil. Ztráta prosperity vedla k deziluzi a s ní patrně související vlně [[Čarodějnické procesy|honů na čarodějnice]]. Kolem roku [[1697]] během [[Malá doba ledová|malé doby ledové]] přišel další úder, když Finsko zasáhl ničivý [[hladomor]], který zahubil až třetinu populace.{{cite journal |last1=Neumann |first1=J. |last2=Lindgrén |first2=S. |year=1979 |title=Great Historical Events That Were Significantly Affected by the Weather: 4, The Great Famines in Finland and Estonia, 1695–97 |journal=Bulletin of the American Meteorological Society |publisher= |volume= 60 |issue= 7 |pages=st. 775–787 |url=http://journals.ametsoc.org/doi/abs/10.1175/1520-0477%281979%29060%3C0775%3AGHETWS%3E2.0.CO%3B2 |issn=1520-0477}} [185] => [186] => Ačkoli z třicetileté války vyšlo Švédsko jako velmoc, během 18. století tuto pozici ztratilo, především v [[Rusko-švédské války|sérii válek]] se stále mocnějším Ruskem. Ještě než však Švédové v této tahanici Finy ztratili, dali jim ochutnat zárodkům [[demokracie]], či přesněji [[Parlamentní systém|parlamentarismu]]. Odhaduje se, že až 45 % mužské populace Finska získalo v 18. století volební právo. Ve [[Riksdag|švédském parlamentu]] soupeřila strana [[Čepice (politická strana)|Čepic]] a [[Klobouky (politická strana)|Klobouků]]. Většina Finů podporovala Čepice, které prosazovaly smířlivější postoj k Rusku, neboť na válkách finští sedláci ze svého pohledu vždy jen tratili. Nicméně válkychtivý král [[Gustav III. Švédský|Gustav III.]] se s parlamentem dále již dohadovat nechtěl a zrušil ho. Prosadil si tak válku, která ale přinesla i spiknutí některých finských důstojníků, kteří se pokusili s podporou Ruska vytvořit nezávislé Finsko. Král vzpouru rozdrtil, nicméně posléze se odštěpenecké tendence pokusil zaplašit posílením hospodářství a kultury ve Finsku. Paradoxně tím ale jen ještě více rozdmýchal národnostní, především jazykovou otázku. Toho se snažili propagandisticky využívat Rusové, byť vzpomínky na ruské okupace během několika válečných konfliktů Finům bránily plně vsadit na ruskou kartu. Nicméně Rusko se nakonec osudem Finů stalo. [187] => [188] => === Ruská nadvláda === [189] => [[Soubor:Raatajat rahanalaiset.JPG|náhled|vlevo|[[Žďáření]] ve Finsku v 19. století]]Během [[Finská válka|finské války]] ([[1808]]–[[1809]]) mezi Švédskem a Ruskem bylo Finsko znovu a tentokráte na dlouhou dobu dobyto armádami cara [[Alexandr I. Pavlovič|Alexandra I.]] V [[Porvoo]] byl [[29. březen|29. března]] [[1809]] ustanoven Finský sněm, aby zaručil oddanost [[Car|ruskému caru]]. Poté, co Švédsko prohrálo válku a [[17. září]] [[1809]] uzavřelo [[Fredrikshamnský mír|Fredrikshamnskou dohodu]], Finsko se stalo [[Autonomie|autonomním]] [[Finské velkoknížectví|velkoknížectvím]] [[Ruské impérium|Ruského carství]]. Zůstalo jím až do konce roku [[1917]], přičemž roku [[1812]] k němu byla zpět přičleněna finská [[Karélie]]. [190] => [[File:Pekka Halonen - Tienraivaajia Karjalassa.jpg|thumb|right|''Průkopníci v [[Karélie|Karélii]] (1900)''{{cite web|url=https://artsandculture.google.com/asset/tQFrkK28QHoc9w|title=Pioneers in Karelia – Pekka Halonen|website=Google Arts & Culture}}]] [191] => [192] => Stupeň autonomie se během let ruské nadvlády měnil. Objevila se také, zejména během dvou posledních desetiletí, období [[Cenzura|cenzury]] a politického stíhání. Avšak finské rolnictvo zůstalo, na rozdíl od rolníků v samotném Rusku, svobodné. Zůstal totiž v platnosti starý švédský zákon. [193] => [194] => Aby se zpřetrhaly citové vazby se Švédskem, carský dvůr a finská vláda začaly prosazovat [[Finština|finštinu]]. Roku [[1863]] se finština dostala na úřady, v roce 1892 byla plně zrovnoprávněna se švédštinou. Tento proces podporovalo silné [[etnický nacionalismus|nacionalistické]] obrozenecké hnutí. Jeho velkou chvíli se stalo rovněž vydání národního eposu ''[[Kalevala]]''.{{Citace periodika [195] => | příjmení = Mead [196] => | jméno = W. R. [197] => | titul = Kalevala and the Rise of Finnish Nationality [198] => | periodikum = Folklore [199] => | datum vydání = 1962 [200] => | ročník = 73 [201] => | číslo = 4 [202] => | strany = 217–229 [203] => | issn = 0015-587X [204] => | url = https://www.jstor.org/stable/1258501 [205] => | datum přístupu = 2023-03-30 [206] => }} Ten vyšel poprvé roku [[1833]] jako tzv. ''Pra-Kalevala'' (finsky ''Alku Kalevala''). Jeho výsledná podoba pochází z roku [[1849]]. [207] => [208] => Na přelomu 19. a [[20. století]] se však Rusku začalo zdát, že je vhodný čas finské území začít [[Rusifikace|rusifikovat]].{{Citace monografie [209] => | příjmení = Thaden [210] => | jméno = Edward C. [211] => | titul = Russification in the Baltic Provinces and Finland, 1855-1914 [212] => | url = https://books.google.cz/books/about/Russification_in_the_Baltic_Provinces_an.html?id=15jYoAEACAAJ&hl=en&redir_esc=y [213] => | vydavatel = Princeton University Press [214] => | počet stran = 497 [215] => | isbn = 978-0-691-61529-5 [216] => | poznámka = Google-Books-ID: 15jYoAEACAAJ [217] => | jazyk = en [218] => }} Národnímu hnutí nezbylo než začít oponovat novému nepříteli. Souběžně s rusifikačními snahami se car snažil o ukončení finské autonomie. Finové se tak stále více orientovali na západní velmoci. Ruský tlak nicméně kolísal, nejprve během [[Rusko-japonská válka|rusko-japonské války]] a pak během [[První světová válka|1. světové války]] se proces [[rusifikace]] a deautonomizace pozastavil, když Rusové potřebovali finské rekruty a dobře fungující ekonomickou základnu. Součástí těchto ústupků bylo i nahrazení původního čtyřkomorového Sněmu jednokomorovým parlamentem (finsky ''[[Finský parlament|Eduskunta]]''), který roku [[1906]] vzešel ze všeobecných [[Volby|voleb]], ve kterých dokonce jako první v Evropě volily i ženy.{{Citace periodika [219] => | příjmení = Kurunmäki [220] => | jméno = Jussi [221] => | příjmení2 = Liikanen [222] => | jméno2 = Ilkka [223] => | titul = The Formation of the Finnish Polity within the Russian Empire: Language, Representation, and the Construction of Popular Political Platforms, 1863-1906 [224] => | periodikum = Harvard Ukrainian Studies [225] => | datum vydání = 2017 [226] => | ročník = 35 [227] => | číslo = 1/4 [228] => | strany = 399–416 [229] => | issn = 0363-5570 [230] => | url = https://www.jstor.org/stable/44983550 [231] => | datum přístupu = 2023-03-30 [232] => }} [233] => [234] => === Nezávislost === [235] => [[Soubor:Finsko-vývoj.png|náhled|upright=2|Územní vývoj Finska]] [236] => [[Soubor:Finland1932physical.jpg|náhled|Finsko 1920–1940|220x220pixelů]] [237] => Svržení cara [[Únorová revoluce|únorovou revolucí]] v Rusku roku 1917 považovali většinoví [[Finská sociálně demokratická strana|finští sociální demokraté]] za konec [[personální unie]] s Ruskem a tedy za vznik nezávislosti. Pravicová opozice se však bála jejich představ o socialismu, a tak raději podporovala ruskou [[Alexandr Fjodorovič Kerenskij|Kerenského]] vládu v jejích nárocích na Finsko, které byly úspěšně uplatněny i za pomoci vojska (tato epizoda zanesla do finského politického systému mnoho hořkosti, jež nakonec vyústila v občanskou válku). Vše však změnila [[říjnová revoluce]] v Rusku, která svrhla Kerenského. Finsko [[6. prosinec|6. prosince]] [[1917]] vyhlásilo samostatnost a noví vládci Ruska, [[bolševici]], ji během měsíce uznali.{{Citace elektronického periodika [238] => | titul = Ve Finsku se před 100 lety rozhodovalo o nezávislosti na Rusku [239] => | periodikum = iDNES.cz [240] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [241] => | vydavatel = MAFRA [242] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [243] => | url = https://www.idnes.cz/technet/pred-100-lety/ve-finsku-se-pred-sto-lety-rozhodovalo-o-samostatnosti-na-rusku.A171220_175421_pred-100-lety_heli [244] => | datum vydání = 2017-12-22 [245] => | jazyk = cs [246] => | datum přístupu = 2023-03-30 [247] => }}{{Citace elektronického periodika [248] => | příjmení = [249] => | jméno = [250] => | titul = Finové velkolepě slaví sto let samostatnosti. O svobodu museli bojovat opakovaně, mnohé rány stále bolí [251] => | periodikum = ČT24 [252] => | odkaz na periodikum = ČT24 [253] => | vydavatel = Česká televize [254] => | odkaz na vydavatele = Česká televize [255] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2319379-finove-slavi-sto-let-samostatnosti-oslavy-jsou-velkolepe-za-svobodu-museli-opakovane [256] => | jazyk = cs [257] => | datum přístupu = 2023-03-30 [258] => }} Tak vznikla současná Finská republika a nic na tom nezměnil ani fakt, že rusko-finské vztahy brzy zkomplikovaly [[občanská válka|občanské války]] v [[Ruská občanská válka|Rusku]] a ve [[Finská občanská válka|Finsku]], expedice finských nacionalistických aktivistů (tzv. [[heimosodat]]) a naopak intervenční jednotky ruských bolševiků vysílané zejména do oblasti [[Vyborg|Viipuri]]. Nejistá hranice mezi Finskem a Ruskem byla nakonec ustavena [[Smlouva z Tartu (rusko-finská)|Tartskou dohodou]] v roce [[1920]].[[Soubor:Lammin suojeluskuntajoukot.jpg|náhled|vlevo|[[Bílá garda (Finsko)|Bílá garda]] za [[Finská občanská válka|občanské války]]]]Sociální rozdíly mezi vládnoucí a pracující [[sociální třída|třídou]] byly ve Finsku větší než v jiných porovnatelných zemích. Do [[19. století]] existovala zřejmá jazyková bariéra, potom se během 19. století ve Finsku vytvořila univerzitně vzdělaná [[meritokracie]], která se cítila být pravou reprezentací národa, protože mluvila finsky a protože velká část z jejich předků byla chudými rolníky. [259] => [260] => V roce [[1918]] země prošla krátkou, ale trpkou zkušeností [[Finská občanská válka|občanské války]], která zabarvila domácí politiku na mnoho let.{{Citace elektronického periodika [261] => | titul = Civil War still divides Finland after 100 years, poll suggests [262] => | periodikum = Yle.fi [263] => | url = https://yle.fi/a/3-10025538 [264] => | datum vydání = 2018-01-16 [265] => | jazyk = en [266] => | datum přístupu = 2023-03-30 [267] => }}{{Citace periodika [268] => | příjmení = Smith [269] => | jméno = C. Jay [270] => | titul = Russia and the Origins of the Finnish Civil War of 1918 [271] => | periodikum = American Slavic and East European Review [272] => | datum vydání = 1955 [273] => | ročník = 14 [274] => | číslo = 4 [275] => | strany = 481–502 [276] => | issn = 1049-7544 [277] => | doi = 10.2307/3001208 [278] => | url = https://www.jstor.org/stable/3001208 [279] => | datum přístupu = 2023-03-30 [280] => }}{{Citace monografie [281] => | příjmení = Tepora [282] => | jméno = Tuomas [283] => | příjmení2 = Roselius [284] => | jméno2 = Aapo [285] => | titul = The Finnish Civil War 1918: History, Memory, Legacy [286] => | url = https://books.google.cz/books/about/The_Finnish_Civil_War_1918.html?id=FmeDoAEACAAJ&redir_esc=y [287] => | vydavatel = Brill [288] => | počet stran = 454 [289] => | isbn = 978-90-04-24366-8 [290] => | poznámka = Google-Books-ID: FmeDoAEACAAJ [291] => | jazyk = en [292] => }} Ve válce proti sobě stáli vzdělaná třída, podporovaná početnou skupinou malých farmářů a [[Německé císařství|císařským Německem]], a nemajetní venkované a dělníci z průmyslu, kteří si připadali bez politického vlivu přesto, že od roku [[1906]] měli [[všeobecné hlasovací právo]]. [293] => [294] => === Finlandizace === [295] => {{Podrobně|Finlandizace}} [296] => [[Soubor:A Finnish Maxim M-32 machine gun nest during the Winter War.jpg|náhled|Finové v [[Zimní válka|zimní válce]]]] [297] => Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] Finsko dvakrát bojovalo se [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]]. Poprvé v [[zimní válka|zimní válce]] v letech [[1939]] až [[1940]] a znovu v [[Pokračovací válka|pokračovací válce]] od roku [[1941]] do roku [[1944]], tentokrát s podporou [[nacismus|nacistického]] [[Německo|Německa]].{{Citace periodika [298] => | příjmení = Krupka [299] => | jméno = Jaroslav [300] => | titul = Zimní válka. Finům proti sovětským tankům pomohly lyže a zabiják Bílá smrt [301] => | periodikum = Deník.cz [302] => | odkaz na periodikum = Deník (regionální noviny) [303] => | vydavatel = VLTAVA LABE MEDIA [304] => | odkaz na vydavatele = Vltava Labe Media [305] => | datum vydání = 2019-11-30 [306] => | jazyk = cs [307] => | url = https://www.denik.cz/ze_sveta/molotov-ribbentrop-zimni-valka-finsko-stalin-bila-smrt-simo-hayha.html [308] => | datum přístupu = 2023-03-30 [309] => }}{{Citace elektronického periodika [310] => | příjmení = Pigula [311] => | jméno = Topi [312] => | titul = Před 83 lety Sovětský svaz rozpoutal zimní válku. 500 000 vojáků narazilo na nečekaně tuhý odpor [313] => | periodikum = Prima Zoom [314] => | vydavatel = TV Prima [315] => | url = https://zoom.iprima.cz/vyroci/zimni-valka [316] => | jazyk = cs [317] => | datum přístupu = 2023-03-30 [318] => }}{{Citace periodika [319] => | příjmení = Miko [320] => | jméno = Martin [321] => | titul = Zimní válka: Jak Finsko ztrapnilo Stalina, až se tomu Vůdce divil [322] => | periodikum = G.cz [323] => | datum vydání = 2020-11-30 [324] => | jazyk = cs [325] => | url = https://g.cz/zimni-valka-jak-finsko-ztrapnilo-stalina-az-se-tomu-vudce-divil/ [326] => | datum přístupu = 2023-03-30 [327] => }} Finské jednotky se také zúčastnily [[obležení Leningradu]]. Na tuto válku navazovala [[laponská válka]] v letech [[1944]] až [[1945]], kdy Finsko přinutilo Německo k odchodu ze severního Finska.[[File:Urho-Kekkonen-1975b.jpg|thumb|left|218x218bod|Finský Prezident [[Urho Kekkonen]] (1956–1982)]]Po druhé světové válce a vypuknutí [[Studená válka|války studené]] se Finsko ocitlo v šedé zóně mezi [[Západní blok|západním]] a [[Východní blok|východním blokem]].{{Citace monografie [328] => | příjmení = Polvinen [329] => | jméno = Tuomo [330] => | titul = Between East and West: Finland in International Politics, 1944-1947 [331] => | url = https://books.google.cz/books/about/Between_East_and_West.html?id=tQQlb1d1nO4C&redir_esc=y [332] => | vydavatel = U of Minnesota Press [333] => | počet stran = 377 [334] => | isbn = 978-1-4529-0803-8 [335] => | poznámka = Google-Books-ID: tQQlb1d1nO4C [336] => | jazyk = en [337] => }} Dohody se Sověty z let [[1947]] a [[1948]] obsahovaly závazky a omezení Finska vůči Sovětskému svazu a také další územní ústupky (v porovnání s [[Moskevský mír|Moskevskou mírovou dohodou z roku 1940]]). [[Finsko-sovětská smlouva z roku 1948|Dohoda YYA]] (zkratka slov ''ystävyys''-, ''yhteistyö''- ''ja avunantosopimus'', což znamená Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci) dávala Sovětskému svazu možnost vlivu na finskou domácí politiku.{{Citace elektronického periodika [338] => | příjmení = Oksanen [339] => | jméno = Sofi [340] => | titul = Aby se zítra ráno Evropa neprobudila ve Finsku. Tom sovětském [341] => | periodikum = Aktuálně.cz [342] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [343] => | vydavatel = Economia [344] => | odkaz na vydavatele = Economia [345] => | url = https://nazory.aktualne.cz/eseje/predstavte-si-finlandizovanou-evropu/r~e90437529c9411ecb13cac1f6b220ee8/ [346] => | datum vydání = 2022-03-05 [347] => | jazyk = cs [348] => | datum přístupu = 2022-03-08 [349] => }}{{Citace elektronického periodika [350] => | titul = Finland - The Cold War and the Treaty of 1948 [351] => | periodikum = countrystudies.us [352] => | url = https://countrystudies.us/finland/24.htm [353] => | datum přístupu = 2023-03-30 [354] => }} Zasahoval do obrany i hospodářství. Fungovala také jistá [[autocenzura]] politiků, akademických pracovníků, vědců, sdělovacích prostředků i umělců. Tato doktrína se někdy nazývá [[Paasikiviho–Kekkonenova linie]]. V Německu vzniklo pro tento stav označení [[finlandizace]].{{Citace elektronického periodika [355] => | příjmení = Sariola [356] => | jméno = Sakari [357] => | titul = Finland and Finlandization [358] => | periodikum = History Today [359] => | url = https://www.historytoday.com/archive/finland-and-finlandization [360] => | datum přístupu = 2023-03-30 [361] => }} Pro finlandizaci nebyly v zákonech potřeba žádné paragrafy: jakékoliv narušování převládajícího klimatu bylo potlačeno i bez oficiální cenzury či trestů. Mnoho politiků, jako např. prezident [[Urho Kaleva Kekkonen|Urho Kekkonen]] ([[1956]] až [[1982]]), využívalo svých vztahů s Moskvou k řešení vnitrostranických sporů, což mělo za následek, že Sovětský svaz měl ještě větší vliv.{{Citace periodika [362] => | příjmení = Arter [363] => | jméno = David [364] => | titul = Kekkonen and the 'Dark Age' of Finlandised Politics? [365] => | periodikum = Irish Studies in International Affairs [366] => | datum vydání = 1998 [367] => | ročník = 9 [368] => | strany = 39–49 [369] => | issn = 0332-1460 [370] => | url = https://www.jstor.org/stable/30001871 [371] => | datum přístupu = 2023-03-30 [372] => }} Jiní politici, jako třeba [[Karl-August Fagerholm]], se naopak snažili sovětskému vlivu umíněně čelit. [373] => [374] => [[Rozpad Sovětského svazu]] roku [[1991]] Finsko překvapil a způsobil ekonomickou krizi, ale Finsko díky němu mohlo nabrat nový [[Geopolitika|geopolitický]] kurz. Zesílilo spolupráci se skandinávskými sousedy a roku [[1995]] vstoupilo do [[Evropská unie|Evropské unie]]. Finsko v EU podporuje [[federalismus]], oproti ostatním [[Severské státy|severským zemím]], které převážně podporují [[Konfederace|konfederalismus]]. V reakci na [[Ruská invaze na Ukrajinu|ruskou invazi na Ukrajinu]] v roce 2022 Finsko požádalo o vstup do [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]].{{Citace elektronického periodika [375] => | příjmení = [376] => | jméno = [377] => | titul = Švédsko a Finsko oficiálně podaly žádost o vstup do NATO [378] => | periodikum = ČT24 [379] => | odkaz na periodikum = ČT24 [380] => | vydavatel = Česká televize [381] => | odkaz na vydavatele = Česká televize [382] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3490396-svedsko-a-finsko-oficialne-podaly-zadost-o-vstup-do-nato [383] => | jazyk = cs [384] => | datum přístupu = 2023-03-30 [385] => }}{{Citace elektronického periodika [386] => | příjmení = Ehl [387] => | jméno = Martin [388] => | titul = Konec finlandizace. Finové vstupem do NATO završují svoji cestu na Západ [389] => | periodikum = Hospodářské noviny (HN.cz) [390] => | url = https://hn.cz/c1-67069080-konec-finlandizace-finove-vstupem-do-nato-zavrsuji-svoji-cestu-na-zapad [391] => | datum vydání = 2022-05-13 [392] => | jazyk = cs [393] => | datum přístupu = 2023-03-30 [394] => }} Členem se stalo 4. dubna 2023.{{Citace elektronického periodika [395] => | příjmení = Himmer [396] => | jméno = Ondřej [397] => | titul = Finsko vstoupilo do NATO. ,Putin se mýlil, když si myslel, že NATO a Evropu rozdělí,‘ prohlásil Biden [398] => | periodikum = iROZHLAS [399] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [400] => | vydavatel = Český rozhlas [401] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [402] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/nato-clenove-finsko-vstup_2304041455_zuj [403] => | datum vydání = 2023-04-04 [404] => | jazyk = cs [405] => | datum přístupu = 2023-04-07 [406] => }}{{Citace elektronického periodika [407] => | příjmení = Zadražilová [408] => | jméno = Jitka [409] => | titul = Finsko se stalo 31. členem NATO [410] => | periodikum = Novinky.cz [411] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [412] => | vydavatel = Borgis [413] => | url = https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-finsko-clenem-nato-40427797 [414] => | datum vydání = 2023-04-04 [415] => | jazyk = cs [416] => | datum přístupu = 2023-04-07 [417] => }} [418] => [419] => == Státní symboly == [420] => === Vlajka === [421] => [422] => {{Podrobně|Finská vlajka}} [423] => [424] => Finská vlajka je tvořena bílým listem o poměru stran 11:18 s modrým [[skandinávský kříž|skandinávským křížem]]. [425] => [426] => === Znak === [427] => [428] => {{Podrobně|Státní znak Finska}} [429] => [430] => Finský státní znak je tvořen červeným štítem, na kterém je zlatý, korunovaný lev ve skoku, stojící na zahnuté [[šavle|šavli]]. Místo pravé přední tlapy má lev lidskou ruku ve stříbrném brnění, bránící se stříbrným mečem. Štít je poset devíti stříbrnými růžemi. [431] => [432] => === Hymna === [433] => [434] => {{Podrobně|Finská hymna}} [435] => [436] => Finská hymna je píseň, která má dvě jazykové verze, ''Maamme'' {{fi}} a ''Vårt land'' {{sv}} ({{Vjazyce2|cs|''Má vlast''}}). Původní text hymny napsal finský básník píšící švédsky [[Johan Ludvig Runeberg]]. Do finštiny ji přeložil finský básník a překladatel [[Paavo Cajander]]. Hudbu složil finsko-německý hudební skladatel [[Fredrik Pacius]]. [437] => [438] => == Geografie == [439] => {{LocMap vícenásobně | Finsko | width=331 | float=right | relief=1 | caption= | places= [440] => {{LocMap~ | Finsko | position=top | lat=68.905556| long=27.027778 | label=[[Inari (ves)|Inari]]}} [441] => {{LocMap~ | Finsko | position=right | lat=60.166667 | long=24.933333 | label='''[[Helsinky|Helsinki]]'''}} [442] => {{LocMap~ | Finsko | position=right | lat=60.1 | long=19.916667 | label=[[Mariehamn]]}} [443] => {{LocMap~ | Finsko | position=bottom | lat=64.266667 | long=27.683333 | label=[[Kajaani]]}} [444] => {{LocMap~ | Finsko | position=left | lat=61 | long=24.45| label=[[Hämeenlinna]]}} [445] => {{LocMap~ | Finsko | position=top | lat=66.715019| long=27.430578 | label=[[Kemijärvi]]}} [446] => {{LocMap~ | Finsko | position=left| lat=60.466667 | long=26.945833 | label=[[Kotka]]}} [447] => {{LocMap~ | Finsko | position=right | lat=60.866667 | long=26.7 | label=[[Kouvola]]}} [448] => {{LocMap~ | Finsko | position=top | lat=66.5 | long=25.71666 | label=[[Rovaniemi]]}} [449] => {{LocMap~ | Finsko | position=top | lat=62.233333 | long=25.733333 | label=[[Jyväskylä]]}} [450] => {{LocMap~ | Finsko | position=bottom | lat=63.833333 | long=23.13333 | label=[[Kokkola]]}} [451] => {{LocMap~ | Finsko | position=right | lat=62.6 | long=29.766667 | label=[[Joensuu]]}} [452] => {{LocMap~ | Finsko | position=right | lat=65.05 | long=25.466667 | label=[[Oulu]]}} [453] => {{LocMap~ | Finsko | position=right | lat=62.9 | long=27.683333 | label=[[Kuopio]]}} [454] => {{LocMap~ | Finsko | position=bottom | lat=60.966667 | long=25.66667 | label=[[Lahti]]}} [455] => {{LocMap~ | Finsko | position=left | lat=63.1 | long=21.6 | label=[[Vaasa]]}} [456] => {{LocMap~ | Finsko | position=bottom | lat=61.5 | long=23.75 | label=[[Tampere]]}} [457] => {{LocMap~ | Finsko | position=right | lat=61.483333 | long=21.8 | label=[[Pori]]}} [458] => {{LocMap~ | Finsko | position=right| lat=61.06667 | long=28.183333 | label=[[Lappeenranta]]}} [459] => {{LocMap~ | Finsko | position=top| lat=61.868056| long=28.886111 | label=[[Savonlinna]]}} [460] => {{LocMap~ | Finsko | position=top | lat=62.8 | long=22.833333 | label=[[Seinäjoki]]}} [461] => {{LocMap~ | Finsko | position=top | lat=67.41492| long=26.590674 | label=[[Sodankylä]]}} [462] => {{LocMap~ | Finsko | position=top | lat=61.7 | long=27.266667 | label=[[Mikkeli]]}} [463] => {{LocMap~ | Finsko | position=right | lat=60.45 | long=22.25 | label=[[Turku]]}} [464] => {{LocMap~ | Finsko | position=top | lat=69.309167 | long=21.264444 | mark=RedMountain.svg | marksize=12 | label=[[Halti]]}} [465] => {{LocMap~ | Finsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=66.9 | long=20| position=right | label=[[Švédsko|'''ŠVÉDSKO''']]}} [466] => {{LocMap~ | Finsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=70 | long=23| position=bottom | label=[[Norsko|'''NORSKO''']]}} [467] => {{LocMap~ | Finsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=68.6 | long=29| position=right | label=[[Rusko|'''RUSKO''']]}} [468] => {{LocMap~ | Finsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=61.9 | long=20.0| position=bottom | label=[[Baltské moře|'''''BALT''''']]}} [469] => {{LocMap~ | Finsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=65 | long=22.7| position=bottom | label=[[Botnické moře|'''''BOTNICKÉ
MOŘE''''']]}} [470] => {{LocMap~ | Finsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=60 | long=25.5| position=bottom | label=[[Finský záliv|'''''FINSKÝ ZÁLIV''''']]}} [471] => {{LocMap~ | Finsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=61.5 | long=28.3| position=bottom | label=[[Saimaa|''Saimaa'']]}} [472] => {{LocMap~ | Finsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=61.75 | long=25.66| position=bottom | label=[[Päijänne|''Päijänne'']]}} [473] => {{LocMap~ | Finsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=68.95965 | long=27.60171| position=bottom | label=[[Inari (jezero)|''Pielinen'']]}} [475] => {{LocMap~ | Finsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=64.8 | long=27.2| position=bottom | label=[[Oulujärvi|''Oulujärvi'']]}} [476] => {{LocMap~ | Finsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=68 | long=27.6| position=top | label=[[Lokka|''Lokka'']]}} [477] => {{LocMap~ | Finsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=66.7 | long=22.5| position=bottom | label={{Nowrap|·······················'''[[Polární kruh]]'''·················································}}}} [478] => }} [479] => [480] => Finsko je jednou z nejsevernějších zemí světa, leží přibližně mezi 60 ° a 70 ° severní šířky a 20 ° a 32 ° východní délky. Ze světových metropolí severněji než [[Helsinky]] leží pouze [[Reykjavík]]. Vzdálenost z nejjižnějšího bodu – [[Hanko]] v Uusimaě – k nejsevernějšímu bodu – [[Nuorgam]]u v Laponsku – je 1160 km. [481] => [482] => Finsko má asi 168 000 jezer (s plochou větší než 500 m2) a 179 000 ostrovů.{{citace elektronické monografie |url=http://www.stat.fi/tup/suoluk/suoluk_alue_en.html |titul=Statistics Finland, Environment and Natural Resources|datum přístupu=2019-11-24|datum=2019-01-24|jazyk=en}} Jeho největší jezero, [[Saimaa]], je čtvrtým největším v Evropě. Finská jezerní oblast je oblastí s největším počtem jezer v zemi. Největší koncentrace ostrovů je na jihozápadě, v [[Ostrovní moře|Ostrovním moři]] mezi kontinentálním Finskem a hlavním ostrovem Aland. [483] => [484] => Většina geomorfologie Finska je výsledkem doby ledové. Ledovce byly ve [[Fennoskandinávie|Fennoskandinávii]] mocnější a vydržely déle ve srovnání se zbytkem Evropy. Jejich erodující účinky zanechaly finskou krajinu většinou rovinatou, jen s několika kopci a málo horami. Nejvyšší bod Finska, [[Halti]] s nadmořskou výškou 1324 m, leží na úplném severu Laponska na hranici mezi Finskem a [[Norsko|Norskem]]. Nejvyšší horou, jejíž vrchol zcela leží ve Finsku, je [[Ritničohkka|Ridnitšohkka]] vysoká 1316 m, ležící hned vedle Halti. [485] => [486] => [[Soubor:Cygnus_cygnus_from_zh.JPG|náhled|vlevo|[[Labuť zpěvná|Labuť]], finský národní pták]] [487] => Ustupující ledovce zanechaly [[Moréna|morénové]] usazeniny ve [[Esker|formách eskerů]]. Jedná se o hřebeny vrstevnatého štěrku a písku, které se táhne od severozápadu na jihovýchod, kde kdysi v dávné minulosti ležel okraj ledovce. Mezi největší z nich patří tři hřebeny [[Salpausselkä]], které se táhnou přes celé jižní Finsko. [488] => [489] => Ve Finsku je stále výrazný [[postglaciální vzestup]] podloží, které bylo během poslední [[Doba ledová|doby ledové]] stlačeno obrovskou vahou ledu, který následně roztál. Efekt je nejsilnější kolem [[Botnický záliv|Botnického zálivu]] (i na Švédské straně), kde země neustále stoupá rychlostí asi 1 cm za rok. V důsledku toho se původní mořské dno postupně mění na suchou pevninu: rozloha země se zvětšuje asi o 7 km2 ročně.{{cite web |url=http://www.fimr.fi/en/tutkimus/fysikaalinen-tutkimus/vedenkorkeuden-vaihteluiden-ajalliset-muutokset.html |title=Trends in sea level variability |work=Finnish Institute of Marine Research |date=24 August 2004 |accessdate=22 January 2007 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20070227172733/http://www.fimr.fi/en/tutkimus/fysikaalinen-tutkimus/vedenkorkeuden-vaihteluiden-ajalliset-muutokset.html |archivedate=27 February 2007 |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2019-11-24 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070227172733/http://www.fimr.fi/en/tutkimus/fysikaalinen-tutkimus/vedenkorkeuden-vaihteluiden-ajalliset-muutokset.html |datum archivace=2007-02-27 |nedostupné=ano }} Relativně vzato Finsko stoupá z moře."Finland." Encyclopædia Britannica. Encyclopædia Britannica Ultimate Reference Suite. Chicago: Encyclopædia Britannica, 2011. [490] => [491] => Krajina je pokryta převážně jehličnatými [[Tajga|tajgovými]] lesy a [[Slatiniště|slatiništi]] s málo obdělávanou půdou. Z celkové plochy Finska tvoří 10 % jezera, řeky a nádrže a 78 % lesy. Les je tvořen [[borovice]]mi, [[smrk]]y, [[bříza]]mi a dalšími druhy stromů.{{cite web |url=http://www.metla.fi/suomen-metsat/ |title=Euroopan metsäisin maa |date=2013 |website= Luke |language=fi |accessdate=30 April 2016}} Finsko je největším producentem dřeva v Evropě a jedním z největších na světě. Nejběžnějším typem horniny je [[žula]]. Je to všudypřítomný prvek krajiny, viditelná všude tam, kde není půdní pokryv. Moréna nebo [[till]] je nejběžnějším typem půdy pokrytou tenkou vrstvou [[humus]]u biologického původu. Vývoj [[podzol]]ového profilu je patrný na většině lesních půd s výjimkou případů, které jsou špatné odvodněny. [[Glejosol]]y a [[rašeliniště]] zabírají špatně odvodněné oblasti. [492] => [493] => === Biodiverzita === [494] => [[Soubor:Ähtärin_karhut_7.jpg|náhled|vlevo|[[Medvěd hnědý]] (''Ursus arctos'') je finský národní živočich.]] [495] => [[Fytogeografie|Fytogeograficky]] se Finsko rozprostírá v arktických, středoevropských a severoevropských provinciích [[cirkumboreální oblast]]i. Podle [[Světový fond na ochranu přírody|Světového fondu na ochranu přírody]] lze území Finska rozdělit do tří ekoregionů: skandinávská a ruská tajga, sarmatické smíšené lesy a skandinávský les horských bříz a pastvin. Tajga pokrývá většinu Finska od severních částí jižních provincií až po sever od Laponska. Na jihozápadním pobřeží, jižně od linie Helsinky – [[Rauma]], jsou lesy smíšené, které jsou typičtější v oblasti Baltského moře. Na úplném severu Finska, poblíž hranice stromů a Severního ledového oceánu, jsou běžné lesy tvořené horskou břízou. [496] => [497] => Finsko má podobně rozmanitou a rozsáhlou škálu fauny. V současné době zde žije šedesát původních druhů [[Savci|savců]], 248 hnízdících druhů ptáků, více než 70 druhů ryb a 11 druhů plazů a žab, mnoho přišlo ze sousedních zemí před tisíci lety.{{cite web |title= Saimaa Ringed Seal |url= https://wwf.fi/en/saimaaringedseal/ |accessdate=22 December 2018}} Z velkých divokých zvířat ve Finsku žije [[medvěd hnědý]] (národní živočich), [[vlk obecný]], [[rosomák sibiřský]] a [[los evropský]]. Tři z nejvýraznějších ptáků jsou [[labuť zpěvná]], velká evropská labuť a národní pták Finska; [[tetřev hlušec]], velký, černě speřený člen rodiny [[Tetřevi|tetřevů]]; a [[výr velký]]. Ten je považován za ukazatel propojitelnosti [[Prales|starého lesa]] a jeho početnost klesá kvůli fragmentaci krajiny.{{cite web |url=http://herkules.oulu.fi/isbn9514259904/html/x288.html |title=Nutritional and genetic adaptation of galliform birds: implications for hand-rearing and restocking |work=Oulu University Library (2000) |accessdate=23 May 2008}} Nejběžnějšími rozmnožujícími se ptáky jsou [[budníček větší]], [[pěnkava obecná]] a [[drozd cvrčala]].{{cite web |url=http://www.birdlife.fi/lintuharrastus/faq-muut.shtml#pesimalinnut |title=BirdLife Finland |work=BirdLife International (2004) Birds in Europe: population estimates, trends and conservation status. Cambridge, UK. (BirdLife Conservation Series No. 12) |accessdate=22 January 2007}} Ze sedmdesáti druhů sladkovodních ryb je několik druhů hojných, např. [[štika obecná]] a [[okoun]]. [[Losos obecný]] zůstává oblíben pro milovníky [[muškaření]]. [498] => [499] => Ohrožený [[tuleň kroužkovaný]], jeden ze tří druhů tuleňů na světě, žije pouze v systému jezer [[Saimaa]] v jihovýchodním Finsku, dnes v počtu pouze 390 tuleňů.{{cite web |url=http://finland.fi/public/default.aspx?contentid=170517&contentlan=2&culture=en-US |title=SOS: Save our seals |work=this is Finland ([[Ministry for Foreign Affairs (Finland)|Ministry for Foreign Affairs of Finland]]) |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20150910195719/http://finland.fi/public/default.aspx?contentid=170517&contentlan=2&culture=en-US |archivedate=10 September 2015 |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2019-11-24 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150910195719/http://finland.fi/public/default.aspx?contentid=170517&contentlan=2&culture=en-US |datum archivace=2015-09-10 |nedostupné=ano }} Stal se znakem Finského svazu pro ochranu přírody. [500] => [501] => === Ochrana životního prostředí === [502] => [[Soubor:Lemmenjoki Autumn.JPG|náhled|Národní park Lemmenjoki]] [503] => {{Podrobně|Národní parky ve Finsku}} [504] => Asi devět procent finské pevniny je pod různými stupni ochrany přírody.{{Citace elektronického periodika [505] => | titul = The Ministry of the Environment > Nature reserves and other [506] => | periodikum = www.ym.fi [507] => | url = https://www.ym.fi/en-US/Nature/Biodiversity/Nature_Conservation_Areas [508] => | jazyk = en-US [509] => | datum přístupu = 2019-11-24 [510] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190721132526/https://www.ym.fi/en-US/Nature/Biodiversity/Nature_Conservation_Areas [511] => | datum archivace = 2019-07-21 [512] => | nedostupné = ano [513] => }} Na severu země, kde je hustota obyvatelstva nízká a většina půdy je ve vlastnictví státu, je tento podíl ještě vyšší. K listopadu 2019 existovalo 40 národních parků o rozloze 9 892 km² (2,7 % z celkové plochy Finska), včetně laponských národních parků Lemmenjoki a [[Národní park Urha Kekkonena|Urho Kekkonen]], z nichž každý zaujímá plochu více než 2 500 km2. Za ochranu životního prostředí odpovídá finské Ministerstvo životního prostředí. Jeho hlavními cíli jsou ochrana biologické rozmanitosti, ochrana krajiny, udržitelné využívání přírodních zdrojů, ale také rekreační využívání přírodních oblastí.{{Citace elektronického periodika [514] => | titul = Finland's environmental administration - environment.fi [515] => | periodikum = www.ymparisto.fi [516] => | url = https://www.ymparisto.fi/en-US/Finlands_environmental_administration(24294) [517] => | jazyk = en-US [518] => | datum přístupu = 2019-11-24 [519] => }} [520] => [521] => === Podnebí === [522] => [[Soubor:Finland_Köppen.svg|náhled| Typy [[Köppenova klasifikace podnebí|Köppenovy klasifikace podnebí]] ve Finska]] [523] => [[Soubor:Aurora Borealis - panoramio (4).jpg|náhled|[[Polární záře]] jsou v [[Laponsko (Finsko)|Laponsko]] nejčastější v zimním období]] [524] => Hlavním faktorem ovlivňujícím finské klima je zeměpisná poloha země mezi 60. a 70. severní rovnoběžkou v pobřežní zóně [[Eurasie|euroasijského]] kontinentu. V [[Köppenova klasifikace podnebí|klimatické klasifikaci dle Köppena]] leží celé Finsko v [[Subpolární podnebí|boreální zóně]], charakterizované teplými léty a mrazivými zimami. V rámci země se [[Mírný podnebný pás|teplota]] mírně liší mezi jižními pobřežními regiony a úplným severem, což ukazuje vlastnosti jak [[Oceánické podnebí|oceánského]], tak i [[Kontinentální podnebí|kontinentálního podnebí]]. Finsko je natolik blízko Atlantského oceánu, že jej neustále zahřívá stálý [[Golfský proud]]. Ten v kombinaci se zmírňujícími účinky [[Baltské moře|Baltského moře]] a četných vnitrozemských jezer vysvětluje neobvykle teplé klima ve srovnání s jinými regiony, ležícími na stejné [[Zeměpisná šířka|zeměpisné šířce]] jako je [[Aljaška]], [[Sibiř]] a jižní [[Grónsko]].{{cite web |title=Finland's climate |url=http://www.fmi.fi/weather/climate.html |publisher=Finnish Meteorological Institute |accessdate=3 December 2012 |archive-url=https://web.archive.org/web/20100721105549/http://www.fmi.fi/weather/climate.html |archive-date=2010-07-21 |dead-url=ano |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2019-11-24 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100721105549/http://www.fmi.fi/weather/climate.html |datum archivace=2010-07-21 }} [525] => [526] => {| class="wikitable" style="float:right; margin:1em 0em 1em 1em" [527] => |+ Průměrné teploty ve Finsku ve °C{{Citace elektronické monografie|url=http://www.fmi.fi/weather/climate_6.html|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2008-02-01|url archivu=https://web.archive.org/web/20100427064439/http://www.fmi.fi/weather/climate_6.html|datum archivace=2010-04-27|nedostupné=ano}} [528] => ! [[Místo]] || [[únor]] || [[červenec]] [529] => |- [530] => ! [[Helsinky]] [531] => || −4,9 || 17,2 [532] => |- [533] => ! [[Jyväskylä]] [534] => || −8,7 || 16,0 [535] => |- [536] => ! [[Sodankylä]] [537] => || −12,7 || 14,3 [538] => |} [539] => Zimy v jižním Finsku (když průměrná denní teplota zůstává pod 0 °C) trvají obvykle asi 100 dnů a ve vnitrozemí sníh obvykle pokrývá zemi od konce listopadu do dubna a v pobřežních oblastech, jako jsou [[Helsinky]], sníh často leží na zemi od konce prosince do konce března.{{cite web|url = https://ilmasto-opas.fi/fi/ilmastonmuutos/suomen-muuttuva-ilmasto/-/artikkeli/08848977-fd1a-4e85-8389-7ecf3ca7de7d/uusimaa-merellisen-ilmaston-maakunta.html|title = The climate in Finland (finnish)|date = |accessdate = 3 January 2015|website = |last = |first = }} I na jihu mohou za nejtvrdších zimních nocí teploty klesat na -30 °C, i když v pobřežních oblastech, jako jsou Helsinky, jsou teploty pod -30 °C vzácné. Klimatické léto (když průměrná denní teplota je větší než 10 °C) v jižním Finsku trvá přibližně od konce května do poloviny září a ve vnitrozemí může teplota za nejteplejších dnů v července dosáhnout více než 35 °C. Ačkoli většina Finska leží v pásmu [[Tajga|tajgy]], nejjižnější pobřežní oblasti jsou někdy klasifikovány jako hemiboreální.{{cite web|url=http://www.oulu.fi/northnature/finnish/Suomi/luma1.html|title=Pohjoiset alueet / yleiskuvaus|last=Havas|first=Paavo|language=Finnish|accessdate=3 December 2012}} [540] => [541] => [[Soubor:Isokuru.JPG|vpravo|náhled| Národní park Pyhä-Luosto v [[Laponsko (Finsko)|Laponsku]]]] [542] => V severním Finsku, zejména v Laponsku, jsou zimy dlouhé a chladné, zatímco léta jsou relativně teplá, ale krátká. V nejdrsnějších zimních dnech v Laponsku lze pozorovat pokles teploty na −45 °C. Zima na severu trvá asi 200 dní s trvalou sněhovou pokrývkou od poloviny října do začátku května. Léta na severu jsou poměrně krátká, pouze dva až tři měsíce, ale během [[Vlna veder|vln veder]] mohou být maximální denní teploty stále nad 25 °C. V žádné části Finska se nevyskytuje [[Tundra|arktická tundra]], ale na laponských [[fell]]ech se vyskytuje [[Tundra|alpinská tundra]]. [543] => [544] => Finské klima je pouze v nejjižnějších regionech vhodné pro pěstování obilovin, zatímco severní oblasti jsou vhodné pro [[chov hospodářských zvířat|chov zvířat]].{{cite web|url=http://www.mmm.fi/attachments/mmm/julkaisut/esitteet/5HIspFLpC/45920_LFA_esite.pdf|title=Finland's Northern Conditions: Challenges and Opportunities for Agriculture|publisher=Ministry of Agriculture and Forestry, Finland|pages=1–4|accessdate=3 December 2012|url-status=dead|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120407022547/http://www.mmm.fi/attachments/mmm/julkaisut/esitteet/5HIspFLpC/45920_LFA_esite.pdf|archivedate=7 April 2012|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2019-11-24|url archivu=https://web.archive.org/web/20120407022547/http://www.mmm.fi/attachments/mmm/julkaisut/esitteet/5HIspFLpC/45920_LFA_esite.pdf|datum archivace=2012-04-07|nedostupné=ano}} [545] => [546] => Čtvrtina finského území leží za [[Severní polární kruh|polárním kruhem]] a lze zde vidět [[půlnoční slunce]], čím se cestuje dále k severu, tím více dní. Na nejsevernějším bodě Finska slunce nezapadá 73 po sobě jdoucích dnů v létě a v zimě vůbec nevyjde po dobu 51 dnů. [547] => [548] => == Administrativní dělení == [549] => {{Podrobně|Administrativní dělení Finska|Seutukunta|Obce Finska|Historické provincie Finska}} [550] => Ve Finsku je zaveden několikastupňový systém administrativního dělení území. Základním prvkem je ''[[Obce Finska|kunta]]'' (obec), další úrovní je ''[[seutukunta]]'' (okres), vyšší stupněm je ''[[Provincie ve Finsku|maakunta]]'' (provincie). V roce 2021 bylo ve Finsku 309 obcí, 69 okresů a 19 provincií.{{Citace elektronické monografie [551] => | vydavatel = Finský statistický úřad [552] => | titul = Seutukunnat 2021 [553] => | url = https://www.stat.fi/fi/luokitukset/seutukunta/ [554] => | jazyk = finsky [555] => | datum přístupu = 2021-02-03 [556] => }} [557] => [558] => Seutukunty a maakunty jsou řízeny členskými obce a mají pouze omezené pravomoci. Nad provinciemi figurují následně úřady ''[[aluehallintovirasto]]'' (oblastní správní úřad) a ''[[elinkeino-, liikenne- ja ympäristökeskus]]'' (zkráceně ely-keskus; centrum pro hospodářský rozvoj, dopravu a životní prostředí). Tyto dva úřady vznikly 1. ledna 2010, kdy nahradily do té doby používaný systém dělení území Finska do 6 [[Historické kraje ve Finsku|krajů]]. [559] => [560] => [[Alandy]] mají rozsáhlou [[autonomie|autonomii]]. Podle mezinárodních dohod a finských zákonů regionální alandská vláda řeší některé záležitosti, které jinak přísluší do pravomocí provincií. Alandy požívají také mnohých výjimek ze zákonodárství Evropské unie. [[Sámové]] mají v Laponsku poloautonomní Sámskou domorodou radu pro otázky týkající se jazyka a kultury. [561] => [562] => === Obce === [563] => Základními správními jednotkami Finska jsou [[Obce Finska|obce]], které se mohou také nazývat městy. Připadá na ně polovina veřejných výdajů. Výdaje jsou financovány z obecních daní z příjmu, státními dotacemi a dalšími příjmy. K roku 2021 existovalo 309 obcí,{{Citace elektronické monografie [564] => | vydavatel = www.kuntaliitto.fi [565] => | titul = Kuntanumerot ja kuntapohjaiset aluejaot [566] => | url = https://www.kuntaliitto.fi/tilastot-ja-julkaisut/kaupunkien-ja-kuntien-lukumaarat-ja-vaestotiedot/kuntanumerot-ja-kuntapohjaiset-aluejaot [567] => | jazyk = finsky [568] => | datum přístupu = 2021-02-03 [569] => }} většina z nich má méně než 6 000 obyvatel. [570] => [571] => Region hlavního města – zahrnující [[Helsinky]], [[Vantaa]], [[Espoo]] a [[Kauniainen]] – tvoří souvislé [[souměstí]] s více než 1,1 miliony obyvatel. Společná správa je však omezena na dobrovolnou spolupráci všech obcí, např. v helsinské metropolitní radě. [572] => [573] => {| class="wikitable sortable" style="margin: 1em auto;" [574] => ! colspan="7"| Největší finské obce [575] => |- [576] => ! Město{{refn|group="pozn."|Informace o počtu obyvatel a rozloze největších měst zahrnuje obyvatelstvo a území celé obce (''kunta/kommun''), nejen zastavěné oblasti.}} [577] => ! Obyvatel (rok 2019) [578] => ! Plocha (km²){{Citace elektronické monografie [579] => | vydavatel = finský katastrální a kartografický úřad (Maanmittauslaitos) [580] => | titul = SUOMEN PINTA-ALA KUNNITTAIN 1.1.2021 / FINLANDS AREAL KOMMUNVIS 1. 1. 2021 [581] => | url = https://www.maanmittauslaitos.fi/sites/maanmittauslaitos.fi/files/attachments/2021/01/Vuoden_2021_pinta-alatilasto_kunnat_maakunnat.pdf [582] => | jazyk = finsky [583] => | datum přístupu = 2021-01-22}} [584] => ! Hustota osídlení
(obyv./km²) [585] => |- style="text-align:left;" [586] => | [[Soubor:Helsinki.vaakuna.svg|20px]] '''[[Helsinky|Helsinki]]''' || '''650 058''' || 213,75|| 3 041 [587] => |- style="text-align:left;" [588] => | [[Soubor:Espoo.vaakuna.svg|20px]] '''[[Espoo]]''' || '''284 444''' || 312,26 || 911 [589] => |- style="text-align:left;" [590] => | [[Soubor:Tampere.vaakuna.svg|20px]] '''[[Tampere]]''' || '''235 615''' || 525,03 || 449 [591] => |- style="text-align:left;" [592] => | [[Soubor:Vantaa.vaakuna.svg|20px]] '''[[Vantaa]]''' || '''228 678''' || 238,37 || 959 [593] => |- style="text-align:left;" [594] => | [[Soubor:Oulu.vaakuna.svg|20px]] '''[[Oulu]]''' || '''203 750''' || 1410,17 || 144 [595] => |- style="text-align:left;" [596] => | [[Soubor:Turku.vaakuna.svg|20px]] '''[[Turku]]''' || '''191 603''' || 245,67 || 780 [597] => |- style="text-align:left;" [598] => | [[Soubor:Jyväskylä.vaakuna.svg|20px]] '''[[Jyväskylä]]''' || '''141 374''' || 1170,99 || 121 [599] => |- style="text-align:left;" [600] => | [[Soubor:Lahti.vaakuna.svg|20px]] '''[[Lahti]]''' || ''' 120 081''' || 459,47 || 261 [601] => |- style="text-align:left;" [602] => | [[Soubor:Kuopio.vaakuna.svg|20px]] '''[[Kuopio]]''' || '''118 667''' || 1597,39 || 74 [603] => |- style="text-align:left;" [604] => | [[Soubor:Kouvola.vaakuna.2009.svg|20px]] '''[[Kouvola]]''' || '''83 149''' || 2 558,24 || 33 [605] => |- style="text-align:left;" [606] => | [[Soubor:Porin vaakuna.svg|20px]] '''[[Pori]]''' || '''84 318''' || 834.06 || 101 [607] => |- style="text-align:left;" [608] => | [[Soubor:Joensuu.vaakuna.svg|20px]] '''[[Joensuu]]''' || '''76 543''' || 2 381,76 || 32 [609] => |- style="text-align:left;" [610] => | [[Soubor:Lappeenranta.vaakuna.svg|20px]] '''[[Lappeenranta]]''' || '''72 661''' || 1433,36 || 51 [611] => |- style="text-align:left;" [612] => | [[Soubor:Hämeenlinna.vaakuna.svg|20px]] '''[[Hämeenlinna]]''' || '''67 530''' || 1785,76 || 38 [613] => |- style="text-align:left;" [614] => | [[Soubor:Vaasa.vaakuna.svg|20px]] '''[[Vaasa]]''' || '''67 588''' || 188,81 || 358 [615] => |} [616] => [617] => === Provincie === [618] => {{Podrobně|Provincie ve Finsku}} [619] => Provincie jsou řízeny regionálními radami, které slouží jako fóra spolupráce pro [[Obce Finska|obce]] v provincii. Hlavní role provincií jsou regionální plánování a rozvoj podnikání a vzdělávání. Kromě toho veřejné zdravotnické služby jsou obvykle organizovány podle provincií. V současnosti je jedinou provincií, kde se konají lidové volby do rady, Kainuu. Ostatní provinční rady jsou voleny obecními radami, přičemž každá obec vysílá zástupce v poměru k počtu obyvatel. [620] => [621] => Kromě spolupráce mezi obcemi, která je v kompetenci provinčních rad, má každá provincie také státní středisko zaměstnanosti a hospodářského rozvoje, které je odpovědné za místní správu zaměstnanosti, zemědělství, rybolovu, lesnictví a podnikání. Provinční úřady [[Finské ozbrojené síly|finských ozbrojených sil]] jsou odpovědné za přípravu provinční obrany a za správu branné povinnosti v provincii. [622] => [623] => Provincie představují dialektální, kulturní a ekonomické variace lépe než bývalé [[Historické kraje ve Finsku|kraje]], které byly čistě správními divizemi ústřední vlády. Historicky jsou provincie rozděleními [[Historické provincie Finska|historických provincií Finska]], oblastí, které přesněji reprezentují dialekt a kulturu. Ve Finsku je stále patrné dělení na regiony vzniklé postupnou kolonizací Finska, i když se díky přesídlení 420 000 obyvatel [[Karélie]] během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] a [[urbanizace]] v druhé polovině [[20. století]] mnoho rozdílů zjemnilo. [624] => [625] => ==== Přehled provincií ==== [626] => {{Sloupce|2| [627] => * [[Soubor:Lapin maakunnan vaakuna.svg|17px]] [[Laponsko (Finsko)|Laponsko]] [628] => * [[Soubor:Pohjois-Pohjanmaan vaakuna.svg|17px]] [[Severní Pohjanmaa]] [629] => * [[Soubor:Kainuu.vaakuna.svg|17px]] [[Kainuu]] [630] => * [[Soubor:Pohjois-Karjala.vaakuna.svg|17px]] [[Severní Karélie]] [631] => * [[Soubor:Pohjois-Savo.vaakuna.svg|17px]] [[Severní Savo]] [632] => * [[Soubor:Etelä-Savo.vaakuna.svg|17px]] [[Jižní Savo]] [633] => * [[Soubor:Etelä-Pohjanmaan maakunnan vaakuna.svg|17px]] [[Jižní Pohjanmaa]] [634] => * [[Soubor:Pohjanmaan maakunnan vaakuna.svg|17px]] [[Pohjanmaa]] [635] => * [[Soubor:Pirkanmaa.vaakuna.svg|17px]] [[Pirkanmaa]] [636] => * [[Soubor:Satakunta.vaakuna.svg|17px]] [[Satakunta]] [637] => * [[Soubor:Keski-Pohjanmaa.vaakuna.svg|17px]] [[Střední Pohjanmaa]] [638] => * [[Soubor:Keski-Suomi Coat of Arms.svg|17px]] [[Střední Finsko]] [639] => * [[Soubor:Varsinais-Suomen.vaakuna.svg|17px]] [[Vlastní Finsko]] [640] => * [[Soubor:Etelä-Karjala.vaakuna.svg|17px]] [[Jižní Karélie]] [641] => * [[Soubor:Päijät-Häme.vaakuna.svg|17px]] [[Päijät-Häme]] [642] => * [[Soubor:Kanta-Häme.vaakuna.svg|17px]] [[Kanta-Häme]] [643] => * [[Soubor:Uusimaa.vaakuna.svg|17px]] [[Uusimaa]] {{refn|group="pozn."|Provincie [[Východní Uusimaa|Východní Uusimaa (Itä-Uusimaa)]] byla spojena s provincí Uusimaa dne 1. ledna 2011.{{Citace elektronické monografie [644] => | vydavatel = Ministry of Finance [645] => | titul = Valtioneuvosto päätti Uudenmaan ja Itä-Uudenmaan maakuntien yhdistämisestä [646] => | url = https://vm.fi/en/-/valtioneuvosto-paatti-uudenmaan-ja-ita-uudenmaan-maakuntien-yhdistamisesta [647] => | jazyk = finsky [648] => | datum přístupu = 2021-02-02 [649] => }}}} [650] => * [[Soubor:Kymenlaakson maakunnan vaakuna.svg|17px]] [[Kymenlaakso]] [651] => * [[Soubor:Coat of arms of Åland.svg|17px]] [[Alandy]] [652] => }} [653] => [654] => === Mapy === [655] => [656] => File:Municipalities of Finland labelled - FI.svg|[[Obce Finska|Obce]] (''kunta'') [657] => Soubor:Population map of Finland.svg|Hustota zalidnění dle obcí [658] => File:Subregions of Finland.svg|Okresy (''seutukunta'') [659] => File:Regions of Finland labelled EN.svg|Provincie (''kunta'') [660] => File:ELY-kartta.png|Centra pro rozvoj, dopravu a živ. prostředí (''[[Elinkeino-, liikenne- ja ympäristökeskus|ely-keskus]]'') [661] => File:Aluehallintovirastot.2010.svg|Regionální úřady (''[[aluehallintovirasto]]'') [662] => [663] => [664] => == Politika == [665] => {{Podrobně|Politický systém Finska}} [666] => [[Soubor:Eduskuntatalo Helsinki.jpg|náhled|Hlavní budova finského parlamentu]] [667] => Finsko je [[parlamentní republika]]. Většina [[výkonná moc|výkonné moci]] náleží vládě (resp. Státní radě), kterou vede [[Předseda vlády Finska|předseda vlády]] vybraný parlamentem. Státní rada je tvořená předsedou vlády, ministry jednotlivých ministerstev centrální vlády a také Kancléřem pro spravedlnost, který je nejvyšším ochráncem práv ve Finsku a dohlíží na zákonnost jednání veřejných činitelů a dodržování základních lidských práv. [668] => [669] => Hlavou země je [[Prezident Finska|prezident]]. Do roku 1988 byl volen parlamentem, poté se přešlo na přímou dvoukolovou volbu. Funkční období prezidenta je šestileté. [670] => [671] => Podle finské [[Ústava|Ústavy]] je nejvyšším [[zákonodárná moc|zákonodárným sborem]] [[unikameralismus|jednokomorový]] [[parlament]] (finsky ''[[Eduskunta]]''). Tvoří ho 200 poslanců. Parlament může měnit Ústavu, odvolávat předsedu vlády a přehlasovat prezidentské [[veto]]. Zákony navrhuje Státní rada, nebo některý z poslanců. Poslanci jsou voleni na čtyřleté období [[Poměrný volební systém|poměrným systémem]]. Volič může při volbách dávat preferenční hlasy jednotlivým kandidátům. [672] => [673] => Soudní systém je rozdělen mezi [[soud]]y s běžnou občanskou a trestní soudní pravomocí a administrativní soudy řešící spory mezi jednotlivci a administrativními orgány státu a obcí. Jejich soudní pravomoc vystihuje následující příklad: Rodiče nespokojení s umístěním jejich dítěte do školy se mohou odvolat proti školskému výboru k administrativnímu soudu, protože umístění do školy je administrativní rozhodnutí. Finské právo je kodifikované a soudní systém sestává z místních soudů, oblastních odvolacích soudů a Nejvyššího soudu. Administrativní větev sestává z administrativních soudů a Nejvyššího administrativního soudu. Administrativní proces je populárnější, protože je levnější a představuje pro stěžujícího menší finanční risk. Navíc existuje několik zvláštních soudů pro některé oblasti administrativy. [674] => [[Soubor:DOORSTEP 2016-09-16 BRATISLAVA SUMMIT (29715030905).jpg|náhled|[[Juha Sipilä]], od května 2015 do června 2019 předseda vlády Finska]] [675] => [676] => Parlament vznikl v roce [[1906]], kdy začalo platit [[volební právo|všeobecné volební právo]]. Strany v něm zastoupené jsou [677] => * [[Národní koaliční strana]] (pravostředová) [678] => * [[Finský střed]] (agrárníci) [679] => * [[Finská sociálně demokratická strana]] [680] => * [[Svaz levice]] (jejíž součástí dříve byli i [[komunismus|komunisté]]) [681] => * [[Zelený svaz]] [682] => * [[Finští křesťanští demokraté]] [683] => * [[Švédská lidová strana]] (zastupující švédskojazyčnou menšinu) [684] => * [[Praví Finové]] (nacionalisté, euroskeptici), od dubna 2015 druhá nejsilnější strana v parlamentu"[https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/367428-ve-finsku-vyhrala-volby-opozice-vedena-podnikatelem-druzi-jsou-nacionaliste.html Ve Finsku vyhrála volby opozice vedená podnikatelem, druzí jsou nacionalisté]". Novinky. 20. dubna 2015. [685] => [686] => Finsko zůstalo během [[Studená válka|studené války]] demokratické, ačkoli politická atmosféra byla velmi ovlivněná sousedícím [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]]. Poměry sil stran se ve volbách mění spíše mírně. [687] => [688] => Finská [[Ústava]] a její místo v soudním systému jsou neobvyklé, protože neexistuje žádný Ústavní soud a Nejvyšší soud nemá výslovné právo prohlásit nějaký zákon za neústavní. V principu je ústavnost zákonů ve Finsku ověřována jen hlasováním v parlamentu. Nicméně parlamentní Ústavní komise posuzuje nejasné zákony a doporučuje změny, pokud je nutno. V praxi Ústavní komise plní povinnosti Ústavního soudu. Finskou specialitou je možnost přijímat v obyčejných zákonech výjimky z Ústavy, které jsou přijaté stejným postupem jako Ústavní dodatky. Příkladem je třeba zákon o stavu pohotovosti, který dává Státní radě výjimečná práva v případě národního ohrožení. Protože tato práva hrubě porušují základní ústavní práva, zákon byl přijat stejným způsobem jako ústavní dodatek. Nicméně může být zrušen stejným způsobem jako běžný zákon. [689] => [690] => Všechny finské soudy mají povinnost dát přednost Ústavě před obyčejným zákonem. Tato pojistka však zatím nikdy nebyla využita. [691] => [692] => Jediné další evropské země, které nemají Ústavní soud, jsou [[Nizozemsko]] a [[Spojené království]] (které nemá psanou Ústavu vůbec). [693] => [694] => === Ozbrojené síly === [695] => [[Image:NATO välisministrite kohtumine 04.04-05.04.2023 (52792562142).jpg|thumb|[[Sauli Niinistö]] zpečetil členství Finska v NATO (2023)]] [696] => Finsko je členem [[Evropská unie|EU]] a [[Severoatlantická aliance|NATO]]. V minulosti, ještě před vstupem do aliance, se spolu se Švédskem opakovaně připojovalo k [[Síly rychlé reakce NATO|silám rychlé reakce NATO]]. V zemi je nicméně stále povinná vojenská služba; každý muž je povinen ji po dovršení 18 let absolvovat v délce 165, 255 nebo 347 dní. Lze ji nahradit civilní službou. Vojenským výcvikem prošlo 80 % finských mužů. K vojenskému výcviku se mohou dobrovolně přihlásit i ženy, okolo 500 ročně jich tak činí. Ochota bránit zemi se zbraní v ruce je ve Finsku 76 %, nejvyšší v Evropě. Finská armáda má 34 700 příslušníků ve zbrani, z toho 25 % jsou profesionální vojáci. [697] => [698] => == Ekonomika == [699] => {{Podrobně|Ekonomika Finska}} [700] => [[Soubor:Paasitorni by the sea.jpg|náhled|Helsinky]] [701] => Finsko patří mezi vysoce [[Industrializace|industrializované]] ekonomiky s [[Volný trh|volným trhem]]. Na hlavu vyprodukuje zhruba stejně jako [[Spojené království]], [[Francie]], [[Německo]] nebo [[Itálie]]. Životní standard ve Finsku je proto vysoký. Mezi klíčové ekonomické sektory se řadí [[průmysl|průmyslová výroba]], hlavně zpracování dřeva a kovů, strojírenství a odvětví elektroniky a telekomunikací (jmenujme firmu [[Nokia]]). Důležitost obchodu podtrhuje fakt, že se vyváží téměř třetina z [[Hrubý domácí produkt|HDP]]. Až na [[dřevo]] a několik [[Minerál|nerostů]] závisí hospodářství Finska na dovozu surovin, energie a také některých součástí vyráběného zboží. [702] => [703] => Zemědělství je soběstačné v základních produktech, přestože ho omezuje podnebí. Značná část venkovského obyvatelstva pracuje v [[lesnictví]], které patří mezi důležité exportní sektory. [704] => [705] => V energetice Finsko sází na [[Jaderná energie|jadernou energii]]. Třetina spotřebované energie ve Finsku pochází z jádra. Finsko chce stavět i nové reaktory, a to na severu země.{{Citace periodika [706] => | titul = Finsko [707] => | periodikum = Aktuálně.cz [708] => | datum = 2016-04-22 [709] => | jazyk = cs-CZ [710] => | url = https://www.aktualne.cz/wiki/geografie/staty-a-mesta/finsko/r~f46f36e20ad111e6b9d6002590604f2e/ [711] => | datum přístupu = 2017-11-29 [712] => }} [713] => [714] => Ekonomický růst Finska se v posledních letech pohybuje v řádu procent. Rychle se zvětšující integrace se západní Evropou – Finsko bylo jednou z 11 zemí, které v roce [[1999]] přijaly euro – bude po příští léta finské ekonomice dominovat. [715] => [716] => V posledních letech byl finský průmysl zasažen slábnoucím postavením kdysi velké firmy Nokia a snižující se poptávkou po dřevě. [717] => [718] => === Doprava === [719] => [[Soubor:15-12-20-Helsinki-Vantaan-Lentoasema-N3S 3109.jpg|náhled|[[Letiště Helsinky-Vantaa]]]] [720] => Finsko zatím nemá dobudovanou dálniční síť. Železniční síť také není hustá, ale je vybudována tak, aby spojovala východ a západ a také sever a jih země, běžný [[rozchod koleje]] je 1520 mm. Národním železničním dopravcem je společnost VR. Nejvyšší povolená rychlost na železnici je 220 km/h. Helsinky jsou jediným finským městem, které má [[Metro v Helsinkách|metro]]. Je to nejsevernější metro na světě, otevřeno bylo v roce 1982, má dvě trasy s 25 stanicemi. [721] => [722] => Největším leteckým dopravcem je polostátní [[Finnair]], pátá nejstarší letecká společnost na světě. Největším letištěm je [[Letiště Helsinky-Vantaa]]. [723] => [724] => Nejvytíženějšími přístavy jsou Helsinky, [[Turku]], [[Vaasa]] a [[Oulu]].  [725] => [726] => == Demografie == [727] => {{Podrobně|Obyvatelstvo Finska}} [728] => [729] => === Jazykové skupiny === [730] => [[Soubor:Languages of Finnish municipalities (2016).svg|náhled|upright|Jazyky obcí v roce 2016
Legenda: [731] => {{legenda|#EEEEC1|jednojazyčně finské}} [732] => {{legenda|#37ABC8|dvojjazyčné, finština jazyk většiny, švédština menšiny}} [733] => {{legenda|#0055D4|dvojjazyčné, švédština jazyk většiny, finština menšiny}} [734] => {{legenda|#000080|jednojazyčně švédské}} [735] => {{legenda|#800033|dvojjazyčné, finština jazyk většiny, sámština menšiny}} [736] => ]] [737] => Ve Finsku jsou dva [[úřední jazyk]]y: [[finština]], kterou mluví 87,6 % obyvatel, a [[švédština]], mateřský jazyk pro 5,2 % populace. Etničtí [[Finové]] a [[finští Švédové]] tvoří, jak se obecně přijímá, společný [[národ]]. Finští Švédové žijí především v pobřežních oblastech. Díky tomu přetrvává mezi etnickými Finy a finskými Švédy jemný kulturní rozdíl, kdy etničtí Finové jsou spíše zaměřeni na jezera a les a finským Švédům patří spíše pobřežní kultura. Nicméně tato diferenciace je velmi malá a obecně menší než rozdíly mezi kulturami východního a západního Finska. [738] => [739] => Dalšími menšinovými jazyky jsou [[ruština]] (1,4 %) a [[estonština]] (0,9 %), arabština (0,5 %), somálština (0,4 %) a angličtina (0,4 %). V Laponsku žije asi 6 500 [[Sámové|Sámů]] (nebo též Laponců) s vlastním [[Ugrofinské jazyky|ugrofinským jazykem]] ze skupiny [[sámské jazyky|sámských jazyků]]. Těmi mluví asi 3 000 z nich. Asi 90 % Finů ovládá [[Angličtina|angličtinu]].{{Citace elektronické monografie [740] => | příjmení = Ruuskanen [741] => | jméno = Suomen virallinen tilasto (SVT): Aikuiskoulutukseen osallistuminen [verkkojulkaisu]. ISSN=2489-6918. Kielitaito 2017, 2. Englantia osataan parhaiten [742] => | titul = Timo [743] => | url = http://www.stat.fi/til/aku/2017/04/aku_2017_04_2018-12-12_kat_002_fi.html [744] => | vydavatel = Tilastokeskus / Statistics Finland [745] => | místo = Helsinki [746] => | datum vydání = 2017 [747] => | datum přístupu = 22.2.2019 [748] => }} [749] => [750] => === Náboženství === [751] => Převažující [[náboženství ve Finsku]] je [[křesťanství]]. Ve Finsku působí dvě [[státní náboženství|státní církve]] mající právo vybírat [[církevní daň]] a požívající další zákonná privilegia – [[Finská evangelická luteránská církev]]{{Citace právního předpisu [752] => | typ = Zákon [753] => | číslo = 1054/1993 [754] => | název = Kirkkolaki [755] => | url = https://www.finlex.fi/fi/laki/ajantasa/1993/19931054 [756] => | datum_přístupu = 2017-12-24 [757] => }} a [[Finská pravoslavná církev]].{{Citace právního předpisu [758] => | typ = Zákon [759] => | číslo = 985/2006 [760] => | název = Laki ortodoksisesta kirkosta [761] => | url = https://www.finlex.fi/fi/laki/ajantasa/2006/20060985 [762] => | datum_přístupu = 2017-12-24 [763] => }} Finská legislativa nicméně zaručuje svobodu vyznání a zakládání jiných náboženských společenství,{{Citace právního předpisu [764] => | typ = Zákon [765] => | číslo = 453/2003 [766] => | název = Uskonnonvapauslaki [767] => | url = https://www.finlex.fi/fi/laki/ajantasa/2003/20030453 [768] => | datum_přístupu = 2017-12-24 [769] => }} jež zahrnují poměrně malé skupiny [[Protestantismus|protestantů]], [[Římskokatolická církev ve Finsku|římských katolíků]], [[Islám|muslimů]] a [[židé|židů]]. V roce 2018 bylo 69,8 % obyvatel členy evangelické luteránské církve, 1,1 % členy pravoslavné církve a 1,6 % obyvatel náleželo ostatním náboženským společenstvím. [770] => [771] => === Rozmístění a přesuny obyvatelstva === [772] => Po [[Zimní válka|Zimní válce]] (potvrzené výsledkem [[Pokračovací válka|Pokračovací války]]) muselo být 12 % populace Finska přesídleno. [[Válečné reparace]], nezaměstnanost a nejistota [[Svrchovanost|suverenity]] a [[nezávislost]]i na [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] vedla ke značné [[emigrace|emigraci]], slábnoucí až v [[1970–1979|sedmdesátých letech]]. Do té doby emigrovalo zhruba půl milionu Finů, hlavně do [[Švédsko|Švédska]] a Severní Ameriky. Asi polovina emigrantů se později vrátila zpět. Přes milion obyvatel [[Spojené státy americké|Spojených států]] a [[Kanada|Kanady]] dnes uvádí, že má finské předky. [773] => [774] => Od konce [[1990–1999|devadesátých let]] Finsko přijímá [[uprchlík]]y a [[imigrace|imigranty]] v měřítku porovnatelném se [[Skandinávie|skandinávskými]] zeměmi, ačkoli jejich celkový počet ve Finsku je o mnoho menší než u západních sousedů. Značný podíl imigrantů pochází z bývalého Sovětského svazu, ti se ale často považují za etnické Finy. Nejpočetnější přistěhovalecké skupiny ve Finsku jsou Estonci, Rusové, Iráčané, Číňané, Švédové, Thajci a Somálci.{{Citace elektronického periodika [775] => | příjmení = Tilastokeskus [776] => | jméno = Biggest nationality groups 2018. Population structure [777] => | titul = FINLAND IN FIGURES 2018 [778] => | periodikum = Finland in Figures [779] => | vydavatel = Statistics Finland [780] => | url = http://www.stat.fi/tup/julkaisut/tiedostot/julkaisuluettelo/yyti_fif_201800_2018_19693_net.pdf [781] => | datum vydání = 2019 [782] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181114133623/http://www.stat.fi/tup/julkaisut/tiedostot/julkaisuluettelo/yyti_fif_201800_2018_19693_net.pdf [783] => | datum přístupu = 2019-05-22 [784] => | datum archivace = 2018-11-14 [785] => }} . [786] => [787] => Finská populace byla vždy koncentrovaná v jižní části země, což urbanizace ve [[20. století]] ještě zvýraznila. Největšími a nejdůležitějšími městy ve Finsku jsou [[Helsinky]], [[Espoo]], [[Tampere]], [[Vantaa]], [[Oulu]] a [[Turku]], přičemž Oulu je jediné město v severním Finsku s více než 203 000 obyvateli. [788] => [789] => == Kultura == [790] => === Literatura === [791] => {{Podrobně|Finská literatura}}[[Soubor:Mika Waltari 1939.jpg|náhled|[[Mika Waltari]]|204x204bod]]Zakladatelem finského písemnictví a tvůrcem spisovné finštiny byl [[Mikael Agricola]]. Lingvista [[Elias Lönnrot]] sesbíral a sestavil soubor národních mýtů, pohádek a poezie nazvaný ''[[Kalevala]]''.{{Citace elektronického periodika [792] => | příjmení = Stanovsky [793] => | jméno = Michael [794] => | titul = Severské listy – Jan Čermák: Kalevala Eliase Lönnrota a Josefa Holečka v moderní kritické perspektivě [795] => | periodikum = severskelisty.cz [796] => | url = https://www.severskelisty.cz/knihy/knih0207.php [797] => | jazyk = cs [798] => | datum přístupu = 2021-01-22 [799] => }} Styl Kalevaly se snažil napodobit básník [[Eino Leino]]. [[Aleksis Kivi]] napsal první významný finský román{{Citace elektronického periodika [800] => | příjmení = Enfield [801] => | jméno = Lizzie [802] => | titul = Seven Brothers: The book that shaped a Nordic identity [803] => | periodikum = www.bbc.com [804] => | url = https://www.bbc.com/culture/article/20210907-seven-brothers-the-book-that-shaped-a-nordic-identity [805] => | jazyk = en [806] => | datum přístupu = 2023-04-01 [807] => }}, [[Juhani Aho]] byl prvním finským profesionálním spisovatelem. Svými historickými romány posiloval národní vědomí [[Zachris Topelius]], paradoxně ve švédštině. Pozici národního básníka drží [[Johan Ludvig Runeberg]], ač psal rovněž švédsky{{Citace elektronického periodika [808] => | příjmení = Stanovsky [809] => | jméno = Michael [810] => | titul = Severské listy – Johan Ludvig Runeberg (1804-1877), finský národní buditel [811] => | periodikum = severskelisty.cz [812] => | url = https://www.severskelisty.cz/osobnos/osob0010.php [813] => | jazyk = cs [814] => | datum přístupu = 2021-01-22 [815] => }}, stejně jako asi nejvýznamnější avantgardní autorka [[Edith Södergranová]] nebo v současnosti populární romanopisec [[Kjell Westö]]. Symbolem [[Feminismus|feminismu]] 19. století se stala spisovatelka [[Minna Canthová]], Od roku 2007 je ve Finsku slaven [[den Minny Canthové]] jako státní svátek.{{Citace elektronického periodika [816] => | titul = Finland celebrates equality on Minna Canth Day [817] => | periodikum = Yle.fi [818] => | url = https://yle.fi/a/3-9518973 [819] => | datum vydání = 2017-03-19 [820] => | jazyk = en [821] => | datum přístupu = 2023-04-01 [822] => }} [823] => [824] => Ve 20. století došli uznání [[Väinö Linna]], [[Bo Carpelan]] nebo [[Veijo Meri]], z básníků [[Paavo Haavikko]]. Avšak zdaleka nejznámějším finským spisovatelem ve světě se stal [[Mika Waltari]], autor proslulého románu ''[[Egypťan Sinuhet]]''.{{Citace elektronického periodika [825] => | titul = Mika Waltari {{!}} Skandinávský dům [826] => | periodikum = www.skandinavskydum.cz [827] => | url = http://www.skandinavskydum.cz/mika-waltari/ [828] => | datum přístupu = 2021-01-22 [829] => }} [[Frans Eemil Sillanpää]] získal [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovu cenu za literaturu]].{{Citace elektronického periodika [830] => | titul = The Nobel Prize in Literature 1939 [831] => | periodikum = NobelPrize.org [832] => | url = https://www.nobelprize.org/prizes/literature/1939/summary/ [833] => | jazyk = en-US [834] => | datum přístupu = 2021-01-22 [835] => }} Ze současných autorů jsou ceněni [[Sofi Oksanen]]ová, [[Kari Hotakainen]] či humorista [[Arto Paasilinna]] (''[[Autobus sebevrahů]]'' aj.). [836] => [837] => [[Tove Janssonová]] byla významnou, byť švédsky píšící, finskou autorkou [[Literatura pro děti|literatury pro děti]], je tvůrkyní oblíbených pohádek o [[Muminci|Mumíncích]].{{Citace elektronického periodika [838] => | příjmení = Ondráčková [839] => | jméno = Tereza [840] => | titul = Mumínci nejsou jen knížky pro děti. Janssonová do nich ukryla strach z války i homosexualitu [841] => | periodikum = ČT24 [842] => | vydavatel = Česká televize [843] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/kultura/2890688-muminci-nejsou-jen-knizky-pro-deti-janssonova-do-nich-ukryla-strach-z-valky-i [844] => | datum vydání = 9. 8. 2019 [845] => | url archivu = [846] => | datum přístupu = 2021-01-22 [847] => }} Ze spisovatelů [[Sámové|sámské]] menšiny byl nejvýznamnějším [[Nils-Aslak Valkeapää]]. [848] => [849] => Nejprestižnější literární cenou je [[Cena Finlandia]], udělovaná od roku 1984 autorům nejlepších finských románů. [850] => [851] => === Vizuální umění a architektura === [852] => [[Soubor:Helene Schjerfbeck - The Convalescent.jpg|náhled|Raný obraz [[Helene Schjerfbecková|Helene Schjerfbeckové]]]] [853] => Významným sochařem byl [[Wäinö Aaltonen]]. Malíř [[Akseli Gallen-Kallela]] se proslavil ilustracemi k výše zmíněné Kalevale. Nejvýznamnější [[Realismus (výtvarné umění)|realistickým]] malířem 19. století byl [[Albert Edelfelt]]. Průkopnicí [[Moderní umění|modernismu]], byť doceněnou až s odstupem, byla [[Helene Schjerfbecková]].{{Citace elektronického periodika [854] => | příjmení = Novak [855] => | jméno = Eva [856] => | titul = Nejčastěji malovala autoportréty, protože vlastní model je stále k dispozici [857] => | periodikum = Vltava [858] => | vydavatel = Český rozhlas [859] => | url = https://vltava.rozhlas.cz/nejcasteji-malovala-autoportrety-protoze-vlastni-model-je-stale-k-dispozici-5101557 [860] => | datum vydání = 2014-11-06 [861] => | jazyk = cs [862] => | datum přístupu = 2023-04-01 [863] => }} [[Hugo Simberg]] byl hlavním představitelem [[Symbolismus|symbolismu]] ve finském výtvarném umění. [[Gay]] kulturu silně ovlivnil svými erotickými kresbami Touko Laaksonen známý jako [[Tom of Finland]].{{Citace elektronické monografie [864] => | příjmení = Hirvi-Ijäs [865] => | jméno = Maria [866] => | titul = The Cult of Iconified Homosexuality [867] => | url = https://kunstkritikk.com/the-cult-of-iconified-homosexuality [868] => | vydavatel = Kunstkritikk [869] => | místo = [870] => | datum vydání = 2016-06-23 [871] => | datum přístupu = 2021-01-22 [872] => | jazyk = en-US [873] => }} Proslulý [[skandinávský design]] rozvíjela [[Aino Aaltoová]].[[Soubor:Finlandia A-Wiki.jpg|náhled|upright|vlevo|[[Finlandia-talo]] [[Alvar Aalto|Alvara Aalta]]]]Nejvýznamnějším finským architektem je [[Alvar Aalto]].{{Citace elektronického periodika [874] => | příjmení = Kaplan [875] => | jméno = Luboš [876] => | titul = Alvar Aalto [877] => | periodikum = www.archiweb.cz [878] => | vydavatel = [879] => | url = https://www.archiweb.cz/alvar-aalto [880] => | datum vydání = [881] => | jazyk = cs [882] => | url archivu = [883] => | datum přístupu = 2021-01-22 [884] => }} Klíčovými figurami byli rovněž [[Eero Saarinen]] a jeho otec [[Eliel Saarinen]]. Současnou finskou architekturu a také uměleckou krajinotvorbu reprezentuje [[Marco Casagrande]]. Na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví UNESCO]] byla zapsána námořní obranná pevnost [[Suomenlinna]]{{Citace elektronického periodika [885] => | titul = Suomenlinna – finská pevnost na seznamu UNESCO {{!}} Finsko na Světadílech [886] => | periodikum = finsko.svetadily.cz [887] => | url = http://finsko.svetadily.cz/clanky/Suomenlinna-finska-pevnost-na-seznamu-UNESCO [888] => | datum přístupu = 2021-01-22 [889] => }} a dřevěný [[kostel v Petäjävesi]] z 18. století. Zápisu se dočkalo i centrum města Rauma, [[Stará Rauma]], a pohřebiště z doby bronzové [[Sammallahdenmäki]]. [[Hrad v Turku]] je spolu s [[Katedrála v Turku|katedrálou v Turku]] nejstarší finskou stavbou. Hrad [[Olavinlinna]] je nejsevernějším dosud stojícím středověkým hradem. K nejvýznamnějším sakrálním stavbám patří [[Evangelická katedrála (Helsinky)|Evangelická katedrála]] v Helsinkách a [[Chrám Zesnutí Bohorodičky (Helsinky)|Chrám Zesnutí Bohorodičky]] v Helsinkách, obě stavby jsou produktem [[Historismus (umění)|historismu]] 19. století. Od roku 1969 je atrakcí Helsinek [[Kostel na Temppeliaukio]], vytesaný ve skále.{{Citace elektronického periodika [890] => | titul = Skalní chrám je turistickým lákadlem Helsinek. Temppeliaukion Kirkko by se líbil hobitům [891] => | periodikum = Radiožurnál [892] => | vydavatel = Český rozhlas [893] => | url = https://radiozurnal.rozhlas.cz/skalni-chram-je-turistickym-lakadlem-helsinek-temppeliaukion-kirkko-se-libil-7181945 [894] => | datum vydání = 2018-01-19 [895] => | jazyk = cs [896] => | datum přístupu = 2023-04-01 [897] => }} Esencí modernismu je hala [[Finlandia-talo]] z dílny [[Alvar Aalto|Alvara Aalta]],{{Citace elektronického periodika [898] => | příjmení = Šmídek [899] => | jméno = Petr [900] => | titul = Hala Finlandia [901] => | periodikum = Archiweb.cz [902] => | url = https://www.archiweb.cz/b/hala-finlandia [903] => | datum vydání = 2007-09-21 [904] => | jazyk = cs [905] => | datum přístupu = 2023-04-01 [906] => }} secese [[Helsinki (železniční stanice)|Hlavní nádraží v Helsinkách]], dílo [[Eliel Saarinen|Eliela Saarinena]].[[Soubor:Aki-Kaurismaki-1985.jpg|náhled|[[Aki Kaurismäki]]]]Nejúspěšnějším filmovým režisérem je [[Aki Kaurismäki]].{{Citace elektronického periodika [907] => | příjmení = Stanovsky [908] => | jméno = Michael [909] => | titul = Severské listy – Hvězda finské kinematografie [910] => | periodikum = severskelisty.cz [911] => | url = https://www.severskelisty.cz/osobnos/osob0046.php [912] => | jazyk = cs [913] => | datum přístupu = 2021-01-22 [914] => }} Ceněn je ale i jeho bratr [[Mika Kaurismäki]], který se rovněž rozhodl pro filmovou režii. [[Renny Harlin]] se prosadil jako režisér hollywoodských béčkových filmů (''[[Smrtonosná past 2]]'', ''[[Cliffhanger (film)|Cliffhanger]]''), [[Mauritz Stiller]] kdysi objevil [[Greta Garbo|Gretu Garbo]].{{Citace elektronického periodika [915] => | titul = Jen blázen by mě chtěl. Herecká legenda Greta Garbo se společnosti vyhýbala [916] => | periodikum = iDNES.cz [917] => | url = https://www.idnes.cz/revue/spolecnost/greta-garbo-herecka-legenda-soukromy-zivot-kariera.A200916_155407_lidicky_mama [918] => | datum vydání = 2020-09-19 [919] => | datum přístupu = 2021-01-22 [920] => }} [921] => [922] => V Kaurismäkiho filmech se proslavila herečka [[Kati Outinenová]]. Nejprve jako [[broadway]]ský zpěvák a posléze i jako herec (zejm. ''[[Policejní akademie (filmová série)|Policejní akademie]]'') se ve Spojených státech prosadil [[George Gaynes]] (rodným jménem George Jongejans). [[Jasper Pääkkönen]] získal mezinárodní proslulost zejména díky seriálu ''[[Vikingové (seriál)|Vikingové]]''. [923] => [924] => [[Armi Kuusela]] byla zvolena historicky první držitelkou titulu [[Miss Universe|Miss Trusovováverse]].{{Citace elektronického periodika [925] => | titul = Soutěže krásy. Historicky první Miss Universe byla finská krasavice Armi Kuusela [926] => | periodikum = Dvojka [927] => | vydavatel = Český rozhlas [928] => | url = https://dvojka.rozhlas.cz/souteze-krasy-historicky-prvni-miss-universe-byla-finska-krasavice-armi-kuusela-8777794 [929] => | datum vydání = 2022-06-28 [930] => | jazyk = cs [931] => | datum přístupu = 2023-04-01 [932] => }} [933] => [934] => === Hudba === [935] => [[Soubor:Jean Sibelius 1939.jpg|náhled|upright|[[Jean Sibelius]]]] [936] => Finským národním hudebním nástrojem je strunné [[kantele]], mezi finskými skladateli vynikal zejména [[Jean Sibelius]], představitel pozdního romantismu.{{Citace elektronického periodika [937] => | příjmení = Hradilová [938] => | jméno = Lucie [939] => | titul = Finský hrdina Jean Sibelius [940] => | periodikum = Casopisharmonie.cz [941] => | url = https://www.casopisharmonie.cz/studie/finsky-hrdina-jean-sibelius.html [942] => | jazyk = cs-cz [943] => | datum přístupu = 2023-04-01 [944] => }}{{Citace elektronického periodika [945] => | příjmení = Lucký [946] => | jméno = Jakub [947] => | titul = Finský skladatel Jean Sibelius byl chodící legendou. Utrácel ale víc, než měl. Pro jeho klavír si přišli exekutoři [948] => | periodikum = Radiožurnál [949] => | vydavatel = Český rozhlas [950] => | url = https://radiozurnal.rozhlas.cz/finsky-skladatel-jean-sibelius-byl-chodici-legendou-utracel-ale-vic-nez-mel-pro-8852451 [951] => | datum vydání = 2022-10-21 [952] => | jazyk = cs [953] => | datum přístupu = 2023-04-01 [954] => }} K tomuto stylu lze řadit i [[Oskar Merikanto|Oskara Merikanta]]. K autorům [[Modernistická hudba|modernistické]] vážné hudby patřili [[Einojuhani Rautavaara]], [[Leif Segerstam]] nebo [[Kaija Saariahová]]. Autorem první finské opery ''Lov krále Karla'' (''Kung Karls jakt'') a také finské hymny je [[Fredrik Pacius]]. Z interpretů lze jmenovat dirigenta [[Esa-Pekka Salonen|Esa-Pekku Salonena]].[[Soubor:Nightwish-Melbourne-2008.jpg|vlevo|náhled|220x220bod|[[Nightwish]]]]Velmi oblíbené jsou [[rock]]ové a [[Heavy metal|metalové]] kapely, například [[Sonata Arctica]], [[Sunrise Avenue]], [[Stratovarius]], [[Nightwish]], [[HIM]], [[The Rasmus]], [[Apocalyptica]], [[Children of Bodom]], [[Waltari (hudební skupina)|Waltari]], [[Turmion Kätilöt]], [[Lordi]], [[Korpiklaani]] a mnoho dalších. Finská metalová scéna bývá často označována jako nejlepší na světě. Známou sólovou [[zpěv]]ačkou je [[Tarja Turunen]] a ze zpěváků například [[Timo Kotipelto]]. V roce [[2006]] vyhrála finská [[hard rock]]ová/[[heavy metal]]ová skupina [[Lordi]] [[Eurovision Song Contest|Velkou cenu Eurovize]] s písní ''[[Hard Rock Hallelujah]]''.{{Citace periodika [955] => | titul = Hard rock hallelujah: Finnish rockers Lordi win Eurovision Song Contest (Published 2006) [956] => | periodikum = The New York Times [957] => | datum vydání = 2006-05-22 [958] => | issn = 0362-4331 [959] => | jazyk = en-US [960] => | url = https://www.nytimes.com/2006/05/22/arts/22iht-web.0521eurovision.html [961] => | datum přístupu = 2021-01-22 [962] => }} V roce [[2023]] na [[Eurovision Song Contest 2023|Eurovizi]] skončil na druhém místě rapper a zpěvák [[Käärijä]]. [963] => [964] => Známí jsou také například finská [[folk]]ová skupina [[Värttinä]], rockoví [[Leningrad Cowboys]] a v 70. letech 20. století velmi úspěšní [[Hurriganes]]. [965] => [966] => === Tradice === [967] => Stará finská kultura vychází z původního finského [[pohanství]]. Vánoční dárky dětem nosí [[Joulupukki]], místní varianta [[Santa Claus|Santy Clause]].{{Citace elektronického periodika [968] => | příjmení = [969] => | jméno = [970] => | titul = Jak Joulupukki k dárkům přišel [971] => | periodikum = Finská studia [972] => | vydavatel = Filozofická fakulta Univerzity Karlovy [973] => | url = https://fin.ff.cuni.cz/cs/2017/12/22/jak-joulupukki-k-darkum-prisel/ [974] => | datum vydání = [975] => | jazyk = cs [976] => | url archivu = [977] => | datum přístupu = 2021-01-22 [978] => }} [979] => [980] => ===Kuchyně=== [981] => {{Podrobně|Finská kuchyně}} [982] => [983] => [[Finská kuchyně]] vyniká střídmostí a jednoduchostí. Hodně se konzumují [[ryby]] a mléčné výrobky. Za místní specialitu je považováno například [[Sob polární|sobí]], medvědí nebo [[Los evropský|losí]] maso. Finové jsou největší konzumenti [[Káva|kávy]] na světě (na hlavu).{{Citace elektronického periodika [984] => | titul = Google Fusion Tables [985] => | periodikum = fusiontables.google.com [986] => | url = https://fusiontables.google.com/DataSource?docid=1C-fn6nSe21acP0xJIO1T1x0wohqfMYCQyJjbqdk#rows:id=1 [987] => | datum přístupu = 2017-11-30 [988] => }} [989] => [990] => == Věda a školství == [991] => {{Viz též|Školství ve Finsku}} [992] => [[Soubor:Linus Torvalds, 2002, Australian Linux conference.jpg|náhled|[[Linus Torvalds]], tvůrce [[Linux (jádro)|Linuxu]]]] [993] => Programátor [[Linus Torvalds]] je tvůrcem jádra svobodného operačního systému [[Linux]].{{Citace elektronického periodika [994] => | příjmení = Kalábová [995] => | jméno = Hana [996] => | titul = Linux – finský úspěch na poli výpočetní techniky [997] => | periodikum = Finská studia [998] => | vydavatel = Ústav germánských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy [999] => | url = https://fin.ff.cuni.cz/cs/2017/11/30/linux-finsky-uspech-na-poli-vypocetni-techniky/ [1000] => | jazyk = cs [1001] => | datum přístupu = 2023-04-01 [1002] => }} [[Artturi Ilmari Virtanen]] získal [[Nobelova cena za chemii|Nobelovu cenu za chemii]], [[Ragnar Granit]] za [[Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství|fyziologii]].{{Citace elektronického periodika [1003] => | titul = The Nobel Prize in Chemistry 1945 [1004] => | periodikum = NobelPrize.org [1005] => | url = https://www.nobelprize.org/prizes/chemistry/1945/summary/ [1006] => | jazyk = en-US [1007] => | datum přístupu = 2023-04-01 [1008] => }}{{Citace elektronického periodika [1009] => | titul = The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1967 [1010] => | periodikum = NobelPrize.org [1011] => | url = https://www.nobelprize.org/prizes/medicine/1967/summary/ [1012] => | jazyk = en-US [1013] => | datum přístupu = 2023-04-01 [1014] => }} Významným astronomem, optikem a také [[Esperanto|esperantistou]] byl [[Yrjö Väisälä]], astronomii se věnovala též [[Liisi Otermaová]], v Rusku se prosadil astronom [[Andrej Ivanovič Lexell]]. Chemik [[Johan Gadolin]] objevil [[yttrium]].{{Citace elektronického periodika [1015] => | titul = Johan Gadolin – discoverer of yttrium & gadolinium elements [1016] => | periodikum = Worldofchemicals.com [1017] => | url = https://www.worldofchemicals.com/297/chemistry-articles/johan-gadolin-discoverer-of-yttrium-gadolinium-elements.html [1018] => | datum vydání = 2013-05-24 [1019] => | jazyk = en-US [1020] => | datum přístupu = 2023-04-01 [1021] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230401060838/https://www.worldofchemicals.com/297/chemistry-articles/johan-gadolin-discoverer-of-yttrium-gadolinium-elements.html [1022] => | datum archivace = 2023-04-01 [1023] => }} Matematik [[Lars Ahlfors]] získal jako první v historii prestižní [[Fieldsova medaile|Fieldsovu medaili]],{{Citace elektronického periodika [1024] => | titul = Lars Valerian Ahlfors: First Fields medalist [1025] => | periodikum = IMPA - Instituto de Matemática Pura e Aplicada [1026] => | url = https://impa.br/noticias/lars-valerian-ahlfors-o-primeiro-medalha-fields/ [1027] => | jazyk = en-US [1028] => | datum přístupu = 2023-04-01 [1029] => }} významným matematikem byl i jeho učitel [[Rolf Nevanlinna]]. Botanik a mineralog [[Adolf Erik Nordenskjöld]] v letech 1878–1879 našel [[Severní mořská cesta|Severovýchodní cestu]] a jako první obeplul [[Euroasie|Euroasii]].{{Citace elektronického periodika [1030] => | příjmení = Martínek [1031] => | jméno = Jiří [1032] => | titul = Nils Adolf Erik Nordenskjöld - otevření námořní cesty v Severní Asii [1033] => | periodikum = HedvabnaStezka.cz [1034] => | url = https://www.hedvabnastezka.cz/nils-adolf-erik-nordenskjold-otevreni-namorni-cesty-v-severni-asii/ [1035] => | datum vydání = 2012-06-06 [1036] => | jazyk = cs [1037] => | datum přístupu = 2023-04-01 [1038] => }} [1039] => [[Soubor:Nobel Laureates 7319 (31341876202).jpg|vlevo|náhled|180x180pixelů|[[Bengt Holmström]]]] [1040] => Nejslavnějším finským filozofem je [[Georg Henrik von Wright]], představitel [[Analytická filosofie|analytické filozofie]].{{Citace periodika [1041] => | příjmení = Vilkko [1042] => | jméno = Risto [1043] => | titul = Georg Henrik von Wright (1916-2003) [1044] => | periodikum = Journal for General Philosophy of Science / Zeitschrift für allgemeine Wissenschaftstheorie [1045] => | datum vydání = 2005 [1046] => | ročník = 36 [1047] => | číslo = 1 [1048] => | strany = 1–14 [1049] => | issn = 0925-4560 [1050] => | url = https://www.jstor.org/stable/25171300 [1051] => | datum přístupu = 2023-04-01 [1052] => }} Jeho žákem byl [[Jaakko Hintikka]]. Filozof [[Johan Vilhelm Snellman]] proslul především svým politickým aktivismem, je klíčovou postavou národního obrození a den jeho narození je dnes ve Finsku státním svátkem.{{Citace elektronického periodika [1053] => | titul = J. V. Snellman – father of Finnish culture [1054] => | periodikum = Finland abroad [1055] => | url = https://finlandabroad.fi/web/grc/current-affairs/-/asset_publisher/h5w4iTUJhNne/content/j-v-snellman-father-of-finnish-culture/384951 [1056] => | jazyk = en-US [1057] => | datum přístupu = 2023-04-01 [1058] => }}{{Citace elektronického periodika [1059] => | příjmení = Utti [1060] => | jméno = Otto [1061] => | titul = J.V. Snellman: Where would Finland be without him? [1062] => | periodikum = Finland.fi [1063] => | url = https://finland.fi/life-society/j-v-snellman-without-him-where-would-finland-be/ [1064] => | datum vydání = 2011-10-07 [1065] => | jazyk = en-US [1066] => | datum přístupu = 2023-04-01 [1067] => }} Ve vědecké folkloristice vynikl [[Antti Aarne]], zejména díky své typologii pohádek. Významným [[Orientalistika|orientalistou]] 18. století byl [[Peter Forsskål]], žák [[Carl Linné|Carla Linného]]. Jazykovědec [[Matthias Alexander Castrén]] je považován za zakladatele jazykovědných disciplín zabývajících se [[Uralské jazyky|uralskými jazyky]]. [[Bengt Holmström]] získal [[Nobelova pamětní cena za ekonomii|Nobelovu cenu za ekonomii]].{{Citace periodika [1068] => | příjmení = [1069] => | jméno = [1070] => | titul = Nobelovu cenu za ekonomii získali Oliver Hart a Bengt Holmström [1071] => | periodikum = Deník.cz [1072] => | datum vydání = 2016-10-10 [1073] => | jazyk = cs [1074] => | url = https://www.denik.cz/ekonomika/nobelovu-cenu-za-ekonomii-ziskali-oliver-hart-a-bengt-holmstrom-20161010.html [1075] => | datum přístupu = 2023-04-01 [1076] => }} [[Sociologie|Sociolog]] a [[Antropologie|antropolog]] [[Edvard Westermarck]] je známý popsáním tzv. [[Westermarckův efekt|Westermarckova efektu]], který spočívá v tom, že pro dospělého muže je nepřitažlivá žena, se kterou prožil útlé dětství.{{Citace elektronického periodika [1077] => | příjmení = Sedláček [1078] => | jméno = Mojmír [1079] => | titul = Proč se sourozenci nepřitahují? Westermarckův efekt podává kontroverzní vysvětlení [1080] => | periodikum = Prima Zoom [1081] => | vydavatel = TV Prima [1082] => | url = https://zoom.iprima.cz/zajimavosti/sourozenci-pritazlivost-incest-tabu [1083] => | datum vydání = 2020-04-10 [1084] => | jazyk = cs [1085] => | datum přístupu = 2023-04-01 [1086] => }}[[Soubor:Helsingin yliopiston päärakennus.jpg|náhled|[[Helsinská univerzita]]]]Finsko od 90. let masivně investovalo do školství a vzdělávání. [[Světové ekonomické fórum]] vyhodnotilo finský vysokoškolský systém jako nejlepší na světě. Do základní školy chodí děti od 7 let. Povinná školní docházka trvá až do 16 let. Vysokoškolské vzdělání má 33 % Finů. Drtivá většina škol je veřejných či přímo státních. Studium je na všech úrovních zdarma, mnohde dostávají studenti zdarma i obědy, svačiny a všechny školní pomůcky. Vysokoškoláci čerpají navíc z pestré škály stipendií, které jim povětšinou pokrývají životní náklady během studia. [1087] => [1088] => V [[Šanghajský žebříček|Šanghajském žebříčku]], který tradičně hierarchizuje nejlepší vysoké školy na světě, má Finsko (k roku 2021) jednu univerzitu v první stovce – je jí [[Helsinská univerzita]], která je vyhodnocena jako 82. nejlepší na světě.{{Citace elektronického periodika [1089] => | titul = ShanghaiRanking's Academic Ranking of World Universities [1090] => | periodikum = www.shanghairanking.com [1091] => | url = https://www.shanghairanking.com/rankings/arwu/2021 [1092] => | datum přístupu = 2022-01-04 [1093] => }} Jde o největší a nejstarší univerzitu ve Finsku, založena byla roku 1640, ovšem ještě jako [[Královská akademie v Turku]], což byla jediná vysoká škola založená ve Finsku za švédské nadvlády. Do Helsinek byla přestěhována roku 1828, po velkém požáru. Přejmenována byla po zisku finské nezávislosti roku 1917. V Turku dnes existuje nová univerzita, založená v roce 1920 – [[Univerzita v Turku]]. Je druhá největší v zemi. [1094] => [1095] => == Sport == [1096] => [[Soubor:Paavo Nurmi (Antwerp 1920).jpg|náhled|Běžec [[Paavo Nurmi]]|281x281pixelů]] [1097] => Finové jsou nejúspěšnějším národem na olympijských hrách v přepočtu medailí na obyvatele. Mimořádných výsledků dosahovali zejména před druhou světovou válkou. Například na [[Letní olympijské hry 1924|olympiádě v Paříži]] roku 1924 získali druhý největší počet medailí ze všech národů, a to přesto, že Finsko mělo tehdy pouze 3,2 milionu obyvatel. Devět zlatých olympijských medailí vybojoval za svou kariéru fenomenální meziválečný běžec [[Paavo Nurmi]].{{Citace elektronického periodika [1098] => | příjmení = Hornová [1099] => | jméno = Karolína [1100] => | titul = Paavo Nurmi: tichý rekordman a nenápadný milionář [1101] => | periodikum = iDNES.cz [1102] => | url = https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/paavo-nurmi-pribeh-bezce-olympiada.A160620_111648_behani_hri [1103] => | datum vydání = 2016-07-04 [1104] => | jazyk = cs [1105] => | datum přístupu = 2023-04-01 [1106] => }} Čtyři zlaté získali jeho kolegové, běžci [[Lasse Virén]], [[Ville Ritola]] a [[Hannes Kolehmainen]]. Tři má veslař [[Pertti Karppinen]]. Jakousi národní disciplínou je [[hod oštěpem]] – Finové v něm získali již osm zlatých olympijských medailí. Na olympiádách v [[Letní olympijské hry 1920|Antverpách 1920]] a v [[Letní olympijské hry 1932|Los Angeles 1932]] obsadili Finové v oštěpu všechny medailové příčky. Finům ovšem sedí i zimní sporty, takže začali dosahovat výborných výsledků i na olympiádách zimních – čtyři zlaté získal skokan na lyžích [[Matti Nykänen]]{{Citace elektronického periodika [1107] => | příjmení = Macek [1108] => | jméno = Tomáš [1109] => | titul = Anděl s duší ďábla. Jak závodil a divoce žil Matti Nykänen, král skokanů [1110] => | periodikum = iDNES.cz [1111] => | url = https://www.idnes.cz/sport/lyzovani-snowboarding/matti-nykanen-umrti-skoky-na-lyzich.A190204_192824_lyzovani_rou [1112] => | datum vydání = 2019-02-05 [1113] => | jazyk = cs [1114] => | datum přístupu = 2023-04-01 [1115] => }}{{Citace elektronického periodika [1116] => | titul = Alkoholik, striptér, násilník, ale i nejlepší skokan všech dob. Zemřel Matti Nykänen, bylo mu 55 let [1117] => | periodikum = Lidovky.cz [1118] => | url = https://www.lidovky.cz/relax/lide/zemrel-ctyrnasobny-olympijsky-vitez-ve-skoku-na-lyzich-nykanen.A190204_082344_lide_ceh [1119] => | datum vydání = 2019-02-04 [1120] => | jazyk = cs [1121] => | datum přístupu = 2023-04-01 [1122] => }}{{Citace elektronického periodika [1123] => | příjmení = Feltová [1124] => | jméno = Veronika [1125] => | titul = Matti Nykänen: život Létajícího Fina, který vyhrával i nalitý [1126] => | periodikum = Sport.cz [1127] => | vydavatel = Seznam.cz [1128] => | url = https://www.sport.cz/clanek/zimni-sporty-lyzovani-matti-nykanen-zivotopis-uspechy-kariera-139705 [1129] => | datum vydání = 2019-12-02 [1130] => | jazyk = cs [1131] => | datum přístupu = 2023-04-01 [1132] => }}, pět rychlobruslař [[Clas Thunberg]]. Finové jedny olympijské hry i uspořádali – letní hry roku [[Letní olympijské hry 1952|1952]] v Helsinkách.{{Citace elektronického periodika [1133] => | titul = Helsinki 1952 Olympic Games {{!}} Britannica [1134] => | periodikum = www.britannica.com [1135] => | url = https://www.britannica.com/event/Helsinki-1952-Olympic-Games [1136] => | jazyk = en [1137] => | datum přístupu = 2023-04-01 [1138] => }} [1139] => [[Soubor:Kimi Raikkonen 2008.jpg|vlevo|náhled|198x198pixelů|[[Kimi Räikkönen]]]] [1140] => Řada Finů se proslavila v motorovém sportu. Mistry světa v [[rallye]] závodech se stali [[Markku Alén]], [[Ari Vatanen]], [[Hannu Mikkola]], [[Timo Salonen]], [[Juha Kankkunen]], [[Tommi Mäkinen]] a [[Marcus Grönholm]]. Ve formuli 1 se prosadili [[Keke Rosberg]], [[Mika Häkkinen]] či [[Kimi Räikkönen]]. [[Mistrovství světa silničních motocyklů|Mistrem světa v závodech silničních motocyklů]] se stal [[Jarno Saarinen]]. [[Juha Salminen]] vybojoval 13 titulů mistra světa v závodech [[enduro]]. [1141] => [[Soubor:Peltonen and Selänne IIHF 2008.jpg|náhled|[[Ville Peltonen]] a [[Teemu Selänne]]]] [1142] => Nejpopulárnějším sportem ve Finsku je [[lední hokej]] a [[finská hokejová reprezentace]] čtyřikrát vyhrála [[Mistrovství světa v ledním hokeji|mistrovství světa]], v letech [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1995|1995]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2011|2011]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2019|2019]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2022|2022]] a jednou olympijské hry v roce [[Lední hokej na Zimních olympijských hrách 2022 – turnaj muži|2022]].{{Citace elektronického periodika [1143] => | příjmení = Hedvábný [1144] => | jméno = Marek [1145] => | titul = Historické zlato! Finsko ve finále ZOH porazilo Rusko [1146] => | periodikum = Hokej.cz [1147] => | url = https://www.hokej.cz/historicke-zlato-finsko-ve-finale-zoh-porazilo-rusko/5063306 [1148] => | datum vydání = 2022-02-20 [1149] => | datum přístupu = 2023-04-01 [1150] => }} Nejslavnějšími finskými hokejisty jsou [[Teemu Selänne]], [[Jari Kurri]], [[Saku Koivu]] a [[Esa Tikkanen]], z gólmanů [[Miikka Kiprusoff]], [[Tuukka Rask]] či [[Pekka Rinne]] (všichni tři jsou držiteli [[Vezina Trophy]] v [[National Hockey League|NHL]]). Podobně jako jiné severské týmy Finové dominují ve [[florbal]]u, [[finská mužská florbalová reprezentace|muži]] mají na kontě čtyři tituly mistrů světa ([[Mistrovství světa ve florbale 2008|2008]], [[Mistrovství světa ve florbale 2010|2010]], [[Mistrovství světa ve florbale 2016|2016]], [[Mistrovství světa ve florbale 2018|2018]]), [[finská ženská florbalová reprezentace|ženy]] dva ([[Mistrovství světa ve florbale žen 1999|1999]], [[Mistrovství světa ve florbale žen 2001|2001]]). Tradičním finským sportem je [[pesäpallo]], hra podobná [[baseball]]u. Největší hráčskou základnu má dnes ovšem již [[fotbal]], byť [[Finská fotbalová reprezentace|finská reprezentace]] zatím nedosáhla výraznějšího úspěchu. Nejslavnějšími finskými fotbalisty jsou [[Jari Litmanen]] a [[Sami Hyypiä]]. [1151] => [1152] => V posledních letech taktéž strmě narůstá na popularitě [[discgolf]], ve kterém patří Finsko ke světové špičce. [1153] => [1154] => K životu každého Fina neodmyslitelně patří [[sauna]], náleží ke standardnímu vybavení finské domácnosti. [1155] => [1156] => == Svátky == [1157] => [[Soubor:View from Helsinki 2021 gru (2).jpg|náhled|Vánoce v Helsinkách]] [1158] => Všechny oficiální svátky ve Finsku jsou ustanoveny zákonem. Svátky se dělí na [[křesťanství|křesťanské]] a sekulární (světské). Mezi nejdůležitější křesťanské svátky patří [[Vánoce]], [[Tři králové|Tří králů]], [[Velikonoce]], [[Svátek Nanebevstoupení Páně|Nanebevstoupení Páně]], [[Letnice|Svatodušní neděle]] a [[slavnost Všech svatých]]. Sekulárními svátky jsou pak [[Nový rok]], [[Vappu|1. máj]] (finsky ''Vappu'') a [[Slunovrat|letní slunovrat]]. [1159] => [1160] => Mezi oficiální svátky se řadí navíc všechny neděle. Když se pracovní týden ve Finsku zkrátil na 40 hodin, ze sobot se prakticky staly také svátky, i když ne oficiální. Velikonoční neděle a slavnost Všech svatých jsou neděle, kterým předchází zvláštní druh sobot. [1161] => [1162] => Do roku 2009 musely mít obchody ze zákona v neděli zavřeno. Výjimkou byly letní měsíce (od května do srpna) a předvánoční sezóna (listopad a prosinec). Po roce 2009 zákon reguluje otevírací dobu obchodů s více než 400 m2. Tyto obchody mohou mít v sobotu otevřeno od 7,00 do 18,00 a v neděli od 12,00 do 18,00. V ostatní dny jsou otevřeny mezi 7,00 a 21,00. Výjimkou jsou oficiální svátky, kdy jsou tyto obchody zavřené.{{Citace elektronické monografie | korporace = FINLEX| titul = Laki vähittäiskaupan sekä parturi- ja kampaamoliikkeen aukioloajoista| url = http://www.finlex.fi/fi/laki/ajantasa/2009/20090945 | datum vydání = 27.11.2009 | datum přístupu = 29.03.2013 | vydavatel = Finlex.fi | jazyk = finsky}} Obchody s méně než 400 m2 plochy mohou mít v neděli otevřeno po celý rok kromě oficiálních svátků a některých nedělí, jako jsou třeba Den matek (druhá neděle v květnu) nebo Den otců (druhá neděle v listopadu). Zákon jejich otevírací dobu ale nijak nereguluje. [1163] => [1164] => == Další poznámky == [1165] => * [[kalendář|Datový]] formát: DD.MM.YYYY (nepoužívají se nuly na začátku) [1166] => * [[Elektrické napětí|Napětí]]: 220–240 V, 50 Hz; [[Zásuvka (elektrotechnika)|Zásuvky]]: typ Schuko, (označení F), stejné jako v Německu a většině Evropy ([[Česko|české]] spotřebiče s francouzským typem vidlice E/F – EuroSchuko lze používat normálně) [1167] => * [[Poštovní směrovací číslo|PSČ]]: 5 číslic [1168] => * [[mobilní telefon|Mobilní]] sítě a technologie: [[GSM]] 900, GSM 1800; GSM/[[General Packet Radio Service|GPRS]]/[[Enhanced Data Rates for GSM Evolution|EDGE]]/[[Universal Mobile Telecommunications System|UMTS]]/LTE [1169] => * Měrná soustava: SI (metrická) [1170] => [1171] => == Postavení v mezinárodních žebříčcích == [1172] => * [[IMD International]], [https://web.archive.org/web/20041209085100/http://www02.imd.ch/wcy/ Žebříček konkurenceschopnosti v roce 2004]: 8. ze 60 ekonomik (zemí a regionů) [1173] => * [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|OECD]], [http://www.oecd.org/pisa Žebříček připravenosti studentů v roce 2003]: 1. ze 41 zemí [1174] => * [[Reportéři bez hranic]], [https://rsf.org/en/ranking Žebříček svobody tisku (rok 2018)]: 4. ze 166 zemí [1175] => * [[Save the Children]], [https://web.archive.org/web/20050105002042/http://www.savethechildren.org/mothers/report_2004/images/pdf/SOWM_2004_final.pdf Stav matek ve světě v roce 2004]: 2. z 119 zemí (spolu s [[Dánsko|Dánskem]]) [1176] => * [[Transparency International]], [https://web.archive.org/web/20050829043905/http://www.transparency.org/pressreleases_archive/2004/2004.10.20.cpi.en.html Index korupce v roce 2004]: 1. ze 146 zemí [1177] => * [[Rozvojový program OSN|UNDP]]: [http://hdr.undp.org/reports/global/2004/ Zpráva o lidském vývoji 2004], 13. ze 177 zemí [1178] => * [[Světové ekonomické fórum]], Zpráva o konkurenceschopnosti ve světě 2004–2005, 1. ze 104 zemí [1179] => * [[Mezinárodní federace ledního hokeje|IIHF]], [[Žebříček IIHF 2023|Žebříček IIHF v roce 2023]], 2. z 58 zemí [1180] => * [[FIFA]], [https://www.fifa.com/fifa-world-ranking/men?dateId=id14177 Žebříček FIFA v roce 2023], 62. z 207 zemí [1181] => * [[Hrubý domácí produkt]], [[Seznam států světa podle HDP]], 43. ze 194 zemí [1182] => * Institute for Economics and Peace, [https://www.visionofhumanity.org/maps/#/ Index míru v roce 2023], 13. ze 161 zemí [1183] => [1184] => == Odkazy == [1185] => [1186] => === Poznámky === [1187] => [1188] => [1189] => === Reference === [1190] => {{Překlad|en|Finland|926060710}} [1191] => [1192] => [1193] => === Literatura === [1194] => * {{Citace monografie [1195] => | příjmení = Hejkalová [1196] => | jméno = Markéta [1197] => | rok = 2003 [1198] => | titul = Finsko [1199] => | vydavatel = Libri [1200] => | místo = Praha [1201] => | stránky = [1202] => | poznámka = [1203] => | isbn = 80-7277-207-4 [1204] => }} [1205] => * {{Citace monografie [1206] => | příjmení = Jutikkala [1207] => | jméno = Eino [1208] => | příjmení2 = Pirinen [1209] => | jméno2 = Kauko [1210] => | rok = 2006 [1211] => | titul = Dějiny Finska [1212] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [1213] => | místo = Praha [1214] => | stránky = [1215] => | poznámka = [1216] => | isbn = 80-7106-406-8 [1217] => }} [1218] => [1219] => === Externí odkazy === [1220] => * {{Commonscat|Finland}} [1221] => * {{Wikislovník|heslo=Finsko}} [1222] => * {{Wikizprávy|kategorie=Finsko}} [1223] => * {{Osmrelace|54224}} [1224] => * [https://web.archive.org/web/20060115181304/http://www.czechembassy.org/wwwo/mzv/default.asp?ido=11424 MZV ČR] {{cs}} [1225] => * [https://web.archive.org/web/20060616181250/http://www.eduskunta.fi/efakta/index01.htm Eduskunta.fi Finský Parlament] {{fi}}{{sv}}{{en}}{{fr}} [1226] => * [http://www.government.fi Government.fi Finská vláda] {{Wayback|url=http://www.government.fi/ |date=20050203000119 }} {{fi}}{{sv}}{{en}} [1227] => * [http://www.tpk.fi Prezident Finska] {{fi}}{{sv}}{{en}} [1228] => * [https://web.archive.org/web/20080906140404/http://virtual.finland.fi/ Virtuální Finsko] {{en}}{{de}}{{es}}{{ru}} [1229] => * {{Citace elektronické monografie [1230] => | titul = Finland - Amnesty International Report 2011 [1231] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/finland/report-2011 [1232] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1233] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [1234] => | jazyk = anglicky [1235] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110904003918/http://www.amnesty.org/en/region/finland/report-2011 [1236] => | datum archivace = 2011-09-04 [1237] => | nedostupné = ano [1238] => }} [1239] => * {{Citace elektronické monografie [1240] => | titul = Finland (2011) [1241] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&year=2011&country=8038 [1242] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1243] => | vydavatel = [[Freedom House]] [1244] => | jazyk = anglicky [1245] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823225918/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&country=8038&year=2011 [1246] => | datum archivace = 2011-08-23 [1247] => | nedostupné = ano [1248] => }} [1249] => * {{Citace elektronické monografie [1250] => | korporace = Bureau of European and Eurasian Affairs [1251] => | titul = Background Note: Finland [1252] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/3238.htm [1253] => | datum vydání = 2011-06-22 [1254] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1255] => | vydavatel = U.S. Department of State [1256] => | jazyk = anglicky [1257] => }} [1258] => * {{Citace elektronické monografie [1259] => | korporace = CIA [1260] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [1261] => | titul = The World Factbook - Finland [1262] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/fi.html [1263] => | datum aktualizace = 2011-08-16 [1264] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1265] => | jazyk = anglicky [1266] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150919130804/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook//geos/fi.html [1267] => | datum archivace = 2015-09-19 [1268] => | nedostupné = ano [1269] => }} [1270] => * {{Citace elektronické monografie [1271] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Helsinkách [1272] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Finsko [1273] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/finsko-2011-04-24.pdf [1274] => | datum vydání = 2011-04-24 [1275] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1276] => | vydavatel = Businessinfo.cz [1277] => | jazyk = česky [1278] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111092416/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/finsko-2011-04-24.pdf [1279] => | datum archivace = 2012-01-11 [1280] => | nedostupné = ano [1281] => }} [1282] => * {{Citace elektronické monografie [1283] => | příjmení = Enander [1284] => | jméno = Henrik [1285] => | spoluautoři = a kol. [1286] => | titul = Finland [1287] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/207424/Finland [1288] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1289] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [1290] => | jazyk = anglicky [1291] => }} [1292] => * Lavery, Jason (2006). The History of Finland. Westport, Greenwood Press [1293] => [1294] => {{Finsko}}{{Navboxes [1295] => | title = [[Soubor:Gnome-globe.svg|22px]] Geografická lokalizace [1296] => | list = {{Evropa}} [1297] => {{Státy ležící na břehu Baltského moře}} [1298] => }} [1299] => {{Navboxes [1300] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [1301] => | list = {{EU}} [1302] => {{Severská rada}} [1303] => {{Evropský hospodářský prostor (EHP)}} [1304] => }} [1305] => {{Autoritní data}} [1306] => {{Portály|Finsko}} [1307] => [1308] => [[Kategorie:Finsko| ]] [1309] => [[Kategorie:Severské státy]] [1310] => [[Kategorie:Státy Severské rady]] [1311] => [[Kategorie:Státy Evropy]] [1312] => [[Kategorie:Státy EU]] [1313] => [[Kategorie:Státy NATO]] [1314] => [[Kategorie:Státy Unie pro Středomoří]] [1315] => [[Kategorie:Státy Post-Ruského impéria]] [1316] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1917]] [] => )
good wiki

Finsko

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Helsinky','Turku','Sámové','Švédsko','Oulu','Obce Finska','Rusko','Druhá světová válka','Alandy','Evropská unie','Vantaa','Espoo'

Alandy

Espoo

Helsinky

Oulu

Rusko

Sámové

Švédsko

Švédsko je země nacházející se na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.

Turku

Vantaa