Array ( [0] => 15494056 [id] => 15494056 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Fokas [uri] => Fokas [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - panovník}} [1] => '''Fokas''' (po roce [[547]] v [[Thrákie|Thrákii]] – [[5. říjen|5. října]] [[610]] v [[Konstantinopol]]i) byl [[Byzantská říše|byzantský]] [[císař]] v letech [[602]] až 610. Byl to [[uzurpátor]], který podle pramenů zavedl i na tehdejší poměry skutečnou vládu teroru. [2] => [3] => == Uchopení moci == [4] => Byl setníkem ve vojsku, kterému císař [[Maurikios]] vydal v zimě roku 602 rozkaz přezimovat na [[Avaři|avarském]] břehu [[Dunaj]]e. Vojáci se však vzbouřili a jmenovali Foku, který byl výmluvným řečníkem a neustále vyzýval ke vzpouře, exarchou. Thrácká armáda se pak obrátila proti Konstantinopoli. V hlavním městě povstala proti málo oblíbenému (i když vojensky úspěšnému) Maurikiovi i jedna ze [[Fakcie|stran v cirku]] – Zelení. Rovněž část [[senát]]u otevřeně podporovala povstání. Císař ve strachu o život uprchl na ostrov poblíž [[Chalkedon]]u, zatímco Fokas, kterému Zelení otevřeli brány města, vpochodoval do Konstantinopole. Poté, co se Fokas nechal [[aklamace|aklamací]] potvrdit za císaře, dal Maurikia a jeho syny zajmout a následně popravit. [5] => [6] => == Vláda == [7] => O následujících letech podávají historické prameny pochmurný obraz. Nevzdělaný Fokas, který se údajně v ''sacru palatiu'' oddával pitkám a hanebnostem všeho druhu, patřil zřejmě k těm [[Seznam byzantských císařů|byzantským císařům]], kteří postrádali jakékoliv předpoklady pro vládnutí. Během krátké doby, kdy měl zřejmě jen nepatrné ponětí o státnických povinnostech císaře a ani se nesnažil je nabýt, ztratil veškerý smysl pro realitu a věřil, že je [[Bůh|Bohem]] vyvolený. Kvůli své patologické podezřívavosti nechal vyvraždit velkou část byzantských [[Elita|elit]]. [8] => [9] => Prameny líčí Foku jako ukázkového tyrana. Sami Zelení, strana v cirku, která dopomohla Fokovi na trůn, upadli v podezření, že osnují spiknutí proti císaři, poté co s jeho pomocí zdecimovali své soupeře – Modré. Brzy poté se Fokas spojil s Modrými, poněvadž mu bylo jasné, že bez podpory alespoň části lidu nemůže déle vládnout. [[Městský prefekt|Městským prefektem]] Konstantinopole byl jmenován vůdce (''demarchos'') Modrých, čímž si císař znepřátelil Zelené a uvrhl mnohá města říše do otevřené občanské války mezi stoupenci obou démů. [[Anarchie]], která říši v těchto letech zachvátila, ji nezničila snad jen díky přetrvávající římské správě, o kterou se stát nadále opíral. Rozbrojů mezi oběma démy zůstaly ušetřeny jen vzdálené [[exarchát (byzantská říše)|exarcháty]] v [[Ravenna|Ravenně]] a v [[Kartágo|Kartágu]] na západě říše. [10] => [11] => == Povstání v říši, vpád Peršanů == [12] => Krátce po Maurikiově zavraždění obnovili Avaři na [[Balkán]]ě nepřátelství a zpustošili Thrákii, zatímco na východě vypukla vojenská vzpoura. Neklidná situace byla také v [[Arménie|Arménii]], kde v čele povstání stál vojevůdce Narses, jemuž se podařilo dobýt [[Şanlıurfa|Edessu]]. Fokas na to vyslal vojevůdce [[Bonosos|Bonosa]] do [[Sýrie]], která se rovněž vzbouřila. [13] => [14] => Ani nepřátelští [[Sásánovci]] nezaháleli. Když se [[Šáhanšáh|velkokrál]] [[Husrav II.]] doslechl o krvavé výměně na trůnu v Konstantinopoli, vyhlásil Fokovi válku. Pod záminkou zbavení Římanů uzurpátora obsadil Edessu, která již byla obléhána císařským vojskem, a spojil se s Narsem. Husrav II. navrhl za kandidáta na trůn Theodosia, který měl být údajným Maurikiovým přeživším synem. Avšak netrvalo dlouho a velkokrálova přátelská pomoc se změnila v nezastřenou dobyvatelskou válku proti Byzanci. [[Mezopotámie]], Arménie a části [[Malá Asie|Malé Asie]] padly do jeho rukou, i přes částečně úspěšný odpor byzantských vojsk. [15] => Také [[Slované]], s nimiž vedl Maurikios prudké obranné boje, nyní volně pronikali přes nekrytou dunajskou hranici na Balkán a do [[Řecko|Řecka]]. [16] => [17] => == Vztahy s papežem == [18] => [[Soubor:RomaForoRomanoColonnaFoca2.JPG|náhled|Fokův sloup, poslední monument vztyčený na [[Forum Romanum|Foru Romanu]]]] [19] => Brzy po uchopení moci si Fokas uvědomil, že vzhledem ke složité vnitropolitické situaci má nedostatek spojenců, a nesmí si proto ještě znepřátelit [[papež]]e. Oproti politice svého předchůdce, který v [[Itálie|Itálii]] vedl válku s [[Langobardi|Langobardy]], aniž bral ohled na papeže, nastolil bezvýhradný propapežský kurz. Uzavřel příměří s Langobardy, což však znamenalo definitivní ztrátu Itálie s výjimkou ravennského exarchátu, který se udržel až do roku [[751]]. [20] => [21] => Císař ovšem neměl jinou možnost, neboť ve srovnání s východními provinciemi ohroženými [[Perská říše|Peršany]] byla vykrvácená a zpustošená Itálie takřka bezcenná. Jestliže za Maurikia italské obyvatelstvo krutě trpělo neustálými boji, nyní papež [[Řehoř I. Veliký|Řehoř I.]] děkoval strůjci míru chvalozpěvem [[Gloria|Gloria in excelsis Deo]] za jeho vítězství nad Maurikiem, ačkoliv musel vědět o tom, jak hanebným způsobem se Fokas zmocnil vlády. Papež, jenž sám byl ze všech stran ohrožován Langobardy, si přesto trpkého míru cenil. Ovšem dvouletý mír uzavřený v roce [[603]] netrval ani po dobu, na kterou byl sjednán. Langobardský král [[Agilulf]] obsadil již před koncem příměří další části [[Apeninský poloostrov|Apeninského poloostrova]]. Fokas byl spokojen, že udržel aspoň Ravennu, a nekladl Agilulfovu postupu žádný odpor. Když byl konečně v roce [[610]] císař svržen, bylo už příliš pozdě na jakýkoliv zákrok proti Langobardům. Zda k tomu za Foky existovala ještě nějaká reálná možnost, je však nejisté. [22] => [23] => Poté, co v roce [[607]] Fokas nechal zbavit [[Patriarchát (územní členění církve)|patriarchu]] v Konstantinopoli hodnosti ekumenického patriarchy a převedl jí na papeže, čímž uznal nárok římského [[biskup]]a na primát v církvi, bylo na [[Forum Romanum|Foru Romanu]] postaveno poslední [[Starověk|antické]] dílo – [[Fokův sloup]] – „ke vzpomínce na nesčetné dobré skutky císaře, který vrátil Itálii mír a bránil svobodu“. Tento sloup se zachoval dodnes. Tím se však také zvýšila vzájemná nevraživost mezi konstantinopolským patriarchou a římským papežem. Vztahy mezi oběma církevními hodnostáři se měly nyní dále pomalu zhoršovat až k osudnému rozkolu v roce [[1054]]. I kvůli své církevní politice, nakloněné papeži, byl Fokas velice negativně hodnocen ze strany [[Pravoslaví|ortodoxní církve]]. [24] => [25] => == Revoluce a smrt Foky == [26] => Navzdory policejnímu režimu, který císař nastolil, se opozici v Konstantinopoli podařilo spojit s Herakleiem Starším, exarchou Kartága a otcem pozdějšího stejnojmenného císaře, a přesvědčit ho k povstání. [27] => [28] => Svou roli v následném spiknutí proti uzurpátorovi sehráli zřejmě i jiní [[Provincie|provinciální]] místodržitelé, neboť synovec Herakleia Staršího dobyl krátce nato [[Alexandrie|Alexandrii]]. Když byla takto zajištěna [[Afrika (provincie)|Afrika]] i [[Egypt]], exarchův syn [[Herakleios|Herakleios Mladší]] vyplul s flotilou z Kartága vstříc Konstantinopoli. Jakmile byly stěžně lodí viditelné v [[Marmarské moře|Propontidě]], propukla v Konstantinopoli revoluce. Lid pronikl do císařského paláce a vyvlekl nenáviděného Foku na Herakleiovu vlajkovou loď. Když Herakleios viděl před sebou třesoucího se a o život prosícího císaře, údajně se ho zeptal: „Ty jsi ten, který vládne říši?“ Fokas mu prý odpověděl otázkou: „Budeš to dělat lépe?“ načež Herakleios nechal Foku popravit. Podle jiných, hodnověrnějších zpráv byl však Fokas zavražděn již při vstupu Herakleia do Konstantinopole. Zmíněný dialog mezi nimi je tedy pravděpodobně pouze smyšlený. [29] => [30] => Přesto i Herakleiovi nakloněné prameny mohou jen těžko zakrýt skutečnost, že krize říše propukla naplno teprve za Herakleia, kterému Sásánovci odňali Sýrii a Egypt. Teprve později se mu podařilo pomalu a za nesmírných obtíží situaci státu zlepšit. Říše se nacházela v krizi již od Maurikiovy smrti, s plnou vahou vypukla však až po roce 610. [31] => [32] => == Hodnocení Fokovy vlády == [33] => Fokova vláda představuje důležitý zlom v dějinách byzantské říše. Během několika málo let Fokova panování upadla Byzanc do chaosu. Zároveň s tím slábla také ochota [[Germáni|germánských]] říší na západě uznávat nadřazenost Konstantinopole. Na těžké ekonomické a vojenské situaci říše se ovšem podíleli i předchozí vládci. Fokas byl posledním [[Pozdní antika|pozdně antickým]] císařem, neboť reformy jeho nástupce Herakleia započaly novou éru, byzantský [[raný středověk]]. [34] => [35] => Tradičně je bilance jeho vládnutí označována za katastrofální: Fokas přenechal Itálii Langobardům, většinu Balkánu Slovanům, vystavil říši smrtícím útokům Peršanů a osudově ji tak oslabil bezprostředně před začátkem [[islám]]ské expanze. Navíc ještě umocnil vzájemnou řevnivost mezi patriarchou v Konstantinopoli a římským papežem. Ovšem naskýtá se otázka, zda jsou všechny tyto výtky na místě. Příčinou problémů bylo také odmítnutí císaře vládnoucími elitami, které ho nikdy nepřijaly za sobě rovného a mstily se mu obstrukcemi. [36] => [37] => V Konstantinopoli samotné měl Fokas na svědomí údajně téměř celou senátorskou elitu, čímž byla antická římská společnost vážně oslabena. Fokas byl také posledním císařem, který používal latinský titul ''Imperator Augustus''. V důsledku reorganizace říše změnil jeho nástupce tento titul na řecké ''Basileus ton Rhomaion'' (římský císař), aby tak lépe vyhovoval řeckému charakteru říše, i když s touto proměnou nebyla spojena rezignace na právní nástupnictví antického římského impéria. Je symbolické, že právě Fokas věnoval poslední umělecké dílo antickému Foru Romanu: Byl posledním císařem, který ještě dokázal – třebaže ne příliš úspěšně – aktivně zasahovat do osudu západu. [38] => [39] => Přesto by měl být Fokův převážně negativní obraz, jak líčen v pramenech a který také dodnes dominuje vědeckým názorům, brán s určitou rezervou. Všechny zprávy, popisující jeho vládu, pocházejí až z doby po jeho smrti a vznikly z větší části za vlády Herakleia, který Foku svrhl a přirozeně měl zájem na tom, aby byl znázorněn v co možná nejhorším světle. [40] => [41] => Také pro dnešní [[Numismatika|numismatiky]] a [[Archeologie|archeology]] představuje jeho vláda určitým způsobem zlom. Byl to zřejmě Fokas, kdo opět přivedl do módy vousy, neboť od jeho časů byla zobrazení císařů na [[Mince|mincích]] prováděna s vousy, což značně usnadňuje dataci. Zatímco od [[Konstantin I. Veliký|Konstantina I.]] byli téměř všichni císaři podle římského způsobu hladce oholeni (s výjimkou [[Iulianus Apostata|Juliana Apostaty]], který si jako správný [[Filosof|filozof]] nechal narůst vous), od dob Fokovy vlády měli téměř všichni panovníci vous (on sám ho údajně nosil, aby zakryl jizvu). [42] => [43] => == Literatura == [44] => * Theofylaktos Simokattes, ''Na přelomu věků'', 1986. [45] => * ''Dějiny Byzance'', Nakladatelství Academia, Praha 1992. [46] => [47] => == Externí odkazy == [48] => * {{Commonscat}} [49] => * [http://www.roman-emperors.org/phocas.htm Fokova biografie (anglicky)] [50] => [51] => {{posloupnost|co=[[Seznam byzantských císařů|Byzantští císaři]]| [52] => kdy=[[602]]–[[610]]| předchůdce =[[Maurikios]]| nástupce =[[Herakleios]]}} [53] => [54] => {{Autoritní data}} [55] => {{Portály|Byzantská říše}} [56] => [57] => [[Kategorie:Byzantští císaři]] [58] => [[Kategorie:Narození v 6. století]] [59] => [[Kategorie:Úmrtí v 7. století]] [60] => [[Kategorie:Muži]] [61] => [[Kategorie:Vůdci, kteří převzali moc převratem]] [] => )
good wiki

Fokas

Fokas (po roce 547 v Thrákii - 5. října 610 v Konstantinopoli) byl byzantský císař v letech 602 až 610.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'610','Herakleios','Maurikios','602','Seznam byzantských císařů','751','Byzantská říše','císař','Itálie','Thrákie','Şanlıurfa','Sýrie'

602

610

751

Císař

Herakleios

Herakleios byl byzantský císař, který vládl v letech 610-641.

Itálie

Maurikios

Maurikios byl byzantský císař, který vládl v letech 582–602.

Şanlıurfa

Sýrie

Sýrie je stát nacházející se na Blízkém východě v jihozápadní Asii.

Thrákie