Array ( [0] => 15534598 [id] => 15534598 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Font [uri] => Font [3] => Sorts on composing stick.jpg [img] => Sorts on composing stick.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Písmo je vizuální komunikační prostředek, který se používá k záznamu a čtení textu. Česká Wikipedie stránka „Font“ se zabývá písmy jako psacími systémy a sady písmen používaných v počítačových programech a na webech. Text se dá do různých písemných forem převést, díky tomu je možné komunikovat v různých jazycích a stylu. Stránka popisuje historii písma, různé typy fontů, použití a přenos písem do digitální formy. Dále se zabývá technologiemi a standardy pro tvorbu fontů, včetně formátování, zobrazení a výběru písma. Význam písma jako designového prvku a jeho vliv na vnímání textu je také popsán. Celkově je stránka věnována podrobnému popisu přístupů a technologií souvisejících s tvorbou a použitím fontu. [oai] => Písmo je vizuální komunikační prostředek, který se používá k záznamu a čtení textu. Česká Wikipedie stránka „Font“ se zabývá písmy jako psacími systémy a sady písmen používaných v počítačových programech a na webech. Text se dá do různých písemných forem převést, díky tomu je možné komunikovat v různých jazycích a stylu. Stránka popisuje historii písma, různé typy fontů, použití a přenos písem do digitální formy. Dále se zabývá technologiemi a standardy pro tvorbu fontů, včetně formátování, zobrazení a výběru písma. Význam písma jako designového prvku a jeho vliv na vnímání textu je také popsán. Celkově je stránka věnována podrobnému popisu přístupů a technologií souvisejících s tvorbou a použitím fontu. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Font** Font (také písmo nebo typografie) je soubor grafických znaků, které sdílejí společné charakteristiky. Rozmanitost fontů nám umožňuje vyjadřovat kreativitu, hodnoty a emoce v různých typech komunikace. Vymýšlení a používání fontů je umění, které přispívá k estetickému vnímání textu a jeho srozumitelnosti. Historie fontů sahá až do starověkého Egypta a Mezopotámie, kde byly vytvořeny první znaky a symboly. Postupem času se vyvíjely způsoby psaní a s tím i typografie. Vynález knihtisku v 15. století znamenal revoluci v šíření informací a obohacení typografie o nové možnosti a tvary. Moderní fonty dělíme na několik kategorií, jako jsou serifové, sans-serifové, písmové, rukopisné, monospaced a další. Každá kategorie má své jedinečné vlastnosti a je vhodná pro různé kontexty. Například serifové fonty, se svými význačnými zakončeními tahů, jsou vhodné pro tištěné publikace, zatímco sans-serifové fonty, s jejich čistým a moderním vzhledem, se často používají v digitálním prostředí. S rozvojem technologií a digitálního designu se možnosti použití fontů rozšířily. V dnešní době je k dispozici široké spektrum online zdrojů pro tvorbu a stažení fontů, což dává umělcům a designérům jedinečnou příležitost experimentovat a vyjádřit své myšlenky skrze typografii. Důležitost fontů v naší komunikaci nelze podceňovat. Správný výběr písma může zlepšit čitelnost textu, povzbudit chuť k dalšímu čtení a vytvořit pozitivní dojem na čtenáře. Typografie tak hraje klíčovou roli ve všech oblastech, od reklamy a marketingu po školství a umění. Vzhledem k neustálému vývoji v oblasti grafického designu a digitálního umění se budoucnost fontů jeví jako vzrušující příležitost pro inovace a kreativní vyjádření. Fonty nám pomáhají vytvářet krásný a smysluplný svět, který nás propojuje a inspiruje. [oai_cs_optimisticky] => **Font** Font (také písmo nebo typografie) je soubor grafických znaků, které sdílejí společné charakteristiky. Rozmanitost fontů nám umožňuje vyjadřovat kreativitu, hodnoty a emoce v různých typech komunikace. Vymýšlení a používání fontů je umění, které přispívá k estetickému vnímání textu a jeho srozumitelnosti. Historie fontů sahá až do starověkého Egypta a Mezopotámie, kde byly vytvořeny první znaky a symboly. Postupem času se vyvíjely způsoby psaní a s tím i typografie. Vynález knihtisku v 15. století znamenal revoluci v šíření informací a obohacení typografie o nové možnosti a tvary. Moderní fonty dělíme na několik kategorií, jako jsou serifové, sans-serifové, písmové, rukopisné, monospaced a další. Každá kategorie má své jedinečné vlastnosti a je vhodná pro různé kontexty. Například serifové fonty, se svými význačnými zakončeními tahů, jsou vhodné pro tištěné publikace, zatímco sans-serifové fonty, s jejich čistým a moderním vzhledem, se často používají v digitálním prostředí. S rozvojem technologií a digitálního designu se možnosti použití fontů rozšířily. V dnešní době je k dispozici široké spektrum online zdrojů pro tvorbu a stažení fontů, což dává umělcům a designérům jedinečnou příležitost experimentovat a vyjádřit své myšlenky skrze typografii. Důležitost fontů v naší komunikaci nelze podceňovat. Správný výběr písma může zlepšit čitelnost textu, povzbudit chuť k dalšímu čtení a vytvořit pozitivní dojem na čtenáře. Typografie tak hraje klíčovou roli ve všech oblastech, od reklamy a marketingu po školství a umění. Vzhledem k neustálému vývoji v oblasti grafického designu a digitálního umění se budoucnost fontů jeví jako vzrušující příležitost pro inovace a kreativní vyjádření. Fonty nám pomáhají vytvářet krásný a smysluplný svět, který nás propojuje a inspiruje. ) Array ( [0] => Pojem '''font''' se využívá především v [[typografie|typografii]], kde je definován jako kompletní sada znaků abecedy jedné velikosti a jednotného stylu. Slovo font se dnes pojí především s použitím jednotlivých stylů písma ve výpočetní technice. [1] => [2] => == Etymologie == [3] => Slovo bylo převzato z [[angličtina|anglického]] slova ''font'' (v britské angličtině psáno jako ''fount'', v obou případech vyslovováno /[[Mezinárodní fonetická abeceda|fɒnt]]/), které má původ ve [[francouzština|francouzském]] ''fonte'' (slévat, [[slévárenství]]){{Citace elektronické monografie|jméno=Douglas|příjmení=Harper|rok=2001|titul=„font“|vydavatel=Online Etymology Dictionary|datum aktualizace=2013-07-19|url=http://www.etymonline.com/index.php?term=font|jazyk=en}}, kde je původ opodstatněn slévárenským odvětvím zvaným „[[písmolijectví]]“. [4] => [5] => == Rodina písma == [6] => Z dob [[knihtisk]]u je pojmem „[[rodina písma]]“ rozuměna sada znaků stejné velikosti a stylu, které jsou po jednotlivých [[odlitek|odlitcích]] [[sazba|sázeny]] k utvoření celé tištěné strany. [7] => [8] => Na rozdíl od digitálních písem umožňují fyzická písma více verzí jednotlivých znaků. Například pro texty v latince se může písmo prodávat pod označením 12pt 14A 34a, kde 12pt označuje velikost písma v bodech, 14A počet majuskulních znaků „A“ a 34a počet minuskulních znaků „a“. Některé znaky potřebné v sazbě nebyly součástí písem (například pomlčky, mezery a odřádkování), ty bylo možno použít v jakémkoliv písmu kvůli jejich univerzálnosti.{{Citace elektronické monografie|titul=Basic Letterpress Tools|url=http://my.execpc.com/~bosshard/printing/letrprss/basictools.html|datum aktualizace=2008-12-07|jazyk=en|datum přístupu=2016-02-22|url archivu=https://web.archive.org/web/20081224205828/http://my.execpc.com/~bosshard/printing/letrprss/basictools.html|datum archivace=2008-12-24|nedostupné=ano}} [9] => [10] => == Charakteristika písma == [11] => Kromě velikosti znaku jsou i další charakteristiky, které odlišují různá písma. Záleží na použitém [[písmo|písmu]], ale také na [[#Tloušťka|tloušťce]], [[#Sklon|sklonu]] a [[#Šířka|šířce]] znaku. Především počítačové zpracování písem umožňuje takovéto rozdělení a následně sloučení do rodiny písem stejného stylu. [12] => [13] => Standardní neboli výchozí podoba písma je často označována termínem „''regular''“ pro odlišení od ''tučného'' („bold“, „black“) nebo ''tenkého'' („thin“, „light“) písma a ''kurzívy'' („italic“) nebo skloněného („oblique“) písma. Jednotlivá písma takto rozdělená tak nesou název a anglický výraz daného stylu písma uvedený v závorce u stylu. Takový název může vypadat následovně: ''Trade Winds Regular'', ''Trade Winds Italic'', ''Trade Winds Bold'', ''Trade Winds Light'', atd. [14] => [15] => === Tloušťka (duktus) === [16] => Je definována vlastností ''bold''. Jedná se o poměr velikosti písma a šířky kontur znaků. Poměr by měl být stejný, což si musí hlídat sám autor písma. [17] => [18] => [[Soubor:Helvetica Neue typeface weights.svg|náhled|Tloušťky písma [[Helvetica|Helvetica Neue]]]] [19] => Kompletní rodina písem obsahuje širokou škálu tloušťky, od ''ultra-light'' do ''extra-bold'' či ''black''. Čtyři až šest různých tlouštěk nejsou žádnou raritou. Pro použití v kanceláři a na webu se obvykle používají pouze tloušťky ''normal'' a ''bold''. Jestliže v rodině chybí tučná verze písma, některé jednodušší vykreslovače používají techniku opakovaného vykreslování pod mírným posunem nebo jednoduše horizontálním roztažením znaků. [20] => [21] => Základní tloušťka závisí na písmu, což znamená, že jedno písmo se může v základním řezu jevit tučnější než jiná písma. Například písma navržená pro letáky jsou často tučnější než písma pro delší odstavce. [22] => [23] => Pokusy o systematizaci rozsahu šířek vedly k numerické klasifikaci, byly poprvé využity [[Adrian Frutiger|Adrianem Frutigerem]] v písmu [[Univers]]: [24] => * ''35 Extra Light'' [25] => * ''45 Light'' [26] => * ''55 Medium/Regular'' [27] => * ''65 Bold'' [28] => * ''75 Extra Bold'' [29] => * ''85 Ultra Bold/Black'' [30] => Dalšími verzemi jsou: [31] => * „šestkové“ verze – kurzíva neboli ''italics'' (např. ''46 Light Italics'') [32] => * „sedmičkové“ verze – úzké neboli ''narrow'' či ''condensed'' (např. ''57 Medium Condensed'') [33] => * „osmičkové“ verze – úzké s kurzívou neboli ''narrow italics'' či ''condensed italics'' (např. ''68 Bold Condensed Italics'') [34] => Z tohoto numerického systému lze velmi dobře odvodit typ písma. Například u písma [[Helvetica]] číslo 67 znamená ''Helvetica Bold Condensed''. [35] => [36] => Písma [[TrueType]] zavedla nový numerický systém: škálu 100–900, kde 400 označuje základní tloušťku písma. Tento systém používají i [[kaskádové styly]] a písma [[OpenType]]. První algoritmizace fontů byla provedena [[Donald Ervin Knuth|Donaldem Knuthem]] v jeho [[Metafont]]u a programových systémech postavených na principu [[TeX]]. [37] => [38] => Se standardizací tlouštěk písem vznikla synonyma pro číselné označení tlouštěk, mezi různými písmy s navzájem odlišnou reálnou tloušťkou. Relativní pojmy popisující lehce subjektivní tloušťky písma jsou následující: [39] => * ''Hairline'' [40] => * ''Thin'' [41] => * ''Ultra-light'' [42] => * ''Extra-light'' [43] => * ''Light'' [44] => * ''Book'' [45] => * ''Normal'', též i ''Regular'', ''Roman'' nebo ''Plain'' [46] => * ''Medium'' [47] => * ''Demi-bold'' (také ''Semi-bold'') [48] => * ''Bold'' [49] => * ''Extra-bold'' nebo zkráceně ''Extra'' [50] => * ''Heavy'' [51] => * ''Black'' [52] => * ''Extra-black'' [53] => * ''Ultra-black'' nebo zkráceně ''Ultra'' [54] => [55] => Pojmy ''Regular'', ''Normal'' a ''Plain'', ale také i ''Book'' se používají pro normální tloušťky písem. Ve většině stylů je ''Book'' často o něco tenčí než standardní tloušťka, ale v některých se může jevit i tučnější. [56] => [57] => === Sklon === [58] => [[Soubor:Cyrillic cursive.png|náhled|Kurzíva cyrilických písem]] [59] => V současných evropských písmech, zejména latinkových, se styl písma váže na jeho úhel sklonu. Pokud se standardní styl písma skloní, nejčastěji vpravo v písmech psaných zleva doprava, tvar malých písmen se drobně změní nabírajíc více podobu [[rukopis]]u, [[Kurziva|kurzívy]]. V kurzívě se mohou kraje písmen spojit a tím vytvořit i častěji se objevující [[Ligatura (typografie)|ligatury]]. V mnoha rodinách jsou velká písmena jen skloněna, v některých mohou ale také lehce pozměnit svůj vzhled, například použitím [[Kaligrafie|kaligrafických]] tahů. [60] => [61] => Ve většině bezpatkových a některých patkových písmech jsou kontury jen nakloněné, což je většinou prováděné algoritmem bez změny vzhledu. Taková kosá písma se označují ''slanted'', protože nenesou znaky změny vzhledu, což je základním poznávacím znakem kurzívy. [62] => [63] => Na druhou stranu existují písma, která nabírají podobu kurzívy bez změny sklonu. Třeba v [[Cyrilice|cyrilických]] písmech může mít malý znak „т“ podobu zmenšeného velkého znaku „Т“ nebo malého latinského znaku „m“, což je častým případem v kurzívě. [64] => [65] => Ve Frutigerově systému mají rovná písma druhou číslici ''5'', skloněná ''6'' a skloněná užší ''8'' [66] => [67] => Dvě [[Kana (písmo)|japonská písma]] [[katakana]] a [[hiragana]] jsou někdy vnímána jako dva styly typografických variant mezi sebou, ale většinou je na ně pohlíženo jako na dvě odlišné sady znaků, neboť některé ze znaků mají odlišný původ [[kandži]]. [[Gotické písmo|Gotický styl]] latinky s narušenými strukturami znaků je na druhou stranu považován za pouhou typografickou variantu. [68] => [69] => Písma, která mají pouze variantu kurzívy, jako například [[arabské písmo]], mají také mnoho variant, v tomto případě například [[Naskh]] a [[kúfské písmo]], i když jejich styly záleží na použití, oblasti nebo období. [70] => [71] => Jsou zde i jiná hlediska, která se liší mezi jednotlivými styly písem, ale ve většině případů jsou považovány za charakteristické typografické znaky rodiny písma, které zahrnují vzhled číslic a minuskuly, které mohou být zmenšenou podobou majuskul ([[kapitálky]]), zatímco některá písma používají jen velké znaky. [72] => [73] => === Šířka === [74] => Některé rodiny písem disponují variabilní šířkou znaků (''stretch''). [75] => [76] => Užší písma jsou obvykle označena ''narrow'', ''compressed'' nebo ''condensed'' (v překladu ''úzký'', ''zhuštěný'', ''stlačený''). Ve Frutigerově systému je druhou číslicí pro užší rovná písma číslice ''7''. Širší písma mohou být nazvána výrazy ''wide'', ''extended'' nebo ''expanded'' (v překladu ''široký'', ''roztažený''). Obojí pak může být ještě zdůrazněno výrazy ''extra'', ''ultra'' a podobnými. [77] => [78] => Tyto různé styly písem by se měly odlišovat od technik, které upravují [[prokládání znaků]] k vytvoření zdánlivě užšího nebo menšího slova, především s použitím zarovnání textu do bloku. [79] => [80] => Velké množství rodin písem má buď různě nebo stejně široké znaky (například styl „[[Psací stroj|psacího stroje]]“), pokud to písmo umožňuje rozlišit. Ovšem existují rodiny písem, které používají oba styly. [81] => [82] => Některá písma obsahují různě a stejně široké (tabulární) číslice, kde obvykle rozhoduje zarovnání podle malých písmen nebo velkých. [83] => [84] => === Optická velikost === [85] => [[Soubor:Optical Size Demonstration.png|náhled|Optické velikostí pro písmo Garamond. Horní příklad je správně. Větší text je štíhlejší než menší, což je dobré pro návrh k tisku. Dolní příklad (obrácené tloušťky) je pro tisk špatně. Větší text je příliš tlustý a menší je příliš štíhlý.]] [86] => Některé profesionální rodiny písem zahrnují fonty optimalizované pro určité velikosti (například použitím tzv. „[[Inkoustová past|inkoustových pastí]]“). Existuje mnoho jmenných schémat pro různé varianty designu. Jedno takové schéma, navrženo a vyvinuto společností [[Adobe Systems]], odkazuje na různé varianty písem sloučením s použitím v různých typech dokumentů, pro které jsou tato písma typická, s uvedením optimální velikosti v typografických bodech, které se mohou v závislosti na použité rodině písma lišit: [87] => ;Plakát [88] => :Velmi velká písma, běžně větší než 72 bodů [89] => ;Displej [90] => :velká písma, typicky 19–72 bodů [91] => ;Podtitul [92] => :velký text, většinou kolem 14–18 bodů [93] => ;(Normální) [94] => :většinou bez názvu, běžně kolem 10–13 bodů [95] => ;Běžný text [96] => :malá velikost, kolem 8–10 bodů [97] => ;Popisek [98] => :nejmenší, často 6–8 bodů [99] => [100] => === Měřítko === [101] => Měřítko písma představují [[metadata]] obsahující číselné údaje vztažné k velikosti a prostoru v písmu samotném nebo v jednotlivých znacích. Celopísmové měřítko definuje výšku velkých písmen, základní výšku malých písmen, převýšení, prohloubení a hranice písma. Měřítko na úrovni jednotlivých znaků definuje hranice znaku, celkovou šířku znaku (potřebná vzdálenost od začátku psaní znaku do začátku psaní dalšího znaku) a postranní okraje (prostor, který odděluje kontury znaku na každé straně). [102] => [103] => === Serify (patky) === [104] => Zatímco většina rodin písem je charakterizována svým použitím [[Serif|serifů (patek)]], existují velké rodiny písem, které zahrnují patkové varianty (''antiqua''), [[Sans-serif|bezpatkové]] varianty (''grotesque'') nebo dokonce mezičlánek [[Egyptienka|egyptienky]] (''Egyptian''). [105] => [106] => Častějším úkazem, především u patkových písmech, jsou různé varianty velkých písmen. Ve skloněných písmech mohou nabírat podobu kaligrafických tahů, nebo mohou obsahovat různé ozdůbky pro [[Iniciála|iniciály]]. [107] => [108] => == Dělení == [109] => Typická písma mohou obsahovat stovky až tisíce různých znaků, především k pokrytí různých jazykových variant. Dost často uživatelé mohou potřebovat jen část těchto znaků, které pro ně jsou k dispozici. Dělení je proces, kterým se odstraňují nepotřebné znaky ze souboru písma, především za účelem redukce velikosti souboru. Toto je patrně důležité hlavně u webových písmech, také proto, že redukcí velikosti souboru písma se také redukuje čas načítání webové stránky. [110] => [111] => == Druhy počítačových písem == [112] => [[Soubor:Comparison of printed and digital versions of Perpetua.png|náhled|Porovnání tištěné (nahoře) a digitální (dole) verze písma [[Perpertua]]]] [113] => Právě dělení souvisí s rozvojem písem pro počítačové systémy, kterých je několik druhů. Počítačová písma jsou digitální elektronická data, která obsahují jednotlivé znaky. Zatímco pojem ''písmo'' se používá již od prvních výskytů psaných textů (a rozmachu písem od vynálezu knihtisku), od roku [[1990]] se používá především v souvislosti se škálovatelnou sadou digitálních tvarů, které lze tisknout v mnoha velikostech. Dělí se do tří základních druhů: [114] => * '''Rastrová''' písma se skládají z několika matic bodů ([[pixel]]ů), které představují obrázky jednotlivých znaků v každém písmu jakékoliv velikosti. [115] => * '''Obrysová''' písma (nazývaná též '''vektorová''') používají [[Bézierova křivka|Bézierovy křivky]], kreslící instrukce a matematické vzorce k popisu jednotlivých znaků, což umožňuje škálovatelnost těchto znaků do všech velikostí. [116] => * '''Čárová''' písma používají sérii specifických čar a doprovodných informací k utvoření ''profilu'' nebo velikosti a tvaru čáry ve specifickém písmu, což dohromady utváří celý znak. [117] => [118] => Rastrová písma jsou rychlejší a jednodušší v použití k zobrazení počítačového kódu, ale jsou neškálovatelná a vyžadují různé varianty pro různé velikosti.{{Citace elektronického periodika [119] => | příjmení = Gruber [120] => | jméno = John [121] => | titul = Anti-Anti-Aliasing [122] => | periodikum = Daring Fireball [123] => | datum_vydání = 2003-03-19 [124] => | datum_přístupu = 2015-09-05 [125] => | url = http://daringfireball.net/2003/03/anti-anti-aliasing [126] => | jazyk = en [127] => }} Konturová a čárová písma lze transformovat za použití jediné varianty a záměnou různých měřítek pro komponenty každého znaku, ale jsou komplikovanější k  vykreslení na obrazovce, než rastrová písma, protože vyžadují další programový kód k převodu kontury do rastru k vykreslení na obrazovce nebo v tisku. I když se používají všechny druhy písem, nejrozšířenějším a nejpoužívanějším druhem počítačových písem jsou konturová. Počítačová písma jsou navrhovaná v [[Editor písma|editoru písma]]. [128] => [129] => === Rastrová písma === [130] => Rastrová písma jsou tvořená maticemi bodů utvářejících obrázky jednotlivých znaků. Mezi přední vlastnosti patří vysoká rychlost a jednoduchost vykreslování, jednodušší tvorbu a v případě neškálovaného použití je výstup zobrazení totožný s uloženým obrázkem. Rastrová písma jsou použitá v konzoli [[Linux]]u, [[Nouzový příkazový řádek|nouzovém příkazovém řádku]] systému [[Microsoft Windows|MS Windows]] a [[Vestavěný systém|vestavěných systémech]]. Starší [[Jehličková tiskárna|jehličkové tiskárny]] používaly rastrová písma, často uložená v paměti tiskárny a adresovaná pomocí ovladače tiskárny v počítači. Rastrová písma lze také použít v [[Křížkový steh|křížkovém stehu]]. [131] => [132] => ==== Monochromatická písma vs. písma se stupni šedi ==== [133] => Digitální rastrová písma (a finální [[Rasterizace písma|vykreslování vektorových písem]]) mohou využívat monochromatické provedení nebo variantu se stupněmi šedi. Ta poslední používá [[anti-aliasing]]. Při zobrazování textu typicky [[operační systém]] reprezentuje příslušné ''stupně šedi'' jako přechodné barvy mezi barvou písma a barvou pozadí. Nicméně, pokud je text reprezentován jako obrázek s průhledným pozadím, ''stupně šedi'' vyžadují formát obrázku podporující částečnou průhlednost. [134] => [135] => ==== Škálování ==== [136] => Rastrová písma vypadají nejlépe ve své přirozené velikosti [[pixel]]ů. Některé systémy využívající rastrová písma mohou vytvořit různé varianty algoritmem. Například původní počítače [[Macintosh]] od firmy [[Apple]] mohly vytvořit tučné písmo zešířením vertikálních linií a kurzívu zešikmením obrázku. Při jiných velikostech mnoho vykreslovacích systémů využívá převzorkovací techniku „''nejbližšího souseda''“, která produkuje ostré čtvercové hrany. Pokročilejší systémy využívají anti-aliasing na rastrových písmech, jejichž přirozená velikost nesouhlasí s velikostí požadovanou. Tato technika funguje výborně při zmenšování textu, ale při zvětšování textu má za následek rozostření hran. Některé grafické systémy (především ty z [[emulátor]]ů) uplatňují křivkové nelineární převzorkovací algoritmy (například 2xSaI nebo hq3x) na písmech a jiných rastrových obrázcích, čímž minimalizují rozostření písma, ale vzniká viditelné zkreslení při zvětšení písma. [137] => [138] => ==== Formáty rastrových písem ==== [139] => * [[Portable Compiled Format]] (PCF) [140] => * [[Glyph Bitmap Distribution Format]] (BDF) [141] => * [[Server Normal Format]] (SNF) [142] => * [[DECWindows Font]] (DWF) [143] => * Sun X11/NeWS format (BF, AFM) [144] => * MS Windows bitmapped font (FON) [145] => * Amiga Font, ColorFont, AnimFont [146] => * [[ByteMap Font]] (BMF) [147] => * [[PC Screen Font]] (PSF) [148] => * [[Packed Bitmap Font Bitmap]] – soubor pro [[DVI (formát)|DVI]] ovladače systémů [[TeX]] (PK) [149] => * [[FZX]] – proporcionální rastrové písmo pro [[ZX Spectrum]]{{Citace elektronického periodika [150] => | příjmení = Saukas [151] => | jméno = Einar [152] => | titul = FZX: a new standard format and driver for proportional fonts [153] => | periodikum = World of Spectrum [154] => | datum_vydání = 2013-06-12 [155] => | ročník = 2013 [156] => | strany = 1 [157] => | url = http://www.worldofspectrum.org/forums/discussion/44088/fzx-a-new-standard-format-and-driver-for-proportional-fonts [158] => | jazyk = en [159] => | příjmení2 = Owen [160] => | jméno2 = Andrew [161] => }} [162] => [163] => === Konturová (obrysová) písma === [164] => ''Konturová písma'' jsou kolekcí [[Vektorová grafika|vektorových obrázků]] sestávajících z čar a křivek definujících kontury jednotlivých [[Znak (písmo)|znaků]]. První vektorová písma byla použitá [[Vektorový monitor|vektorovými monitory]] a vektorovými [[plotter]]y, které používaly svá vlastní zabudovaná písma, běžně pomocí tenkých jednoduchých čar namísto plněných kontur znaků. Příchod počítačové sazby přinesl potřebu zavést univerzální standard k integraci [[Grafické uživatelské rozhraní|grafického uživatelského rozhraní]] prvního [[Macintosh]]e a [[Laserová tiskárna|laserových tiskáren]]. Termínem k popisu integrace byl [[WYSIWYG]]. Univerzálním standardem byl (a stále je) Adobe [[PostScript]]. Příkladem mohou být [[písma PostScript]] Type 1 a Type 3, [[TrueType]] a [[OpenType]]. [165] => [166] => Na rozdíl od rastrových písem se jedná o sadu čar a křivek namísto pixelů, čímž mohou být škálovatelné do různých velikostí bez [[pixelizace]]. Nevýhodou je složitější vykreslování. Z vektorové podoby se dá v případě potřeby vytvořit rastrová podoba předem. Opačný postup je pochopitelně daleko složitější, neboť vyžaduje [[heuristické algoritmy]] k odhadování a průměrné vykreslení požadovaných křivek, pokud pixely netvoří rovnou čáru. Tento typ písem má také zásadní nevýhodu ve vykreslování. [[Bézierova křivka|Bézierovy křivky]] v nich použité nelze přesně vykreslovat na rastrových výstupech (většina monitorů a tiskáren) a jejich vykreslení se může změnit na základě požadované velikosti a umístění.{{Citace elektronické monografie [167] => | příjmení = Stamm [168] => | jméno = Beat [169] => | titul = The raster tragedy at low resolution [170] => | vydavatel = Microsoft.com [171] => | datum_vydání = 1998-03-25 [172] => | url = http://www.microsoft.com/typography/tools/trtalr.aspx [173] => | jazyk = en [174] => }} Pro zmírnění dopadu takové transformace je nutno použít některé anti-aliasingové filtry (v typografii ''font hinting''), které vyžadují sofistikovaný software, který je obtížné správně implementovat. Mnoho moderních počítačů tento software obsahují, nicméně pochopitelně spotřebují více výkonu k vykreslení písma než na písma rastrová. I přes to jsou ale písma tohoto druhu hojně využívána právě kvůli jejich možnosti libovolně škálovat. [175] => [176] => === Čárová písma === [177] => [[Soubor:Metafont pens.png|náhled|U čárových písem může být ta samá dráha tvořena různými profily čar, které vytváří různé tvary bez nutnosti definovat pozice vertexů každé varianty zvlášť, jak je tomu v případě konturových písem.]] [178] => Kontury znaku jsou definovány [[vertex]]y jednotlivých čar a profilem čáry, což umožňuje tvořit písma s různými tloušťkami, šířkami znaků nebo s patkami podle různých vykreslovacích pravidel za použití stejných vertexů a s přiřazenou velikostí pro uložení. Pro tvůrce písem je jednodušší a méně náchylné k chybám tvořit znaky pomocí čar, než tvořit kontury. Systém založený na čarách rovněž umožňuje škálovat znaky výškově i šířkově bez změny tloušťky předloh znaků. Čárově vykreslovaná písma jsou rozšířená především ve východní [[Asie|Asii]] původně k použití na vestavěných zařízeních, ale použití se neomezuje ani na [[Piktogram|ideogramy]]. Jedním z formátů čárových písem je [[METAFONT]]. [179] => [180] => == Odkazy == [181] => [182] => === Reference === [183] => {{Překlad|en|Font|625488065|en|Computer font|691349487}} [184] => [185] => [186] => === Související články === [187] => * [[Seznam typografických písem|Seznam fontů]] [188] => * [[Rodina písma]] [189] => [190] => === Literatura === [191] => * {{Citace monografie|příjmení=Blackwell|jméno=Lewis|titul=20th Century Type|url=https://archive.org/details/20thcenturytype0000blac_r0v5|vydavatel=Yale University Press|rok=2004|isbn=0-300-10073-6|jazyk=en}} [192] => * {{Citace monografie|příjmení=Fiedl|jméno=Frederich|jméno2=Nicholas|příjmení2=Ott|jméno3=Bernard|příjmení3=Stein|titul=Typography: An Encyclopedic Survey of Type Design and Techniques Through History|vydavatel=Black Dog & Leventhal|rok=1998|isbn=1-57912-023-7|jazyk=en|url-access=registration|url=https://archive.org/details/typographyencycl00frie}} [193] => * {{Citace monografie|příjmení=Lupton|jméno=Ellen|titul=Thinking with Type: A Critical Guide for Designers, Writers, Editors, & Students|vydavatel=Princeton Architectural Press|rok=2004|isbn=1-56898-448-0|jazyk=en|url-access=registration|url=https://archive.org/details/thinkingwithtype0000lupt}} [194] => * {{Citace monografie|příjmení=Macmillan|jméno=Neil|titul=An A–Z of Type Designers|url=https://archive.org/details/azoftypedesigner0000macm|vydavatel=Yale University Press|rok=2006|isbn=0-300-11151-7|jazyk=en}} [195] => [196] => === Externí odkazy === [197] => * {{commonscat}} [198] => * {{TDKIV}} [199] => * {{Wikislovník|heslo=font}} [200] => * {{Wikiverzita|kurs=font}} [201] => {{Autoritní data}} [202] => [203] => [[Kategorie:Typografie]] [204] => [[Kategorie:Webdesign]] [205] => [[Kategorie:Grafický design]] [] => )
good wiki

Font

**Font** Font (také písmo nebo typografie) je soubor grafických znaků, které sdílejí společné charakteristiky. Rozmanitost fontů nám umožňuje vyjadřovat kreativitu, hodnoty a emoce v různých typech komunikace.

More about us

About

Rozmanitost fontů nám umožňuje vyjadřovat kreativitu, hodnoty a emoce v různých typech komunikace. Vymýšlení a používání fontů je umění, které přispívá k estetickému vnímání textu a jeho srozumitelnosti. Historie fontů sahá až do starověkého Egypta a Mezopotámie, kde byly vytvořeny první znaky a symboly. Postupem času se vyvíjely způsoby psaní a s tím i typografie. Vynález knihtisku v 15. století znamenal revoluci v šíření informací a obohacení typografie o nové možnosti a tvary. Moderní fonty dělíme na několik kategorií, jako jsou serifové, sans-serifové, písmové, rukopisné, monospaced a další. Každá kategorie má své jedinečné vlastnosti a je vhodná pro různé kontexty. Například serifové fonty, se svými význačnými zakončeními tahů, jsou vhodné pro tištěné publikace, zatímco sans-serifové fonty, s jejich čistým a moderním vzhledem, se často používají v digitálním prostředí. S rozvojem technologií a digitálního designu se možnosti použití fontů rozšířily. V dnešní době je k dispozici široké spektrum online zdrojů pro tvorbu a stažení fontů, což dává umělcům a designérům jedinečnou příležitost experimentovat a vyjádřit své myšlenky skrze typografii. Důležitost fontů v naší komunikaci nelze podceňovat. Správný výběr písma může zlepšit čitelnost textu, povzbudit chuť k dalšímu čtení a vytvořit pozitivní dojem na čtenáře. Typografie tak hraje klíčovou roli ve všech oblastech, od reklamy a marketingu po školství a umění. Vzhledem k neustálému vývoji v oblasti grafického designu a digitálního umění se budoucnost fontů jeví jako vzrušující příležitost pro inovace a kreativní vyjádření. Fonty nám pomáhají vytvářet krásný a smysluplný svět, který nás propojuje a inspiruje.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'pixel','TeX','TrueType','Macintosh','OpenType','Bézierova křivka','Křížkový steh','Egyptienka','typografie','katakana','prokládání znaků','ByteMap Font'