Array ( [0] => 14845073 [id] => 14845073 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Fotovoltaika [uri] => Fotovoltaika [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Nellis AFB Solar panels.jpg|náhled|[[Solární elektrárna]] Nellis na letecké základně [[Nellis]] v USA. Tento fotovoltaický systém sleduje pohyb Slunce po obloze]] [1] => [[Soubor:Solarní (fotovoltaická) elektrárna v České Skalici (okres Náchod).jpg|náhled|Solární elektrárna v [[Česká Skalice|České Skalici]] o výkonu 2800 kW ve špičce]] [2] => '''Fotovoltaika''' je způsob přímé přeměny [[Sluneční energie|slunečního záření]] na [[elektřina|elektřinu]] ([[stejnosměrný proud]]) s využitím [[fotoelektrický jev|fotoelektrického jevu]] na velkoplošných polovodičových [[fotodioda|fotodiodách]]. Sdružováním [[Fotovoltaický článek|fotovoltaických článků]] vznikají [[Solární panel|fotovoltaické panely]], které pak využívá '''fotovoltaická elektrárna''' (zkratka '''FVE''') pro [[Obnovitelná energie|obnovitelnou výrobu]] elektřiny. Ta je používána buď k přímé spotřebě na místě výroby nebo přenášena [[Elektrická přenosová soustava|elektrickou přenosovou soustavou]] ke spotřebitelům. [3] => [4] => == Charakteristika == [5] => Fotovoltaické články jsou dvojího typu – krystalické a tenkovrstvé. Krystalické články jsou vytvořeny na tenkých deskách [[Polovodič|polovodičového]] materiálu, tenkovrstvé články jsou přímo nanášeny na sklo nebo jinou podložku. V krystalických technologiích převažuje [[křemík]], a to [[Monokrystal|monokrystalický]] nebo multikrystalický, jiné materiály jsou používány pouze ve speciálních aplikacích. Tenkovrstvých technologií je celá řada, například [[amorfní křemík]] a [[mikrokrystalický křemík]], jejichž kombinace se nazývá tandem, dále [[tellurid kadmia]] a [[CIGS]] sloučeniny. Díky rostoucímu zájmu o [[Obnovitelná energie|obnovitelné zdroje]] energie a dotacím se výroba fotovoltaických panelů a systémů v poslední době značně zdokonalila.[http://www.solarbuzz.com/FastFactsGermany.htm German PV market]{{Citace elektronického periodika |titul=BP Solar to Expand Its Solar Cell Plants in Spain and India |url=http://www.renewableenergyaccess.com/rea/news/story?id=47861 |datum přístupu=03-01-2010 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070926231054/http://www.renewableenergyaccess.com/rea/news/story?id=47861 |datum archivace=26-09-2007 |nedostupné=ano }}[http://www.technologyreview.com/read_article.aspx?id=17025&ch=biztech Large-Scale, Cheap Solar Electricity] [6] => [7] => Celková instalovaná kapacita FVE ve světě činila ke konci roku 2020 téměř 714 [[Watt|GW]], přičemž jen za rok 2020 se zvýšila o celých 134 GW, což je o 23 % více, než v předchozím roce 2019. Tento [[instalovaný výkon]] umožňuje roční produkci na úrovni zhruba 700 [[Watthodina|TWh]] elektřiny. V České republice bylo v roce 2021 instalováno celkem 9 321 nových solárních elektráren s celkovým výkonem 62 [[Watt-peak|MWp]]. Z toho bylo 42,8 MWp instalováno na střechách českých domácností a 19,2 MWp na střechách podniků a komerčních budov.https://www.sefy-cr.cz/fotovoltaicke-elektrarny/ [8] => Za rok 2022 bylo zprovozněno téměř 34 tisíc fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 288,8 megawattů, což je meziroční nárůst o 366 procent.{{Citace elektronického periodika [9] => | příjmení = Klímová [10] => | jméno = Jana [11] => | titul = ČEPS zaplatí miliony korun náhrad za pondělní vypnutí solárů. Elektřinu už nebylo kam poslat [12] => | periodikum = iROZHLAS [13] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [14] => | vydavatel = Český rozhlas [15] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [16] => | url = https://www.irozhlas.cz/ekonomika/ceps-solarni-elektrarny-panely-fotovoltaika-odpojeni-kompenzace_2304131808_til [17] => | datum vydání = 2023-04-13 [18] => | jazyk = cs [19] => | datum přístupu = 2023-12-13 [20] => }} [21] => [22] => == Princip == [23] => [[Soubor:Solar cell.png|vlevo|náhled|200px|Fotovoltaické články převádějí sluneční záření přímo na elektrický proud]] [24] => [25] => [[Foton|Fotony]] slunečního záření dopadají na [[přechod P-N]] a svou [[Energie|energií]] vyrážejí [[Elektron|elektrony]] z [[Valenční pás|valenčního pásu]] do pásu vodivostního (uvolňují je z pevných vazeb na atomy [[Krystalová mřížka|krystalové mřížky]]). Takto vzniklé volné elektrony se u nejjednodušších systémů odvedou pomocí elektrod přímo ke spotřebiči, případně do [[Akumulátor|akumulátoru]]. Aby mohly být napájeny běžné domácí elektrospotřebiče na [[střídavý proud]], je nutné doplnit [[střídač]], který energii převede na [[střídavé napětí]], které má velikost a [[Frekvence|frekvenci]] shodné s [[Distribuční soustava|distribuční soustavou]]. [26] => [27] => Nejjednodušší solární článek obsahuje dvě vrstvy s rozdílným typem vodivosti. V jedné z vrstev (materiálu typu N) převažují negativně nabité elektrony, kdežto ve druhé vrstvě (materiálu typu P) převažují „díry“, které se dají popsat jako prázdná místa, jež snadno akceptují elektrony. V místě, kde se tyto dvě vrstvy setkávají (P–N přechodu), dojde ke spárování elektronů s děrami, čímž se vytvoří elektrické pole, které zabrání dalším elektronům v pohybu z N-vrstvy do P-vrstvy. [28] => [29] => Za normálních okolností jsou elektrony v polovodičovém materiálu pevně vázány k atomům krystalové mřížky, a materiál je tedy nevodivý. Například každý atom křemíku má čtyři valenční elektrony. Přidáním velmi malého množství prvku s větším počtem valenčních elektronů (donoru) se vytvoří oblast s vodivostí typu N, v níž se vyskytují volné elektrony, které mohou přenášet elektrický náboj. Naopak příměs prvku s menším počtem elektronů vytvoří oblast s vodivostí typu P, v níž se krystalovou mřížkou pohybují „díry“ – místa, kde chybí elektron. Při zachycení fotonu o dostatečné energii (odpovídající vlnové délce) v polovodičovém materiálu vznikne jeden pár elektron–díra. Je-li vnější obvod uzavřen, pohybují se tyto nositelé náboje opačným směrem, elektrony k záporné elektrodě a díry ke kladné. [30] => [31] => Solární články vyžadují ochranu před vlivy prostředí, a proto se umísťují mezi ochranné vrstvy. Obvykle jsou to sklo a plastová fólie, ale používají se i dvě skla nebo jiné kombinace materiálů. Protože napětí jednoho článku je nízké, články se sériově propojují do větších [[Solární panel|panelů]]. Jeden solární panel poskytuje dostatek energie (současné nejvýkonnější panely až kolem 600 W) pro napájení jednoduchých zařízení, jako je rozhlasový přijímač. Pro napájení větších spotřebičů nebo ve fotovoltaických elektrárnách jsou jednotlivé solární panely propojeny do větších systémů. [32] => [33] => === Moderní technologie === [34] => [[Soubor:Gleisdorf.Solarbaum.jpg|náhled|Fotovoltaický „solární strom“ ve [[Štýrsko|Štýrsku]], [[Rakousko]]]] [35] => V současné době se vyvíjí takzvaná třetí generace fotovoltaiky. Nosnou myšlenkou této generace je zvýšení účinnosti za použití tenkovrstvých technologií, pokud možno díky netoxickým hojně se vyskytujícím materiálům. Zvýšení účinnosti lze dosáhnout obejitím [[Shockleyův–Queisserův limit|Shockleyova–Queisserova]] limitu, který definuje maximální účinnost fotovoltaického článku s jedním P–N přechodem, a to tak, že se použijí struktury s větším počtem P–N přechodů. Teoreticky byly navrženy i jiné principy, dosud se však nepodařilo je experimentálně ověřit. Další možností, jak zvýšit účinnost fotovoltaického článku, je modifikace spektra záření dopadajícího na P–N přechod konverzí vysokoenergetických fotonů nebo nízkoenergetických fotonů na fotony s energií, která nejlépe odpovídá fyzikálním vlastnostem P–N přechodu. [36] => [37] => Každý z výše uvedených přístupů má své výhody a nevýhody a nacházejí se v různých stupních vývoje. [38] => [39] => == Vývoj == [40] => === Dějiny fotovoltaiky === [41] => [42] => Fotoelektrický jev byl objeven v roce 1839 francouzským fyzikem [[Alexandre Edmond Becquerel|Alexandrem Edmondem Becquerelem]]. V roce 1876 objevili stejný efekt pro selenové krystaly Angličani [[William G. Adams]] a [[Richard E. Day]]. V roce 1905 se [[Albert Einstein|Albertu Einsteinovi]] podařilo fotoelektrický jev vysvětlit, za což v roce 1921 získal [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]]. Po mnoha letech (během nichž bylo učiněno mnoho vynálezů a objevů) se v roce 1954 povedlo Drylu Chapinovi, Calvinu Fullerovi a Geraldu Pearsonovi vyvinout první článek s účinností vyšší než čtyři procenta. Fotovoltaické články našly první praktické použití koncem padesátých let pro napájení [[Družice|družic]]. První družice napájená solárními panely se jmenovala [[Program Vanguard|Vanguard I]]. Tato družice byla vypuštěna na oběžnou dráhu 17. března 1958. Díky poptávce leteckého průmyslu během šedesátých a sedmdesátých let minulého století došlo k významnému pokroku ve vývoji těchto technologií. [43] => [44] => Vlivem energetické krize v sedmdesátých letech a zvýšeného povědomí o [[Životní prostředí|životním prostředí]] se alternativní zdroje energie staly politicky zajímavými. Došlo k úpravě zákonů a vytvoření programů na podporu fotovoltaiky. Lídry v této oblasti jsou zejména Německo, USA a Japonsko. [45] => [46] => === Současnost === [47] => [[Soubor:World Photovoltaics Installed Capacity.svg|lang=cs|náhled|320px|Globální kumulativní kapacita FV systémů]] [48] => [[Soubor:Vyvoj ceny FV clanku od 1977.svg|náhled|vpravo|Vývoj ceny křemíkových solárních panelů od roku 1977 v amerických dolarech na watt]] [49] => Fotovoltaické systémy ze zanedbatelné úrovně rychle rostou na celkovou světovou kapacitu 714 gigawattů (GW) na konci roku 2020. V roce 2020 se rychle rostoucí kapacita zvýšila o 134 GW, což je o 23 % více než v roce 2019. Celkový výkon všech světových solárních elektráren postavených v roce 2020 je přibližně 700 TWh. Nejrychleji rostoucími trhy jsou Čína a Spojené státy americké. Největším světovým výrobcem elektřiny z fotovoltaických panelů je Čína. Fotovoltaika je nyní po vodní a větrné energii třetím nejdůležitějším zdrojem energie z obnovitelných zdrojů, pokud jde o celosvětově instalovaný výkon (nepočítaje solární zisky a biomasu).{{Citace elektronického periodika [50] => | periodikum = www.webcitation.org [51] => | url = http://www.epia.org/fileadmin/user_upload/Publications/Global-Market-Outlook-2016.pdf [52] => | datum přístupu = 2021-09-14 [53] => | titul = Archivovaná kopie [54] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130320005826/http://www.epia.org/fileadmin/user_upload/Publications/Global-Market-Outlook-2016.pdf [55] => | datum archivace = 2013-03-20 [56] => }} [57] => [58] => Zpráva Evropské asociace fotovoltaického průmyslu (EPIA) odhaduje, že fotovoltaika bude v roce 2030 uspokojovat v Evropě 10 až 15 procent poptávky po energii.{{Citace elektronického periodika [59] => | titul = Wayback Machine [60] => | periodikum = web.archive.org [61] => | url = http://www.solarpowereurope.org/fileadmin/user_upload/documents/Events/SolarPower_Webinar_Global_Market_Outlook.pdf [62] => | datum vydání = 2016-11-04 [63] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20161104000404/http://www.solarpowereurope.org/fileadmin/user_upload/documents/Events/SolarPower_Webinar_Global_Market_Outlook.pdf [64] => | datum archivace = 2016-11-04 [65] => | datum přístupu = 2021-09-14 [66] => }} Celkem má EU za cíl do roku 2030 získávat 42 procent energie z obnovitelných zdrojů. Česko má dle energeticko-klimatického plánu za cíl dosáhnout 22 %. Vzhledem k podmínkám v ČR se předpokládá, že většina bude z fotovoltaiky.{{Zdroj?}} [67] => [68] => Scénář EPIA a [[Greenpeace]] „Posun paradigmatu solární generace“ (dříve zvaný jako pokrokový scénář) z roku 2010 ukazuje, že do roku 2030 by 1 845 GW fotovoltaických systémů mohlo po celém světě generovat přibližně 2 646 TWh elektřiny za rok. V kombinaci se zlepšením účinnosti využívání energie by to znamenalo uspokojení poptávky více než 9 procent světové populace po elektřině. V roce 2050 by mohlo více než 20 procent veškeré elektřiny pocházet z fotovoltaiky.{{Citace elektronického periodika [69] => | titul = Solar Generation 6, Solar Photovoltaic electricity empowering the world, Greenpeace - EPIA [70] => | periodikum = web.archive.org [71] => | url = http://www.epia.org/publications/epiapublications/solar-generation-6.html [72] => | datum vydání = 2012-08-22 [73] => | datum přístupu = 2021-09-14 [74] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120822034710/http://www.epia.org/publications/epiapublications/solar-generation-6.html [75] => | datum archivace = 2012-08-22 [76] => }} [77] => [78] => Cena fotovoltaiky se díky vývoji technologií a velkoobjemové výrobě neustále snižovala (viz graf).{{Citace periodika [79] => | příjmení = Swanson [80] => | jméno = R. M. [81] => | titul = Photovoltaics Power Up [82] => | periodikum = Science [83] => | datum vydání = 2009-05-14 [84] => | ročník = 324 [85] => | číslo = 5929 [86] => | strany = 891–892 [87] => | issn = 0036-8075 [88] => | doi = 10.1126/science.1169616 [89] => | url = http://dx.doi.org/10.1126/science.1169616 [90] => | datum přístupu = 2021-09-14 [91] => }} Nicméně v roce 2021 se tento trend změnil a cena solárních panelů roste.{{Zdroj?}} Přesto díky finančním pobídkám, dotacím a výhodným tarifním podmínkám pro energii z fotovoltaiky dochází v mnoha zemích k prudkému nárůstu instalací. [92] => [93] => === Budoucí vývoj === [94] => V budoucnu se očekává, že fotovoltaické panely budou ještě efektivnější a levnější díky vývoji nových materiálů a technologií.{{Zdroj?}} Například krystalizované [[Perovskit|perovskity]], nový typ fotovoltaického materiálu, který se ukazuje jako velmi slibný{{Zdroj?}} pro budoucí vývoj fotovoltaiky. Navíc se očekává, že fotovoltaické panely budou čím dál více integrovány do stavebního designu, takže budou moci být použity na fasádách budov, střechách a dokonce i na silnicích.{{chybí zdroj}} [95] => [96] => Dalším krokem v budoucím vývoji fotovoltaiky bude zřejmě využití umělé inteligence k optimalizaci výroby elektrické energie z fotovoltaických panelů a jejich integrace do sítí elektrické energie.{{chybí zdroj}} [97] => [98] => V neposlední řadě se očekává, že fotovoltaická energie bude hrát významnou roli při snaze o udržitelnější a ekologičtější způsoby výroby elektrické energie, což pomůže snížit emise [[Skleníkové plyny|skleníkových plynů]] a omezit závislost na fosilních palivech.{{chybí zdroj}} [99] => [100] => Fotovoltaické elektrárny lze umisťovat na hladinu vody a tak nekonkurovat ve využívání půdy.{{Citace elektronického periodika [101] => | titul = Offshore floating photovoltaics system assessment in worldwide perspective [102] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1002/pip.3723 [103] => | datum_přístupu = 2023-10-07 [104] => }} Na moři je však třeba omezit vliv houpání z vln.{{Citace elektronického periodika [105] => | titul = Review of Recent Offshore Photovoltaics Development [106] => | url = https://www.mdpi.com/1996-1073/15/20/7462 [107] => | datum_přístupu = 2023-10-07 [108] => }} Pokud se [[fotovoltaika na moři]] zkombinuje s [[větrné turbíny na moři|větrnými turbínami na moři]], tak dodávání energie může být stabilnější.{{Citace elektronického periodika [109] => | titul = Combining offshore wind and solar photovoltaic energy to stabilize energy supply under climate change scenarios: A case study on the western Iberian Peninsula [110] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1364032121012995 [111] => | datum_přístupu = 2023-10-07 [112] => }} [113] => [114] => == Užití == [115] => === Výhody === [116] => * Množství sluneční energie dopadající na zemský povrch je tak obrovské, že by současnou spotřebu pokrylo 6000krát – na zemský povrch dopadá 89 petawattů přičemž naše spotřeba činí 20 terawattů.[http://www.oecd.org/dataoecd/52/25/36760950.pdf#search=%22worldwide%20consumption%20of%20energy%2013%20TW%20smil%22 Vaclav Smil - Energy at the Crossroads]{{Citace elektronické monografie [117] => | titul = Energy Production and Consumption [118] => | url = https://ourworldindata.org/energy-production-consumption [119] => | vydavatel = [[Our World in Data]] [120] => | datum přístupu = 2023-09-16 [121] => }} Solární energie má také nejvyšší hustotu výkonu (celosvětový průměr je 170 W/m2) ze všech známých zdrojů obnovitelné energie. [122] => * Během výroby elektrické energie neznečišťuje fotovoltaický systém životní prostředí a nevznikají emise skleníkových plynů. Znečištění během výroby a likvidace zařízení se dá udržet pod kontrolou za použití již známých metod likvidace [[elektroodpad]]u. Také se pracuje na vývoji technologií na recyklaci zařízení po skončení jejich užitečného života.{{Citace elektronického periodika |titul=Environmental Aspects of PV Power Systems |url=http://www.nrel.gov/ncpv/thin_film/docs/environmental_aspects_of_pv_power_systems_iea_workshop.pdf |datum přístupu=2010-01-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20061013203659/http://www.nrel.gov/ncpv/thin_film/docs/environmental_aspects_of_pv_power_systems_iea_workshop.pdf |datum archivace=2006-10-13 |nedostupné=ano }} [123] => * Fotovoltaické systémy vyžadují po nainstalování minimální údržbu a palivo, sluneční energie je zadarmo. Provozní náklady jsou tudíž ve srovnání s existujícími technologiemi extrémně nízké.http://elektro.tzb-info.cz/teorie-elektrotechnika/10697-optimalizace-fotovoltaickeho-systemu-pro-pripravu-teple-vody [124] => * Pokud je fotovoltaický systém připojen na síť, energie může být spotřebována místně, a tudíž snížit celkové ztráty rozvodné soustavy.{{Doplňte zdroj}} [125] => [126] => === Nevýhody === [127] => * Solární energie není k dispozici v noci a za špatného počasí (mlha, déšť, sníh) je velmi nespolehlivá. Může tak být ohrožena stabilita [[Elektrická přenosová soustava|elektrické přenosové soustavy]]. Často se proto instalují systémy na ukládání elektřiny (baterie) nebo je třeba výrobu kombinovat s dalšími zdroji. [128] => * Kvůli nárazovému výkonu (když svítí slunce) je nutné předimenzovat místní rozvody (zhruba trojnásobně), jinak nelze všem producentům umožnit prodej přebytků.{{Citace elektronického periodika [129] => | titul = Fotovoltaiku někde nepřipojí do sítě [130] => | periodikum = Novinky.cz [131] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [132] => | vydavatel = Borgis [133] => | url = https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-fotovoltaiku-nekde-nepripoji-do-site-40421329 [134] => | datum vydání = 2023-02-22 [135] => | jazyk = cs [136] => | datum přístupu = 2023-03-01 [137] => }} [138] => * V době přebytku se jako první odstavují solární zdroje (je to nejjednodušší) a vlastníkům se vyplácí kompenzace, což výrobu elektřiny výrazně prodražuje.{{Citace elektronického periodika [139] => | titul = Polsko zápasilo s nadbytkem elektřiny. Slunce a vítr přetížily síť [140] => | periodikum = Seznam Zprávy [141] => | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-trendy-analyzy-polsko-zapasilo-s-nadbytkem-elektriny-slunce-a-vitr-pretizily-sit-249873 [142] => | datum vydání = 2024-04-14 [143] => | jazyk = cs [144] => | datum přístupu = 2024-04-15 [145] => }} [146] => * V době největší produkce solární elektřiny je jí přebytek (svítí všude, nikdo další elektřinu nepotřebuje), zatímco v době kdy nesvítí, je v rámci dne poptávka po elektřině největší. [147] => * Výkon fotovoltaických panelů se výrazně snižuje, pokud jsou pokryty vrstvou sněhu nebo jsou znečištěny. [148] => * Území zabrané solárními elektrárnami je pro daný generovaný výkon větší než území, které je při stejném výkonu nutné pro energetiku založenou na těžbě uhlí.http://www.osel.cz/9280-zemsk-r-j-to-na-pohled-ii.html - Zemský ráj to na pohled II Lze to však vyřešit využitím jinak nevyužitých povrchů střech budov. [149] => * Cena (solární) elektřiny je deformovaná obchodem s emisními povolenkami.{{Citace elektronického periodika [150] => | příjmení = Kubátová [151] => | jméno = Zuzana [152] => | odkaz na autora = [153] => | titul = Český solární strašák aneb Jak přepálená dotace může znemožnit moderní technologie [154] => | periodikum = Seznam Zprávy [155] => | odkaz na periodikum = Seznam Zprávy [156] => | vydavatel = Seznam.cz [157] => | odkaz na vydavatele = Seznam.cz [158] => | datum vydání = 2019-09-04 [159] => | datum přístupu = 2019-09-06 [160] => | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/cesky-solarni-strasak-aneb-jak-prepalena-dotace-muze-znemoznit-moderni-technologie-78395 [161] => | issn = [162] => }} [163] => * Výkupní cena solární energie je dotována poplatky, které platí všichni odběratelé (v roce 2019 v ČR 27 miliard ročně). [164] => * Dotace prakticky znemožňují porovnání reálných nákladů solární energie oproti jiným zdrojům energie. [165] => * Účinnost fotovoltaických článků se pohybuje mezi 14 až 22 %. [166] => * [[koeficient ročního využití]] je v ČR asi 9 až 13 % (poměr instalovaného výkonu a dosažitelného ročního výkonu),{{Citace elektronického periodika [167] => | příjmení = Wagner [168] => | jméno = Vladimír [169] => | titul = Potenciál využití fotovoltaických zdrojů v ČR a ve světě (díl 2.) [170] => | periodikum = oEnergetice.cz [171] => | url = https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/potencial-vyuziti-fotovoltaickych-zdroju-cr-ve-svete-dil-2/ [172] => | datum vydání = 2018-01-25 [173] => | jazyk = [174] => | datum přístupu = 2022-05-11 [175] => }} což znamená vysoké výkyvy v dodávkách do elektrické sítě [176] => * fotovoltaika vyrábí na území ČR elektřinu nejméně v severních oblastech (asi 1400 hodin ročně) a nejvíce na jižní Moravě (až 1800 hodin ročně, rok má 8760 hodin){{Citace elektronické monografie [177] => | příjmení = Čapek [178] => | jméno = Pavel [179] => | titul = Kolik elektřiny vyrobí vaše FVE? Roli hraje nejen lokalita, sklon či orientace panelů [180] => | url = https://www.silektro.cz/kolik-elektriny-vyrobi-vase-fve-roli-hraje-nejen-lokalita-sklon-ci-orientace-panelu/ [181] => | datum vydání = 2021-05-14 [182] => | datum přístupu = 2024-03-25 [183] => | jazyk = cs [184] => }} [185] => * majitelé fotovoltaiky zatěžují rozvodnou síť (generují nepředvídatelnou zátěž a obchodníci s elektřinou platí penále za odchylku), ale náklady platí všichni odběratelé (tzv. privatizace výnosů a socializaci výdajů), což je čím dál méně sociálně únosné{{Citace elektronického periodika [186] => | příjmení = Kubátová [187] => | jméno = Zuzana [188] => | titul = Cash Only: Solárníci budou muset přispět na provoz sítí víc než ostatní [189] => | periodikum = Seznam Zprávy [190] => | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-ocima-byznysu-cash-only-solarnici-budou-muset-prispet-na-provoz-siti-vic-nez-ostatni-248393 [191] => | datum vydání = 2024-03-24 [192] => | jazyk = cs [193] => | datum přístupu = 2024-03-25 [194] => }} [195] => * životnost fotovoltaických článků je podle výrobců 25–30 let,{{Citace elektronického periodika [196] => | příjmení = Černý [197] => | jméno = Jan [198] => | titul = Jaká je životnost fotovoltaických panelů? [199] => | periodikum = oze-info.cz [200] => | url = https://oze-info.cz/jaka-je-zivotnost-fotovoltaickych-panelu/ [201] => | datum vydání = 2023-08-15 [202] => | jazyk = cs [203] => | datum přístupu = 2024-04-24 [204] => }} ale reálná je menší (asi 20 let){{Citace elektronického periodika [205] => | příjmení = Hylský [206] => | jméno = Josef [207] => | titul = Nejstarší fotovoltaická elektrárna v České republice [208] => | periodikum = TZB-info [209] => | url = https://oze.tzb-info.cz/fotovoltaika/13447-nejstarsi-fotovoltaicka-elektrarna-v-ceske-republice [210] => | datum vydání = 2015-11-15 [211] => | jazyk = cs [212] => | datum přístupu = 2024-04-24 [213] => }} [214] => * fotovoltaické články časem degradují, takže se postupem času snižuje jejich výkon (asi 1 % ročně, nejvyšší je na začátku, ale ke konci životnosti se zrychluje) [215] => [216] => === Umístění === [217] => Při výběru umístění fotovoltaických panelů je kromě účelu a podmínek důležité zohlednit také orientaci a sklon daného místa. Další faktory, které je třeba vzít v úvahu (protože mohou negativně ovlivnit efektivitu a výkon panelů), jsou stínění a případné překážky nacházející se v blízkosti daného místa. Fotovoltaické panely je možné umístit na různá místa – na sloupy či konstrukce, na terasy nebo dokonce i na balkóny (požadovaná volná plocha pro instalaci panelů je v součtu alespoň 4,5 m²{{Citace elektronického periodika [218] => | titul = fotovolty {{!}} Fotovoltaická elektrárna pro vaši střechu [219] => | periodikum = www.fotovolty.cz [220] => | url = http://www.fotovolty.cz/produkty/mikro [221] => | jazyk = cs [222] => | datum přístupu = 2023-02-18 [223] => }}). Panely je možné umístit také na fasádu budovy a v případě, že je k dispozici dostatek volné plochy, tak i na zem. Nejčastěji jsou ale fotovoltaické panely umísťovány na střechy budov. [224] => [225] => ==== Sklon a orientace střechy ==== [226] => Fotovoltaické panely se mohou instalovat svisle i vodorovně. Sklon střechy není zásadní{{Zdroj?}}, ale ideální je od 20° do 45°. Pokud je nižší nebo naopak vyšší, celoroční ztráty na výnosech z fotovoltaiky dosahují až kolem 10 %. Maximálního výnosu za rok dosáhnou systémy se sklonem 35°. Celoroční vyváženou výrobu elektřiny zajistí sklon 45°. Při sklonu menším než 10° ztratí panely svou schopnost samočištění. [227] => [228] => Důležitější než sklon je její orientace, přičemž je třeba vyhýbat se severní straně. Panely orientované na jih vyrábějí během celého dne a nejvíce elektřiny vyprodukují v době od 11 do 13 hodin. Pokud je orientace střechy na východ nebo západ, dojde k roční ztrátě produkce elektrické energie přibližně jen o 20 %. Nicméně rozdělení panelů na východ a západ má své výhody, produkce elektřiny ze solárních panelů je rozprostřena na celý den a především domácnostem může toto rozložení výroby vzhledem k typickému charakteru spotřeby v rodinných domech přinášet výhody. [229] => [230] => === Návratnost === [231] => Návratnost fotovoltaického zařízení je doba, po kterou je výroba elektrické energie z fotovoltaických panelů ekonomicky výhodná. To znamená, že výdaje na pořízení a instalaci fotovoltaického zařízení se v průběhu času vrátí zpět prostřednictvím úspor na fakturách za elektřinu. Návratnost fotovoltaiky se může lišit v závislosti na několika faktorech, jako je velikost fotovoltaického zařízení, cena elektřiny v dané oblasti, výkon fotovoltaických panelů a účinnost zařízení. [232] => [233] => Po dosažení návratnosti bude fotovoltaické zařízení stále produkovat elektrickou energii a pokračovat tak v úspoře nákladů na elektřinu po zbytek své životnosti, která se obvykle pohybuje kolem 25 až 30 let. Návratnost investice bez dotací je 10 až 15 let za předpokladu dražších energií na úrovni konce roku 2022 (8,80 Kč/kWh), přičemž bateriové systémy mají návratnost delší.{{Citace elektronického periodika [234] => | příjmení = Bartůněk [235] => | jméno = Jaroslav [236] => | titul = Fotovoltaiku a baterie chce dnes každý, ale může se to vůbec vyplatit? [237] => | periodikum = Dřevostavitel [238] => | vydavatel = Netion [239] => | url = https://www.drevostavitel.cz/clanek/ktera-fotovoltaika-je-vyhodnejsi [240] => | datum vydání = 2022-10-13 [241] => | datum přístupu = 2022-10-13 [242] => }} Zkrácení návratnosti je možné dosáhnout pomocí dotací. [243] => [244] => === Dotace === [245] => V České republice podporuje instalaci fotovoltaických systémů pro domácnosti program Nová zelená úsporám. Ten umožňuje domácnostem získat dotaci v maximální výši až 200 000 Kč.{{Citace elektronického periodika [246] => | příjmení = s.r.o [247] => | jméno = Voltaico [248] => | titul = Dotace na fotovoltaiku. Kolik lze získat a jaké jsou podmínky? [249] => | periodikum = Voltaico.cz [250] => | url = https://voltaico.cz/blog/dotace-na-fotovoltaiku-kolik-lze-ziskat-a-jake-jsou-podminky [251] => | jazyk = cs [252] => | datum přístupu = 2023-02-28 [253] => }} Celková výše podpory na jednu žádost je ale omezena na maximálně 50 % přímých realizačních výdajů. [254] => [255] => Od března 2022 mohou o dotace na fotovoltaické systémy žádat i podnikatelé a firmy. Ty ale oproti domácnostem, které využijí programu [[Zelená úsporám|Nová zelená úsporám]] musí žádat o podporu z Národního plánu obnovy. Další finanční prostředky mohou podnikatelé a firmy získávat také z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) a Operačního programu Spravedlivá transformace (OP ST). [256] => [257] => === Degradace článků === [258] => Vlivem povětrnostních vlivů dochází k degradaci fotovoltaických článků, takže se postupně snižuje jejich podávaný výkon (asi o 1 % ročně, ale postupně se zrychluje). Na nejstarší fotovoltaické elektrárně v ČR, která se nachází v Dukovanech, bylo v recenzovaném výzkumu zjištěno, že mezi nejčastěji opakující se defekty patří delaminace a celková degradace EVA fólie včetně korodujících spojů propojujících jednotlivé články z důvodu vlhkosti v sendvičové struktuře. To způsobuje, že přes deklarovanou životnost se nevyplatí starší články udržovat v provozu a je výhodnější jejich výměna. Nový článek totiž podává znovu jmenovitý výkon, ale ten je dokonce díky technologickému vývoji vyšší, než byl u původních článků). Fotovoltaické články nelze opravovat. Vzniká tak odpad, jehož ekologické likvidace je sporná. [259] => [260] => == Odkazy == [261] => === Reference === [262] => {{překlad|jazyk=en|článek=photovoltaics|revize=619141868|jazyk2=de|článek2=Photovoltaik|revize2=68946510}} [263] => [264] => === Související články === [265] => * [[Agrovoltaika]] [266] => * [[Fotovoltaický článek]] [267] => * [[Fotovoltaika v Česku]] [268] => * [[IRENA|Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii (IRENA)]] [269] => * [[Seznam největších fotovoltaických elektráren v Česku]] [270] => * [[Sluneční elektrárna]] [271] => * [[Solární ostrov]] [272] => [273] => === Externí odkazy === [274] => * {{Commonscat}} [275] => * {{Wikislovník|heslo=fotovoltaika}} [276] => * {{Wikiverzita|kurs=Fotovoltaika}} [277] => * [https://web.archive.org/web/20140812205117/http://www.overstream.net/view.php?oid=uou7u2a3lstx Here Comes the Sun], dokument o rozmachu fotovoltaiky v sektoru solární energetiky (48 minut, anglicky s českými titulky) [278] => *EU má za cíl [https://euractiv.cz/section/zivotni-prostredi/news/je-dojednano-do-roku-2030-se-ma-podil-obnovitelnych-zdroju-na-vyrobe-elektriny-v-eu-zvysit-na-32-procent/ 32% energie z obnovitelných zdrojů]. [https://www.lidovky.cz/byznys/vlada-prijala-energeticko-klimaticky-plan-podil-zelene-energie-od-roku-2030-poroste.A200113_162856_energetika_ele ČR má cíl 22%]. [279] => [280] => {{Autoritní data}} [281] => [282] => [[Kategorie:Fotovoltaika| ]] [283] => [[Kategorie:Technika]] [284] => [[Kategorie:Zdroje energie]] [] => )
good wiki

Fotovoltaika

Solární elektrárna Nellis na letecké základně Nellis v USA. Tento fotovoltaický systém sleduje pohyb Slunce po obloze České Skalici o výkonu 2800 kW ve špičce Fotovoltaika je způsob přímé přeměny slunečního záření na elektřinu (stejnosměrný proud) s využitím fotoelektrického jevu na velkoplošných polovodičových fotodiodách.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Obnovitelná energie','Solární panel','Elektrická přenosová soustava','Fotovoltaický článek','Družice','Seznam největších fotovoltaických elektráren v Česku','Soubor:Solarní (fotovoltaická) elektrárna v České Skalici (okres Náchod).jpg','instalovaný výkon','Životní prostředí','střídač','fotoelektrický jev','fotovoltaika na moři'

Družice

Střídač