Array ( [0] => 15490430 [id] => 15490430 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Frýdek [uri] => Frýdek [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Frýdek je malebné město v Moravskoslezském kraji, které se pyšní bohatou historií a kulturním dědictvím. Leží na úpatí Beskyd a nabízí nejen krásné přírodní scenérie, ale také přátelskou atmosféru pro obyvatele i návštěvníky. Historie Frýdku sahá až do středověku, kdy bylo významným obchodním centrem. Dnes si můžete prohlédnout architektonické památky, které svědčí o jeho historickém významu, jako je například barokní kostel svatého Jana Křtitele nebo zámek, kde se často konají kulturní akce a výstavy. Město je známé svou aktivní komunitou, která pořádá různé festivaly a trhy, čímž přispívá k živé atmosféře a místní kultuře. Kulturní život Frýdku je pestrý, zahrnuje koncerty, divadelní představení a akce zaměřené na tradiční lidovou kulturu. Frýdek také vyniká svou polohou, která umožňuje snadný přístup do okolní přírody. Návštěvníci mohou objevit cyklostezky a turistické trasy vedoucí do nádherné krajiny Beskyd, kde si příroda zachovává svou divokou krásu. Město je nejen důležitým průmyslovým centrem, ale také místem s rozvíjejícími se službami a moderními obchodními příležitostmi, což přispívá k celkovému rozvoji regionu. Frýdek tedy představuje místo, kde se spojuje historie, kultura a příroda, a nabízí tak inspirující životní prostředí pro všechny. [oai_cs_optimisticky] => Frýdek je malebné město v Moravskoslezském kraji, které se pyšní bohatou historií a kulturním dědictvím. Leží na úpatí Beskyd a nabízí nejen krásné přírodní scenérie, ale také přátelskou atmosféru pro obyvatele i návštěvníky. Historie Frýdku sahá až do středověku, kdy bylo významným obchodním centrem. Dnes si můžete prohlédnout architektonické památky, které svědčí o jeho historickém významu, jako je například barokní kostel svatého Jana Křtitele nebo zámek, kde se často konají kulturní akce a výstavy. Město je známé svou aktivní komunitou, která pořádá různé festivaly a trhy, čímž přispívá k živé atmosféře a místní kultuře. Kulturní život Frýdku je pestrý, zahrnuje koncerty, divadelní představení a akce zaměřené na tradiční lidovou kulturu. Frýdek také vyniká svou polohou, která umožňuje snadný přístup do okolní přírody. Návštěvníci mohou objevit cyklostezky a turistické trasy vedoucí do nádherné krajiny Beskyd, kde si příroda zachovává svou divokou krásu. Město je nejen důležitým průmyslovým centrem, ale také místem s rozvíjejícími se službami a moderními obchodními příležitostmi, což přispívá k celkovému rozvoji regionu. Frýdek tedy představuje místo, kde se spojuje historie, kultura a příroda, a nabízí tak inspirující životní prostředí pro všechny. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=slezském městě}} [1] => {{Infobox - české sídlo [2] => | název = Frýdek [3] => | charakter = část města [4] => | PSČ = 738 01 [5] => | obec = [[Frýdek-Místek]] [6] => | okres = Frýdek-Místek [7] => | země = [[Slezsko]] [8] => | katastrální území = 2 (Frýdek, Panské Nové Dvory) [9] => | rozloha = 13,73 [10] => | nadmořská výška = [11] => }} [12] => '''Frýdek''' ([[latina|latinsky]] ''Fridecca'', {{Vjazyce2|de|''Friedek, Friedeck''{{Citace monografie [13] => | příjmení = Hosák [14] => | jméno = Ladislav [15] => | odkaz na autora = Ladislav Hosák [16] => | titul = Historický místopis země Moravskoslezské [17] => | vydavatel = Academia [18] => | místo = Praha [19] => | rok = 2004 [20] => | počet stran = 1144 [21] => | kapitola = [22] => | strany = 924 [23] => | isbn = 80-200-1225-7 [24] => | jazyk = [25] => }}, pl. Frydek}}) je [[Slezsko|slezské]] historické město, dnes část [[statutární město|statutárního města]] [[Frýdek-Místek|Frýdku-Místku]]. Frýdek založil počátkem [[14. století]] [[těšínské knížectví|těšínský kníže]] [[Kazimír I. Těšínský|Kazimír I.]], těšínská knížata ovšem často město kvůli svým finančním problémům zastavovala, až nakonec roku [[1572]] celé [[frýdecké panství]] přeměnili na [[status minor]] a následujícího roku jej prodali. Dlouhodoběji frýdecké panství vlastnili [[Bruntálští z Vrbna]] (1584–1636), [[Oppersdorfové]] (1636–1699) a [[Pražmové z Bílkova]] (1699–1797). Roku [[1797]] Frýdek koupila zpět komora těšínského knížectví, jež tehdy patřilo [[Habsburkové|Habsburkům]], a to až do roku [[1918]], kdy byly jejich pozemky [[znárodnění|zestátněny]]. [26] => [27] => Roku 1850 se Frýdek stal centrem stejnojmenného [[soudní okres|soudního okresu]] a roku 1901 sídlem úřadů [[Okres|politického okresu]]. V letech 1869–1928 byl Frýdek [[statutární město|statutárním městem]]. 1. ledna [[1943]] byl Frýdek spojen s Místkem a dalšími obcemi do města [[Frýdek-Místek|Frýdku-Místku]]. Šlo o zjednodušení místní správy zavedené Němci. [28] => [29] => Historické jádro Frýdku bylo vyhlášeno [[Městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. Frýdek leží na katastrálních územích Frýdek a [[Panské Nové Dvory]]. [30] => [31] => == Název == [32] => Jméno města je německé, v první části je obsaženo slovo ''vride'' - "mír, ochrana, ohrada", ve druhé ''eck'' - "roh, ohyb". Původně to bylo jméno hradu chránícího obchodní stezku na jejím ohybu nebo ležícího na ohybu řeky.Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 223. [33] => [34] => == Historie == [35] => [[Soubor:Frýdek CoA CZ.svg|náhled|vlevo|upright|Historický znak Frýdku]] [36] => [37] => Předchůdcem Frýdku byla tržní osada ''Jamnice'', první zmínka o ní pochází z roku [[1305]]. Tato oblast tvořila součást [[těšínské knížectví|těšínského knížectví]]. Roku [[1327]] se těšínský kníže [[Kazimír I. Těšínský|Kazimír I.]] stal leníkem českého krále [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]],{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|odkaz na autora=|titul=Těšínsko. 1. díl: Přírodní prostředí, dějiny, obyvatelstvo, nářečí, zaměstnání|vydání=1|místo=Šenov u Ostravy|vydavatel=Tilia|rok=1997|isbn=80-86101-00-2|poznámka=|strany=45n|jazyk=}} čímž vzrostl význam obchodní stezky mezi [[Příbor (okres Nový Jičín)|Příborem]] a [[Těšín]]em. Na ochranu této stezky byl poblíž Jamnice postaven [[hrad]] a kolem něj záhy vzniklo město (v písemných pramenech poprvé doloženo roku [[1339]]).{{Citace monografie|příjmení=Juřák|jméno=Petr|odkaz na autora=Petr Juřák|titul=Frýdek-Místek|vydání=|místo=Frýdek-Místek|vydavatel=Muzeum Beskyd|rok=2002|isbn=80-86166-09-0|poznámka=|strany=2|jazyk=}} Město zpočátku chránil pouze strmý svah, val a hluboký příkop, [[hradby]] se dvěma branami vznikly zřejmě o něco později v polovině 14. století. Přibližně ze stejné doby pochází také nejstarší části [[kostel svatého Jana Křtitele (Frýdek)|kostela svatého Jana Křtitele]].{{Citace monografie|příjmení=Kotásek|jméno=Jiří|odkaz na autora=Jiří Kotásek|titul=Nejstarší dějiny Frýdku|vydání=|místo=Frýdek-Místek|vydavatel=Matice slezská|rok=2008|isbn=978-80-86887-13-5|poznámka=|strany=24n|jazyk=}} [38] => [39] => Význam Frýdku stoupl, když těšínský kníže roku [[1402]] koupil [[Místek|místecký]] lenní statek a když se Frýdek stal centrem frýdecko-místeckého panství.Kotásek (2008), s. 26. Roku [[1422]] protáhlo Frýdeckem prohusitské litevské vojsko [[Zikmund Korybutovič|Zikmunda Korybutoviče]] a frýdečtí poskytli peníze na zahlazení škod.{{Citace monografie|příjmení=Vojkovský|jméno=Rostislav|titul=Frýdek; Zámek ve Frýdku-Místku|vydání=1., dotisk|místo=Hukvaldy-Dobrá|vydavatel=Miroslav Bittner – Putujme|rok=2016|isbn=978-80-87712-48-1|strany=4}} Za odměnu pak následujícího roku získal Frýdek od těšínského knížete [[Boleslav I. Těšínský|Boleslava I.]] [[hrdelní právo|hrdelní]], dědičné a [[mílové právo]]. Roku [[1428]] frýdeckem opět protáhli husité, ale Frýdek se dobýt nepokusili, město tak spolu se zbytkem [[Těšínské knížectví|Těšínského knížectví]] zůstalo katolické. Těšínská knížata od té doby čelila finančním problémům, které řešila [[zástava|zastavováním]] Frýdku, a tak město v letech 1434–1490 vystřídalo několik zástavních držitelů.Kotásek (2008), s. 26–28. Město i dále čekaly těžké časy – po polovině 15. století podnikali na kraj nájezdy moravští pánové zpoza [[Moravská brána|Moravské brány]], roku [[1463]] sice město obdrželo od krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] právo pořádat dva jarmarky, ale záhy vypukly [[česko-uherské války]], ve kterých se těšínské knížectví přidalo na stranu uherského krále [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]]. Rozkvět nastal až v druhé čtvrtině [[16. století]], kdy město i s okolím spravovali nejprve regentsky a později i jako zástavní pánové [[Pernštejnové]], městu se dostalo [[právo várečné]]. Kníže [[Václav III. Adam Těšínský|Václav Adam]] přestoupil na luteránství, jeho syn, kníže [[Fridrich Kazimír Frýštatský|Bedřich]] neviděným způsobem rozházel rodový majetek, až císařská komise roku [[1572]] vytvořila [[frýdecké panství]] jako [[status minor]] na splacení dluhů a Frýdek tak byl na těšínském knížectví závislý jen formálně.Juřák (2002), s. 2n.Vojkovský(2016), s. 10. [40] => [41] => Toto panství pak bylo následujícího roku prodáno [[Jiří z Lohova|Jiřímu]] a [[Matyáš z Lohova|Matyáši z Lohova]], aby v kraji vymýtili protestantství. Dali sepsat urbář, soupis celého panství, v němž ovšem celkové údaje nadsadili. Panství pak roku [[1581]] koupil [[Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů|olomoucký biskup]] [[Stanislav II. Pavlovský|Stanislav Pavlovský]], který se obával, aby Místecko, které bylo částečně podřízeno biskupům a částečně Frýdku, nebylo definitivně připojeno k Těšínsku. Jeho správce začal vymáhat dávky podle nadsazeného urbáře, nesouhlasící měšťany dal vyhnat, ale nakonec musel biskup ustoupit, frýdeckou část panství roku [[1584]] prodat [[Bartoloměj Bruntálský z Vrbna|Bartoloměji Bruntálskému z Vrbna]] a ponechat si jen Místecko, kde [[Místek]] ihned povýšil na město.Vojkovský(2016), s. 10-11. Frýdek dvakrát vyhořel v letech [[1592]] a [[1607]], v druhém roce se objevil i mor. Nový vlastník podporoval [[rekatolizace|rekatolizaci]], jeho nástupce [[Jan Bruntálský z Vrbna]] nemálo lidí vyhnal svým tvrdým vymáháním dávek, až byl nakonec roku [[1621]] zbojníky zavražděn. Roku 1626 přitáhlo k Frýdku dánské vojsko pod velením [[Petr Arnošt II. Mansfeld|Petra Arnošta II. Mansfelda]]. Měšťané vojsko odmítli vpustit, a tak bylo dobyto a zcela vydrancováno spolu s celým panstvím. Dány vytlačili až [[Albrecht z Valdštejna|Valdštejnovi]] vojáci, kteří drancování dokonali, což vedlo k hospodářské krizi. Do potíží se dostali také Bruntálští, které nakonec vyřešili prodejem frýdeckého panství [[Jiří III. z Oppersdorfu|Jiřímu III. z Oppersdorfu]] roku [[1636]]Kotásek (2008), s. 29–33., který celý hrad přestavěl na zámek. Během války bylo okolí města opakovaně pleněno – [[lisovčíci]] ([[1620]]), měšťany pozvaní španělsko-italští vojáci ([[1621]]), valašští a uherští vzbouřenci ([[1621]]), opět lisovčíci ([[1623]]), Dánové ([[1626]]), Valdštejn ([[1627]]), Uhři ([[1639]]), Švédové a císařští ([[1645]]–[[1647]]); objevily se epidemie decimující obyvatelstvo – [[1623]]–[[1624]] a [[1645]]–[[1647]]).Vojkovský(2016), s. 14-18. [42] => [43] => Roku [[1699]] zdědila panství [[Ludovika Marie z Oppersdorfu]], jež se provdala za [[Karel Štěpán Josef Pražma z Bílkova|Karla Štěpána Josefa Pražmu z Bílkova]], Pražmové se stali jediným rodem, který ve Frýdku sídlil. Neoblíbený hrabě [[František Vilém Pražma]] nechal roku [[1711]] vylomit zázračnou sochu [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]] na Vápenkách a hodlal ji odvézt k minoritům do Opavy, po odporu místních, biskupa i samotného císaře byl donucen sochu ve městě ponechat a odkázat peníze a pozemek na stavbu kostela pro tuto sochu – pozdější poutní [[bazilika Navštívení Panny Marie (Frýdek-Místek)|chrám Navštívení Panny Marie]], díky kterému se Frýdek stal významným poutním místem a byl někdy nazýván „Slezské Lurdy“.[http://www.infocesko.cz/Czechia/Content/clanek.aspx?clanekid=16616&lid=1 Frýdecká bazilika na infocesko.cz]. Za vlády Františka Viléma působila na panství tlupa zbojníka [[Ondráš|Ondráše]], po Ondrášově smrti pak bylo tělo rozčtvrceno a část byla pro výstrahu vyvěšena i na frýdeckém zámku.Vojkovský(2016), s. 20-22. [44] => Pražmové také povolili usazení prvních [[Židé ve Frýdku-Místku|Židů]] ve městě. Hrabě [[Jan Nepomuk Pražma]] zatěžoval poddané leckdy protizákonnými požadavky, což způsobilo 16 let trvající selské bouře. Nakonec frýdecké panství roku [[1797]] prodal těšínské kněžně [[Marie Kristina Habsbursko-Lotrinská|Marii Kristině Habsbursko-Lotrinské]] a jejímu manželovi [[Albert Kazimír Sasko-Těšínský|Albertu Sasko-Těšínskému]]. Frýdecké panství se tak stalo opět součástí Těšínské komory a jeho správní význam upadl. [[Habsburkové|Habsburkům]] patřilo až do roku [[1918]], kdy byl jejich majetek zestátněn.Juřák (2002), s. 3. [45] => [46] => [[Soubor:Frýdek, kostel Navštívení Panny Marie.jpg|náhled|Procesí poutníků procházející Hlubokou ulicí do [[Bazilika Navštívení Panny Marie (Frýdek-Místek)|frýdeckého chrámu]]]] [47] => [48] => Počátkem 19. století měl Frýdek 2 268 obyvatel, s prudkým rozvojem [[textilní průmysl|textilního průmyslu]] v 19. století stoupal také počet obyvatel, takže roku 1869 žilo ve městě již 5 170 lidí. Na rozvoji textilnictví se podíleli zejména židovští podnikatelé [[Josef Munk]], [[Adolf Landsberger]] a [[bratři Neumannové]]. K rozvoji města přispělo také napojení na [[Železniční trať Ostrava - Valašské Meziříčí|železniční síť]] roku [[1871]].Juřák (2002),s. 3n. [49] => [50] => Se vznikem [[obecní samospráva|obecní samosprávy]] po [[Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství|revoluci roku 1848]] se Frýdek stal centrem [[soudní okres|soudního okresu]] Frýdek, jenž spolu se soudními okresy [[Bohumín]] a [[Fryštát]] patřil do [[Okres|politického okresu]] Fryštát. Roku [[1901]] došlo k reorganizaci a Frýdek se stal centrem politického okresu Frýdek. V letech 1869–1928 byl Frýdek také [[statutární město|statutárním městem]]Juřák (2002), s. 4n. O spojení Frýdku se sousedním městem [[Místek|Místkem]] se uvažovalo již od roku 1919, k jejich spojení v [[Frýdek-Místek|jedno město]] ovšem došlo až 1. ledna [[1943]].Juřák (2002), s. 1. [51] => [52] => {| class="wikitable" [53] => |+ Vývoj počtu obyvatel Frýdku podle [[sčítání lidu]]{{Citace elektronické monografie [54] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [55] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-1869-az-2015 [56] => | datum vydání = 2015-12-21 [57] => | datum přístupu = 2017-01-12 [58] => | vydavatel = Český statistický úřad [59] => }} [60] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 [61] => |- [62] => | 5 170 || 5 912 || 7 374 || 9 037 || 9 879 || 10 071 || 11 889 || 13 172 || 17 009Roku 1960 bylo k Frýdku připojeno k. ú. Panské Nové Dvory s osmi sty obyvatel. || 15 729 || 21 445 || 33 918 || 33 326 || 29 713 [63] => |} [64] => [65] => == Odkazy == [66] => [67] => === Poznámky === [68] => [69] => [70] => === Reference === [71] => [72] => [73] => === Literatura === [74] => * {{Citace monografie|příjmení=Juřák|jméno=Petr|odkaz na autora=Petr Juřák|titul=Frýdek-Místek|vydání=|místo=Frýdek-Místek|vydavatel=Muzeum Beskyd|rok=2002|isbn=80-86166-09-0|poznámka=|strany=|jazyk=}} [75] => * {{Citace monografie|příjmení=Kotásek|jméno=Jiří|odkaz na autora=Jiří Kotásek|titul=Nejstarší dějiny Frýdku|vydání=|místo=Frýdek-Místek|vydavatel=Matice slezská|rok=2008|isbn=978-80-86887-13-5|poznámka=|strany=|jazyk=}} [76] => [77] => === Související články === [78] => * [[Frýdek-Místek]] [79] => * [[Bazilika Navštívení Panny Marie (Frýdek-Místek)|Bazilika Navštívení Panny Marie]] [80] => * [[Panské Nové Dvory]] [81] => * [[Židé ve Frýdku-Místku]] [82] => [83] => === Externí odkazy === [84] => * {{Wikislovník|heslo=Frýdek}} [85] => * {{Commonscat}} [86] => * {{RÚIAN}} [87] => * {{KM|634956|Frýdku}} [88] => * [http://archivnimapy.cuzk.cz/cgi-bin/mapserv.exe?mode=nquery&map=c:/wwwdata/main/cio_main_02.map&imgext=-470670.4649704916+-1121363.0153300974+-463392.94902153965+-1115907.155438455&imgxy=546+325&imgbox=546+325+546+325&imgsize=800+600&layers=katastry_st Císařské otisky stabilního katastru – historická mapa Frýdku v roce 1836] {{Wayback|url=http://archivnimapy.cuzk.cz/cgi-bin/mapserv.exe?mode=nquery&map=c%3A%2Fwwwdata%2Fmain%2Fcio_main_02.map&imgext=-470670.4649704916+-1121363.0153300974+-463392.94902153965+-1115907.155438455&imgxy=546+325&imgbox=546+325+546+325&imgsize=800+600&layers=katastry_st |date=20110718170710 }} [89] => * {{RÚIAN}} [90] => * {{KM|635081|Panských Nových Dvorů}} [91] => * [http://archivnimapy.cuzk.cz/cgi-bin/mapserv.exe?mode=nquery&map=c:/wwwdata/main/cio_main_02.map&imgext=-470670.4649704916+-1121363.0153300974+-463392.94902153965+-1115907.155438455&imgxy=647+333&imgbox=647+333+647+333&imgsize=800+600&layers=katastry_st Císařské otisky stabilního katastru – historická mapa Panských Nových Dvorů v roce 1836] {{Wayback|url=http://archivnimapy.cuzk.cz/cgi-bin/mapserv.exe?mode=nquery&map=c%3A%2Fwwwdata%2Fmain%2Fcio_main_02.map&imgext=-470670.4649704916+-1121363.0153300974+-463392.94902153965+-1115907.155438455&imgxy=647+333&imgbox=647+333+647+333&imgsize=800+600&layers=katastry_st |date=20110718170646 }} [92] => [93] => {{Město Frýdek-Místek}} [94] => {{Těšínské Slezsko}} [95] => {{Autoritní data}} [96] => [97] => {{Portály|Česko|Slezsko}} [98] => [99] => [[Kategorie:Frýdek| ]] [100] => [[Kategorie:Části Frýdku-Místku]] [101] => [[Kategorie:Sídla v Podbeskydské pahorkatině]] [102] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [103] => [[Kategorie:Frýdecké panství]] [104] => [[Kategorie:Bývalá města v Česku]] [] => )
good wiki

Frýdek

Frýdek (latinsky Fridecca) je slezské historické město, dnes část statutárního města Frýdku-Místku. Frýdek založil počátkem 14.

More about us

About

Leží na úpatí Beskyd a nabízí nejen krásné přírodní scenérie, ale také přátelskou atmosféru pro obyvatele i návštěvníky. Historie Frýdku sahá až do středověku, kdy bylo významným obchodním centrem. Dnes si můžete prohlédnout architektonické památky, které svědčí o jeho historickém významu, jako je například barokní kostel svatého Jana Křtitele nebo zámek, kde se často konají kulturní akce a výstavy. Město je známé svou aktivní komunitou, která pořádá různé festivaly a trhy, čímž přispívá k živé atmosféře a místní kultuře. Kulturní život Frýdku je pestrý, zahrnuje koncerty, divadelní představení a akce zaměřené na tradiční lidovou kulturu. Frýdek také vyniká svou polohou, která umožňuje snadný přístup do okolní přírody. Návštěvníci mohou objevit cyklostezky a turistické trasy vedoucí do nádherné krajiny Beskyd, kde si příroda zachovává svou divokou krásu. Město je nejen důležitým průmyslovým centrem, ale také místem s rozvíjejícími se službami a moderními obchodními příležitostmi, což přispívá k celkovému rozvoji regionu. Frýdek tedy představuje místo, kde se spojuje historie, kultura a příroda, a nabízí tak inspirující životní prostředí pro všechny.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Frýdek-Místek','1621','Místek','statutární město','1623','těšínské knížectví','1647','Židé ve Frýdku-Místku','1943','1797','status minor','1918'

1621

1623

1647

1797

1918

1943

Frýdek-Místek

Místek