Array ( [0] => 15481548 [id] => 15481548 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => FreeBSD [uri] => FreeBSD [3] => FreeBSD 14 welcome screen after login.png [img] => FreeBSD 14 welcome screen after login.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **FreeBSD** FreeBSD je operační systém vyvinutý s důrazem na stabilitu, výkon a bezpečnost, který se široce používá v různých prostředích – od serverů po osobní počítače. Je založen na systému BSD (Berkeley Software Distribution) a získal si respekt mnoha uživatelů a vývojářů díky svému robustnímu designu a flexibilitě. Jednou z hlavních předností FreeBSD je jeho překvapivě intuitivní správa systému a bohatá dokumentace, což umožňuje uživatelům, jak začátečníkům, tak pokročilým, snadno se do něj ponořit. Komunita FreeBSD se skládá z nadšených a znalých jednotlivců, kteří ochotně sdílejí své zkušenosti a pomáhají ostatním. FreeBSD nabízí širokou škálu aplikací a nástrojů, které jsou optimalizovány pro efektivní využívání hardwarových prostředků. To z něj činí ideální volbu pro různé projekty – od webových serverů, po embedded systémy a dokonce i cloudové služby. Uživatelé ocení nejen jeho výkon, ale také inovační přístupy, které přináší do oblasti správy a zabezpečení. Bezpečnost je zásadním prvkem FreeBSD, což se projevuje v jeho pozornosti k detailům a pravidelným aktualizacím. Rozsáhlé možnosti konfigurace zaručují, že uživatelé mohou nastavit svůj systém přesně podle svých potřeb, což přispívá k celkovému pocitu kontroly a důvěry v tento operační systém. FreeBSD není jen o stabilitě a výkonu, ale i o komunitním duchu, který podporuje otevřenou spolupráci a neustálé zlepšování. Uživatelé se mohou zapojit do vývoje, testování a navrhování nových funkcí, což posiluje pocit spolupatřičnosti. Z pohledu budoucnosti se FreeBSD i nadále vyvíjí a přizpůsobuje se požadavkům moderního světa, čímž si udržuje svoji relevantnost a atraktivitu pro širokou škálu uživatelů. Je to systém, který se nebojí inovací a zároveň zachovává tradice, což z něj činí skvělou volbu pro každého, kdo hledá spolehlivého a výkonného operačního partnera. [oai_cs_optimisticky] => **FreeBSD** FreeBSD je operační systém vyvinutý s důrazem na stabilitu, výkon a bezpečnost, který se široce používá v různých prostředích – od serverů po osobní počítače. Je založen na systému BSD (Berkeley Software Distribution) a získal si respekt mnoha uživatelů a vývojářů díky svému robustnímu designu a flexibilitě. Jednou z hlavních předností FreeBSD je jeho překvapivě intuitivní správa systému a bohatá dokumentace, což umožňuje uživatelům, jak začátečníkům, tak pokročilým, snadno se do něj ponořit. Komunita FreeBSD se skládá z nadšených a znalých jednotlivců, kteří ochotně sdílejí své zkušenosti a pomáhají ostatním. FreeBSD nabízí širokou škálu aplikací a nástrojů, které jsou optimalizovány pro efektivní využívání hardwarových prostředků. To z něj činí ideální volbu pro různé projekty – od webových serverů, po embedded systémy a dokonce i cloudové služby. Uživatelé ocení nejen jeho výkon, ale také inovační přístupy, které přináší do oblasti správy a zabezpečení. Bezpečnost je zásadním prvkem FreeBSD, což se projevuje v jeho pozornosti k detailům a pravidelným aktualizacím. Rozsáhlé možnosti konfigurace zaručují, že uživatelé mohou nastavit svůj systém přesně podle svých potřeb, což přispívá k celkovému pocitu kontroly a důvěry v tento operační systém. FreeBSD není jen o stabilitě a výkonu, ale i o komunitním duchu, který podporuje otevřenou spolupráci a neustálé zlepšování. Uživatelé se mohou zapojit do vývoje, testování a navrhování nových funkcí, což posiluje pocit spolupatřičnosti. Z pohledu budoucnosti se FreeBSD i nadále vyvíjí a přizpůsobuje se požadavkům moderního světa, čímž si udržuje svoji relevantnost a atraktivitu pro širokou škálu uživatelů. Je to systém, který se nebojí inovací a zároveň zachovává tradice, což z něj činí skvělou volbu pro každého, kdo hledá spolehlivého a výkonného operačního partnera. ) Array ( [0] => {{Infobox - operační systém [1] => | jméno = FreeBSD [2] => | logo = [3] => | obrázek = FreeBSD gnome2.20.png [4] => | popisek = [[GNOME]] 2.20 bežící na FreeBSD [5] => | web = [http://www.freebsd.org freebsd.org] [6] => | vyvíjí = The FreeBSD Project [7] => | rodina = [[BSD]] [8] => | druh = [[Otevřený software|Open source]] [9] => | první zveřejnění = [[1. listopad]]u [[1993]] [10] => | aktuální verze = 14.0 [11] => | datum vydání = [[20. listopad|20. listopadu]] [[2023]] [12] => | typ kernelu = [[Monolitické jádro|Monolitický]] / modulární [13] => | uživatelské rozhraní = [14] => | licence = [[BSD licence|BSD]] [15] => | stav = Aktivní [16] => | podporované platformy = [[ARM]], [[X86-64]], [[IA-32]], [[MIPS (architektura)|MIPS]], [[PowerPC]], [[SPARC]], [[RISC-V]] [17] => | způsob aktualizace = [18] => | správce balíčků = pkg [19] => | Přicházející vydání = 13.0 [20] => }} [21] => '''FreeBSD''' (výslovnost [ˌfriː biːesˈdiː]) je [[Svobodný software|svobodný]] moderní [[unix]]ový [[operační systém]], který vznikl z [[BSD]] verze Unixu vyvinutého na [[Kalifornská univerzita v Berkeley|Kalifornské Univerzitě v Berkeley]]. První verze byla vydána v roce 1993. V roce 2005 bylo FreeBSD nejoblíbenější [[Otevřený software|Open-Source]] BSD operační systém a představoval více než tři čtvrtiny všech nainstalovaných systémů BSD. FreeBSD je používán pro moderní [[server]]y, [[desktop]]y, [[laptop]]y, [[Vestavěný systém|vestavěné systémy]]. [22] => [23] => FreeBSD je vyvíjen jako kompletní operační systém – [[Jádro operačního systému|jádro]], [[Ovladač zařízení|ovladače zařízení]] a všechny uživatelské utility jako například [[Shell (informatika)|shell]] [šel] jsou vyvíjeny ve stejném stromu [[Verzování|systému pro správu verzí]] [[Zdrojový kód|zdrojových kódů]] ('''[[Apache Subversion|SVN]]'''). V tomto se odlišuje od [[Linux]]u, ve kterém je typicky každý program vyvíjen jinou skupinou vývojářů, a ty jsou poté vydány jako kompletní operační systém jinými vývojáři ve formě [[Linuxová distribuce|linuxových distribucí]]. [24] => [25] => Projekt FreeBSD zahrnuje bezpečnostní tým, který dohlíží na veškerý software dodávaný v základní distribuci. Pomocí systému správy balíků pkg nebo portů FreeBSD ([https://www.freshports.org/ FreshPorts]) nebo kompilací zdrojového kódu lze nainstalovat celou řadu dalších aplikací třetích stran. [26] => [27] => Díky licencování se většina zdrojových kodů FreeBSD stala nedílnou součástí jiných operačních systémů, jako je [[Darwin (operační systém)|Darwin]] od [[Apple|Applu]] (základ pro [[macOS]], [[iOS]], [[watchOS]], a [[tvOS]]), [[FreeNAS]] (open-source [[Network Attached Storage|NAS]]/[[Storage Area Network|SAN]]), a systémový software [[PlayStation 3]] a [[PlayStation 4]] od [[Sony]].{{cite web | url=https://doc.dl.playstation.net/doc/ps4-oss/ | title=Open Source Software used in PlayStation®4 | publisher=Sony Interactive Entertainment | accessdate=4 January 2019 }} [28] => [29] => == Historie a vývoj == [30] => Vývoj FreeBSD odstartoval roku [[1993]] převzetím zdrojových kódů [[386BSD]] poté, co nebyl dlouho vyvíjen. Ale díky obavám o legalitu všech zdrojových kódů použitých v 386BSD a následující soudní při mezi Novellem (tehdejším vlastníkem Copyrightu UNIX) a Kalifornskou Univerzitou v Berkeley ve FreeBSD došlo k přepsání většiny systému ve verzi FreeBSD 2.0 v lednu roku [[1995]] s použitím zdrojových kódů verze 4.4BSD-Lite Kalifornské univerzity v Berkeley. [[Angličtina|Anglickojazyčný]] [http://www.FreeBSD.org/doc/en_US.ISO8859-1/books/handbook FreeBSD manuál] obsahuje více historických informací o zrození FreeBSD. Na počátku FreeBSD použilo jako své logo FreeBSD démona, avšak roku 2005 byla uspořádána [https://web.archive.org/web/20060413195606/http://logo-contest.freebsd.org/ soutěž] o nové logo. [[8. říjen|8. října]] [[2005]] soutěž skončila a návrh Antona K. Gurala byl zvolen jako nové FreeBSD logo. FreeBSD démon však nadále zůstává maskotem projektu FreeBSD. [31] => [32] => == FreeBSD 1 == [33] => Vydáno v listopadu 1993. 1.1.5.1 bylo vydáno v červenci 1994. [34] => [35] => == FreeBSD 2 == [36] => 2.0-RELEASE bylo vyhlášeno 22. listopadu 1994. Konečné vydání FreeBSD 2, 2.2.8-RELEASE, bylo vyhlášeno 29. listopadu 1998. FreeBSD 2.0 byla první verzí FreeBSD, která byla legálně nárokována bez AT&T Unixového kódu se souhlasem Novell. 2.2.9-RELEASE byl vydáno 1. dubna, 2006 jako plně funkční [[April Fools' Day]] prank.{{cite web|url=http://lists.freebsd.org/pipermail/freebsd-announce/2006-April/001055.html |title=FreeBSD 2.2.9 Release Announcement |date= |accessdate=2015-03-22}} [37] => [38] => Pravděpodobně nejvýznamnějším zlepšením FreeBSD 2.0 bylo obnovení originálního Mach systému virtuální paměti, který byl optimalizován pro práci pod vysokým zatížením a vytvoření systému FreeBSD portů, který učinil stahování, sestavení a instalaci softwaru třetích stran velmi jednoduché. [39] => [40] => == FreeBSD 3 == [41] => FreeBSD 3.0-RELEASE bylo vydáno 16. října 1998 a přineslo mnoho změn:{{cite web|url=https://lists.freebsd.org/pipermail/freebsd-announce/1998-October/000445.html|title=3.0-RELEASE is now available|date=16 October 1998}} přechod na [[Executable and Linkable Format|ELF]] formát binárních souborů, započetí podpory Symetrický [[Symetrický multiprocesing|SMP]] systémů a [[64bitový#Procesory|64bitové]] [[DEC Alpha|Alpha]] [ˈælfə] platformy. Finální release, 3.5-RELEASE, byl vydán 24. června 2000{{cite web|url=https://lists.freebsd.org/pipermail/freebsd-announce/2000-June/000554.html|title=FreeBSD 3.5 now available for x86|publisher=lists.freebsd.org|date=24 June 2000}}. Toho času byla větev 3.X několikrát kritizována, protože mnoho změn nebylo evidentně prospěšných a postihly výkon, nicméně byl to potřebný krok pro vyvinutí toho, co se mělo stát velmi úspěšnou větví 4.X. [42] => [43] => == FreeBSD 4 == [44] => 4.0-RELEASE se objevil v březnu 2000{{cite web|url=https://lists.freebsd.org/pipermail/freebsd-announce/2000-March/000529.html|title=4.0-RELEASE is now available|publisher=lists.freebsd.org|date=14 March 2000}} a poslední 4-STABLE vydání bylo 4.11 v lednu 2005 podporováno do 31. ledna 2007{{cite web|url=http://lists.FreeBSD.org/pipermail/freebsd-security/2006-October/004111.html |title=FreeBSD 4.x EoL announcement |publisher=lists.FreeBSD.org |date= |accessdate=29 December 2012}}. FreeBSD 4 byl pochválen za svou stabilitu, byl oblíbeným operačním systémem pro poskytovatele internetových služeb a poskytovatele webhostingu během první dot - com bublina, a je považováno za jeden z nejstabilnějších a nejvýkonnějších operačních systémů celé linie Unixu. Mezi nové funkce FreeBSD 4 byl představen kqueue (2) (který je nyní součástí jiných hlavních systémů BSD) a Jails, způsob běhu procesů v samostatných prostředích{{cite web|url=https://www.freebsd.org/doc/handbook/jails.html|title=Jails|accessdate=27 March 2019}}. [45] => [46] => Verze 4.8 byla [[fork]]nuta Mattem Dillonem který vytvořil [[DragonFly BSD]]{{citation |url=http://lists.freebsd.org/pipermail/freebsd-current/2003-July/006889.html |title=Announcing DragonFly BSD! |first=Matthew |last=Dillon |work=freebsd-current mailing list |date=16 July 2003 |accessdate=26 July 2007 }}. [47] => [48] => == FreeBSD 5 == [49] => Poslední a finální vydání FreeBSD z větve 5-STABLE je 5.5 a bylo vydáno v květnu 2003. [[Vývojář]]i FreeBSD spravují vždy (nejméně) dvě simultánně vyvíjené větve. -STABLE větev FreeBSD je vytvářena pro každé hlavní číslo verze, ze kterého vydání vychází každých 4–6 měsíců. Poslední 4-STABLE vydání FreeBSD je 4.11, které je poslední z vydání 4-STABLE. První 5-STABLE vydání bylo 5.3 (5.0 až 5.2.1 byly vyjmuty z -CURRENT). První 6-STABLE vydání bylo 6.0. Ve vývojové větvi -CURRENT je nyní 7.0-CURRENT, které obsahuje agresivní nové vlastnosti kernelu a userspace. Je-li vlastnost dostatečně STABLE a vyspělá, je eventuálně zpětně portována ('''MFC''' – '''M'''erge '''f'''rom '''C'''URRENT ve slangu vývojářů FreeBSD) do -STABLE verze. Vývojový model FreeBSD je podrobně popsán v článku Niklase Saerse [http://www.freebsd.org/doc/en_US.ISO8859-1/books/dev-model A project model for the FreeBSD Project]. [50] => [51] => Velkým rozdílem ve FreeBSD 5 byla velká změna v nízkoúrovňovém mechanismu kernelových zámků pro zajištění lepší podpory [[Symetrický multiprocesing|symetrického multiprocessingu]] ('''[[Symetrický multiprocesing|SMP]]'''), uvolňující kernel z MP zámku, někdy označovaného jako „Giant Lock“. Nyní je možné spouštět současně více než jeden proces v kernel módu. [52] => [53] => Další hlavní změny zahrnují m:n řešení vláken zvané '''KSE''' ('''K'''ernel '''S'''cheduled '''E'''ntities), které je nyní výchozí knihovnou vláken (pthreads) počínaje verzí 5.3 (první 5-STABLE vydání). Terminologie m:n, kde m a n jsou malá celá čísla znamená, že m vláknům v živatelském prostoru odpovídá n vláken  kernelovém prostoru. Mnoho nových vlastností se vztahuje k [[počítačová bezpečnost|bezpečnosti]]. Robert Watson odstartoval projekt TrustedBSD za účelem přidání bezpečnostní funkcionality do FreeBSD. Rozšiřitelný framework mandatorní kontroly přístupu (TrustedBSD MAC framework), '''A'''ccess '''C'''ontrol '''L'''isty ('''ACL''') a nový souborový systém [[Unix file system|UFS2]] pochází z TrustedBSD. Některá funkcionalita TrustedBSD byla stejně tak integrována i do operačních systémů [[OpenBSD]] a [[NetBSD]]. [54] => [55] => FreeBSD také významně změnilo vrstvu blokového vstupu/výstupu představením GEOM modulárního transformačního frameworku diskových I/O požadavků přispěného [[Poul-Henning Kamp|Poulem-Henningem Kampem]]. GEOM umožňuje jednoduché vytváření mnoha druhů funkcionality, jako například zrcadlení (gmirror) a šifrování (gbde). Poslední vydání FreeBSD 5.4 potvrdilo pověst větve FreeBSD 5.x jako vysoce stabilního a dobře sloužícího vydání. [56] => [57] => == FreeBSD 6 == [58] => FreeBSD 6.0 bylo uvolněno 4. listopadu 2005. Finální FreeBSD 6 release byla verze 6.4, 11. listopadu 2008. Tyto verze rozšířily práci na optimalizaci [[Symetrický multiprocesing|SMP]] a vláken a další práci na pokročilých funkcích [[IEEE 802.11|802.11]], auditování bezpečnostních událostí TrustedBSD, významná vylepšení výkonu síťového zásobníku, plně preemptivní jádro a podpora čítačů výkonu hardwaru (HWPMC). Mezi hlavní úspěchy těchto verzí patří odstranění zámku Giant z [[Virtual file system|VFS]], implementace volitelně výkonnějšího libthr knihovny s vlákny 1: 1 a přidání implementace auditu základního bezpečnostního modulu (BSM) s názvem [[OpenBSM]], který byl vytvořen projektem TrustedBSD (na základě implementace BSM nalezené v [[Otevřený software|open source]] [[Darwin (operační systém)|Darwin]]) a vydán [[BSD licence|ve stylu BSD licence]] [59] => [60] => == FreeBSD 7 == [61] => FreeBSD 7.0 bylo uvolněno 27. února 2008. Finální FreeBSD 7 release byla verze 7.4, 24. února 2011. Nové funkce byli přidány [[Stream Control Transmission Protocol|SCTP]], [[Unix File System|UFS]] [[Journaling file system|journaling]], experimentální port [[Sun Microsystems|Sun]]'s [[ZFS]] souborového systému, [[GNU Compiler Collection|GCC4]], vylepšená podpora [[ARM]] , jemalloc ([[malloc|memory allocator]] optimalizován pro [[paralelní výpočty]],{{cite web |title=A Scalable Concurrent malloc(3) Implementation for FreeBSD |first=Jason |last=Evans |url=http://people.FreeBSD.org/~jasone/jemalloc/bsdcan2006/jemalloc.pdf |format=PDF |date=16 April 2006 |accessdate=13 February 2008}} na který byl naportován [[Mozilla Firefox|Firefox 3]]),{{cite web|url=//www.freebsd.org/releases/7.0R/announce.html|title=FreeBSD 7.0-RELEASE Announcement|publisher=FreeBSD.org|accessdate=31 January 2009}} a major aktualizace and optimizations relating to network, audio, and [[Symmetric multiprocessing|SMP]] performance.{{cite web|url=http://www.onlamp.com/pub/a/bsd/2008/02/26/whats-new-in-freebsd-70.html?page=1|title=What's New in FreeBSD 7.0|first=Federico|last=Biancuzzi|date=26 February 2008|accessdate=26 February 2008|publisher=onlamp.com}} Benchmarky vykázaly významná zlepšení výkonu ve srovnání s předchozími vydáními FreeBSD i Linuxem.{{cite web|url=http://people.FreeBSD.org/~kris/scaling/7.0%20Preview.pdf|title=Introducing FreeBSD 7.0|publisher=FreeBSD.org|accessdate=31 January 2009}} Nový [[ULE scheduler]] byl mnohem vylepšen, ale bylo rozhodnuto odeslat verzi 7.0 se starším plánovačem 4BSD. Ve verzi FreeBSD 7.1 byl ULE výchozí pro architektury i386 a AMD64.{{Clarify|date=January 2014}} [62] => [63] => [[DTrace]] podpora byla integrována ve verzi 7.1,{{cite web | url=http://www.freebsd.org/releases/7.1R/announce.html | title=FreeBSD 7.1-RELEASE Announcement |date=2009-01-06 | accessdate=2009-01-06}} a [[NetBSD]]{{cite web | url=http://mail-index.netbsd.org/source-changes/2010/02/21/msg006855.html | title=NetBSD source changes, 21 February 2010}} a FreeBSD 7.2 přinesla podporu pro multi-IPv4/IPv6 [[FreeBSD jail|jails]].{{cite web|url=//www.freebsd.org/releases/7.2R/announce.html|title=FreeBSD 7.2-RELEASE Announcement|publisher=FreeBSD.org|accessdate=4 May 2009}} [64] => [65] => Podpora v kodu [[DEC Alpha]] architektury (podporováno od verze FreeBSD 4.0) byla odstraněna ve FreeBSD 7.0.{{cite web|url=//www.freebsd.org/releases/7.0R/relnotes.html|title=FreeBSD 7.0-RELEASE Release Notes|publisher=FreeBSD.org|accessdate=3 May 2009}} [66] => [67] => == FreeBSD 8 == [68] => FreeBSD 8.0 byl vydán oficiální release 25. listopadu 2009.{{cite web [69] => |url=//www.freebsd.org/releases/8.0R/pressrelease.html [70] => |title=FreeBSD Project Announces Release of FreeBSD Version 8.0 [71] => |publisher=The FreeBSD Project [72] => |date=25 November 2009 [73] => |accessdate=27 November 2009}} FreeBSD 8 vyšla z této větve v srpnu 2009. Verze představila [[Page (computer memory)|superpages]], [[Xen]] DomU podporu, network stack virtualization, [[stack-smashing protection]], TTY layer rewrite, aktualizace a mnohá vylepšení [[ZFS]] podpory, nový [[USB]] stack s [[USB 3.0]] a [[Extensible Host Controller Interface|xHCI]] podpora přidána FreeBSD 8.2, [[multicast]] aktualizace [[Internet Group Management Protocol|IGMPv3]], byl přepsán [[Network File System (protocol)|NFS]] client/server introducing [[NFSv4]], a [[AES instruction set|AES]] akcelerace pro Intel procesory (přidáno od verze FreeBSD 8.2). Zahrnutí vylepšeného [[mmap]]() rozšíření umožňují implementaci 64bit Nvidia display driver pro x86-64 architekturu Zásuvné [[congestion control]] framework, a podpora možnosti používat [[DTrace]] pro aplikace spuštěné pod Linux emulation byla přidána do FreeBSD 8.3. FreeBSD 8.4, release vydáno 7. června 2013.{{cite web [74] => |url=//www.freebsd.org/releases/8.4R/announce.html [75] => |title=FreeBSD 8.4-RELEASE Announcement [76] => |publisher=The FreeBSD Project [77] => |date=7 June 2013 [78] => |accessdate=7 June 2013}} [79] => [80] => == FreeBSD 9 == [81] => FreeBSD 9.0 bylo vydáno 12. ledna 2012. Klíčové nové funkce v release, nový instaler ([[bsdinstall]]), [[Unix File System|UFS]] journaling, [[ZFS]] version 28, userland DTrace, NFSv4-compatible NFS server a client, USB 3.0 podpora, podpora for běh na [[PlayStation 3]], Capsicum sandboxing, and LLVM 3.0 v base system.{{cite web [82] => |url=//www.freebsd.org/releases/9.0R/announce.html [83] => |title=FreeBSD Project Announces Release of FreeBSD Version 9.0 [84] => |publisher=The FreeBSD Project [85] => |date=12 January 2012 [86] => |accessdate=12 January 2012}} Kernel a base system mohl být kompilován s [[Clang]], ale FreeBSD 9.0 stále používala GCC4.2 defaultně. [[PlayStation 4]] herní konzole používá odvozenou verzi FreeBSD 9.0, jak [[Sony|Sony Computer Entertainment]] nazval "[[Orbis OS]]".{{Cite web [87] => |title = Sony's PlayStation 4 Is Running Modified FreeBSD 9 [88] => |author = Michael Larabel [89] => |work = Phoronix [90] => |date = 23 June 2013 [91] => |url = https://www.phoronix.com/scan.php?page=news_item&px=MTM5NDI [92] => |accessdate = 17 August 2013 [93] => }} [94] => {{cite web [95] => |url = http://www.geek.com/games/ps4-runs-modified-version-of-the-freebsd-9-0-operating-system-1559866/ [96] => |title = PS4 runs modified version of the FreeBSD 9.0 operating system [97] => |author = Matthew Humphries [98] => |date = 24 June 2013 [99] => |accessdate = 19 October 2013 [100] => |titul = Archivovaná kopie [101] => |datum přístupu = 2020-01-13 [102] => |url archivu = https://web.archive.org/web/20140328060031/http://www.geek.com/games/ps4-runs-modified-version-of-the-freebsd-9-0-operating-system-1559866/ [103] => |datum archivace = 2014-03-28 [104] => |nedostupné = ano [105] => }} FreeBSD 9.1 byl vydán release 31. prosince 2012.[http://www.freebsd.org/releases/9.1R/schedule.html FreeBSD 9.1 Release Process] FreeBSD 9.2 bylo vydáno 30. září 2013.[http://www.freebsd.org/releases/9.2R/schedule.html FreeBSD 9.2 Release Process] FreeBSD 9.3 bylo vydáno 16. července 2014.[https://www.freebsd.org/releases/9.3R/schedule.html FreeBSD 9.3 Release Process] [106] => [107] => == FreeBSD 10 == [108] => 20. ledna 2014, FreeBSD Release Engineering Team oznámila vydání FreeBSD 10.0-RELEASE.{{cite web |url=http://lists.freebsd.org/pipermail/freebsd-announce/2014-January/001532.html |title=FreeBSD 10.0-RELEASE now available|last=Barber |first=Glen |date=20 January 2014 |work= |publisher=FreeBSD mailing list |accessdate=8 February 2014}} Mezi klíčové věci patří odstranění [[GNU Compiler Collection|GCC]] ve prospěch [[Clang]], nová [[iSCSI]] implementace, VirtIO ovladače out-of-the-box [[Kernel-based Virtual Machine|KVM]] podpora, a [[Filesystem in Userspace|FUSE]] implementace.{{cite web [109] => |url=https://wiki.freebsd.org/WhatsNew/FreeBSD10 [110] => |title=What's new for FreeBSD 10 [111] => |publisher=The FreeBSD Project [112] => |accessdate=19 September 2013}} [113] => ;FreeBSD 10.1: ''Long Term Support Release'' [114] => ''FreeBSD 10.1-RELEASE'' bylo oznámeno 14. listopadu 2014,{{cite web|title=FreeBSD 10.1-RELEASE Announcement|url=https://www.freebsd.org/releases/10.1R/announce.html|publisher=The FreeBSD Project.|accessdate=5 April 2015}}{{cite web|title=FreeBSD 10.1 Release Process|url=https://www.freebsd.org/releases/10.1R/schedule.html|publisher=The FreeBSD Project|accessdate=5 April 2015}} a bylo podporováno po delší dobu do 31 December 2016.{{cite web|title=FreeBSD Security Information - End of Life|url=https://www.freebsd.org/security/|publisher=The FreeBSD Project.|accessdate=5 April 2015}} Následující 10.2-RELEASE měl EoL ve stejný den. [115] => [116] => V říjnu 2017 byl vydán 10.4-RELEASE (finální release z této větve) byla oznámena a podpora řady 10 byla ukončena v říjnu 2018. [117] => [118] => == FreeBSD 11 == [119] => 10. října 2016, FreeBSD Release Engineering Team oznámil vydání FreeBSD 11.0-RELEASE. Generování OpenSSH DSA klíčů bylo ve výchozím nastavení zakázáno. OpenSSH bylo aktualizováno na verzi 7.2p2. Byla přidána wireless podpora pro 802.11n. Ve výchozím nastavení nástroj ifconfig (8) nastaví výchozí regulační doménu FCC na wireless rozhraních. Výsledkem je nově vytvořené wireless rozhraní s výchozím nastavením budou mít menší šanci porušit předpisy specifické pro danou zemi. Nástroj svnlite (1) byl aktualizován na verzi 1.9.4. Knihovna a aplikace libblacklist (3) byly naportovány z NetBSD. Byla přidána podpora pro architekturu AArch64 (arm64). Do hypervizoru bhyve (8) byla přidána podpora nativní grafiky. Byla přidána širší podpora bezdrátových síťových ovladačů.{{cite web |url=https://lists.freebsd.org/pipermail/freebsd-announce/2016-October/001760.html |title=FreeBSD 11.0-RELEASE now available|last=Barber |first=Glen |date=10 October 2014 |work= |publisher=FreeBSD mailing list |accessdate=24 January 2017}} [120] => [121] => == FreeBSD 12 == [122] => FreeBSD 12.0-RELEASE byl vydán prosinci 2018. OpenSSH, OpenSSL byli aktualizovány na vyšší verzi. Přidány byli klíčové věci jako sandbox capsicum (4) framework pro platformu arm6, arm7, UEFI+GELI v instalační volbě, defaultně zapnuta DANE-TA, ve výchozím nastavení byla povolena možnost konfigurace VIMAGE, volba NUMA byla standardně povolena v konfiguracích jádra amd64 GENERIC a MINIMAL. Byl přidán ovladač netdump (4) který poskytuje zařízení prostřednictvím které výpisy kernel crash dumpu mohou být přeneseny na vzdáleného hostitele po system panic. Ovladač vt (4) byl aktualizován na vyšší verzi který poskytuje vyšší výkon, kreslení textu 2- až 6krát rychleji. Různá vylepšení grafické podpory pro aktuální generaci hardwaru.{{cite web |url=https://lists.freebsd.org/pipermail/freebsd-announce/2018-December/001856.html |title=FreeBSD 12.0-RELEASE now available|last=Barber |first=Glen |date=11 December 2018 |work= |publisher=FreeBSD mailing list |accessdate=11 December 2018}} [123] => [124] => == Přenositelnost == [125] => FreeBSD bylo portováno na mnoho [[Instrukční sada|platforem]]. FreeBSD podporuje různé platformy podle '''Tier''' úrovní podpory. Podpora platforem které spadají pod '''Tier1''' jsou vyvinuté a plně podporovány od security officer, release engineering, and port management týmu FreeBSD Foundation. Platformy spadající pod '''Tier2''' jsou stále ve vývoji a nejsou podporovány od security officer, release engineering, and port managementu. Plaformy '''Tier3''' jsou experimentální nebo již nejsou v aktivním vývoji, protože většina těchto platformem je zastaralá. Pokud některé platformy jsou zařazeny do '''Tier4''' jsou odstraněny ze zdrojového kódu v dalším vydání. Nepodporované platformy jsou například [[Alpha]], [[IA-64]] [126] => [127] => FreeBSD bylo portováno na následující architektury: [128] => [129] => {| class="wikitable sortable" [130] => |- [131] => [132] => ! Platforma [133] => ! Cílová Architektura [134] => ! Úroveň podpory 12.x [135] => ! Úroveň podpory 13.x [136] => ! Poznámky [137] => |- [138] => | 64bit x86 [139] => | [[x86-64]] [140] => | Tier 1 [141] => | Tier 1 [142] => | [143] => |- [144] => | 32bit x86 [145] => | [[IA-32|i386]] [146] => | Tier 1 [147] => | Tier 1 [148] => | [149] => |- [150] => | 64bit SPARCv9 [151] => | [[SPARC]] [152] => | Tier 2 [153] => | Tier 2 [154] => | Tyto platformy budou převedeny na úroveň 4 pro 13.0, pokud jejich výchozí sada nástrojů nebude změněna mimo GCC 4.2.1. [155] => |- [156] => | 64bit PowerPC [157] => | [[PowerPC]] [158] => | Tier 2 [159] => | Tier 2 [160] => | [161] => |- [162] => | 32bit PowerPC [163] => | [[PowerPC]] [164] => | Tier 2 [165] => | Tier 2 [166] => | [167] => |- [168] => | 32bit PowerPC s SPE [169] => | [[PowerPC]] [170] => | Tier 2 [171] => | Tier 2 [172] => | [173] => |- [174] => | 64bit ARMv8 [175] => | [[ARM#Přehled 64bitových procesorů ARM|AARCH64]] [176] => | Tier 2 [177] => | Tier 2 [178] => | [179] => |- [180] => | 32bit big-endian ARM [181] => | [[ARM#Přehled 32bitových procesorů ARM|ARMEB]] [182] => | Tier 4 [183] => | Tier 4 [184] => | [185] => |- [186] => | 32bit ARMv4/5 [187] => | [[ARM#Přehled 32bitových procesorů ARM|ARM]] [188] => | Tier 2 [189] => | Tier 4 [190] => | [191] => |- [192] => | 32bit ARMv6 [193] => | [[ARM#Přehled 32bitových procesorů ARM|ARMv6]] [194] => | Tier 2 [195] => | Tier 2 [196] => | [197] => |- [198] => | 32bit ARMv7 [199] => | [[ARM#Přehled 32bitových procesorů ARM|ARMv7]] [200] => | Tier 2 [201] => | Tier 2 [202] => | [203] => |- [204] => | 64bit RISC-V [205] => | [[RISC-V]] [206] => | Tier 3 [207] => | Tier 2 [208] => | Podpora od verze 12-RELEASE, Podpora Tier 2 od verze 13-RELEASE [209] => | [210] => |- [211] => | 64bit MIPS soft-float [212] => | [[MIPS (architektura)|mips64, mips64el]] [213] => | Tier 2 [214] => | Tier 4 [215] => | Tyto platformy budou převedeny na úroveň 4 pro 13.0, pokud jejich výchozí sada nástrojů nebude změněna mimo GCC 4.2.1. [216] => |- [217] => | 64bit MIPS hard-float [218] => | [[MIPS (architektura)|mips64hf, mips64elhf]] [219] => | Tier 2 [220] => | Tier 4 [221] => | Tyto platformy budou převedeny na úroveň 4 pro 13.0, pokud jejich výchozí sada nástrojů nebude změněna mimo GCC 4.2.1. [222] => |- [223] => | 32bit MIPS soft-float [224] => | [[MIPS (architektura)|mips, mipsel]] [225] => | Tier 2 [226] => | Tier 4 [227] => | Tyto platformy budou převedeny na úroveň 4 pro 13.0, pokud jejich výchozí sada nástrojů nebude změněna mimo GCC 4.2.1. [228] => |- [229] => | 32bit MIPS hard-float [230] => | [[MIPS (architektura)|mipshf, mipselhf]] [231] => | Tier 2 [232] => | Tier 4 [233] => | Tyto platformy budou převedeny na úroveň 4 pro 13.0, pokud jejich výchozí sada nástrojů nebude změněna mimo GCC 4.2.1. [234] => |- [235] => | 32bit MIPS n32 [236] => | [[MIPS (architektura)|mipsn32]] [237] => | Tier 2 [238] => | Tier 4 [239] => | Tyto platformy budou převedeny na úroveň 4 pro 13.0, pokud jejich výchozí sada nástrojů nebude změněna mimo GCC 4.2.1. [240] => |- [241] => | PC98 [242] => | [[NEC PC-9801]] [243] => | Tier 4 [244] => | Tier 4 [245] => | Odkazuje na „pc98“, podpora odstraněna od verze 12-CURRENT{{cite web |url=http://www.furiru.org/~nyan/dream/d201701c.html#21 |title=FreeBSD/pc98 |first=Takahashi |last=Yoshihiro |date=27 January 2017 |access-date=29 January 2017 |language=Japanese |archive-url=https://web.archive.org/web/20170202073522/http://www.furiru.org/~nyan/dream/d201701c.html#21 |archive-date=2017-02-02 |dead-url=ano |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2020-01-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20170202073522/http://www.furiru.org/~nyan/dream/d201701c.html#21 |datum archivace=2017-02-02 }} [246] => |- [247] => | Alpha [248] => | [[DEC Alpha]] [249] => | Bez podpory Tier [250] => | Bez podpory Tier [251] => | Nepodporováno od verze 6.4 [252] => |- [253] => | Intel IA-64 [254] => | [[IA-64]] [255] => | Bez podpory Tier [256] => | Bez podpory Tier [257] => | Nepodporováno od verze 11.0 [258] => | [259] => |} [260] => [261] => Podpora [[ARM]] and [[MIPS (architektura)|MIPS]] jsou ve většině případů zaměřena na vestavěné systémy , nicméně FreeBSD/ARM běží na několika [[Jednodeskový počítač|jednodeskových počítačích]],včetně [[BeagleBone Black]], [[Raspberry Pi]] and [[Wandboard]].{{cite web|title=FreeBSD/arm|url=https://wiki.freebsd.org/FreeBSD/arm|accessdate=30 November 2014|archive-url=https://web.archive.org/web/20180929001318/https://wiki.freebsd.org/FreeBSD/arm|archive-date=2018-09-29|dead-url=ano|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2020-01-13|url archivu=https://web.archive.org/web/20180929001318/https://wiki.freebsd.org/FreeBSD/arm|datum archivace=2018-09-29}} [262] => [263] => == Bezpečnost == [264] => FreeBSD poskytuje několik funkcí souvisejících s bezpečností, včetně [[access control list]]s ('''ACL'''), auditování bezpečnostních událostí, rozšířených atributů systému souborů, [[mandatory access control]] ('''MAC''') a fine-grained [[Capability-based security]]. Tato vylepšení zabezpečení byla vyvinuta projektem '''TrustedBSD'''. Projekt byl založen Robertem Watsonem který poskytuje sadu rozšíření operačního systému FreeBSD zaměřenou na bezpečnost. Cílem tohoto projektu je implementovat koncepty ze [[Common Criteria]] pro vyhodnocování bezpečnosti informačních technologií a [[Trusted Computer System Evaluation Criteria]]. Projekt je podporován různými organizacemi, včetně [[DARPA]], [[NSA]], Network Associates Laboratories, Safeport Network Services, University of Pennsylvania, [[Yahoo!]], [[McAfee|McAfee Research]], SPARTA, [[Apple Computer]], nCircle Network Security, [[Google]], University of Cambridge Computer Laboratory a další. [265] => [266] => Součástí '''TrustedBSD''' projektu je i port [[NSA]] implementace '''FLASK/TE''' v [[SELinux]]u. Mezi další práce patří vývoj '''OpenBSM''', open-source implementace API [[Sun Microsystems]] Basic MModule ('''BSM''') a formátu souboru protokolu auditu, který podporuje rozsáhlý systém auditu zabezpečení. Toto bylo vydáno ve verzi FreeBSD 6.2. Další práce na infrastruktuře v FreeBSD prováděné v rámci projektu TrustedBSD zahrnovaly GEOM a OpenPAM. [267] => [268] => Většina funkcí projektu '''TrustedBSD''' byla přijata do FreeBSD. Kromě toho si mnoho funkcí, jakmile jsou plně vyvinuté, si najde cestu do jiných operačních systémů. Například '''OpenPAM''' byl přidán do [[NetBSD]]. Společnost [[Apple]] také pro [[MacOS]] přijala '''TrustedBSD''' MAC Framework. [269] => [270] => FreeBSD podporuje tři druhy [[Firewall|firewalu]]: [[Ipfw|IPFW]], [[PF (firewall)|pf]] a [[Ipfilter|IPFilter]]. IPFW je nativní firewall FreeBSD. PF bylo převzato z OpenBSD a IPFilter byl přenesen do FreeBSD Darrenem Reedem.{{sfn|Lucas|2007|p=273}} [271] => [272] => Po převzetí z [[OpenBSD]] byl program [[OpenSSH]] zahrnut do výchozí instalace. OpenSSH je bezplatná implementace protokolu [[Secure Shell|SSH]] a nahrazuje [[telnet]]. Na rozdíl od telnetu OpenSSH šifruje všechny informace (včetně uživatelských jmen a hesel). [273] => [274] => == Binární kompatibilita == [275] => [276] => === Linux === [277] => FreeBSD poskytuje binární [[Zpětná kompatibilita|kompatibilitu]] s některými dalšími Unixovými [[operační systém|operačními systémy]] včetně [[Linux]]u. Toto se zdůvodňuje tím, že by FreeBSD mělo být schopné spouštět aplikace vyvíjené pro Linux, které jsou distribuovány pouze v binární formě a proto nemohou být portovány do FreeBSD bez vůle těch, kteří mají kontrolu nad zdrojovým kódem. Toto se týká především komerčních aplikací. [278] => [279] => Ve stručnosti to umožňuje uživatelům FreeBSD spouštět většinu aplikací, které jsou distribuovány pouze jako Linuxové binárky. V porovnání s obrovským množstvím nativních aplikací dostupných pro FreeBSD pomocí kolekce portů jsou tyto aplikace v menšině. Aplikace používané pod vrstvou kompatibility s Linuxem zahrnují Linuxovou verzi [[RealPlayer]]u, [[Oracle|Oraclu]], [[Mathematica|Mathematicy]], [[MATLAB|Matlabu]], [[WordPerfect]]u, [[Skype|Skypu]], [[Doom 3|Dooma 3]], [[Quake 4|Quaka 4]], série [[Unreal Tournament]] atd. Obecně se zdá, že zde není žádná ztráta výkonu, která by stála za zmínku při spuštění Linuxových binárek oproti nativním FreeBSD binárkám. Pro většinu vědeckých aplikací funguje vrstva kompatibility s Linuxem korektně; aplikace jako [[nmrpipe]], [[ccp]], [[Mathematica]] a [[MATLAB|Matlab]] pracují podle očekávání. [280] => [281] => Přestože existuje mnoho aplikací, které pod vrstvou kompatibility pracují bezproblémově, je nutno poznamenat, že tato vrstva není kompletní, tedy některé Linuxové binárky mohou být nepoužitelné či s omezenou funkčností, pravděpodobně díky tomu, že jsou podporována pouze systémová volání Linuxového kernelu verze 2.6.16 a jen 32bitové aplikace. V rámci Google [[Summer of Code]] 2006 byl akceptován, a úspěšně dokončen, projekt mající za cíl aktualizovat vrstvu kompatibility a chybějící systémová volání. FreeBSD 7.0 a vyšší podporuje linuxovou kompatibilitu s jádrem 2.6.16, tudíž je možné použít novější linuxové distribuce pro běh linuxových aplikací. Od verze 10.3 je možné spouštět 64bit linuxové binárky. [282] => [283] => === Windows === [284] => S pomocí runtime prostředí Wine, které je k dispozici v Ports Collection a jako binární balíček, lze pod FreeBSD spouštět řadu aplikací Windows, např. B. Microsoft Office. [285] => [286] => FreeBSD implementoval řadu nativních rozhraní jádra NDIS pro Microsoft Windows, aby umožnil FreeBSD spouštět síťové ovladače pouze pro Windows. Dnešní době se už moc nevyužívá. [287] => [288] => === Solaris (SysVR4) === [289] => V současné době je schopna provozovat širokou škálu věcí z [[SysV]] převzatých ze systémů [[Solaris (operační systém)|Solaris]] / x86 2.5.1 a 2.6. Plánovala se podpora binární souborů SCO [[UnixWare]] a SCO [[OpenServer]].{{Citace elektronického periodika [290] => | titul = FreeBSD SysVR4 Emulation [291] => | periodikum = slash.dotat.org [292] => | url = http://slash.dotat.org/~newton/freebsd-svr4/#news [293] => | datum přístupu = 2020-02-05 [294] => }} [295] => Ve verzi 12.0 tato podpora byla zahozena.{{Citace elektronického periodika [296] => | titul = FreeBSD 12 Looking At Dropping SVR4 Binary Compatibility - Phoronix [297] => | periodikum = phoronix.com [298] => | url = https://phoronix.com/scan.php?page=news_item&px=FreeBSD-12-Likely-Ditching-SVR4 [299] => | datum přístupu = 2020-02-05 [300] => }} [301] => [302] => == Licence == [303] => Jako jeho sesterské operační systémy je FreeBSD šířen za podmínek různých licencí. Kompletní kód kernelu a většina nově vytvářeného kódu je vydávána za podmínek dvouklauzulové [[BSD licence]], která umožňuje každému použít a redistribuovat FreeBSD podle potřeby. Jsou zde rovněž části pod [[GNU General Public License|GPL]], [[GNU Lesser General Public License|LGPL]], [[ISC]], [[Beerware|pivní licencí]], tříklauzulovou BSD licencí a čtyřklauzulovou BSD licencí. [304] => [305] => Rovněž jsou dostupné binární BLOBy pro specifickou funkcionalitu, jako Atheros HAL pro bezdrátovou funkcionalitu a výhradně binární nástroj pro AAC RAIDy Adaptecu. [306] => [307] => == Distribuce == [308] => [309] => * [[GhostBSD]] ([[MATE]] distribuce zaměřená na desktop) [310] => * [[TrueOS]] – (Původní jméno distribuce bylo PC-BSD, následně TrueOS, aktuálně projekt Triedent, který přešel z FreeBSD na Void Linux) [311] => * [[FuryBSD]] [312] => * [[NomadBSD]] [313] => * [[HardenedBSD]] [314] => * [[TrustedBSD]] [315] => * [[MidnightBSD]] [316] => * [[NanoBSD]] [317] => * [[PicoBSD]] [318] => * [[MfsBSD]] [319] => * [[MiniBSD]] [320] => * [[IntelliStar]] [321] => * [[ClonOS]] [322] => * [[BastilleBSD]] [323] => * [[FreeSBIE]] ([[live CD]]) [324] => * [[BSD Router Project]] (router) [325] => * [[OPNsense]] (firewall) [326] => * [[pfSense]] (firewall) [327] => * [[OpenServer]] (server) [328] => * [[XigmaNAS]] ([[Network Attached Storage|NAS]]) [329] => * [[FreeNAS]] ([[Network Attached Storage|NAS]]) [330] => [331] => Mnoho projektů je přímo či nepřímo založených na FreeBSD, vestavěnými zařízeními jako například routery společnosti [[Juniper Networks]] a operačním systémem použitým ve firewallech společnosti [[Nokia]] počínaje a částmi jiných operačních systémů včetně [[Linux]]u a [[Operační systém reálného času|RTOS]] [[VxWorks]] konče. [[Darwin (operační systém)|Darwin]], jádro [[macOS]] společnosti Apple silně těží z FreeBSD, včetně jeho virtuálního souborového systému, síťového zásobníku a komponent jeho uživatelského prostoru. Apple pokračuje v integraci nového kódu z a přispívání nových změn zpět do FreeBSD. [[Otevřený software|Opensourcový]] [[Open Darwin]], původně odvozený z kódu Applu, ale nyní oddělený projekt rovněž obsahuje mnoho kódu z FreeBSD. Navíc existuje několik operačních systémů [[fork]]nutých z, nebo založených na FreeBSD včetně [[PC-BSD]] a [[DesktopBSD]], které zahrnují změny zacílené na domácí uživatele a pracovní stanice; distribuce [[FreeSBIE]] a Live CD [[Frenzy]]; zapouzdřené firewally [[m0n0wall]] a [[pfSense]]; a [[DragonFly BSD]], významný fork z FreeBSD 4.8 zaměřující se na odlišnou strategii synchronizace více procesorů, než je ta ve FreeBSD a vývoj některých mikrokernelových vlastností. [332] => [333] => == Reference == [334] => {{Překlad|en|FreeBSD|91858265}} [335] => [336] => {{Citace elektronické monografie | titul = FreeBSD 12.2-RELEASE Announcement | url = http://www.freebsd.org/releases/12.2R/announce.html | další = Releases | vydavatel = The FreeBSD Project | datum aktualizace = 2020-10-27 | datum přístupu = 2020-10-27 | jazyk = en}} [337] => [http://wiki.freebsd.org/RomanDivacky Roman Divacky] {{en}} [338] => {{cite web |url = //www.FreeBSD.org/platforms/ |title = FreeBSD/Supported Platforms |publisher = FreeBSD.org |accessdate = 26 January 2018 }} [339] => {{cite web |title = Committer's Guide |url = https://www.FreeBSD.org/doc/en_US.ISO8859-1/articles/committers-guide/archs.html |publisher = The FreeBSD Documentation Project }} [340] => {{cite web |title = FreeBSD – Raspberry Pi| url = http://kernelnomicon.org/?p=164}}, see also [[Raspbian#Software build]] [341] => {{cite web [342] => |title = Raspberry Pi Software Is Rapidly Maturing [343] => |url = http://www.osnews.com/story/26562/Raspberry_Pi_Software_Is_Rapidly_Maturing [344] => |publisher = OSNews [345] => }} [346] => {{Cite journal [347] => |title = BSD Usage Survey Report [348] => |url = http://www.bsdcertification.org/downloads/pr-20051031-usage-survey-en-en.pdf [349] => |accessdate = 5 December 2010 [350] => |date = 31 October 2005 [351] => |publisher = The BSD Certification Group [352] => }} [353] => {{cite web [354] => |title = The TrustedBSD MAC Framework: Extensible Kernel Access Control for FreeBSD 5.0 [355] => |url = https://www.usenix.org/legacy/events/usenix03/tech/freenix03/full_papers/watson/watson_html/index.html [356] => |publisher = [[USENIX]] [357] => |accessdate = 12 September 2014 [358] => }} [359] => {{cite web [360] => |title = FreeBSD Access Control Lists [361] => |url = http://www.onlamp.com/lpt/a/4053 [362] => |publisher = [[ONLamp]] [363] => |accessdate = 15 December 2013 [364] => }} [365] => {{cite web [366] => |title = TrustedBSD: Adding Trusted Operating System Features to FreeBSD [367] => |url = http://www.watson.org/~robert/freebsd/2004bsdcan/20040515-2004bsdcan-trustedbsd.pdf [368] => |accessdate = 12 September 2014 [369] => }} [370] => {{cite web [371] => |title = FreeBSD 10.3-RELEASE Announcement [372] => |url = https://www.freebsd.org/releases/10.3R/announce.html [373] => |publisher = The FreeBSD Project [374] => |date = 4 April 2016 [375] => |accessdate = 5 April 2016 [376] => }} [377] => {{cite web [378] => |last1 = Chisnall [379] => |first1 = David [380] => |title = Project Evil: Windows network drivers on FreeBSD [381] => |url = http://www.pingwales.co.uk/tutorials/project-evil.html [382] => |publisher = Ping Wales [383] => |accessdate = 23 October 2013 [384] => |archiveurl = https://web.archive.org/web/20051104014303/http://www.pingwales.co.uk/tutorials/project-evil.html [385] => |archivedate = 4 November 2005 [386] => |date = 15 July 2005 [387] => |titul = Archivovaná kopie [388] => |datum přístupu = 2020-02-05 [389] => |url archivu = https://web.archive.org/web/20051104014303/http://www.pingwales.co.uk/tutorials/project-evil.html [390] => |datum archivace = 2005-11-04 [391] => |nedostupné = ano [392] => }} [393] => [394] => [395] => == Literatura == [396] => Česky: [397] => * {{Citace monografie | příjmení = Mock | jméno = Jim | titul = FreeBSD | url = http://www.neo.cz/books/FreeBSD.html | titul původní = FreeBSD handbook by the FreeBSD documentation project | překladatelé = Martin Novák | vydání = 1 | vydavatel = Neocortex | místo = Praha | rok = 2002 | počet stran = 694 | isbn = 80-86330-07-9 | poznámka = Překlad knižní podoby FreeBSD manuálu | jazyk = cs | datum přístupu = 2018-12-14 | url archivu = https://web.archive.org/web/20160826013323/http://www.neo.cz/books/FreeBSD.html | datum archivace = 2016-08-26 | nedostupné = ano }} {{Wayback|url=http://www.neo.cz/books/FreeBSD.html |date=20160826013323 }} [398] => * {{Citace monografie | příjmení = Lucas | jméno = Michael | titul = Síťový operační systém FreeBSD: podrobný průvodce | url = http://www.databazeknih.cz/knihy/freebsd-podrobny-pruvodce-sitovym-operacnim-systemem-83146?show=alldesc | titul původní = Absolute BSD, The Ultimate Guide to FreeBSD | vydání = 1 | vydavatel = Computer Press | místo = Brno | rok = 2003 | měsíc = březen | počet stran = 592 | isbn = 80-7226-795-7 | jazyk = cs}} [399] => [400] => Anglicky: [401] => * ''[[Absolute BSD]], The Ultimate Guide to FreeBSD''. Michael Lucas. No Starch Press, July 2002. {{ISBN|1-886411-74-3}}. [402] => * ''BSD Hacks, 100 Industrial-Strength tips for BSD users and administrators''. Dru Lavigne. O'Reilly, May 2004. {{ISBN|0-596-00679-9}}. [403] => * ''Building an Internet Server with FreeBSD 6: Installing open source server software''. Bryan Hong. Lulu Press, May 2006. {{ISBN|1-4116-9574-7}}. [404] => * ''FreeBSD 6 Unleashed''. Brian Tiemann, Michael Urban. Sams, Paperback, Bk&DVD edition, Published June 2006, 912 pages, {{ISBN|0-672-32875-5}}. [405] => * ''Mastering FreeBSD and OpenBSD Security''. Yanek Korff, Paco Hope, Bruce Potter. O'Reilly, March 2005. {{ISBN|0-596-00626-8}}. [406] => * ''[http://www.lemis.com/grog/Documentation/CFBSD The Complete FreeBSD, 4th Edition, Documentation from the Source]''. Greg Lehey. O'Reilly, April 2003. {{ISBN|0-596-00516-4}}. [407] => * ''[http://www.informit.com/store/design-and-implementation-of-the-freebsd-operating-9780132651752 The Design and Implementation of the FreeBSD Operating System]''. Marshall Kirk McKusick and George V. Neville-Neil, Addison Wesley Professional, August, 2004. {{ISBN|0-201-70245-2}}. [408] => * ''The FreeBSD Corporate Networkers Guide''. Ted Mittelstaedt. Addison-Wesley, December 2000. Paperback, book & CD edition, 401 pages. {{ISBN|0-201-70481-1}}. [409] => * ''The FreeBSD Handbook, Volume 1 : User Guide, 3rd Edition''. FreeBSD Documentation Project. FreeBSD Mall, Inc. November, 2003. {{ISBN|1-57176-327-9}}. [410] => * ''The FreeBSD Handbook, Volume 2 : Admin Guide, 3rd Edition''. FreeBSD Documentation Project. FreeBSD Mall, Inc. September, 2004. {{ISBN|1-57176-328-7}}. [411] => [412] => == Související články == [413] => [414] => === Multitasking === [415] => * [[Globální zámek jádra]] [416] => * [[Multitasking]] [417] => * [[Paralelní výpočty]] [418] => * [[Zámek (informatika)]] [419] => [420] => === GNU – GNU GPL (licence) === [421] => * [[Free Software Foundation]] (FSF) – organizace ([[nadace]]), která zastřešuje [[Projekt GNU]] [422] => ** [[Projekt GNU]] – projekt původně [[Richard Stallman|Richarda Stallmana]], který má za cíl vyvinout kvalitní a [[svobodný software|svobodný]] [[operační systém]] – [[GNU]] [423] => *** [[GNU General Public License|GNU GPL]] – licence napsané [[Richard Stallman|Richardem Stallmanem]] a dalšími, k uskutečnění cílů [[Projekt GNU|Projektu GNU]] [424] => **** [[GNU Hurd]] – [[Svobodný software|svobodný]] [[operační systém]] založený na [[mikrojádro|mikrojádru]] [[GNU Mach]], vyvíjený [[Projekt GNU|Projektem GNU]] [425] => ***** [[GNU Mach]] – [[Jádro operačního systému|jádro]] [[Operační systém|operačního systému]] [[GNU Hurd]]; [[mikrojádro]] [426] => **** [[GNU Hurd NG]] – [[Svobodný software|svobodný]] [[operační systém]] založený na [[mikrojádro|mikrojádru]] [[L4 (jádro)]], vyvíjený [[Projekt GNU|Projektem GNU]] [427] => ***** [[L4 (jádro)]] – [[Jádro operačního systému|jádro]] [[Operační systém|operačního systému]] [[GNU Hurd NG]]; [[mikrojádro]] navržené a vytvořené vědcem [[Jochen Liedtke|Jochenem Liedtkem]] [428] => **** [[Linux (jádro)]] – [[Jádro operačního systému|jádro]] [[Svobodný software|svobodného]] [[Operační systém|operačního systému]], vyvíjené [[Linux Foundation]]; modulární [[monolitické jádro]] [429] => **** [[Linux-libre]] – [[Jádro operačního systému|jádro]] [[Svobodný software|svobodného]] [[Operační systém|operačního systému]], vyvíjené [[Dceřiná společnost|dcerou]] [[Free Software Foundation|FSF]] ([[Free Software Foundation Latin America|FSFLA]]), [[fork]] [[Linux (jádro)]]; modulární [[monolitické jádro]] [430] => [431] => === BSD – BSD licence === [432] => * Berkeley Software Distribution – obchodní organizace při [[Kalifornská univerzita v Berkeley|Kalifornská univerzitě v Berkeley]], která vyvinula licenci [[BSD licence|BSD]] a používala pro práce nad operačním systémem [[BSD|BSD Unix]]. [433] => ** [[BSD licence]] – licence organizace BSD, která používala pro [[BSD|BSD Unix]] a odvozená díla [434] => *** FreeBSD – [[Svobodný software|svobodný]] [[operační systém]], který vznikl z [[BSD|BSD Unixu]]; modulární [[monolitické jádro]] [435] => *** [[DragonFly BSD]] – [[Svobodný software|svobodný]] [[operační systém]], [[fork]] FreeBSD 4.8 s [[Hybridní jádro|hybridním jádrem]] [436] => *** [[NetBSD]] – [[Svobodný software|svobodný]] [[operační systém]], který vznikl z [[BSD|BSD Unixu]] (před FreeBSD); modulární [[monolitické jádro]] [437] => *** [[OpenBSD]] – [[Svobodný software|svobodný]] [[operační systém]], [[fork]] [[NetBSD]] zaměřený na bezpečnost; [[monolitické jádro]] [438] => *** [[MINIX 3]] – [[Svobodný software|svobodný]] [[operační systém]]; [[mikrojádro]] navržené a vytvořené [[profesor]]em [[Andrew S. Tanenbaum|Andrewem S. Tanenbaumem]] [439] => [440] => == Externí odkazy == [441] => * {{Commonscat}} [442] => Česky: [443] => * [http://www.freebsd.cz FreeBSD] – Česká stránka projektu FreeBSD. [444] => * [https://web.archive.org/web/20061207165730/http://www.abclinuxu.cz/forum/dir/49654 ABCLinuxu: Fórum *BSD a *nixy] – Diskusní fórum na ABCLinuxu věnované (nejen) operačním systémům rodiny BSD. [445] => * [http://www.root.cz/zpravicky/pod-kapotou-sony-playstation-4-je-upravene-freebsd-9-0 Pod kapotou Sony PlayStation 4 je upravené FreeBSD 9.0] [446] => * [http://www.root.cz/zpravicky/freebsd-10-0-s-ovladaci-amd-a-podporou-raspberry-pi FreeBSD 10.0 s ovladači AMD a podporou Raspberry Pi] [447] => * [https://www.nyx.cz/index.php?l=topic;id=934 Forum zaměřené na BSD] {{Wayback|url=https://www.nyx.cz/index.php?l=topic;id=934 |date=20200610051918 }} [448] => Slovensky: [449] => * [https://web.archive.org/web/20070205055419/http://hilbert.chtf.stuba.sk/freebsd/ FreeBSD] – Články o FreeBSD z roku 2004 ve slovenštině publikované i v PC Revue. [450] => [451] => Anglicky: [452] => * [http://www.freebsd.org/doc/en_US.ISO8859-1/books/handbook/history.html ''Stručná historie FreeBSD''] spoluzakladatele FreeBSD [[Jordan Hubbard|Jordana Hubbarda]]. [453] => * [https://web.archive.org/web/20120204074602/http://logo-contest.freebsd.org/result Nové logo FreeBSD.] [454] => * [http://www.freebsdsoftware.org FreeBSD porty] – Archiv portů FreeBSD. [455] => * [https://web.archive.org/web/20100810224125/http://blogs.freebsdish.org/ Planeta FreeBSD] – Planeta vývojářů FreeBSD. (Z rodiny serverů Planet Něco.) [456] => * [http://www.freebsddiary.org FreeBSD diář] – Praktické ukázky řešení různých úloh ve FreeBSD. [457] => * [http://www.freebsdwiki.net FreeBSD wiki] – FreeBSD-specifická wiki zaměřená na administrátory. [458] => * [http://www.trustedbsd.org TrustedBSD] – Webová stránka TrustedBSD. [459] => * [http://www.bsdforums.org BSD fóra] {{Wayback|url=http://www.bsdforums.org/ |date=20061209073548 }} – Stránka s diskusními fóry k operačním systémům rodiny BSD. [460] => * [http://www-128.ibm.com/developerworks/opensource/library/os-freebsd/?ca=dgr-lnxw01FreeBSD IBM developerWorks: Proč FreeBSD?] – Rychlá přehlídka FreeBSD. [461] => * [http://www.OpenBSM.org Webová stránka OpenBSM] [462] => * [http://www.freebsd.org/doc/en_US.ISO8859-1/books/handbook/audit.html FreeBSD manuál: Audit bezpečnostních událostí] [463] => * [http://www.freebsd.org/doc/en_US.ISO8859-1/books/handbook/fs-acl.html FreeBSD manuál: Access Control Listy souborového systému] [464] => * [http://www.freebsd.org/doc/en_US.ISO8859-1/books/handbook/mac.html FreeBSD manuál: Mandatorní kontrola přístupu (MAC)] [465] => * [http://www.freebsd.org/doc/en_US.ISO8859-1/books/arch-handbook/mac.html FreeBSD manuál vývojáře: MAC Framework TrustedBSD] [466] => * [http://nobluescreens.com FreeBSD na NoBlueScreens.com] {{Wayback|url=http://nobluescreens.com/ |date=20061115234512 }} – Excelentní průvodce začátečníka s tutoriály psanými prostým jazykem. [467] => * [http://www.freebsd.nfo.sk Stránka o lokalizaci FreeBSD; také MP3 a CD přehrávač na jedné disketě.] {{Wayback|url=http://www.freebsd.nfo.sk/ |date=20090131224319 }} [468] => * [https://web.archive.org/web/20100615075938/http://www.freebsdsoftware.org/freebsd-8 FreeBSD 8] FreeBSD 8 review [469] => [470] => {{Operační systémy}} [471] => {{Autoritní data}} [472] => [473] => [[Kategorie:BSD]] [474] => [[Kategorie:Software pod licencí BSD]] [] => )
good wiki

FreeBSD

FreeBSD (výslovnost [ˌfriː biːesˈdiː]) je svobodný moderní unixový operační systém, který vznikl z BSD verze Unixu vyvinutého na Kalifornské Univerzitě v Berkeley. První verze byla vydána v roce 1993.

More about us

About

Je založen na systému BSD (Berkeley Software Distribution) a získal si respekt mnoha uživatelů a vývojářů díky svému robustnímu designu a flexibilitě. Jednou z hlavních předností FreeBSD je jeho překvapivě intuitivní správa systému a bohatá dokumentace, což umožňuje uživatelům, jak začátečníkům, tak pokročilým, snadno se do něj ponořit. Komunita FreeBSD se skládá z nadšených a znalých jednotlivců, kteří ochotně sdílejí své zkušenosti a pomáhají ostatním. FreeBSD nabízí širokou škálu aplikací a nástrojů, které jsou optimalizovány pro efektivní využívání hardwarových prostředků. To z něj činí ideální volbu pro různé projekty – od webových serverů, po embedded systémy a dokonce i cloudové služby. Uživatelé ocení nejen jeho výkon, ale také inovační přístupy, které přináší do oblasti správy a zabezpečení. Bezpečnost je zásadním prvkem FreeBSD, což se projevuje v jeho pozornosti k detailům a pravidelným aktualizacím. Rozsáhlé možnosti konfigurace zaručují, že uživatelé mohou nastavit svůj systém přesně podle svých potřeb, což přispívá k celkovému pocitu kontroly a důvěry v tento operační systém. FreeBSD není jen o stabilitě a výkonu, ale i o komunitním duchu, který podporuje otevřenou spolupráci a neustálé zlepšování. Uživatelé se mohou zapojit do vývoje, testování a navrhování nových funkcí, což posiluje pocit spolupatřičnosti. Z pohledu budoucnosti se FreeBSD i nadále vyvíjí a přizpůsobuje se požadavkům moderního světa, čímž si udržuje svoji relevantnost a atraktivitu pro širokou škálu uživatelů. Je to systém, který se nebojí inovací a zároveň zachovává tradice, což z něj činí skvělou volbu pro každého, kdo hledá spolehlivého a výkonného operačního partnera.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Svobodný software','operační systém','MIPS (architektura)','BSD','BSD licence','NetBSD','mikrojádro','monolitické jádro','fork','Jádro operačního systému','Projekt GNU','ARM#Přehled 32bitových procesorů ARM'

BSD

Fork

Mikrojádro

NetBSD