Array ( [0] => 15593486 [id] => 15593486 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Fritigil [uri] => Fritigil [3] => Žarošice, mural in pilgrimage areal 05.jpg [img] => Žarošice, mural in pilgrimage areal 05.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Fritigil je jedním ze sedmi historických hrdinů z anglosaského básnictví. O této postavě se zmiňují různé staroanglické básně, jako například Beowulf. Fritigil se objevuje jako silná a odvážná žena, která dokáže bojovat po boku mužů. Její existence je doložena i v jiných starogermánských textech, jako je Liber Monstrorum. Fritigil je často připomínána jako vzorový příklad bojovnice a hrdinky. Její příběh se stal inspirací pro mnoho současných uměleckých a literárních děl. [oai] => Fritigil je jedním ze sedmi historických hrdinů z anglosaského básnictví. O této postavě se zmiňují různé staroanglické básně, jako například Beowulf. Fritigil se objevuje jako silná a odvážná žena, která dokáže bojovat po boku mužů. Její existence je doložena i v jiných starogermánských textech, jako je Liber Monstrorum. Fritigil je často připomínána jako vzorový příklad bojovnice a hrdinky. Její příběh se stal inspirací pro mnoho současných uměleckých a literárních děl. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - panovník [1] => | jméno = Fritigil [2] => | titul = královna [3] => | obrázek = Žarošice, mural in pilgrimage areal 05.jpg [4] => | popisek = zobrazení pohřbu královny Fritigil v poutním areálu v Žarošicích [5] => | vláda = [6] => | sňatek = [7] => | choť = [8] => | choť2 = [9] => | choť3 = [10] => | choť4 = [11] => | choť5 = [12] => | datum korunovace = [13] => | tituly = [14] => | celé jméno = [15] => | posmrtné jméno = [16] => | předchůdce = [17] => | následník = [18] => | typ dědice = [19] => | dědic = [20] => | potomstvo = [21] => | rod = [22] => | dynastie = [23] => | hymna = [24] => | motto = [25] => | otec = [26] => | matka = [27] => [33] => | datum pohřbení = [34] => | místo pohřbení = [35] => | podpis = [36] => | zkontrolováno = ne [37] => }} [38] => '''Fritigil''' také známa jako '''Fritigilda''' ([[4. století]] – [[5. století]]) byla královna [[Germáni|germánského kmene]] [[Markomani|Markomanů]], [[Vizigótská říše|vizigótského původu]].{{Citace monografie [39] => | příjmení = Klobušický [40] => | jméno = Jan [41] => | odkaz na autora = Jan Klobušický [42] => | titul = Christianizace Slovanů před cyrilometodějskou misií [43] => | url = http://www.moraviamagna.cz/zajimavosti/z_abec-modlit.htm [44] => | vydavatel = Apoštolský exarchát řeckokatolické církve v ČR [45] => | místo = Praha [46] => | rok = 2006 [47] => | počet stran = [48] => | kapitola = [49] => | strany = 67–69 [50] => | isbn = [51] => | jazyk = [52] => }} Je posledním známým vládcem Markomanů. O královně Fritigil se zmiňuje [[jáhen]] [[Svatý Ambrož|svatého Ambrože]] biskup [[Paulinus z Milána]] v díle ''Vita Sancti Ambrosii,'' ve kterém je psáno o listu na způsob [[Katechismus|katechismu]], který pro královnu Frigitil sestavil svatý Ambrož.{{Citace elektronického periodika [53] => | příjmení1 = Klobušický [54] => | jméno1 = Jan [55] => | titul = Christianizace Slovanů před cyrilometodějskou misií [56] => | vydavatel = Moraviamagma [57] => | url = http://www.moraviamagna.cz/zajimavosti/abc-modlitba.pdf [58] => | datum_přístupu = 2020-10-16 [59] => }} [60] => [61] => Markomani koncem 4. století žili na území [[Vídeňská pánev|Vídeňské pánve]], [[Burgenland]]u a jižní [[Morava|Moravy]] společně s příchozími [[Slované|Slovany]], nad kterými v té době tvořili vládnoucí šlechtu. Již v té době zásluhou misionářů [[Jan Zlatoústý|svatého Jana Zlatoústého]] pronikaly na toto území první křesťanské [[liturgie]]. Fritigil byla [[Ariánství|ariánského]] vyznání, ale ze zpráv obchodníků, kteří vyprávěli o novém učení, zatoužila poznat pravé křesťanství a proto vyslala do [[Milán]]a ke svatému Ambroži posly s dary a také s žádosti o toto nové učení.[http://www.moraviamagna.cz/zajimavosti/z_abec-modlit.htm ŠIMÍK, Petr - poznámky ke knize Christianizace Slovanů před cyrilometodějskou misií Online 2009 ] Ambrož vyhověl žádosti a nové učení pro Fritigil sestavil. V této korespondenci doporučil přesvědčit k víře i jejího muže a přimět jeho i jeho lid k uzavření dohody o přátelství s [[Římané|Římany]]. Fritigil se podařilo přesvědčit svého muže a vydala se na cestu do Milána, aby tyto dohody římským úřadům potvrdila.{{Citace monografie [62] => | příjmení = Svoboda [63] => | jméno = Jan [64] => | odkaz na autora = Jan Svoboda (historik) [65] => | titul = Přes propasti věků : tři kapitoly z našich nejstarších dějin [66] => | url = [67] => | vydavatel = Vyšehrad [68] => | místo = Praha [69] => | rok = 2004 [70] => | počet stran = 108 [71] => | kapitola = [72] => | strany = [73] => | isbn = 80-7021-721-9 [74] => | jazyk = [75] => }} Markomani se poté řídili podle dokumentů [[Notitia Dignitatum]].{{Citace elektronického periodika [76] => | titul = Notitia Dignitatum - in Partibus Occidentis [77] => | periodikum = www.thelatinlibrary.com [78] => | url = http://www.thelatinlibrary.com/notitia1.html [79] => | datum_přístupu = 2020-10-16 [80] => | jazyk = la [81] => }}{{Citace elektronického periodika [82] => | titul = Fritigil, markomannische Königin [83] => | periodikum = www.aeiou.at [84] => | vydavatel = Encyclopedia of Austria [85] => | url = http://www.aeiou.at/aeiou.encyclop.f/f856345.htm;internal&action=_setlanguage.action?LANGUAGE=en [86] => | datum_přístupu = 2020-10-16 [87] => | jazyk = en [88] => }} Tato dohoda je poslední známou smlouvou mezi [[Římská říše|Římem]] a [[Markomani|Markomany]].{{Citace monografie [89] => | příjmení = Tejral [90] => | jméno = Jaroslav [91] => | odkaz na autora = Jaroslav Tejral [92] => | příjmení2 = Kehne [93] => | jméno2 = Peter [94] => | odkaz na autora2 = Peter Kehne [95] => | titul = Reallexikon der germanischen Altertumskunde, Svazek 32 [96] => | url = [97] => | vydavatel = Walter de Gruyter [98] => | místo = Berlín [99] => | rok = 2001 [100] => | počet stran = [101] => | kapitola = [102] => | strany = 299 [103] => | isbn = 3110171635 [104] => | jazyk = německy [105] => }} V dopise, který napsal [[Paulinus z Milána]] [[Svatý Augustin|svatému Augustinovi]] se dochovaly zprávy o cestě Fritigil do Milána. V závěru psaní je uvedeno: „''Když připutovala do Milána, litovala velice, že svatého biskupa, k němuž spěchala, již nenalezla, neboť již opustil tento svět''…“ O jejím dalším životě se nedochovaly žádné další informace. [106] => [107] => Královna Fritigil je spojována s kostrou asi čtyřicetileté ženy v knížecí hrobce pod mohylou na [[Žuráň#Archeologické naleziště|Žuráni u Brna]] objevenou v roce 1948. Pro toto tvrzení však chybí důkazy. [108] => [[Soubor:Pre Migration Age Germanic.png|náhled|Území Markomanů na počátku 4. století]] [109] => == Pověsti == [110] => Podle pověsti Fritigil založila [[Kostel svaté Maří Magdaleny (Olomouc)|kostel sv. Maří Magdaleny]] v areálu [[Olomoucký hrad|olomouckého hradu]]. Podle jiné pověsti nechala zničit oltář boha lovu v areálu hradu [[Buchlov]]. Na druhém nádvoří tohoto hradu je skalní průrva nesoucí jméno ''Fritigildina jeskyně''. Podle další pověsti obdržela od sv. Ambrože sošku staré Matky Boží.{{Citace elektronického periodika [111] => | příjmení1 = Synková [112] => | jméno1 = Božena [113] => | příjmení2 = Synek [114] => | jméno2 = Stanislav [115] => | titul = Pouť ke Staré Matce Boží žarošické 6. března 1999 [116] => | url = http://farnost.katolik.cz/krpole/poute/archiv/19990306.pdf [117] => | datum_přístupu = 2020-02-05 [118] => }} Tuto sošku věnovala rezidenci a kostelu Panny Marie ve Vinicích v osadě [[Silničná]], kde měla být i pochována. Po uzavření kostela za [[Josef II.|Josefa II.]] byla v roce 1785 soška přenesena do farního [[kostel svaté Anny (Žarošice)|kostel sv. Anny]] v [[Žarošice|Žarošicích]]. Sošku při své návštěvě na [[Svatý Kopeček (Olomouc)|Svatém kopečku u Olomouce]] korunoval dne 21. května 1995 papež [[Jan Pavel II.]] [119] => [120] => == Reference == [121] => {{Překlad|en |Fritigil|598845924}} [122] => [123] => {{Autoritní data}} [124] => {{Portály|Starověk|Starověký Řím|Lidé}} [125] => [[Kategorie:Markomani]] [126] => [[Kategorie:Svébští panovníci]] [127] => [[Kategorie:Královny]] [128] => [[Kategorie:Osoby s nejistým datem narození]] [129] => [[Kategorie:Osoby s nejistým datem úmrtí]] [130] => [[Kategorie:Narození ve 4. století]] [131] => [[Kategorie:Úmrtí v 5. století]] [132] => [[Kategorie:Ženy]] [] => )
good wiki

Fritigil

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Paulinus z Milána','Markomani','Svatý Ambrož','jáhen','Vizigótská říše','Germáni','Milán','Notitia Dignitatum','Katechismus','Svatý Augustin','5. století','Olomoucký hrad'

Germáni

Jáhen

Jáhen je osoba, která zastává duchovní úřad v křesťanských církvích.

Katechismus

Katechismus je v České republice vydaný katolický katechismus, který slouží jako výukový materiál pro věřící.

Markomani

Markomani byli germánským kmenem, který žil v oblasti střední a východní Evropy v 1.

Milán