Array ( [0] => 14695939 [id] => 14695939 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Fu-ťien [uri] => Fu-ťien [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Fu-ťien (každodenní název je Fu-ťiou nebo Mandžu a Čchin-nan) je historická provincie na jihovýchodě Čínské lidové republiky. Nachází se na pobřeží Tchajwanského průlivu a sousedí s provinciemi Če-ťiang na západě, Ťiang-su na severu a Kuang-tung na jihu. Fu-ťien je jednou z nejvíce industrializovaných provincií v Číně a má velký význam jak z ekonomického, tak i politického hlediska. Má bohatou historii, která sahá až do období starověké Číny, a je známá svou pestrou kulturou, tradičním lidovým uměním a historickými památkami. Provincie je domovem několika velkých měst, jako je hlavní město Fo-ťien, kde se nachází významné turistické atrakce, jako je Horský chrám Kovové armády či Západní jezero. Dalšími významnými městy jsou Suchou, Sia-men, Čchün-čou či San-ťiang, která jsou také oblíbenými turistickými cíli. Fu-ťien je znám také pro svou rozmanitou kuchyni, která je charakterizována čerstvými mořskými plody a tradičními chuťovými kombinacemi. Místní jídla, jako je Wonek, Hrozinkový kuře nebo Moučné kuličky s arašídovou náplní, jsou oblíbená mezi návštěvníky i místními obyvateli. Provincie má také významnou roli ve světě obchodu a zahraničního obchodu. Díky své poloze na pobřeží Tchajwanského průlivu je Fu-ťien klíčovým obchodním plynem mezi Čínou a okolními asijskými zeměmi, stejně jako s ostatními regiony Číny. Má také moderní přístavy a zahraniční investice, které přispívají k ekonomickému rozvoji provincie. Fu-ťien je tedy důležitou provincií s bohatou historií, kulturními poklady a ekonomickým významem. Je populární turistickým cílem, který nabízí jak historické památky, tak i moderní infrastrukturu a krásnou přírodu. [oai] => Fu-ťien (každodenní název je Fu-ťiou nebo Mandžu a Čchin-nan) je historická provincie na jihovýchodě Čínské lidové republiky. Nachází se na pobřeží Tchajwanského průlivu a sousedí s provinciemi Če-ťiang na západě, Ťiang-su na severu a Kuang-tung na jihu. Fu-ťien je jednou z nejvíce industrializovaných provincií v Číně a má velký význam jak z ekonomického, tak i politického hlediska. Má bohatou historii, která sahá až do období starověké Číny, a je známá svou pestrou kulturou, tradičním lidovým uměním a historickými památkami. Provincie je domovem několika velkých měst, jako je hlavní město Fo-ťien, kde se nachází významné turistické atrakce, jako je Horský chrám Kovové armády či Západní jezero. Dalšími významnými městy jsou Suchou, Sia-men, Čchün-čou či San-ťiang, která jsou také oblíbenými turistickými cíli. Fu-ťien je znám také pro svou rozmanitou kuchyni, která je charakterizována čerstvými mořskými plody a tradičními chuťovými kombinacemi. Místní jídla, jako je Wonek, Hrozinkový kuře nebo Moučné kuličky s arašídovou náplní, jsou oblíbená mezi návštěvníky i místními obyvateli. Provincie má také významnou roli ve světě obchodu a zahraničního obchodu. Díky své poloze na pobřeží Tchajwanského průlivu je Fu-ťien klíčovým obchodním plynem mezi Čínou a okolními asijskými zeměmi, stejně jako s ostatními regiony Číny. Má také moderní přístavy a zahraniční investice, které přispívají k ekonomickému rozvoji provincie. Fu-ťien je tedy důležitou provincií s bohatou historií, kulturními poklady a ekonomickým významem. Je populární turistickým cílem, který nabízí jak historické památky, tak i moderní infrastrukturu a krásnou přírodu. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - region [1] => | mapa = Fujian in China (+all claims hatched).svg [2] => | národnosti = [[Chanové]] (98%), [[Šeové]], [[Miaové]], [[Chuejové]], [[Mandžuové]] [3] => | zkratka = [[ISO 3166-2:CN|CN-FJ]] [4] => | součást státu = [[Čína|Čínská lidová republika]] [5] => | titul představitele 2 = Tajemník KSČ [6] => | jazyk = [[čínština]], [[Min (jazyk)|min]] ([[minnanština]], [[hokkien]], pchusienský min, východní min, [[fučouský dialekt]], centrální min, severní min), [[hakka|hakkština]] [7] => | dělení jednotky = [[Městská prefektura|8 městských prefektur]], 1 [[subprovinční město]] [8] => | hlavní město = [[Fu-čou]] [9] => | představitel 2 = [[Jin Li]] [10] => | obyvatelé aktuální k = 2020 [11] => | představitel = [[Čao Lung]] [12] => | titul představitele = Guvernér [13] => | počet obyvatel = 41540086 [14] => | rozloha = 123951,14 [15] => | úřední název česky = Provincie Fu-ťien
{{Malé|{{Netučně|福建省}}}} [16] => | koláž = {{Koláž [17] => | photo1a = Fuzhou Cityscape (Taixi CBD).jpg [18] => | photo2a = Hekeng - view from the lookout - DSCF3048.JPG [19] => | photo2b = Punting 9bends.JPG [20] => | photo3a = 九鲤湖 - Nine Carps Lake - 2011.07 - panoramio.jpg [21] => | photo3b = View of Urban Area of Amoy from Mount Riguangyan.jpg [22] => | photo4a = Panoramatic view of xiamen university at sunset.jpg [23] => | size = 300| [24] => | spacing = 3 [25] => | color = #FFFFFF [26] => | border = 3 [27] => | color_border = #FFFFFF [28] => | text = '''Od shora dolů, zleva doprava:''' 1. panorama hlavního města [[Fu-čou]] 2. tradiční [[Hakkové|hakkské]] domy [[tchu-lou]] 3. pohoří [[Wu-i]] 4. Hora [[Tchaj-mu]] 5. město [[Sia-men]] 6. panorama [[Siamenská univerzita|Siamenské univerzity]] [29] => }} [30] => | hdp = [[Čínský jüan|¥]] 105 818
[[Americký dolar|$]] 15 500 [31] => | popisek mapy = Provincie Fu-ťien (červeně) na mapě Číny [32] => | nejvyšší hora = [[Chuang-kang-šan]] [33] => | výška nejvyšší hory = 2158 [34] => | forma administrativní jednotky = [[Provincie v Čínské lidové republice|provincie]] [35] => }} [36] => {{Různé významy|tento=provincii [[Čína|Čínské lidové republiky]]|druhý=části této provincie spravované [[Tchaj-wan|Čínskou republikou]] na [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wanu]]|rozlišovač=Čínská republika}} [37] => '''Fu-ťien''' ({{Čínsky|znaky= 福建 |pchin-jin= Fújiàn|výslovnost=Fu2jian4.ogg}}), dříve též přepisováno '''Fukien''', je [[Provincie v Číně|provincie]] [[Čína|Čínské lidové republiky]]. Nachází se na jihovýchodním pobřeží Číny, naproti ostrovu [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wan]], a sousedí s provinciemi [[Če-ťiang]], [[Ťiang-si]] a [[Kuang-tung]].{{Citace elektronického periodika [38] => | titul = Fujian {{!}} History, Province, Cities, Population, & Facts {{!}} Britannica [39] => | periodikum = www.britannica.com [40] => | url = https://www.britannica.com/place/Fujian [41] => | jazyk = en [42] => | datum přístupu = 2022-12-30 [43] => }}{{Citace monografie [44] => | příjmení = Guo [45] => | jméno = Rongxing [46] => | titul = Regional China: a business and economic handbook [47] => | url = https://archive.org/details/regionalchinabus0000guor [48] => | vydavatel = Palgrave Macmillan [49] => | místo = Basingstoke [50] => | rok vydání = 2013 [51] => | počet stran = xxvii, 386 [52] => | kapitola = Fujian [53] => | strany = [https://archive.org/details/regionalchinabus0000guor/page/44 44] [54] => | isbn = 978-1-137-28767-0 [55] => | isbn2 = 1-137-28767-5 [56] => | oclc = 825106286 [57] => | poznámka = [Dále jen Guo (2013)] [58] => | jazyk = en [59] => | ref = Guo 2013 [60] => | typ refu = normální [61] => }} V roce 2020 ve Fu-ťienu žilo více než 41,5 milionu obyvatel, což z něj činilo [[Seznam čínských administrativních jednotek podle počtu obyvatel|15. nejlidnatější administrativní celek provinční úrovně]]. Při rozloze téměř 124 000 km² je Fu-ťien [[Seznam čínských administrativních jednotek podle rozlohy|23. největším administrativním celkem provinční úrovně]]. Hlavním městem provincie je [[Fu-čou]]. [62] => [63] => Jako pobřežní provincie na pomezí [[Východočínské moře|Východočínského]] a [[Jihočínské moře|Jihočínského]] moře je Fu-ťien významným uzlem námořní dopravy. V minulosti byl také důležitou součástí [[Námořní hedvábná stezka|námořní hedvábné stezky]] a výchozím bodem středověkých [[Plavby Čeng Chea|expedičních plaveb Čeng Chea]]. Fu-ťien má převážně hornatý charakter; rovinatější oblasti jsou soustředěny zejména v úzkém pobřežním pásu na jihovýchodě,{{Sfn|Guo (2013)|s=46}} kde se zároveň nachází množství největších měst provincie: kromě [[Fu-čou]], provinčního hlavního města, také [[Sia-men]], [[Čchüan-čou]], [[Čang-čou]], [[Ning-te]] a [[Pchu-tchien]]. Ačkoliv je prakticky celý Fu-ťien pod správou [[Čína|Čínské lidové republiky]], jeho [[Fu-ťien (Tchaj-wan)|malou část]] (souostroví [[Ťin-men]] a [[Ma-cu (souostroví)|Ma-cu]] v [[Tchajwanský průliv|Tchajwanském průlivu]]) spravuje [[Tchaj-wan|Čínská republika]] na [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wanu]]; na celé území provincie si činí nárok oba státy. [64] => [65] => Přestože je obyvatelstvo Fu-ťienu převážně [[Chanové|chanského]] původu, jedná se o značně jazykově a kulturně rozmanitou provincii. Rozšířeny jsou zde dialekty jazykové skupiny [[Min (jazyk)|Min]], včetně skupiny dialektů [[Hokkien]] či fučouského dialektu, a dále také jazyk [[hakka]], jímž hovoří [[Hakkové]]. Nejpočetnější národnostní menšinou v provincii jsou [[Šeové]]. Z Fu-ťienu také pochází mnozí [[zámořští Číňané]], a to jak v zemích [[jihovýchodní Asie]], tak například i ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]].{{Sfn|Guo (2013)|s=47}} [66] => [67] => == Název == [68] => Název provincie, Fu-ťien, pochází ze spojení jmen měst [[Fu-čou]] ({{Cizojazyčně|zh|福州}}) a Ťien-čou ({{Cizojazyčně|zh|建州}}), dnešního [[Ťien-ou]] v prefektuře [[Nan-pching]].{{Sfn|Guo (2013)|s=45}} Název vznikl roku 733 za vlády [[Říše Tchang|tchangského]] císaře [[Süan-cung]]a, přičemž jím byla původně označena oblast nového úřadu ''[[Ťie-tu-š’#Historie|ťing-lüe-š’]],'' komisaře zplnomocněného řídit a zavádět řád''.''{{Citace elektronického periodika [69] => | titul = 福建 [70] => | periodikum = 百度百科 [71] => | url = https://baike.baidu.com/item/%E7%A6%8F%E5%BB%BA/132090 [72] => | jazyk = zh [73] => | datum přístupu = 2022-12-30 [74] => }} [75] => [76] => Jednoznaková zkratka pro Fu-ťien, užívaná například na poznávacích značkách vozidel, je {{Cizojazyčně|zh|闽}} ({{Čínsky|český přepis=min|pchin-jin=mǐn}}).{{Citace elektronického periodika [77] => | příjmení = [78] => | autor = Zeus Zou [79] => | titul = How China's Provinces Came to Have Their Single Word Abbreviations [80] => | periodikum = www.thebeijinger.com [81] => | url = https://www.thebeijinger.com/blog/2020/05/11/stories-behind-single-word-abbreviations-chinese-provinces [82] => | datum vydání = 2020-05-11 [83] => | jazyk = en [84] => | datum přístupu = 2022-09-12 [85] => }} Zkratka je odvozena z názvu starověkého království [[Min-jüe]], které se rozkládalo na území dnešní provincie. Oficiální zkratka Fu-ťienu v [[Latinka|latinském písmu]] je FJ.{{Citace elektronického periodika [86] => | titul = Chinese Province Abbreviations {{!}} Cottongen [87] => | periodikum = www.cottongen.org [88] => | url = https://www.cottongen.org/data/nomenclatures/China_provinces [89] => | datum přístupu = 2022-09-12 [90] => }} [91] => [92] => == Historie == [93] => [94] => === Raná historie a císařské období === [95] => V pozdější části [[období Jara a podzimu]] se na jih od [[Chang-čou (zátoka)|changčouské zátoky]] nacházelo [[Jüe (stát)|království Jüe]], které zahrnovalo některé oblasti dnešní provincie Fu-ťien. Jeho vládce byl nominálním vazalem čínského krále. Moc [[Jüe (stát)|království Jüe]] vzrostla zejména poté, co v roce [[473 př. n. l.]] dobylo [[stát Wu]]. Během [[období válčících států]] bylo [[Jüe (stát)|království Jüe]] v roce [[334 př. n. l.]] naopak dobyto [[Království Čchu|královstvím Čchu]]. Wu-ču, jeden ze synů sesazeného krále Jüe, uprchl po moři na jih zhruba k dnešnímu [[Fu-čou]] a stal se králem státu [[Min-jüe]]. Za vlády císaře [[Wu-ti (Chan)|Wu-tiho]] bylo potlačeno povstání minjüeských kmenů, načež tyto kmeny byly přesídleny na sever do vnitrozemské oblasti mezi řekami [[Chuaj-che|Chuaj]] a [[Jang-c’-ťiang|Jang-c']]. Po sjednocení Číny za [[dynastie Čchin]] byla území [[Min-jüe|království Min-jüe]] zřízena [[komandérie]] [[Min-čung]]. Po kolapsu [[dynastie Čchin]] a následném zrození [[říše Chan]] bylo [[Min-jüe|království Min-jüe]] obnoveno císařem [[Kao-cu (Chan)|Kao-cu]] a vráceno Wu-čuovi za jeho pomoc v boji proti vojevůdci [[Siang Jü]]ovi.{{Citace elektronického periodika [96] => | titul = Fujian - History {{!}} Britannica [97] => | periodikum = www.britannica.com [98] => | url = https://www.britannica.com/place/Fujian/History [99] => | jazyk = en [100] => | datum přístupu = 2022-01-04 [101] => }} [102] => [103] => Během období [[Šest dynastií|Šesti dynastií]] (220–589 n. l.; částečně se překrývajícího s obdobím [[Šestnáct států|Šestnácti států]]) zůstal region v čínské sféře; ke skutečné sinizaci ale došlo až v dobách [[dynastie Tchang]], kdy se sňatky mezi mezi tchangskými osadníky ze severu a místním obyvatelstvem staly běžnými. Po pádu [[říše Tchang]] se na území Fu-ťienu rozkládalo [[Min (Deset říší)|království Min]] s hlavním městem ve [[Fu-čou]]. V polovině desátého století bylo [[Min (Deset říší)|království Min]] rozděleno mezi [[Jin (Deset říší)|stát Jin]], ovládající oblast severního Fu-ťienu, zatímco jižní Fu-ťien byl spravován státem Min s centrem v [[Čang-čou]]. [104] => [105] => Význam regionu rychle vzrůstal v období dynastie [[Říše Sung#Jižní Sung, 1127–1279|Jižní Sung]], kdy sloužil jako hospodářské zázemí nedalekého hlavního města říše, Lin-anu (nynějšího [[Chang-čou]]). Fu-ťien byl klíčovým dodavatelem rýže a hlavním producentem cukrové třtiny, ovoce a čaje. Vzhledem k důležitosti obchodu pro dynastii [[Říše Sung#Jižní Sung, 1127–1279|Jižní Sung]], se provincie také stala loďařským a komerčním centrem a to jak pro pobřežní, tak pro zámořský obchod. Přístavní město [[Čchüan-čou]] bylo významné v rámci obchodních kontaktů Číny s muslimským světem vedených skrze arabské, později také perské, turecké a indické obchodníky.{{Citace monografie [106] => | příjmení = Fairbank [107] => | jméno = John King [108] => | titul = Dějiny Číny [109] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/42028904 [110] => | vydavatel = NLN, Nakladatelství Lidové noviny [111] => | místo = Praha [112] => | počet stran = 656 [113] => | strany = 324 [114] => | isbn = 80-7106-249-9 [115] => | isbn2 = 978-80-7106-249-3 [116] => | oclc = 42028904 [117] => }} V letech 1405–1433 z Fu-ťienu vyplouvaly [[Plavby Čeng Chea|Čeng Cheovy expediční floty]] včetně tzv. „lodí pokladů“, mnohé z nichž byly lokálně postaveny.{{Citace monografie [118] => | příjmení = Ho [119] => | jméno = Dahpon David [120] => | titul = 12. The Burning Shore: Fujian and the Coastal Depopulation, 1661–1683 [121] => | url = https://www.degruyter.com/document/doi/10.1515/9780824852771-014/html [122] => | vydavatel = University of Hawaii Press [123] => | strany = 261 [124] => | isbn = 978-0-8248-5277-1 [125] => | doi = 10.1515/9780824852771-014 [126] => | jazyk = en [127] => }} [128] => [129] => Úpadek Fu-ťienu se pojí se zákazem námořního obchodu v roce 1433 za [[Říše Ming|dynastie Ming]] a izolacionistickou politikou za [[Říše Čching|dynastie Čching]], která Fu-ťien zasáhla nejsilněji na konci 17. století, kdy mingští loajalisté obsadili [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wan]] a ostrovy u fuťienského pobřeží. V těchto dobách se navzdory oficiálnímu zákazu námořního obchodu hlavní baštou čínských kupců stal [[Sia-men]], kde na rozdíl od nedalekého [[Čchüan-čou]] a [[Fu-čou]] nesídlil úřední dozor nad obchodní lodní dopravou.{{Citace monografie [130] => | příjmení = Fairbank [131] => | jméno = John King [132] => | titul = Dějiny Číny [133] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/42028904 [134] => | vydavatel = NLN, Nakladatelství Lidové noviny [135] => | místo = Praha [136] => | počet stran = 656 [137] => | strany = 327 [138] => | isbn = 80-7106-249-9 [139] => | isbn2 = 978-80-7106-249-3 [140] => | oclc = 42028904 [141] => }} [142] => [143] => K mírnému oživení fuťienské ekonomiky došlo ve druhé polovině 19. století, kdy města [[Fu-čou]] a [[Sia-men]] byla podle tzv. [[Nerovné smlouvy|nerovných smluv]] otevřena západním mocnostem jako smluvní přístavy. Například moderní loďařský průmysl rozvíjející se [[Ma-wej]]i byl ale zničen francouzskou flotou během [[Čínsko-francouzská válka|čínsko-francouzské války]] v letech 1883–1885. V roce 1886 byl [[Tchaj-wan (ostrov)|ostrov Tchaj-wan]] oddělen od Fu-ťienu a byl ustaven samostatnou provincií. [144] => [145] => === 20. století === [146] => Po [[Sinchajská revoluce|Sinchajské revoluci]] v roce 1911 se Fu-ťien stal součástí nově vzniklé [[Čínská republika (1912–1949)|Čínské republiky]]. Krátce na to se, podobně jako jiné čínské provincie, ocitl ve střetu zájmů tzv. militaristů, lokálních vojenských vůdců, kteří ovládali jednotlivá čínská území. Od roku 1922 byl vojenským guvernérem Fu-ťienu [[Wang Jung-čchüan]], který byl součástí [[Anchuejská klika|Anchuejské kliky]]. Na počátku 30. let 20. století byla část západního Fu-ťienu krátkodobě začleněna do tzv. [[Ústřední revoluční základna|Ústřední revoluční základny]], území ovládaného [[Komunistická strana Číny|čínskými komunisty]]. Následná vzpoura vládních vojsk dislokovaných v provincii proti vládě v [[Nanking]]u v roce 1933 vedla k reakci ze strany kuomintangské nankingské vlády, která následně provincii znovu ovládla a vypudila komunistické síly. [147] => [148] => Po roce 1938, během [[Druhá čínsko-japonská válka|druhé čínsko-japonské války]] byla pobřežní centra provincie okupována japonskými silami. Provinční vláda se v roce 1941 stáhla do vnitrozemského [[Jung-an]]u v prefektuře [[San-ming]], odkud spravovala zbývající části provincie po dobu trvání války. V roce 1949 v rámci [[Čínská občanská válka|čínské občanské války]] provincii dobyla komunistická [[3. polní armáda]] a Fu-ťien se tak stal součástí [[Čína|Čínské lidové republiky]]. Ostrovy v [[Tchajwanský průliv|Tchajwanském průlivu]] ale i nadále zůstávají pod faktickou kontrolou [[Tchaj-wan|Čínské republiky]] sídlící na Tchaj-wanu. [149] => [150] => == Geografie == [151] => [152] => === Poloha a rozloha === [153] => Fu-ťien se nachází jihovýchodním pobřeží [[Čína|Číny]], dle zeměpisných souřadnic mezi 23°33′ a 28°20′ severní šířky a 115°50′ a 120°40′ východní délky.{{Citace periodika [154] => | příjmení = Ma [155] => | jméno = Zhiguo [156] => | příjmení2 = Guo [157] => | jméno2 = Qinyu [158] => | příjmení3 = Yang [159] => | jméno3 = Feiyue [160] => | titul = Recent Changes in Temperature and Precipitation of the Summer and Autumn Seasons over Fujian Province, China [161] => | periodikum = Water [162] => | datum vydání = 2021-07-09 [163] => | ročník = 13 [164] => | číslo = 14 [165] => | strany = 1900 [166] => | issn = 2073-4441 [167] => | doi = 10.3390/w13141900 [168] => | url = https://doi.org/10.3390/w13141900 [169] => | datum přístupu = 2022-01-05 [170] => }} Regionálně spadá do [[Východní Čína|východní Číny]]. Na severu Fu-ťien sousedí s provincií [[Če-ťiang]], na západě s provincií [[Ťiang-si]] a na jihu s provincií [[Kuang-tung]]. Z východu je obtékán [[Východočínské moře|Východočínským mořem]], z jihu [[Jihočínské moře|Jihočínským mořem]] a na jihovýchodě jej od ostrovu [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wan]] odděluje [[Tchajwanský průliv]] – úžina, která tato dvě moře spojuje. [171] => [172] => Rozloha provincie je 123 951,14 km², a jedná se tak o [[Seznam čínských administrativních jednotek podle rozlohy|23. největší administrativní celek provinční úrovně]], respektive 19. největší provincii. [173] => [[Soubor:Wuyi Mountains Sea of clouds 4.jpg|náhled|300x300pixelů|Pohled na [[Wu-i|pohoří Wu-i]] z řeky [[Ťiou-čchü-si]]]] [174] => [175] => === Povrch === [176] => Provincie Fu-ťien je z většiny kopcovitá a hornatá, v čínštině tradičně popisována jako „z osmi částí hory, z jedné části voda, z jedné části pole“ ({{Cizojazyčně|zh|八山一水一分田}});{{Citace elektronického periodika [177] => | titul = 八山一水一分田的福建，森林覆盖率达65.95% [178] => | periodikum = www.360kuai.com [179] => | url = https://www.360kuai.com/962e05ff5f4d6d62d?sign=360dh&uid=1515849130290137781&tj_url=962e05ff5f4d6d62d [180] => | jazyk = zh-CN [181] => | datum přístupu = 2021-04-20 [182] => }} nachází se ve východní části [[Jihočínská hornatina|Jihočínské hornatiny]]. Na severozápadu provincie se nachází významné pohoří [[Wu-i]], a pod něj spadající systém [[Šan-ling]], tvořící přirozenou hranici s provincií [[Ťiang-si]].{{Citace monografie [183] => | příjmení = Horálek [184] => | jméno = Adam [185] => | titul = Geografie Číny : učební materiál pro studenty sinologie [186] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/876340948 [187] => | vydání = 1. vyd [188] => | vydavatel = Univerzita Palackého v Olomouci [189] => | místo = Olomouc [190] => | počet stran = 179 [191] => | strany = 24 [192] => | isbn = 978-80-244-3839-9 [193] => | isbn2 = 80-244-3839-9 [194] => | oclc = 876340948 [195] => }}{{Citace elektronického periodika [196] => | titul = 10 Best Things to do in Taining, Sanming - Taining travel guides 2021 [197] => | periodikum = TRIP.COM [198] => | url = https://uk.trip.com/travel-guide/taining-2678/ [199] => | jazyk = en-GB [200] => | datum přístupu = 2021-04-20 [201] => }} V pohoří [[Wu-i]] se také nachází nejvyšší hora provincie, [[Chuang-kang-šan]], dosahující výšky 2158 m n. m.{{Citace elektronického periodika [202] => | titul = Huanggang Shan 黄岗山 : Climbing, Hiking & Mountaineering : SummitPost [203] => | periodikum = www.summitpost.org [204] => | url = https://www.summitpost.org/huanggang-shan/828452 [205] => | datum přístupu = 2021-04-20 [206] => }} Na severu provincie se při hranici s provincií [[Če-ťiang]] nachází pohoří [[Tung-kung]] a blíže pobřeží také pohoří (s významnou, stejnojmennou horou) [[Tchaj-mu]]. Mezi další pohoří Fu-ťienu patří pohoří [[Ťiou-feng]], [[Taj-jün]], a na jihu provincie nacházející se pohoří [[Taj-mao]] a hřbet [[Po-pching]]. [207] => [208] => Lesy zaujímají 66,8% rozlohy provincie, nejvíce ze všech [[Provincie v Číně|čínských provincií]] a dalších [[Administrativní dělení Číny|celků na provinční úrovni]].{{Citace elektronického periodika [209] => | titul = Fujian's forest coverage rate ranks first in China for 40 years [210] => | periodikum = xiamen.chinadaily.com.cn [211] => | url = http://xiamen.chinadaily.com.cn/2019-11/26/c_427067.htm [212] => | datum vydání = 26. 11. 2019 [213] => | datum přístupu = 2021-04-20 [214] => }} [215] => [216] => === Podnebí === [217] => Fu-ťien leží ve [[Vlhké subtropické podnebí|vlhkém subtropickém podnebném]] pásu, nicméně podnebné podmínky jsou regionálně závislé, zejména s ohledem na vertikální členění provincie. [218] => [219] => Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 17-22 °C, teplota moře celoročně neklesá pod 10 °C. Zimy jsou mírné, s průměrnou teplotou v lednu v pobřežních oblastech 8-13 °C, v horských oblastech 6-8 °C. Průměrná teplota v létě je 20-29 °C. [220] => [221] => === Vodstvo === [222] => Největší řekou provincie je [[Min-ťiang (Fu-ťien)|Min-ťiang]], protékající mimo jiné [[Nan-pching]]em a provinčním hlavním městem [[Fu-čou]]. Dalšími významnými toky jsou [[Ťin-ťiang (řeka)|Ťin-ťiang]], či řeka [[Ťiou-lung-ťiang|Ťiou-lung]], protékající jihem provincie. [223] => [224] => == Administrativní členění == [225] => Provincie Fu-ťien se dělí na devět celků na prefekturní úrovni – 1 [[subprovinční město]] a 8 [[Městská prefektura|městských prefektur]]. [226] => {| class="wikitable" style="text-align:center" [227] => ! rowspan="2" style="font-size:larger" |Mapa provincie [228] => ! rowspan="2" |{{Popisek|Kód|Kód správního členění Čínské lidové republiky}} [229] => ! colspan="2" |Název [230] => ! rowspan="2" |Sídlo [231] => ! rowspan="2" |Rozloha{{Citace elektronického periodika [232] => | titul = 地级以上行政区—行政区划网 www.xzqh.org [233] => | periodikum = www.xzqh.org [234] => | url = http://www.xzqh.org/old/waiguo/asia/1001-2.htm [235] => | datum přístupu = 2023-01-02 [236] => }}
{{Malé|(km²)}} [237] => ! rowspan="2" |Počet obyvatel
{{Malé|(2020)}} [238] => |- [239] => ![[český přepis čínštiny|Český přepis]] [240] => ![[Čínské znaky|Znaky]]
{{Malé|[[Pchin-jin]]}} [241] => |- [242] => | rowspan="12" |
{{Image label begin|image=Administrative Division Fujian (PRC claimed).svg|width=600|link=|font-size=85%}} [243] => {{Image label|x=660|y=520|scale=600/1000|text='''[[Fu-čou]]'''}} [244] => {{Image label|x=450|y=830|scale=600/1000|text='''[[Sia-men]]'''}} [245] => {{Image label|x=600|y=655|scale=600/1000|text='''[[Pchu-tchien]]'''}} [246] => {{Image label|x=320|y=480|scale=600/1000|text='''[[San-ming]]'''}} [247] => {{Image label|x=470|y=720|scale=600/1000|text='''[[Čchüan-čou]]'''}} [248] => {{Image label|x=320|y=900|scale=600/1000|text='''[[Čang-čou]]'''}} [249] => {{Image label|x=455|y=250|scale=600/1000|text='''[[Nan-pching]]'''}} [250] => {{Image label|x=180|y=700|scale=600/1000|text='''[[Lung-jen]]'''}} [251] => {{Image label|x=730|y=315|scale=600/1000|text='''[[Ning-te]]'''}} [252] => {{Image label|x=550|y=920|scale=600/1000|text=☐ [[Okres Ťin-men]] a [[okres Lien-ťiang]] jsou spravovány {{flagicon|Tchaj-wan}} [[Tchaj-wan|Čínskou republikou]] a nárokovány {{flagicon|Čína}} [[Čína|Čínskou lidovou republikou]]}}
[253] => !350000 [254] => !'''Provincie Fu-ťien''' [255] => |'''福建
{{Malé|Fújiàn shěng}}''' [256] => |'''[[Fu-čou]]''' [257] => |'''123 951,14''' [258] => |'''41 540 086''' [259] => |- [260] => ! colspan="6" style="background: LightBlue" |'''[[Subprovinční město]]''' [261] => |- [262] => !350200 [263] => ![[Sia-men]] [264] => |厦门市
{{Malé|Xiàmén shì}} [265] => |[[S'-ming]] [266] => |1 699,39 [267] => |5 163 970 [268] => |- [269] => ! colspan="6" style="background: LightBlue" |'''[[Městská prefektura]]''' [270] => |- [271] => !350100 [272] => ![[Fu-čou]] [273] => |福州市
{{Malé|Fúzhōu shì}} [274] => |[[Ku-lou]] [275] => |12 250,72 [276] => |8 291 268 [277] => |- [278] => !350300 [279] => ![[Pchu-tchien]] [280] => |莆田市
{{Malé|Pútián shì}} [281] => |[[Čcheng-siang]] [282] => |4 130,78 [283] => |3 210 714 [284] => |- [285] => !350400 [286] => ![[San-ming]] [287] => |三明市
{{Malé|Sānmíng shì}} [288] => |[[San-jüan (Fu-ťien)|San-jüan]] [289] => |22 964,77 [290] => |2 486 450 [291] => |- [292] => !350500 [293] => ![[Čchüan-čou]] [294] => |泉州市
{{Malé|Quánzhōu shì}} [295] => |[[Feng-ce]] [296] => |11 286,59 [297] => |8 782 285 [298] => |- [299] => !350600 [300] => ![[Čang-čou]] [301] => |漳州市
{{Malé|Zhāngzhōu shì}} [302] => |[[Siang-čcheng]] [303] => |12 879,62 [304] => |5 054 328 [305] => |- [306] => !350700 [307] => ![[Nan-pching]] [308] => |南平市
{{Malé|Nánpíng shì}} [309] => |[[Jen-pching]] [310] => |26 279,67 [311] => |2 680 645 [312] => |- [313] => !350800 [314] => ![[Lung-jen]] [315] => |龙岩市
{{Malé|Lóngyán shì}} [316] => |[[Sin-luo]] [317] => |19 027,62 [318] => |2 723 637 [319] => |- [320] => !350900 [321] => ![[Ning-te]] [322] => |宁德市
{{Malé|Níngdé shì}} [323] => |[[Ťiao-čcheng]] [324] => |13 431,98 [325] => |3 146 789 [326] => |} [327] => [328] => == Obyvatelstvo == [329] => Podle [[Sedmé sčítání lidu Čínské lidové republiky|Sedmého sčítání lidu Čínské lidové republiky]] v roce 2020 ve Fu-ťienu žilo 41 540 086 obyvatel, což představuje 2,94 % celkové populace [[Čína|Čínské lidové republiky]].{{Citace elektronického periodika [330] => | titul = Communiqué of the Seventh National Population Census (No. 3) [331] => | periodikum = National Bureau of Statistics of China [332] => | url = http://www.stats.gov.cn/english/PressRelease/202105/t20210510_1817188.html [333] => | datum vydání = 2021-05-11 [334] => | datum přístupu = 2022-05-14 [335] => }} Většina populace je koncentrována ve městech u pobřeží, hornaté vnitrozemí je osídleno řidčeji. Z Fu-ťienu také pochází významná část Číňanů žijících v zahraničí, tzv. „zámořských Číňanů“. Fuťienské kořeny má i značná část Číňanů na [[Tchaj-wan]]u. Jedná se o jednu z nejvíce jazykově fragmentovaných provincií Číny; historicky byly ve Fu-ťienu rozšířeny především dialekty jazykové skupiny [[Min (jazyk)|Min]], včetně skupiny dialektů [[Hokkien]], užívaných na jihovýchodě provincie, či fučouského dialektu, užívaného v okolí hlavního města [[Fu-čou]]. Dále je také rozšířený jazyk [[hakka]], jímž hovoří [[Hakkové]].{{Citace elektronického periodika [336] => | titul = Fujian - People {{!}} Britannica [337] => | periodikum = www.britannica.com [338] => | url = https://www.britannica.com/place/Fujian/People [339] => | jazyk = en [340] => | datum přístupu = 2022-05-14 [341] => }} [342] => {| class="wikitable" [343] => |+Historický vývoj [344] => !Rok [345] => !Populace [346] => |- [347] => |1912 [348] => |15 849 000{{Citace elektronického periodika [349] => | titul = 付表２　1912年中国人口 [350] => | periodikum = www.ier.hit-u.ac.jp [351] => | url = https://www.ier.hit-u.ac.jp/COE/Japanese/discussionpapers/DP97.9/fhyo2.html [352] => | datum přístupu = 2021-09-07 [353] => }} [354] => |- [355] => |1928 [356] => |10 071 000{{Citace elektronického periodika [357] => | titul = 付表３　1928年中国人口 [358] => | periodikum = www.ier.hit-u.ac.jp [359] => | url = https://www.ier.hit-u.ac.jp/COE/Japanese/discussionpapers/DP97.9/fhyo3.htm [360] => | datum přístupu = 2021-09-07 [361] => }} [362] => |- [363] => |1936-1937 [364] => |11 756 000{{Citace elektronického periodika [365] => | titul = 付表４　1936-37年の中国人口 [366] => | periodikum = www.ier.hit-u.ac.jp [367] => | url = https://www.ier.hit-u.ac.jp/COE/Japanese/discussionpapers/DP97.9/fhyo4.htm [368] => | datum přístupu = 2021-09-07 [369] => }} [370] => |- [371] => |1947 [372] => |11 143 000{{Citace elektronického periodika [373] => | titul = 付表５　1947年全国人口 [374] => | periodikum = www.ier.hit-u.ac.jp [375] => | url = https://www.ier.hit-u.ac.jp/COE/Japanese/discussionpapers/DP97.9/fhyo5.htm [376] => | datum přístupu = 2021-09-07 [377] => }} [378] => |- [379] => |1954 [380] => |13 142 721{{Citace elektronického periodika [381] => | titul = 第一次全国人口普查公报 [382] => | periodikum = web.archive.org [383] => | url = http://www.stats.gov.cn/TJGB/RKPCGB/qgrkpcgb/t20020404_16767.htm [384] => | datum vydání = 2009-08-05 [385] => | datum přístupu = 2021-09-07 [386] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090805174810/http://www.stats.gov.cn/TJGB/RKPCGB/qgrkpcgb/t20020404_16767.htm [387] => | datum archivace = 2009-08-05 [388] => }} [389] => |- [390] => |1964 [391] => |16 757 223{{Citace elektronického periodika [392] => | titul = 第二次全国人口普查数据 [393] => | periodikum = web.archive.org [394] => | url = http://www.stats.gov.cn/tjgb/rkpcgb/qgrkpcgb/t20020404_16768.htm [395] => | datum vydání = 2012-09-14 [396] => | datum přístupu = 2021-09-07 [397] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120914173158/http://www.stats.gov.cn/tjgb/rkpcgb/qgrkpcgb/t20020404_16768.htm [398] => | datum archivace = 2012-09-14 [399] => }} [400] => |- [401] => |1982 [402] => |25 931 106{{Citace elektronického periodika [403] => | titul = 第三次全国人口普查公报 [404] => | periodikum = web.archive.org [405] => | url = http://www.stats.gov.cn/tjgb/rkpcgb/qgrkpcgb/t20020404_16769.htm [406] => | datum vydání = 2012-05-10 [407] => | datum přístupu = 2021-09-07 [408] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120510075429/http://www.stats.gov.cn/tjgb/rkpcgb/qgrkpcgb/t20020404_16769.htm [409] => | datum archivace = 2012-05-10 [410] => }} [411] => |- [412] => |1990 [413] => |30 097 274{{Citace elektronického periodika [414] => | titul = 第四次全国人口普查公报（第2号） [415] => | periodikum = web.archive.org [416] => | url = http://www.stats.gov.cn/tjgb/rkpcgb/qgrkpcgb/t20020404_16772.htm [417] => | datum vydání = 2012-06-19 [418] => | datum přístupu = 2021-09-07 [419] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120619002216/http://www.stats.gov.cn/tjgb/rkpcgb/qgrkpcgb/t20020404_16772.htm [420] => | datum archivace = 2012-06-19 [421] => }} [422] => |- [423] => |2000 [424] => |34 710 000{{Citace elektronického periodika [425] => | titul = 第五次全国人口普查公报（第2号） [426] => | periodikum = web.archive.org [427] => | url = http://www.stats.gov.cn/tjgb/rkpcgb/qgrkpcgb/t20020331_15435.htm [428] => | datum vydání = 2012-08-29 [429] => | datum přístupu = 2021-09-07 [430] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120829052024/http://www.stats.gov.cn/tjgb/rkpcgb/qgrkpcgb/t20020331_15435.htm [431] => | datum archivace = 2012-08-29 [432] => }} [433] => |- [434] => |2010 [435] => |36 894 216{{Citace elektronického periodika [436] => | titul = Communiqué of the National Bureau of Statistics of People's Republic of China on Major Figures of the 2010 Population Census[1] (No. 2) [437] => | periodikum = web.archive.org [438] => | url = http://www.stats.gov.cn/english/newsandcomingevents/t20110429_402722516.htm [439] => | datum vydání = 2013-07-27 [440] => | datum přístupu = 2021-09-07 [441] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130727021210/http://www.stats.gov.cn/english/newsandcomingevents/t20110429_402722516.htm [442] => | datum archivace = 2013-07-27 [443] => }} [444] => |- [445] => |2020 [446] => |41 540 086 [447] => |} [448] => [449] => === Národnostní složení === [450] => Naprostou většinu populace provincie Fu-ťien tvoří [[Chanové]], nejpočetnější etnickou menšinou jsou [[Šeové]]. V roce 2010 ve Fu-ťienu žilo přibližně 796 000 příslušníků národnostních menšin; 365 000 z nich byli právě Šeové, což představovalo 51,4 % všech Šeů v celé Číně.{{Citace elektronické monografie [451] => | titul = Geography and History: Population & Administrative Divisions [452] => | url = http://www.fujian.gov.cn/english/FujianInfo/AboutFujian/201702/t20170210_1869385.htm [453] => | vydavatel = Fujian Provincial People's Government [454] => | datum vydání = 2017-02-10 [455] => | datum přístupu = 2022-05-14 [456] => }} Většina Šeů ve Fu-ťienu žije v hornatých oblastech na severu provincie v okolí [[Ning-te]], zejména v okresech [[Fu-an]], [[Fu-ting]] a [[Sia-pchu]]. Další národnostní menšiny v provincii jsou především [[Miaové]], [[Chuejové]] a [[Mandžuové]]. Miaové žijí především v hornatém vnitrozemí na severu Fu-ťienu, zatímco Chuejové zejména ve městech [[Fu-čou]], [[Sia-men]], [[Pchu-tchien]] a [[Čchüan-čou]]. Mandžuové, ve Fu-ťienu žijící především ve [[Fu-čou]], jsou často potomky [[Mandžuové|mandžuských]] vojáků, kteří tvořili městskou posádku v dobách [[Říše Čching|dynastie Čching]]. [457] => [458] => == Politika == [459] => Politický systém Fu-ťienu je ''de facto'' strukturován jako systém [[Vláda jedné strany|vlády jedné strany]], [[Komunistická strana Číny|Komunistické strany Číny]], a je analogický celostátní úrovni. [460] => [461] => Vrcholným výkonným orgánem provincie je Lidová vláda, v jejímž čele stojí guvernér, nominálně nejvýše postavený představitel provincie. Guvernér zpravidla bývá zástupcem tajemníka provinčního výboru Komunistické strany Číny, tedy až druhým nejvýše postaveným stranickým hodnostářem v provincii. Guvernér je tak fakticky podřízen stranickému tajemníkovi. [462] => [463] => === Seznam představitelů === [464] => {{Podrobně|Představitelé Fu-ťienu}}{{Sloupce-začátek|šířka=70%}}'''Guvernéři provincie Fu-ťien'''
[465] => #[[Čang Ting-čcheng]] (张鼎丞) (srpen 1949 – říjen 1954) [466] => #[[Jie Fej]] (叶飞) (říjen 1954 – leden 1959) [467] => #[[Ťiang I-čen]] (江一真) (leden 1959 – říjen 1959) [468] => #[[Wu Chung-siang]] (伍洪祥) (duben 1960 – červen 1962) [469] => #[[Ťiang I-čen]] (江一真) (listopad 1962 – prosinec 1962) [470] => #[[Wen Ťin-šuej]] (魏金水) (prosinec 1962 – květen 1967) [471] => #[[Chan Sien-čchu]] (韩先楚) (srpen 1968 – prosinec 1973) [472] => #[[Liao Č'-kao]] (廖志高) (listopad 1974 – prosinec 1979) [473] => #[[Ma Sing-jüan]] (马兴元) (prosinec 1979 – leden 1983) [474] => #[[Chu Pching]] (胡平) (leden 1983 – září 1987) [475] => #[[Wang Čao-kuo]] (王兆国) (září 1987 – listopad 1990) [476] => #[[Ťia Čching-lin]] (贾庆林) (listopad 1990 – duben 1994) [477] => #[[Čchen Ming-i]] (陈明义) (duben 1994 – říjen 1996) [478] => #[[Che Kuo-čchiang]] (贺国强) (říjen 1996 – srpen 1999) [479] => #[[Si Ťin-pching]] (习近平) (srpen 1999 – říjen 2002) [480] => #[[Lu Čan-kung]] (卢展工) (říjen 2002 – prosinec 2004) [481] => #[[Chuang Siao-ťing]] (黄小晶) (prosinec 2004 – duben 2011) [482] => #[[Su Šu-lin]] (苏树林) (duben 2011 – listopad 2015) [483] => #[[Jü Wej-kuo]] (于伟国) (listopad 2015 – leden 2018) [484] => #[[Tchang Teng-ťie]] (唐登杰) (leden 2018 – červenec 2020) [485] => #[[Wang Ning]] (王宁) (červenec 2020 – říjen 2021) [486] => #[[Čao Lung]] (赵龙) (říjen 2021 – ''úřadující'') [487] => {{Sloupce-nový}} [488] => '''Tajemníci výboru Komunistické strany Číny provincie Fu-ťien'''
[489] => #[[Čang Ting-čcheng]] (张鼎丞) (srpen 1949 – říjen 1954) [490] => #[[Jie Fej]] (叶飞) (říjen 1954 – květen 1967) [491] => #[[Ťiang I-čen]] (江一真) (úřadující 1958–1970) [492] => #[[Chan Sien-čchu]] (韩先楚) (duben 1971 – prosinec 1974) [493] => #[[Liao Č'-kao]] (廖志高) (prosinec 1974 – únor 1982) [494] => #[[Siang Nan]] (项南) (únor 1982 – březen 1986) [495] => #[[Čchen Kuang-i]] (陈光毅) (březen 1986 – prosinec 1993 [496] => #[[Ťia Čching-lin]] (贾庆林) (prosinec 1993 – říjen 1996 [497] => #[[Čchen Ming-i]] (陈明义) (říjen 1996 – prosinec 2000　 [498] => #[[Sung Te-fu]] (宋德福) (prosinec 2000 – únor 2004 [499] => #[[Lu Čan-kung]] (卢展工) (únor 2004 – listopad 2009 [500] => #[[Sun Čchun-lan]] (孙春兰) (listopad 2009 – prosinec 2012 [501] => #[[Jou Čchüan]] (尤权) (prosinec 2012 – říjen 2017 [502] => #[[Jü Wej-kuo]] (于伟国) (říjen 2017 – 1. prosince 2020) [503] => #[[Jin Li]] (尹力) (1. prosince 2020 – ''úřadující'') [504] => {{Sloupce-konec}} [505] => [506] => == Ekonomika == [507] => V roce 2021 byl [[hrubý domácí produkt]] provincie 4,881 bilionu [[Čínský jüan|jüanů]] (~17,1 bilionů [[Koruna česká|CZK]]) a zaznamenal tak 8% nárůst oproti roku 2020.{{Citace elektronického periodika [508] => | titul = In 2021, the GDP of Fujian Province Was 4,881.036 Billion Yuan, a Year-on-year Increase of 8%-Invest News-News-Invest Fujian [509] => | periodikum = fdi.swt.fujian.gov.cn [510] => | url = https://fdi.swt.fujian.gov.cn/en/show-12496.html [511] => | datum přístupu = 2022-05-14 [512] => }} V roce 2020 dosáhlo [[Hrubý domácí produkt|HDP]] provincie 4,39 bilionu [[Čínský jüan|jüanů]] (690 miliard [[Americký dolar|USD]], 15,1 bilionů [[Koruna česká|CZK]]), přičemž v porovnání s rokem 2019, kdy bylo [[Hrubý domácí produkt|HDP]] provincie 4,239 bilionu jüanů (670 miliard USD, 14,6 bilionů CZK), zaznamenalo 3,3% meziroční růst. Podle výše [[Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] byl Fu-ťien v roce 2020 7. nejbohatší [[provincie v Číně]], respektive také 7. nejbohatší [[Administrativní dělení Číny#Seznam celků na provinční úrovni|administrativní celek na provinční úrovni]].{{Citace elektronického periodika [513] => | titul = Gross domestic product (GDP) of China in 2020, by region [514] => | periodikum = Statista [515] => | url = https://www.statista.com/statistics/278557/gdp-of-china-by-region/ [516] => | datum vydání = 2021-11-23 [517] => | jazyk = en [518] => | datum přístupu = 2022-01-03 [519] => }} HDP per capita v roce 2020 dosáhlo výše 105 818 [[Čínský jüan|jüanů]] (~15 500 [[Americký dolar|USD]]), přičemž v roce 2010 dosahovalo pouze 40 773 [[Čínský jüan|jüanů]].{{Citace elektronického periodika [520] => | titul = China: per capita GDP of Fujian province [521] => | periodikum = Statista [522] => | url = https://www.statista.com/statistics/1093744/china-per-capita-gross-domestic-product-gdp-of-fujian-province/ [523] => | jazyk = en [524] => | datum přístupu = 2022-05-14 [525] => }} [526] => [527] => Ekonomickým jádrem provincie je jihovýchodní Fu-ťien ({{Čínsky|zjednodušené=闽东南|pchin-jin=mǐn dōngnán|český přepis=min tung-nan}}), oblast zahrnující města [[Fu-čou]], [[Sia-men]], [[Pchu-tchien]], [[Čchüan-čou]] a [[Čang-čou]]. V roce 2019 oblast jihovýchodního Fu-ťienu tvořila 77 % [[Hrubý domácí produkt|HDP]] celé provincie.{{Citace elektronického periodika [528] => | titul = Fujian: Market Profile [529] => | periodikum = research.hktdc.com [530] => | url = https://research.hktdc.com/en/data-and-profiles/mcpc/provinces/fujian [531] => | datum vydání = 2021-05-13 [532] => | datum přístupu = 2022-01-03 [533] => }} [534] => [535] => Na tvorbě HDP Fu-ťienu se podle [[Ekonomický sektor|sektorového hlediska]] v roce 2020 podílel [[terciární sektor]] ze 47,5 %, [[sekundární sektor]] činil 46,3 % a [[primární sektor]] 6,2 %.{{Citace elektronického periodika [536] => | titul = Distribution of the gross domestic product (GDP) across economic sectors in China in 2020, by province or region [537] => | periodikum = Statista [538] => | url = https://www.statista.com/statistics/1089102/china-distribution-of-gross-domestic-product-gdp-across-economic-sectors-by-region-province/ [539] => | datum vydání = [540] => | jazyk = en [541] => | datum přístupu = 2022-01-03 [542] => }} I přes to, že [[zemědělství]] stále hraje určitou roli, jeho podíl na tvorbě HDP provincie dlouhodobě klesá. Za 49,2 % celkové průmyslové přidané hodnoty v roce 2019 odpovídal těžký průmysl. [543] => [544] => V roce 2019 mezi přední průmyslová odvětví (podle podílu na celkových výnosech průmyslových podniků) ve Fu-ťienu patřila výroba nekovových minerálních výrobků (7,8 %), výroba počítačů, komunikačních a jiných elektronických zařízení (7,7 %), výroba kožených, kožešinových, péřových a dalších výrobků a obuvi (7,5 %), zpracování zemědělských a přidružených výrobků (6,1 %), výroba tkanin (6,0 %), výroba textilu, oděvů a módních doplňků (4,6 %), tavení a lisování neželezných kovů (4,5 %), zpracování ropy, uhlí a jiných paliv (4,4 %), výroba elektrických strojů a zařízení (4,3 %), kulturní, vzdělávací a sportovní zboží (3,9 %) a tavení a lisování železných kovů (3,8 %). [545] => {| class="wikitable" [546] => |+Vývoj složení HDP Fu-ťienu (%) [547] => ! [548] => !1980 [549] => !2000 [550] => !2020 [551] => |- [552] => !'''Primární sektor''' [553] => |36,7 [554] => |17,0 [555] => |6,2 [556] => |- [557] => !'''Sekundární sektor''' [558] => |41,0 [559] => |43,3 [560] => |46,3 [561] => |- [562] => !'''Terciární sektor''' [563] => |22,3 [564] => |39,7 [565] => |47,5 [566] => |} [567] => [568] => == Doprava == [569] => [570] => === Silniční === [571] => K roku 2012 bylo v provincii Fu-ťien vystavěno 54 876 km hlavních silnic ({{Čínsky|překlad="státních silnic"|znaky=国道}}), z toho 3 500 km dálnic. Cílem 12. pětiletky (2011-2015) bylo do roku 2015 téměř zdvojnásobit délku dálnic, na 5 500 km.{{Citace elektronického periodika [572] => | titul = 2011年福建省国民经济和社会发展统计公报 [573] => | periodikum = web.archive.org [574] => | url = http://www.stats-fj.gov.cn/tjts/tjgb/0201202240027.htm [575] => | datum vydání = 2012-09-04 [576] => | datum přístupu = 2021-04-20 [577] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120904053006/http://www.stats-fj.gov.cn/tjts/tjgb/0201202240027.htm [578] => | datum archivace = 2012-09-04 [579] => }} Ve Fu-ťienu vedou následující dálnice: [580] => [581] => * [[Soubor:China Expwy G3 sign no name.svg|20x20pixelů]] [[Dálnice G3 Peking – Tchaj-pej]] (vede z [[Če-ťiang]]u na jih, přes prefekturu [[Nan-pching]] do [[Fu-čou]] a [[Pching-tchanu]]) [582] => * [[Soubor:China Expwy G15 sign no name.svg|25x25pixelů]] [[Dálnice G15 Šen-jang – Chaj-kchou]] (vede z [[Če-ťiang]]u podél pobřeží, přes [[Ning-te]], [[Fu-čou]], [[Pchu-tchien]], [[Čchüan-čou]], [[Sia-men]] a [[Čang-čou]] do [[Kuang-tung]]u) [583] => * [[Soubor:China Expwy G25 sign no name.svg|25x25pixelů]] [[Dálnice G25 Čchang-čchun – Šen-čen]] (vede z [[Če-ťiang]]u na jihozápad skrz fuťienské vnitrozemí, přes [[Nan-pching]], [[San-ming]] a [[Lung-jen]] do [[Kuang-tung]]u) [584] => * [[Soubor:China Expwy G70 sign no name.svg|25x25pixelů]] [[Dálnice G70 Fu-čou – Jin-čchuan]] (vede z [[Fu-čou]] na sever, přes [[Nan-pching]] a [[San-ming]] do prefektury [[Fu-čou (Ťiang-si)|Fu-čou]] v provincii [[Ťiang-si]]) [585] => * [[Soubor:China Expwy G72 sign no name.svg|25x25pixelů]] [[Dálnice G72 Čchüan-čou – Nan-ning]] (vede z [[Čchüan-čou]] na severozápad, přes prefekturu [[San-ming]] do prefektury [[Kan-čou]] v [[Ťiang-si]]) [586] => * [[Soubor:China Expwy G76 sign no name.svg|25x25pixelů]] [[Dálnice G76 Sia-men – Čcheng-tu]] (vede ze [[Sia-men]]u severozápad, přes [[Čang-čou]] a [[Lung-jen]] do [[Kan-čou]] v [[Ťiang-si]]) [587] => * [[Soubor:China Expwy G1514 sign no name.svg|34x34pixelů]] [[Dálnice G1514 Ning-te – Šang-žao]] (vede z [[Ning-te]] přes hornatý sever Fu-ťienu do prefektury [[Šang-žao]] v [[Ťiang-si]]) [588] => * [[Soubor:China Expwy G1523 sign no name.svg|34x34pixelů]] [[Dálnice G1523 Ning-po – Tung-kuan]] (vede z [[Če-ťiang]]u podél pobřeží, přes [[Ning-te]] a [[Fu-čou]], [[Pchu-tchien|Pchu-tchian]], [[Čchüan-čou]], [[Sia-men]] a [[Čang-čou]] do prefektury [[Čchao-čou]] v [[Kuang-tung]]u) [589] => * [[Soubor:China Expwy G4012 sign no name.svg|34x34pixelů]] [[Dálnice G4012 Li-jang – Ning-te]] (vede z [[Če-ťiang]]u do [[Ning-te]]) [590] => [591] => === Letecká === [592] => [[Soubor:Xiamen Gaoqi International Airport Terminal 4 (20170121145528).jpg|náhled|250x250pixelů|Terminál 4 [[Mezinárodní letiště Sia-men Kao-čchi|mezinárodního letiště Sia-men Kao-čchi]]]] [593] => Nejrušnějším letištěm ve Fu-ťienu je [[Mezinárodní letiště Sia-men Kao-čchi]], které zároveň patří mezi 15 nejrušnějších letišť v Číně.{{Citace elektronického periodika [594] => | titul = XIAMEN GAOQI INTERNATIONAL AIRPORT: ENSURING FAST HEALTH SCREENING FOR INTERNATIONAL ARRIVALS {{!}} Transport Security International Magazine [595] => | periodikum = www.tsi-mag.com [596] => | url = https://www.tsi-mag.com/xiamen-gaoqi-international-airport-ensuring-fast-health-screening-for-international-arrivals/ [597] => | datum vydání = 2020-06-27 [598] => | jazyk = en-US [599] => | datum přístupu = 2022-05-13 [600] => }} Dalšími mezinárodními letišti v provincii jsou [[Mezinárodní letiště Fu-čou Čchang-le]], obsluhující oblast provinčního hlavního města, a [[Mezinárodní letiště Čchüan-čou Ťin-ťiang]]. [[Mezinárodní letiště Fu-čou Čchang-le]] bylo otevřeno v roce 1997 a patří zhruba mezi 30 nejrušnějších letišť v Číně.{{Citace elektronického periodika [601] => | titul = Fuzhou Changle International Airport [602] => | periodikum = placeandsee.com [603] => | url = https://placeandsee.com/wiki/fuzhou-changle-international-airport?spmchkbj=spmprvbj2g9354hruLH9P8x3BrTQLULLeZ [604] => | jazyk = en [605] => | datum přístupu = 2022-05-13 [606] => }} [607] => [608] => Ve výstavbě je také nové [[Mezinárodní letiště Sia-men Siang-an]], které po dokončení možná nahradí současné Mezinárodní letiště Sia-men Kao-čchi. Do provozu by mělo být uvedeno v roce 2025.{{Citace elektronického periodika [609] => | titul = China Begins Construction Of Xiamen Xiang’an Airport {{!}} Aviation Week Network [610] => | periodikum = aviationweek.com [611] => | url = https://aviationweek.com/air-transport/airports-routes/china-begins-construction-xiamen-xiangan-airport [612] => | datum přístupu = 2022-05-13 [613] => }}{{Citace elektronického periodika [614] => | titul = Chinese City of Xiamen Starts Work on Second Airport Costing USD9.7 Billion [615] => | periodikum = www.yicaiglobal.com [616] => | url = https://www.yicaiglobal.com/news/china-xiamen-starts-usd97-billion-second-airport-project [617] => | jazyk = en [618] => | datum přístupu = 2022-05-13 [619] => }} [620] => [621] => Ve Fu-ťienu se také nachází [[Letiště Wu-i-šan]], které obsluhuje severní oblasti provincie, zejména prefekturu [[Nan-pching]], dále [[Letiště Lung-jen Kuan-č'-šan]], sloužící zároveň jako vojenská základna [[Letectvo Čínské lidové republiky|čínského letectva]] a regionální [[Letiště San-ming Ša-sien]], které bylo otevřeno v roce 2016.{{Citace elektronického periodika [622] => | titul = Sanming Shaxian Airport Opens for Business [623] => | periodikum = www.chinaaviationdaily.com [624] => | url = http://www.chinaaviationdaily.com/news/51/51235.html [625] => | datum přístupu = 2022-05-13 [626] => }} [627] => [628] => === Železniční === [629] => [[Soubor:Platform in Xiamen Railway Station 20170727.jpg|náhled|250x250pixelů|Nástupiště v železniční stanci Sia-men]] [630] => Vzhledem k hornatému terénu provincie a tradiční prominenci námořní dopravy byl Fu-ťien připojen k železniční síti relativně pozdě. První železniční spojení se sousedními provinciemi Ťiang-si, Kuang-tung a Če-ťiang byla zprovozněna v letech 1959, 2000 a 2009. [631] => [632] => K roku 2013 mezi Fu-ťienem a provincií [[Ťiang-si]] na severozápadě existovala čtyři železniční spojení: [[železniční trať Jing-tchan – Sia-men]] (otevřena v roce 1959), [[železniční trať Cheng-feng – Nan-pching]] (1998), [[železniční trať Kan-čou – Lung-jen]] (2005) a vysokorychlostní [[železniční trať Siang-tchang – Pchu-tchien]] (2013). [633] => [634] => Pobřeží provincie je lemováno [[Vysokorychlostní trať Chang-čou – Fu-čou – Šen-čen|vysokorychlostní tratí Chang-čou – Fu-čou – Šen-čen]], která Fu-ťien spojuje s provinciemi [[Če-ťiang]] na severovýchodě a [[Kuang-tung]] na jihozápadu. Na území Fu-ťienu se konkrétně nachází tři z pěti sekcí této trati; jedná se o [[Železniční trať Wen-čou – Fu-čou|sekci Wen-čou – Fu-čou]], [[Železniční trať Fu-čou – Sia-men|sekci Fu-čou – Sia-men]] a [[Železniční trať Sia-men – Šen-čen|sekci Sia-men – Šen-čen]].{{Citace elektronického periodika [635] => | příjmení = Pang [636] => | jméno = Kelly [637] => | titul = The Southeast Coast High-Speed Rail Lines, China High-Speed Rail [638] => | periodikum = www.chinahighlights.com [639] => | url = https://www.chinahighlights.com/china-trains/southeast-coast-high-speed-railway.htm [640] => | datum vydání = 2021-12-27 [641] => | jazyk = en [642] => | datum přístupu = 2022-01-06 [643] => }} Trať mezi Sia-menem a Šen-čenem byla uvedena do provozu v prosinci 2013 po šesti letech výstavby. Jednalo se o poslední sekci celé [[Vysokorychlostní trať Chang-čou – Fu-čou – Šen-čen|vysokorychlostní trati Chang-čou – Fu-čou – Šen-čen]], vysokorychlostního železničního koridoru na jihovýchodním pobřeží Číny. Nová trať zkrátila dobu cesty mezi [[Sia-men]]em ve Fu-ťienu a [[Šen-čen]]em v provincii [[Kuang-tung]] z 11 na 3 hodiny.{{Citace elektronické monografie [644] => | titul = Xiamen–Shenzhen High-Speed Line [645] => | url = https://www.railway-technology.com/projects/xiamen-shenzhen-high-speed-line-china/ [646] => | vydavatel = Railway Technology [647] => | datum vydání = 2014-01-22 [648] => | datum přístupu = 2022-01-06 [649] => | jazyk = en-US [650] => }} [651] => [652] => Kvůli vysoké vytíženosti je ve výstavbě je druhá, rychlejší [[vysokorychlostní trať Fu-čou – Sia-men]]. Měla být uvedena do provozu v roce 2023. [653] => [654] => S Kuang-tungem je Fu-ťien také propojen [[Železniční trať Čang-pching – Lung-čchuan|železniční tratí Čang-pching – Lung-čchuan]]. [655] => [656] => Od června 2015 je v provozu také [[vysokorychlostní trať Che-fej – Fu-čou]], která Fu-ťien spojuje s provincií [[An-chuej]]. Trať zkrátila dobu cesty mezi hlavními městy těchto tvou provincií z osmi na méně než čtyři hodiny.{{Citace elektronické monografie [657] => | příjmení = Barrow [658] => | jméno = Keith [659] => | titul = China opens Hefei - Fuzhou high-speed line [660] => | url = https://www.railjournal.com/regions/asia/china-opens-hefei-fuzhou-high-speed-line/ [661] => | datum vydání = 2015-06-30 [662] => | datum přístupu = 2022-01-05 [663] => | jazyk = en [664] => }} [665] => [666] => === Námořní === [667] => Mezi nejvýznamnější přístavy ve Fu-ťienu patří [[přístav ve Fu-čou]], [[přístav v Sia-menu]] a [[přístav v Mejčoujském zálivu]]. [668] => [669] => === Metro === [670] => Ve Fu-ťienu jsou systémy [[Metro|metra]] budovány ve dvou městech. Jedná se o [[metro ve Fu-čou]], hlavním městě provincie, a [[metro v Sia-menu]]. Systém [[Metro ve Fu-čou|Fučouského metra]] by podle plánů měl mít celkovou délku 338 km, přičemž bude obsluhováno 215 stanic. První linka byla spuštěna v roce 2016, v roce 2022 byly ve [[Fu-čou]] v provozu již 3 linky.{{Citace elektronického periodika [671] => | příjmení = Barrow [672] => | jméno = Keith [673] => | titul = Fuzhou opens first metro line [674] => | periodikum = International Railway Journal [675] => | url = https://www.railjournal.com/regions/asia/fuzhou-opens-first-metro-line/ [676] => | datum vydání = 2016-05-20 [677] => | datum přístupu = 2022-05-13 [678] => }}{{Citace elektronického periodika [679] => | příjmení = Preston [680] => | jméno = Robert [681] => | titul = Fuzhou Metro opens Line 5 [682] => | periodikum = International Railway Journal [683] => | url = https://www.railjournal.com/passenger/metros/fuzhou-metro-opens-line-5/ [684] => | datum vydání = 2022-05-04 [685] => | datum přístupu = 2022-05-13 [686] => }} [687] => [688] => V [[Sia-men]]u byla první linka metra uvedena do provozu na konci roku 2017. Celkem by síť [[Metro v Sia-menu|Siamenského metra]] měla mít 267 km a 139 stanic.{{Citace elektronického periodika [689] => | příjmení = Briginshaw [690] => | jméno = David [691] => | titul = First metro line opens in Xiamen [692] => | periodikum = International Railway Jounral [693] => | url = https://www.railjournal.com/passenger/metros/xiamen-opens-its-first-metro-line/ [694] => | datum vydání = 2018-01-05 [695] => | datum přístupu = 2022-05-13 [696] => }} [697] => [698] => == Školství == [699] => [[Soubor:Xiamen University in the night 2019.jpg|náhled|300x300pixelů|[[Siamenská univerzita]] za soumraku]] [700] => V roce 2017 bylo ve Fu-ťienu celkem 7791 [[Mateřská škola|mateřských škol]] s kapacitou pro 1,57 milionu dětí, 6433 [[Základní škola|základních]] a nižších středních škol s 4,14 miliony žáky a 533 [[Střední škola|vyšších středních škol]] se 634 700 studenty. V provincii bylo také 51 vyšších odborných institucí, z nichž 8 bylo provinčních a 6 národních ukázkových škol. Vyšší odborné školy ve Fu-ťienu navštěvovalo 257 000 studentů, což činilo 34% studentů v institucích vyššího vzdělávání. V provincii dále bylo 207 středních odborných škol se 381 000 studenty. Z nich bylo 31 národních ukázkových škol a 16 provinčních škol. Ve Fu-ťienu je také 62 technických škol (z nichž je 14 klíčových národních škol a 9 provinčních), na kterých studuje 64 000 studentů.{{Citace elektronického periodika [701] => | titul = Education, Science and Technology - About Fujian - 福建省人民政府门户网站 [702] => | periodikum = www.fujian.gov.cn [703] => | url = http://www.fujian.gov.cn/english/FujianInfo/AboutFujian/201702/t20170210_1869392.htm [704] => | datum vydání = 2017-02-10 [705] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220514100439/http://www.fujian.gov.cn/english/FujianInfo/AboutFujian/201702/t20170210_1869392.htm [706] => | datum přístupu = 2022-05-14 [707] => }} [708] => [709] => Ve Fu-ťienu bylo 88 institucí vyššího vzdělávání, na nichž studovalo 756 400 studentů bakalářských, či jedno- až tříletých studijních programů. V provincii bylo 203 celků autorizovaných udělovat magisterské tituly a 81 autorizovaných udělovat doktorské tituly. [710] => [711] => === Vysoké školy === [712] => * [[Siamenská univerzita]] ([[dvojitá prvotřídní univerzita]]; dříve součást [[Projekt 211|Projektu 211]] a [[Projekt 985|Projektu 985]]) [713] => * [[Fučouská univerzita]] ([[dvojitá prvotřídní univerzita]]; dříve součást [[Projektu 211]]) [714] => * [[Univerzita Chua-čchiao]] [715] => * [[Univerzita Ťi-mej]] [716] => * [[Siamenská technologická univerzita]] [717] => * [[Lungjenská univerzita]] [718] => * [[Pedagogická univerzita Min-nan]] [719] => * [[Pchutchienská univerzita]] [720] => * [[Čchüančouská pedagogická univerzita]] [721] => * [[Sanmingská univerzita]] [722] => * [[Univerzita Wu-i]] [723] => * [[Fuťienská zemědělská a lesnická univerzita]] [724] => * [[Fuťienská univerzita tradiční čínské medicíny]] [725] => * [[Univerzita Min-ťiang]] [726] => * [[Fuťienská lékařská univerzita]] [727] => * [[Fuťienská pedagogická univerzita]] [728] => * [[Fuťienská technologická univerzita]] [729] => * [[Univerzita Jang-En]] [730] => [731] => == Odkazy == [732] => [733] => === Reference === [734] => [735] => [736] => === Externí odkazy === [737] => * {{Commonscat}} [738] => [739] => {{Fu-ťien}} [740] => {{Čína}} [741] => {{Autoritní data}} [742] => {{Portály|Čína}} [743] => [744] => [[Kategorie:Fu-ťien| ]] [745] => [[Kategorie:Provincie v Číně]] [] => )
good wiki

Fu-ťien

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Fu-čou','Sia-men','Čchüan-čou','Če-ťiang','Ťiang-si','Čang-čou','Nan-pching','Ning-te','Čína','Kuang-tung','Pchu-tchien','San-ming'

Čang-čou

Čang-čou je město situované na jihovýchodě provincie Če-ťiang v Čínské lidové republice.

Čchüan-čou

Če-ťiang

Če-ťiang (čínsky: 浙江) je provincie v Čínské lidové republice nacházející se na východě země.

Čína

Fu-čou

Kuang-tung

Nan-pching

Ning-te

Pchu-tchien

San-ming

Sia-men

Ťiang-si