Array ( [0] => 14727872 [id] => 14727872 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Fytocenologie [uri] => Fytocenologie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Fytocenologie''' (dříve nazývána v ČR též '''geobotanika''') je nauka o [[Rostlinné společenstvo|rostlinných společenstvech]] zkoumající [[rostlinné formace]] světa. V [[angličtina|angličtině]] se obor nazývá zpravidla '''phytosociology'''. Fytocenologie občas bývá zaměňována s [[Fytogeografie|fytogeografií]], což je nauka o rozšíření rostlin na [[Země|Zemi]]. Alternativními systémy, které se rovněž zabývají rostlinnými společenstvy, jsou [[lesnická typologie]] a [[geobiocenologie]]. Tyto systémy používají zpravidla lesníci na lesní biotopy, méně i na primární bezlesí, ovšem nikoli na sekundární bezlesí (vytvořené člověkem). Fytocenologii používají botanici na různá společenstva včetně některých nepřímo vytvořených člověkem. [1] => [2] => == Oblasti zájmu == [3] => Fytocenologie se zabývá primárními rostlinnými společenstvy, tedy takovými, která by tady byla i bez vlivu člověka, např. [[Bučina|bučiny]], přirozené [[smrčina|smrčiny]] aj. Předmětem jejího zájmu jsou však i sekundární společenstva, tedy ta, na jejichž vzniku se částečně podílel člověk, ať už přímo, nebo nepřímo, a tato společenstva se nakonec přírodními procesy stabilizovala. Příkladem jsou kosené louky, [[pastvina|pastviny]], [[ruderální vegetace]], akátiny, společenstva plevelů aj. Nezabývá se však společenstvy vzniklými za silného přispění člověka, jako třeba brzděním [[sukcese (ekologie)|sukcese]] (např. u luk), ale také různým vysazováním či vyséváním. Proto se nezabývá např. vysázenými monokulturami geograficky nepůvodních dřevin, kulturou [[Tolice vojtěška|vojtěšky]], kulturní vysetou loukou (např. téměř monocenózou [[kostřava rákosovitá|kostřavy rákosovité]]) aj. Nezabývá se porostem pšenice, která zde roste jen díky neustálému vysévání, ale společenstvy plevelů, jejichž existenci podmiňuje člověk jen nepřímo, už ano. [4] => [5] => == Pravidla klasifikace == [6] => Pravidla klasifikace se řídí podle [[Mezinárodní kód fytocenologické nomenklatury|Mezinárodního kódu fytocenologické nomenklatury]]. Klasifikační jednotka kterékoliv úrovně se ve fytocenologii nazývá [[syntaxon]] (v taxonomii biologických druhů se v obdobném významu používá slovo [[taxon]]). [[Taxonomická kategorie]] se ve fytocenologii nazývá [[rank]]. Jména syntaxonů se obvykle tvoří z názvu botanického druhu (nebo názvů dvou druhů oddělených spojovníkem), doplněného koncovkou příslušné úrovně kategorizace (příslušného ranku). Za název se přidává zkratka autorské citace, tedy údaj o tom, kdo syntaxon zavedl. Je zvykem zapisovat (i u běžných citacích v článku) nejen autora, ale i rok. [7] => [8] => :{| border=1 [9] => |colspan="4" align="center" bgcolor="#C1CDC1" | '''Hlavní [[rank]]y''' [10] => |- [11] => |align="center" style="width:90px;" bgcolor="#E0EEE0" | název ranku [12] => |align="center" style="width:90px;" bgcolor="#E0EEE0" | koncovka [13] => |align="center" style="width:90px;" bgcolor="#E0EEE0" | příklad [14] => |- [15] => |[[Asociace (fytocenologie)|Asociace]]||-etum||Angelico oleracei-Cirsietum palustris [16] => |- [17] => |[[Svaz (fytocenologie)|Svaz]]||-ion||Fagion silvaticae [18] => |- [19] => |[[Řád (fytocenologie)|Řád]]||-etalia||Arrhenatheretalia elatioris [20] => |- [21] => |[[Třída (fytocenologie)|Třída]]||-etea||Festuco-Brometea [22] => |} [23] => [24] => Podobně jako v taxonomické hierarchii je třída obšírnějším taxonem než řád (skládá se tedy z jednoho až několika řádů). Svaz je na hierarchické úrovni obdobou [[Čeleď|čeledi]], asociace pak [[druh]]u. [25] => [26] => :{| border=1 [27] => |colspan="4" align="center" bgcolor="#C1CDC1" | '''Vedlejší [[rank]]y''' [28] => |- [29] => |align="center" style="width:90px;" bgcolor="#E0EEE0" | název ranku [30] => |align="center" style="width:90px;" bgcolor="#E0EEE0" | koncovka [31] => |align="center" style="width:90px;" bgcolor="#E0EEE0" | příklad [32] => |- [33] => |[[Subasociace (fytocenologie)|Subasociace]]||-etosum||Lathyro versicoloris-Quercetum pubescentis poetosum [34] => |- [35] => |[[Podsvaz (fytocenologie)|Podsvaz]]||-enion||Acerenion pseudoplatani [36] => |- [37] => |[[Podřád (fytocenologie)|Podřád]]||-enalia||  [38] => |- [39] => |[[Podtřída (fytocenologie)|Podtřída]]||-enea||  [40] => |} [41] => [42] => Subasociace a podsvazy jsou používány běžně, podřády a podtřídy velmi zřídka. [43] => [44] => Kromě hlavních a vedlejších ranků se používají ještě neformální jednotky, například společenstvo, varianta, geografická rasa atd. Ty se zpravidla označují jménem biologického druhu. Často jsou tyto neformální jednotky používány tehdy, pokud společenstvo není jasně vylišitelné či existují spory ohledně jeho popisu (např. jednotlivé typy [[acidofilní bor|acidofilních borů]]). [45] => [46] => Některá pravidla: [47] => * Princip priority: každý syntaxon má jen jedno správné jméno. Existuje-li více názvů, je správný ten nejstarší. Nerozhoduje tedy výstižnost označení. [48] => * [[Asociace (fytocenologie)|Asociace]] je základní rank (ale není bezpodmínečně základní jednotkou). [49] => * Jako [[Nomenklatorický typ (fytocenologie)|nomenklatorický typ]] slouží snímek společenstva. [50] => * Lze zamítnout snímky představující směs (přechod) různých asociací. [51] => [52] => == Výzkum == [53] => Základní metodou výzkumu je tzv. '''''fytocenologický snímek''''', v angličtině se používá termín ''phytosociological relevé''. Jedná se o zápis [[vegetace]] určitými metodami. Vymezí se nejdříve plocha, která může být různě velká, v závislosti na vegetaci. Větší plocha je nutná u lesů, třeba 200–400 m². Menší plochy se volí u luk, většinou 16–25 m². Nejmenší u maloplošné vegetace, např. [[prameniště]], i 1 m², někdy i méně. Fytocenologický snímek se sepisuje u subjektivně víceméně [[Homogennost|homogenní]] vegetace, nesmyslné je vymezovat třeba plochu, kdy na polovině bude les a na polovině louka. Ve všech patrech se sepíšou veškeré druhy rostlin v ploše v jednotlivých patrech (která jsou přítomna), E3: [[stromové patro]], E2: [[keřové patro]], E1: bylinné patro, E0: mechové patro. V rámci jednotlivých pater určíme pokryvnost všech druhů. K tomu se používají různé stupnice, např. [[Braun-Blanquetova stupnice new]]: r – 1 až 2 jedinci s nepatrnou pokryvností, + – pokryvnost pod 1 % plochy, 1 – pokryvnost 1 až 5 % plochy, 2m – pokryvnost kolem 5 % plochy, 2a – pokryvnost 5 až 15 % plochy, 2b – pokryvnost 15 až 25 % plochy, 3 – pokryvnost 25 až 50 % plochy, 4 – pokryvnost 50 až 75 % plochy, 5 – pokryvnost 75 až 100 % plochy. Někdy se používají jiné stupnice, např. lesníci hodně používají [[Zlatníkova stupnice|Zlatníkovu stupnici]]. Ke každému snímku je nutné napsat další doprovodné údaje, lokalizaci, [[Soustava souřadnic|souřadnice]], sklon svahu, expozice svahu, datum aj. [54] => [55] => Jestliže se nashromáždí určitý statisticky významný počet fytocenologických snímků, přistoupí se na vyhodnocování. To se dnes dělá hlavně pomocí počítačových programů. Snímky se většinou zapisují do programu [[turboveg]], který je za určitých podmínek volně stažitelný [http://www.sci.muni.cz/botany/vegsci/dbase.php?lang=cz]. Databáze se poté vyhodnocují v dalších programech, např. v programu [[Juice (botanika)|Juice]] [http://www.sci.muni.cz/botany/juice/], stažitelném zdarma. [56] => [57] => Pro rozlišování jednotlivých společenstev jsou důležité tzv. ''diagnostické druhy'', tedy druhy, jejichž výskyt je koncentrován v dané [[Vegetační jednotka|vegetační jednotce]]. Dále jsou podstatné ''konstantní druhy'', tedy druhy, které se v dané vegetační jednotce vyskytují s vysokou frekvencí, ale mohou být hojně zastoupeny i v jiných vegetačních jednotkách. ''Dominantní druhy'' jsou druhy, které v dané vegetační jednotce mají často vysokou pokryvnost, ale mohou se vyskytovat i v jiných jednotkách. [58] => [59] => == Související články == [60] => * [[Fytogeografie]] [61] => [62] => == Externí odkazy == [63] => * {{Commonscat}} [64] => * [http://www.sci.muni.cz/botany/chytry/veg-cr/Fytocenologicka-nomenklatura.pdf Fytocenologická nomenklatura]{{Nedostupný zdroj}} (M. Chytrý) – [http://botzool.sci.muni.cz/ Ústav botaniky a zoologie] [[Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity|Přírodovědecké fakulty]] [[Masarykova univerzita|Masarykovy univerzity]] v Brně – neplatný odkaz ! [65] => {{Autoritní data}} [66] => [67] => [[Kategorie:Fytocenologie| ]] [68] => [[Kategorie:Ekologie]] [] => )
good wiki

Fytocenologie

Fytocenologie (dříve nazývána v ČR též geobotanika) je nauka o rostlinných společenstvech zkoumající rostlinné formace světa. V angličtině se obor nazývá zpravidla phytosociology.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'rank','Fytogeografie','Asociace (fytocenologie)','Svaz (fytocenologie)','lesnická typologie','keřové patro','Homogennost','vegetace','druh','angličtina','Rostlinné společenstvo','smrčina'

Angličtina

Druh

Fytogeografie

Rank

Smrčina

Vegetace