Array ( [0] => 15489430 [id] => 15489430 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Gadolinium [uri] => Gadolinium [3] => Gadolinium-2.jpg [img] => Gadolinium-2.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Gadolinium je chemický prvek, který se nachází na 64. místě v periodické tabulce. Je to stříbrně bílý, lesklý kov patřící do skupiny lanthanoidů, a je známý pro své zajímavé fyzikální a chemické vlastnosti. Objeveno bylo v roce 1880 švédským chemikem Ludvigem Gahnem, a jeho název pochází od názvu minerálu gadolinit, který byl pojmenován po finském chemikovi Johanovi Gadolinem. Gadolinium je fascinující prvek, jehož chemické sloučeniny a vlastnosti nacházejí uplatnění v širokém spektru technologií. Jeho paramagnetické vlastnosti jsou základním předpokladem pro pokrok v oblasti zobrazovací techniky, zejména v magnetické rezonanci. Často se používá jako kontrastní látka při lékařských vyšetřeních, což přispívá k rychlejšímu a přesnějšímu diagnostikování zdravotních problémů. V oblasti materiálového inženýrství se gadolinium používá k výrobě vysoce výkonných magnetů a slitin, které zjednodušují mnoho technologických procesů a přispívají k vývoji nových, efektivnějších materiálů. Je také součástí některých jaderných reaktorů, kde pomáhá regulovat neutronový tok, což podporuje bezpečnou a efektivní výrobu energie. Ačkoli se gadolinium v přírodě vyskytuje v malých množstvích, jeho přínos pro moderní vědu a techniku je značný. Vědci se neustále snaží objevovat nové možnosti jeho využití, což ukazuje na fascinující potenciál přírodních prvků a jejich vliv na náš každodenní život. S ohledem na důležitost gadolinium se při jeho zpracování a aplikacích klade důraz na odpovědné využívání zdrojů a ekologické aspekty, což posiluje trvale udržitelný rozvoj. [oai_cs_optimisticky] => Gadolinium je chemický prvek, který se nachází na 64. místě v periodické tabulce. Je to stříbrně bílý, lesklý kov patřící do skupiny lanthanoidů, a je známý pro své zajímavé fyzikální a chemické vlastnosti. Objeveno bylo v roce 1880 švédským chemikem Ludvigem Gahnem, a jeho název pochází od názvu minerálu gadolinit, který byl pojmenován po finském chemikovi Johanovi Gadolinem. Gadolinium je fascinující prvek, jehož chemické sloučeniny a vlastnosti nacházejí uplatnění v širokém spektru technologií. Jeho paramagnetické vlastnosti jsou základním předpokladem pro pokrok v oblasti zobrazovací techniky, zejména v magnetické rezonanci. Často se používá jako kontrastní látka při lékařských vyšetřeních, což přispívá k rychlejšímu a přesnějšímu diagnostikování zdravotních problémů. V oblasti materiálového inženýrství se gadolinium používá k výrobě vysoce výkonných magnetů a slitin, které zjednodušují mnoho technologických procesů a přispívají k vývoji nových, efektivnějších materiálů. Je také součástí některých jaderných reaktorů, kde pomáhá regulovat neutronový tok, což podporuje bezpečnou a efektivní výrobu energie. Ačkoli se gadolinium v přírodě vyskytuje v malých množstvích, jeho přínos pro moderní vědu a techniku je značný. Vědci se neustále snaží objevovat nové možnosti jeho využití, což ukazuje na fascinující potenciál přírodních prvků a jejich vliv na náš každodenní život. S ohledem na důležitost gadolinium se při jeho zpracování a aplikacích klade důraz na odpovědné využívání zdrojů a ekologické aspekty, což posiluje trvale udržitelný rozvoj. ) Array ( [0] => {{Infobox - chemický prvek [1] => [2] => | značka = Gd [3] => | protonové číslo = 64 [4] => | název = Gadolinium [5] => | latinsky = Gadolinium [6] => | nad = [7] => | pod = [[Curium|Cm]] [8] => | vlevo = [[Europium]] [9] => | vpravo = [[Terbium]] [10] => | dolní tabulka = ano [11] => [12] => | chemická skupina = Lanthanoidy [13] => | číslo CAS = 7440-54-2 [14] => | skupina = [15] => | perioda = 6 [16] => | blok = f [17] => | obrázek = Gadolinium-2.jpg [18] => | popisek = Čisté (99,95%) amorfní gadolinium, 12 g [19] => [20] => | emisní spektrum = Gadolinium spectrum visible.png [21] => | relativní atomová hmotnost = 157,25(3) [22] => | atomový poloměr = 1,80 Å (180 pm) [23] => | elektronová konfigurace = [Xe] 4f7 5d1 6s2 [24] => [25] => | skupenství = Pevné [26] => | hustota = 7,90 g/cm3;
Hustota při teplotě tání: 7,4 g/cm3 [27] => | tvrdost = [28] => | teplota tání = 1312 [29] => | teplota varu = 3273 [30] => [31] => | skupenské teplo tání = 10,05 kJ/mol [32] => | skupenské teplo varu = 301,3 kJ/mol [33] => | molární tepelná kapacita = 37,03 J.mol−1.K−1 [34] => [35] => | elektronegativita = 1,20 [36] => | ionizační energie = 593,4 kJ/mol [37] => | ionizační energie2 = 1170 kJ/mol [38] => | ionizační energie3 = 1990 kJ/mol [39] => [40] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS02}}{{Citace elektronického periodika | titul = Gadolinium | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/23982 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24}}
{{Varování}} [41] => }} [42] => '''Gadolinium''' (chemická značka '''Gd''', {{vjazyce|la}} ''Gadolinium'') je měkký stříbřitě bílý, vnitřně přechodný [[kovy|kovový]] feromagnetický prvek, osmý člen skupiny [[lanthanoidy|lanthanoidů]]. Nachází využití v jaderné energetice a při výrobě počítačových pamětí. [43] => [44] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [45] => Gadolinium je stříbřitě bílý, měkký přechodný feromagnetický kov. [46] => [47] => Chemicky je gadolinium méně reaktivní než předchozí prvky ze skupiny lanthanoidů. Na suchém [[vzduch]]u je prakticky stálé, ve vlhkém prostředí se pomalu pokrývá vrstvičkou oxidu. S [[voda|vodou]] reaguje gadolinium velmi pozvolna za vzniku plynného [[vodík]]u, ale snadno se rozpouští v běžných minerálních [[kyseliny|kyselinách]]. [48] => [49] => Ve sloučeninách se vyskytuje pouze v mocenství Gd3+ a jejich vlastnosti jsou značně podobné sloučeninám ostatních lanthanoidů a [[hliník]]u. Všechny tyto prvky tvoří například vysoce stabilní oxidy, které nereagují s vodou a jen velmi obtížně se [[redoxní reakce|redukují]]. Ze solí anorganických kyselin jsou důležité především [[fluoridy]] a [[fosforečnany]], jejich nerozpustnost ve vodě se používá k separaci lanthanoidů od jiných kovových iontů. Gadolinité soli jsou obvykle bezbarvé nebo bílé. [50] => [51] => Gadolinium jako jediný lanthanoid a jediný kov mimo skupinu kovů [[kovy skupiny železa|triády železa]] vykazuje [[feromagnetismus|feromagnetické vlastnosti]] a je proto silně přitahován magnety. Feromagnetismus se však projevuje za nižších teplot než pokojových (viz [[Curieova teplota]]). [52] => [53] => Významnou vlastnosti gadolinia je nejvyšší [[účinný průřez]] pro záchyt tepelných [[neutron]]ů ze všech známých prvků. [54] => [55] => == Historie objevu == [56] => Roku [[1880]] objevil švýcarský chemik [[Jean Charles Galissard de Marignac]] neznámé [[spektrální čára|emisní čáry]] ve spektru didymu a minerálu ''[[Gadolinit-(Y)|gadolinitu]]'' a přiřadil je doposud neznámému prvku z řady lanthanoidů. Čistý oxid gadolinitý izoloval francouzský chemik [[Paul Émile Lecoq de Boisbaudran]] roku [[1886]] z oxidu [[yttrium|yttria]]. [57] => [58] => Jméno získalo gadolinium podle minerálu, který byl pojmenován po finském chemiku a geologovi [[Johan Gadolin|Johanu Gadolinovi]]. [59] => [60] => == Výskyt a výroba == [61] => Gadolinium je v [[zemská kůra|zemské kůře]] obsaženo v koncentraci 5,4–6,4 mg/kg, o jeho obsahu v mořské vodě chybí údaje. Ve vesmíru připadá jeden atom gadolinia na 100 miliard atomů [[vodík]]u. [62] => [63] => V přírodě se gadolinium vyskytuje pouze ve formě sloučenin. Neexistují však ani minerály, v nichž by se některé lanthanoidy (prvky vzácných zemin) vyskytovaly samostatně, ale vždy se jedná o minerály směsné, které obsahují prakticky všechny prvky této skupiny. Mezi nejznámější patří ''[[monazit]]y'' (Ce,La,Th,Nd,Y)PO4 a ''[[xenotim]]'', chemicky [[fosforečnany]] lanthanoidů, dále ''[[bastnäsit]]y'' (Ce,La,Y)CO3F, tj. směsné fluorouhličitany prvků vzácných zemin a např. minerál ''[[Gadolinit-(Y)|gadolinit]]'' (Ce,La,Nd,Y)2FeBe2Si2O10. [64] => [65] => Velká ložiska těchto [[Ruda|rud]] se nalézají ve [[Skandinávie|Skandinávii]], [[Spojené státy americké|USA]], [[Čína|Číně]] a [[Vietnam]]u. Významným zdrojem jsou i fosfátové suroviny – ''[[apatit]]y'' z poloostrova [[Kola (poloostrov)|Kola]] v [[Rusko|Rusku]]. [66] => [67] => Při průmyslové výrobě prvků vzácných zemin se jejich rudy nejprve louží směsí [[kyselina sírová|kyseliny sírové]] a [[kyselina chlorovodíková|chlorovodíkové]] a ze vzniklého roztoku solí se přídavkem [[hydroxid sodný|hydroxidu sodného]] vysráží [[hydroxidy]]. [68] => [69] => Separace jednotlivých prvků se provádí řadou různých postupů – kapalinovou [[extrakce|extrakcí]], za použití [[ionex]]ových kolon nebo selektivním srážením nerozpustných [[Komplexní sloučenina|komplexních solí]]. [70] => [71] => Příprava čistého kovu se obvykle provádí [[Redoxní reakce|redukcí]] [[Oxid gadolinitý|oxidu gadolinitého]] Gd2O3 elementárním [[vápník]]em. [72] => [73] => : Gd2O3 + 3 Ca → 2 Gd + 3 CaO [74] => [[Soubor:Gadolinium.jpg|vpravo|250px|náhled|kovové gadolinium]] [75] => [76] => == Použití a sloučeniny == [77] => Ferromagnetické vlastnosti gadolinia se využívá při výrobě počítačových [[pevný disk|pevných disků]] a jiných paměťových médií pro výpočetní techniku. [78] => [79] => Vysoký [[účinný průřez]] pro záchyt [[neutron]]ů se uplatní především v [[jaderná energetika|jaderné energetice]]. Gadolinium je podstatnou součástí [[Moderátor neutronů|moderátorových tyčí]] v [[jaderný reaktor|jaderných reaktorech]], které slouží k regulaci intenzity [[Štěpná jaderná reakce|štěpné reakce]] v reaktoru. Při zasunutí těchto tyčí do nitra reaktoru dojde k záchytu většiny uvolněných neutronů a tím k zpomalení nebo úplnému zastavení štěpné reakce. Vzhledem k vysoké výrobní ceně gadolinia jsou tyto materiály používány jen ve speciálních případech, např. v reaktorech jaderných [[ponorka|ponorek]] a podobně. [80] => [81] => V [[metalurgie|metalurgickém průmyslu]] slouží přídavky malých množství gadolinia ke zlepšení vlastností vysoce legovaných [[ocel]]í, zlepšují jejich opracovatelnost a odolnost proti [[Koroze|korozi]]. [82] => [83] => V medicíně se sloučeniny gadolinia ([[chelatace|cheláty]]) používají jako kontrastní látky při vyšetření pacienta metodou [[magnetická rezonance|magnetické rezonance]], což však může být spojeno s různými riziky.{{Citace elektronické monografie | titul = Otázky a odpovědi týkající se přehodnocení kontrastních látek obsahujících gadolinium | url = http://www.sukl.cz/otazky-a-odpovedi-tykajici-se-prehodnoceni-kontrastnich | vydavatel = [[Státní ústav pro kontrolu léčiv]] | datum_vydání = 2009-11-20 | datum_přístupu = 2017-12-11}} Injekčně aplikované soli gadolinia slouží ke zvýraznění odezvy vyšetřované tkáně. [84] => [85] => == Odkazy == [86] => === Reference === [87] => [88] => [89] => === Literatura === [90] => * Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 [91] => * Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 [92] => * Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 [93] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [94] => [95] => === Externí odkazy === [96] => * {{Commonscat|Gadolinium}} [97] => * {{Wikislovník|heslo=gadolinium}} [98] => [99] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [100] => {{Autoritní data}} [101] => {{Portály|Chemie}} [102] => [103] => [[Kategorie:Gadolinium| ]] [104] => [[Kategorie:Kovy]] [105] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [106] => [[Kategorie:Lanthanoidy]] [] => )
good wiki

Gadolinium

Gadolinium (chemická značka Gd, Gadolinium) je měkký stříbřitě bílý, vnitřně přechodný kovový feromagnetický prvek, osmý člen skupiny lanthanoidů. Nachází využití v jaderné energetice a při výrobě počítačových pamětí.

More about us

About

místě v periodické tabulce. Je to stříbrně bílý, lesklý kov patřící do skupiny lanthanoidů, a je známý pro své zajímavé fyzikální a chemické vlastnosti. Objeveno bylo v roce 1880 švédským chemikem Ludvigem Gahnem, a jeho název pochází od názvu minerálu gadolinit, který byl pojmenován po finském chemikovi Johanovi Gadolinem. Gadolinium je fascinující prvek, jehož chemické sloučeniny a vlastnosti nacházejí uplatnění v širokém spektru technologií. Jeho paramagnetické vlastnosti jsou základním předpokladem pro pokrok v oblasti zobrazovací techniky, zejména v magnetické rezonanci. Často se používá jako kontrastní látka při lékařských vyšetřeních, což přispívá k rychlejšímu a přesnějšímu diagnostikování zdravotních problémů. V oblasti materiálového inženýrství se gadolinium používá k výrobě vysoce výkonných magnetů a slitin, které zjednodušují mnoho technologických procesů a přispívají k vývoji nových, efektivnějších materiálů. Je také součástí některých jaderných reaktorů, kde pomáhá regulovat neutronový tok, což podporuje bezpečnou a efektivní výrobu energie. Ačkoli se gadolinium v přírodě vyskytuje v malých množstvích, jeho přínos pro moderní vědu a techniku je značný. Vědci se neustále snaží objevovat nové možnosti jeho využití, což ukazuje na fascinující potenciál přírodních prvků a jejich vliv na náš každodenní život. S ohledem na důležitost gadolinium se při jeho zpracování a aplikacích klade důraz na odpovědné využívání zdrojů a ekologické aspekty, což posiluje trvale udržitelný rozvoj.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.