Array ( [0] => 14698046 [id] => 14698046 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Gejzír [uri] => Gejzír [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Strokkur geyser eruption, close-up view.jpg|náhled|Gejzír [[Strokkur]] na [[Island]]u]] [1] => [2] => '''Gejzír''' je [[pramen]] charakteristický nepravidelným únikem [[voda|vody]] vyvrhované [[Turbulentní proudění|turbulentně]] (vířivě) do okolí a doprovázené [[vodní pára|vodní párou]]. Dříve se termín používal v [[geologie|geologii]] dle definice schválené [[United States Geological Survey|USGS]] jen pro vyvrhování vařícího proudu vody a páry na [[Povrch Země|zemský povrch]] v určitých časově omezených periodách (či v podstatě i nepřetržitě{{Citace elektronické monografie [3] => | příjmení = Krystek [4] => | jméno = Lee [5] => | odkaz na autora = [6] => | titul = Weird Geology: Geysers [7] => | url = http://www.unmuseum.org/geysers.htm [8] => | datum vydání = [9] => | datum aktualizace = [10] => | datum přístupu = 2010-2-7 [11] => | vydavatel = Unmuseum.org [12] => | místo = [13] => | jazyk = anglicky [14] => }}) ve vulkanicky aktivních oblastech.{{Citace elektronické monografie [15] => | příjmení = Petránek [16] => | jméno = Prof. Jan [17] => | titul = Geologická encyklopedie online - gejzír [18] => | url = http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?gejzir [19] => | datum přístupu = 2010-2-7 [20] => | vydavatel = Česká geologická služba [21] => }} Po objevení gejzírů na měsících ve sluneční soustavě, jako například na [[Měsíce Saturnu|Saturnově měsíci]] [[Enceladus (měsíc)|Enceladu]], došlo k rozšíření definice. Název pochází z [[island]]ského nejznámějšího gejzíru [[Geysir]] v oblasti [[Haukadalur]]. Jeho název je odvozen z [[islandština|islandského]] slovesa ''geysa'' znamenajícího „proudit“. Na světě je známo okolo tisíce gejzírů{{Citace elektronické monografie [22] => | titul = Hot springs, mud pools and geysers - Geyser [23] => | url = http://www.teara.govt.nz/en/hot-springs-mud-pools-and-geysers/3 [24] => | datum přístupu = 2010-2-8 [25] => | vydavatel = teara.govt.nz [26] => | jazyk = anglicky [27] => }} (jiný zdroj uvádí počet 700), z toho přibližná polovina se nachází v [[Yellowstonský národní park|Yellowstonském národním parku]] v USA, kde je možno navštívit i pravděpodobně nejznámější gejzír [[Old Faithful]]. Další oblasti výskytu jsou [[Údolí gejzírů]] v [[Rusko|Rusku]], [[El Tatio]] v [[Chile]], [[Taupo Volcanic Zone]] na [[Nový Zéland|Novém Zélandu]] a Island. [28] => [29] => Ke vzniku gejzírů dochází jen na několika místech na [[Země|Zemi]], kde panují specifické [[hydrogeologie|hydrogeologické]] podmínky, a tak se jedná o poměrně řídký jev. Gejzíry jsou spojené s [[vulkanismus|vulkanicky aktivními]] oblastmi, jelikož žhavé [[magma]] pod povrchem dodává vodě teplo potřebné k přehřátí a vzniku gejzíru. Povrchová či podzemní voda se vsakuje systémem trhlin do podzemí do hloubky okolo 2000 metrů, kde se dostává do kontaktu s horkými horninami, což vede k zahřátí, přehřátí a explozivnímu vytlačení vody a páry na povrch a vzniku gejzíru. Vodní erupce dosahují různé výšky v závislosti na [[tlak]]u dosaženém v podzemí a mohou dosahovat až několika desítek metrů. Nejvyšší aktivní gejzír (údaj z  roku 2010) je [[Steamboat Geyser]], který dosahuje výšky okolo 90 metrů. Vodní erupce jsou často pravidelné a nastávají vždy, když dojde k potřebné akumulaci vody v podzemních přívodových cestách a jejímu přehřátí. [30] => [[Soubor:Strokkur erupting 2005-05-31 (3) - cropped.jpg|náhled|Gejzír Strokkur těsně před erupcí]] [31] => Voda vyvržená na povrch je často nasycena [[minerál|minerálními látkami]] uvolňovanými z magmatu či okolních [[hornina|hornin]]. Při výstupu na povrch klesá tlak a [[teplota]] vody, takže se tyto látky z vodního prostředí [[sedimentace|srážejí]], čímž vznikají různé [[vápenec|vápnité]] nebo [[křemičitany|křemité]] [[sedimentární hornina|sedimentární horniny]] jako například [[sintr]]y (či gejzírity). Srážením vzniká v okolí místa erupcí nová platforma, která často tvoří na vrcholku kužel, z něhož vystřikují další erupce.{{Citace elektronické monografie [32] => | titul = Anatomy of a Cone Geyser [33] => | url = http://www.nps.gov/yell/naturescience/cone_geyser.htm [34] => | datum přístupu = 2010-2-7 [35] => | vydavatel = National Park Service [36] => | místo = [37] => | jazyk = anglicky [38] => }} Gejzíry nejsou v čase stálé, může snadno dojít k jejich utlumení či zesílení, zániku i vzniku, a to v závislosti na sedimentaci hornin v ústí gejzírů, přesunutí zdroje magmatu, uzavření či otevření [[zlom|prasklin]], [[zemětřesení]]ch či zásahem člověka.{{Citace monografie [39] => | příjmení = Scott [40] => | jméno = Bryan T. [41] => | odkaz na autora = [42] => | titul = The Geysers of Yellowstone [43] => | vydání = 3 [44] => | vydavatel = University Press of Colorado [45] => | místo = [46] => | rok = 1995 [47] => | strany = [48] => | isbn = 978-0870813658 [49] => | jazyk = anglicky [50] => }} [51] => [52] => Výtrysky materiálu často označované za gejzíry byly pozorovány na několika [[Měsíc (satelit)|měsících]] ve vnějších okrajích [[sluneční soustava|sluneční soustavy]]. Vlivem okolních nízkých tlaků jsou tyto výtrysky tvořeny plyny bez kapalin; unikající plyny ovšem často vynesou do prostoru drobné prachové částice či kousky ledu. Výtrysky vodního ledu byly pozorovány v okolí jižního pólu Enceladu, naproti tomu výtrysky dusíku u [[Triton (měsíc)|Tritonu]], [[měsíce Neptunu]]. V oblasti [[Polární čepičky Marsu|jižní polární čepičky Marsu]] byly pozorovány náznaky existence výtrysků [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]]. V případě [[Mars (planeta)|Marsu]] a Tritonu není výtrysk způsobován pravděpodobně [[geotermální energie|geotermální energií]], ale jejich vznik je vázán na ohřev povrchu tělesa [[Slunce]]m a [[skleníkový efekt]]. [53] => [54] => == Vznik == [55] => [[Soubor:Geysir cs.svg|náhled|Ilustrační obrázek vzniku a funkce gejzíru ]] [56] => [57] => Gejzíry jsou dočasné geologické útvary, které mají zpravidla životnost pouze několik tisíc let, než zaniknou. Existence gejzírů je obecně spojená se [[Sopka|sopečnou aktivitou]] anebo s jejím dozníváním.{{Citace elektronické monografie [58] => | příjmení = Jones [59] => | jméno = Gregory L. [60] => | odkaz na autora = [61] => | titul = How Geysers Form [62] => | url = http://www.wyojones.com/how__geysers_form.htm [63] => | datum vydání = [64] => | datum aktualizace = [65] => | datum přístupu = 2011-1-6 [66] => | vydavatel = WyoJones Geyser Page. [67] => | místo = [68] => | jazyk = anglicky [69] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110617053235/http://www.wyojones.com/how__geysers_form.htm [70] => | nedostupné = ano [71] => }} Aby mohl gejzír vzniknout, musí být splněny čtyři (jiné zdroje uvádí pouze tři, ignorují roli vysrážených hornin{{Citace elektronické monografie [72] => | příjmení = Streepey [73] => | jméno = Meg [74] => | titul = Geysers and the Earth's Plumbing Systems [75] => | url = http://www.umich.edu/~gs265/geysers.html [76] => | datum přístupu = 2010-2-8 [77] => | vydavatel = umich.edu [78] => | jazyk = anglicky [79] => }}) specifické geologické podmínky: přítomnost zdroje tepla, dlouhodobého zdroje vody, utěsnění trhlin [[gejzírit]]em, proudění vody a její akumulace. [80] => [81] => Aby vznikl gejzír ve vulkanicky aktivní oblasti, musí se povrchová voda nashromážděná ze [[déšť|srážek]], [[Odtávání sněhu|odtávajícího]] [[sníh|sněhu]], [[řeka|řek]] či z jiných zdrojů dostat do kontaktu s [[magma]]tem. Popraskaná [[zemská kůra]] umožňuje pronikání povrchové vody do spodních částí či shromažďování podpovrchové vody do vhodných prostor, kde chladnější voda naráží na oblasti žhavého magmatu vystouplého blízko povrchu. Pronikání vody horninami může být velice pozvolný proces, který může zabrat i několik století. Jelikož vznik gejzírů vyžaduje podstatně vyšší teploty než je obvyklá v prvních kilometrech [[zemská kůra|zemské kůry]], je výskyt gejzírů spojen s vulkanicky aktivními místy. [82] => [83] => Většina gejzírů má dva zdroje vody. První přináší do systému značné množství povrchové studené vody. Druhý je tvořen menším množstvím podzemní vařící vody ohřáté magmatem. Teplá a studená voda se spolu mísí v podzemním rezervoáru. Horká méně hustá voda má tendenci stoupat vzhůru [[Šíření tepla prouděním|konvekcí]] systémem trhlin a prasklin k povrchu (většina gejzírů je vázána na oblasti [[zlom]]ů), kdežto studená hustší voda z povrchu se tlačí do spodních oblastí, až se celý systém naplní vodou. Magma a voda si vyměňují [[teplo|tepelnou]] energii, magma se nepatrně ochlazuje, kdežto voda je ohřívána. Protože je v hloubce vystavena okolnímu [[tlak]]u [[hornina|hornin]] a vodního sloupce nad místem ohřevu, [[Teplota varu|bod varu]] je vyšší než u vody za [[atmosférický tlak|atmosférického tlaku]], tudíž se voda začne přehřívat. [84] => [85] => [[Soubor:Beehive geyser.jpg|vlevo|náhled|Beehive-Geysir]] [86] => Na povrchu gejzíru je voda ochlazována [[atmosféra|atmosférou]], ale malý přívodní kanál neumožňuje efektivní chlazení vody ve spodních oblastech [[kondukcí]]. Jelikož vystupující voda je prosycena křemičitany, hlavně v podobě [[gejzírit]]u (v podstatě [[oxid křemičitý]]), dochází k tomu, že se křemičitany postupně z vody vysrážejí, čímž vzniká [[Izolační materiál|izolační]] vrstva okolo vývodní praskliny zamezující úniku tlaku do okolních prostupných vrstev jako jsou [[písek (materiál)|písek]] či jiné porézní horniny. Když je voda zahřátá na kritickou teplotu, vystupující masa vody má dostatečnou energii k udržování potřebné teploty pro bod varu. Čím je blíže voda k povrchu, tím je menší omezující tlak, který na ni působí, čímž dochází ke snižování bodu varu. Jelikož je voda přehřátá, přechází okamžitě do plynného skupenství v podobě [[pára|páry]], která má značně větší [[objem]] (vodní pára zaujme až 1600krát větší objem než původní vodní masa), takže může vytlačit část vody do výšky. V jiných případech dojde k tomu, že váha vodního sloupce již není schopna udržet přehřátou vodu pod bodem varu, takže vznikne množství bublin, které vytlačí svrchní vodu na povrch v podobě [[erupce]]. Uvolněný plyn pak může snadno z gejzíru uniknout. [87] => [88] => Velký význam pro erupce gejzírů má přítomnost plynů rozpuštěných ve vodě, jako jsou nejhojnější [[oxid uhličitý]], [[kyslík]], [[oxid uhelnatý]], [[vodík]], [[Methan|metan]], [[dusík]], [[argon]] či [[Sulfan|sirovodík]]. Většina těchto plynů se řadí mezi [[sopečné plyny]] a jejich přítomnost ve vodě ovlivňuje [[hydrostatický tlak]]. Pokud voda obsahuje rozpuštěné plyny, její bod varu je nižší než v případě vody prosté plynů. Pokud je množství plynů vysoké, gejzíry mohou vzniknout i v oblastech, kde není teplota v zemské kůře dostatečně vysoká pro dosažení bodu varu za normálních podmínek. [89] => [90] => === Podzemní rezervoár === [91] => [[Soubor:Geyser animation.gif|náhled|Animace ukazující vznik vodní páry a následného výtrysku a opětovného naplnění rezervoáru]] [92] => Pro vznik gejzíru je důležité, aby se v podzemí nacházel vhodný rezervoár tvořený systémem puklin či puklinou, který by umožňoval akumulaci vody. I když každý gejzír je unikátní, dle průzkumu se zdá, že obecně lze rezervoáry rozdělit na šest hlavních typů podle tvaru rezervoáru. První typ je charakteristický úzkým rovným rezervoárem, který se směrem k vrcholu zužuje. Takovýto typ gejzíru zpravidla tryská v pravidelných intervalech a jeho erupce jsou dlouhé a vysoké. Příkladem je gejzír Old Faithful, který byl v roce 1992 prozkoumán kamerou spuštěnou do rezervoáru. Snímky ukázaly dutinu o velikosti [[automobil]]u, kde dochází k varu vody. Druhý typ je tvořen hlubokou rovnou a širokou trhlinou. Erupce je charakteristická hlasitým projevem a krátkým trváním. Typickým zástupcem je [[Round Geyser]] v oblasti Yellowstone. Třetí typ je podobný prvnímu typu, ale na povrchu se nachází okolo ústí bazén zaplněný vodou. Příkladem je [[Great Fountain]]. Čtvrtý, pátý a šestý typ jsou typické pro fontánové erupce gejzírů. Čtvrtý je tvořen rozvětvenou soustavou podzemních nádrží. Pátý rezervoárem, který je v hloubce širší, směrem k ústí se zužuje a pak opět rozšiřuje. Vzniká zúžení, které zabraňuje rychlému úniku přehřáté vody, což se projevuje v dlouhotrvající fontánovité erupci. Šestý typ je dlouhá rovná prasklina, která se v horní části výrazně rozšiřuje do povrchového bazénu. [93] => [94] => === Erupce === [95] => Gejzír, podobně jako všechny ostatní horké prameny, je umožněn kontaktem podzemní vody se žhavým magmatem. Geotermálně zahřívaná voda vystupuje na povrch řadou prasklin a puklin v okolních horninách. Doba erupce je různá pro jednotlivé gejzíry, například islandský Strokkur tryská po dobu několika sekund každých pár minut, naopak [[Grand Geysir]] v USA tryská až 10 minut každých 8 až 12 hodin. Většina gejzírů na světě tryská v nepravidelných intervalech a jen menšina pravidelně.{{Citace elektronické monografie [96] => | titul = What is a Geyser? [97] => | url = http://geology.com/articles/geyser.shtml [98] => | datum přístupu = 2010-2-8 [99] => | vydavatel = Geology.com [100] => | jazyk = anglicky [101] => }} [102] => [103] => Jak plyn vyvrhne do výšky část vodního sloupce, který [[transport (geologie)|transportoval]] vzhůru, dojde k tomu, že na chvíli poklesne tlak vodního sloupce na rezervoár vody, čímž dojde k poklesu bodu varu ve většině sloupce přehřáté vody, která se rychle přemění v páru. Pára začne hlasitě unikat ze sloupce na povrch, takže na povrch vytryskne směs vody a páry unikající z trhliny v podobě gejzíru. Erupce pokračuje tak dlouho, dokud není voda vytlačena ven. V některých případech po hlavní erupci s vodou následuje ještě série dalších erupcí, kdy z jícnu uniká pouze vodní pára, než opět dojde k naplnění soustavy trhlin vodou. [104] => [105] => Pára může vypudit vodu vzhůru takovou silou, že vytryskne na zemi v podobě gejzíru. V případě, že síla páry není dost silná na vznik gejzíru, vznikají horké prameny, kde se voda soustavně vylévá na povrch. Když je pod povrchem žhavé magma, ale panuje zde nedostatek vody, dochází ke vzniku [[fumarola|fumaroly]]. Jedná se o trhlinu v zemi, ze které vystupuje pouze vodní pára bez doprovodné erupce vody. Když se fumarola nachází v zavodněném prostředí, může vzniknout i [[bahenní sopka]]. V případě, že je přítomné magma, dostatek vody a geyseterit, ale praskliny nemají správný tvar, vzniká termální jezero či jiný menší útvar, kde nahromaděná teplá voda může volně unikat bez toho, aby se přehřála na kritickou teplotu. [106] => [107] => Soubor:Ausbruch Geysir 1.jpg|Bazén vyplněný vodou (1/6) [108] => Soubor:Ausbruch Geysir 2.jpg|Unikající pára začíná vyklenovat vodu (2/6) [109] => Soubor:Ausbruch Geysir 3.jpg|Vzniká vodní bublina plná páry (3/6) [110] => Soubor:Ausbruch Geysir 4.jpg|Protržení bubliny a erupce vody (4/6) [111] => Soubor:Ausbruch Geysir 5.jpg|Vrchol erupce (5/6) [112] => Soubor:StrokkurPoolState7.jpg|Navracení vody zpět do bazénu (6/6) [113] => [114] => [115] => === Ústí === [116] => V některých případech mohou u ústí gejzíru vytvořit vysrážené [[minerál]]y zátku, která zmenší otvor, kudy může voda s párou unikat. Vzniká útvar podobný [[tryska|trysce]], což způsobuje, že je vyvrhovaný materiál tlačen do velké výšky. Tento druh ústí se někdy označuje jako „fontánový typ“ a je charakteristický hlasitou a intenzivní erupcí. Příkladem je [[Grand Geysir]]. Kolem trysky se často vytvoří menší kráter, který je během erupce či krátce po ní vyplněn vodou. Druhou možností je vznik kužele, ze kterého dochází k erupcím – tento typ se nazývá „sloupcový typ“. Příkladem je gejzír [[Old Faithful]]. [117] => [118] => Jelikož voda často prochází okolní horninou zpravidla tvořenou [[ryolit]]em, je silně obohacena křemičitany, které se při výstupu do podmínek normálního atmosférického tlaku a poklesu teploty vysrážejí. Vyjma ryolitů se v okolí gejzírů vyskytují i více [[mafická hornina|mafické horniny]] jako jsou [[andezit]]y či [[Čedič|bazalty]]. [119] => [[Soubor:Krafla geothermal power station wiki.jpg|náhled|vlevo|Zánik množství gejzírů způsobilo budování geotermálních elektráren, které ovlivňují hladinu spodní vody a množství tepla v oblasti]] [120] => [121] => == Zánik == [122] => Gejzíry zanikají samovolně či zásahem člověka. V přírodě je jejich zánik spojen s utlumením sopečné aktivity, či jejím ukončením. Případně nedostatek vody vede k oslabení mohutnosti výtrysků a přeměně gejzírů na jiné útvary. Specifickým ukončením gejzíru je vlivem [[zemětřesení]], kdy se uzavře puklinový systém, kudy proudila voda, jako se tomu stalo například v roce 1959 v oblasti [[Hebgen Lake]] v [[Spojené státy americké|americkém]] státě [[Montana]] poblíž Yellowstone. Následkem otřesů se na několik týdnů změnila [[frekvence]] a síla množství gejzírů, další zanikly. [123] => [124] => Člověk taktéž přispívá k zániku gejzírů, a to jak cíleným [[vandalismus|vandalským útokem]], kdy poškodí ústí, tak i například stavbou [[Geotermální energie#Využití geotermální energie|geotermálních elektráren]] odvádějící teplo či narušující proudění [[podzemní voda|podzemní vody]] a vedoucí k poklesu její [[hladina podzemní vody|hladiny]]. [125] => [126] => == Biologie gejzírů == [127] => [[Soubor:Aerial image of Grand Prismatic Spring (view from the south).jpg|vpravo|náhled|300px|Barevné [[hypertermofil]]ní organismy kolem teplého jezera [[Grand Prismatic Spring]] ]] [128] => Gejzíry mají často specifickou barvu, která je často způsobena organismy, které je obývají. Teplé okolí gejzírů (a dalších horkých oblastí) obývají [[termofil]]ní [[Prokaryota|prokaryotické organismy]], tzn. [[bakterie]] a [[Archea|archebakterie]] (žádná známá [[eukaryota]] není schopna přežít teplotu přes 60 [[stupeň Celsia|°C]]).{{citace periodika| autor= Lethe E. Morrison, Fred W. Tanner|titul= Studies on Thermophilic Bacteria |periodikum=Botanical Gazette|ročník= 77|číslo= 2 | měsíc=duben| rok=1924|strany= 171–185| url=http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC378975/}} [129] => [130] => V 60. letech 20. století, když se začaly zkoumat životní podmínky gejzírů, panoval názor, že žádný život nemůže přežít teplotu dosahující 73 °C, což je horní limit pro přežití [[sinice|sinic]]. Za této teploty by mělo docházet k rozpadu [[Bílkovina|proteinů]] a [[DNA|deoxyribonukleové kyseliny]] (DNA). Optimální teplota pro [[termofil]]ní [[bakterie]] byla tehdy stanovena ještě níže, a to na 55 °C. Nicméně pozorování ukázala, že některé formy života jsou schopné přežít i vyšší teploty a že některým dokonce vyhovují teploty přesahující [[teplota varu|teplotu varu]] vody. V současnosti je známo mnoho druhů bakterií, které tyto podmínky vyhledávají (tzv. [[hypertermofil]]ové).{{citace elektronické monografie | autor=Michael T. Madigan, Barry L. Marrs | url=http://atropos.as.arizona.edu/aiz/teaching/a204/extremophile.pdf | titul=Extremophiles | vydavatel=atropos.as.arizona.edu | datum přístupu=2008-04-01 | url archivu=https://web.archive.org/web/20080409071712/http://atropos.as.arizona.edu/aiz/teaching/a204/extremophile.pdf | datum archivace=2008-04-09 | nedostupné=ano }} Termofilní organismy preferují teploty od 50 do 70 °C, někteří hypertermofilní se množí nejlépe v rozmezí teplot 80 až 110 °C. Obsahují tepelně stabilní [[enzym]]y, které umožňují aktivitu i při vysokých teplotách, čehož bylo využito například v [[Lékařství|medicíně]] a [[Biotechnologie|biotechnologiích]].{{citace periodika| autor=Vielle, C.; Zeikus, G.J. | url=http://mmbr.asm.org/cgi/content/full/65/1/1?view=long&pmid=11238984| titul= Hyperthermophilic Enzymes: Sources, Uses, and Molecular Mechanisms for Thermostability|periodikum= Microbiology and Molecular Biology Reviews|rok= 2001 | ročník=65 | číslo=1| strany=1–34}} V praxi se ujaly například termostabilní [[amyláza|amylázy]] (při zpracovávání [[škrob]]u), jiné enzymy se využívají k výrobě [[Aminokyselina|aminokyselin]] či k úpravě [[ropa|ropy]].{{Citace periodika [131] => | issn = 0929-8665 [132] => | ročník = 13 [133] => | číslo = 7 [134] => | strany = 645–651 [135] => | příjmení = de Miguel Bouzas [136] => | jméno = Trinidad [137] => | spoluautoři = Jorge Barros-Velázquez, Tomás González Villa [138] => | titul = Industrial applications of hyperthermophilic enzymes: a review [139] => | periodikum = Protein and Peptide Letters [140] => | rok = 2006 [141] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17018005 [142] => }}{{Citace periodika [143] => |issn = 0960-8524 [144] => |ročník = 89 [145] => |číslo = 1 [146] => |strany = 17-34 [147] => |příjmení = Haki [148] => |jméno = G D [149] => |spoluautoři = S K Rakshit [150] => |titul = Developments in industrially important thermostable enzymes: a review [151] => |periodikum = Bioresource Technology [152] => |datum = 2003-08 [153] => |url = http://www.tkk.fi/Units/BioprocessEngineering/KE-70.4500_2007/Thermostable_enzymes.pdf [154] => }}{{Nedostupný zdroj}} Objev života v tak nehostinných podmínkách mimoto rozšířil lidské úvahy o možnosti existence [[mimozemský život|mimozemského života]] o další potenciálně obyvatelné zóny. [155] => [156] => == Gejzíry ve světě == [157] => [[Soubor:World geyser distribution.png|300px|náhled|vpravo|Rozmístění gejzírů]] [158] => [159] => Pravděpodobně nejstarší známý aktivní gejzír na světě je gejzír [[Castle (gejzír)|Castle]], který se nachází poblíž gejzíru Old Faithful. Tvar jeho kužele připomínal lidem hrad, což mu dalo i jméno (''{{cizojazyčně|en|castle}}'' znamená anglicky hrad). Velikost kužele naznačuje, že by mohl být starý 5000 až 40 000 let. [160] => [161] => Gejzíry jsou vzácné a soustřeďují se do pěti hlavních oblastí na [[Země|zemském povrchu]].Glennon, J.A. and Pfaff R.M. 2003; Bryan 1995{{Citace elektronické monografie [162] => |příjmení = Glennon [163] => |jméno = J. Allan [164] => |odkaz na autora = [165] => |titul = World Geyser Fields [166] => |url = http://www.uweb.ucsb.edu/~glennon/geysers/world.htm [167] => |datum vydání = 2008-04-04 [168] => |datum aktualizace = [169] => |datum přístupu = 2010-3-12 [170] => |vydavatel = [171] => |místo = [172] => |jazyk = anglicky [173] => |url archivu = https://web.archive.org/web/20070630141427/http://www.uweb.ucsb.edu/~glennon/geysers/world.htm [174] => |datum archivace = 2007-06-30 [175] => |nedostupné = ano [176] => }} [177] => [178] => [[Soubor:Yellowstone Castle Geysir Edit.jpg|náhled|vlevo|Erupce gejzíru Castle]] [179] => === Yellowstone v USA === [180] => {{Podrobně|Yellowstonský národní park}} [181] => Yellowstone je největší lokalita s výskytem gejzírů na světě, kde se nachází tisíce horkých pramenů a asi 300 až 500 gejzírů, což odpovídá přibližně polovině gejzírů v pěti hlavních oblastech na světě. Většina z nich se nachází v americkém státě [[Wyoming]], malá část pak ve státech [[Montana]] a [[Idaho]].{{Citace elektronické monografie [182] => | titul = Yellowstone geysers [183] => | url = http://www.nps.gov/yell/naturescience/geysers.htm [184] => | datum přístupu = 2010-3-12 [185] => | vydavatel = nps.gov [186] => | jazyk = anglicky [187] => }} Nachází se zde i nejvyšší známý gejzír [[Steamboat Geyser]] v [[Norris Geyser Basin]], který za posledních 20 let vytryskl přibližně desetkrát. Známé gejzíry [[Old Faithful]], [[Beehive Geyser]], [[Giantess Geyser]], [[Lion Geyser]], [[Plume Geyser]], [[Aurum Geyser]], [[Castle Geyser]], [[Sawmill Geyser]], [[Grand Geyser]], [[Oblong Geyser]], [[Giant Geyser]], [[Daisy Geyser]], [[Grotto Geyser]], [[Fan & Mortar Geysers]] nebo [[Riverside Geyser]] se nacházejí v oblasti [[Upper Geyser Basin]], obsahující téměř 180 gejzírů. [188] => [189] => === Údolí gejzírů v Rusku === [190] => [[Soubor:Valley of the Geysers.jpg|náhled|Údolí gejzírů v roce 2006]] [191] => [[Údolí gejzírů]] v Rusku se nachází na [[Kamčatka|poloostrově Kamčatka]], jedná se o jediné pole gejzírů na území [[Eurasie]] a druhé největší gejzírové pole na světě. Bylo objeveno v roce 1941 sovětskou geoložkou [[Taťana Ustinovová|Taťánou Ustinovovou]]. V oblasti se nachází množství teplých pramenů a přibližně 200 gejzírů, které jsou zásobovány aktivním vulkanismem v okolí. Většina místních gejzírů vyvrhuje vodu s párou pod ostrým úhlem, nikoliv kolmo, a pouze několik gejzírů má kolem ústí kužel z vysrážených hornin, který je běžný u ostatních lokalit na světě. 3. června 2007 došlo v oblasti k masivnímu [[Svahový pohyb|sesuvu]] bahna, ledu a kamení do dvou třetin údolí.{{Citace elektronického periodika [192] => | příjmení = Mehta [193] => | jméno = Aalok [194] => | titul = Photo in the News: Russia's Valley of the Geysers Lost in Landslide [195] => | periodikum = National Geographic [196] => | odkaz na periodikum = National Geographic [197] => | datum vydání = 2007-06-05 [198] => | datum přístupu = 2010-3-5 [199] => | jazyk = anglicky [200] => | url = http://news.nationalgeographic.com/news/2007/06/070605-geyser-valley.html [201] => | issn = [202] => }} Vlivem přehrazení údolí nánosy zde vzniklo termální jezero.{{Citace elektronického periodika [203] => | příjmení = Harding [204] => | jméno = Luke [205] => | titul = Mudslide fully changes terrain in Kamchatka’s Valley of Geysers [206] => | periodikum = Guardian Unlimited [207] => | odkaz na periodikum = [208] => | datum vydání = 2007-06-05 [209] => | datum aktualizace = [210] => | datum přístupu = 2008-04-16 [211] => | url = http://www.guardian.co.uk/russia/article/0,,2095579,00.html [212] => | jazyk = anglicky [213] => | issn = [214] => }} O několik dní později hladina jezera poklesla, takže se nad hladinu dostaly některé zaplavené gejzíry. Sesuv nepohřbil největší gejzír v oblasti zvaný [[Velikan]], který je podle pozorování v současnosti aktivní.{{Citace elektronické monografie [215] => |příjmení = Shpilenok [216] => |jméno = Igor [217] => |titul = June 2007 Special release - The Natural Disaster at the Valley of the Geysers [218] => |url = http://www.shpilenok.com/new/index.htm [219] => |datum vydání = 2007-06-09 [220] => |datum přístupu = 2008-04-16 [221] => |jazyk = anglicky [222] => |url archivu = https://web.archive.org/web/20070513081534/http://www.shpilenok.com/new/index.htm [223] => |datum archivace = 2007-05-13 [224] => |nedostupné = ano [225] => }} [226] => [227] => === El Tatio v Chile === [228] => [[Soubor:Chile-Tatio-Geyser.jpg|náhled|Gejzíry v oblasti El Tatio s turisty]] [229] => Oblast [[El Tatio]] se nachází ve vysokohorských údolích [[Andy|And]], která jsou obklopena řadou aktivních [[Chile|chilských]] vulkánů. Nachází se zde okolo 80 aktivních gejzírů, a jedná se tak o největší gejzírové pole na jižní polokouli poté, co bylo množství gejzírů zničeno na [[Nový Zéland|Novém Zélandu]] vlivem člověka, a o třetí největší pole na světě. Společným znakem gejzírů v této oblasti je nízká výška erupcí, která dosahuje maxima pouze okolo 6 metrů nad povrch, ale vodní pára vytváří útvary až 20 metrů vysoké. Průměrná výška erupcí je pouze 0,75 m.Glennon, J.A. and Pfaff. R.M., (2003) [230] => [231] => === Taupo Volcanic Zone na Novém Zélandu === [232] => [[Soubor:WhakarewarewaPohutuGeyserSign.jpg|náhled|vlevo|upright|[[Pohutu Geyser]]: největší novozélandský gejzír tryskající pravidelně každou půlhodinu]] [233] => [[Taupo Volcanic Zone]] na Novém Zélandu se nachází na severním ostrově a jedná se o oblast, která je 350 km dlouhá a 50 km široká, jelikož se táhne nad [[subdukce|subdukční zónou]] dvou zemských [[Tektonická deska|litosférických desek]], subdukující se [[Pacifická deska|Pacifické]] a [[Australská deska|Australské desky]]. Na jihozápadě je oblast ohraničena horou [[Ruapehu]] a na severovýchodě pak podvodní sopkou Whakatane.Gamble, J. A., I. C. Wright and J. A. Baker (1993). "[http://www.rsnz.org/publish/nzjgg/1993/40.php Seafloor geology and petrology in the oceanic to continental transition zone of the Kermadec-Havre-Taupo Volcanic Zone arc system, New Zealand] {{Wayback|url=http://www.rsnz.org/publish/nzjgg/1993/40.php |date=20081122075312 }}" ''New Zealand Journal of Geology and Geophysics'', 36, 417-435. Velké množství gejzírů bylo v oblasti zničeno využíváním geotermální energie a vybudováním [[vodní nádrž]]e, ale i přes to se v oblasti ještě nachází několik desítek gejzírů. Na začátku 20. století se zde nacházel největší známý gejzír všech dob nazvaný [[Waimangu Geyser]], který začal pravidelně tryskat v roce 1900. Fungoval po čtyři roky, kdy sesuv svahu změnil [[hladina podzemní vody|hladinu podzemní vody]], což vedlo k jeho zániku. Výtrysky gejzíru Waimangu dosahovaly obyčejně výšky okolo 160 m, ale některé supervýtrysky vyvrhly vodu až do výšky 460 m.{{Citace elektronické monografie [234] => | titul = Waimangu Geyser [235] => | url = http://geysergazing.com/geysers/waimangu-geyser#more-30 [236] => | datum přístupu = 2010-2-13 [237] => | vydavatel = geysergazing.com [238] => | jazyk = anglicky [239] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100423195158/http://geysergazing.com/geysers/waimangu-geyser#more-30 [240] => | datum archivace = 2010-04-23 [241] => | nedostupné = ano [242] => }} Moderní výzkumy oblasti naznačují, že zemská kůra je v oblasti pouze 5 km mocná a že se pod ní nachází magmatické těleso 50 km široké a 160 km dlouhé.{{Citace elektronické monografie [243] => | příjmení = Easton [244] => | jméno = Paul [245] => | odkaz na autora = [246] => | titul = Central North Island sitting on magma film [247] => | url = http://www.stuff.co.nz/4202557a11.html [248] => | datum vydání = 2007-09-15 [249] => | datum aktualizace = [250] => | datum přístupu = 2010-3-12 [251] => | vydavatel = The Dominion Post [252] => | místo = [253] => | jazyk = anglicky [254] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090107010456/http://www.stuff.co.nz/4202557a11.html [255] => | datum archivace = 2009-01-07 [256] => | nedostupné = ano [257] => }} [258] => [259] => === Island === [260] => [[Soubor:Great Geysir (4).jpg|náhled|Erupce [[Geysir]]u během léta 2009]] [261] => Na Islandu se nachází některé z největších gejzírů na světě. Gejzíry a horké prameny se nacházejí rozesety po celém ostrově, ale velká část z nich je umístěna v oblasti [[Haukadalur]]. V této části Islandu je i [[Geysir]], který tryská již od 14. století a který dal pojmenování všem gejzírům na světě. V roce 1896 se před zemětřesením gejzír odmlčel, ale po otřesech začal opět vyvrhovat vodu a páru několikrát za den. V roce 1916 ale všechny erupce gejzíru ustaly. V průběhu 20. století se gejzír aktivoval a deaktivoval v závislosti na zemětřeseních. Zemětřesení z roku 2000 opět Geysir aktivovalo, ale od té doby vyvrhuje materiál nepravidelně a nepředvídatelně. Poblíž se nachází gejzír Strokkur, který tryská každých 5 až 8 minut v průměru do výšky 30 m.{{Citace elektronické monografie [262] => | příjmení = Servian [263] => | jméno = Gardner [264] => | odkaz na autora = [265] => | titul = Geysers of Iceland [266] => | url = http://website.lineone.net/~polar.publishing/geysersoficeland.htm [267] => | datum vydání = [268] => | datum aktualizace = [269] => | datum přístupu = 2010-3-12 [270] => | vydavatel = [271] => | místo = [272] => | jazyk = [273] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120923032855/http://website.lineone.net/~polar.publishing/geysersoficeland.htm [274] => | datum archivace = 2012-09-23 [275] => | nedostupné = ano [276] => }} [277] => [278] => === Neaktivní oblasti === [279] => Dříve se nacházela dvě další gejzírová pole v [[Nevada|Nevadě]], a to [[Beowawe (Nevada)|Beowawe]] a [[Steamboat Springs (Nevada)|Steamboat Springs]], ale byla zničena výstavbou [[Geotermální energie#Využití geotermální energie|geotermální elektrárny]].{{Citace elektronické monografie [280] => | titul = GEYSERS / Hot Springs DAMAGED OR DESTROYED BY MAN [281] => | url = http://www.wyojones.com/destroye.htm [282] => | datum přístupu = 2010-2-8 [283] => | vydavatel = wyojones.com [284] => | jazyk = anglicky [285] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090415114623/http://www.wyojones.com/destroye.htm [286] => | datum archivace = 2009-04-15 [287] => | nedostupné = ano [288] => }} Výstavba [[vrt]]ů potřebných pro chod elektrárny způsobila snížení teploty a pokles hladiny podzemní vody, což vedlo k zániku gejzírů. Dvě třetiny gejzírů v [[Orakei Korako]] v [[Japonsko|Japonsku]] byly zaplaveny během budování přehrady pro vodní elektrárnu Ohakuri v roce [[1961]]. Oblast [[Wairakei]] na Novém Zélandu byla zničena v roce 1958 taktéž výstavbou geotermální elektrárny. Další novozélandské oblasti byly také zničeny. Oblast Taupo Spa doplatila na pokles hladiny vody v řece [[Waikato (řeka)|Waikato]] v 50. letech 20. století a oblast [[Rotomahana]] byla zničena během [[sopečná erupce|erupce]] sopky [[Mount Tarawera]] v roce 1886. [289] => [290] => == Nepravé gejzíry == [291] => Ve světě se nachází i množství gejzírů, které vznikají jinými procesy než ohříváním vody o magma v zemské kůře, takže voda není pak na povrch vytlačována expanzí vodní páry. I když z přísně geologického pohledu se nejedná o pravé gejzíry, je pro ně často pojmenování gejzír používáno. V rozšířeném použití slovo gejzír označuje jev, kdy voda tryská pod tlakem přerušovaně na povrch. [292] => [[Soubor:Geysir Andernach 2009.JPG|náhled|vlevo|Gejzír [[Andernach]] v Německu, nejvyšší studený gejzír na světě]] [293] => [294] => === Umělé gejzíry === [295] => Na mnoha místech na světě, kde je dostatečný geotermální gradient pro ohřev vody, byly uměle vytvořeny vrty, aby fungovaly jako gejzíry. Systém trhlin, kudy proudí voda, je sice uměle vytvořen, ale bývá zpravidla zásobován přírodními zdroji vody. Příkladem je gejzír Little Old Faithful v [[Calistoga|Calistoze]] v Kalifornii. Jak uvádí John Rinehart ve své knize ''Guide to Geyser Gazing'' (1976, strana 49), vznikl náhodou, když se lidé snažili najít vodu a vyhloubit studnu. Přitom navrtali systém starého gejzíru.{{Citace elektronické monografie [296] => | příjmení = Wyoming [297] => | jméno = Jones [298] => | odkaz na autora = [299] => | titul = Old Faithful Geyser of California [300] => | url = http://www.wyojones.com/of_califonia.htm [301] => | datum vydání = [302] => | datum aktualizace = [303] => | datum přístupu = 2010-3-12 [304] => | vydavatel = WyoJones' Geyser Pages [305] => | místo = [306] => | jazyk = anglicky [307] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190607050719/http://www.wyojones.com/of_califonia.htm [308] => | nedostupné = ano [309] => }} [310] => [311] => === Gejzíry se studenou vodou === [312] => Na světě se nachází i gejzíry, které nevyvrhují vařící vodu, ale vodu studenou. Místo vodní páry jsou takovéto gejzíry řízeny nashromážděným [[oxid uhličitý|oxidem uhličitým]], který se v podzemí nahromadí vlivem průchodnosti propustnými vrstvami. Směs vody a oxidu uhličitého pak uniká z podzemí jen v oblastech, kde je nějak narušena kůra (zlomy, praskliny, vrty atd.). Když je natlakované místo nashromáždění CO2 proraženo, začne CO2 unikat na povrch a vynášet okolní materiál, v tomto případě vodu. Molekuly CO2 jsou za normálního stavu rozpuštěny jako malé bublinky ve vodě, když ale dojde k poklesu tlaku, začnou zvětšovat svůj objem, což vede k vytlačení vody do výšky. Studený gejzír je velmi podobný horkým gejzírům, voda je často jen více bílá a zpěněná.{{Citace elektronické monografie [313] => |příjmení = Glennon [314] => |jméno = J. Alan [315] => |odkaz na autora = [316] => |titul = Carbon-Dioxide-Driven, Cold-Water Geysers [317] => |url = http://www.uweb.ucsb.edu/~glennon/crystalgeyser/ [318] => |datum vydání = [319] => |datum aktualizace = [320] => |datum přístupu = 2010-3-12 [321] => |vydavatel = [322] => |místo = [323] => |jazyk = [324] => |url archivu = https://web.archive.org/web/20090423220827/http://www.uweb.ucsb.edu/~glennon/crystalgeyser/ [325] => |datum archivace = 2009-04-23 [326] => |nedostupné = ano [327] => }} Mezi nejznámější studené gejzíry patří [[Crystal Geyser]] nedaleko [[Green River (Utah)|Green River]] v [[Utah]]u.[[Glennon, J.A.]] 2005; [[Glennon, J.A.]] a Pfaff, R.M. 2005 Dva studené gejzíry se vyskytují v [[Německo|Německu]], jsou to [[Brubbel]] a [[Andernach]], v lázeňském areálu [[Herľany]]-Rankovce na východním [[Slovensko|Slovensku]] se nachází [[Herlianský gejzír]]. [328] => [329] => === Permanentní chrliče === [330] => [[Soubor:Strokkur, Iceland.jpg|náhled|Gejzíry jsou turistickým lákadlem. Na fotografii množství turistů pozoruje erupci Strokkuru na Islandu.]] [331] => Na některých místech chrlí teplá voda na povrch v podstatě neustále, takže zde není potřebná doba klidu, kdy dochází k naplnění podzemních puklin vodou. V těchto případech se označení gejzír nepoužívá.{{Citace elektronické monografie [332] => | titul = Thermal Feature Definitions [333] => | url = http://www.wyojones.com/geyserdef.htm [334] => | datum vydání = [335] => | datum aktualizace = [336] => | datum přístupu = 2010-3-12 [337] => | vydavatel = WyoJones [338] => | jazyk = anglicky [339] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190721165037/http://www.wyojones.com/geyserdef.htm [340] => | nedostupné = ano [341] => }} [342] => [343] => == Ekonomický přínos == [344] => Gejzíry jsou na světě využívány pro výrobu [[elektrická energie|elektrické energie]], [[teplo|tepla]] a jako [[Turistika|turistická atrakce]]. Například islandské gejzíry patří mezi nejvíce turisticky navštěvované lokality s gejzíry na světě. Již od 20. let 20. století byla teplá voda vystřikující z gejzírů používána pro vytápění [[skleník]]ů a pro pěstování [[rostliny|rostlin]], které by jinak na Islandu nemohly růst kvůli chladnému nehostinnému klimatu.{{Citace elektronické monografie [345] => | příjmení = [346] => | jméno = [347] => | odkaz na autora = [348] => | titul = Geysers and Energy [349] => | url = http://www.american.edu/TED/geyser.htm [350] => | datum vydání = [351] => | datum aktualizace = [352] => | datum přístupu = 2010-3-12 [353] => | vydavatel = american.edu [354] => | místo = [355] => | jazyk = anglicky [356] => }} Pára a teplá voda byla taktéž používána pro vyhřívání islandských domácností, a to již od roku [[1943]]. V roce 1979 americké ministerstvo pro energetiku (DOE) podporovalo rozvoj využití geotermální energie v oblasti ''Geysers-Calistoga Known Geothermal Resource Area'' poblíž [[Calistoga|Calistogy]] v Kalifornii pomocí vědeckých výzkumů v rámci ''Geothermal Loan Guarantee Program''.{{Citace elektronické monografie [357] => | příjmení = O’Banion [358] => | jméno = Kerry [359] => | příjmení2 = Hall [360] => | jméno2 = Charles [361] => | odkaz na autora = [362] => | titul = [363] => | url = http://www.osti.gov/bridge/servlets/purl/6817678-VCD58M/6817678.PDF [364] => | datum vydání = Geothermal energy and the land resource: conflicts and constraints in The Geysers- Calistoga KGRA [365] => | datum aktualizace = [366] => | datum přístupu = 2010-3-12 [367] => | vydavatel = osti.gov [368] => | místo = [369] => | jazyk = anglicky [370] => }} [371] => [372] => Největší ekonomický přínos z gejzírů pramení v turismu. Například v roce 2007 zavítalo na Island přibližně 550 000 turistů z nichž 75,4 % navštívilo oblast Haukadalur, kde se nachází gejzíry Strokkur a The Great Geysir.{{Citace elektronické monografie [373] => |titul = Tourism in Iceland in figures [374] => |url = http://www.ferdamalastofa.is/upload/files/Tourism_in_Iceland_in_figures_oct_%202009.pdf [375] => |datum přístupu = 2010-2-9 [376] => |vydavatel = Ministry of Industry Energy and Tourism [377] => |místo = [378] => |jazyk = anglicky [379] => |url archivu = https://web.archive.org/web/20101011022819/http://www.ferdamalastofa.is/upload/files/Tourism_in_Iceland_in_figures_oct_%202009.pdf [380] => |datum archivace = 2010-10-11 [381] => |nedostupné = ano [382] => }} [383] => [384] => [[Soubor:False color Cassini image of jets in the southern hemisphere of Enceladus.jpg|náhled|vlevo|Výtrysky materiálu v nepravých barvách nad povrchem Enceladu]] [385] => [386] => == „Gejzíry“ ve sluneční soustavě == [387] => {{Podrobně|Kryovulkanismus}} [388] => Na několika tělesech ve [[sluneční soustava|sluneční soustavě]] byly pozorovány (či se věří, že jsou pozorovány) výtrysky materiálu, pro které se začalo používat označení gejzíry. Tyto výtrysky jsou ale na rozdíl od pozemských gejzírů tvořeny hlavně plyny s pevnými částicemi, které plyny během svého výstupu vynesly nad povrch. Pozorované mimozemské gejzíry neobsahují vodu během své erupce. Výtrysky podobné gejzírům jsou složeny převážně ze zmrzlé vodní páry společně s částicemi ledu a malého množství dalších látek jako je [[oxid uhličitý]], [[dusík]], [[Amoniak|čpavek]], [[uhlovodíky]] a křemičitany. Takovéto gejzíry byly pozorovány například v oblasti tzv. [[Tygří drápy|Tygřích drápů]] na Saturnově měsíci [[Enceladus (měsíc)|Enceladu]] během oběhu [[sonda Cassini|sondy Cassini]]. Přesný mechanismus vzniku není v současnosti plně prozkoumán, ale věří se, že je spojen se slapovými procesy generujícími teplo způsobované orbitální rezonancí s měsícem [[Dione (měsíc)|Dione]].{{Citace periodika [389] => | příjmení = Porco [390] => | jméno = C. C. [391] => | odkaz na autora = Carolyn Porco [392] => | spoluautoři = [http://ciclops.org/team/iss_team.php?js=1 et al.] [393] => | titul = Cassini Observes the Active South Pole of Enceladus [394] => | periodikum = Science [395] => | ročník = 311 [396] => | číslo = 5766 [397] => | strany = 1393–1401 [398] => | vydavatel = [[American Association for the Advancement of Science|AAAS]] [399] => | místo = [400] => | datum vydání = 2006-03-10 [401] => | url = http://www.sciencemag.org/cgi/content/abstract/311/5766/1393 [402] => | doi = 10.1126/science.1123013 [403] => | id = [404] => | datum přístupu = 2008-09-13}} Předpokládá se, že výtrysky materiálu z Enceladu by mohly být zodpovědné za vznik [[Prstence Saturnu|Saturnova prstence E]]. [405] => [406] => Velkým překvapením průletu [[NASA|americké]] planetární sondy [[Voyager 2]] okolo [[Neptun (planeta)|Neptunu]] v roce [[1989]] bylo objevení výtrysků podobných gejzírům na [[Měsíce Neptunu|Neptunově měsíci]] [[Triton (měsíc)|Tritonu]]. Astronomové pozorovali výtrysk materiálu do výšky přibližně 8 km nad povrch měsíce a ukládání vyvrženého materiálu až 150 km od místa výtrysku.{{Citace elektronické monografie [407] => | titul = Triton (Voyager) [408] => | url = http://voyager.jpl.nasa.gov/science/neptune_triton.html [409] => | datum vydání = 2005-06-01 [410] => | datum přístupu = 2008-04-03 [411] => | vydavatel = NASA (Voyager The Interstellar Mission) [412] => | jazyk = anglicky [413] => }} Materiál tvoří převážně špatně pozorovatelný dusík společně s prachovými částicemi. Všechny Tritonovy gejzíry byly pozorovány v oblasti [[subsolární bod|subsolárního bodu]], což napovídá, že potřebné teplo je dodávané Sluncem. Předpokládá se, že povrch Tritonu tvoří poloprůsvitná vrstva zmrzlého dusíku, pod kterou se nachází vrstva tmavšího materiálu, což způsobuje podobný jev jako [[skleníkový efekt]] na Zemi. Tmavá vrstva pohlcuje účinněji sluneční záření, zahřívá se a akumulované teplo pak ohřívá zmrzlý dusík, který se vypařuje. Vypařováním narůstá tlak pod zmrzlou vrstvou až dojde k jejímu prolomení a výtrysku materiálu na povrch. Snímky sondy Voyger 2 ukázaly množství oblastí s tmavým materiálem v oblasti gejzírů na jižní polokouli měsíce.{{Citace elektronické monografie [414] => | příjmení = Kirk [415] => | jméno = R.L. [416] => | titul = Thermal Models of Insolation-driven Nitrogen Geysers on Triton [417] => | url = http://articles.adsabs.harvard.edu/cgi-bin/nph-iarticle_query?db_key=AST&bibcode=1990LPI....21..633K&letter=.&classic=YES&defaultprint=YES&whole_paper=YES&page=633&epage=633&send=Send+PDF&filetype=.pdf [418] => | datum přístupu = 2010-3-13 [419] => | vydavatel = [[Harvardova univerzita|Harvard]] [420] => | jazyk = anglicky [421] => }} [422] => [423] => Předpokládá se, že podobné procesy jako u Tritonu probíhají i na jižní polární čepičce Marsu během každého jara. Zatím se nepovedlo tyto erupce na Marsu přímo pozorovat, ale v oblasti se nachází značné množství nepřímých důkazů jejich existence jako tmavé skvrny a světlejší oblasti v [[Oxid uhličitý|suchém ledu]]. Tmavší oblasti jsou tvořeny pískem a prachem, který byl vyvržen erupcí gejzíru.{{Citace elektronické monografie [424] => | příjmení = Burnham [425] => | jméno = Robert [426] => | titul = Gas jet plumes unveil mystery of 'spiders' on Mars [427] => | url = http://www.asu.edu/news/stories/200608/20060818_marsplumes.htm [428] => | datum vydání = 2006-08-16 [429] => | datum přístupu = 2009-08-29 [430] => | vydavatel = [[Arizona State University]] [431] => | jazyk = anglicky [432] => }} [433] => [434] => == Odkazy == [435] => === Reference === [436] => {{Překlad [437] => | jazyk = en [438] => | článek = Geyser [439] => | revize = 342514670 [440] => }} [441] => [442] => === Literatura === [443] => * {{Citace monografie [444] => | příjmení = Rinehart [445] => | jméno = John Sargent [446] => | odkaz na autora = [447] => | titul = Geysers and Geothermal Energy [448] => | url = https://archive.org/details/geysersgeotherma0000rine [449] => | vydavatel = Springer Verlag [450] => | místo = Berlin [451] => | rok = 1980 [452] => | isbn = 0-387-90489-1 [453] => | kapitola = [454] => | strany = [455] => | jazyk = Německy [456] => }} [457] => * {{Citace monografie [458] => | příjmení = Scott [459] => | jméno = T. Bryan [460] => | odkaz na autora = [461] => | titul = The Geysers of Yellowstone, Third Edition [462] => | vydavatel = University Press of Colorado [463] => | místo = Colorado [464] => | rok = 1995 [465] => | isbn = 0-87081-365-X [466] => | kapitola = [467] => | strany = [468] => | jazyk = Anglicky [469] => }} [470] => * {{Citace monografie [471] => | příjmení = Schreier [472] => | jméno = Carl [473] => | odkaz na autora = [474] => | titul = A field guide to Yellowstone's geysers, hot springs and fumaroles [475] => | vydavatel = Homestead Pub [476] => | místo = Moose Wyo [477] => | rok = 2003 [478] => | isbn = 0-943972-09-4 [479] => | kapitola = [480] => | strany = [481] => | jazyk = Německy [482] => | url-access = registration [483] => | url = https://archive.org/details/fieldguidetoyell00schr_0 [484] => }} [485] => [486] => === Související články === [487] => * [[Mofetta]] [488] => * [[Termální pramen]] [489] => [490] => === Externí odkazy === [491] => * {{Commonscat|Geysers}} [492] => * {{Wikislovník|heslo=gejzír}} [493] => * {{en}} [http://geology.com/articles/geyser.shtml Gejzíry na stránkách geology.com] [494] => * {{en}} [http://www.geyserstudy.org/ Stránky věnující se dlouhodobému sledování gejzírů a shromažďování dat] {{Wayback|url=http://www.geyserstudy.org/ |date=20201031000926 }} [495] => * {{en}} [http://www.exploratorium.edu/snacks/geyser/index.html Návod na experimentální výrobu gejzíru doma] {{Wayback|url=http://www.exploratorium.edu/snacks/geyser/index.html |date=20100527201248 }} [496] => [497] => {{Nejlepší článek}} [498] => {{Autoritní data}} [499] => {{Portály|Geografie}} [500] => [501] => [[Kategorie:Gejzíry| ]] [502] => [[Kategorie:Hydrosféra]] [503] => [[Kategorie:Vulkanologie]] [504] => [[Kategorie:Geologická terminologie]] [505] => [[Kategorie:Hydrogeologie]] [] => )
good wiki

Gejzír

Gejzír Strokkur na Islandu Gejzír je pramen charakteristický nepravidelným únikem vody vyvrhované turbulentně (vířivě) do okolí a doprovázené vodní párou. Dříve se termín používal v geologii dle definice schválené USGS jen pro vyvrhování vařícího proudu vody a páry na zemský povrch v určitých časově omezených periodách (či v podstatě i nepřetržitě) ve vulkanicky aktivních oblastech.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'oxid uhličitý','Old Faithful','Údolí gejzírů','minerál','Geotermální energie#Využití geotermální energie','gejzírit','Haukadalur','skleníkový efekt','bakterie','Triton (měsíc)','Chile','Grand Geysir'

Bakterie

Chile

Minerál