Array ( [0] => 15481540 [id] => 15481540 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Minerál [uri] => Minerál [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Sérandite, natrolite, analcime, aegirine 300-4-2112.JPG|vpravo|náhled|300px]] [1] => [2] => '''Minerál''' ([[latina|lat.]], z ''minera'', důl) čili '''nerost''' je [[Látka#Homogenní a nehomogenní látky|homogenní]] přírodní [[Fáze (termodynamika)|fáze]] s přesně definovatelným chemickým složením a s vysoce uspořádanou stavbou částic,VÁVRA, Václav a LOSOS, Zdeněk. ''Učebnice mineralogie pro bakalářské studium. Základní pojmy v mineralogii.'' Brno: [3] => Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav geologických věd, 2013. Multimediální studijní texty z mineralogie pro bakalářské studium. Projekt FRVŠ č. 814/2006. [http://mineralogie.sci.muni.cz/uvod/mineralog_pojmy.htm Dostupné online] která je za normálních podmínek [[krystal]]ická (výjimkou je přírodní [[rtuť]]) a která vznikla jako výsledek [[geologie|geologických]] procesů{{Citace periodika [4] => | příjmení = Nickel [5] => | jméno = Ernest H [6] => | titul = The definition of a mineral [7] => | periodikum = The Canadian Mineralogist [8] => | rok = 1995 [9] => | ročník = 33 [10] => | typ ročníku = svazek [11] => | strany = 689–690 [12] => | url = http://www.minsocam.org/msa/ima/ima98(04).pdf [13] => | datum přístupu = 2010-08-05 [14] => | formát = pdf [15] => | jazyk = anglicky [16] => }}, případně jako produkt přírodních procesů na jiném kosmickém tělese.{{#tag:ref|Minerály nalezené na jiných planetách, měsících či jiných objektech Sluneční soustavy, jakož i v dopadlých meteoritech, však byly zpravidla nalezeny i na Zemi. Například na [[Měsíc]]i byly objeveny tři minerály, tehdy neznámé ze Země: [[armalcolit]], [[pyroxferroit]] a [[tranquillityit]]. Později byly všechny nalezeny i v pozemských horninách, poslední v r. 2011.[https://phys.org/news/2012-01-lunar-mineral-tranquillityite-western.html Third lunar mineral – Tranquillityite found in Western Australia]. ''PhysOrg'', 5. ledna 2012 (anglicky)|group="pozn."}} Může to být [[Chemický prvek|prvek]] nebo [[chemická sloučenina]] tvořená [[krystal]]y či [[kvazikrystal]]y{{Citace elektronického periodika [17] => | příjmení = Kulhánek [18] => | jméno = Petr [19] => | titul = První kvazikrystaly nevznikaly na Zemi [20] => | periodikum = Aldebaran Bulletin [21] => | vydavatel = Aldebaran Group for Astrophysics [22] => | rok vydání = 2012 [23] => | měsíc vydání = září [24] => | den vydání = 7 [25] => | ročník = 10 [26] => | číslo = 34 [27] => | url = https://www.aldebaran.cz/bulletin/2012_34_kva.php [28] => | issn = 1214-1674 [29] => }}MIHULKA, Stanislav. Teprve druhý přírodní kvazikrystal objeven ve 4,5 miliardy let starém meteoritu. ''100+1 zahraniční zajímavost'', 23. březen 2015. [https://www.stoplusjednicka.cz/teprve-druhy-prirodni-kvazikrystal-objeven-ve-45-miliardy-let-starem-meteoritu Dostupné online] {{Wayback|url=https://www.stoplusjednicka.cz/teprve-druhy-prirodni-kvazikrystal-objeven-ve-45-miliardy-let-starem-meteoritu |date=20200705041823 }}, výjimečně i s amorfní strukturou (např. [[opál]]), ale vždy vzniklá přírodním procesem bez zásahu člověka (např. [[Halit|kamenná sůl]] je krystalický nerost, ale když ji člověk rozpustí ve [[Voda|vodě]] a nechá opět vykrystalizovat, už nejde o nerost, i když se strukturou i složením jedná o totožné krystaly). [30] => [31] => V přírodě je známo přes 5950 minerálů[http://cnmnc.main.jp/ International Mineralogical Association – Commission on new minerals, nomenclature and classification] {{Wayback|url=http://cnmnc.main.jp/ |date=20190815221541 }}: ''IMA list of minerals'' uvádí [http://cnmnc.units.it/master_list/IMA_Master_List_%282023-07%29.pdf k červenci 2023 celkem 5955 platných druhů], uznaných [[Mezinárodní mineralogická asociace|Mezinárodní mineralogickou asociací]] a každým rokem bývá objeveno kolem 120 dalších[http://cnmnc.main.jp/ International Mineralogical Association – Commission on new minerals, nomenclature and classification] {{Wayback|url=http://cnmnc.main.jp/ |date=20190815221541 }}: ''Recent new minerals''. [32] => [33] => Pojem minerál či nerost využívají vedle [[mineralogie]] a [[geologie]] i jiné obory, a mohou ho definovat jinak. Odlišnou, širší definici nerostu, používá například [[Těžba|hornictví]] (viz oddíl [[#Členění nerostů z hlediska hornictví|Členění nerostů z hlediska hornictví]]). Biologie, lékařství a obory související s výživou zpravidla rozumějí pod pojmem minerál jakoukoli anorganickou látku v pevné či tekuté formě včetně pouhých [[ion]]tů v roztoku (viz oddíl [[#Minerály v biologii a lékařství|Minerály v biologii a lékařství]]). [34] => [35] => == Látky řazené mezi minerály == [36] => Vedle látek přesně splňujících definici uvedenou výše se za minerál považují mimo jiné: [37] => * [[rtuť]] (která je za normálních podmínek kapalná); [38] => * některé [[amorfní látka|amorfní látky]] (např. [[opál]], georgeit, kalciouranoit); [39] => * látky pocházející z jiných kosmických těles ([[Měsíc]], [[Mars (planeta)|Mars]], [[meteorit]]y); [40] => * homogenní [[biogenní]] látky, pokud se na jejich formování podílely geologické procesy (např. minerály guana); [41] => * [[led]] vzniklý přirozeně; [42] => * látky vzniklé přeměnou materiálu [[Výsypka|hald]], na stěnách [[důl]]ních děl atd. následnými přírodními procesy. [43] => [44] => Naopak se za minerál se z mineralogického hlediska nepovažují: [45] => * [[voda]] v kapalném stavu, atmosférické [[plyn]]y atd.; [46] => * [[ropa]] a nekrystalické [[živice|bitumenní]] látky (např. asfalt); [47] => * antropogenní (člověkem vytvořené) materiály, geologickými procesy modifikované antropogenní materiály; [48] => * látky vzniklé zásahem člověka do přírody (např. produkty hoření uhelných výsypek); [49] => * směsi minerálů, tedy: [50] => ** [[hornina|Horniny]] – obvykle jsou směsí různých minerálů (např. [[Žula|žuly]] se skládají z [[křemen]]e, [[Živce|živců]], [[Slída|slíd]] a dalších minerálů); monominerální horniny tvoří sice jediný minerál, ale s nehomogenní strukturou; oproti minerálům horniny obsahují [[biogenní]] látky, které nemusí být tvořeny homogenní fází (např. zpevněné či částečně metamorfované ulity měkkýšů či protistů); [51] => ** tekuté [[roztok]]y minerálních látek. Například tzv. minerální voda (bez usazenin) neobsahuje minerály; jedná se o [[vodu]] bohatou na rozpuštěné anorganické látky ([[soli]], ionty)). [52] => [53] => == Dělení (systematika) == [54] => Dle vzniku [55] => * primární minerály, které vznikly ve stejnou dobu jako hornina, jejíž jsou součástí; [56] => * sekundární minerály, které vznikly až chemickým [[zvětrávání]]m nebo [[metamorfóza (geologie)|metamorfózou]] z primárních minerálů. [57] => [58] => Nebo (viz níže stať Vznik) [59] => * endogenní minerály, [60] => * exogenní minerály. [61] => [62] => Podle obsahu kovů: [63] => * [[Ruda|rudní]] minerály – obsahují využitelné kovy (např. [[magnetit]]), těží se většinou v dolech; [64] => * nerudní minerály – neobsahují kovy nebo obsahují jen nevyužitelné kovy (např. [[Halit|kamenná sůl]]); používají se ve stavebnictví, sklářství, energetickém průmyslu, chemickém průmyslu aj. [65] => [66] => Podle chemické „složitosti“ [67] => * prvky [68] => * sloučeniny. [69] => [70] => == Mineralogické třídění == [71] => Systematické třídění minerálů lze provést dle různých fyzikálně-chemických kritérií. Systém používaný v [[:Kategorie:Systematická mineralogie|kategorizaci na wikipedii]] vychází z tzv. Strunzova mineralogického systémuStrunz Classification. ''Mineralogy Database (WebMineral.com)''. [http://www.webmineral.com/help/StrunzClass.shtml#.V6CRWjIcRhE Dostupné online] (anglicky)Nickel-Strunz Classification. ''MinDat.org''. [http://www.mindat.org/strunz.php Dostupné online] (anglicky): [72] => [73] => ;1. třída: [[Prvek (mineralogie)|Prvky]] (elementy) [74] => : [[Soubor:GoldNuggetUSGOV.jpg|vpravo|náhled|zlatý nuget]] [[Prvek (mineralogie)|Prvky]] jsou minerály, které jsou tvořeny pouze jedním chemickým prvkem. Patří sem 20 minerálů, z toho 10 geologicky signifikantních. Dělí se na kovové a nekovové (případně i polokovové). Kovové se dělí na křehké a tvárné. Do této třídy se mineralogicky řadí i minerály tvořené některými sloučeninami: do nekovových [[karbidy]], [[nitridy]], [[fosfidy]] a [[silicidy]], do kovových vícekovové přírodní [[slitina|slitiny]]. [75] => : Příklady: [[měď]] (Cu), [[stříbro]] (Ag), [[zlato]] (Au), [[železo]] (Fe), [[síra]] (S), [[grafit]] (C), [[diamant]] (C) [76] => ;2. třída: Sulfidy (sirníky) [77] => :[[Soubor:Pyrite.jpeg|vpravo|náhled|pyrit]] [[Sulfidy]] sestávají ze sloučeniny síry (aniont S2−) s [[kovy]] nebo [[Polokovy|metaloidy]]. K sulfidům patří asi 600 minerálů. Z mineralogického hlediska sem patří i selenidy (obsahující [[selen]]; Se2−), teluridy (obsahující [[tellur]]; Te2−), antimonidy (obsahující [[antimon]]; Sb3−) a bizmutidy (obsahující [[bismut]]; Bi3−). [78] => : Příklady: [[galenit]] (PbS), [[pyrit]] (FeS2), [[sfalerit]] (ZnS), [[Cinabarit|rumělka]] (HgS) [79] => ;3. třída: Halogenidy (halovce) [80] => :Je jich asi 140 a sestávají ze sloučenin [[fluor]]u (aniont F−), [[chlor]]u (aniont Cl−), [[Brom|brómu]] (aniont Br−) nebo [[Jod|jódu]] (aniont I−) s [[Kation|kationt]]y kovů jako jsou [[sodík]] nebo [[vápník]]. Mineralogicky sem patří i oxihalogenidy (obsahující i aniont O2−). [81] => : Příklady: [[fluorit]] (CaF2), [[Halit|kamenná sůl]] (NaCl) [82] => ;4. třída: Oxidy a hydroxidy [83] => :[[Soubor:Mineraly.sk_-_hematit.jpg|200px|vpravo|náhled|hematit]] Sestávají ze sloučeniny [[Kovy|kovů]] nebo [[nekovy|nekovů]] s [[kyslík]]em (aniont O2−) nebo [[Hydroxyl|hydroxylovými skupinami]] (skupiny OH−) vzniká asi 400 [[Oxidy|oxidů]] resp. hydroxidů. Mineralogicky se k nim řadí i jodáty (chem. jodičnany; [IO3]3−), vanadáty (chem. vanadičnany a vanadany; i se složitější strukturou aniontového komplexu), arsenity, antimonity a bizmutity (chem. arsenitany; [AsO3]3− resp. antimonitany a bizmutitany) a sulfity, selenity a telurity (chem. siřičitany; [SO3]2− resp. seleničitany a teluričitany) [84] => : Příklady: [[spinel]] (MgAl2O4), [[hematit]] (Fe2O3), [[magnetit]] (Fe3O4), [[křemen]] (SiO2), [[korund]] (Al2O3), [[Uraninit|smolinec]] (UO2), [[goethit]] (FeO (OH)) [85] => ;5. třída: Karbonáty (uhličitany) [86] => :Je jich přes 200 a jsou to kyslíkaté [[soli]] s aniontovým komplexem [CO3]2−. Mineralogicky se sem řadí i nitráty (dusičnany; [NO3]−) a boráty (boritany; [BO3]3−). Boritany se často vyčleňují do zvláštní třídy (analogicky křemičitanům), protože tvoří z atomů boru a kyslíku i složitější skupinové struktury plošné ([B2O5]4−, [B2O7]2−) či řetězcové ([B2O4]2− až [B6O10]2−) [87] => : Příklady: [[dolomit]] (CaMg (CO3)2), [[kalcit]] (CaCO3), [[malachit]] (Cu2CO3(OH)2) [88] => ;6. třída: Sulfáty (sírany) [89] => :[[Soubor:Mineraly.sk_-_anhydrit.jpg|vpravo|náhled|anhydrit]] [[Sulfáty|Sulfátů]] je asi 300 a jsou to kyslíkaté soli s aniontovým komplexem [SO4]2−. [90] => : Příklady: [[anhydrit]] (CaSO4), [[sádrovec]] (CaSO4 · 2H2O) [91] => :Zařazují se sem i chromáty ([[chromany]]), molybdáty ([[molybdenany]]) a wolframáty ([[wolframany]]), tedy sloučeniny [[Kovy|kovů]] s aniontovým komplexem [CrO4]2−, [MoO4]2− resp. [WO4]2−. [92] => : Příklady: [[wulfenit]] (PbMoO4), [[wolframit]] ((Fe, Mn) WO4) [93] => ;7. třída: Fosfáty (fosforečnany) [94] => :[[Fosforečnany|Fosfáty]] jsou kyslíkové soli aniontovým komplexem [PO4]3−. Mineralogicky se sem zařazují i arzenáty ([[arzeničnany]]; [AsO4]3−) a vanadáty ([[vanadičnany]]; [VO4]3−). Do skupiny patří asi 400 minerálů. [95] => : Příklady: [[apatit]] (Ca5(PO4)3(F, Cl, OH)), [[tyrkys]] (CuAl6(PO4)4(OH)8 · 5H2O), [[karnotit]] (K2(UO2)2(VO4)2 · 3H2O) [96] => ;8. třída: [[Křemičitany|Silikáty]] (křemičitany) [97] => :[[Křemičitany]] představují asi 500 sloučenin, v nichž [[čtyřstěn]] [SiO4]4− tvoří základní stavební kámen, buď v izolovaných ostrůvcích po jednom (nesosilikáty), ve dvojicích (Si2O76−; sorosilikáty) i ve složitějších strukturách uzavřených kruhů ([Si''n''O3''n'']2''n''− – cyklosilikáty), jednoduchých či dvojitých lineárních řetězců ([Si''n''O3''n'']2''n''− resp. [Si4''n''O11''n'']6''n''− – inosilikáty), plošných vrstev ([Si2''n''O5''n'']2''n''− – fylosilikáty) či prostorového skeletu (tektosilikáty). [98] => : Příklady: [[olivín]] ((Mg, Fe)2SiO4), [[zirkon]] (ZrSiO4), [[andaluzit]] (Al2SiO5), [[topaz|topas]] (Al2SiO4(OH, F)2), [[beryl]] (Be3Al2Si6O18) [99] => ;9. třída: Organolity (organické minerály) [100] => :Mezi [[organolit]]y patří minerály tvořené organickými sloučeninami, zejména solemi karboxylových kyselin ([[kyselina mravenčí|mravenčí]], [[kyselina octová|octové]], [[kyselina citronová|citronové]], [[kyselina šťaveľová|šťavelové]] a [[kyselina mellitová|mellitové]] – formáty, acetáty, citráty, oxaláty a mellitáty), [[Kyselina isokyanatá|kyseliny (iso)kyanaté]] (s aniontem OCN− – kyanáty) a thiokyanaté ([[thiokyanatan]]y s aniontem SCN− – thiokyanáty) a [[uhlovodíky]]. [101] => : Příklady: [[mellit]] [102] => [103] => {{Podrobně|Systematická mineralogie}} [104] => [105] => == Vlastnosti minerálů == [106] => Minerály mají množství fyzikálních a chemických vlastností, pomocí nichž je lze identifikovat. [107] => [108] => === Fyzikální vlastnosti === [109] => [[Soubor:Quartz oisan.jpg|vpravo|náhled|křišťál]] [110] => [[Soubor:Amethyst cut.jpg|vpravo|náhled|vybroušený krystal ametystu, jedné z odrůd křemene]] [111] => Z fyzikálních vlastností se nejprve zkoumá barva, lesk a vzhled (habitus). Pak se určuje tvrdost, specifická hmotnost – hustota a barva vrypu. Štěpnost a lom bývají převážně dobře viditelné zejména na čerstvém úlomku minerálu. Nejčastěji zjišťované fyzikální vlastnosti minerálů jsou: [112] => * vzhled krystalu (tím se zabývá [[krystalografie]]): [113] => ** [[habitus minerálu]] [114] => ** [[krystalový tvar]] [115] => ** [[krystalová soustava]] [116] => * mechanické vlastnosti [117] => ** [[hustota minerálu]] [118] => ** [[tvrdost minerálu]] [119] => ** pevnost minerálu [120] => ** [[štěpnost minerálu]] [121] => ** dělitelnost minerálu [122] => ** [[lom minerálu]] [123] => ** [[soudržnost minerálu]] (křehké, jemné, tvárné minerály) [124] => ** pružnost minerálu [125] => * optické vlastnosti: [126] => ** [[barva minerálu]] [127] => ** [[barva a lesk vrypu]] [128] => ** [[lesk minerálu]] [129] => ** [[propustnost světla]] [130] => ** lom světla [131] => ** reflexe [132] => ** dvojlom [133] => ** optická jedno- a dvojosovost [134] => ** [[pleochroizmus]] [135] => ** luminiscence [136] => * tepelné vlastnosti [137] => ** tavitelnost [138] => ** [[žáruvzdornost]] [139] => * fyziologické vlastnosti: [140] => ** chuť [141] => ** vůně [142] => ** omak [143] => * magnetické vlastnosti [144] => * elektrické vlastnosti [145] => * [[radioaktivita]] [146] => [147] => === Chemické vlastnosti === [148] => Chemické vlastnosti jsou základem dělení minerálů (viz výše). Chemické vlastnosti závisejí na chemickém složení a krystalové struktuře. Nejdůležitější chemickou vlastností je samotné chemické složení vyjádřitelné formou vzorce. [149] => [150] => Při zjišťování chemických vlastností minerálů se zjišťuje, jak se minerály rozpouštějí ve vodě ([[halit]] se rozpouští, [[zlato]] ne), jak reagují s kyselinami, s roztoky hydroxidu apod. Minerály jako platina, zlato, křemen jsou velmi odolné proti působení kyselin či hydroxidů, některé minerály se rozkládají i při vysoké teplotě (např. [[kalcit]] se rozpadá na oxid vápenatý a oxid uhličitý). [151] => [152] => Chemické podmínky vzniku minerálů a látkové složení zemského tělesa zkoumá [[geochemie]]. [153] => [154] => == Vznik == [155] => Minerály mohou vznikat různorodými pochody a za různých podmínek. [156] => [157] => === Primární vznik === [158] => ==== Endogenní minerály ==== [159] => Endogenní (vzniklé uvnitř) minerály vznikají díky uvolňování [[teplo|tepelné energie]] z nitra Země. Minerály takto vzniklé jsou v širším slova smyslu produkty [[sopka|magmatické činnosti]]. Horniny a ložiska vznikají krystalizací samotného magmatu. Procesy vzniku minerálů probíhají v různých hloubkách při rozličných, ale převážně vysokých teplotách. [160] => [161] => ===== Magmatická tvorba minerálů ===== [162] => [[Soubor:Emerald rough 300x422.jpg|vpravo|náhled|smaragd, odrůda berylu]] [163] => Na [[Země|Zemi]] podléhá všechno neustálým proměnám. I minerály vznikají, rostou a mění se. Většina z nich vznikla i dnes vzniká uvnitř Země, kde jsou vysoké [[teplota|teploty]] (přibližně 900–1300 °C) a [[tlak]] tisíců atmosfér. V těchto hloubkách se nachází oblast žhavé tekuté silikátové taveniny, kterou nazýváme [[magma]]tem. Protože [[zemská kůra]] je stále v pohybu (např. vznik zlomů, vrásnění), proniká část magmatu do vyšších a chladnějších vrstev zemské kůry, kde postupně tuhne a vytváří masivy hlubinných hornin. Magma je tavenina rozličných křemičitanů a oxidů nasycená plyny a vodní párou. Jeho složení odpovídá chemickému složení hornin zemské kůry. Rozmanitá proudění udržují magma ve stálém pohybu, přičemž se v něm uskutečňují chemické reakce. Tvoří se v něm nové sloučeniny odpovídající nově vytvořeným minerálům. Když pronikne žhavé tekuté [[magma]], které je pod velkým tlakem, do vyšších a chladnějších vrstev zemské kůry, jeho teplota se snižuje. Během ochlazování magmatu se tvoří první minerály. [164] => [165] => S přibývajícím ochlazováním magmatu vzrůstá i počet vznikajících minerálů. Specificky lehčí minerály, které vykrystalizovaly v tomto prvním stadiu, zůstávají ve vyšších vrstvách, zatímco těžší pozvolna klesají. Tento proces se nazývá magmatickou diferenciací. Takto se na některých místech nahromadí určité minerály a vznikají ložiska (např. [[magnetit]]u nebo [[chromit]]u). Během ochlazování magmatu rostou další krystaly. Vznikají z nepatrných zárodků zákonitým navrstvováním nových stavebních částic. Tento proces končí až po úplném ztuhnutí magmatu. V závěrečné fázi krystalizace se v magmatu zvětšuje obsah snadno pohyblivých složek, plynů a vodní páry, čímž se magma stává řidší. Ve větší vzdálenosti od původního magmatického centra se tvoří tzv. [[pegmatit]]. Soustřeďují se v něm minerály, jako například [[Slída|slídy]], [[turmalín]], [[beryl]] aj., obsahující prvky vzácných zemin, ale i rudy [[cín]]u a [[wolfram]]u. Nakonec ztuhne i tzv. zbytkové magma. Část plynů a vodní páry zůstávají v horninách a mohou vytvářet dutiny (podobně jako zůstávají vzduchové bubliny např. v bochníku chleba). Při těchto postvulkanických procesech může docházet k vyplňování dutin v horninách druhotnými minerály ([[křemen]]em, [[achát]]em, [[chalcedon]]em aj.) – vznikají tzv. mandlovcovité dutiny. Takové „mandle“ často nacházíme v [[Čedič|melafyrových]] horninách. [166] => [[Soubor:Mineraly.sk_-_magnezit.jpg|náhled|magnezit]] [167] => [168] => Větší část plynů a par uniká přes pukliny a trhliny v hornině k zemskému povrchu. Při tom se původně horké roztoky ochlazují a vznikají z nich nové minerály, které pokrývají stěny puklin v podobě krystalů. V tomto stadiu, které označujeme jako hydrotermální, vznikají nejznámější minerály, jako je například křemen a kalcit. Když se v roztocích vyskytují prvky těžkých kovů, mohou vznikat různé rudní žíly. Pokud se vylučují určité [[Ruda|rudy]] (např. rudy [[molybden]]u, cínu a wolframu) přímo z horkých plynů a par, mluvíme o [[pneumatolýza|pneumatolýze]], případně o pneumatolytickém vzniku ložisek. Blízko povrchu Země se vodní pára mění na vodu. Voda je stále nasycena minerálními látkami a společně s prosakující povrchovou vodou vyvěrá v podobě minerálního [[pramen]]e na povrch. Z těchto horkých nebo chladných minerálních pramenů se vylučují další minerály, jako například [[vřídlovec]] ([[aragonit]]) nebo [[gejzírit]]. Když pronikají horké roztoky a plyny trhlinami a puklinami v usazených horninách (např. [[vápenec|vápencem]]), rozpouštějí je a vznikají nové, [[druhotné minerály]]. Taková tvorba minerálů se nazývá [[metasomatóza]]. Tak vznikla například některé ložiska [[magnezit]]u nebo [[siderit]]u (ocelku). [169] => [170] => ==== Exogenní minerály ==== [171] => Exogenní (vzniklé venku) minerály vznikají při procesech probíhajících díky vnější [[Sluneční energie|sluneční energii]], která dopadá ve formě záření na zemský povrch. Zdrojem materiálu jsou rozličné [[Hornina|horniny]] a [[Ruda|rudy]], které se obnažují a rozrušují na povrchu Země. Procesy vzniku minerálů se odehrávají v nejsvrchnější části zemské kůry, a to za nízkých teplot a tlaků blízkých atmosférickým, v podmínkách vzájemného působení fyzikálních a chemických činitelů atmosféry, hydrosféry a biosféry. [172] => [173] => === Sekundární vznik === [174] => ==== Vznik zvětráváním ==== [175] => [[Soubor:Mineraly.sk_-_serpentinit.jpg|vpravo|náhled|serpentinit]] [176] => Na všechny minerály a horniny na zemském povrchu působí mnohé rušivé vlivy, které se souborně označují jako [[zvětrávání]]. Zvětrávání je složitý komplexní jev a při jeho posuzování je třeba přihlížet k hlavním zvětrávacím procesům, resp. činitelům. Působí pomalu, ale neustále a nezadržitelně. Změnami teploty, účinky mrazu, krystalizací sekundárních solí, přenosem horninového materiálu větrem či vodou se horniny rozrušují mechanicky, oxidem uhličitým a vodou zase chemicky. Značný rušivý vliv mají i biologické procesy. [177] => [178] => Zvětrávání způsobuje podstatnou proměnu minerálů. Například [[živce]] se mění na [[kaolin]] či jiné [[jílové minerály]], [[olivín]] se mění na [[serpentin]] a zlatožlutý [[pyrit]] přechází na hnědý [[limonit]]. Zvětráváním pyritu se může uvolňovat [[kyselina sírová]], která pak působí na okolí. Jejím účinkem může vznikat například z vápence sádrovec nebo jiné [[sírany]]. Podobnými procesy vzniká i vzácný [[opál]]. Zvětráváním se mohou vytvořit z jednoho minerálu, například [[chalkopyrit]]u, sekundární minerály, jako jsou [[malachit]], [[azurit]] nebo [[limonit]]. Známé krápníkové jeskyně vznikaly také důsledkem zvětrávacích pochodů. [179] => [180] => ==== Vznik metamorfózou (přeměnou) ==== [181] => [[Soubor:Mineraly.sk_-_granat.jpg|vpravo|náhled|granát – jeden z nejběžnějších metamorfních minerálů]] [182] => Stejně jako endogenní, tak i exogenní minerální masy prodělávají po svém vzniku za změněných vnějších podmínek různé změny, čímž vznikají nové minerály. Tyto změny se nazývají [[metamorfóza (geologie)|metamorfóza]]. Zvlášť velké změny nastávají při tzv. regionální metamorfóze. [183] => [184] => Žhavé tekuté magma vystupující z hlubin Země působí i na jednotlivé vrstvy zemské kůry, do nichž proniká. Mění, metamorfuje okolní starší horniny, zejména usazené, buď vysokou teplotou a tlakem, nebo chemickými reakcemi. Usazené horniny přitom nabývají jiného vzhledu a jiných fyzikálních i chemických vlastností. Při těchto procesech se tvoří nové, přeměněné (metamorfované) horniny a minerály. Tak vznikají například některé [[Slída|slídy]], [[Granát (minerál)|granáty]], [[kyanit]], [[staurolit]] a jiné. [185] => [186] => ==== Vznik chemickým usazováním ==== [187] => [[Soubor:Mineraly.sk_-_kalcit.jpg|vpravo|náhled|kalcit – běžný druhotně zkrystalovaný minerál]] [188] => Mnohé minerály se usazují přímo v moři buď odpařením vody, nebo změnou její chemického složení. Takto vznikla ložiska kamenné soli nebo [[sylvín]]u. Podobně se tvoří [[sádrovec]], [[vápenec]] a některé [[Železná ruda|železné rudy]] ([[Chamosit|chamozit]] nebo tzv. bahenní rudy – [[limonit]]). [189] => [190] => ==== Biogenní vznik ==== [191] => [[Soubor:Mineraly.sk_-_markazit.jpg|vpravo|náhled|markazit]] [192] => Živá příroda nepůsobí na minerály (a horniny) jen rušivě. Může vytvářet i nové nerosty z minerálních látek, které jsou rozpuštěné ve vodě. Například [[atol]]y a celé vápencové masivy jsou vlastně produktem [[Živočichové|živočichů]]. Nové minerály se mohou tvořit i z rozložených zbytků mrtvých organizmů. Jako příklad lze uvést v současnosti vznikající ložiska fosfátů. Biogenním způsobem může vznikat i [[síra]], ledek, [[pyrit]] a [[markazit]]. [193] => [194] => === Parageneze === [195] => Jen zřídka se nerost vyskytuje v přírodě samostatně. Téměř vždy ho obklopují další, tzv. doprovodné minerály. Takové nerostné společenství se označuje pojmem [[parageneze]]. Společný vznik a výskyt nerostů podléhá určitým zákonům. Poznání těchto zákonitostí umožňuje poznat pochody vzniku nerostů. Nalezením jednoho minerálu lze předpokládat existenci dalších, doprovodných minerálů.Pojem parageneze může znamenat také vztahy minerálů vyjadřované v podobě časové posloupnosti jejich krystalizace, zatlačování (např. jako diagram, jehož jednou osou je čas).Jan Petránek, Geologická encyklopedie online, http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?parageneze# [196] => [197] => == Syntetická výroba minerálů == [198] => Krystalické látky o přesně známém chemickém složení (které většinou odpovídá nějakému minerálu) se v dnešní době běžně vyrábí synteticky, a to za různými účely. Příkladem je kalibrace analytických přístrojů, při které je cenná vlastnost syntetického materiálu, že je přesně známého složení a struktury, a tedy se dají jeho fyzikální vlastnosti předpovědět pomocí matematického modelování. Jinou aplikací umělé krystalické látky je použití [[diamant]]u na brusných nebo řezných nástrojích. Přestože syntetické látky nemohou být podle výše uvedené definice minerálem (ten je přírodní), běžně se používají spojení jako syntetický křemen nebo syntetický diamant. [199] => [200] => == Členění nerostů z hlediska hornictví == [201] => Česká hornická legislativa chápe nerosty oproti mineralogickému pojetí v širším smyslu a směšuje pod pojmem nerost minerály i [[hornina|horniny]]. [202] => [203] => Nerosty se z hlediska [[hornictví]] člení na vyhrazené nerosty a nevyhrazené nerosty. [204] => [205] => '''Vyhrazenými nerosty''' jsou podle zákona č. 44/1988 [[Sbírka zákonů|Sb]]., horního zákona, [206] =>
    [207] =>
  1. radioaktivní nerosty,
    2. [208] =>
  2. všechny druhy [[ropa|ropy]] a hořlavého zemního plynu (uhlovodíky), všechny druhy uhlí a bituminosní horniny,
    3. [209] =>
  3. nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět kovy,
    4. [210] =>
  4. [[magnezit]],
    5. [211] =>
  5. nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět fosfor, síru a fluór nebo jejich sloučeniny,
    6. [212] =>
  6. [[kamenná sůl]], draselné, borové, bromové a jodové soli,
    7. [213] =>
  7. [[Grafit|tuha]], [[baryt]], [[azbest]], [[slída]], [[mastek]], [[diatomit]], sklářský a slévárenský písek, minerální barviva, [[bentonit]],
    8. [214] =>
  8. nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět prvky vzácných zemin a prvky s vlastnostmi polovodičů,
    9. [215] =>
  9. [[granit]], [[granodiorit]], [[diorit]], [[gabro]], [[diabas]], [[hadec]], [[dolomit]] a [[vápenec]], pokud jsou blokově dobyvatelné a leštitelné, a [[travertin]],
    10. [216] =>
  10. technicky využitelné krystaly nerostů a drahé kameny,
    11. [217] =>
  11. [[halloyzit]], [[kaolin]], keramické a žáruvzdorné jíly a jílovce, [[sádrovec]], [[anhydrit]], [[živce]], [[perlit]] a [[zeolit]],
    12. [218] =>
  12. [[křemen]], [[křemenec]], [[vápenec]], [[dolomit]], [[slín]], [[čedič]], [[znělec]], [[trachyt]], pokud tyto nerosty jsou vhodné k chemicko-technologickému zpracování nebo zpracování tavením,
    13. [219] =>
  13. mineralizované vody, z nichž se mohou průmyslově získávat vyhrazené nerosty,
    14. [220] =>
  14. technicky využitelné přírodní plyny, pokud nepatří mezi plyny uvedené pod písmenem ''b)''.
    15. [221] =>
[222] => Ostatní nerosty jsou '''nerosty nevyhrazené'''. [223] => [224] => V pochybnostech, zda některý nerost je nerostem vyhrazeným, nebo nevyhrazeným, rozhodne Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě s [[Ministerstvo životního prostředí České republiky|Ministerstvem životního prostředí České republiky]]. [225] => [226] => == Minerály v biologii a lékařství == [227] => V biologii a lékařství mají minerály mnohem širší, ale neexaktně vymezený význam. [228] => Hovoří-li se o složení [[organismus|organismů]], orgánů či [[buňka|buněk]] nebo o [[výživa|výživě]], pojmem minerál se často zkracuje jakákoli anorganická („minerální“) látka, případně pouze [[chemický prvek]], bez ohledu na to, v jaké fyzikální (molekuly, krystaly, ionty) či chemické formě (čistý prvek, ionty, anorganické sloučeniny, zejména soli apod.) se vyskytuje. V těchto významech se nepoužívá český ekvivalent nerost. [229] => [230] => Obdobně se pojem minerál používá v souvisejících oborech, jako jsou farmacie a potravinářství ([[Lidská výživa#Doplňky stravy|minerální doplňky stravy]] apod.). [231] => [232] => == Minerály v módě, špercích a esoterice == [233] => {{Viz též|Drahokam|Polodrahokam}} [234] => Lidstvo využívá minerály k ozdobným a rituálním účelům od nepaměti. V [[pravěk]]u byly minerály využívány k výrobě nástrojů, sošek, jednoduchých [[šperk]]ů a amuletů, které byly vyjádřením moci a ochrany před zlými silami. Od těchto dob se jejich využití příliš nezměnilo. I v současnosti nacházejí minerální kameny uplatnění jak v [[Móda|módě]] (náramky z minerálů, náhrdelníky, náušnice, prsteny aj.), tak ve spirituální rovině, přičemž tyto oblasti propojují. Pro tyto šperkařské účely se používají neopracované krystaly (např. v napletených náhrdelnících) i minerály opracované do tvarů korálků, oválů, hranolů navlékaných na šňůrkové náramky aj. [235] => [236] => V [[Esoterismus|esoterice]] jsou minerálům přisuzovány také léčivé účinky. Například pestrobarevný [[achát]] je považován za nejstarší léčebný kámen vůbec. [[Ametyst]] (fialová odrůda křemene) byl využíván už ve starověku jako talisman proti následkům nadměrného pití. Pro představitele církve byl symbolem duševní síly a mravní čistoty. V mnoha vírách a v léčitelství se minerálům přikládají nejen léčebné schopnosti (snižování hladiny stresu, zmírňování bolestí hlavy, zlepšení spánku aj.), ale také přivolání dobrých sil a lásky. [237] => [238] => == Odkazy == [239] => === Poznámky === [240] => [241] => [242] => === Reference === [243] => [244] => [245] => === Literatura === [246] => * Anthony a kol.: ''Handbook of Mineralogy''. Mineral Data Publishing, Tucson, Arizona. [247] => ** (1990) ''Vol. I'', {{ISBN|0-9622097-0-8}} [248] => ** (1995): ''Vol. II, Part 1''. {{ISBN|0-9622097-1-6}} [249] => ** (1995): ''Vol. II, Part 2''. {{ISBN|0-9622097-1-6}} [250] => ** (1997): ''Vol. III''. {{ISBN|0-9622097-2-4}} [251] => ** (2000): ''Vol. IV''. {{ISBN|0-9622097-0-8}} [252] => ** (2005): ''Vol. V''. {{ISBN|0-9622097-0-8}} [253] => * J. H. Bernard, R. Rost a kol. (1992): ''Encyklopedický přehled minerálů''. Academia Praha {{ISBN|80-200-0360-6}} [254] => * Čuchrov a kol.: ''Mineraly, spravočnik''. (1960) ''Tom I: Samorodnyje elementy, Intermetalličeskije Sojedinenija. Karbidy, nitridy, fosfidy. Arsenidy, antimonidy, vismutidy. Suľfidy. Selenidy. Telluridy.'' Izdatělstvo Akademii nauk SSSR, Moskva. [255] => ** (1963): ''Tom II, vyp. 1: Galogenidy'' [256] => ** (1965): ''Tom II, vyp. 2: Prostyje okisly.'' [257] => ** (1967): ''Tom II, vyp. 3: Složnyje okisly, titanaty, niobaty, tantalaty, antimonaty, girdookisly.'' [258] => ** (1972): ''Tom III, vyp. 1: Silikaty s odinočnymi i sdvojennymi kremnekislerodnymi tetraedrami.'' [259] => ** (1981): ''Tom III, vyp. 2: Silikaty s linejnymi trochčlennymi gruppami, koľcami i cepočkami kremnekislerodnych tetraedrov.'' Nauka, Moskva. [260] => ** (1981): ''Tom III, vyp. 3: Silikaty s lentami kremnekislerodnych tetraedrov.'' [261] => ** Smoľjaninova a kol. (1992): ''Tom IV, vyp. 1: Silikaty se strukturoj, perechodnoj ot cepočečnoj k sloistoj: sliostyje silikaty (kaolinovyje mineraly, serpentinity, pirofillit, taľk, sljudy.'' Akademkniga, Moskva. {{ISBN|5-02-003245-X}} [262] => ** Smoľjaninova a kol. (1992): ''Tom IV, vyp. 2: Sloistyje silikaty (smektity, chlority, smešanoslojnyje): sloistyje silikaty so složnymi tetraedričeskimi silikaty.'' {{ISBN|5-02-002899-1}} [263] => ** Bokij a kol. (1996): ''Tom IV, vyp. 3: Silikaty, dopolnenija k tomam 3 i 4.'' Nauka, Moskva. {{ISBN|5-02-003649-8}} [264] => * P. Pauliš: ''Minerály České republiky.'' Kuttna, Kutná Hora 2003, {{ISBN|80-86406-31-8}} [265] => [266] => === Související články === [267] => * [[Systematická mineralogie]] [268] => * [[Stavební kámen]] [269] => [270] => === Externí odkazy === [271] => * {{Commons}} [272] => * {{Commonscat|Minerals}} [273] => * {{Wikislovník|heslo=minerál}} [274] => * Nejobsáhlejší portál – minerály, zkameněliny, lokality – [http://www.imineraly.cz iMineraly.cz] {{Wayback|url=http://www.imineraly.cz/ |date=20140318135215 }} [275] => * [http://cnmnc.main.jp/ Aktuální úplný přehled minerálů uznaných IMA] {{Wayback|url=http://cnmnc.main.jp/ |date=20190815221541 }} – pod záložkou „IMA list of minerals“ [276] => * [http://www.velebil.net/mineraly/ Stručně o minerálech] [277] => * [http://www.mineraly.net/ Vše co chcete vědět o minerálech] {{Wayback|url=http://www.mineraly.net/ |date=20070711091427 }} [278] => * [https://rockhound.cz Fotogalerie minerálů] [279] => * [http://www.mindat.org/ Největší světová databáze minerálů] [280] => * [https://web.archive.org/web/20170812103440/https://www.forgym.eu/c/mineraly Minerály v strave] [281] => * [http://mineralogie.sci.muni.cz/ Učebnice mineralogie PřF MU] [282] => {{Autoritní data}} [283] => [284] => [[Kategorie:Minerály| ]] [285] => [[Kategorie:Petrologie]] [286] => [[Kategorie:Živiny]] [] => )
good wiki

Minerál

300px Minerál (lat. , z minera, důl) čili nerost je homogenní přírodní fáze s přesně definovatelným chemickým složením a s vysoce uspořádanou stavbou částic, která je za normálních podmínek krystalická (výjimkou je přírodní rtuť) a která vznikla jako výsledek geologických procesů, případně jako produkt přírodních procesů na jiném kosmickém tělese.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'vápenec','křemen','pyrit','Slída','sádrovec','opál','Halit','limonit','magnetit','dolomit','Ruda','diamant'

Diamant

Dolomit

Dolomit je minerál, který je tvořen vápenato-hořečnatou formou uhličitanu vápenatého (CaMg[CO3]2).

Halit

Křemen

Limonit

Magnetit

Magnetit je přírodní minerál ze skupiny oxidů, konkrétně železných oxidů.

Opál

Pyrit

Ruda

Sádrovec

Sádrovec je minerál, který patří do skupiny hydratovaných síranů.

Slída

Vápenec

Vápenec je sedimentární hornina tvořená převážně minerálem vápencem a obsahuje také jiné karbonáty.