Array ( [0] => 15645140 [id] => 15645140 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Gemmei [uri] => Gemmei [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - panovník}} [1] => '''Gemmei''' ({{Vjazyce2|ja|元明天皇|Gemmei-tennó}} neboli císařovna Gemmei, [[20. duben|20. dubna]] [[660]] – [[29. prosinec|29. prosince]] [[721]], [[Nara]]), známá též jako '''Gemmjó''', byla čtyřicátým třetímImperial Household Agency (''Kunaichō''): [http://www.kunaicho.go.jp/ryobo/guide/021/index.html 雄略天皇 (21)]; retrieved 2013-8-28. [[Japonský císař|císařem Japonska]] v souladu s [[Seznam japonských císařů|tradičním pořadím posloupnosti]].Ponsonby-Fane, Richard Arthur Brabazon. (1959). [https://books.google.com/books?id=SLAeAAAAMAAJ&q=The+Imperial+House+of+Japan&dq=The+Imperial+House+of+Japan&client=firefox-a&pgis=1 ''The Imperial House of Japan''.] Kyoto: Ponsonby Memorial Society. {{OCLC|194887}}[[Isaac Titsingh|Titsingh, Isaac.]] (1834). ''Nihon Ōdai Ichiran''; ou, [https://books.google.com/books?id=18oNAAAAIAAJ&dq=nipon+o+dai+itsi+ran ''Annales des empereurs du Japon.''] Paris: Royal Asiatic Society, Oriental Translation Fund of Great Britain and Ireland. {{OCLC|5850691}} {{fr}}Byla prvním vládcem [[Období Nara]]. [2] => [3] => Císařovna Gemmei vládla v období od roku [[707]] do roku [[715]].Varley, H. Paul. (1980). [https://books.google.com/books?id=tVv6OAAACAAJ&dq= ''Jinnō Shōtōki: A Chronicle of Gods and Sovereigns''.] New York: Columbia University Press. {{ISBN|978-0-231-04940-5}}; [http://www.worldcat.org/title/chronicle-of-gods-and-sovereigns-jinno-shotoki-of-kitabatake-chikafusa/oclc/59145842 OCLC 59145842] [4] => [5] => V [[Dějiny Japonska|japonských dějinách]] byla Gemmei čtvrtá z osmi žen, jež se staly [[Královna|vládnoucími císařovnami]]. Tři vládnoucí císařovny před Gemmei byly [[Suiko]], [[Kógjoku|Kógjoku/Saimei]] a [[Džitó]]. Čtyři další samostatné vládkyně na [[Chryzantémový trůn|Chryzantémovém trůně]] po Gemmei byly, [[Genšó]], [[Kóken|Kóken/Šótoku]], [[Meišó]] a [[Go-Sakuramači]]. [6] => [7] => == Legenda == [8] => Před nástupem na Chryzantémový trůn bylo její osobní jméno (''imina'') Abe-hime neboli princezna Abe.Brown, Delmer M. and Ichirō Ishida, eds. (1979). [https://books.google.com/books?id=w4f5FrmIJKIC&dq=Gukansho&source=gbs_navlinks_s ''Gukanshō: The Future and the Past''.] Berkeley: University of California Press. {{ISBN|978-0-520-03460-0}}; [http://www.worldcat.org/title/future-and-the-past-a-transl-and-study-of-the-gukansho-an-interpretative-history-of-japan-written-in-1219/oclc/251325323 OCLC 251325323]{{Poznámka|Do vlády císaře Džomeie byla osobní jména jednotlivých císařů (''imina'') velmi dlouhá a lidé je běžně neužívali. Ale po Džomeiově vládě se počet písmen v každém jméně zmenšil.}} [9] => [10] => Císařovna Gemmei byla čtvrtou dcerou císaře [[Tendži]]ho a mladší sestrou císařovny Džitó – měly rozdílné matky. Její matka, Mei-no-Iracume (známá též jako Soga-hime) byla dcerou ''udajdžina'' (ministra pravice) Sogy-no-Kury-no-Jamady-no-Išikawy-no-Mara (známého též jako Soga Jamada-no Ó-omi). [11] => [12] => Někdy kolem roku 679 se Gemmei stala manželkou (''njógo'') korunního prince Kusakabeho no Mika, který byl synem císaře [[Temmu]]a a císařovny Džitó. Princi Kusakabemu a princezně Abe se roku [[683]] narodil syn Karu, který se pak stal císařem [[Mommu]]. Po jeho smrti v roce 707 nastoupila Abe na trůn jako Gemmei. Nejméně jeden zdroj uvádí, že roli císařovny přijala, protože se její syn, císař Mommu, domníval, že jeho syn, Gemmeiin vnuk, je ještě příliš mlád, aby zvládl tlaky, jimž je vystaven nastupující císař. [13] => [14] => === Události za vlády Gemmei === [15] => [[Soubor:Wadoukaichin monument2.jpg|náhled|Památník nejstarší japonské minci ''wadókaičin'', ražené poprvé v roce 708 ve městě Saitama]] [16] => V roce 707 byl z Čičibu v [[Provincie Musaši|provincii Musaši]] (dnes [[prefektura Saitama]]) hlášen objev [[Ložisko (geologie)|ložiska]] měděné rudy.Ponsonby-Fane, Richard. (1915). ''The Imperial Family of Japan,'' p. x. Následujícího roku byl na císařském dvoře předveden vzorek nově objevené [[měděné rudy]] z Musaši a formálně uznán jako „japonská“ měď.Japan Mint Museum: [https://web.archive.org/web/20070510050927/http://www.mint.go.jp/eng/kids/history.html image of ''Wado Kaichin''] Následně byla v [[Provincie Ómi|provincii Ómi]] založena [[mincovna]]. V tomtéž roce byl pravým ministrem neboli ''udajdžinem'' jmenován Fudžiwara no Fuhito a levým ministrem neboli ''sadajdžinem'' Isonokami no Maro. [17] => [18] => Roku [[709]] vypuklo v provinciích [[Provincie Mucu|Mucu]] a [[Provincie Ečigo|Ečigo]] protivládní [[povstání]], které bylo záhy potlačeno. Téhož roku dorazil vyslanec z království z [[Silla]] s nabídkou platby [[Tribut|daně]]. Vyslanec navštívil ministra Fudžiwaru no Fuhita, aby připravili půdu pro další návštěvy. [19] => [20] => [[Soubor:Daigokuden 16-9.jpg|náhled|250px|Hlavní budova císařského paláce v Heidžó-kjó v době změny hlavního města (rekonstruováno v roce 2010)]] [21] => V roce [[710]] ustanovila císařovna Gemmei svým oficiálním sídlem [[Heidžó-kjó]] (dnešní [[Nara]]). V posledních letech vlády jejího předchůdce Mommua začaly rozsáhlé přípravy na tento přesun, ale práce nebyly za jeho života dokončeny. Počátkem roku [[708]] byl vydán císařský dokument o ustanovení Heidžó-kjó v [[Provincie Jamato|provincii Jamato]] novým hlavním městem. Již od dávných dob bylo zvykem, že se s počátkem vlády nového císaře měnilo hlavní město. Nicméně císař Mommu se rozhodl hlavní město neměnit a raději zůstal v paláci Fudžiwara, v němž se usídlila císařovna Džitó. Palác císařovny Gemmei byl nazván Nara- no-mija. [22] => [23] => Roku [[711]] byla dokončena nejstarší [[Japonsko|japonská]] dochovaná kronika ''[[Kodžiki]]'' neboli ''Zápisky o starých věcech''. Tento třísvazkový [[rukopis]] je jednou z nejvýznamnějších japonských literárních památek. Jeho obsahem je doba mytických bohů, legendární období vlády prvních japonských císařů a další události až do pátého roku vlády již historicky doložené první císařovny Suiko ([[597]]). [24] => [25] => V roce [[712]] se provincie Mucu oddělila od [[provincie Dewa]]. Následujícího roku byla od [[provincie Tango]] oddělena [[provincie Tanba]], [[provincie Mimasaka]] odtržena od [[provincie Bizen]] a [[provincie Hjúga]] od [[provincie Ósumi]]. [26] => [27] => Roku [[713]] se začaly sepisovat rukopisy ''[[Fudoki]]'', které obsahovaly záznamy ze všech provincií a zahrnovaly jejich hospodářské a zeměpisné poměry, místní zvyky, mýty a legendy i historické události a básně, jež nebyly zaznamenány v [[Kronika|kronikách]] ''Kodžiki'' a ''[[Nihonšoki]]''.{{cite book |last = Sakamoto |first = Masaru |title = Zusetsu Chizu to Arasuji de Wakaru! Fudoki |publisher = Seishun Publishing |year = 2011 |isbn = 978-4-413-04301-4 }}Vlasta Winkelhöferová: ''Slovník japonské literatury'', Libri, Praha 2008, str. 220 [28] => [29] => Poté co císařovna Gemmei přesunula sídlo své vlády do Nary, zůstalo toto horské místo hlavním městem země s výjimkou pěti let po celé [[období Nara]] až do roku [[784]], kdy si císař [[Kammu]] zvolil nové hlavní město, [[Nagaoka-kjó]]. [30] => [31] => Gemmei původně plánovala, že zůstane na trůně až do doby, než její vnuk dosáhne dospělosti. Avšak roku [[715]] se vzdala trůnu ve prospěch své dcery a starší sestry císaře Mommua Hidaky, která poté vešla ve známost jako císařovna Genšó. Po ní pak na trůn nastoupil její synovec princ Obito, známý jako císař [[Šómu]]. [32] => [33] => Císařovna Gemmei vládla osm let. Přestože kromě ní bylo v japonské historii ještě dalších sedm vládnoucích císařoven, jejich následníci byli obvykle vybíráni z mužů otcovské císařské rodové linie. Proto někteří konzervativní vzdělanci zastávají názor, že ženy-panovnice vládly vždy pouze dočasně, a že proto musí být v 21. století zachována tradice pouze mužského nástupnictví.Yoshida, Reiji. [http://www.japantimes.co.jp/news/2007/03/27/reference/life-in-the-cloudy-imperial-fishbowl/#.UhYzedK-2uI "Life in the Cloudy Imperial Fishbowl,"] ''Japan Times.'' March 27, 2007; retrieved 2013-8-22. Jedinou výjimkou stojící proti této konvenční argumentaci tak zůstává císařovna Gemmei, po níž nastoupila na trůn její dcera, císařovna Genšó. [34] => [35] => Jako odstoupivší panovnice přijala Gemmei titul ''daidžó tennó''. Byla teprve druhou ženou po císařovně Džitó, která tento titul přijala. Gemmei poté žila v ústraní ještě dalších sedm let jako takzvaná [[Insei|klášterní vládkyně]], což byla v Japonsku zvláštní forma vlády. Zemřela ve věku 61 let v prosinci 721. [36] => [37] => Místo, kde byla císařovna Gemmei pohřbena, je známé. Císařovna je tradičně uctívána v pamětní [[Šintoistická svatyně|šintoistické svatyni]] (''misasagi'') v Narazaka-čo ve městě [[Nara]]. Úřad pro záležitosti japonského císařského dvora stanovil toto místo jako [[mauzoleum]] císařovny Gemmei,Nara City Tourist Association: [http://narashikanko.jp/english/kan_spot_data/e_si74.html Genmei's ''misasagi'' – image]; {{Wayback|url=http://narashikanko.jp/english/kan_spot_data/e_si74.html |date=20071226000000 }} [http://narashikanko.jp/english/aria_map/map_pdf/5.pdf Genmei's ''misasagi'' – map] {{Wayback|url=http://narashikanko.jp/english/aria_map/map_pdf/5.pdf |date=20080227000000 }} takže nese formální jméno ''Nahojama-no-higaši no misasagi''. [38] => [39] => == Poezie == [40] => ''[[Manjóšú]]'' neboli ''Sbírka bezpočtu listů'' obsahuje báseň, kterou údajně napsala císařovna Gemmei v roce 708.''The Manyoshu: The Nippon Gakujutsu Shinkokai'' (1940). Tokyo: Iwanami shoten. Reprinted by Columbia University Press, New York, 1965. {{ISBN|0-231-08620-2}}. Reprinted by Dover Publications, New York, 2005. {{ISBN|978-0-486-43959-4}} [41] => [42] => == Rodina == [43] => * Manžel: princ Kusakabe ({{Cizojazyčně|ja|草壁皇子}}), syn císaře Temmua [44] => ** první dcera: princezna Hidaka ({{Cizojazyčně|ja|氷高皇女}}), později císařovna Genšó [45] => ** první syn: princ Karu ({{Cizojazyčně|ja|珂瑠/軽}}), později císař Mommu [46] => ** druhá dcera: císařská princezna Kibi ({{Cizojazyčně|ja|吉備内親王}}), 686–729, provdána za prince Nagaju [47] => [48] => == Odkazy == [49] => [50] => === Poznámky === [51] => {{Poznámky}} [52] => [53] => === Reference === [54] => {{Překlad|en|Empress Genmei|1021988661}} [55] => [56] => [57] => == Související články == [58] => * [[Období Asuka]] [59] => * [[Období Nara]] [60] => [61] => === Externí odkazy === [62] => * {{commonscat}} [63] => [64] => {{posloupnost|co=[[Seznam japonských císařů|Japonští císaři]]|kdy=[[707]]–[[715]]|předchůdce=[[Mommu]]|nástupce=[[Genšó]]}} [65] => {{Japonští císařové}} [66] => {{Autoritní data}} [67] => {{Portály|Historie|Japonsko|Lidé}} [68] => [69] => {{DEFAULTSORT:Gemmei}} [70] => [[Kategorie:Japonské císařovny]] [71] => [[Kategorie:Japonky 8. století]] [72] => [[Kategorie:Narození v 7. století]] [73] => [[Kategorie:Narození 20. dubna]] [74] => [[Kategorie:Úmrtí v roce 721]] [75] => [[Kategorie:Úmrtí 29. prosince]] [76] => [[Kategorie:Úmrtí v Naře]] [77] => [[Kategorie:Ženy]] [] => )
good wiki

Gemmei

Gemmei ( neboli císařovna Gemmei, 20. dubna 660 - 29.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'715','Nara','Mommu','Seznam japonských císařů','Období Nara','707','Genšó','Tribut','710','Kategorie:Úmrtí 29. prosince','Manjóšú','Tendži'

707

710

715

Genšó

Manjóšú

Mommu

Nara

Tendži

Tribut