Array ( [0] => 15493187 [id] => 15493187 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Gender [uri] => Gender [3] => Sebastian Berggren 1999 for Wild Side Story.jpg [img] => Sebastian Berggren 1999 for Wild Side Story.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Combotrans.svg|vpravo|náhled|Symboly pohlaví, používané též jako symboly genderů, vlevo feminní (ženský), vpravo maskulinní (mužský)]] [1] => {{Možná hledáte|hudební nástroj [[gender (hudební nástroj)]]}} [2] => {{Různé významy|tento=sociálním a psychologickém vnímání pohlaví|druhý=pejorativním označení a konspirační teorii|stránka=genderová ideologie}} [3] => [4] => '''Gender''' ({{IPA2|dʒɛndr}}), česky '''sociální pohlaví'''{{Citace sborníku [5] => | příjmení = Vrhel [6] => | jméno = František [7] => | titul = Sexualita v transkulturní perspektivě [8] => | sborník = Sexuologie [9] => | příjmení sestavitele = Weiss [10] => | jméno sestavitele = Petr [11] => | odkaz na sestavitele = Petr Weiss [12] => | vydavatel = Grada Publishing [13] => | místo = Praha [14] => | rok vydání = 2010 [15] => | počet stran = 724 [16] => | strany = 675 [17] => | isbn = 978-80-247-2492-8 [18] => }}, někdy '''rod''',{{Citace sborníku [19] => | příjmení = Fifková [20] => | jméno = Hana [21] => | titul = Poruchy pohlavní identity [22] => | sborník = Sexuologie [23] => | příjmení sestavitele = Weiss [24] => | jméno sestavitele = Petr [25] => | odkaz na sestavitele = Petr Weiss [26] => | vydavatel = Grada Publishing [27] => | místo = Praha [28] => | rok vydání = 2010 [29] => | počet stran = 724 [30] => | strany = 439 [31] => | isbn = 978-80-247-2492-8 [32] => }} je pojem užívaný pro označení [[sebepojetí|osobní identity]] a [[sociální role|společenské role]] jedince ve vztahu k [[Maskulinita|maskulinitě]] a [[Feminita|feminitě]]. Gender jednotlivce v západní společnosti znamená, do jaké míry se daný člověk cítí být mužem či ženou, které pohlaví je mu okolím přisuzováno a jaké chování a povahové rysy jsou od něj proto očekávány. Pojmem gender může ale být míněna pouze [[genderová identita]] jedince nebo pouze [[genderové stereotypy]] a [[Genderová role|role]].{{Citace sborníku [33] => | příjmení = Magnusson [34] => | jméno = Eva [35] => | příjmení2 = Marecek [36] => | jméno2 = Jeanne [37] => | titul = Sociocultural Means to Feminist Ends: Discursive and Constructionst Psychologies of Gender [38] => | sborník = The Sociocultural Turn in Psychology: The Contextual Emergence of Mind and Self [39] => | příjmení sestavitele = Kirschner [40] => | jméno sestavitele = Suzanne R [41] => | příjmení sestavitele2 = Martin [42] => | jméno sestavitele2 = Jack [43] => | vydavatel = Columbia University Press [44] => | místo = New York [45] => | rok vydání = 978-0-231-51990-8 [46] => | počet stran = 312 [47] => | strany = 90 [48] => | isbn = 978-0-231-51990-8 [49] => }}{{Citace sborníku [50] => | příjmení = Jarkovská [51] => | jméno = Lucie [52] => | titul = Prohlédněme genderové stereotypy [53] => | sborník = ABC feminismu [54] => | příjmení sestavitele = Valdrová [55] => | jméno sestavitele = Jana [56] => | vydavatel = Nesehnutí [57] => | místo = Brno [58] => | rok vydání = 2004 [59] => | počet stran = 232 [60] => | strany = 21 [61] => | isbn = 978-80-903228-3-7 [62] => }} [63] => [64] => Na rozdíl od kategorie [[pohlavnost|pohlaví]], ze které gender vychází a která je založená především na [[Biologie|biologických]] základech, bývá gender většinou chápán jako [[sociální konstruktivismus|společenský konstrukt]], tedy jako soubor lidmi vytvořených představ a pravidel.{{Citace periodika [65] => | příjmení = Linková [66] => | jméno = Marcela [67] => | titul = Gender v sociologii [68] => | periodikum = Gender, rovné příležitosti, výzkum [69] => | rok = 2000 [70] => | ročník = 1 [71] => | číslo = 4 [72] => | strany = 1–2 [73] => | issn = 1213-0028 [74] => }}{{Citace monografie [75] => | příjmení = Holmes [76] => | jméno = Mary [77] => | titul = What is Gender?: Sociological Approaches [78] => | url = https://archive.org/details/whatisgendersoci0000holm [79] => | vydavatel = SAGE Publications [80] => | místo = Los Angeles [81] => | rok = 2007 [82] => | počet stran = 209 [83] => | strany = [https://archive.org/details/whatisgendersoci0000holm/page/2 2] [84] => | isbn = 978-1-84920-815-4 [85] => }} Tyto představy a pravidla se mohou lišit podle kultury a období, přičemž se mění jak počet společensky přijímaných genderů, tak charakteristiky, podle nichž se gender jednotlivce určuje.{{Citace sborníku [86] => | příjmení = Herdt [87] => | jméno = Gilbert H [88] => | titul = Preface [89] => | sborník = Third Sex, Third Gender: Beyond Sexual Dimorphism in Culture and History [90] => | příjmení sestavitele = Herdt [91] => | jméno sestavitele = Gilbert H [92] => | vydavatel = Zone Books [93] => | místo = New York [94] => | rok vydání = 1994 [95] => | počet stran = 624 [96] => | strany = 11–16 [97] => | isbn = 978-0-942299-82-3 [98] => }} Západní společnosti obvykle vycházejí z konceptu dvou genderů ([[Maskulinita|maskulinního]] a [[Feminita|feminního]], respektive [[muž]]ského a [[Žena|ženského]]). Univerzalita a vhodnost tohoto striktně [[Genderová binarita|binárního]] pojetí však bývá zpochybňována,{{Citace sborníku [99] => | příjmení = Spade [100] => | jméno = Joan Z [101] => | příjmení2 = Valentine [102] => | jméno2 = Catherine G [103] => | titul = Introduction [104] => | sborník = The Kaleidoscope of Gender: Prisms, Patterns, and Possibilities [105] => | příjmení sestavitele = Spade [106] => | jméno sestavitele = Joan Z [107] => | příjmení sestavitele2 = Valentine [108] => | jméno sestavitele2 = Catherine G [109] => | vydavatel = Pine Forge Press [110] => | místo = Newbury Park [111] => | rok = 2008 [112] => | počet stran = 581 [113] => | strany = 3–4 [114] => | isbn = 978-1-4129-5146-3 [115] => }} stejně jako možnost vůbec přesně oddělit pojmy pohlaví a gender. [116] => [117] => Gender jedince je jedním z klíčových prvků jeho společenského života, jelikož se podílí na utváření jeho pozice v [[moc]]enských a emocionálních mezilidských vztazích. Přestože však existuje mnoho [[stereotyp]]ů a očekávaných projevů spojených s maskulinitou a feminitou, nejsou jednotlivé gendery ve všech aspektech exaktně vymezitelné.Spade, Valentine (2008), s. 3. Chování, které se od jedince na základě genderu očekává či je akceptováno, se nazývá [[genderová role]]; souhrn těchto očekávání je pak označován za ideologii genderových rolí.{{Citace sborníku [118] => | příjmení = Santore [119] => | jméno = Daniel M [120] => | titul = Gender Role Ideology and Intimacy [121] => | sborník = Encyclopedia of Gender and Society [122] => | příjmení sestavitele = O'Brien [123] => | jméno sestavitele = Jodi [124] => | vydavatel = SAGE Publications [125] => | místo = Los Angeles [126] => | rok vydání = 2008 [127] => | počet stran = 371 [128] => | isbn = 978-1-4522-6602-2 [129] => }} [130] => [131] => Genderové otázky zkoumají [[Genderová studia|gender studies]], [[interdisciplinarita|interdisciplinární]] obor využívající převážně [[sociologie|sociologických]], [[kulturologie|kulturologických]] a [[literární věda|literárněvědných]] východisek a zahrnující pod sebe jako podobory [[ženská studia]] a [[mužská studia]].{{Citace sborníku [132] => | příjmení = Walby [133] => | jméno = Sylvia [134] => | titul = The Sociology of Gender Relations [135] => | sborník = The SAGE Handbook of Sociology [136] => | příjmení sestavitele = Calhoun [137] => | jméno sestavitele = Craig [138] => | příjmení sestavitele2 = Rojek [139] => | jméno sestavitele2 = Chris [140] => | příjmení sestavitele3 = Turner [141] => | jméno sestavitele3 = Bryan S [142] => | vydavatel = SAGE Publications [143] => | místo = Los Angeles [144] => | rok vydání = 2005 [145] => | počet stran = 590 [146] => | strany = 367–370 [147] => | isbn = 978-0-7619-6821-4 [148] => }} V České republice existuje odborné pracoviště [[Národní kontaktní centrum – gender a věda]] a vychází časopis ''[[Gender a výzkum / Gender and Research|Gender a výzkum]]''. [149] => [150] => == Historie pojmu == [151] => [[Soubor:Judith-butler-frankfurt-2012.jpg|vpravo|náhled|Filosofka a teoretička [[Judith Butlerová]] (2012)]] [152] => Do češtiny přešel pojem gender z angličtiny, kde původně označoval [[jmenný rod]]. Ve spojení s člověkem a jeho rodem se používal dlouhodobě, s nejstarším dokladem z 15. století, tato stará užití ovšem mohla být míněna žertovně. V 19. století využila {{Cizojazyčně|en|gender}} ve smyslu osobního (nikoliv [[Gramatika|gramatického]]) rodu například prozaička [[George Eliot]] v románu ''[[Červený mlýn (román)|Červený mlýn]]'' (''The Mill on the Floss'', 1860). V akademických textech se pojem začal poprvé objevovat v 50. letech 20. století, užíval ho [[Sexuologie|sexuolog]] [[John Money]]. Jeho větší rozšíření je však spojeno až s vzestupem [[feminismus|feministického]] bádání v 70. a 80. letech.{{Citace periodika [153] => | příjmení = Haig [154] => | jméno = David [155] => | titul = The Inexorable Rise of Gender and the Decline of Sex: Social Change in Academic Titles, 1945–2001 [156] => | url = https://archive.org/details/sim_archives-of-sexual-behavior_2004-04_33_2/page/87 [157] => | periodikum = Archives of Sexual Behavior [158] => | rok = 2004 [159] => | měsíc = April [160] => | ročník = 33 [161] => | číslo = 2 [162] => | strany = 87 [163] => | issn = 0004-0002 [164] => }} [165] => [166] => Klíčové impulzy do zkoumání a vymezení genderu vnesla [[Ann Oakleyová]] (''Pohlaví, gender a společnost'', 1972), když vymezila pohlaví ({{Cizojazyčně|en|sex}}) jako soubor [[anatomie člověka|anatomických]] a [[fyziologie člověka|fyziologických]] charakteristik, jež signalizují biologické mužství či ženství, zatímco gender definovala jako [[sociální konstruktivismus|sociálně konstruovanou]] maskulinitu a feminitu. Gender v jejím pojetí nevychází z biologického pohlaví, je projevem společenských a kulturních aspektů spojených s vnímáním maskulinity a feminity v určité společnosti v určité době.{{Citace monografie [167] => | příjmení = Jackson [168] => | jméno = Stevi [169] => | příjmení2 = Scott [170] => | jméno2 = Sue [171] => | titul = Gender: A Sociological Reader [172] => | vydavatel = Routledge [173] => | místo = London [174] => | rok = 2002 [175] => | počet stran = 465 [176] => | strany = 9 [177] => | isbn = 978-0-415-20179-7 [178] => }} Na konci 70. let ovlivnily zkoumání genderu [[Suzanne Kesslerová]] a [[Wendy McKennová]], které pojímaly gender jako označení pro veškeré rozdíly mezi ženami a muži, mezi feminním a maskulinním, a to včetně tvaru pohlavních orgánů. Užitím jediného pojmu chtěly zdůraznit, že prvek sociální konstrukce je přítomen ve všech aspektech mužství a ženství, pohlaví nevyjímaje.{{Citace monografie [179] => | příjmení = Dea [180] => | jméno = Shannon [181] => | titul = Beyond the Binary: Thinking about Sex and Gender [182] => | url = https://archive.org/details/beyondbinarythin0000deas [183] => | vydavatel = Broadview Press [184] => | místo = Peterborough, Ontario [185] => | rok = 2016 [186] => | počet stran = 208 [187] => | strany = [https://archive.org/details/beyondbinarythin0000deas/page/23 23] [188] => | isbn = 978-1-77048-628-7 [189] => }} [[Candace Westová]] a [[Don H. Zimmerman]] na konci 80. let vyšli z předpokladu, že spíše než o genderu jako fenoménu by se mělo hovořit o aktu [[dělat gender|dělání genderu]]. Performativní chápání mužství a ženství, tedy hraní genderů jakožto proměnlivých kategorií podle různých společenských situací, se stalo východiskem [[postmoderní feminismus|postmoderního feminismu]].{{Citace sborníku [190] => | příjmení = Sokolová [191] => | jméno = Věra [192] => | titul = Současné trendy feministického myšlení [193] => | sborník = ABC feminismu [194] => | příjmení sestavitele = Valdrová [195] => | jméno sestavitele = Jana [196] => | vydavatel = Nesehnutí [197] => | místo = Brno [198] => | rok vydání = 2004 [199] => | počet stran = 232 [200] => | strany = 209 [201] => | isbn = 978-80-903228-3-7 [202] => }} V 90. letech se prosadila [[Judith Butlerová]] knihami ''Potíže s rodem'' (1990) a ''Závažná těla'' (1993) a kritikou binárních rozdělení maskulinita/feminita a pohlaví/gender. U pohlaví a genderu je vzájemná prostupnost dána podle Butlerové tím, že také zdánlivě biologická fakta týkající se pohlaví jsou ve skutečnosti pouze výsledkem interpretace tělesných vlastností v rámci různých vědeckých diskurzů, jež mohou sloužit společenským nebo politickým zájmům. Po roce 2000 začal být pojem gender užíván častěji než pohlaví ({{Cizojazyčně|en|sex}}), v některých případech jako synonymum.Haig (2004), s. 95. [203] => [204] => == Genderová binarita == [205] => V moderní západní společnosti převládá v obvyklém uvažování koncept dvou genderů, maskulinního a feminního, přičemž přítomnost jednoho vylučuje druhý. Podle Butlerové je však obtížně udržitelné jak rozdělení na mužskost a ženskost, tak rozdělení na biologické pohlaví a sociální gender, neboť v obou případech se kategorie částečně prolínají. Kritikou binárního dělení genderů se zabývá také [[queer teorie]], přičemž kromě existence pouze dvou genderů zpochybňuje také neměnnost a danost binární kategorie pohlaví. [206] => [207] => Přísně binární rozdělení, v západní společnosti obvyklé, vychází zejména z [[osvícenství|osvícenského]] lékařského myšlení 18. a 19. století. Starší evropská pojetí jsou méně jednoznačná. Historik a sexuolog [[Thomas Walter Laqueur]] připomíná předmoderní (starověké, středověké a raně novověké) texty, vycházející z [[galén]]ovsko-[[Hippokratés|hippokratovského]] modelu, podle něhož jsou ženské genitálie pouze obrácené dovnitř, ale jinak stejné jako mužské. Laqueur proto tvrdí, že v předmoderním myšlení neexistoval koncept dvou striktně oddělených pohlaví, nýbrž jediné pohlaví ve své dokonalé formě (muž) a nedokonalé formě (žena). Proto také nemohly být k maskulinitě a feminitě přiřazovány dva protikladné gendery. Místo toho se v genderech, vždy nejméně dvou, se odrážely „delikátní a obtížně čitelné odstíny jediného pohlaví“, například v oblasti touhy – vedle sebe mohli stát zženštilý mladý chlapec, smělé a „pro plození příliš horké“ mužatky a zralý muž, který má zálibu v ženách či právě v chlapcích.{{Citace monografie [208] => | příjmení = Laqueur [209] => | jméno = Thomas [210] => | titul = Rozkoš mezi pohlavími: Sexuální diference od antiky po Freuda [211] => | vydavatel = Karolinum [212] => | místo = Praha [213] => | rok = 2017 [214] => | počet stran = 356 [215] => | strany = 282 [216] => | isbn = 978-80-246-3471-5 [217] => }} [218] => [219] => Zřetelná může být nebinárnost genderového pojetí v některých neevropských kulturách. Některé kmeny [[američtí indiáni|amerických indiánů]] rozlišovaly tři nebo čtyři gendery. V historických dokumentech byly osoby nebinárních genderů souhrnně označovány jako berdaší (berdache), v moderním zkoumání se někdy užívá pojem [[two-spirits]] (dvě duše), případně se jednoduše mluví o odchylných genderech nebo se používají příslušná domorodá označení.{{Citace sborníku [220] => | příjmení = Nanda [221] => | jméno = Serena [222] => | titul = Multiple Genders Among North American Indians [223] => | sborník = The Kaleidoscope of Gender: Prisms, Patterns, and Possibilities [224] => | příjmení sestavitele = Spade [225] => | jméno sestavitele = Joan Z [226] => | příjmení sestavitele2 = Valentine [227] => | jméno sestavitele2 = Catherine G [228] => | vydavatel = Pine Forge Press [229] => | místo = Newbury Park [230] => | rok = 2008 [231] => | počet stran = 581 [232] => | strany = 47–48 [233] => | isbn = 978-1-4129-5146-3 [234] => }} Komplikovanější situace panuje u [[Inuité|Inuitů]], kde je gender provázán s [[kult předků|kultem předků]]. Jednotlivci jsou přidělována jména a vlastnosti předků, což vede k mnohonásobné genderové identitě.{{Citace monografie [235] => | příjmení = Remišová Věšínová [236] => | jméno = Kamila [237] => | titul = Gender a pravěká společnost [238] => | vydavatel = Karolinum [239] => | místo = Praha [240] => | rok = 2017 [241] => | počet stran = 252 [242] => | strany = 172 [243] => | isbn = 978-80-246-3177-6 [244] => }} [245] => [246] => Gender lze chápat také v jemnějším rozvrstvení vzhledem k sexuálním, reprodukčním, náboženským a společenským možnostem jedince. Jako zvláštní kategorie může nebo mohl být vzhledem ke svému společenskému postavení vnímán například [[eunuch]], přičemž důležitým rozlišením je také to, zda byl vykastrován, nebo zda se vykastroval (kupříkladu rituálně) sám.Herdt (1994), s. 48. Jako specifický gender je možné také oddělit osoby, které žijí [[celibát]]ně a nemohou vstoupit do manželství s jiným člověkem (například [[Mnišství|mniši a jeptišky]]).{{Citace sborníku [247] => | příjmení = Thibodeaux [248] => | jméno = Jennifer D [249] => | titul = Introduction: Rethinking the Medieval Clergy and Masculinity [250] => | sborník = Negotiating Clerical Identities: Priests, Monks and Masculinity in the Middle Ages [251] => | příjmení sestavitele = Thibodeaux [252] => | jméno sestavitele = Jennifer D [253] => | vydavatel = Palgrave Macmillan [254] => | místo = Basingstoke [255] => | rok = 2010 [256] => | počet stran = 269 [257] => | strany = 4 [258] => | isbn = 978-1-349-30774-6 [259] => }} [[Lucie Storchová]] a [[Jana Ratajová]] při zkoumání [[preskriptivní literatura|preskriptivní literatury]] o ženství a manželství z českého [[raný novověk|raného novověku]] rozlišily osm genderů, dva maskulinní a šest feminních. Klíčovou otázkou vždy bylo, zda má jedinec „správný“ přístup ke svému životu a společenskému postavení, u žen se pak přidával jejich manželský stav. Preskriptivní raně novověká literatura tedy konstituovala tyto gendery: dobrý manžel, špatný manžel, dobrá panna, špatná panna, dobrá manželka, špatná manželka, dobrá vdova, špatná vdova.{{Citace sborníku [260] => | příjmení = Storchová [261] => | jméno = Lucie [262] => | titul = Vedení manželství a etika sebe samé(ho) v českých preskriptivních spisech 16. a 17. století [263] => | sborník = Žena není příšera, ale nejmilejší stvoření Boží. Diskursy manželství v české literatuře raného novověku [264] => | příjmení sestavitele = Ratajová [265] => | jméno sestavitele = Jana [266] => | příjmení sestavitele2 = Storchová [267] => | jméno sestavitele2 = Lucie [268] => | vydavatel = Scriptorium [269] => | místo = Praha [270] => | rok = 2009 [271] => | počet stran = 824 [272] => | strany = 776 [273] => | isbn = 978-80-87271-08-7 [274] => }} [275] => [276] => Někdy bývá gender označován jako kontinuum, s pólem maskulinity na jednom konci a pólem feminity na druhém konci, přičemž každý jedinec zaujímá pozici mezi oběma póly.{{Citace monografie [277] => | příjmení = Marchbank [278] => | jméno = Jennifer [279] => | příjmení2 = Gayle [280] => | jméno2 = Letherby [281] => | titul = Introduction to Gender: Social Science Perspectives [282] => | vydavatel = Pearson Education Limited [283] => | místo = Harlow [284] => | rok = 2007 [285] => | isbn = 978-1-4058-5844-1 [286] => | strany = 5 [287] => | počet stran = 366 [288] => }} [289] => [290] => == Gender a jedinec == [291] => [292] => === Přiřazení genderu === [293] => V moderní západní společnosti dochází k přiřazení genderu jedinci obvykle těsně po narození, v některých případech ještě před narozením, a sice na základě pozorovaných pohlavních znaků (přítomnost penisu, popřípadě jeho velikost či viditelnost) a tímto způsobem určeného pohlaví.{{Citace monografie [294] => | příjmení = Nagoshi [295] => | jméno = Julie L [296] => | příjmení2 = Nagoshi [297] => | jméno2 = Craig T [298] => | příjmení3 = Brzuzy [299] => | jméno3 = Stephan/ie [300] => | titul = Gender and Sexual Identity: Transcending Feminist and Queer Theory [301] => | vydavatel = Springer [302] => | místo = New York [303] => | rok = 2013 [304] => | isbn = 978-1-4614-8966-5 [305] => | strany = 4 [306] => | počet stran = 239 [307] => }} [308] => [309] => Soubor znaků, podle nichž může být stanoveno pohlaví (a následně gender), je nicméně poměrně komplexní a dle zvolené metody může kromě podoby a funkce rozmnožovacích orgánů zahrnovat také [[chromozom]]y (tvořící [[chromozom X|XX]], [[chromozom Y|XY]] nebo jinou kombinaci), hladinu jednotlivých [[pohlavní hormon|pohlavních hormonů]] v těle dospělého, a s tím související druhotné pohlavní znaky jako vousy, ňadra a celkové rozmístění tukové tkáně na těle. V některých případech je proto jednoznačné určení pohlaví nemožné, například má-li jedinec „mužské“ chromozomy XY a zároveň ženské pohlavní orgány. Množství tzv. [[intersexualita|intersex]] osob v populaci bývá podle konkrétní definice odhadováno mezi 0,018 % a 4 %, nejčastěji 1,7 %.{{Citace sborníku [310] => | příjmení = Zerilli [311] => | jméno = Linda M. G [312] => | titul = Doing without Knowing: Feminism's Politics of the Ordinary [313] => | sborník = Gender Struggles: Practical Approaches to Contemporary Feminism [314] => | příjmení sestavitele = Mui [315] => | jméno sestavitele = Constance L [316] => | příjmení sestavitele2 = Murphy [317] => | jméno sestavitele2 = Julien S [318] => | vydavatel = Rowman & Littlefield Publishers [319] => | místo = Lanham [320] => | rok = 2002 [321] => | počet stran = 369 [322] => | strany = 22 [323] => | isbn = 978-0-7425-1255-9 [324] => }}{{Citace monografie [325] => | příjmení = Fausto-Sterling [326] => | jméno = Anne [327] => | titul = Sexing the Body: Gender Politics and the Construction of Sexuality [328] => | vydavatel = Basic Books [329] => | místo = New York [330] => | rok = 2000 [331] => | isbn = 978-0-465-07714-4 [332] => | strany = [333] => | počet stran = 473 [334] => | url-access = registration [335] => | url = https://archive.org/details/isbn_9780465077137 [336] => }}{{Citace periodika [337] => | příjmení = Sax [338] => | jméno = Leonard [339] => | titul = How common is intersex? a response to Anne Fausto-Sterling [340] => | url = https://archive.org/details/sim_journal-of-sex-research_2002-08_39_3/page/174 [341] => | periodikum = Journal of Sex Research [342] => | rok = 2002 [343] => | ročník = 39 [344] => | číslo = 3 [345] => | strany = 174–178 [346] => | issn = 0022-4499 [347] => }} V případech intersex osob bývá přiřazení genderu problematičtější. Vzhledem ke společenskému tlaku na dodržování binárního pojetí genderů však bývá dítě v západní společnosti obvykle [[Gender ve výchově a vzdělávání|vychováváno]] jako muž nebo jako žena, ačkoliv jeho medicínský pohlavní status je nebinární.{{Citace monografie [348] => | příjmení = Janošová [349] => | jméno = Pavlína [350] => | titul = Dívčí a chlapecká identita: Vývoj a úskalí [351] => | vydavatel = Grada Publishing [352] => | místo = Praha [353] => | rok = 2008 [354] => | počet stran = 288 [355] => | strany = 84 [356] => | isbn = 978-80-247-6745-1 [357] => }} Intersex organizace však upozorňují na zvláštní situaci se třemi pohlavími a dvěma společensky a právně akceptovanými gendery a zasazují se o snížení důrazu na oficiálně určený binární gender.{{Citace sborníku [358] => | titul = Public Statement, Third Internation Intersex Forum [359] => | sborník = Feminist Manifestos: A Global Documentary Reader [360] => | příjmení sestavitele = Weiss [361] => | jméno sestavitele = Penny A [362] => | vydavatel = New York University Press [363] => | místo = Albany [364] => | rok = 2018 [365] => | počet stran = 704 [366] => | strany = 595 [367] => | isbn = 978-1-4798-9453-6 [368] => }} [369] => [370] => === Genderová socializace === [371] => [[Socializace]] je proces, v němž si jedinec osvojuje společenské normy, hodnoty, očekávání a zvyky, a to nejen v dětství, ale do jisté míry během celého života. Podle obecné představy, rozšířené v západní společnosti, se dítě sice narodí s určitým pohlavím, příslušnému genderu se však musí teprve naučit, tj. projít [[genderová socializace|genderovou socializací]]. Co je středobodem tohoto učení však pojímají různé teorie rozdílným způsobem.{{Citace sborníku [372] => | příjmení = Corrado [373] => | jméno = Carolyn [374] => | titul = Gender Role Ideology and Intimacy [375] => | sborník = Encyclopedia of Gender and Society [376] => | příjmení sestavitele = O'Brien [377] => | jméno sestavitele = Jodi [378] => | vydavatel = SAGE Publications [379] => | místo = Los Angeles [380] => | rok vydání = 2008 [381] => | počet stran = 356 [382] => | isbn = 978-1-4522-6602-2 [383] => }} [384] => [385] => [[Sigmund Freud]] byl představitelem [[psychoanalýza|psychoanalytické]] identifikační teorie, podle níž se dítě identifikuje s rodičem stejného genderu a napodobuje jej. [[Nancy Chodorowová]] tuto teorii modifikuje v podobě teorie vztahu k objektu, když říká, že chlapci se učí svůj gender osamostatněním od matky, zatímco dívky se ji učí napodobovat. [[Lawrence Kohlberg]] pracuje v návaznosti na [[Jean Piaget|Jeana Piageta]] s teorií kognitivního vývoje: děti se naučí genderům (maskulinnímu a feminnímu), a poté je uplatňují jako organizační a kategorizační principy pro věci kolem sebe. [[Sandra Bemová]] hovoří o optických sklech kultury a uvádí, že děti se naučí nejen genderovým pojmům, ale také tomu, jakým způsobem s nimi mají nakládat, neboť tyto způsoby jsou nenápadně vepsány do společenských hodnot, struktur a myšlení dospělých jedinců.Corrado (2008), s. 356–359. [386] => [387] => Během genderové socializace není jedinec jen pasivním příjemcem. Jde o soubor komplexních a dynamických procesů a člověk může vstřícně, nevšímavě či odmítavě reagovat na různorodé společenské podněty a zároveň je pro jiné sám vytvářet.{{Citace monografie [388] => | příjmení = Palazzani [389] => | jméno = Laura [390] => | titul = Gender in Philosophy and Law [391] => | vydavatel = Springer [392] => | místo = Dordrecht [393] => | rok = 2012 [394] => | počet stran = 116 [395] => | strany = 15 [396] => | isbn = 978-94-007-4991-7 [397] => }} Mezi nejdůležitější vnější činitele při genderové socializaci patří rodina, vrstevníci, škola{{Citace monografie [398] => | příjmení = Jarkovská [399] => | jméno = Lucie [400] => | příjmení2 = [401] => | jméno2 = [402] => | titul = Gender před tabulí. Etnografický výzkum genderové reprodukce v každodennosti školní třídy [403] => | vydání = první [404] => | vydavatel = SLON [405] => | místo = Praha [406] => | rok = 2014 [407] => | počet stran = 196 [408] => | strany = [409] => | isbn = 978-80-7419-119-0 [410] => }} a média. Prostřednictvím užívaného jazyka, oblečení nebo hraček, které jsou mu dávány k dispozici, se dítě učí nejen samotnému genderu, ale také stereotypům s ním spojeným.Corrado (2008), s. 359–360. Značný vliv na genderovou socializaci mají vzory, ať už společenské, umělecké nebo náboženské. Například v [[katolicismus|katolickém]] prostředí existuje [[mariánský kult]] jako ideál hyperfeminity (tedy výrazné ženskosti a důrazu na mateřství).Janošová (2008), s. 363. [411] => [412] => === Genderová identita === [413] => [[Genderová identita]] je potenciálně jedinečná a specifická součást osobnosti jednotlivce. Navenek se nemusí nijak projevit (například pokud se člověk identifikuje jako jiný gender, než je mu přisuzován, a obává se [[sociální stigma|společenské stigmatizace]]). Je také možné uvažovat o jádrové genderové identitě, vědomí příslušnosti k biologickému pohlaví. Gender, s nímž se jedinec identifikuje, je přitom obvykle ve shodě s genderem přisuzovaným mu společností na základě jeho pohlavních znaků. Za součást genderové identity se nicméně považuje také vztah k jednotlivým vlastnostem a vzorcům chování, které jsou společensky vnímány jako maskulinní či feminní, přičemž zde se jedinec od svého genderu často znatelně odchyluje.Janošová (2008), s. 45. [414] => [415] => Kromě environmentálních a sociokulturních vlivů se na utváření identity podepisuje také vystavení [[androgen]]ům, a to jak v [[prenatální období|prenatálním období]], tak po porodu. Obvykle se uvádí, že genderová identita se u dítěte fixuje mezi 18 měsíci a 4 lety života, v souvislosti s rozvojem jazykových dovedností. Některé studie nicméně naznačují, že k posunům může docházet i po tomto období, někdy i v dospělosti.{{Citace monografie [416] => | příjmení = Pfaff [417] => | jméno = Donald W. [418] => | spoluautoři = a kol. [419] => | titul = Hormones, Brain and Behavior [420] => | url = https://archive.org/details/hormonesbrainbeh00arno [421] => | vydavatel = Academic Press [422] => | místo = London [423] => | rok = 2002 [424] => | počet stran = 4393 [425] => | strany = [https://archive.org/details/hormonesbrainbeh00arno/page/n368 328] [426] => | isbn = 978-0-08-053415-2 [427] => }} [428] => [429] => === Odhadování cizího genderu === [430] => Při setkání jedince s neznámým člověkem dochází k přisouzení předpokládaného genderu na základě indicií, které poskytuje vzhled (například tělo, vlasy, oblečení, způsob pohybu), chování ([[etiketa]], konvenční společenské [[rituál]]y, míra agresivity a dynamika moci) a textové prameny (jméno, oficiální dokumenty, vztahy s jinými osobami). [431] => [432] => Možnosti odhadnutí genderu neznámé osoby na základě jazykových indicií se liší podle jazyka. Zatímco v angličtině není možné podle příjmení poznat gender osoby a také část běžných křestních jmen je genderově neutrální (Chris, Jaime), čeština většinu ženských příjmení přechyluje a genderově neutrálních křestních jmen obsahuje jen málo. Kromě toho čeština vyjadřuje rod osob nejen [[slovní zásoba|lexikem]], ale také [[tvarosloví|morfologicky]] a [[syntax|syntakticky]], přičemž kromě genderu osoby, o které se mluví, často odhaluje také gender hovořící osoby a gender adresáta.{{Citace sborníku [433] => | příjmení = Čmejrková [434] => | jméno = Světla [435] => | titul = Communication Gender in Czech [436] => | sborník = Gender Across Languages: The Linguistic Representation of Women and Men. Volume 3 [437] => | příjmení sestavitele = Hellinger [438] => | jméno sestavitele = Marlis [439] => | příjmení sestavitele2 = Bussmann [440] => | jméno sestavitele2 = Hadumond [441] => | vydavatel = John Benjamins Publishing [442] => | místo = Amsterdam [443] => | rok vydání = 2003 [444] => | počet stran = 31 [445] => | strany = 390 [446] => | isbn = 978-90-272-1845-2 [447] => }} Tento fenomén byl již dlouho před vznikem genderové lingvistiky komentován jazykovědnými badateli, například [[Pavel Eisner|Pavlem Eisnerem]] v knize ''[[Chrám i tvrz]]'' (1946), když rozdělil evropské jazyky na ty, které kladou na osobní rod malý důraz ([[germánské jazyky]]), větší důraz ([[románské jazyky]]) a mimořádný důraz ([[slovanské jazyky]]).{{Citace monografie [448] => | příjmení = Eisner [449] => | jméno = Pavel [450] => | titul = Chrám i tvrz: kniha o češtině [451] => | vydavatel = Jaroslav Podroužek [452] => | místo = Praha [453] => | rok = 1946 [454] => | počet stran = 666 [455] => | strany = 377–382 [456] => }} [457] => [458] => == Gender jako sociální jev == [459] => [460] => === Genderové role === [461] => [[Soubor:Bernhardt_Hamlet2.jpg|vpravo|náhled|Herečka [[Sarah Bernhardtová]] jako [[Hamlet]] v maskulinním oblečení – [[crossdressing]]]]Jako [[genderová role|genderové role]], nebo také genderový řád, jsou označovány způsoby chování, které jsou od osoby očekávány na základě jejího genderu. Prolínají s genderovými stereotypy a zároveň se podílejí na jejich vytváření. Mohou být velmi proměnlivé i v rámci jediné generace, na rozdíl od konceptu genderu, který se mění pomalu. Ve Spojených státech se v 50. letech 20. století podílela na ekonomickém zabezpečování rodiny zhruba třetina žen, zatímco na konci 20. století to byly téměř dvě třetiny (60 % žen ve srovnání se 75 % mužů).{{Citace monografie [462] => | příjmení = Owen Blakemore [463] => | jméno = Judith E [464] => | příjmení2 = Berenbaum [465] => | jméno2 = Sheri A [466] => | příjmení3 = Liben [467] => | jméno3 = Lynn S [468] => | titul = Gender Development [469] => | url = https://archive.org/details/genderdevelopmen00blak [470] => | vydavatel = Psychology Press [471] => | místo = New York [472] => | rok = 2008 [473] => | počet stran = 536 [474] => | strany = [https://archive.org/details/genderdevelopmen00blak/page/n19 7]–11 [475] => | isbn = 978-1-135-07933-8 [476] => }} [477] => [478] => To, zda člověk svou genderovou roli hraje, není podmíněno pouze jeho prožíváním svého vlastního genderu, ale také jeho [[konformita|konformitou]]. U konformní osoby určitého genderu je pravděpodobné, že se bude chovat podle pravidel pro daný gender stanovených, a to i v případě, že jí takové jednání není vlastní. V angličtině existují také označení pro děti, které si počínají způsobem očekávaným od jiného genderu: jako „[[tomboy]]s“ jsou označovány dívky, které projevují zájmy běžně přisuzované chlapcům, zatímco pojem „sissy-boys“ s výrazně pejorativnějším podtextem se užívá pro chlapce s dívčími zálibami. [479] => [480] => Pracuje se také s pojmem „[[ideologie]] genderových rolí“, a to proto, že genderovými rolemi je vytvářen celý systém předepsaného chování a myšlení, zejména v mezilidských vztazích, pracovním procesu a péči o děti, přičemž obvykle existuje rozšířený a silně zakořeněný názor, že právě užívané rozdělení genderových rolí je přirozené a objektivně správné. [481] => [482] => === Genderové stereotypy === [483] => Jako [[stereotyp]] jsou označovány předem určené představy o povaze a chování všech příslušníků vymezené skupiny lidí. Může se jednat jak o negativní [[předsudek|předsudky]], tak o normativní představy (osoby v nějaké sociální kategorii jsou podle stereotypu takové, jaké je pro společnost žádoucí, aby byly).{{Citace monografie [484] => | příjmení = Archer [485] => | jméno = John [486] => | příjmení2 = Lloyd [487] => | jméno2 = Barbara [488] => | titul = Sex and Gender [489] => | url = https://archive.org/details/sexgenderndediti00arch [490] => | vydavatel = Cambridge University Press [491] => | místo = Cambridge [492] => | rok = 2002 [493] => | počet stran = 280 [494] => | strany = [https://archive.org/details/sexgenderndediti00arch/page/n35 20] [495] => | isbn = 978-0-521-63533-2 [496] => }} Stereotypy nejsou vytvářeny osobní zkušeností, verbálně a neverbálně je jedinci zprostředkují ostatní členové komunity. Stereotypy týkající se mužů a žen (popřípadě maskulinity a feminity) patří ve společnosti k nejsilnějším.Janošová (2008), s. 27. [497] => [498] => Genderové stereotypy se nejčastěji týkají osobnosti (představa, že maskulinní gender se pojí se soutěživostí, sebevědomím a logickým uvažováním, zatímco feminní s něhou, [[empatie|empatií]] a snadným projevováním [[emoce|emocí]]), projevují se ovšem také v oblasti tělesných rysů (svalnatost, chlupatost), sociálních rolí (živitel, obstaravatelka domácích prací), povolání (strojař, manažer, chirurg, knihovnice, učitelka, zdravotní sestra) a sexuality (sexuální žádostivost byla v různých dobách střídavě připisována maskulinitě a femininitě; předpokládá se, že jeden gender je vždy sexuálně přitahován výhradně tím opačným).{{Citace monografie [499] => | příjmení = Lippa [500] => | jméno = Richard A [501] => | titul = Gender, Nature, and Nurture [502] => | vydavatel = Psychology Press [503] => | místo = New York [504] => | rok = 2014 [505] => | počet stran = 312 [506] => | strany = 94–95 [507] => | isbn = 978-1-135-65746-8 [508] => }} [509] => [510] => Existence genderových stereotypů může v mnoha případech vést k tomu, že se ukáží být platnými – je-li osobě nějakého genderu opakováno, že tuto činnost nemůže zvládnout (například dívka [[matematika|matematiku]] nebo chlapec práci s dětmi), je možné, že ji bude vinou nízkého sebevědomí a znevýhodňování společností skutečně vykonávat špatně. Ten jev popisován jako [[sebenaplňující předpověď]].Lippa (2014), s. 96–98. [511] => [512] => === Gender a dělba práce === [513] => V [[antropologie|antropologickém]] bádání převládá představa, že v [[pravěk|prehistorických]] společnostech se vyvinula [[dělba práce]] na základě pohlaví či genderu. Toto pojetí rozpracoval ve 40. letech 20. století americký antropolog [[George Murdock]]. Podle tradiční interpretace jde o důsledek tělesných parametrů, zejména výšky a většího množstvím svalů u mužů (vliv [[testosteron]]u), a rovněž zátěží v podobě těhotenství, kojení a péče o novorozence u žen.{{Citace periodika [514] => | příjmení = Burton [515] => | jméno = Michael L [516] => | příjmení2 = Brudner [517] => | jméno2 = Lilyan A [518] => | příjmení3 = White [519] => | jméno3 = Douglas R [520] => | titul = A Model of the Sexual Division of Labor [521] => | url = https://archive.org/details/sim_american-ethnologist_1977-05_4_2/page/227 [522] => | periodikum = American Ethnologist [523] => | rok = 1977 [524] => | ročník = 4 [525] => | číslo = 2 [526] => | strany = 227–228 [527] => | issn = 1548-1425 [528] => }} Důraz na tělesné parametry je někdy v ekonomických teoriích rozšiřován na celé lidské dějiny, s tím, že období, s činnostmi vyžadujícími vynaložení velké svalové síly (lov, primitivní zemědělství, těžký průmysl), je genderová dělba práce výraznější.{{Citace monografie [529] => | příjmení = Ofek [530] => | jméno = Haim [531] => | titul = Second Nature: Economic Origins of Human Evolution [532] => | url = https://archive.org/details/secondnatureecon00ofek [533] => | vydavatel = Cambridge University Press [534] => | místo = Cambridge [535] => | rok = 2001 [536] => | počet stran = 254 [537] => | strany = [https://archive.org/details/secondnatureecon00ofek/page/n65 54]–55 [538] => | isbn = 978-0-521-62534-0 [539] => }} Moderní antropologie však klade nižší důraz na sílu, neboť v mnoha společnostech ženy vykonávají fyzicky náročnou práci a některé z nich mohou být silnější než někteří muži; genderová dělba práce pak vychází především z nižších možností mobility plodných žen vzhledem k jejich reprodukčním úkolům.Burton, Brudner, White (1977), s. 228–229 Uvádí se také, že neexistuje jedno genderové rozdělení práce platné pro všechny lidské společnosti, ale spíše různá dělení práce, z nichž některá mohou být založená na genderu.{{Citace sborníku [540] => | příjmení = Bliege Bird [541] => | jméno = Rebecca [542] => | příjmení2 = Codding [543] => | jméno2 = Brian F [544] => | titul = The Sexual Division of Labor [545] => | sborník = Emerging Trends in the Social and Behavioral Sciences [546] => | příjmení sestavitele = Scott [547] => | jméno sestavitele = Robert [548] => | příjmení sestavitele2 = Kosslyn [549] => | jméno sestavitele2 = Stephan [550] => | vydavatel = SAGE Publications [551] => | místo = Los Angeles [552] => | rok vydání = 2015 [553] => | počet stran = 1–2 [554] => | strany = 9184 [555] => | isbn = 978-1-118-90077-2 [556] => }} [557] => [558] => Až do 70. let 20. století antropologie předpokládala, že hlavní přísun potravy v lovecko-sběračských společnostech zajišťovali muži lovem, zatímco ženy se staraly o potomstvo. Moderní zkoumání však ukázala, že sběr tvoří ve většině těchto společností základ zdrojů, zatímco lov zajišťuje spíše variabilitu stravy a osobní prestiž.{{Citace sborníku [559] => | příjmení = Hays-Gilpin [560] => | jméno = Kelley [561] => | příjmení2 = Whitley [562] => | jméno2 = David S [563] => | titul = Introduction [564] => | sborník = Reader in Gender Archaeology [565] => | příjmení sestavitele = Hays-Gilpin [566] => | jméno sestavitele = Kelley [567] => | příjmení sestavitele2 = Whitley [568] => | jméno sestavitele2 = David S [569] => | vydavatel = Routledge [570] => | místo = London [571] => | rok vydání = 1998 [572] => | počet stran = 383 [573] => | strany = 88 [574] => | isbn = 978-0-415-17360-5 [575] => }} Podle signalizační či předváděcí hypotézy získávali muži lovem společenskou pozornost – zatímco sběr se týká zdrojů, jejichž získání je jisté, má lov nejistý výsledek, avšak může být vzhledem k získanému množství zdrojů velmi úspěšný. Během lovu je podle této hypotézy možné prokazovat zdatnost, a funguje tak jako součást [[námluvy|namlouvání]].{{Citace sborníku [576] => | příjmení = Hawkes [577] => | jméno = Kristen [578] => | titul = Why do men hunt? Some benefits for risky strategies [579] => | sborník = Risk and uncertainty in tribal and peasant economies [580] => | příjmení sestavitele = Cashdan [581] => | jméno sestavitele = Elizabeth A [582] => | vydavatel = Westview Press [583] => | místo = Boulder [584] => | rok vydání = 1990 [585] => | počet stran = 342 [586] => | strany = 145–166 [587] => | isbn = 978-0-8133-7821-3 [588] => }} Jednoduché vnímání prakticky motivované genderované dělby práce je zpochybňováno rovněž objevy, podle kterých také ženy často lovily malou zvěř a v některých případech i velkou zvěř. [589] => [590] => Různé podoby dělby práce založené na genderu nalezneme také v historických společnostech. Pro [[měšťanstvo|měšťanskou]] společnost bylo typické partnerské rozdělení práce mezi ekonomicky a veřejně aktivního muže a ženu starající se o domácnost.{{Citace sborníku [591] => | příjmení = Charles [592] => | jméno = Nickie [593] => | příjmení2 = Hintjens [594] => | jméno2 = Nickie [595] => | titul = Gender, ethnicitiy and cultural identity: womens „places“ [596] => | sborník = Gender, Ethnicity and Political Ideologies [597] => | příjmení sestavitele = Charles [598] => | jméno sestavitele = Nickie [599] => | příjmení sestavitele2 = Hintjens [600] => | jméno sestavitele2 = Nickie [601] => | vydavatel = Routledge [602] => | místo = London [603] => | rok vydání = 1998 [604] => | počet stran = 195 [605] => | strany = 2 [606] => | isbn = 978-0-415-14820-7 [607] => | url-access = registration [608] => | url = https://archive.org/details/genderethnicityp0000unse [609] => }} [[Socialistický feminismus]] hovoří o ekonomickém nadřazení maskulinního genderu prostřednictvím placené práce mužů a neplacené práce žen. Z tohoto rozdělení následně podle této interpretace vycházejí pozorovatelné rozdíly mezi gendery.{{Citace monografie [610] => | příjmení = Dočekalová [611] => | jméno = Pavla [612] => | příjmení2 = Švec [613] => | jméno2 = Kamil [614] => | spoluautoři = a kol. [615] => | titul = Úvod do politologie [616] => | vydavatel = Grada Publishing [617] => | místo = Praha [618] => | rok = 2010 [619] => | počet stran = 263 [620] => | strany = 251 [621] => | isbn = 978-80-247-2940-4 [622] => }} [623] => [624] => Dělba práce v závislosti na genderu existuje i v moderní západní společnosti, přestože její význam v průběhu 20. století značně poklesl – počet žen vykonávajících placenou práci se ve Spojených státech zvýšil z 20 % v roce 1900 na 63 % v roce 2000.{{Citace monografie [625] => | příjmení = Bose [626] => | jméno = Christine [627] => | titul = Women in 1900: Gateway to the Political Economy of the 20th Century [628] => | vydavatel = Temple University Press [629] => | místo = Philadelphia [630] => | rok = 2010 [631] => | počet stran = 272 [632] => | strany = 22 [633] => | isbn = 978-1-59213-782-4 [634] => }} Dělba práce nicméně přežívá v tom, že některá povolání jsou výrazně maskulinní a jejich vykonavatelé jsou z 80–90 % muži (těžba dřeva, práce s kovem, lov, rybaření).Bliege Bird, Codding (2015), s. 2. Maskulinita převládá také v pozicích spojovaných s vysokou mírou moci, odpovědnosti či s vysokými odměnami. V České republice tvořili v roce 2014 muži ve skupině zákonodárců a řídících pracovníků 72,8 %, zatímco ve skupině pomocných a nekvalifikovaných pracovníků 38,7 %.{{Citace periodika [635] => | příjmení = Smetáčková [636] => | jméno = Irena [637] => | titul = Femininní a maskulinní označení: vliv na hodnocení prestiže [638] => | periodikum = Gender, rovné příležitosti, výzkum [639] => | rok = 2016 [640] => | ročník = 17 [641] => | číslo = 2 [642] => | strany = 81 [643] => | issn = 1213-0028 [644] => }} V této souvislosti se vžil pojem [[skleněný strop]], neviditelná společenská bariéra, která brání ženám v postupu na vysoké kariérní posty.{{Citace sborníku [645] => | příjmení = Boyd [646] => | jméno = Karen S [647] => | titul = Glass Ceiling [648] => | sborník = Encyclopedia of Race, Ethnicity, and Society [649] => | příjmení sestavitele = Schaefer [650] => | jméno sestavitele = Richard T [651] => | vydavatel = SAGE Press [652] => | místo = Los Angeles [653] => | rok vydání = 2008 [654] => | počet stran = 1622 [655] => | strany = 549 [656] => | isbn = 978-1-4129-2694-2 [657] => }} [658] => [659] => Představa, že úlohou žen není ekonomické zajišťování rodiny, se odráží také v nižších mzdách pro ženské pracovnice na stejných postech, případně výrazně nižších mzdách v profesích, které jsou společensky vnímány jako feminní, a tudíž méně prestižní, i když je vykonává muž (například [[učitel]]ství nebo [[ošetřovatel]]ství). V České republice je tento fenomén ve 21. století silnější než v některých západních zemích, například ve Francii, kde je však přítomen také.{{Citace monografie [660] => | příjmení = Šťastný [661] => | jméno = Vít [662] => | příjmení2 = Svobodová [663] => | jméno2 = Zuzana [664] => | příjmení3 = Rochex [665] => | jméno3 = Jean-Yves [666] => | titul = Školní vzdělávání ve Francii [667] => | vydavatel = Karolinum [668] => | místo = Praha [669] => | rok = 2017 [670] => | počet stran = 248 [671] => | strany = 50 [672] => | isbn = 978-80-246-3637-5 [673] => }} [674] => [675] => == Gender jako princip == [676] => [[Soubor:Yin_yang.svg|vpravo|náhled|Jin a jang]]Gender je rovněž spojen s abstraktním myšlením v maskulinním (či mužských) a feminních (či ženských) pojmech. To je v praxi realizováno tradičním spojováním genderu či pohlaví s charakteristikami, které s ním objektivně nemají nic společného. K maskulinitě může být například přiřazováno světlo, tvrdost, aktivita, k feminitě tma, vlhkost, pasivita. Rozdělení světa na dva určující principy, které propojují značné množství různorodých vlastností či idejí, vychází z archaického myšlení a lze ho nalézt například u [[předsókratici|raných řeckých filosofů]].{{Citace periodika [677] => | příjmení = Lloyd [678] => | jméno = Geoffrey Ernest Richard [679] => | titul = The Hot and the Cold, the Dry and the Wet in Greek Philosophy [680] => | periodikum = The Journal of Hellenic Studies [681] => | rok = 1964 [682] => | ročník = 84 [683] => | strany = 92–106 [684] => | issn = 0075-4269 [685] => }} [686] => [687] => Objevuje se také u starověkého čínského konceptu [[jin a jang]]. Ačkoliv má jít o dva rovnocenné, vzájemně komplementární principy, bývá toto pojetí kritizováno jako [[sexismus|sexistické]], neboť ženský princip spojuje s méně prestižními atributy (prázdnota, tma, podřízenost). [[Konfuciánství]] tento koncept skutečně využívá k ospravedlnění panství mužů nad jejich manželkami, [[taoismus|taoistický]] pohled však nechápe jin jako negativní či slabší aspekt a pasivitu vnímá jako účinný postup například v [[bojové umění|bojovém umění]].{{Citace sborníku [688] => | příjmení = Highleyman [689] => | jméno = Liz [690] => | titul = Yin–Yang [691] => | sborník = Encyclopedia of Gender and Society [692] => | příjmení sestavitele = O'Brien [693] => | jméno sestavitele = Jodi [694] => | vydavatel = SAGE Publications [695] => | místo = Los Angeles [696] => | rok vydání = 2008 [697] => | počet stran = 1032 [698] => | strany = 927–929 [699] => | isbn = 978-1-4522-6602-2 [700] => }} Někteří badatelé také poznamenávají, že jin a jang se zprvu s genderem nepojilo a toto přiřazení je pouze jednou z pozdějších interpretací původního konceptu [[astronomické cykly|astronomických cyklů]].{{Citace monografie [701] => | příjmení = Rosenlee [702] => | jméno = Li-Hsiang Lisa [703] => | titul = Confucianism and Women: A Philosophical Interpretation [704] => | vydavatel = State University of New York Press [705] => | místo = Albany [706] => | rok = 2012 [707] => | počet stran = 210 [708] => | strany = 50 [709] => | isbn = 978-0-7914-8179-0 [710] => }} [711] => [712] => Typickým projevem je rovněž spojování feminního genderu s tělesností a maskulinního genderu s duchovností a racionalitou, což je pojetí, jež se často objevuje ve vědeckých pojednáních v 19. století, například u sociologa [[Émile Durkheim|Émila Durkheima]]. Durkheim spojuje ženskost s přírodou, zatímco maskulinní muži jsou podle něj produktem společnosti a schopní účasti na veřejném životě a kolektivním sociálním jednání.{{Citace sborníku [713] => | příjmení = Adkins [714] => | jméno = Lisa [715] => | titul = Feministická sociální teorie [716] => | příjmení sestavitele = Harrington [717] => | jméno sestavitele = August [718] => | spolusestavitelé = a kol. [719] => | sborník = Moderní sociální teorie. Základní témata a myšlenkové proudy [720] => | vydavatel = Portál [721] => | odkaz na vydavatele = Portál (nakladatelství) [722] => | místo = Praha [723] => | rok vydání = 2006 [724] => | isbn = 978-80-7367-093-1 [725] => | strany = 316 [726] => }} [727] => [728] => == Gender v jazyce == [729] => Rozdělení genderů a jejich vzájemné vztahy vyjadřuje i [[gramatika|gramatická]] a [[slovní zásoba|lexikální]] stránka jazyka, v češtině například univerzálním užitím [[jmenný rod|mužského rodu]] při hovoru o neurčených či mnohačetných [[podmět]]ech (tzv. [[generické maskulinum]]),{{Citace monografie [730] => | příjmení = Pravdová [731] => | jméno = Markéta [732] => | příjmení2 = Svobodová [733] => | jméno2 = Ivana, eds. [734] => | titul = Akademická příručka českého jazyka [735] => | vydání = 1 [736] => | vydavatel = Academia [737] => | místo = Praha [738] => | rok vydání = 2014 [739] => | počet stran = 533 [740] => | strany = 204, 139 [741] => | isbn = 978-80-200-2327-8 [742] => }} nebo tím, že se pro některá povolání a role běžně používá tvar jen feminní či jen maskulinní (např. zdravotní sestra). Těmito otázkami se zabývá [[genderová lingvistika]], řadící se k [[sociolingvistika|sociolingvistice]].{{Citace periodika [743] => | příjmení = Valdrová [744] => | jméno = Jana [745] => | titul = K české genderové lingvistice [746] => | periodikum = Naše řeč [747] => | rok = 1997 [748] => | ročník = 80 [749] => | číslo = 2 [750] => | strany = 97 [751] => | issn = 0027-8203 [752] => }}{{Citace periodika [753] => | příjmení = Valdrová [754] => | jméno = Jana [755] => | titul = Novinové titulky z hlediska genderu [756] => | periodikum = Naše řeč [757] => | rok = 2001 [758] => | ročník = 84 [759] => | číslo = 2 [760] => | strany = 90 [761] => | issn = 0027-8203 [762] => }} V širším pojetí lze sledovat uchopení genderu obecnějšími diskurzy, což v českém prostředí ukázala například Lucie Jarkovská v analýze hodin sexuální výchovy ve škole.{{Citace monografie [763] => | příjmení = Jarkovská [764] => | jméno = Lucie [765] => | příjmení2 = [766] => | jméno2 = [767] => | titul = Gender před tabulí: Etnografický výzkum genderové reprodukce v každodennosti školní třídy [768] => | vydání = první [769] => | vydavatel = Sociologické nakladatelství [770] => | místo = Praha [771] => | rok = 2014 [772] => | počet stran = 196 [773] => | strany = [774] => | isbn = 978-80-7419-119-0 [775] => }} [776] => [777] => == Vybrané genderové teorie == [778] => * [[Sandra Bemová]] – [[Teorie genderových skel]] [779] => * [[Nancy Chodorowová]] – Reprodukce mateřství [780] => * [[Barrie Thorne]] – Gender play [781] => * [[R. W. Connellová]] – [[Hegemonní maskulinita]] [782] => * [[Candace Westová]] a [[Don H. Zimmerman]] – [[Dělat gender]] [783] => * [[Susanne J. Kesslerová]] a [[Wendy McKennová]] – Gender display [784] => * [[Erving Goffman]] – Dramaturgický přístup [785] => * [[Judith Butlerová]] – Personifikace genderu [786] => * [[Iris Marion Youngová]] – Seriální charakter genderu [787] => [788] => == Reference == [789] => [790] => [791] => == Literatura == [792] => * {{Citace monografie [793] => | příjmení = Bourdieu [794] => | jméno = Pierre [795] => | titul = Nadvláda mužů [796] => | url = https://archive.org/details/nadvldamu00bour [797] => | vydavatel = Karolinum [798] => | místo = Praha [799] => | rok = 2000 [800] => | isbn = 80-7184-775-5 [801] => | strany = [https://archive.org/details/nadvldamu00bour/page/n141 148] [802] => }} [803] => * {{Citace monografie [804] => | příjmení = Butlerová [805] => | jméno = Judith [806] => | titul = Závažná těla [807] => | vydavatel = Karolinum [808] => | místo = Praha [809] => | rok = 2016 [810] => | isbn = 978-80-246-3325-1 [811] => | počet stran = 342 [812] => }} [813] => * {{Citace monografie [814] => | příjmení = Curran [815] => | jméno = J. Daniel [816] => | příjmení2 = Renzetti [817] => | jméno2 = M. Claire [818] => | titul = Ženy, muži a společnost [819] => | vydavatel = Karolinum [820] => | místo = Praha [821] => | rok = 2005 [822] => | isbn = 80-246-0525-2 [823] => | strany = 644 [824] => }} [825] => * {{Citace monografie [826] => | příjmení = Hanáková [827] => | jméno = Petra [828] => | titul = Vyvlastněný hlas: proměny genderové kultury české společnosti 1948–1989 [829] => | vydavatel = Sociologické nakladatelství [830] => | místo = Praha [831] => | rok = 2015 [832] => | počet stran = 512 [833] => | isbn = 978-80-7419-096-4 [834] => }} [835] => * {{Citace monografie [836] => | příjmení = Janošová [837] => | jméno = Pavlína [838] => | titul = Dívčí a chlapecká identita: Vývoj a úskalí [839] => | vydavatel = Grada Publishing [840] => | místo = Praha [841] => | rok = 2008 [842] => | počet stran = 288 [843] => | strany = 84 [844] => | isbn = 978-80-247-6745-1 [845] => }} [846] => * {{Citace monografie [847] => | příjmení = Jarkovská [848] => | jméno = Lucie [849] => | titul = Gender před tabulí: etnografický výzkum genderové reprodukce v každodennosti školní třídy [850] => | vydání = 1 [851] => | vydavatel = Sociologické nakladatelství (SLON) [852] => | místo = Praha [853] => | rok = 2014 [854] => | počet stran = 195 [855] => | edice = Ediční řada Studie [856] => | isbn = 978-80-7419-119-0 [857] => | isbn2 = 978-80-210-6098-2 [858] => }} [859] => * {{Citace monografie [860] => | příjmení = Oakleyová [861] => | jméno = Ann [862] => | titul = Pohlaví, gender a společnost [863] => | vydavatel = Portál [864] => | místo = Praha [865] => | rok = 2000 [866] => | počet stran = 171 [867] => | isbn = 978-80-7178-403-6 [868] => }} [869] => * {{Citace monografie [870] => | příjmení = Zábrodská [871] => | jméno = Kateřina [872] => | titul = Variace na gender [873] => | vydavatel = Academia [874] => | místo = Praha [875] => | rok = 2000 [876] => | počet stran = 197 [877] => | isbn = 978-80-200-1752-9 [878] => }} [879] => [880] => [881] => == Související články == [882] => * [[Femininní žánry]] [883] => * [[Gender mainstreaming]] [884] => * [[Gender ve výchově a vzdělávání]] [885] => * [[Genderová socializace]] [886] => * [[Nebinární]] [887] => * [[Transgender]] [888] => [889] => == Externí odkazy == [890] => * {{commonscat}} [891] => * {{Wikicitáty|téma=Gender}} [892] => * {{Wikislovník|heslo=gender}} [893] => * [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Gender Gender] v Sociologické encyklopedii [894] => * {{Citace elektronické monografie [895] => | příjmení = Šmausová [896] => | jméno = Gerlinda [897] => | titul = Kdopak by se genderu bál? [898] => | url = http://www.cec-wys.org/prilohy/1dc3aec4/Kdopak%20by%20se%20genderu%20bal.pdf [899] => | datum vydání = 2008 [900] => | datum přístupu = 2008-12-6 [901] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090220090142/http://www.cec-wys.org/prilohy/1dc3aec4/Kdopak%20by%20se%20genderu%20bal.pdf [902] => | datum archivace = 2009-02-20 [903] => | nedostupné = ano [904] => }} [905] => [906] => {{Autoritní data}} [907] => {{Portály|Sociologie}} [908] => {{Dobrý článek}} [909] => [910] => [[Kategorie:Gender| ]] [911] => [[Kategorie:Sociologie kultury]] [912] => [[Kategorie:Sociologie]] [913] => [[Kategorie:Sociologie rodiny]] [914] => [[Kategorie:Feminismus]] [915] => [[Kategorie:Maskulinismus]] [] => )
good wiki

Gender

Symboly pohlaví, používané též jako symboly genderů, vlevo feminní (ženský), vpravo maskulinní (mužský) Gender , česky sociální pohlaví, někdy rod, je pojem užívaný pro označení osobní identity a společenské role jedince ve vztahu k maskulinitě a feminitě. Gender jednotlivce v západní společnosti znamená, do jaké míry se daný člověk cítí být mužem či ženou, které pohlaví je mu okolím přisuzováno a jaké chování a povahové rysy jsou od něj proto očekávány.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Maskulinita','Sandra Bemová','Gender ve výchově a vzdělávání','Wendy McKennová','sociální konstruktivismus','Don H. Zimmerman','Judith Butlerová','Candace Westová','jmenný rod','Feminita','genderová role','Nancy Chodorowová'

Feminita

Maskulinita