Array ( [0] => 15529650 [id] => 15529650 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Genetika [uri] => Genetika [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:4 Kittens.jpg|náhled|upright=1.2|[[Rekombinace]] rodičovských genů může způsobit, že koťata z téhož vrhu mají odlišné vlastnosti]] [1] => '''Genetika''' (z řeckého ''gennaó'' γενναώ = plodím, rodím) je [[Biologie|biologická]] [[věda]] zabývající se [[Dědičnost|dědičností]] (hereditou) i proměnlivostí [[Organismus|organismů]] a jejími příčinami. Zkoumá zákonitosti přenosu genů na další generaci a vznik dědičných znaků.Miloš Ondřej, [[Jaroslav Drobník]]: ''Transgenoze rostlin''. Academia, Praha 2002, 1. vydání, {{ISBN|80-200-0958-2}} Název genetika souvisí se slovem [[gen]], které označuje jednotku [[Sekvence nukleové kyseliny|genetické informace]]. V každém organismu je [[genetická informace]] přechovávána v [[Chromozom|chromozómech]], kde je reprezentována [[Sekvence DNA|chemickou strukturou]] molekuly [[DNA]] (deoxyribonukleové kyseliny). [2] => [3] => Základní poznatky o dědičnosti se používaly již od prehistorie při postupné [[Domestikace|domestikaci]] [[Hospodářská zvířata|hospodářských zvířat]] a šlechtění [[Užitkové rostliny|užitkových rostlin]]. Ale až v roce 1906 poprvé použil [[William Bateson]] název genetika a definoval ji jako „''studium křížení a šlechtění rostlin''“. Základy genetiky položil [[Brno|brněnský]] přírodovědec [[Gregor Mendel|Gregor Johann Mendel]] svými pokusy s křížením [[Hrách setý|hrachu]]. Své poznatky však publikoval v méně známém časopise a tak zůstaly na delší dobu zapomenuty. Teprve později se vyvinula představa o genetice jako o vědě zabývající se dědičností organismů. [4] => [5] => Současná genetika poskytuje účinné nástroje pro zkoumání funkcí jednotlivých genů a pro pochopení [[Molekulární biologie|molekulární podstaty]] dědičnosti. Tato prudce se rozvíjející část genetiky se nazývá [[molekulární genetika]]. Na jejím základě vznikl další obor [[genetické inženýrství]], ve kterém jsou poznatky molekulární genetiky aplikovány v praxi ([[Geneticky modifikovaný organismus|geneticky modifikované organismy]]). [6] => [7] => == Historie genetiky == [8] => [9] => * [[Soubor:Mendel_seven_characters_cs.svg|náhled|475x475pixelů|Sedm znaků hrachu popsaných Gregorem Johannem Mendelem při jejich křížení]]Už v pravěku si lidé všímali přenosu určitých rysů z předků na potomky a patrně je i využívali ve šlechtitelství. [10] => * Ve starověku se snažili učenci dědičnost znaků vysvětlit různými hypotézami o procesu předávání života. Podle některých myslitelů ([[Alkmaión]], [[Hippokratés]]) se na něm podílelo mužské i ženské semeno, postupně však převládla představa mužského semene (''[[Ejakulát|sperma]]''), které pak žena pouze živí ([[Hippón]], [[Anaxagorás]]). Podoba nového organismu byla podle některých v semeni už přímo připravena (''preformismus'',[[Soubor:Drosophila_melanogaster_-_side_(aka).jpg|náhled|Ovocná muška (''Drosophila melanogaster'') je oblíbeným modelovým organismem v genetickém výzkumu.]]Anaxagorás), kdežto podle [[Aristotelés|Aristotela]] se teprve postupně vytvářela (''epigeneze''). Proti preformismu se postavili například [[William Harvey]] a [[René Descartes]], přesto se udržel až do 19. století. [11] => * Až do novověku se udržovala představa ''samoplození'' nižších živočichů, kterou až koncem 17. století vyvrátil [[Francesco Redi]]. [12] => * Roku 1757 [[Carl Friedrich Wolff]] podrobně popsal vývoj kuřecího embrya z nediferencovaného žloutku a [[Karl Ernst von Baer]] roku 1828 vysvětlil funkci [[Zárodečný list|zárodečných listů]]. [13] => * Prací řady vědců, včetně [[Jan Evangelista Purkyně|Jana Evangelisty Purkyně]] (1787–1869), vznikla obecná teorie [[Buňka|buňky]], v níž je třeba hledat předpoklady pro dědičnost vlastností a znaků. Velkým objevem bylo tvrzení, že při pohlavním rozmnožování vzniká nový život spojením samčí a samičí [[Pohlavní buňka|gamety]] v [[Zygota|zygotu]], jejímž dělením a diferencováním se buduje tělo organismu. [14] => * [[Soubor:Autosomal_recessive_-_mini.svg|náhled|Ukázka dědičnosti genu, který má dvě různé alely (modrou a bílou) a kde nosičem genu je otec i matka. Jejich potomstvo pak může zdědit tento gen ve čtyřech variantách.]]V 19. století studovala řada badatelů procesy křížení. Rozhodující výsledky přinesly pokusy brněnského kněze a šlechtitele [[Gregor Mendel|Gregora Mendela]] s křížením hrachu. Mendel roku 1865 podrobně popsal, jak se výrazné rysy rodičů projeví v jejich potomcích a popsal jevy dominance a rekombinace. Jeho článek však nevyvolal žádný ohlas a jeho výsledky byly potvrzeny až roku 1900. [15] => * Roku 1880 vyložil [[August Weismann]], proč se získané vlastnosti rodičů nedědí, a po roce 1900 zavedl [[Hugo de Vries]] pojem [[mutace]] jako náhlé změny, jakou může vzniknout nový druh. Tím vzniklo jisté napětí mezi genetikou a [[Darwinismus|darwinismem]], protože Darwin předpokládal jen malé evoluční změny. [16] => * Roku 1904 vyslovil [[Theodor Boveri]] hypotézu, že [[Chromozom|chromosomy]] jsou sídlem dědičné informace. Skupina kolem [[Thomas Morgan|Thomase Morgana]] začala k pokusům používat [[Octomilka|octomilku]], která se rychle množí. Prokázali tak existenci malých mutací, výměnu DNA ([[crossing-over]]) a předpokládali lineární uspořádání genů na chromosomu. Proti názoru, že dědičná informace je obsažena v celé buňce, tvrdil [[Hermann Joseph Muller]], že je soustředěna pouze v chromosomech. [17] => * Ve 20. letech vznikla z úvah [[J. B. S. Haldane|J. B. S. Haldaneho]] a [[Ronald Fisher|Ronald Fishera]] o tom, co se dál děje s recesivními geny, [[populační genetika]]. [18] => * Roku 1935 bylo známo všech 20 aminokyselin, které tvoří bílkoviny. [19] => * Dlouho se zdálo, že chemickým nosičem dědičné informace jsou bílkoviny. Teprve pokusy [[Oswald Avery|Osvalda Averyho]] 1944 prokázaly, že je to právě DNA, a rentgenografické zkoumání chromosomů pak vedlo k modelu dvojité šroubovice ([[James Watson]] a [[Francis Crick]], 1953). [20] => * [[Sovětský svaz|Sovětská]] oficiální ideologie marxismu-leninismu zdůrazňovala „''vliv prostředí''“ proti zděděným vlastnostem. Využila proto práce politika a [[Pavěda|pseudovědce]] [[Trofim Lysenko|Trofima Denisoviče Lysenka]] a genetiku označovala za „[[Buržoazní pavěda|''buržoazní pavědu'']]“. Její rozvoj se tak v [[Sovětský svaz|SSSR]] i v zemích pod sovětským vlivem na řadu let zastavil (zhruba do pádu [[Nikita Sergejevič Chruščov|N. S. Chruščova]] v roce 1964). Zastánci genetiky byli [[Perzekuce|pronásledováni]] a dokonce i fyzicky likvidováni (například [[Nikolaj Vavilov|N. Vavilov]]). Lysenkovu cenu (''Le prix Lyssenko'') každoročně uděluje francouzský [[Club de l'Horloge]] tomu, kdo „''nejvíce přispěl k vědeckým a historickým dezinterpretacím s využitím ideologických metod a argumentů''“. [21] => * Podle S. Tishkoff z University of Pennsylvania jsou západní genetické výzkumy ještě i počátkem 21. století zkresleny tím, že mezi zkoumanými osobami převažují běloši.{{Citace elektronického periodika [22] => | titul = Western bias in human genetic studies is 'both scientifically damaging and unfair' [23] => | periodikum = medicalxpress.com [24] => | url = https://medicalxpress.com/news/2019-03-western-bias-human-genetic-scientifically.html [25] => | datum_vydání = 2019-03-21 [26] => | jazyk = anglicky [27] => | datum_přístupu = 2022-01-21 [28] => }} [29] => [30] => == Základní pojmy genetiky == [31] => [32] => * [[Soubor:Difference_DNA_RNA-CS.svg|náhled|386x386pixelů|Nukleové kyseliny DNA a RNA s jejich nukleovými bázemi]][[Nukleová kyselina|Nukleové kyseliny]] jsou přírodní biopolymery a jsou nositelkami genetické informace. Jsou to DNA a RNA. [33] => * [[DNA|Deoxyribonukleová kyselina]] (DNA) je nositelkou genetické informace u naprosté většiny známých organismů. [34] => * [[RNA|Ribonukleová kyselina]] (RNA) má v buňkách celou řadu funkcí, kterými zajišťuje realizaci genetické informace. [35] => * [[Replikace DNA|Replikace]] je proces, v průběhu kterého dochází k rozpletení dvoušroubovice DNA a jejímu kopírování. [36] => * [[Transkripce (DNA)|Transkripce]] je proces, v průběhu kterého dochází k přepisu genetické informace ze sekvence DNA do sekvence RNA. [37] => * [[Translace (biologie)|Translace]] je proces, v průběhu kterého dochází k převodu informace uložené v RNA do sekvence bílkovin. [38] => * [[Aminokyselina|Aminokyseliny]] jsou základními stavebními jednotkami peptidů a bílkovin. [39] => * [[Bílkovina|Bílkoviny]] jsou makromolekuly složené z aminokyselin a jsou základními stavebními organizmů.[[Soubor:Genetic_code.svg|náhled|386x386pixelů|Genetický kód (pomocí tripletového kódu DNA, prostřednictvím zprostředkovatele RNA, specifikuje bílkovinu)]] [40] => * [[Genetický kód]] je soubor pravidel, která platí uvnitř živé buňky pro tvorbu bílkovin. [41] => * [[Sekvence nukleové kyseliny|Genetická informace]] je zakódována v sekvenci deoxyribonukleové kyseliny (DNA). [42] => * [[Gen]] je základní jednotka dědičnosti a je tvořen určitou oblastí v DNA. Každý člověk má dvě kopie stejného genu (alely). Jedna se dědí po matce a druhá po otci. Rozdíly v genech způsobují, že každý jedinec je unikátní osobností. [43] => * [[Soubor:Eukaryote_DNA-en.svg|náhled|327x327pixelů|Organizace DNA v eukaryotické buňce - cell (buňka) obsahuje nucleus (jádro), to obsahuje chromosom, který je nositelem DNA.]][[Alela]] je konkrétní forma [[Gen|genu]]. Alely se vyskytují v párech, jednu alelu dědí jedinec po otci, druhou po matce. [44] => * [[Chromozom|Chromozóm]] je struktura v jádře buňky, která se skládá z [[DNA]] a [[Histon|histonů]]. Na chromozómech jsou geny uspořádány lineárně a jejich konkrétní místo ([[Lokus (genetika)|lokus]]) je neměnné. Všechny geny na jednom chromozomu vytvářejí vazebnou skupinu. V lidské buňce je 23 párů chromozomů, jejichž funkcí je usnadnit rovnoměrné[[Soubor:1Mendl.png|náhled|326x326pixelů|Heterozygot podle mendelovské genetiky vždy vznikne zkřížením dvou různých homozygotů, například AA × aa.]]rozdělení [[Genetická informace|genetické informace]] do dceřiných [[Buňka|buněk]]. [45] => * [[Genotyp]] je soubor pokynů zakódovaných v genetických informacích uložených v sekvenci [[DNA]]. Tato informace se projeví jako [[Znak (biologie)|znaky]] a vlastnosti daného organizmu. [46] => * [[Fenotyp]] je soubor všech pozorovatelných vlastností a znaků živého [[Organismus|organismu]]. Představuje výsledek spolupůsobení [[Genotyp|genotypu]], [[Epigenetika|epigenetiky]] a [[prostředí]], které určují, jak organismus vypadá. [47] => * [[Karyotyp]] je soubor všech [[Chromozom|chromozómů]] v [[Buněčné jádro|jádře]] [[Buňka|buňky]]. [48] => * [[Genom]] je celá genetická informace buňky zapsaná v [[DNA]]. Jinak řečeno je to soubor všech alel v buňce daného organismu. [49] => * [[Genofond]] je soubor všech [[Alela|alel]] ([[Gen|genů]]) všech [[Jedinec|jedinců]] dané [[populace]]. [50] => * [[Heterozygot]] je jedinec, jehož genotyp je tvořen odlišnými [[Alela|alelami]]. [51] => * [[Homozygot]] je jedinec, jehož genotyp je tvořen stejnými alelami. [52] => * [[Mutace]] jsou odchylky od normální genetické informace. Význam těchto odchylek je různý, uplatňují se například v [[Evoluce|evoluci]], ale často je jejich efekt škodlivý. [53] => * [[Mutagen|Mutageny]] jsou faktory, které vyvolávají mutace. Většinou se jedná o faktory škodlivé. [54] => [55] => == Členění genetiky == [56] => [57] => === Obecné členění na oblasti === [58] => * Klasická genetika zahrnuje výzkum v oblasti chromozomální teorie a jejích metod, což znamená klasickou mendelovskou genetiku a [[cytogenetika|cytogenetiku]]. [59] => * [[Molekulární genetika]] se soustředí na studium struktury, funkcí a variability [[Nukleová kyselina|nukleových kyselin]]. V návaznosti na to dále řeší principy a řízení [[exprese genu|genové exprese]], různé metody založené na práci s [[DNA]], [[genové manipulace]] atd… [60] => * Evoluční genetika sleduje výskyt jednotlivých [[alela|alel]] v [[populace|populaci]] a jeho změny, zkoumá mechanismy evolučního vývoje, faktory [[genetická diverzita|genetické diverzity]] v populaci a další. V praxi to zahrnuje hlavně evoluční a populační genetiku. [61] => * [[Fylogeografie]] pomáhá [[Biogeografie|biogeografii]] stanovit s co největší přesností směry a cesty při postupném rozšiřování živých organismů v dané oblasti a v čase. [62] => [63] => === Členění podle metod studia a cíle zkoumání === [64] => * [[Lékařská genetika]] [65] => * [[Veterinární genetika]] [66] => * [[Farmakogenetika]] [67] => * [[Nutrigenetika]] [68] => * [[Imunogenetika]] [69] => * [[Toxikogenetika]] [70] => * [[Ekogenetika]] [71] => * [[Epigenetika]] [72] => * [[Populační genetika]] [73] => * [[Cytogenetika]] [74] => * [[Evoluční genetika]] [75] => * [[Fylogeografie]] [76] => * [[Obecná genetika]] [77] => * [[Archeogenetika]] [78] => [79] => === Členění podle objektu výzkumu === [80] => * [[Genetika člověka]] [81] => * [[Genetika virů]] [82] => * [[Genetika prokaryot]] [83] => * [[Genetika rostlin]] [84] => * [[Genetika živočichů]] [85] => * [[Cytogenetika]] [86] => * [[Molekulární genetika]] [87] => [88] => == Odkazy == [89] => [90] => === Literatura === [91] => [92] => [93] => === Reference === [94] => {{Překlad|jazyk=de|článek=Genetik|revize=220530908|jazyk2=en|článek2=Genetics|revize2=1076077863}} [95] => [96] => === Související články === [97] => * [[Genetik]] [98] => [99] => === Externí odkazy === [100] => * {{Commonscat}} [101] => * {{Wikislovník|heslo=genetika}} [102] => * {{Wikicitáty|téma=Genetika}} [103] => * [http://www.genetika.wz.cz/ http://www.genetika.wz.cz – Česky psané stránky o genetice] [104] => * [http://www.genetika-biologie.cz/ Česky psané stránky o genetice] [105] => * [http://biol.lf1.cuni.cz/ucebnice/obsah.htm Aktuální genetika, učebnice 1.LF UK a VFN] [106] => * {{en}}[http://cytgen.com/ Cytology and Genetics] [107] => {{Genetika}} [108] => {{Biologie}} [109] => {{Autoritní data}} [110] => {{Portály|Biologie}} [111] => [112] => [[Kategorie:Genetika| ]] [113] => [[Kategorie:Biologické obory]] [] => )
good wiki

Genetika

Rekombinace rodičovských genů může způsobit, že koťata z téhož vrhu mají odlišné vlastnosti Genetika (z řeckého gennaó γενναώ = plodím, rodím) je biologická věda zabývající se dědičností (hereditou) i proměnlivostí organismů a jejími příčinami. Zkoumá zákonitosti přenosu genů na další generaci a vznik dědičných znaků.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'DNA','Chromozom','Alela','Gen','Buňka','Sekvence nukleové kyseliny','Molekulární genetika','Organismus','populace','Cytogenetika','Fylogeografie','Sovětský svaz'

Alela

Buňka

Chromozom

Chromozom je stavební jednotkou dědičnosti živých organismů a nachází se v buněčném jádře.

Cytogenetika

DNA

Fylogeografie

Gen

Organismus

Populace