Array ( [0] => 15482382 [id] => 15482382 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Geodézie [uri] => Geodézie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Geodézie je vědecký obor zabývající se měřením a popisem tvaru, velikosti a polohy Země a dalších nebeských těles. Je také součástí stavebnictví, techniky a dalších disciplín. Geodézie využívá matematické, astronomické a fyzikální metody ke zjišťování geografických informací o Zemi a jejím okolí. Měří se například vzdálenosti, výšky, úhly nebo gravitační pole. Výsledky geodetických měření jsou důležité pro tvorbu map, navigaci, geografický informační systém (GIS) i pro plánování staveb a infrastruktury. Geodézie se dělí na geodézii matematickou, fyzikální, astronomickou a technickou. Každá z těchto oblastí se zaměřuje na specifické aspekty měření a výpočtů. Například geodézie matematická se zabývá teorií a metodami geodetických výpočtů, zatímco geodézie fyzikální se zaměřuje na měření gravitačního pole a jeho vliv na geodetická měření. Geodézie má dlouhou historii a je základem pro vytváření a aktualizaci map. Díky moderním technologiím se geodetická měření stále zlepšují a umožňují přesnější vyjádření polohy a vlastností Země a jejího okolí. [oai] => Geodézie je vědecký obor zabývající se měřením a popisem tvaru, velikosti a polohy Země a dalších nebeských těles. Je také součástí stavebnictví, techniky a dalších disciplín. Geodézie využívá matematické, astronomické a fyzikální metody ke zjišťování geografických informací o Zemi a jejím okolí. Měří se například vzdálenosti, výšky, úhly nebo gravitační pole. Výsledky geodetických měření jsou důležité pro tvorbu map, navigaci, geografický informační systém (GIS) i pro plánování staveb a infrastruktury. Geodézie se dělí na geodézii matematickou, fyzikální, astronomickou a technickou. Každá z těchto oblastí se zaměřuje na specifické aspekty měření a výpočtů. Například geodézie matematická se zabývá teorií a metodami geodetických výpočtů, zatímco geodézie fyzikální se zaměřuje na měření gravitačního pole a jeho vliv na geodetická měření. Geodézie má dlouhou historii a je základem pro vytváření a aktualizaci map. Díky moderním technologiím se geodetická měření stále zlepšují a umožňují přesnější vyjádření polohy a vlastností Země a jejího okolí. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Upravit}} [1] => '''Geodézie''' (řecky γη = [[Země]], δαιζω = dělit) je vědní obor zabývající se zkoumáním tvaru, rozměru a fyzikálních vlastností zemského tělesa – [[geoid]]u – nebo části zemského povrchu, případně objektů mimo [[Země|Zemi]]. Pro výzkum využívá matematické, geometrické a fyzikální metody měření a výpočtů. Základním úkolem geodézie je určení vzájemné polohy bodů na zemském povrchu nebo v prostoru ve zvoleném souřadnicovém systému. Výsledky geodetických měření slouží pro tvorbu [[mapa|map]] v papírové nebo digitální podobě a pro potřeby jiných oborů. [2] => [3] => Osoba zabývající se geodézií je [[Zeměměřič|geodet]], českým výrazem ''zeměměřič'', zastarale ''(civilní) geometr,'' v období Říma (latinsky) ''agrimensor''{{Citace monografie [4] => | příjmení = Maršíková [5] => | jméno = Magdalena [6] => | příjmení2 = Maršík [7] => | jméno2 = Zbyněk [8] => | autor2 = [9] => | titul = Dějiny zeměměřictví a pozemkových úprav v Čechách a na Moravě v kontextu světového vývoje [10] => | vydání = první [11] => | vydavatel = Libri,s.r.o. [12] => | místo = Praha [13] => | rok vydání = 2007 [14] => | počet stran = 182 [15] => | strany = 161 [16] => | isbn = 978-80-7277-318-3 [17] => }}. Počátek oboru geodézie (zeměměřictví) se klade do období vzniku a rozvoje egyptských civilizací: druhé tisíciletí před KristemHÁNEK Pavel. ''250 století zeměměřictví (Data z dějin oboru). První vydání. Praha: Klaudian, 2000. 72.s. ISBN 80-902524-0-0. S.5''. [18] => [19] => == Disciplíny geodézie == [20] => V základním členění se geodézie dělí na vyšší a nižší: [21] => * '''vyšší geodézie''' – zabývá se určením tvaru a rozměrů Země a s tím souvisejícím zaměřením a výpočty geodetických sítí, které tvoří základ pro podrobná měření polohopisná a výškopisná. Vyšší geodézie se zabývá územím velkého rozsahu (např. celý stát apod.), v rámci kterého je nutné uvažovat zakřivení zemského povrchu. [22] => * '''nižší geodézie''' – zabývá se vlastním podrobným měřením polohopisným a výškopisným, jednotlivými měřickými metodami, potřebnými přístroji a pomůckami, výpočetními pracemi a zobrazením naměřených hodnot. Nižší geodézie se zabývá územím malého rozsahu, v rámci kterého lze zanedbat zakřivení Země, a zemský povrch tak lze považovat za rovinný. [23] => Kromě základního členění na vyšší a nižší lze dále geodézii rozdělit podle jednotlivých oborů: [24] => * '''kosmická geodézie''' – zabývá se určením tvaru a rozměrů Země na základě pozorování kosmických objektů. Jsou-li těmito objekty [[Umělá družice|umělé družice]], pak se jedná o geodézii družicovou/satelitní. [25] => * '''geodetická astronomie''' – zabývá se určováním zeměpisných souřadnic a [[azimut]]ů na zemském povrchu na základě pozorování přirozených kosmických objektů (zejména Slunce a hvězd). [26] => * '''fyzikální geodézie''' ([[geofyzika]]) – zabývá se fyzikálními vlastnostmi Země (především [[Gravitace|tíhovým polem]]) a jejich aplikacemi v geodézii. [27] => * '''[[geodynamika]]''' – část geofyziky, která se zabývá studiem dynamických vlastností Země. [28] => * '''mořská geodézie''' – zabývá se určením tvaru a rozměrů mořského dna. [29] => * '''inženýrská geodézie''' – zabývá se úkoly souvisejícími s budováním vytyčovacích sítí, vytyčováním a kontrolním měřením prostorové polohy stavebních objektů, vytyčováním a kontrolou geometrických parametrů průmyslových objektů a zařízení, měřením území na projekt a vypracováním geodetické části [[Projektová dokumentace|dokumentace]] skutečného provedení stavebního díla. [30] => * '''vojenská geodézie''' – zabývá se geodetickými aplikacemi pro zajištění obrany státu. [31] => * '''důlní měřictví''' – zabývá se zaměřováním hornické činnosti a činností prováděných hornickým způsobem, a to jak při hlubinném, tak při povrchovém dobývání. Řídí se vyhláškou č. 435/1992 Sb. [32] => * '''teorie chyb''' – nauka o chybách, vědecky podložená teorie o chybách měření a jejich vlivu na výsledky měření nebo jejich funkce. [33] => * '''vyrovnávací počet''' – zabývá se výpočetními postupy, určenými k rozdělení nesouhlasů na měřené hodnoty při nadbytečném počtu pozorování, prováděnými podle určitých pravidel, např. [[Metoda nejmenších čtverců|metodou nejmenších čtverců]]. [34] => [35] => == Referenční plochy v geodézii == [36] => Skutečný tvar [[Země|zemského]] tělesa se neustále mění. Je ovlivněn zejména působením [[Rotace Země|zemské rotace]] a [[gravitační síla|gravitačních sil]]. V důsledku zemské rotace působí na zemské těleso [[odstředivá síla]], která způsobuje, že Země je zploštělá na [[pól]]ech a podobá se rotačnímu [[sféroid]]u. V důsledku nepravidelného rozložení hmot uvnitř Země, a tím i nepravidelného působení gravitačních sil, však dochází k nepravidelnostem ve tvaru zemského tělesa, tj. k deformacím zmíněného sféroidu. Tvarově nepravidelný je také zemský povrch, který je značně členitý a výškově různorodý a neustále se přetváří vlivem vnitřních a vnějších pochodů. Tvar zemského tělesa je matematicky nedefinovatelný. [37] => [38] => Fyzikálním modelem zemského tělesa je [[geoid]], který je definován jako [[ekvipotenciální plocha]] tíhového pole Země. Plocha geoidu se nejčastěji přirovnává (neplést s odpovídá) k střední hladině myšleného zemského oceánu, který se rozprostírá i pod zemským povrchem. Tvar geoidu již je matematicky definovatelný, jeho definice však je značně obtížná. [39] => [40] => V geodézii se proto zemské těleso, resp. geoid aproximují referenčními plochami, jejichž matematická definice je jednodušší: [41] => * '''[[referenční elipsoid]]''' se jako referenční plocha využívá zejména ve vyšší geodézii. Jedná se o dvouosý rotační [[elipsoid]], jehož vedlejší poloosa b je rovnoběžná s osou zemské rotace. Je-li navíc střed elipsoidu totožný se středem (těžištěm) Země a poloosa b totožná s osou rotace Země, označuje se elipsoid jako zemský. Na území ČR se využívá zejména [[Friedrich Wilhelm Bessel|Besselův]] elipsoid, který byl jako referenční použit pro definici [[Systém jednotné trigonometrické sítě katastrální|Systému jednotné trigonometrické sítě katastrální]] (S-JTSK). V aplikacích [[globální družicový polohový systém|globálních navigačních satelitních systémů (GNSS)]] se užívá elipsoid [[World Geodetic System|WGS-84]], na území Evropy pak zejména elipsoid GRS80, který byl použit pro definici Evropského terestrického referenčního systému 1989 (ETRS89). Parametry uvedených elipsoidů (hlavní poloosa a, vedlejší poloosa b) jsou: [42] => {| class="wikitable" [43] => |- [44] => ! Elipsoid !! a [m] !! b [m] [45] => |- [46] => | Besselův || 6377397,1550|| 6356078,9633 [47] => |- [48] => | WGS 84 || 6378137,0000 || 6356752,3142 [49] => |- [50] => | GRS 80 || 6378137,0000 || 6356752,3141 [51] => |} [52] => [53] => * '''referenční [[koule]]''' je definována jediným parametrem – poloměrem křivosti R. V geodézii se referenční koule používá například za účelem vyčíslení vlivu zakřivení Země na měřené veličiny. [54] => * '''referenční [[rovina]]''' se používá zejména v nižší geodézii – na území malého rozsahu; v aplikacích, kde lze ještě zanedbat vliv zakřivení Země. [55] => [56] => == Odkazy == [57] => [58] => === Reference === [59] => [60] => [61] => === Literatura === [62] => * Vaníček, P., Krakiwski E., Geodesy: The Concepts. Elsevier Science Publishers B.V., 1986. [63] => [64] => === Související články === [65] => * [[Astronomie]] [66] => * [[Dálkoměr]] [67] => * [[Geofyzika]] [68] => * [[Geoid]] [69] => * [[Geologie]] [70] => * [[Geometrický plán]] [71] => * [[Hydrologie]] [72] => * [[Kontinent]] [73] => * [[Polární metoda]] [74] => * [[Seznam geodetů]] [75] => * [[Sférická astronomie]] [76] => * [[Tachymetrie]] [77] => * [[Teodolit]] [78] => * [[Totální stanice]] [79] => * [[Vytyčení hranic pozemků]] [80] => * [[Zeměměřič]] [81] => [82] => === Externí odkazy === [83] => * {{Commonscat}} [84] => * {{Wikicitáty|téma=Zeměměřictví}} [85] => * [http://www.slovnikcuzk.eu/ Terminologický slovník zeměměřictví a katastru nemovitostí] [86] => * [http://www.cuzk.cz/Predpisy.aspx Zákony a předpisy v zeměměřictví] [87] => {{Geografie}} [88] => {{Autoritní data}} [89] => [90] => [[Kategorie:Geodézie| ]] [91] => [[Kategorie:Vědy o Zemi]] [] => )
good wiki

Geodézie

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Země','Zeměměřič','geoid','globální družicový polohový systém','Rotace Země','gravitační síla','odstředivá síla','pól','sféroid','referenční elipsoid','Metoda nejmenších čtverců','Astronomie'

Astronomie

Geoid

Geoid je povrch tvaru, který nejlépe vyjadřuje středotěžnou účinek Země.

Pól

Pól je český hudební skladatel, textař a producent, známý zejména svými písněmi a albami v žánru elektronické hudby.

Sféroid

Sféroid je matematický pojem označující tvar tělesa podobnému kouli, které však nemusí mít všechny body na stejné vzdálenosti od středu.

Země

Zeměměřič