Array ( [0] => 15651580 [id] => 15651580 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Getica [uri] => Getica [3] => Incipit de origine actibusque getarum.PNG [img] => Incipit de origine actibusque getarum.PNG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Getica je významné dílo, jehož autorem je historik Jordanes, který žil ve 6. století. Toto dílo se zaměřuje na historii a kulturu skupiny známé jako Góti, kteří byli klíčoví v rámci raně středověké Evropy a měli značný vliv na formování evropského kontinentu. Jordanes napsal Geticu jako shrnutí starších pramenů, které se týkaly Gótů, a jeho text nabízí cenný pohled na jejich vzestup a migraci. Dílo je psáno latinsky a je situováno do období, kdy Góti hráli důležitou roli v turbulencích a transformacích, které ovlivňovaly římskou říši a následný vývoj evropských národů. Zatímco Getica zmiňuje konflikty a výzvy, kterým Góti čelili, činí tak bez pesimismu a s důrazem na jejich odolnost a schopnost adaptace. To poukazuje na lidskou schopnost překonávat překážky a vytvářet nové cesty ve zcela změněné politické a sociální realitě. Dílo je významné nejen jako historický pramen, ale také jako svědectví o tom, jak kultury vzájemně interagovaly a jak jednotlivé národy formovaly své identity. Getica tedy nevypovídá jen o minulosti, ale nabízí také inspiraci pro současnost – učí nás, že historie je plná učení o naději, odolnosti a možnosti pro růst a rozvoj v náročných časech. Jordanesovo dílo zůstává ceněným příspěvkem k porozumění evropským dějinám a dokazuje, že i v těžkých obdobích lze nalézt pozitivní aspekty lidského snažení. Snažme se tedy přistupovat k minulosti s optimismem, oslavujme úspěchy, které přetrvaly, a učme se z výzev, které nás posouvají vpřed. [oai_cs_optimisticky] => Getica je významné dílo, jehož autorem je historik Jordanes, který žil ve 6. století. Toto dílo se zaměřuje na historii a kulturu skupiny známé jako Góti, kteří byli klíčoví v rámci raně středověké Evropy a měli značný vliv na formování evropského kontinentu. Jordanes napsal Geticu jako shrnutí starších pramenů, které se týkaly Gótů, a jeho text nabízí cenný pohled na jejich vzestup a migraci. Dílo je psáno latinsky a je situováno do období, kdy Góti hráli důležitou roli v turbulencích a transformacích, které ovlivňovaly římskou říši a následný vývoj evropských národů. Zatímco Getica zmiňuje konflikty a výzvy, kterým Góti čelili, činí tak bez pesimismu a s důrazem na jejich odolnost a schopnost adaptace. To poukazuje na lidskou schopnost překonávat překážky a vytvářet nové cesty ve zcela změněné politické a sociální realitě. Dílo je významné nejen jako historický pramen, ale také jako svědectví o tom, jak kultury vzájemně interagovaly a jak jednotlivé národy formovaly své identity. Getica tedy nevypovídá jen o minulosti, ale nabízí také inspiraci pro současnost – učí nás, že historie je plná učení o naději, odolnosti a možnosti pro růst a rozvoj v náročných časech. Jordanesovo dílo zůstává ceněným příspěvkem k porozumění evropským dějinám a dokazuje, že i v těžkých obdobích lze nalézt pozitivní aspekty lidského snažení. Snažme se tedy přistupovat k minulosti s optimismem, oslavujme úspěchy, které přetrvaly, a učme se z výzev, které nás posouvají vpřed. ) Array ( [0] => '''''Getica''''' je obvyklé označení historické [[esej]]e původně nazvané '''''De origine actibusque Getarum''''' (''Původ a činy Getů [Gótů]'') napsané [[Byzantská říše|byzantským]] [[Historik|historikem]] [[Jordanes|Jordanem]] v roce 551 nebo krátce po něm. Jordanes v díle prohlašuje, že jedná o souhrn rozsáhlého [[Cassiodorus|Cassiodorova]] textu o původu a historii [[Gótové|gótského lidu]], který je nyní ztracen. Není však jisté, do jaké míry Jordanes skutečně použil Cassiodorovo dílo. Jordanes v textu sám přiznal, že při psaní neměl přímý přístup ke Cassiodorově knize a nepamatoval si přesná slova, ale byl si prý jistý, že zachoval smysl textu. Údajně měl tři dny na prostudování Cassiodorova textu u jakéhosi knihovníka. Dále napsal, že přidal příslušné pasáže z latinských a řeckých zdrojů (někteří citovaní autoři jsou dnes neznámí a jejich díla ztracena, což je případ Ababia či Fabia, jiní citovaní autoři jsou známí, jako [[Flavius Iosephus]], [[Livius]], [[Strabón]], [[Pompeius Trogus]], [[Pomponius Mela]], [[Priskos]], [[Klaudios Ptolemaios]], [[Quintus Aurelius Symmachus Eusebius|Symmachus]] či [[Tacitus]]). Kniha je dnes ceněna jako jediný soudobý zdroj o původu a historii Gótů, ačkoli není dílem plně [[Historiografie|historiografickým]], zčásti je i dílem [[Mytologie|mytologickým]]. Text je napsán v pozdní, značně rozvolněné [[Latina|latině]]. Autor si byl své neznalosti "pravé latiny" vědom a v textu se proto označil jako "''agrammaticus''". [1] => [2] => == Obsah == [3] => ''Getica'' začíná [[Geografie|geografií]] a [[Etnografie|etnografií]] severu Evropy, přesněji "ostrova Skandza", jak napsal Jordanes, čímž měl na mysli patrně zhruba [[Skandinávie|Skandinávii]].{{Citace periodika [4] => | příjmení = Goffart [5] => | jméno = Walter [6] => | titul = Jordanes's "Getica" and the Disputed Authenticity of Gothic Origins from Scandinavia [7] => | periodikum = Speculum [8] => | datum vydání = 2005 [9] => | ročník = 80 [10] => | číslo = 2 [11] => | strany = 379–398 [12] => | issn = 0038-7134 [13] => | url = https://www.jstor.org/stable/20463271 [14] => | datum přístupu = 2022-05-27 [15] => }}{{Citace elektronického periodika [16] => | příjmení = Doležal [17] => | jméno = Stanislav [18] => | titul = Thúlé a Scandza u Jordana a souvislosti s Prokopiem - Bibliografie dějin Českých zemí [19] => | periodikum = biblio.hiu.cas.cz [20] => | url = https://biblio.hiu.cas.cz/records/ac8f19f1-c321-4588-8fb6-560a041a2d8b [21] => | datum přístupu = 2022-05-27 [22] => }} Dějiny Gótů podle Jordana počaly emigrací legendárního gótského krále Beriga se třemi loděmi ze Scandzy do Gothiscandzy v dávné minulosti. Za prvního krále Gótů Jordanes označuje [[Zalmoxis]]e, který byl [[Zbožštění|zbožštěn]] [[Dákové|Dáky]] ([[Řekové|Řekům]] známým jako Getové) a je znám i z textů [[Hérodotos|Hérodota]]. Jordanes dále napsal, jak Gótové vyplenili „[[Trója|Tróju]] a Ilium“ těsně poté, co se vzpamatovali z války s [[Agamemnón]]em. Také se prý setkali s egyptským [[faraon]]em Vesosisem (není jasné, o kterého historického faraona mělo jít, patrně je obsah mytický). Méně smyšlená část Jordanova díla začíná ve 3. století, střetem Gótů s římskými vojenskými silami. Dílo končí porážkou Gótů byzantským [[magister militum|magister militem]] [[Belisar|Belisariem]]. [23] => [24] => Jordanes v díle uvedl, že Getové (Dákové) jsou totožní s Góty, přičemž se odvolával na svědectví [[Pavel Orosius|Pavla Orosia]]. V pasáži, která se stala předmětem mnoha diskusí, rozporů a spekulací, ztotožnil [[Vislanští Venedové|Venedy]], lid zmíněný [[Tacitus|Tacitem]], [[Plinius starší|Pliniem starším]] a [[Klaudios Ptolemaios|Ptolemaiem]], se [[Slované|Slovany]] 6. století.{{Citace periodika [25] => | příjmení = Curta [26] => | jméno = Florin [27] => | titul = Hiding Behind a Piece of Tapestry: Jordanes and the Slavic Venethi [28] => | periodikum = Jahrbücher für Geschichte Osteuropas [29] => | datum vydání = 1999 [30] => | ročník = 47 [31] => | číslo = 3 [32] => | strany = 321–340 [33] => | issn = 0021-4019 [34] => | url = https://www.jstor.org/stable/41050400 [35] => | datum přístupu = 2022-05-27 [36] => }} Od 19. století je tato pasáž předmětem velkého zájmu slovanské historiografie - průkopníkem v tomto byl [[Pavel Josef Šafařík]]. Mnozí ztotožnění Venedů se Slovany nadšeně přijali (a přijímají dodnes), jiní ho odmítli kvůli absenci archeologických důkazů. [37] => [38] => Kniha se zmiňuje také o tažení „krále Brettonů“ [[Riothamus|Riothama]] v [[Galie|Galii]], podle mnohých historiků by mohlo jít o pravzor legendární postavy [[Král Artuš|krále Artuše]].{{Citace periodika [39] => | příjmení = ASHE [40] => | jméno = GEOFFREY [41] => | titul = The Origins of the Arthurian Legend [42] => | periodikum = Arthuriana [43] => | datum vydání = 1995 [44] => | ročník = 5 [45] => | číslo = 3 [46] => | strany = 1–24 [47] => | issn = 1078-6279 [48] => | url = https://www.jstor.org/stable/27869122 [49] => | datum přístupu = 2022-05-28 [50] => }} [51] => [52] => == Diskuse == [53] => Hlavní kritika vůči Jordanovu dílu spočívá v tom, že vzal soudobé národy (6. století) a ze staré antické literatury k nim přiřadil pasáže o různých etnikách, které se mohly týkat i zcela jiných etnik. Tento postoj hájí dánský učenec Arne Søby Christensen, podle nějž je Getica zcela smyšlená a historiograficky bezcenná, neboť se jen snaží vybájit slavnou historii národů, které se prosadily v postřímské době.{{Citace monografie [54] => | příjmení = Christensen [55] => | jméno = Arne Søby [56] => | titul = Cassiodorus, Jordanes and the History of the Goths: Studies in a Migration Myth [57] => | url = https://books.google.cz/books/about/Cassiodorus_Jordanes_and_the_History_of.html?id=bLdmAAAAMAAJ&redir_esc=y [58] => | vydavatel = University of Chicago Press [59] => | počet stran = 416 [60] => | isbn = 978-87-7289-710-3 [61] => | poznámka = Google-Books-ID: bLdmAAAAMAAJ [62] => | jazyk = en [63] => }} Kanadský učenec Walter Goffart zase tvrdí, že ''Getica'' byla součástí vědomého plánu [[Justinián I.|Justiniana I.]] a propagandistické mašinérie na jeho dvoře. Měla potvrdit, že Gótové a jejich barbarští soukmenovci nepatřili do římského světa, čímž ospravedlnila nároky [[Byzantská říše|Východořímské říše]] na západní část bývalého [[Římská říše|Římského impéria]].{{Citace monografie [64] => | příjmení = Goffart [65] => | jméno = Walter A. [66] => | titul = Barbarian Tides: The Migration Age and the Later Roman Empire [67] => | url = https://books.google.cz/books?id=Qr43XNyZh6AC&printsec=frontcover&dq=isbn:0812239393&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [68] => | vydavatel = University of Pennsylvania Press [69] => | počet stran = 392 [70] => | isbn = 978-0-8122-3939-3 [71] => | poznámka = Google-Books-ID: Qr43XNyZh6AC [72] => | jazyk = en [73] => }} [74] => [75] => Existují ale i obhajoby historické hodnoty Jordanova díla. Například [[Rakousko|rakouský]] historik [[Herwig Wolfram]] hájil Jordanovo tvrzení o skandinávském původu Gótů, jejichž historie sahá do roku 1490 př. n. l., přičemž ho spojil s historií klanu [[Géaté|Géatů]], který mohl přispět k [[Etnogeneze|etnogenezi]] národa, jenž byl Ptolemaiem nazván Gutoni a měl sídlit ve východním [[Pomořansko|Pomořansku]]. Zde byla identifikována archeologická [[kultura Wielbark]], která může být svědectvím počátků formování gótského etnika.{{Citace monografie [76] => | příjmení = Wolfram [77] => | jméno = Herwig [78] => | titul = History of the Goths [79] => | url = https://books.google.cz/books/about/History_of_the_Goths.html?id=xsQxcJvaLjAC&redir_esc=y [80] => | vydavatel = University of California Press [81] => | počet stran = 644 [82] => | isbn = 978-0-520-06983-1 [83] => | poznámka = Google-Books-ID: xsQxcJvaLjAC [84] => | jazyk = en [85] => }} Dalším příkladem je jméno krále Knivy, o kterém si David S. Potter myslí, že je pravé, a že na rozdíl od smyšlené genealogie gótských králů ho Jordanes načerpal z nějakého zdroje ze 3. století.{{Citace monografie [86] => | příjmení = Potter [87] => | jméno = David Stone [88] => | příjmení2 = [89] => | jméno2 = [90] => | titul = The Roman Empire at Bay, AD 180-395 [91] => | url = https://books.google.cz/books?id=qDVXRO1CFXAC&printsec=frontcover&dq=isbn:0415100585&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [92] => | vydavatel = Psychology Press [93] => | počet stran = 788 [94] => | isbn = 978-0-415-10058-8 [95] => | poznámka = Google-Books-ID: qDVXRO1CFXAC [96] => | jazyk = en [97] => }} [98] => [99] => Obhájci Jordana také upozorňují, že byl bývalým notářem gótského [[magister militum]] Gunthigise, a jistě tak měl přístup ke gótské ústní tradici.{{Citace monografie [100] => | příjmení = Marasco [101] => | jméno = Gabriele [102] => | titul = Greek and Roman Historiography in Late Antiquity: Fourth to Sixth Century A.D. [103] => | url = https://books.google.cz/books?id=w-t5DwAAQBAJ&pg=PA369&lpg=PA369&dq=Jordanes+Gunthigis&source=bl&ots=tpx4pi8azT&sig=ACfU3U31UeOdcV2rCYDdLEFAOSRgeJHoQg&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwivwdajy4H4AhXB8rsIHa_rB0YQ6AF6BAgWEAM#v=onepage&q=Jordanes%20Gunthigis&f=false [104] => | vydavatel = BRILL [105] => | počet stran = 550 [106] => | isbn = 978-90-474-0018-9 [107] => | jazyk = en [108] => }} Jiní ale oponují, že v textu pro čerpání z gótské tradice nic nesvědčí, naopak se zdá, že se Jordanes drží výhradně antických autorů. [109] => [110] => Také Cassiodorus, o nějž se Jordanes možná opíral, byl poradcem a tajemníkem gótských králů, zejména ostrogótského krále [[Theodorich Veliký|Theodoricha]], jenž ho měl o sepsání díla požádat. Posledním králem, kterému Cassiodorus radil, byl [[Witiges]]. Mohl mít tedy k dispozici řadu důvěryhodných zdrojů. Cassiodorus sám prohlašoval, že to byly zejména „lidové písně“ — ''carmina prisca.'' [111] => [112] => == Vydání == [113] => Rukopis textu znovuobjevil ve [[Vídeň|Vídni]] roku 1442 italský humanista a budoucí papež [[Pius II.|Enea Silvio Piccolomini]]. První tištěné vydání zajistil roku 1515 [[Konrád Peutinger]]. [114] => [115] => Klasické je vydání [[Theodor Mommsen|Theodora Mommsena]] z 19. století (v ''[[Monumenta Germaniae Historica]]''). Nejlépe dochovaný rukopis (tzv. ''Heidelberský rukopis''), pravděpodobně z 8. století, byl ale zničen při požáru v Mommsenově domě 7. července 1880. Existuje i několik dalších rukopisů, z 8.-10. století. [116] => [117] => == Odkazy == [118] => === Reference === [119] => {{Překlad|en|Getica|1068348210}} [120] => [121] => [122] => === Externí odkazy === [123] => * {{commonscat}} [124] => {{autoritní data}} [125] => [[Kategorie:Historická literární díla]] [126] => [[Kategorie:Byzantská literatura]] [127] => [[Kategorie:Latinská literatura]] [128] => [[Kategorie:Knihy ze 6. století]] [129] => [[Kategorie:Gótové]] [130] => [[Kategorie:Klasická etnografie]] [] => )
good wiki

Getica

Getica je obvyklé označení historické eseje původně nazvané De origine actibusque Getarum (Původ a činy Getů [Gótů]) napsané byzantským historikem Jordanem v roce 551 nebo krátce po něm. Jordanes v díle prohlašuje, že jedná o souhrn rozsáhlého Cassiodorova textu o původu a historii gótského lidu, který je nyní ztracen.

More about us

About

století. Toto dílo se zaměřuje na historii a kulturu skupiny známé jako Góti, kteří byli klíčoví v rámci raně středověké Evropy a měli značný vliv na formování evropského kontinentu. Jordanes napsal Geticu jako shrnutí starších pramenů, které se týkaly Gótů, a jeho text nabízí cenný pohled na jejich vzestup a migraci. Dílo je psáno latinsky a je situováno do období, kdy Góti hráli důležitou roli v turbulencích a transformacích, které ovlivňovaly římskou říši a následný vývoj evropských národů. Zatímco Getica zmiňuje konflikty a výzvy, kterým Góti čelili, činí tak bez pesimismu a s důrazem na jejich odolnost a schopnost adaptace. To poukazuje na lidskou schopnost překonávat překážky a vytvářet nové cesty ve zcela změněné politické a sociální realitě. Dílo je významné nejen jako historický pramen, ale také jako svědectví o tom, jak kultury vzájemně interagovaly a jak jednotlivé národy formovaly své identity. Getica tedy nevypovídá jen o minulosti, ale nabízí také inspiraci pro současnost – učí nás, že historie je plná učení o naději, odolnosti a možnosti pro růst a rozvoj v náročných časech. Jordanesovo dílo zůstává ceněným příspěvkem k porozumění evropským dějinám a dokazuje, že i v těžkých obdobích lze nalézt pozitivní aspekty lidského snažení. Snažme se tedy přistupovat k minulosti s optimismem, oslavujme úspěchy, které přetrvaly, a učme se z výzev, které nás posouvají vpřed.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Tacitus','Byzantská říše','magister militum','Klaudios Ptolemaios','Witiges','Kategorie:Historická literární díla','Pomořansko','Pius II.','Géaté','kultura Wielbark','Livius','Justinián I.'

Géaté

Livius

Pomořansko

Tacitus

Witiges