Array ( [0] => 16596668 [id] => 16596668 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Go-Širakawa [uri] => Go-Širakawa [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - panovník}} [1] => '''Go-Širakawa''' ({{Vjazyce2|ja|後白河天皇|Go- Širakawa-tennó}}, 18. října [[1127]] – 26. dubna [[1192]]) byl sedmdesátý sedmý [[Japonský císař|císař Japonska]]Imperial Household Agency (''Kunaichō''): [http://www.kunaicho.go.jp/ryobo/guide/062/index.html 村上天皇 (62)] v souladu s [[Seznam japonských císařů|tradičním pořadím posloupnosti]].Ponsonby-Fane, Richard Arthur Brabazon. (1959). [https://books.google.com/books?id=SLAeAAAAMAAJ&q=The+Imperial+House+of+Japan ''The Imperial House of Japan.''] Kyoto: Ponsonby Memorial Society. [http://www.worldcat.org/wcpa/oclc/194887 OCLC 194887] Jeho vláda sice [[De iure|podle práva]] trvala od 23. srpna [[1155]] do jeho [[abdikace]] 5. září [[1158]], prostřednictvím systému [[Insei|klášterního císařství]] si však zřejmě udržel císařskou moc téměř po 37 let.{{Poznámka|Historici se nicméně rozcházejí v názoru, lze-li jeho vládu skutečně považovat za součást systému klášterního císařství vzhledem ke skutečnosti, že císařovo postavení značně podkopala [[vzpoura Hógen]]. Obecně se však uznává, že díky tomu, že dokázal politicky přechytračit své protivníky, podařilo se mu získat větší vliv a moc, než by mu jinak umožňovala snížená autorita císařovy pozice v tomto období.}} [2] => [3] => [[Posmrtné jméno|Posmrtně]] byl tento panovník z [[12. století]] pojmenován po císaři [[Širakawa|Širakawovi]] z [[11. století]]. Výraz ''go-'' ({{Cizojazyčně|ja|後}}) se doslovně překládá jako „pozdější“. Go-Širakawa tedy může být označován jako „pozdější císař Širakawa“. Jelikož se japonské ''go'' v některých starších pramenech rovněž překládalo ve významu „ten druhý“, mohl by tento císař být také označován jako Širakawa druhý či Širakawa II. [4] => [5] => Go-Širakawa byl [[de facto]] posledním [[Absolutní monarchie|opravdovým císařem]], než se po jeho smrti v roce 1192 stali skutečnými vládci Japonska [[šógun]]ové. Ti pak zemi vládli až do [[Reformy Meidži|reforem]] císaře [[Meidži (císař)|Meidžiho]] v roce [[1868]]. [6] => [7] => Princ, jehož osobní jméno (''imina'') před nástupem na [[Chryzantémový trůn]] znělo Masahito ({{Cizojazyčně|ja|雅仁親王}}),Varley, H. Paul. (1980). [https://books.google.com/books?id=tVv6OAAACAAJ ''Jinnō Shōtōki: A Chronicle of Gods and Sovereigns.''] New York: Columbia University Press. {{ISBN|978-0-231-04940-5}}; [https://www.worldcat.org/oclc/59145842 OCLC 59145842]{{Poznámka|V dobách před vládou císaře [[Džomei]]e byla osobní jména císařů velmi dlouhá a lidé je obecně nepoužívali. Po Džomeiově vládě se počet znaků v každém jméně zmenšil.}} byl čtvrtým synem 74. císaře [[Toba (císař)|Toby]] a jeho manželky Tamako Fudžiwary (1101─1145). [8] => [9] => == Politická kariéra == [10] => === Počátek === [11] => Dne 22. srpna 1155 zemřel ve 14 roce své vlády císař [[Konoe]], aniž zanechal jakéhokoli dědice. Bylo mu 17 let.{{cite book|author=Brown, Delmer M.|author2=Ishida, Ichirō|year=1979|url=https://books.google.com/books?id=w4f5FrmIJKIC|title=''The Future and the Past''|publisher=Berkeley: University of California Press.|format=a translation and study of the Gukanshō, an interpretive history of Japan written in 1219|isbn=978-0-520-03460-0|oclc=251325323|ref= }} Po císařově smrti se rozhořel spor o nástupnictví. Hlavními kandidáty byli syn odstoupivšího císaře [[Sutoku]]a princ Šigehito a princ Morihito (známý později jako císař [[Nidžó]]), který byl synem císaře Go-Širakawy, tehdy ještě prince Masahita. Podle historického textu ''Gukanšó'', jehož autorem byl [[Bhikkhu|buddhistický mnich]] Džien (1155─1225), snažila se manželka klášterního císaře Toby Nariko Fudžiwara (1117─1160) zvaná Bifukumon-in uplatnit i nárok své dcery Akiko (1137─1211). Společnost [[období Heian]] se však zásadně stavěla proti myšlence ženského vládce. Očekávalo se, že zvítězí princ Šigehito podporovaný ministrem zleva (''sadaidžin'') Jorinagou Fudžiwarou, ale dvorská šlechta soustředěná kolem Bifukumon-in a [[regent]]a Tadamičiho Fudžiwary se stavěla proti tomu, jelikož se obávala nárůstu Sutokuovy moci v roli klášterního císaře. Se zajištěnou podporou stávajícího klášterního císaře Toby byl připraven plán, že 29letý otec prince Morihita, princ Masahito, usedne na císařský trůn, aby jej zabezpečil pro svého syna do doby, než dosáhne patřičného věku. Přitom by se přeskočil obvyklý status [[Korunní princ|korunního prince]]. Bývalého císaře Sutokua ovšem plán na vyřazení jeho potomků z následnické linie, poté co byl svým otcem donucen abdikovat ve prospěch svého mladšího bratra Narihita (Konoe), velice rozzuřil.[[Isaac Titsingh|Titsingh, Isaac]]. (1834). [Siyun-sai Rin-siyo/Hayashi Gahō, 1652], ''Nipon o daï itsi ran ([https://books.google.com/books?id=18oNAAAAIAAJ&q=nipon+o+dai+itsi+ran Annales des empereurs du Japon'']). Paris: Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland [12] => [13] => === Upevňování moci === [14] => [[Soubor:Hōgen no ran.jpg|náhled|Vzpoura Hógen]] [15] => Dne 20. července [[1156]] zemřel ve věku 54 let klášterní císař Toba.{{Citace monografie| příjmení = Keene | jméno = Donald | titul = Seeds in the Heart. Japanese Literature from Earliest Times to the Late Sixteenth Century | url = https:// books.google.cz/books?id=_DEwTJq3TbcC&pg=PA616&redir_esc=y | vydání = | vydavatel = Columbia University Press | místo = New York | rok vydání = 1999 | počet stran = 1265 | strany = 616| isbn = 9780231114417 | jazyk = en}}Kitagawa, Hiroshi and Bruce T. Tsuchida, ed. (1975). The Tale of the Heike. Tokyo: University of Tokyo Press. {{ISBN|0-86008-128-1}} [https://www.worldcat.org/oclc/164803926 OCLC 164803926] Brzy nato vypukla [[vzpoura Hógen]]. Jorinaga Fudžiwara, který se postavil na stranu bývalého císaře Sutokua, shromáždil několik set bojovníků, s nimiž se chtěl pokusit prosadit Sutokuovy následnické nároky a přisvojit si Go-Širakawův titul. Vládnoucímu císaři se však podařilo získat podporu dvou nejmocnějších válečnických rodů ─ [[Rod Taira|Taira]] a [[Rod Minamoto|Minamoto]] ─ prostřednictvím jejich vůdců Jošitoma Minamota a Kijomoriho Tairy. Společně pak snadno porazili Sutokuovu armádu, takže Go-Širakawa zůstal jediným vládnoucím císařem. Historik George Sansom tvrdí, že vzhledem ke skutečnosti, že průběh vzpoury Hógen řídily válečnické rody, představuje tento okamžik bod obratu v charakteru japonské politiky. Císařský rod ztratil veškerou autoritu a politickou scénu ovládly vojenské rody. Sansom tuto myšlenku dál rozvíjí tvrzením, že nedílnou součástí systému klášterní vlády (''insei'') byla bezpečnost, již tento systém poskytoval císařům, kteří často vstupovali do [[klášter]]ů a stávali se buddhistickými mnichy, protože posvátnost mnichů a kněží byla neoddělitelnou součástí japonské kultury. Jelikož císaře Sutokua svrhly vojenské rody společně s Go-Širakawou, nemohla být jeho pozice rozhodně považována za bezpečnou. Vzpoura Hógen tak znamenala konec systému klášterní vlády. [16] => [17] => Dne 5. září 1158 odstoupil císař Go-Širakawa z trůnu ve prospěch svého syna Morihita ({{Cizojazyčně|ja|守仁親王}}), který vešel později ve známost jako císař Nidžó. Go-Širakawa se poté stal císařem v pozadí a tuto pozici si udržel po dobu panování následujících pěti císařů, a sice Nidžóa, [[Rokudžó]]a, [[Takakura|Takakury]], [[Antoku]]a a [[Go-Toba|Go-Toby]], až do své smrti 26. dubna 1192. [18] => [19] => === Vláda Kijomoriho Tairy === [20] => [[Soubor:Heiji rokuhara gyoukou.jpg|náhled|200px|Císař Nidžó prchá z císařského paláce.]] [21] => Go-Širakawa byl zpočátku spojencem Kijomoriho Tairy, který začal obchodovat s [[Dynastie Sung|Čínou]] a Go-Širakawu podporoval vojensky i finančně. Napětí mezi válečnickými rody Taira a Minamoto vyvrcholilo počátkem roku [[1160]] takzvanou [[Vzpoura Heidži|vzpourou Heidži]]. Minamotové vedení Jošitomem Minamotem v tomto střetnutí prohráli a Tairové, jejichž hlavou byl [[Kijomori Taira]], získali převahu. Jak Kijomori Taira dosáhl vrcholu své moci, dobré vztahy mezi ním a Go-Širakawou skončily. Z Kijomoriho se vyklubal arogantní a despotický vládce a příslušníci rodu Taira projevovali neskrývanou neúctu nejen k císařskému rodu, ale i k ostatním vysoce postaveným šlechtickým rodům. Například v roce [[1170]] pokořili příslušníci rodu úřadujícího regenta Motofusu Fudžiwaru, když se jeho doprovod střetl s družinou Kijomoriho syna Šigemoriho. [22] => [23] => Bývalý císař Go-Širakawa přijal v roce [[1169]] ve 42 letech kněžské svěcení, protože cítil, že už nedokáže Kijomoriho Tairu usměrňovat. Jeho nové buddhistické jméno znělo Gjóšin. Chování Kijomoriho Tairy navíc Go-Širakawu přimělo, aby podpořil plánovaný [[státní převrat]], který vešel ve známost jako událost Šišigatani. Spiknutí však bylo prozrazeno a všichni, kdo se podíleli na jeho přípravě, byli potrestáni. Go-Širakawa byl prakticky uvězněn v paláci Tobain, jenž patřil zesnulému císaři Tobovi. [24] => [25] => Dá se říci, že sám Go-Širakawa dál posiloval moc Kijomoriho Tairy i poté, co se jejich spojenectví rozpadlo. V roce [[1168]] například donutil svého vnuka císaře Rokudžóa, aby odstoupil z Chryzantémového trůnu a uvedl na něj svého sedmého syna Norihita ({{Cizojazyčně|ja|憲仁親王}}). Norihito, budoucí císař Takakura, byl totiž synem Tairovy švagrové, a Kijomori Taira tak získal podobný rodinný svazek s císařským rodem, jaký měli [[Fudžiwara|Fudžiwarové]]. Taira se nyní mohl zmocnit pozice regenta a Go-Širakawa by mu v tom vzhledem tomuto svazku nemohl zabránit. [26] => [27] => === Genpeiská válka === [28] => {{Podrobně|Genpeiská válka}} [29] => [[Soubor:Battle-of-Akama-Strait-at-Dan-no-Ura-in-Choshu-1185.png|náhled|Bitva u Dannoury]] [30] => Go-Širakawa plánoval, že znovu získá ztracenou moc prostřednictvím rodu Minamoto, jenž byl starým soupeřem rodu Taira. Po porážce z roku 1160 Minamotové v provinciích postupně nabývali zpět svoji ztracenou sílu, takže v květnu [[1180]] mohl [[Jorimasa Minamoto]] vyzvat svůj rod ve východních a severních provinciích do zbraně. Toto volání do zbraně bylo vydáno jménem prince Močihita († červen 1180), který byl kandidátem Jorimasy Minamota na císařský trůn. Jakmile se o tom Kijomori Taira dozvěděl, uvalil na Go-Širakawu ještě přísnější [[domácí vězení]] a požadoval uvěznění jeho syna Močihita. Ačkoli byla vzpoura potlačena, byla první z mnoha dalších, jež posléze vedly ke ztrátě převahy rodu Taira. [31] => [32] => Válka, v níž nakonec zvítězil rod Minamoto, trvala celých 5 let. Minamotové se během ní těšili Go-Širakawově stálé podpoře. Bývalý císař udržoval po smrti Kijomoriho Tairy v roce [[1181]] spojení s pozdějším prvním [[šógun]]em kamakurského šógunátu [[Joritomo Minamoto|Joritomem Minamotem]]. Roku [[1183]] vstoupila armáda [[Jošinaka Minamoto|Jošinaky Minamota]] do hlavního města [[Heian-kjó]] a umožnila tak Go-Širakawovi opět volný pohyb. Bývalý císař podnikl pouť do různých svatyní, při níž ho doprovázeli [[sóhei|ozbrojení mniši]], aby jej ochránili před napadením příslušníky rodu Taira. Go-Širakawa pak vydal Jošinakovi Minamotovi oprávnění spojit se s Jukiiem Minamotem, aby mohli zničit armádu [[Munemori Taira|Munemoriho Tairy]], dědice Kijomoriho Tairy, a celý rod Taira, který byl Minamotům trnem v oku.{{Cite book |last=Turnbull |first=Stephen |title=The Samurai Sourcebook |publisher=Cassell & Co. |year=1998 |isbn=1854095234 |pages=293–294}} [33] => [34] => Go-Širakawa přispěl k porážce Tairů i tím, že se je pokusil přesvědčit, aby polevili ve své ostražitosti. V roce [[1184]] jim přislíbil, že pokud Tairové vrátí [[Japonské císařské regálie]] a mladého císaře Antokua, zprostředkuje jim příměří s rodem Minamoto. Díky tomu nebyli připraveni na neočekávaný rychlý útok Norijoriho Minamota a [[Jošicune Minamoto|Jošicuneho Minamota]] v [[Bitva u Ičinotani|bitvě u Ičinotani]] v roce 1184, jež patřila k nejvýznamnějším bitvám celé války. [35] => [36] => Uvnitř rodu Minamoto, který Joritomo Minamoto držel jen s obtížemi pohromadě, docházelo během války k častým neshodám a bojům o moc. Poté co si Joritomo Minamoto zajistil v tomto boji o moc podporu bývalého císaře Go-Širakawy, zmocnil se Jošinaka Minamoto roku 1184 bývalého císaře a vypálil jeho palác Hódžúdži. [37] => [38] => Po pokračujících svárech uvnitř rodu Minamoto a bojích s nepřátelskými Tairy, se Jošicunemu Minamotovi v roce [[1185]] konečně podařilo zcela zničit rod Taira v námořní [[Bitva u Dannoury|bitvě u Dannoury]]. [39] => [40] => === Pozdější život a smrt === [41] => [[Soubor:後白河天皇陵.jpg|náhled|Hrobka císaře Go-Širakawy v chrámu Hódžúdži v Kjótu]] [42] => [[Soubor:Hōjū-ji Kyoto entrée 5668.jpg|náhled|Brána chrámu Hódžúdži v Kjótu]] [43] => Přestože se Joritomo Minamoto s Go-Širakawou koncem 80. let 11. století neshodovali na řadě věcí ohledně vnitřních záležitostí rodu Minamoto, po smrti Jošicuneho Minamota se spolu usmířili. Go-Širakawa Joritomovi dovolil založit [[Šógunát Kamakura]] ─ aby dosáhl pozice šóguna, potřeboval Joritomo získat císařovu autoritu a uznání. [44] => [45] => Dne 26. dubna [[1192]] bývalý císař Go-Širakawa zemřel. Bylo mu 66 let. Byl otcem dvou císařů – 78. císaře Nidžóa a 80. císaře Takakury – a dědem tří císařů ─ 79. císaře Rokudžóa, 81. císaře Antokua a 82. císaře Go-Toby. [46] => [47] => Místo, kde byl císař Go-Širakawa pohřben, je známé. Úřad pro záležitosti japonského císařského dvora stanovil svatyni ''Hódžúdži no misasagi'' v chrámu Hódžúdži v kjótské čtvrti [[Higašijama-ku (Kjóto)|Higašijama-ku]] jako [[mauzoleum]], v němž je císař Go-Širakawa tradičně uctíván. [48] => [49] => == Rodina == [50] => Císařský princ Masahito neboli císař Go-Širakawa měl asi 14 manželek, s nimiž zplodil nejméně 18 dětí, asi 12 synů a asi 6 dcer. Jeho prvorozený syn, císařský princ Morihito ({{Cizojazyčně|ja|守仁親王}}), se posléze stal císařem [[Nidžó]]em. Jeho sedmý syn, císařský princ Norihito ({{Cizojazyčně|ja|憲仁親王}}), poté usedl na trůn jako císař [[Takakura]]. [51] => [52] => == Odkazy == [53] => === Poznámky === [54] => {{Poznámky}} [55] => [56] => === Reference === [57] => {{Překlad|en|Emperor Go-Shirakawa|1213904082}} [58] => [59] => [60] => === Externí odkazy === [61] => * {{Commonscat}} [62] => [63] => {{posloupnost|co=[[Seznam japonských císařů|Japonští císaři]]|kdy=[[1155]]–[[1158]]|předchůdce=[[Konoe]]|nástupce=[[Nidžó]]}} [64] => {{Japonští císařové}} [65] => {{Autoritní data}} [66] => {{Portály|Japonsko|Lidé}} [67] => [68] => [[Kategorie:Japonští císaři]] [69] => [[Kategorie:Narození v roce 1127]] [70] => [[Kategorie:Úmrtí v roce 1192]] [71] => [[Kategorie:Období Heian]] [72] => [[Kategorie:Období Kamakura]] [73] => [[Kategorie:Dějiny Japonska]] [74] => [[Kategorie:Muži]] [] => )
good wiki

Go-Širakawa

Go-Širakawa ( 18. října 1127 - 26.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Nidžó','šógun','vzpoura Hógen','1155','Seznam japonských císařů','1158','Takakura','Konoe','1192','Rokudžó','Antoku','Kategorie:Období Kamakura'

1155

1158

1192

Antoku

Konoe

Nidžó

Rokudžó

Šógun

Takakura