Array ( [0] => 15509207 [id] => 15509207 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Gong [uri] => Gong [3] => COLLECTIE TROPENMUSEUM Bas-reliëfs op de Candi Induk Panataran tempelcomplex TMnr 60037389.jpg [img] => COLLECTIE TROPENMUSEUM Bas-reliëfs op de Candi Induk Panataran tempelcomplex TMnr 60037389.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=hudebním nástroji}} [1] => [[Soubor:Traditional_indonesian_instruments04.jpg|náhled|Gongy v orchestru bicích nástrojů [[Gamelan]] - indonéská [[ambasáda]] [[Canberra]]]] [2] => [[Soubor:Agung 08.jpg|náhled|Agung, typ [[Filipíny|filipínského]] závěsného gongu používaného jako součást souboru Kulintang]] [3] => '''Gong''' (z [[Indonéština|indonéštiny]] a [[Malajština|malajštiny]]: ''gong'', čínsky 鑼) je [[Východní Asie|východo-]] a [[Jihovýchodní Asie|jihovýchodoasijský]] hudební [[bicí nástroj]], který má formu plochého kruhového kovového disku, do kterého bouchá paličkou. Kořeny gongu lze vysledovat zpět až do [[Doba bronzová|doby bronzové]] kolem roku 3500 [[Náš letopočet|př. n. l.]] Termín "gong" má původ v Jávě a vědecký a archeologický výzkum ukázal, že [[Myanmar|Barma]], [[Čína]], [[Jáva]] a Annam byly ve starověku jeho čtyřmi hlavními výrobní centry.{{Citace monografie |titul=Percussion Instruments and Their History |příjmení=Blades |jméno=James |vydavatel=Bold Strummer |rok=1992 |isbn=978-0933224612 |strana=93 |url-access=registration |url=https://archive.org/details/percussioninstru00jame }} Gong později v 18. století našel cestu do [[Západní svět|západního světa]], kde se mimo jiné používal v bicí sekci [[Orchestr|symfonického orchestru]] (západního typu).{{Citace elektronické monografie [4] => | url = https://www.pro-technica.com/catalogue/paiste/gongs.pdf [5] => }} Forma bronzového kotlového gongu, známého jako [[tibetská mísa]], byla široce používána ve starověkém Řecku a Římě, například ve slavném Orákulu v [[Dodóna|Dodoně]], kde se také používaly diskové gongy.{{Citace monografie [6] => | oclc = 123539614 [7] => | isbn = 9780810856578 [8] => | titul = Origins and Development of Musical Instruments [9] => | url = https://archive.org/details/originsdevelopme0000mont [10] => | příjmení = Montagu [11] => | jméno = Jeremy [12] => | vydavatel = Scarecrow Press [13] => | rok = 2007 [14] => | strana = 16–17 [15] => }}{{Cite journal|title=The Gong at Dodona|last=Cook|first=Arthur Bernard|journal=The Journal of Hellenic Studies|year=1902|volume=22|page=5–28}} [16] => [17] => Gongy lze rozdělit na tři typy: '''Závěsné gongy''' jsou víceméně ploché, kruhové kovové kotouče vertikálně zavěšené pomocí šňůry procházející otvory v blízkosti horního okraje. '''Vypouklé''' '''gongy''' mají zvýšené středové vyboulení a jsou často zavěšeny a hraje se na ně vodorovně. '''Gongové mísy''' mají tvar misky a jsou položeny na podušce. Dají se považovat za druh kategorie [[zvon]]ů. Gongy se vyrábí převážně z [[bronz]]u nebo [[mosaz]]i, ale používá se mnoho dalších slitin. [18] => [19] => Gong vytváří dva různé typy zvuku. Gong s v podstatě plochým povrchem vibruje ve více režimech, čímž vzniká spíše "rána" než konkrétní naladěná nota. Tato kategorie gongu se někdy nazývá '''tam-tam,''' aby se odlišila od vypouklých gongů, které dávají naladěnou notu. V indonéských gamelanových souborech jsou některé vypouklé gongy úmyslně udělány tak, aby kromě toho vytvářely [[Zázněj|záznějové noty]] v rozmezí od 1 do 5 Hz. Pro oba typy nástrojů se běžně používá výraz "gong". [20] => [21] => == Typy == [22] => [[Soubor:COLLECTIE_TROPENMUSEUM_Gong_hangend_in_een_standaard_onderdeel_van_gamelan_Semar_Pagulingan_TMnr_1340-13.jpg|náhled|[[Jáva|Jávsko]]-[[bali]]jský typ gongu, visící v rámu]] [23] => Na '''závěsné gongy''' se hraje kladívky a tvoří je dva hlavní typy: kotouče s plochým povrchem s nebo bez obrácené hrany a gongy se zvýšeným středovým vypouknutím. Obecně platí, že čím větší je gong, tím větší a měkčí kladivo. V západní symfonické hudbě se ploché gongy obecně označují jako tam-tamy, aby se odlišovaly od svých vypouklých protějšků. Zde je termín "gong" vyhrazen pouze pro vypouklý typ. Gong byl po tisíciletí čínským nástrojem. Jeho první použití mohlo být na upozornění rolníků, aby šli domů z pole, protože některé gongy jsou dostatečně hlasité, aby byly slyšeny až na vzdálenost 8 kilometrů. V Japonsku se tradičně používají k zahájení zápasů v sumo. [24] => [25] => Velké ploché gongy mohou být "připraveny" lehkým úderem před hlavní ranou, což výrazně zvyšuje následný zvuk a způsobuje, že přístroj "mluví" dříve; vzniká jen kratší zpoždění, než zvuk "rozkvete". Udržet tento první úder neslyšitelný vyžaduje velkou dovednost. Na nejmenší závěsné gongy se hraje bambusovými hůlkami nebo dokonce paličkami, používaných v tzv. západní hudbě. Současná a avantgardní hudba, která hledá různé zvuky, často používá třecí paličky (produkující ječivé harmonické tóny), basové smyčce (produkující dlouhé tóny a vysoké alikvótní tóny) a různé úderné nástroje (dřevěné/plastové/kovové) pro vytvoření požadovaných barev zvuku. [26] => [27] => Kamenné gongy jsou tvořeny velkými kameny, do kterých se bije menšími kameny, aby vznikl kovový rezonující zvuk. [28] => [29] => == Tradiční závěsné gongy == [30] => [31] => === Chau gong (tam-tam) === [32] => [[Soubor:Chau_gong.jpg|vpravo|náhled| Známý "čínský" gong (25 cm chau gong)]] [33] => Zdaleka nejznámějším pro většinu obyvatel Západu je ''chau gong''. Velké chau gongy, zvané tam-tamy, se stali součástí [[Orchestr|symfonického orchestru]]Morris Goldberg, '' Modern School... Guide for The Artist Percussionist'', Chappell & Co., Inc., New York, New York, 1955. Někdy se chau gong nazývá ''čínský gong'', ale ve skutečnosti je to jen jeden z mnoha druhů závěsných gongů, které jsou spojeny s Čínou. Chau gong se vyrábí ze slitiny na bázi mědi, bronzu nebo mosazi. Je téměř plochý kromě ráfku, který je natočen tak, aby vznikl mělký válec. Na například pro 25 cm gong se hrana prodlužuje asi o 1 cm kolmo k povrchu. Hlavní plocha je mírně konkávní při pohledu ze směru, do kterého je obruč natočena. Středový bod a okraj gongu jsou na obou stranách pokryty černým oxidem mědi, který vznikne při výrobě; zbytek je vyleštěný, čímž se tento povlak odstraní. Velikost chau gongů bývá od 18 do 203 cm v průměru. [34] => [35] => Nejstarší Chau gong pochází z hrobky objevené v lokalitě Guixian v autonomní oblasti Číny Guangxi Zhuang. Pochází z období časné [[Dynastie Chan|západní dynastie Chan]]. Dynastiie je známá pro velmi intenzivní a duchovní bubnování při rituálech a při kmenových setkáních. Tradičně se chau gongy používaly k vyklizení cesty pro důležité úředníky a průvody, podobně jako dnes policejní sirény. Někdy počet úderů určoval služební věk úředníka. Tímto způsobem dva úředníci, kteří se nečekaně setkali na cestě, věděli před setkáním, který z nich by se měl před druhým poklonit. [36] => [37] => ==== Použití gongů v symfonickém orchestru ==== [38] => Tam-tam poprvé jako orchestrální nástroj představil [[François-Joseph Gossec|Francois-Joseph Gossec]] v 1790, použil ho také [[Gaspare Spontini]] a [[Jean-François Le Sueur]].{{Citace monografie [39] => | url = https://books.google.com/books?id=0ZteQ_2uHZ8C&pg=PA286 [40] => | isbn = 978-1-139-43300-6 [41] => }} [[Hector Berlioz]] nasadil nástroj v průběhu své kompoziční kariéry a ve své knize ''Grand traité d'instrumentation et d'orchestration moderne'' ("Velké pojednání o moderní instrumentaci a orchestraci") doporučil jeho použití "pro scény smutku nebo pro dramatické zobrazení extrémní hrůzy". Další skladatelé, kteří přijali tam-tam v opeře, byli [[Gioacchino Rossini|Gioachino Rossini]], [[Vincenzo Bellini]] a [[Richard Wagner]]; Rossini ve finále 3. jednání ''Armidy'' (1817),{{Citace elektronické monografie [42] => | url = http://humanities.uchicago.edu/orgs/ciao/Rossini%20operas/1armida.html [43] => | titul = Archivovaná kopie [44] => | datum přístupu = 2019-02-14 [45] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130926074751/http://humanities.uchicago.edu/orgs/ciao/Rossini%20operas/1armida.html [46] => | datum archivace = 2013-09-26 [47] => | nedostupné = ano [48] => }} Bellini v ''[[Norma (opera)|Normě]]'' (1831) a Wagner v ''[[Rienzi]]m'' (1842). Během několika desetiletí se tam-tam stal důležitým členem bicí sekce moderního symfonického orchestru. Je výrazně použit v symfoniích [[Petr Iljič Čajkovskij|Petra Iljiče Čajkovského]] (''Symfonie č. 6''), [[Gustav Mahler|Gustava Mahlera]] (''Symfonie č. 6'' a ''[[Das Lied von der Erde]]''), [[Dmitrij Šostakovič|Dmitrije Šostakoviče]] (''Symfonie č. 4'' a další) a v menší míře [[Sergej Rachmaninov|Sergeje Rachmaninova]] a [[Sergej Prokofjev|Sergeje Prokofjeva]]. [[Giacomo Puccini]] ve svých operách používal gongy i tam-tamy. [[Igor Fjodorovič Stravinskij|Igor Stravinský]] výrazně rozšířil herní techniku na tam-tam v jeho [[Svěcení jara]], aby zahrnovalo krátké, rychle tlumené tóny, rychlé vzestupy a trojitý úder na přední část nástroje. [[Karlheinz Stockhausen]] použil 150 cm velký tam-tam v jeho díle ''Momente''. [49] => [50] => == Signální gongy == [51] => Gongy se také používají jako signální zařízení v řadě zařízeních. [52] => [53] => Kromě hudebního vyžití slouží i při některých náboženských obřadech, jako zvukové znamení pro oddělení [[box]]erských kol. [54] => [55] => Tímtéž slovem je označováno i zařízení tvořené kovovou tyčí, kterou rozezní elektro-mechanicky ovládaný úderník a jejíž vibrace snímá elektromagnetický snímač. Gong zpravidla obsahoval několik tyčí naladěných na různé tóny. Takovými zařízeními byly osazovány divadelní, filmové a koncertní sály. Jejich zvukem se svolávalo publikum před začátkem představení nebo při konci přestávky z bufetu. V nových či rekonstruovaných sálech plní tuto roli stejnojmenná elektronická zařízení, která jsou dnes instalována i do výtahů či vlaků. [56] => [57] => Zvuk elektromagnetického gongu využíval i rozhlas [[Norddeutscher Rundfunk|NDR]] jako časové znamení - jeden úder vyznačil začátek hodiny. [58] => [59] => [[Československá televize]] používala elektromagnetický gong pro označení přestávky ve vysílání. [60] => [61] => == Seznam gongů == [62] => [[Soubor:Gandingan_01.jpg|náhled|Gandingan]] [63] => * Agung [64] => * Babendil [65] => * Bonang [66] => * Gandingan [67] => * Gong ageng [68] => * Gungsa [69] => * Kempul [70] => * Kempyang a ketuk [71] => * Kenong [72] => * Khong mon [73] => * Kulintang [74] => * chau gong [75] => * [[tibetská mísa]] [76] => * Umpan [77] => * Tagonggo [78] => [79] => == Odkazy == [80] => [81] => === Reference === [82] => {{Překlad|en|Gong|879960236}} [83] => [84] => [85] => [86] => === Externí odkazy === [87] => * {{Commonscat}} [88] => {{Autoritní data}} [89] => {{Portály|Hudba}} [90] => [91] => [[Kategorie:Gong| ]] [92] => [[Kategorie:Bicí nástroje]] [93] => [[Kategorie:Tibetské hudební nástroje]] [94] => [[Kategorie:Japonské hudební nástroje]] [95] => [[Kategorie:Idiofony]] [96] => [[Kategorie:Čínské hudební nástroje]] [] => )
good wiki

Gong

Gongy v orchestru bicích nástrojů Gamelan - indonéská ambasáda Canberra filipínského závěsného gongu používaného jako součást souboru Kulintang Gong (z indonéštiny a malajštiny: gong, čínsky 鑼) je východo- a jihovýchodoasijský hudební bicí nástroj, který má formu plochého kruhového kovového disku, do kterého bouchá paličkou. Kořeny gongu lze vysledovat zpět až do doby bronzové kolem roku 3500 př.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Orchestr','tibetská mísa','Dmitrij Šostakovič','Soubor:COLLECTIE_TROPENMUSEUM_Gong_hangend_in_een_standaard_onderdeel_van_gamelan_Semar_Pagulingan_TMnr_1340-13.jpg','Indonéština','Malajština','zvon','Jihovýchodní Asie','bicí nástroj','Východní Asie','Rienzi','mosaz'

Indonéština

Malajština

Mosaz

Orchestr

Rienzi

Zvon

Zvon je hudební nástroj, který se skládá z dutého kovového tělesa, zpravidla ve tvaru kužele nebo válce, které je opatřeno otvory, nosovými či ústními, a které vydává zvuk pomocí vibrací vyvolaných buď údery nebo třením.