Array ( [0] => 16561305 [id] => 16561305 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Gordion [uri] => Gordion [3] => Gordion Early Phrygian East Gate.jpg [img] => Gordion Early Phrygian East Gate.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa}} [1] => [[Soubor:Gordion Citadel Mound aerial overview 2017.jpg|náhled|Letecký pohled na Citadelu]] [2] => [[Soubor:Entrance to the Tomb of Midas in Gordion.jpg|náhled|Midasova mohyla]] [3] => '''Gordion''' je zaniklé [[starověk]]é město, jež bývalo hlavním městem království [[Frýgie]] v [[Malá Asie|Malé Asii]] (dnes na území [[Turecko|Turecka]]). Leželo na soutoku řek [[Sakarya (řeka)|Sakarya]] a [[Porsuk]]. Gordion je název převzatý od Řeků, sami Frýgové město nazývali Gordum (tedy slovem, které znamenalo prostě "město"). Místo bylo obýváno od starší [[Doba bronzová|doby bronzové]] (asi 2300 př. n. l.) nepřetržitě až do [[4. století]]. Pak bylo na dlouhá léta opuštěno. Lidé se na místo vrátili znovu až ve 13. století, ale nikdy již nevzniklo v místě víc než malá ves. Dochovaná stovka [[Mohyla|tumulů]] (nejstarší zhruba z roku 850 př. n. l., nejmladší z 6. století) je důležitým důkazem pohřební praxe během [[Doba železná|doby železné]]. I jádro starověkého města, Citadela, je na umělé vyvýšenině. [4] => [5] => == Historie == [6] => Vzniklo ještě v předfrýgické éře, je doloženo, že bylo součástí již [[Chetité|Chetitské říše]]. Po pádu této říše místo obsadili Frýgové, asi ve 12. století př. n. l.{{Citace elektronického periodika [7] => | příjmení = [8] => | jméno = [9] => | titul = Gordion [10] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [11] => | url = https://whc.unesco.org/en/tentativelists/5727/ [12] => | jazyk = en [13] => | datum přístupu = 2023-05-07 [14] => }} V [[Doba železná|době železné]] na místo přišli migranti z [[Balkán]]u, patrně [[Brygové]]. Od 9. století př. n. l. se stalo hlavním městem Frýgie. Frýgové na hlavní vyvýšenině (Citadele) postavili [[megaron]]y, v nichž byly nalezeny podlahové mozaiky s geometrickými vzory - patří k nejstarším mozaikám svého druhu na světě. Někdy mezi lety 800-700 př. n. l. město postihla velká katastrofa, pravděpodobně vyplenění [[Kimmeriové|Kimmeriy]], ale rychle se znovu obnovilo a rozlilo až na svou maximální rozlohu 100 hektarů. V této době Frýgie sehrávala roli klíčové maloasijské mocnosti. Nejslavnějším králem tohoto období byl [[Midas]], který se ujal vlády zřejmě okolo roku 740 př. n. l. Podle řeckého historika [[Hérodotos|Hérodota]] byl král Midas prvním cizincem, který obětoval v Apollónově svatyni v [[Delfy|Delfách]]. Právě Midas dal pravděpodobně postavit největší tumulus v Gordionu, přes padesát metrů vysoký, s průměrem 300 metrů. Objeven byl až roku 1957 a je zván Tumulus MM, nebo Midasova mohyla. Midas do něj patrně pohřbil svého otce [[Gordias]]e, s nímž je spojena pověst o [[Gordický uzel|gordickém uzlu]]. Podle [[Strabón]]a spáchal král Midas [[Sebevražda|sebevraždu]] vypitím býčí krve, když Kimmerové obsadili město (zde je ovšem problém, že [[Radiokarbonová metoda datování|radikarbonová metoda datování]] posunula velké zničení Gordionu před Midasovu vládu, čili buď Strabónovy informace nesedí, anebo archeology indikovaná velká katastrofa nebyla výsledkem úderu Kimmeriů, ale například běžného požáru, v což věří hodně odborníků). Pokud k útoku Kimmeriů došlo v Midasově éře, zdá se, že neměl dlouhodobé následky a Frýgie udržela pozici hlavního anatolského státu. Až v 6. století př. n. l. se objevila silná konkurence v podobě království [[Lýdie]]. Roku 546 př. n. l. expanzi obou lokálních mocností ovšem ukončil vpád [[Achaimenovská říše|Achaimenovské říše]]. Gordion ztratil nezávislost a postavení hlavního města, ale nadále relativně prosperoval a objevovaly se nové stavby. Ve 4. století však přišel rozklad, který způsobilo snad zejména [[zemětřesení]], možná také úder řecké [[Sparta|Sparty]] pod vedením [[Agésilaos II.|Agésilaa II.]] Jisté je, že poté město ztrácí frýgický charakter. Byly nalezeny stopy uctívání řeckých bohů, jež v místě vzniklo patrně v souvisloti s tažením [[Alexandr Veliký|Alexandra Velikého]] v roce 333 př. n. l. (tehdy měl dle pověsti Alexandr v gordionském chrámu mečem rozetnout slavný gordický uzel). V polovině 3. století př. n. l. město obsadili (patrně bez boje) [[Keltové|keltští]] [[Galacie|Galatové]]. Znovu opuštěno bylo někdy během 1. století př. n. l. Ve 2. století město znovu osídlili [[Římská říše|Římané]], ti mizí ve 4. století. Ve [[středověk]]u se objevuje jen řídké vesnické osídlení. První [[Archeologie|archeologické]] vykopávky v místě začaly roku 1900.{{Citace monografie [15] => | titul = The Archaeology of Phrygian Gordion, Royal City of Midas: Gordion Special Studies 7 [16] => | url = https://www.jstor.org/stable/j.ctt3fhq2g [17] => | vydavatel = University of Pennsylvania Press [18] => | isbn = 978-1-934536-48-3 [19] => }} Během [[Řecko-turecká válka|řecko-turecké války]] v letech 1919-1922 byla Citadela použita jako vojenské opevnění. [20] => [21] => == Odkazy == [22] => [23] => === Externí odkazy === [24] => * {{Commonscat}} [25] => [26] => === Reference === [27] => {{Překlad|en|Gordion|1153631091}} [28] => [29] => {{Autoritní data}} [30] => [31] => [[Kategorie:Zaniklá sídla v Turecku]] [32] => [[Kategorie:Starověká města]] [33] => [[Kategorie:Starověké dějiny Turecka]] [] => )
good wiki

Gordion

Letecký pohled na Citadelu Midasova mohyla Gordion je zaniklé starověké město, jež bývalo hlavním městem království Frýgie v Malé Asii (dnes na území Turecka). Leželo na soutoku řek Sakarya a Porsuk.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Doba železná','Soubor:Gordion Citadel Mound aerial overview 2017.jpg','Achaimenovská říše','Radiokarbonová metoda datování','Strabón','Hérodotos','Gordias','Soubor:Entrance to the Tomb of Midas in Gordion.jpg','starověk','Frýgie','Kimmeriové','Malá Asie'