Array ( [0] => 15490861 [id] => 15490861 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Grafika [uri] => Grafika [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{různé významy|tento=technikách výtvarného umění a jejich dílech}} [1] => [2] => [[Soubor:Adam Eva, Durer, 1504.jpg|náhled|vpravo|Albrecht Dürer (1471–1521), Adam a Eva, [[mědiryt]] 1504]] [3] => [4] => '''Grafika''' ve smyslu '''umělecké grafiky''' je jeden z oborů [[výtvarné umění|výtvarného umění]]. Grafikou nazýváme dvojrozměrné [[umělecké dílo]] vytvořené rukou [[umělec|umělce]], který použije jednu z [[grafické techniky|grafických technik]]. Následně toto dílo rozmnoží ručním řemeslným postupem na předem stanovený počet exemplářů. [5] => [6] => == Originály == [7] => Má-li dílo jediný exemplář, pak je nazýváme [[monotyp]]. Počet exemplářů tvoří náklad, za který umělec odpovídá, a proto jej podepisuje a měl by také zlomkem vyznačit pořadové číslo otisku a náklad, např. 7/30 znamená 7. otisk ze 30. Každý z exemplářů je považován za '''originál''', nikoli za '''kopii'''. Přesto existují rozdíly mezi prvními a posledními otisky, zejména u hlubotisku, je-li je zvolen vysoký počet otisků. První otisky mají ostré linie, poslední již jsou horší kvality. [8] => [9] => == Historie grafiky == [10] => První grafické tisky se objevily v [[Čína|Číně]] v [[6. století]]. Používanou [[grafické techniky|technikou]] byl [[dřevořez]], pomocí něhož se tiskly náboženské amulety. První dochovaná [[kniha]], vytisknutá pomocí [[dřevořez]]u, pochází z roku 868. Ve [[13. století]] se dřevěné štočky používaly k tisku na plátno. Postupem času již technika [[dřevořez]]u či později [[dřevoryt]]u přestala vyhovovat a [[umělec|umělci]] hledali techniku a materiál, který by byl schopen přenést jemnější práci. Souběžně experimentovali zlatníci s otiskováním svých rytin na stříbrných deskách svých výrobků. Od začátku 15. století si takto pomáhali tiskem korigovat chyby své práce, protože při zrcadlovém obrácení předlohy jsou chyb v lineární práci dobře vidět. Odtud pramení vynález [[Grafické techniky|tisku z hloubky]], kdy [[umělec]] (nejen zlatník) vyryje námět do ocelové, měděné, stříbrné či jiné destičky. [11] => [12] => == Co není grafika? == [13] => Do originální umělecké (volné) grafiky nepatří průmyslový tisk, knihtisk ani jiné reprografické metody, tedy těmito výrobními postupy vzniklé [[plakát]]y, [[pohlednice]], [[knižní ilustrace]] apod. Patří sem však plakáty tištěné litografií nebo sérigrafií. [14] => V některých případech je těžké rozpoznat rozdíl mezi původní grafikou a reprodukcí. [15] => [16] => Metody zkoumání: [17] => * pomocí lupy – po zvětšení se objeví na reprodukci rastr (=síťová mřížka) [18] => * porovnání díla s nepochybným originálem, například z depozitáře galerie [19] => * spektrální analýza barvy a papíru (je finančně náročná a volí se jen u expertizy domněle vzácného díla) [20] => [21] => == Rozdělení grafiky == [22] => Grafiku dělíme podle různých kritérií. Za základní lze považovat rozdělení na grafiku volnou, užitou, reprodukční (eventuálně dekorativní) [23] => [24] => === Volná grafika === [25] => Volná grafika (též grafika umělecká) je grafikou, která je zcela duševním majetkem svého tvůrce. [[Umělec]] tvoří dílo dle vlastní volné představy, jeho je námět, myšlenka i provedení. Díla mají nejblíže k [[Obraz|obrazům]]. Do volné grafiky patří nejhodnotnější díla, jelikož vznikají bez vnějších vlivů (míněno bez případného přání zadavatele). [26] => [27] => === Užitá grafika === [28] => Grafika, kterou výtvarník tvoří k praktickému účelu. Za užitou grafiku jsou považovány např. [[novoročenka|novoročenky]] (PF), [[ex libris]], [[svatební oznámení]], oznámení o narození, [[plakát]]y, knižní grafika včetně [[přebal knihy|knižních přebalů]] aj. Jelikož všechny jmenované tisky lze provádět nejen [[grafické techniky|grafickými technikami]], ale i tiskařskými technikami, je třeba rozlišovat mezi díly, která vznikla grafickými technikami, a nepoměrně častějšími běžnými tisky tištěnými [[Ofset|rotačním ofsetem]] atp. [29] => [30] => === Reprodukční grafika === [31] => Je grafikou dle cizí předlohy. Ve starší [[literatura|literatuře]] je možné zaznamenat názor, že tato skupina grafiky je méně hodnotná a v principu není hodna pozornosti. Tento názor již není zastáván a neodpovídá obrovskému významu, který měla reprodukční grafika v dobách před vynalezením [[fotografie]] pro vývoj [[umění]]. Nejlepší [[malíř]]i si vždy vážili oněch „řemeslníků“, kterým svěřovali svá díla k rozšíření v grafickém přepisu. [32] => [33] => === Dekorativní grafika === [34] => Starší nesprávný název pro [[ilustrace]]; díla, která byla původně součástí knižního díla a doprovázela text. Patří sem např. grafika květin, ptáků, pohledů na města (jež se nazývají [[veduta|veduty]]), výjevů z venkovského života a mnohých jiných témat. [35] => [36] => == Grafické techniky == [37] => {{Podrobně|Grafické techniky}} [38] => [[Grafické techniky]] se řadí do tří základních skupin: [39] => * tisk z výšky (např. [[dřevoryt]]) [40] => * tisk z hloubky (např. [[lept]], [[suchá jehla]]) [41] => * tisk z plochy ([[litografie]]) [42] => [43] => Dále existují techniky mimo tyto skupiny jako [[sítotisk]] (serigrafie), [[monotyp]], [[papírotisk]], [[muchláž]], apod. U soudobé grafiky dochází často ke kombinaci několika technik, nebo k soutiskům z několika desek. Dochází také k celé řadě experimentů (např. [[tisk z igelitu]], [[tisk z koláže]] apod.). [44] => [45] => == Grafické sounáležitosti == [46] => [47] => === Papír === [48] => Drtivá většina grafických listů je tištěna na papír. Existuje několik výjimek (tisk na hedvábí, plátno, sklo, keramiku, dřevo apod.), které se dají považovat spíše za výjimky nebo kuriozity. Nejstarším papírem je papír ruční. Strojový papír vznikl až na začátku 19. století a od poloviny tohoto století je používán i na tisk grafik. Přesto je i dnes většina kvalitních grafických listů tištěna na papír ruční, a to zejména pro vhodnější vlastnosti při tisku. [49] => [50] => === Tisk === [51] => V počátcích grafiky byl [[umělec]] autorem námětu, rytcem i tiskařem. Dnes je poměrně časté, že si [[umělec|umělci]] nechávají své grafiky tisknout v tiskařských dílnách. Zejména to platí pro [[litografie|litografii]], kde je k tisku třeba speciálního vybavení. Většina grafiků, pokud si listy netiskne sama, používá jen jednoho tiskaře, jelikož používané [[Grafické techniky|techniky]] bývají často velmi odlišné a způsob tisku vyžaduje značnou dávku zkušeností. [52] => [53] => ==== Stavy ==== [54] => Někdy se v [[literatura|literatuře]], příp. na listu označuje popiskou „2. stav“. Znamená to, že grafik z rytiny vytiskl 1. stav, se k destičce vrátil a vyryl nové části nebo zaretušoval dosavadní, nový tisk je druhým stavem. U některých technik může vzniknout i více stavů, například v soutisku dvou litografických desek, v soutisku různých barev (nejčastěji dřevorytů nebo linorytů), někdy jde o záměrné experimentování, hledání nového výtvarného výrazu, že grafika má několik stavů. Tím se vyznačovala např. grafická díla [[Josef Váchal|Josefa Váchala]] nebo litografie [[Andy Warhol|Andyho Warhola]]. U současné grafiky se stavy vyskytují jen zřídka. [55] => [56] => ==== Autorské tisky ==== [57] => Autorským tiskem (též tisk zkusmý) se rozumí výtisk mimo náklad. Tento výtisk je podepsán autorem a označen E.A., A.T., aut. tisk apod. Počet autorských tisků by nikdy neměl přesáhnout 5–10 % číslovaného nákladu. Jedná se o tisky, při nichž autor zkouší různé barevné tóny či stav desky. Často si také autor pořídí několik málo autorských tisků pro svůj archiv v případě, že byl celý náklad objednán sběratelem či institucí. U některých důležitějších děl je číslován i náklad autorských tisků. Na rozdíl od běžného číslování, kde se používají arabské číslice, se autorské tisky číslují římsky. Označení E.A. VIII/XX pak znamená tisk č. 8 z nákladu 20 autorských tisků. [58] => [59] => ==== Tiskařská značka ==== [60] => Je důkazem, že grafiku tiskl sám autor. Většinou bývá umístěna vlevo hned pod okraj tiskové plochy. Tiskařské značky se vyskytují výhradně na moderní grafice. Je jich poměrně málo – jestliže list nemá tiskařskou značku, tak to neznamená, že jej autor netiskl sám. Někdy autoři vedle podpisu či na zadní stranu připisují „vytiskl autor“ apod. Jestliže byl list vytištěn některým ze známých tiskařů, může mít i pečeť, [[slepotisk]] či tiskařskou značku tiskaře nebo tiskařské dílny a nikoliv autora grafiky. [61] => [62] => === Podpis === [63] => Celou rozlehlou oblast grafiky by bylo možno dělit jinak, a to na listy umělcem podepsané a nepodepsané. Podpis má být jakousi zárukou pravosti. Zvyk podepisovat grafiky se ujal až v druhé polovině [[19. století]]. Listy se podepisují zásadně tužkou. U moderní grafiky můžeme říci, že listy jsou až na výjimky signovány. [64] => [65] => ==== Monogramisté ==== [66] => Nejstarší grafika byla anonymní. Kolem [[16. století]] se ujal zvyk opatřovat grafiky autorským monogramem. Nemusí to být monogramy v dnešním slova smyslu (tj. počáteční písmena umělcova jména). Někdy to býval heraldický znak, jindy obrazový symbol jména apod. Monogramů jsou tisíce a jejich rozboru je věnováno mnoho knih. [67] => S monogramem se můžeme setkat i u současné grafiky. Obyčejně se jedná o zkratku autorova jména v obrazové části. Většina listů je poté ještě signována tužkou. Pokud má současná grafika monogram a není signována, tak se list označuje jako „signováno v tisku“, „signováno na kameni“ nebo „signováno v desce“. [68] => [69] => Soubor:Cranach.png|Monogram Lucase Cranacha st. (1472–1553) [70] => Soubor:Schaufelein2.png|Monogram Hanse Leonharda Schäufeleina (asi 1480–1539) [71] => [72] => [73] => === Náklad === [74] => Nákladem se rozumí celkový počet listů vytištěných z jedné desky. U staré grafiky je velmi těžké náklad stanovit. U starých listů záleželo spíše na poptávce než na technických možnostech. Jinak je tomu u moderní grafiky. Zde je většina děl nejen signována, ale i číslována. Ve většině případů nepřesahuje náklad 100 tisků. Při tisku dochází k postupnému opotřebování desky a některé techniky (např. [[suchá jehla]], [[mezzotinta]]) poskytnou jen zhruba 40–50 kvalitních tisků. [75] => [76] => == Odkazy == [77] => [78] => === Literatura === [79] => * {{Citace monografie | příjmení = Šimon | jméno = Tavík František | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Příručka umělce-grafika | vydavatel = Jan Štenc | místo = Praha | rok = 1921 | isbn = | kapitola = | strany = | jazyk = }} [80] => * {{Citace monografie | příjmení = Rambousek | jméno = Jan | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Slovník a receptář malíře-grafika | vydavatel = Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění | místo = Praha | rok = 1954 | isbn = | kapitola = | strany = | jazyk = }} [81] => * {{Citace monografie | příjmení = Marco | jméno = Jindřich | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = O grafice | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 1981 | isbn = | kapitola = | strany = | jazyk = }} [82] => * KREJČA, Aleš: Grafické techniky. Aventinum Praha 1995 [83] => * {{Citace monografie | příjmení = Voit | jméno = Petr | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Encyklopedie knihy | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2008 | isbn = 978-80-7277-390-9 | typ kapitoly = heslo | kapitola = Grafika | strany = 309–310 | jazyk = }} [84] => [85] => === Související články === [86] => * [[Ex libris]] [87] => * [[Grafické techniky]] [88] => * [[Grafický list]] [89] => * [[Novoročenka]] [90] => * [[Počítačová grafika]] [91] => [92] => === Externí odkazy === [93] => * {{Commonscat}} [94] => * {{TDKIV}} [95] => * {{Wikislovník|heslo=grafika}} [96] => * {{NK ČR|ph120598|věc=ano|množné=ano|grafiky}} [97] => * [http://www.hollar.cz/ SČUG HOLLAR (Spolek českých umělců grafiků Hollar)] [98] => * [https://web.archive.org/web/20060113125504/http://www.ikg.cz/ Informace a výsledky každoroční výstavy „Grafika roku“] [99] => * [https://web.archive.org/web/20150402124855/http://www.historiegrafiky.cz/ Popis jednotlivých grafických technik] na HistorieGrafiky.cz [100] => * [https://www.sspu-opava.cz/static/UserFiles/File/_sablony/Technologie_grafiky_II/VY_32_INOVACE_A-03-12.pdf Tisk z plochy; rytina, lept, autografie, podtisk] [101] => {{Autoritní data}} [102] => {{Portály|Umění}} [103] => [104] => [[Kategorie:Grafika| ]] [105] => [[Kategorie:Výtvarné umění]] [] => )
good wiki

Grafika

Albrecht Dürer (1471-1521), Adam a Eva, mědiryt 1504 Grafika ve smyslu umělecké grafiky je jeden z oborů výtvarného umění. Grafikou nazýváme dvojrozměrné umělecké dílo vytvořené rukou umělce, který použije jednu z grafických technik.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'umělec','Grafické techniky','dřevořez','grafické techniky','monotyp','litografie','suchá jehla','literatura','dřevoryt','plakát','6. století','výtvarné umění'

Dřevořez

Dřevoryt

Literatura

Litografie

Plakát

Plakát je grafické a textové dílo, které slouží k vizuální prezentaci informací, propagaci výrobků, událostí nebo myšlenek.

Umělec