Array ( [0] => 15482913 [id] => 15482913 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Graubünden [uri] => Graubünden [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - region [1] => | úřední název česky = Kanton Graubünden [2] => | úřední název = {{Malé|Kanton Graubünden
Cantone dei Grigioni
Chantun Grischun}} [3] => | obrázek = Palpuognasee (Albulapass).jpg [4] => | nejvyšší hora = [[Piz Bernina]] [5] => | výška nejvyšší hory = 4049 [6] => | jazyk = [[němčina]] (74,7 %)
[[rétorománština]] (13,9 %)
[[italština]] (13,9 %){{Citace elektronické monografie [7] => | titul = Sprache, Religion [8] => | url = https://www.gr.ch/DE/institutionen/verwaltung/dvs/awt/statistik/Bevoelkerung/Seiten/Sprache,_Religion.aspx [9] => | vydavatel = Kanton Graubünden [10] => | datum_vydání = 2020 [11] => | datum_přístupu = 2023-01-08 [12] => | místo = Chur [13] => | jazyk = německy [14] => }} [15] => | mapa = Karte Lage Kanton Graubünden 2023.png [16] => | znak = Wappen Graubünden.svg [17] => | hlavní město = [[Chur]] [18] => | rozloha = 7105,3 [19] => | počet obyvatel = 202538 [20] => | obyvatelé aktuální k = 31.12.2022 [21] => | nuts = CH056 [22] => | zkratka = CH-GR [23] => | součást státu = [[Švýcarsko]] [24] => | forma administrativní jednotky = [[Kanton (Švýcarsko)|kanton]] [25] => | titul představitele = Vláda [26] => | představitel = Regierung, regenza, Governo (5 členů) [27] => | titul představitele 2 = Parlament [28] => | představitel 2 = Grosser Rat, cussegl grond, Grand Consiglio (120 poslanců) [29] => | titul představitele 3 = Podřízené celky [30] => | představitel 3 = • 11 okresů
• 101 obcí [31] => | vznik = 1803 [32] => }} [33] => '''Graubünden''' ({{Vjazyce2|de|''Graubünden''}}, {{Vjazyce2|it|''Grigioni''}}, {{Vjazyce2|rm|''Grischun''}}, {{Vjazyce2|fr|''Grisons''}}) je rozlohou největší [[Kanton (Švýcarsko)|kanton]] [[Švýcarsko|Švýcarska]] ležící v hornaté jihovýchodní části státu na hranici s [[Itálie|Itálií]], [[Rakousko|Rakouskem]] a [[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnskem]]. [34] => [35] => Rozlohou 7105,3 km² představuje 17,2 % území konfederace, ale jeho hluboká údolí a vysoké hory jsou nejřidčeji osídlenou oblastí, Graubünden má přibližně 200 tisíc obyvatel.{{Citace elektronického periodika [36] => | titul = Facts and Figures - Graubünden Tourism [37] => | periodikum = www.graubuenden.ch [38] => | url = https://www.graubuenden.ch/en/graubuenden/general-information/facts-figures [39] => | jazyk = en [40] => | datum přístupu = 2021-07-18 [41] => }} Úředními jazyky Graubündenu jsou [[němčina]], [[rétorománština]] a [[italština]]. Graubünden je jediným kantonem se třemi úředními jazyky; je jediným kantonem, ve kterém je úředním jazykem rétorománština, a spolu s kantonem [[Ticino (kanton)|Ticino]] je jedním ze dvou kantonů s italštinou jako úředním jazykem. Graubünden patří do regionu jihovýchodního Švýcarska. Hlavním a největším městem je [[Chur]]. Další města a obce nad 4000 obyvatel jsou [[Davos]] (11 060 obyvatel), [[Landquart]] (8 854), [[Domat/Ems]] (8 043), [[Svatý Mořic (Švýcarsko)|St. Moritz]] (5 084), [[Ilanz/Glion]] (4 736) a [[Scuol]] (4 638). [42] => [43] => Turistika je, vedle masivních subvencí spolku, hlavním zdrojem příjmů hospodářství kantonu. [44] => [45] => == Znak a vlajka == [46] => [[Soubor:Flag of Canton of Graubünden.svg|náhled|vlevo|150px|Vlajka Graubündenu]] [47] => Kanton Graubünden nese jméno kdysi politicky nejvýznamnějšího ze tří spolků, z nichž vznikl. Šedá konfederace (dělený štít, černá a stříbrná), založená roku 1367, byla poprvé pojmenována roku 1442. V 15. století se objevuje název, který se jinak nazýval Tři konfederace. V 16. století humanisté přenesli název římské provincie [[Raetie|Raetia]] jako Raetia na území Tří spolků. V roce 1799 [[Napoleon Bonaparte]] začlenil tyto konfederace do tehdejší [[Helvétská republika|Helvétské republiky]] jako kanton Raetia. Toto označení se dosud používá pro instituce, jako je [[Rhétská dráha]] nebo Rhétské muzeum v Churu, a odvozuje se od něj i termín [[rétorománština]] pro románský jazyk, používaný na území kantonu. Po ratifikaci aktu o zprostředkování, vydaného Napoleonem Bonapartem v roce 1803 a s ním spojenou ústavou moderní Švýcarské konfederace se název Graubünden stal oficiálním.{{Citace elektronické monografie [48] => | příjmení1 = Collenberg [49] => | jméno1 = Adolf [50] => | titul = Rätien [51] => | url = https://hls-dhs-dss.ch/de/articles/047667/2011-12-16/ [52] => | vydavatel = [[Historický lexikon Švýcarska|Historisches Lexikon der Schweiz]] [53] => | datum_vydání = 2011-12-16 [54] => | datum_přístupu = 2023-01-08 [55] => | jazyk = německy [56] => }}{{Citace elektronické monografie [57] => | příjmení1 = Fetzer [58] => | jméno1 = This [59] => | titul = Graubünden, Churwalchen, Dreibünden oder Rätien? [60] => | url = https://www.idiotikon.ch/wortgeschichten/graubuenden [61] => | vydavatel = Schweizerisches Idiotikon [62] => | datum_vydání = 2022-09-23 [63] => | datum_přístupu = 2023-01-08 [64] => | jazyk = německy [65] => }} [66] => [67] => Současná podoba znaku kantonu byla schválena 8. listopadu 1932. Znak je složený z částí znaků původních 3 historických spolků (respektive federací), které na území kantonu fungovaly až do [[19. století]]. Jedná se o barvy [[Šedý spolek|Šedého spolku]] ''(černá a bílá)'', emblém ze znaku [[Chrámový spolek|Chrámového spolku]] ''(kozoroh)'', a levou polovinu znaku [[Desetistoličný spolek|Desetistoličného spolku]] ''(kříž)''. Vlajka kantonu je stejně jako u všech ostatních švýcarských kantonů tvaru čtverce a kopíruje znak kantonu. [68] => [69] => == Geografie == [70] => [[Soubor:Chur Juni 2010.jpg|náhled|vpravo|Chur, hlavní město kantonu]] [71] => Kanton leží v jihovýchodní části Švýcarska na hranici s Itálií, Rakouskem a Lichtenštejnskem na rozloze 7106 km². Jako kanton s největší rozlohou tvoří jihovýchodní část Švýcarska a vyznačuje se především hornatou krajinou. Vzhledem ke svým geografickým podmínkám je nejřidčeji osídleným kantonem ve Švýcarsku a navzdory své velikosti se řadí na 14. místo podle počtu obyvatel. Hornatou část pokrývají z 27,6 procent lesy a z celkové rozlohy lze jen jednu třetinu obdělávat. Horský terén má 150 horských údolí, 615 jezer (z 1038 jezer a jezírek) a 937 horských vrcholů.{{Citace elektronického periodika [72] => | titul = Graubünden im Überblick [73] => | periodikum = www.gr.ch [74] => | url = https://www.gr.ch/DE/kanton/Seiten/Ueberblick.aspx [75] => | datum přístupu = 2021-07-18 [76] => }} Nejvýše položené místo je [[Piz Bernina]] (4049 m n. m.) a nejníže položený bod je na řece [[Moësa]] na hranici s kantonem [[Ticino (kanton)|Ticino]] (253 m n. m.). Další ze známých vrcholů je [[Tödi]] (3614 m n. m.). Mnohé zdejší horské masivy jsou pokryté ledovci, jako např. [[Albula]], [[Silvretta]], [[Bernina]], [[Rätikon]] a [[Lepontské Alpy|Leponské Alpy]]. Nachází se zde nejhlubší údolí v Evropě, ve kterých žili [[Rétové]]. [77] => [78] => === Sousední celky === [79] => Graubünden má společné kantonální hranice s kantonem [[Ticino (kanton)|Ticino]] na jihozápadě, s [[Uri]] na západě a s [[Glarus (kanton)|Glarusem]] a [[St. Gallen (kanton)|St. Gallenem]] na severu. Graubünden tvoří státní hranici Švýcarska s Lichtenštejnskem a také s Rakouskem (spolkové země [[Vorarlbersko]] a [[Tyrolsko]]) na severu, italskou [[Autonomní provincie Bolzano|Autonomní provincií Bolzano]] na východě a [[Lombardie|Lombardií]] na jihu. Spolu s kantonem St. Gallen jde o jediné dva kantony, sousedící se třemi různými sousedními státy. [80] => [81] => === Vodstvo === [82] => Většinu území Graubündenu odvodňuje řeka [[Rýn]] se svými zdrojnicemi [[Přední Rýn|Předním Rýnem]] (''{{Cizojazyčně|de|Vorderrhein}}'') a [[Zadní Rýn|Zadním Rýnem]] (''{{cj|de|Hinterrhein}}''), které zde pramení. Další řeka protékající kantonem je [[Inn]], která odvodňuje východní část údolí [[Engadin]]. Za hlavním alpským hřebenem jsou jižní údolí [[Val Mesolcina]] (německy {{cj|de|''Misox''}}) s údolími [[Val Calanca]], [[Val Bregaglia]] a [[Val Poschiavo|Poschiavo]], ve kterých se mluví italsky. Údolím Val Bregaglia (německy ''{{cj|de|Bergell}}'') protéká řeka [[Mera (řeka ve Švýcarsku)|Mera]] (''{{cj|it|Maira}}''), která ústí do řeky [[Pád (řeka)|Pád]]. Vody kantonu jsou odváděny do tří moří. Povodí Rýna patří k [[úmoří Severního moře]]. Povodí řeky Inn k [[úmoří Černého moře]] a povodí řeky Mery do úmoří [[Středozemní moře|Středozemního moře]]. Nejvýchodnější část kantonu i celého Švýcarska, údolí [[Val Müstair]], je odvodňováno do řeky [[Adiže]]. [83] => [84] => === Krajina === [85] => [[Soubor:Macun Parc National (GR).jpg|náhled|vpravo|Švýcarský národní park]] [86] => V kantonu Graubünden se nachází asi 150 údolí, 615 (z přibližně 1500 švýcarských) jezer a také 937 horských vrcholů až po Piz Bernina ve výšce 4049 m. V Graubündenu se také nachází největší prehistorický sesuv na světě, který je dosud patrný u [[Flims]]u. Celý komplex horských pásem kolem Rýna a pramenné oblasti Innu se nazývá [[Graubündenské Alpy]] (''{{Cizojazyčně|de|Bündner Alpen}}''). [87] => [88] => === Fauna a flóra === [89] => Kanton Graubünden je známý hojností zvěře, zejména jelenů, kamzíků a kozorožců. V údolí [[Avers (Švýcarsko)|Averstal]] žije značné množství svišťů. Imigrace kdysi vyhynulých druhů savců, jako jsou medvěd, vlk, rys, bobr a další, v moderní době obohatila faunu Graubündenu, ale často způsobuje konflikty v užívání a zájmech s obydlenými údolními obcemi a intenzivně využívanými alpskými oblastmi. [90] => [91] => V Graubündenu je známo přibližně 300 druhů ptáků. [92] => [93] => === Přírodní parky === [94] => Na území kantonu se nachází jediný národní park v zemi, [[Švýcarský národní park]], a [[Parc Ela]] – regionální přírodní park na ploše 548 km². Některé horské oblasti jsou navíc zapsány v [[Světové dědictví|Seznamu světového dědictví UNESCO]]. [95] => [96] => == Historie == [97] => [[Soubor:Geschichte Graubuenden.png|náhled|vpravo|Svobodný stát Tří lig (1797)]] [98] => V době železné existovaly v oblasti dnešního Graubündenu především keltské, rétorománské a lepontické kultury. Kromě italských jižních údolí patřila oblast přibližně od roku 15 př. n. l. do 5. století k [[Římská říše|Římské říši]] (provincie [[Raetie|Raetia]], později provincie Raetia I). Kolem roku 536/537 připadla Raetie (území bývalé provincie Raetie I) [[Franská říše|Franské říši]]. Kolem roku 806/807 byla [[Diecéze churská|diecéze Chur]] přeřazena z [[Arcidiecéze milánská|milánského arcibiskupství]] do [[Diecéze mohučská|mohučské diecéze]]. [99] => [100] => V 10. a 11. století byla Raetie součástí [[Švábské vévodství|Švábského vévodství]]. V průběhu vrcholného středověku vznikala území. Nejvýznamnějšími územními pány byli biskup z Churu a [[klášter Disentis]]. Menší území byla vytvořena nebo získána různými hrabaty a pány. Na jihu získal silné postavení rod [[Viscontiové|Viscontiů]] (později [[Milánské vévodství]]). [101] => [102] => Pozdní středověk je charakteristický politickou nezávislostí mnoha (soudních) komunit, které na sebe mohly vázat řadu panovnických práv. Spojili se do několika konfederací ([[Gotteshausbund]] 1367, Oberer nebo Grauer Bund 1395, [[Zehngerichtebund]] 1436). Tyto konfederace se od roku 1450 spojily a vytvořily nezávislý státní útvar (Svobodný stát Tří lig). Na základě různých smluv (od roku 1497) se konfederace staly rovnocennými partnery Švýcarské konfederace (formálně jako „spřátelená území“). Od roku 1512 patřila konfederacím na jihu přilehlá poddanská území Chiavenna, Valtellina a Bormio. [103] => [104] => V roce 1797 připadla poddanská území v prostoru dnešního Graubündenu [[Cisalpinská republika|Cisalpinské republice]]. V letech 1799/1800 se zbývající území stalo součástí [[Helvétská republika|Helvétské republiky]] jako kanton Rhaetia a v roce 1803 se stalo součástí Švýcarska jako kanton Graubünden. [105] => [106] => [[Volební právo žen]] a všeobecné volební právo bylo v Graubündenu zavedeno 5. března 1972. [107] => [108] => == Obyvatelstvo == [109] => Obyvatelé kantonu jsou nazýváni ''{{Cizojazyčně|de|Bündner}}''. K 31. prosinci 2021 žilo v kantonu Graubünden 201 376 obyvatel.{{Citace elektronické monografie [110] => | titul = Struktur der ständigen Wohnbevölkerung nach Kanton, 1999-2021 [111] => | url = https://www.bfs.admin.ch/bfs/de/home/statistiken/bevoelkerung/stand-entwicklung.assetdetail.23064702.html [112] => | vydavatel = Bundesamt für Statistik BFS [113] => | datum_vydání = 2022-08-25 [114] => | datum_přístupu = 2023-01-08 [115] => | jazyk = německy [116] => }} Hustota zalidnění asi 28 obyvatel na km² je pod švýcarským průměrem (212 obyvatel/km²) a je ze všech kantonů nejnižší. Podíl cizinců (obyvatel zaregistrovaných k trvalému pobytu, avšak bez švýcarského občanství) činil k 31. prosinci 2019 18,8 %, zatímco na celostátní úrovni bylo registrováno 25,3 % cizinců.{{Citace elektronické monografie [117] => | titul = Struktur der ständigen Wohnbevölkerung nach Kanton, 1999–2019 [118] => | url = https://www.bfs.admin.ch/bfs/de/home/statistiken/bevoelkerung/migration-integration/auslaendische-bevoelkerung.assetdetail.13707204.html [119] => | vydavatel = Bundesamt für Statistik BFS [120] => | datum_vydání = 2020-08-27 [121] => | datum_přístupu = 2023-01-08 [122] => | jazyk = německy [123] => }} 30. června 2021 činila míra nezaměstnanosti 1,2 %; na spolkové úrovni pak 2,8 %.{{Citace elektronické monografie [124] => | titul = Arbeitslosenzahlen [125] => | url = https://www.seco.admin.ch/seco/de/home/Arbeit/Arbeitslosenversicherung/arbeitslosenzahlen.html [126] => | vydavatel = Staatssekretariat für Wirtschaft SECO [127] => | datum_vydání = 2022 [128] => | datum_přístupu = 2023-01-08 [129] => | jazyk = německy [130] => }} [131] => [132] => === Jazyky === [133] => [[Soubor:Languages and dialects of Grisons.png|náhled|vpravo|350px|Hlavní jazyky kantonu Graubünden, včetně idiomů rétorománštiny]] [134] => Graubünden je jediným švýcarským kantonem se třemi úředními jazyky: [[němčina|němčinou]], [[rétorománština|rétorománštinou]] a [[italština|italštinou]]. Zároveň je to jediný kanton vůbec, kde je rétorománština úředním jazykem. Pro tuto jazykovou a kulturní rozmanitost a také pro svůj tvar a charakter je kanton někdy označován za jakési „malé Švýcarsko“ v rámci Švýcarska. [135] => [136] => Obce a okresy si samy určují své úřední a školní jazyky, ale kanton stanovuje směrnice, zejména na podporu menšinových jazyků – rétorománštiny a italštiny. Podle článku 16 Graubündenského jazykového zákona z roku 2006 jsou obce, v nichž alespoň 40 % obyvatel hovoří jedním jazykem, považovány za úředně jednojazyčné a obce, v nichž alespoň 20 % obyvatel hovoří jedním jazykem, za úředně dvojjazyčné. [137] => [138] => Německé dialekty Graubündenu patří do dvou skupin švýcarské němčiny: [139] => [140] => * Vrcholně alemanská graubündenská němčina, kterou se mluví v oblasti Churu, v okolí [[Maienfeld]]u, v tzv. pěti vesnicích ({{cj|de|''Fünf Dörfer''}}; historické pojmenování pro obce [[Haldenstein]], [[Landquart]], [[Trimmis]], [[Untervaz]] a [[Zizers]]) a od 19. a 20. století také v [[Domleschg]]u; tyto dialekty se rozšířily ve vrcholném středověku a v novověku ze severu (Bodamské jezero a údolí Rýna), resp. ze severozápadu (Walensee-Seeztal), původně se překrývaly s rétorománskými sídelními oblastmi. [141] => * Vrcholně alemanskou [[Walserové|walserskou]] němčinou se mluvilo ve walserských vesnicích osídlených ve vrcholném středověku z [[Valais]], konkrétně v [[Prättigau]], v oblasti [[Davos]]u a [[Schanfigg]]u, a také na původních jazykových ostrovech [[Avers (Švýcarsko)|Avers]], [[Mutten]], [[Rheinwald]], [[Safiental]], [[Vals]], [[Tschappina]] a [[Obersaxen]], které se však v současnosti v důsledku ústupu rétorománského jazyka částečně propojily s oblastmi s vrcholnou alemanštinou. [142] => * Samnaunský dialekt je naopak jediným dialektem ve Švýcarsku, který patří k [[Bavorština|bavorštině]], konkrétně ke skupině tyrolských dialektů. Mluví se jim pouze v obci [[Samnaun]]. [143] => {{Podrobně|Rétorománština}} [144] => V rétorománštině, kterou se mluví v různých částech kantonu - v [[Surselva|Surselvě]], v některých částech středního Graubündenu, v [[Engadin]]u a v údolí [[Val Müstair]] - existuje pět regionálních spisovných nářečí (tzv. idiomů): [145] => * Surselvský dialekt (''{{Cizojazyčně|rm|sursilvan}}'') [146] => * Sutselvský dialekt (''{{Cizojazyčně|rm|sutsilvan}}'') [147] => * Surmiranský dialekt (''{{Cizojazyčně|rm|surmiran}}'') [148] => * Hornoengadinský dialekt (''{{Cizojazyčně|rm|putèr}}'') [149] => * Dolnoengadinský dialekt (''{{Cizojazyčně|rm|vallader}}'') [150] => Mimo tato tradiční nářečí existuje i nadregionální spisovný jazyk ''[[Rétorománština#Rumantsch Grischun|Rumantsch Grischun]]'', který vznikl uměle až v 80. letech 20. století na základě různých idiomů jako kompenzační jazyk. Müstairský dialekt (''{{Cizojazyčně|rm|jauer}}'') nemá žádnou písemnou jazykovou tradici. V tamních školách se až do zavedení ''{{Cizojazyčně|rm|Rumantsch Grischun}}'' vyučovalo v dolnoengadinském dialektu ''{{Cizojazyčně|rm|vallader}}''. V obcích [[Tujetsch]] a [[Medel (Lucmagn)]] na západním okraji kantonu je navíc používán subdialekt ''{{Cizojazyčně|rm|tuatschin}}''. [151] => [152] => Italská nářečí v údolích Misox, Calanca, Bregaglia, Bivio a Poschiavo jsou řazena k alpské [[Lombardština|lombardštině]]. [153] => [154] => Obyvatelstvo kantonu podle jazyka (2020): [155] => * [[němčina]]: 127 959 (74,7 %) [156] => * [[rétorománština]]: 23 756 (13,9 %) [157] => * [[italština]]: 23 739 (13,9 %) [158] => * ostatní: 21 076 (7,8 %) [159] => [160] => U sídel s jazykově smíšeným obyvatelstvem se někdy názvy v obou jazycích významně liší; potom se uvádí ve formě např. „[[Ilanz/Glion]]“ (zde je název nad lomítkem německý, pod lomítkem rétorománský). Vzhledem ke značné kulturní a jazykové rozmanitosti se nemalá část obyvatel vyznačuje plynnou znalostí dvou, případně i všech tří úředních jazyků. Při sčítání v roce 2020 uvedlo 23 887 osob (14 %), že má dva jazyky jako hlavní používané, 5 832 osob (3,4 %) dokonce že používá tři jazyky jako hlavní. [161] => [162] => Do roku 2003 vydával kanton Graubünden školní učebnice v sedmi jazycích; kromě němčiny a italštiny také ve všech pěti spisovných tradičních románských dialektech. V roce 2003 se kantonální parlament rozhodl vydávat učební materiály v rétorománštině pouze v jednotném jazyce ''{{Cizojazyčně|rm|Rumantsch Grischun}}''. Toto rozhodnutí však bylo zrušeno již v roce 2013.{{Citace elektronické monografie [163] => | titul = Lokale Idiome statt Rumantsch Grischun [164] => | url = https://www.srf.ch/play/tv/tagesschau/video/lokale-idiome-statt-rumantsch-grischun?urn=urn:srf:video:57fc2681-67fb-4ce9-a60e-c457ba8e0a5d [165] => | vydavatel = SRF [166] => | datum_vydání = 2011-07-26 [167] => | datum_přístupu = 2023-01-08 [168] => | jazyk = německy [169] => }} [170] => {| class="wikitable" [171] => |+ Vývoj jazyků v kantonu Graubünden 1803–2020{{Citace monografie [172] => | příjmení1 = Coray [173] => | jméno1 = Renata [174] => | titul = Von der Mumma Romontscha zum Retortenbaby Rumantsch Grischun: Rätoromanische Sprachmythen [175] => | vydavatel = Institut für Kulturforschung Graubünden ikg [176] => | místo = Chur [177] => | rok = 2008 [178] => | strany = 86 [179] => | isbn = 978-3-905342-43-7 [180] => | jazyk = německy [181] => }}{{Citace elektronické monografie [182] => | příjmení1 = Jäger [183] => | jméno1 = Georg [184] => | příjmení2 = Hitz [185] => | jméno2 = Florian [186] => | titul = Graubünden [187] => | url = https://hls-dhs-dss.ch/de/articles/007391/2018-01-11/ [188] => | vydavatel = [[Historický lexikon Švýcarska|Historisches Lexikon der Schweiz]] [189] => | datum_vydání = 2018-01-11 [190] => | datum_přístupu = 2023-01-08 [191] => | jazyk = německy [192] => }} [193] => |- [194] => ! Rok !! Počet obyvatel !! Rétorománština (%) !! Němčina (%) !! Italština (%) [195] => |- [196] => | 1803 || 72 903 || 36 700 (cca '''50 %''') || cca 36 % || cca 14 % [197] => |- [198] => | 1850 || 89 895 || '''42 439''' (47,2 %) || 39,5 % || 13,3 % [199] => |- [200] => | 1880 || 93 864 || 37 794 (39,8 %) || 43 664 (46,0 %) || 12 976 (13,7 %) [201] => |- [202] => | 1900 || 104 520 || 36 472 (34,9 %) || 48 762 (46,7 %) || 17 539 ('''16,8 %''') [203] => |- [204] => | 1920 || 119 854 || 39 127 (32,7 %) || 61 379 (51,2 %) || 17 674 (14,8 %) [205] => |- [206] => | 1941 || 128 247 || 40 187 (31,3 %) || 70 421 (54,9 %) || 16 438 (12,8 %) [207] => |- [208] => | 1950 || 137 100 || 40 109 (29,3 %) || 77 096 (56,2 %) || 18 079 (13,2 %) [209] => |- [210] => | 1960 || 147 458 || 38 414 (26,1 %) || 83 544 (56,7 %) || 23 682 (16,1 %) [211] => |- [212] => | 1970 || 162 086 || 37 878 (23,4 %) || 93 359 (57,6 %) || 25 575 (15,8 %) [213] => |- [214] => | 1980 || 164 641 || 36 017 (21,9 %) || 98 645 (59,9 %) || 22 199 (13,5 %) [215] => |- [216] => | 2000 || 187 058 || 27 038 (14,5 %) || 127 755 (68,3 %) || 19 103 (10,2 %) [217] => |- [218] => | 2020 || 200 096 || 27 813 (13,9 %) || '''149 471 (74,7 %)''' || '''27 813''' (13,9 %) [219] => |} [220] => [221] => Nářeční a historickou slovní zásobu a lidovou kulturu Graubündenu dokládá pro němčinu ''{{Cizojazyčně|de|Schweizerisches Idiotikon}}'', pro graubündenskou rétorománštinu ''{{Cizojazyčně|rm|[[Dicziunari Rumantsch Grischun]]}}'' a pro italštinu ''{{Cizojazyčně|it|Vocabolario dei dialetti della Svizzera italiana}}''. Walserské idiomy němčiny jsou podporovány zainteresovanými stranami spolku ''{{Cizojazyčně|de|Walservereinigung Graubünden}}''. [222] => [223] => === Náboženství === [224] => [[Soubor:Kloster Disentis Mai 2011.JPG|náhled|vpravo|Klášter v Disentisu]] [225] => Díky svrchovanosti jednotlivých obcí si každá obec mohla v 16. století autonomně určit své náboženství. [[Fläsch]] byl první reformovanou obcí v kantonu, po něm následoval [[St. Antönien]] a později další. Graubünden tak patří k tradičně paritním kantonům (smíšeně reformovaným i katolickým). [226] => [227] => Údolí Zadního Rýna s Lugnezem (bez částí Gruobu a Waltensburgu), Oberhalbstein (bez Bivia) a střední údolí Landwasseru (bez [[Bergün/Bravuogn|Bergünu]]), údolí Misox, Calanca a Poschiavo jsou převážně katolické. [228] => [229] => Převážně reformované jsou regiony [[Prättigau]], [[Schanfigg]] a [[Davos]], [[Muntogna da Schons|Schams]], [[Rheinwald]] a [[Avers (Švýcarsko)|Avers]] v údolí Předního Rýna, [[Safiental]], části Gruobu a vesnice [[Waltensburg]] v údolí Předního Rýna a Engadin (bez Taraspu a Samnaunu), Bergell a Münstertal (bez Müstairu) v jižním Graubündenu. [230] => [231] => Okresy [[Okres Landquart|Landquart]] a [[Okres Imboden|Imboden]], stejně jako [[Domleschg]] a údolí [[Churwalden]]u jsou tradičně konfesně smíšené. Dvě města s dříve převládající reformovanou vírou, Chur a Ilanz, mají nyní díky migraci katolickou většinu. [232] => [233] => Kláštery jsou v [[Müstair]]u, [[Disentis/Mustér|Disentisu]], [[Cazis]]u a [[Ilanz/Glion|Ilanzu]]. [234] => [235] => Z celkového počtu obyvatel kantonu Graubünden se v roce 2017 přibližně 80 % hlásilo k některé z národních církví: 91 051 osob (46,0 %) k římskokatolické církvi a 66 533 osob (33,6 %) k evangelické reformované církvi (100 %: 197 888 osob).{{Citace elektronické monografie [236] => | titul = Die Entwicklung der Kirchenmitgliedschaft in ausgewählten Kantonen [237] => | url = https://kirchenstatistik.spi-sg.ch/entwicklung-der-kirchenmitgliedschaft/#close [238] => | vydavatel = SPI St. Gallen [239] => | datum_vydání = 2018 [240] => | datum_přístupu = 2023-01-08 [241] => | jazyk = německy [242] => }} [243] => [244] => Podle průzkumu Spolkového statistického úřadu (BFS) se v roce 2015 většina obyvatel kantonu starších 15 let (81,8 %) hlásila ke křesťanství: 45,1 % je členy římskokatolické národní církve, 32,7 % evangelické reformované národní církve a 4,0 % patří k jiným křesťanským církvím. K jiným náboženstvím se hlásí necelá 3 procenta: 1,8 procenta vyznává islám a dalších 0,8 procenta patří k jiným náboženským společenstvím. 14,5 % je bez vyznání.{{Citace monografie [245] => | titul = Ständige Wohnbevölkerung ab 15 Jahren nach Religion im Kanton Graubünden und der Schweiz, 2010–2015 [246] => | vydavatel = Bundesamt für Statistik BFS [247] => | rok = 2015 [248] => | jazyk = německy [249] => }} [250] => [251] => == Politika == [252] => [[Soubor:Chur Grossratsgebäude 1.jpg|náhled|vpravo|Budova kantonálního parlamentu v Churu]] [253] => Graubünden má dosud tři kantonální ústavy. Dřívější zákony byly přijaty v letech 1854 a 1892, současná ústava je z roku 2003.{{Citace elektronické monografie [254] => | titul = Verfassung des Kantons Graubünden [255] => | url = https://www.fedlex.admin.ch/eli/cc/2004/232_fga/de [256] => | vydavatel = Kanton Graubünden [257] => | datum_vydání = 2022-03-16 [258] => | datum_přístupu = 2023-01-08 [259] => | místo = Chur [260] => | jazyk = německy [261] => }} [262] => [263] => Do Spolkového sněmu vysílá Graubünden, stejně jako každý plnoprávný kanton, dva zástupce do Státní rady a podle podílu obyvatelstva pět zástupců do Národní rady. [264] => [265] => === Legislativa === [266] => Zákonodárným orgánem je Velká rada (německy ''{{cj|de|Grosser Rat}}''), která má 120 členů a od roku 2022 je volena občany na pevně stanovené čtyřleté období podle systému poměrného zastoupení. [267] => [268] => Občané se přímo podílejí na tvorbě zákonů: 4000 voličů nebo jedna sedmina obcí může požadovat změnu ústavy, 3000 voličů nebo jedna osmina obcí může navrhnout zákon nebo změnu zákona (lidová iniciativa) a 1500 voličů nebo jedna desetina obcí může požadovat, aby byl zákon přijatý Velkou radou nebo taková změna zákona předložena k lidovému hlasování (referendum). Změny ústavy podléhají povinnému referendu. [269] => [270] => === Vláda === [271] => Vláda se nazývá ''{{cj|de|Regierung}}'' (dříve Malá rada, ''{{cj|de|Kleine Rat}}''), má pět členů a je volena většinou hlasů občanů na čtyřleté funkční období. Předsednictví se každoročně střídá. [272] => [273] => === Soudnictví === [274] => [[Soubor:Chur Altes Gebäu 1.jpg|náhled|vpravo|Altes Gebäu, sídlo kantonálního soudu]] [275] => Nejvyššími soudy kantonu jsou kantonální soud a správní soud. Kantonálnímu soudu je svěřena působnost v oblasti občanského, trestního, exekučního a konkurzního práva a částečně také v oblasti správního a správně trestního práva. Správní soud je zároveň ústavním a pojišťovacím soudem a je mu svěřena pravomoc v oblasti veřejného práva. Nižšími instancemi je jedenáct regionálních soudů (před rokem 2017 nazývaných okresní soudy). [276] => [277] => Před podáním žaloby k okresnímu soudu musí být obvykle provedeno smírčí řízení. Za to jsou odpovědné smírčí orgány, jejichž předsedové se často nazývají smírčí soudci nebo mediátoři. V kantonu Graubünden existují tři typy smírčích orgánů (článek 3 úvodního zákona ke švýcarskému občanskému soudnímu řádu, zkráceně EGzZPO): mediační úřady (jeden v každém okrese), rozhodčí úřady pro nájemní záležitosti (jeden v každém okrese) a kantonální rozhodčí úřad pro záležitosti rovnosti (jeden v kantonu). [278] => [279] => === Správní členění === [280] => Graubünden je kanton, v němž stále existuje více než sto politických obcí; v roce 2001 jich bylo ještě 212, v roce 2022 pak 101. Z historických důvodů má tento kanton pravděpodobně nejvýraznější komunální autonomii ve Švýcarsku, proto zde až do počátku 21. století existovalo velké množství samostatných obcí s velmi nízkým počtem obyvatel, často pouze okolo 50. Po roce 2005 však byla značná část těchto malých obcí sloučena do větších (např. [[Muntogna da Schons]], [[Val Müstair (obec)|Val Müstair]] a další). [281] => [282] => Okresy, které se skládají z malého počtu obcí nebo výjimečně z jediné obce, nyní fungují pouze jako volební obvody pro Velkou radu. Do konce roku 2015 (v Horním Engadinu ještě do konce roku 2017) však byly autonomními orgány a až do roku 2014 byli někteří poslanci stále voleni na tradičních zemských sněmech (tzv. ''[[Landsgemeinde]]'').{{Citace elektronické monografie [283] => | titul = Gebietsreform wird auf 2016 hin umgesetzt [284] => | url = https://www.gr.ch/DE/Medien/Mitteilungen/MMStaka/2015/Seiten/2015011502.aspx [285] => | vydavatel = Kanton Graubünden [286] => | datum_vydání = 2015-01-15 [287] => | datum_přístupu = 2023-01-08 [288] => | jazyk = německy [289] => }} [290] => {{Podrobně|Seznam obcí v kantonu Graubünden}} [291] => Podle Úřadu pro obce kantonu Graubünden (''{{Cizojazyčně|de|Amt für Gemeinden}}'') existuje v Graubündenu současnosti 101 politických obcí (k 1. lednu 2023). Následující obce v kantonu měly k 31. prosinci 2020 více než 4 000 obyvatel.{{Citace elektronické monografie [292] => | titul = Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie, Geschlecht und Gemeinde, definitive Jahresergebnisse, 2020 [293] => | url = https://www.bfs.admin.ch/bfs/de/home/statistiken/bevoelkerung/stand-entwicklung.assetdetail.18344290.html [294] => | vydavatel = Bundesamt für Statistik BFS [295] => | datum_vydání = 2021-09-01 [296] => | datum_přístupu = 2023-01-08 [297] => | jazyk = německy [298] => }} [299] => {| class="wikitable" [300] => [301] => ! Obec !! Počet obyvatel [302] => |- [303] => | [[Chur]] (hlavní město) || 37 424 [304] => |- [305] => | [[Davos]] || 10 832 [306] => |- [307] => | [[Landquart]] || 8857 [308] => |- [309] => | [[Domat/Ems]] || 8161 [310] => |- [311] => | [[Svatý Mořic (Švýcarsko)|St. Moritz]] || 4945 [312] => |- [313] => | [[Ilanz/Glion]] || 4797 [314] => |- [315] => | [[Scuol]] || 4624 [316] => |- [317] => | [[Klosters]] || 4416 [318] => |} [319] => [[Soubor:Karte Kanton Graubünden Regionen 2016.png|náhled|350px|vpravo|Mapa okresů kantonu Graubünden]] [320] => Kanton Graubünden je od 1. ledna 2016 rozdělen do 11 okresů. [321] => {| class="wikitable sortable" [322] => ! Okres !! Počet obyvatel
(k 31.12.2020) !! Rozloha
v km² !! Počet obcí !! BFS-ID [323] => |- [324] => | [[Okres Albula|Albula]] || 8175 || 683,51 || 6 || 1841 [325] => |- [326] => | [[Okres Bernina|Bernina]] || 4561 || 237,31 || 2 || 1842 [327] => |- [328] => | [[Okres Engiadina Bassa/Val Müstair|Engiadina Bassa/Val Müstair]] || 9163 || 1196,53 || 5 || 1843 [329] => |- [330] => | [[Okres Imboden|Imboden]] || 21 500 || 203,80 || 7 || 1844 [331] => |- [332] => | [[Okres Landquart|Landquart]] || 25 463 || 174,67 || 8 || 1845 [333] => |- [334] => | [[Okres Maloja|Maloja]] || 18 294 || 973,57 || 12 || 1846 [335] => |- [336] => | [[Okres Moesa|Moesa]] || 8770 || 496,06 || 12 || 1847 [337] => |- [338] => | [[Okres Plessur|Plessur]] || 42 822 || 285,30 || 4 || 1848 [339] => |- [340] => | [[Okres Prättigau/Davos|Prättigau/Davos]] || 26 122 || 853,40 || 11 || 1849 [341] => |- [342] => | [[Okres Surselva|Surselva]] || 21 318 || 1373,56 || 16 || 1850 [343] => |- [344] => | [[Okres Viamala|Viamala]] || 13 908 || 627,59 || 22 || 1851 [345] => |- [346] => | '''Celkem (11)''' || '''200 096''' || '''7105,30''' || '''101''' || [347] => |} [348] => [349] => Těchto 11 okresů je čistě správními orgány kantonu, a tudíž bez vnitřní autonomie. V roce 2016 nahradily předchozí okresy, kterých bylo také 11. [350] => [351] => Toto trojí správní členění je třeba vnímat na pozadí historického vývoje, kdy politické obce ve své většině navazují na sousedské obce a okresy na soudní obce bývalého svobodného státu Tří lig, zatímco okresy jsou institucí, kterou teprve v 19. století zavedl moderní kanton Graubünden. [352] => [353] => == Hospodářství a turismus == [354] => [[Soubor:StMoritz from Corvatsch.jpg|náhled|vlevo|[[Svatý Mořic (Švýcarsko)|St. Moritz]] během zimní sezony]] [355] => Horské zemědělství, které je nezbytné pro trvalé osídlení některých údolních komunit, přežívá díky produkci mnoha rozmanitých plodin, například z pěstování komerčního konopí, a také díky dotacím.{{Citace elektronické monografie [356] => | příjmení1 = Straub [357] => | jméno1 = Ursina [358] => | titul = Die Alpenpioniere holen alles aus den Hanfnüssli [359] => | url = https://www.suedostschweiz.ch/wirtschaft/2019-01-31/die-alpenpioniere-holen-alles-aus-den-hanfnuessli [360] => | vydavatel = Südostschweiz [361] => | datum_vydání = 2019-01-31 [362] => | datum_přístupu = 2023-01-08 [363] => | jazyk = německy [364] => }} Osm procent obyvatel pracuje v zemědělství a lesnictví, 50 procent farem je ekologických. V roce 2020 bylo 66,2 % zemědělské půdy kantonu obhospodařováno ekologicky 1305 zemědělskými podniky.{{Citace elektronické monografie [365] => | titul = Biologische Landwirtschaft [366] => | url = https://www.atlas.bfs.admin.ch/maps/13/de/16080_5884_5872_4801/25059.html [367] => | vydavatel = Bundesamt für Statistik [368] => | datum_vydání = 2020 [369] => | datum_přístupu = 2023-01-08 [370] => | jazyk = německy [371] => }} Největšího růstu po přelomu tisíciletí dosáhl exportní průmysl, v průmyslu a obchodě pracovalo 24 % obyvatel. Nejdůležitějším odvětvím hospodářství je sektor služeb a zejména cestovní ruch, který se na hrubém domácím produktu Graubündenu podílí velmi vysokými 14 procenty. [372] => [373] => Původně pouze letní cestovní ruch byl již v roce 1865 doplněn graubündenským vynálezem zimní turistiky, jejímiž průkopníky byly oblasti Horního Engadinu, [[Davos]]/[[Klosters]], [[Arosa]], [[Lenzerheide]] a [[Flims]].{{Citace elektronické monografie [374] => | titul = Skimythos St. Moritz - Wo der Wintertourismus entstand [375] => | url = https://www.mountains.ch/de/bergerlebnis-engadin-stmoritz/Berge/corviglia_restore/Skimythos-St.-Moritz [376] => | vydavatel = Mountains.ch [377] => | datum_přístupu = 2023-01-08 [378] => | jazyk = německy [379] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230108161122/https://www.mountains.ch/de/bergerlebnis-engadin-stmoritz/Berge/corviglia_restore/Skimythos-St.-Moritz [380] => | datum archivace = 2023-01-08 [381] => | nedostupné = ano [382] => }} Horskými středisky světového významu jsou zejména [[Svatý Mořic (Švýcarsko)|St. Moritz]] a [[Davos]]. Za zmínku stojí také lázeňská turistika v obcích a městech [[Vals]], [[Scuol]] a [[Andeer]] a v [[Alvaneu]]. Graubünden je kanton s největší hustotou hradů a zámků a může se pochlubit kulturními památkami světové úrovně v podobě benediktinského [[Klášter svatého Jana (Müstair)|kláštera svatého Jana v Müstairu]], vesnice [[Soglio]] a kostela v [[Zillis-Reischen|Zillisu]]. Mezi památky UNESCO jsou od roku 2008 zařazeny také dvě tratě [[Rhétská dráha|Rhétské dráhy]] ([[Železniční trať Thusis – Svatý Mořic|Albulská]] a [[Železniční trať Svatý Mořic – Tirano|Berninská dráha]]) a [[Glarner Hauptüberschiebung|tektonická aréna Sardona]] je zapsána na seznamu světového přírodního dědictví. Od roku 1991 je Salginatobelský most (''{{Cizojazyčně|de|Salginatobelbrücke}}'') na spojovací silnici ze [[Schiers]] do Schuders dosud jedinou švýcarskou světovou památkou; toto ocenění udělilo americké inženýrské sdružení ASCE. [383] => [384] => == Kultura == [385] => === Gastronomie === [386] => [[Soubor:Maluns.jpg|náhled|vpravo|Tradiční speciality Graubündenu]] [387] => Kanton Graubünden si vytvořil vlastní regionálně odlišnou kuchyni, která se liší od ostatních švýcarských regionálních kuchyní. Typickými regionálními produkty jsou na vzduchu sušené maso ''{{Cizojazyčně|de|Bündnerfleisch}}'' a další sušené masné speciality, jako je ''{{Cizojazyčně|de|Salsiz}}'' nebo ''{{Cizojazyčně|de|Andutgel}}''. Typickými pokrmy jsou ''{{Cizojazyčně|rm|capuns}}'', ''{{Cizojazyčně|rm|plain in pigna}}'', ''{{Cizojazyčně|rm|pizokel}}'', ''{{Cizojazyčně|rm|maluns}}'' a hrstková polévka ''{{Cizojazyčně|de|Bündner Gerstensuppe}}''. ''{{Cizojazyčně|de|Röteli}}'' je typický místní nápoj. Nejznámější vína pochází z oblasti ''{{Cizojazyčně|de|Bündner Herrschaft}}'' (okolí obcí [[Maienfeld]] a [[Jenins]]), která je zároveň největší vinařskou oblastí kantonu. [388] => [389] => V letech 1559 až 1610 vznikla na biskupském zámku v Churu kuchařka ''{{Cizojazyčně|de|Ein schön Kochbuch 1559}}'', která je považována za nejstarší švýcarskou kuchařku. Mezi známé dezerty kantonu Graubünden se řadí dort z křehkého těsta plněný karamelizovanými vlašskými ořechy ''{{Cizojazyčně|de|[[Bündner Nusstorte]]}}'' (nazývaný též ''{{Cizojazyčně|de|Engadiner Nusstorte}}'') a dort z křehkého těsta, máslového krému a florentinské hmoty ''{{Cizojazyčně|de|[[Engadiner Torte]]}}''. Mezi speciality kantonu patří také hruškový chléb ''{{Cizojazyčně|de|[[Birnbrot]]}}''. [390] => [391] => === Literatura === [392] => Rétorománská literatura existuje psaná v různých idiomech; známými představiteli rétorománštiny byli a jsou Clo Duri Bezzola, Cla Biert, Arno Camenisch, Göri Klainguti, Leo Tuor či Tresa Rüthers-Seeli. Německy píšící spisovatelé pocházejí převážně z německy mluvících údolí a formovali se v multikulturním prostředí. Italsky mluvící autoři pocházejí převážně z italské kultury s odkazem na jejich údolní komunity v oblastech Poschiavo, Bregaglia nebo Misox. [393] => [394] => === Výtvarné umění === [395] => Významnými malíři, pocházejícími z kantonu Graubünden, jsou [[Jan Rudolf Bys]], [[Angelica Kauffmanová]] a [[Alois Carigiet]]. V Churu se také narodil a vyrostl [[H. R. Giger]], malíř a sochař, autor původního návrhu ''[[Vetřelec|Vetřelce]]''. [396] => [397] => == Galerie == [398] => [399] => Soubor:Satellite_image_of_Grisons_in_September_2002.jpg|Topografie Graubündenu, satelitní pohled v září 2002 [400] => Soubor:Chur_Poststrasse.jpg|Chur, Poststrasse [401] => Soubor:Vorderrhein.jpg|prameny Rýna, ''Vorderrhein'' [402] => Soubor:Bergell Soglio mg-k.jpg|pohled z vrchu Diavolezza přes vesnici Bergell-Soglio, na vrcholy Sciora, Piz Cengalo, Piz Badile v pohoří [[Alpy|Alp]] Bondasca [403] => Soubor:Piz Palü.jpg|Piz Palü (velvo), Bellavista (vpravo), v popředí Persgletscher (ledovec) [404] => Soubor:Waterval Ova Fedoz.jpg|vodopád Ova Fedoz [405] => [406] => [407] => == Odkazy == [408] => === Reference === [409] => {{Překlad|de|Kanton Graubünden|213895557|pl|Gryzonia|63922850}} [410] => [411] => [412] => === Externí odkazy === [413] => * {{Commonscat}} [414] => * [http://www.gr.ch/ Oficiální web kantonu Graubünden] [415] => * [http://cz.graubuenden.ch Turistické informace] {{Wayback|url=http://cz.graubuenden.ch/ |date=20191217115024 }} [416] => [417] => {{Švýcarsko}} [418] => {{Autoritní data}} [419] => {{Portály|Švýcarsko}} [420] => [421] => [[Kategorie:Graubünden| ]] [422] => [[Kategorie:Kantony ve Švýcarsku|Graubünden]] [423] => [[Kategorie:Regiony Evropy s více úředními jazyky]] [] => )
good wiki

Graubünden

Graubünden je rozlohou největší kanton Švýcarska ležící v hornaté jihovýchodní části státu na hranici s Itálií, Rakouskem a Lichtenštejnskem. Rozlohou 7105,3 km² představuje 17,2 % území konfederace, ale jeho hluboká údolí a vysoké hory jsou nejřidčeji osídlenou oblastí, Graubünden má přibližně 200 tisíc obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Davos','rétorománština','italština','němčina','Ilanz/Glion','Chur','Scuol','Landquart','Avers (Švýcarsko)','Svatý Mořic (Švýcarsko)','Ticino (kanton)','Piz Bernina'

Chur

Davos

Ilanz/Glion

Italština

Landquart

Němčina

Němčina je západoslovanský jazyk, který se používá převážně v německy mluvících zemích.

Rétorománština

Scuol