Array ( [0] => 15482976 [id] => 15482976 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Italština [uri] => Italština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Italština ''(italiano)'' [2] => | rozšíření = {{Vlajka a název|Itálie}}
[3] => {{Vlajka a název|San Marino}}
[4] => {{Vlajka a název|Francie}}
[5] => {{Vlajka a název|Chorvatsko}}
[6] => {{Vlajka a název|Vatikán}}
[7] => {{Vlajka a název|Švýcarsko}} [8] => | mluvčích = 76 miliónů (oficiálně) neoficiálně se odhaduje 90 až 100 miliónů {{doplňte zdroj}} [9] => | klasifikace = * [[Indoevropské jazyky]] [10] => ** [[Románské jazyky]] [11] => | písmo = [[Latinka]] [12] => | úřední jazyk = [[Itálie]], [[Švýcarsko]], [[San Marino]], [[Vatikán]], [[Slovinsko]] (místní jazyk), [[Istrijská župa]] ([[Chorvatsko]]), [[Monte Carlo]] [13] => | regulátor = [http://www.accademiadellacrusca.it/ Accademia della Crusca] [14] => | ISO6391 = it [15] => | ISO6392B = ita [16] => | ISO6392T = ita [17] => | SIL = ITN [18] => | wikipedie = [[:it:Pagina principale|it.wikipedia.org]] [19] => | mapa rozšíření = Linguistic map of the Italian language.svg [20] => }} [21] => [[Soubor:Dialetti parlati in Italia.png|náhled|287x287pixelů|Mapa italských dialektů]] [22] => [[Soubor:Languages spoken in Italy.svg|náhled|Mapa italských dialektů]] [23] => '''Italština''' (archaicky '''vlaština''', tak se ale někdy označuje také [[arumunština]]) je [[Románské jazyky|románský jazyk]], kterým mluví asi 76 - 100 milionů mluvčích. OSN odhaduje, že počet mluvčích ve světě je až 126 milionů. [24] => Italština byla americkou CNN několikrát zvolena jako nejkrásnější jazyk světa a podle jejího průzkumu mluví Italským jazykem mezi 90 a 100 miliónů lidí po celém světě. [25] => [26] => == Rozšíření == [27] => Italština je úředním jazykem v [[Itálie|Itálii]], [[San Marino|San Marinu]] a [[Švýcarsko|švýcarských]] kantonech [[Ticino (kanton)|Ticino]] a [[Graubünden|Grigioni]]. Je také po [[latina|latině]] druhým oficiálním jazykem ve [[Vatikán]]u a v některých částech [[Slovinsko|Slovinska]] a [[Chorvatsko|Chorvatska]], kde jsou italské menšiny. Mluví jí také skupiny imigrantů v [[Lucembursko|Lucembursku]], [[Spojené státy americké|USA]], [[Venezuela|Venezuele]], [[Brazílie|Brazílii]], [[Argentina|Argentině]], [[Kanada|Kanadě]] a [[Austrálie|Austrálii]]. Je také rozšířena na sousední souostroví [[Malta]], na ostrově Korsika a v [[Albánie|Albánii]]. [28] => [29] => === Nářečí === [30] => Mezi uznávané [[nářečí|dialekty]] patří toskánský, piemontský, abruzzský, apulský, umbrijský, lazijský, marchigianský, cicolansko-reatonsko-aqualský, moliský a další. [[Sicilština]], [[Sardinština|sardština]] a [[benátština]] bývají označovány jak za dialekty, tak i za samostatné jazyky. Kromě nich se dá hovořit o dialektech i v souvislosti s každým městem. [31] => [32] => == Historie == [33] => [34] => Italština vznikla postupným vývojem z hovorové (vulgární) [[latina|latiny]]. První texty, které mohou být označeny za italštinu, se datují na začátek [[9. století]] (''indovinello veronese'', viz níže). Italština byla poprvé formalizována ve [[14. století]] prací [[Dante Alighieri]]ho, který smíchal jihoitalské dialekty se svojí rodnou toskánštinou. [35] => Moderní italština je postavena na toskánském dialektu. Ostatní dialekty mají samostatný vývoj z latiny, jsou však ovlivněny různými jinými jazyky podle dějin místa, kde se používají. Např. jihoitalské dialekty jsou silně ovlivněny španělštinou a (byť jen částečně) arabštinou. [36] => Základní změny v italském jazyce vůči latině jsou následující: [37] => [38] => * [[Slovní zásoba]] [39] => ** Některé [[kořen (mluvnice)|kořeny]] zmizely úplně nebo byly potlačeny a nahrazeny v každodenní mluvě novými. Např. lat. ''bellum'' (válka) bylo nahrazeno původně [[gótština|gótským]] slovem ''guerra''. Původní kořen se však dodnes nachází v odvozených slovech jako ''bellicoso'', ''debellare'', ''ribelle'' apod. Často se místo slova z klasické latiny zachovala jeho varianta z vulgární latiny, často dokonce slangu – např. místo slova odvozeného od latinského kořene ''equus'' (kůň) se v italštině používá vulgárnělatinské ''cavallo'' (původní latinský kořen se zachoval v málo užívaném adjektivu ''equestre'' – jízdní). Podobně místo původního latinského kořene ''caput'' (hlava) se užívá odvozenina z původně slangového výrazu ''testa'' (latinský kořen se však zachoval ve slově ''capo'' – šéf). K podobným změnám došlo ve všech románských jazycích. [40] => ** Italština se obohatila o slova přejatá z jiných jazyků či moderní novotvary jako ''automobile'', ''aeroplano'' apd. [41] => * [[Skloňování]] a [[časování]] [42] => ** V italštině se prosadilo (na rozdíl od latinského skloňování pomocí [[Mluvnický pád|pádových]] [[Koncovka (mluvnice)|koncovek]]) skloňování předložkové. Genitiv se obvykle tvoří předložkou ''di'', dativ ''a'', akusativ je bezpředložkový. Tyto pádové předložky jsou původem skutečnými latinskými předložkami ''de'', ''ad'' apod. [43] => ** Se zánikem pádových koncovek se ustálila nová podoba [[podstatné jméno|substantiva]]/[[přídavné jméno|adjektiva]] (v italštině jediná), a to z latinského [[akuzativ]]u. Např. it. ''tempo'' je lat. ''tempus'' (ak. ''tempus''), it. ''mano'' z lat. ''manus'' (ak. ''manum''; podobně jako v latině je toto slovo ženského rodu, ač má mužskou koncovku), it. ''migliore'' z lat. ''melior'' (ak. ''meliorem'') apod. [44] => ** U [[sloveso|sloves]] došlo k vytváření minulých časů s pomocným slovesem (''avere'' nebo ''essere'') a k posunu významu použití jednotlivých časů. V otázce použití časů však hodně závisí na oblasti. [45] => * [[Přízvuk]], délka [[slabika|slabik]] a [[výslovnost]] [46] => ** Výslovnost je měkčí, a to v případě např. ''gi/ge'', ''ci/ce'', ''gli'' apod. [47] => ** V italštině došlo k zániku přirozené délky slabik, zůstala jen délka polohová. Největší vliv na délku slabik má však slovní přízvuk, který slabiku výrazně prodlužuje. K tomuto jevu, který se objevil již v pozdní starověké latině (viz poezii [[Commodianus|Commodianovu]]), je velmi patrný v dnešní hovorové italštině, kde přízvučná slabika často potlačuje slabiky okolní (srov. hovorové ''come devo fa'?'' namísto ''come devo fare?'') [48] => ** Italština změnila výslovnost většiny kořenů. Viz např. ''novus'' > ''nuovo'', ''signum'' > ''segno'' apod. Také došlo ke změně výslovnosti hlásek. Např. préteritum/imperfektum, v latině tvořené koncovou příponou ''ba'', se v italštině tvoří příponou ''v(a)'' apod. [49] => * [[Člen (mluvnice)|Člen]] a [[jmenný rod|rod]] [50] => ** V italštině se objevily členy, jak určitý (il/lo/l'/la), tak neurčitý (un/una/un'). Člen určitý vznikl z latinského ukazovacího zájmena ''ille/illa'', neurčitý je číslovkou ''jeden/jedna''. [51] => ** Při přechodu z latiny se ztratilo neutrum, které však je částečně prakticky odlišováno v některých tvarech (např. [[množné číslo|plurál]] jinak maskulinního slova ''uovo'' (vejce, pl. ''uova'') nebo u některých [[zájmeno|zájmen]], používaných pouze pro věci, jako ''esso''). [52] => * [[Věta (lingvistika)|Větná]] stavba [53] => ** Větná stavba je jednodušší, více využívá vedlejších vět než klasická latina. [[Infinitiv]]ní vazby s [[akuzativ]]em či [[nominativ]]em prakticky (až na výjimky) neexistují. [54] => ** Ve vedlejších větách je omezeno používání povinných [[konjunktiv]]ů. To se týká především [[časová souslednost|souslednosti časové]] a časových a vztažných vět. Pokud zde italština používá konjunktiv, jedná se o významový rozdíl vůči použití [[indikativ]]u. [55] => [56] => K těmto změnám docházelo postupně. Velmi pěkně je tento postup patrný při četbě italských [[středověk]]ých a [[renesance (historická epocha)|renesančních textů]] ([[Torquato Tasso]], [[Dante Alighieri]] apod.). [57] => [58] => == Literární tvorba == [59] => {{podrobně|Italská literatura}} [60] => Prvním textem zaznamenaným vulgární (tj. lidovou) italštinou literárního charakteru je tzv. veronská hádanka (''indovinello veronese'') z počátku 9. století. Jejím řešením není nic jiného než symbol psaní: bílé pole je nepopsaný list, černé semeno písmena a býci pero. Zní: [61] => [62] => 
Se pareba boues, 
    [63] => alba pratalia araba 
    [64] => & albo uersorio teneba 
    [65] => & negro semen seminaba.
    [66] =>
[67] => 
Tlačil před sebou býky, 
    [68] => oral bílé pole, 
    [69] => držel bílý pluh
    [70] => a zaséval černé semeno.
    [71] =>
[72] => [73] => {{Pahýl část}} [74] => [75] => == Abeceda a výslovnost == [76] => {| class="wikitable" [77] => |- [78] => | velké: || А || À || B || C || D || E || É || È || F || G || H || I || Ì || J || K || L || M || N || O || Ò || P || Q || R || S || T || U || Ù || V || W || X || Y || Z [79] => |- [80] => | malé: || a || à || b || c || d || e || é || è || f || g || h || i || ì || j || k || l || m || n || o || ò || p || q || r || s || t || u || ù || v || w || x || y || z [81] => |- [82] => | výslovnost: || a || a (přízv.) || b || k nebo č || d || e || e (přízv.) || e (přízv.) || f || g nebo dž || nevyslovuje se || i || i (přízv.) || j || jen v ciz. sl. || l || m || n || o || o (přízv.) || p || ku || r || s || t || u || u (přízv.) || v || jen v ciz. sl. || jen v ciz. sl. || jen v ciz. sl. || c nebo dz [83] => |} [84] => [85] => * přízvučné slabiky (většinou předposlední) následované souhláskou a samohláskou, skupinou r + souhláska nebo st se vyslovují dlouze, jinak krátce.[[#berloco2018|Berloco 2018]] [86] => * c se čte jako k před a, o, u, souhláskou a ve skupinách che, chi. [87] => * c se čte jako č před e, i a ve skupinách cia [ča], cio [čo], ciu [ču]. [88] => * g se čte jako g před a, o, u, souhláskou a ve skupinách ghe, ghi. [89] => * g se čte jako dž před e, i a ve skupinách gia [dža], gio [džo], giu [džu]. [90] => * scia, sce, sci, scio, sciu se čte š [ša, še, ši, šo, šu] [91] => * z se čte někdy jako c, někdy jako dz (neexistuje přesné pravidlo, nutná praxe) [92] => * skupina gl se čte jako změkčené ľ [93] => * zdvojené souhlásky (bb, ss, tt,…) se čtou dlouze [94] => * v Italštině se používá místo ch kh a rovněž (mimo španělštinu) tak používají i ostatní románské jazyky [95] => [96] => == Vzor == [97] => * italština – ''italiano'' [98] => * ano – ''sì'' [99] => * ne – ''no'' [100] => * samozřejmě! – ''certo!''/''certamente'' [101] => * ahoj! – ''ciao!'' (neformálně)/''salve!'' (obecně) [102] => * jak se máte? – ''come stai?'' (neformálně)/''come sta?'' (formálně)/''come va?'' (obecně) [103] => * dobře – va bene [104] => * špatně – male [105] => * nemocný – malato [106] => * proč? – perché? [107] => [108] => == Slovní zásoba == [109] => Slovní zásoba vychází z [[latina|latiny]] buď přímo, nebo zpětným přejímáním z jiných románských jazyků. Část slovní zásoby pochází i z [[germánské jazyky|germánských jazyků]], je možné nalézt i vliv [[arabština|arabštiny]] apod. [110] => [111] => == Příklady == [112] => === Číslovky === [113] => {| cellspacing="7" [114] => |- [115] => | '''Italsky''' || '''Česky''' [116] => |- [117] => | uno || jeden [118] => |- [119] => | due || dva [120] => |- [121] => | tre || tři [122] => |- [123] => | quattro || čtyři [124] => |- [125] => | cinque || pět [126] => |- [127] => | sei || šest [128] => |- [129] => | sette || sedm [130] => |- [131] => | otto || osm [132] => |- [133] => | nove || devět [134] => |- [135] => | dieci || deset [136] => |} [137] => [138] => == Vzorový text== [139] => Otčenáš (modlitba Páně): [140] => : Padre nostro, che sei nei cieli, [141] => : sia santificato il tuo nome, [142] => : Venga il tuo regno, [143] => : sia fatta la tua volontà, [144] => : come in cielo così in terra. [145] => : Dacci oggi [146] => : il nostro pane quotidiano, [147] => : E rimetti a noi i nostri debiti [148] => : come noi li rimettiamo [149] => : ai nostri debitori, [150] => : E non ci indurre in tentazione, [151] => : ma liberaci dal male. Amen. [152] => [153] => {{Vzorový text [154] => |VDLP=ano [155] => |Komentář= [156] => |Jazyk 1=italsky [157] => |Text 1=Tutti gli esseri umani nascono liberi ed eguali in dignità e diritti. Essi sono dotati di ragione e di coscienza e devono agire gli uni verso gli altri in spirito di fratellanza. [158] => }} [159] => [160] => == Odkazy == [161] => === Reference === [162] => [163] => [164] => === Literatura === [165] => * {{cite book|last=Berloco |first=Fabrizio |year=2018 |title=The Big Book of Italian Verbs: 900 Fully Conjugated Verbs in All Tenses. With IPA Transcription, 2nd Edition |publisher=Lengu |ISBN=9788894034813 |url=https://books.google.com/books?id=DYynDwAAQBAJ&pg=PA3#v=onepage&q&f=false |ref=berloco2018}} [166] => * {{cite book|last=Palermo |first=Massimo |year=2015 |title=Linguistica italiana |publisher=Il Mulino |ISBN=9788815258847 |ref=palermo2015}} [167] => * {{cite book|last=Simone |first=Raffaele |year=2010 |title=Enciclopedia dell'italiano |publisher=Treccani |ISBN= |ref=simone2010}} [168] => [169] => === Související články === [170] => * [[Italská gramatika]] [171] => * [[Maurizio Dardano]] [172] => [173] => === Externí odkazy === [174] => * {{Commonscat}} [175] => * {{Wikislovník|heslo=italština}} [176] => * {{Wikislovník|kategorie=Italština}} [177] => * {{Wikiverzita|úložiště=Italština}} [178] => * [http://slovniky.lingea.cz/Italsko-cesky Italsko-český slovník, gramatika, konverzace] online [179] => {{InterWiki|code=it|Italská}} [180] => {{Wiktionarylang|code=it|Italská}} [181] => {{Románské jazyky}} [182] => {{Oficiální jazyky EU}} [183] => {{Autoritní data}} [184] => {{Portály|Itálie|Jazyk|Švýcarsko|Vatikán}} [185] => [186] => [[Kategorie:Italština| ]] [187] => [[Kategorie:Románské jazyky]] [188] => [[Kategorie:Úřední jazyky Evropské unie]] [189] => [[Kategorie:Živé jazyky]] [190] => [[Kategorie:Jazyky Itálie]] [191] => [[Kategorie:Jazyky Toskánska]] [192] => [[Kategorie:Jazyky Sicílie]] [193] => [[Kategorie:Jazyky Kampánie]] [194] => [[Kategorie:Jazyky Benátska]] [195] => [[Kategorie:Jazyky Korsiky]] [196] => [[Kategorie:Jazyky Švýcarska]] [197] => [[Kategorie:Jazyky San Marina]] [198] => [[Kategorie:Jazyky Vatikánu]] [199] => [[Kategorie:Jazyky Austrálie a Oceánie]] [] => )
good wiki

Italština

Mapa italských dialektů Mapa italských dialektů Italština (archaicky vlaština, tak se ale někdy označuje také arumunština) je románský jazyk, kterým mluví asi 76 - 100 milionů mluvčích. OSN odhaduje, že počet mluvčích ve světě je až 126 milionů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'latina','San Marino','Románské jazyky','Vatikán','Itálie','akuzativ','Chorvatsko','Dante Alighieri','Slovinsko','Švýcarsko','renesance (historická epocha)','podstatné jméno'

Akuzativ

Chorvatsko

Itálie

Latina

Slovinsko

Švýcarsko

Vatikán