Array ( [0] => 15481244 [id] => 15481244 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vatikán [uri] => Vatikán [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|redirect=Církevní stát|druhý=dřívějším církevním státě|stránka=Papežský stát}} [1] => {{Infobox - stát [2] => | genitiv = Vatikánu [3] => | úřední název = Stato della Città del Vaticano
Status Civitatis Vaticanae [4] => | úřední název česky = Městský stát Vatikán [5] => | vlajka = Flag of the Vatican City (2023–present).svg [6] => | článek o vlajce = Vatikánská vlajka [7] => | znak = Coat of arms of Vatican City State - 2023 version.svg [8] => | článek o znaku = Státní znak Vatikánu [9] => | hymna = Inno e Marcia Pontificale [10] => | článek o hymně = Papežská hymna [11] => | mapa umístění = Location of the Vatican City in Europe.svg [12] => | rozloha = 0,49 [13] => | procent vody = [14] => | počet obyvatel = 453 [15] => | obyvatelé aktuální k = [[2019]] [16] => | hustota = 924 [17] => | hustmisto = 12 [18] => | jazyk = [[italština]], [[latina]] [19] => | náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]] [20] => | státní zřízení = [[absolutní monarchie]], [[Ekleziologie|ekleziologická]] a [[volená monarchie|volená]] [[teokracie]] [21] => | hlavní město = Vatikán [22] => | funkce1 = Papež [23] => | vládce1 = [[František (papež)|František]] [24] => | funkce2 = Kardinál státní sekretář [25] => | vládce2 = [[Pietro Parolin]] [26] => | datum vzniku = 11. února 1929 [27] => | způsob vzniku = na základě [[Lateránské smlouvy|Lateránských smluv]] [28] => | měna = [[Euro]] [29] => | kód měny = EUR [30] => | ison = 336 [31] => | iso3 = VAT [32] => | iso2 = VA [33] => | mpz = SCV [34] => | doména = va [35] => | předvolba = +379 [36] => | čas = +1 [37] => | commonscat = Vatican City [38] => | obyvmisto = 195 [39] => | soubor hymny = United States Navy Band - Inno e Marcia Pontificale.ogg [40] => }} [41] => '''Vatikán''', plným názvem '''Městský stát Vatikán''', je vnitrozemský [[městský stát]] tvořící [[enkláva|enklávu]] uvnitř [[Řím]]a, hlavního města [[Itálie]]. [42] => [43] => S rozlohou přibližně 49 hektarů a méně než tisíci obyvateli je to nejmenší stát na světě, pokud jde o [[Seznam států světa podle počtu obyvatel|počet obyvatel]] i [[Seznam států světa podle rozlohy|rozlohu]]. Jeho území je z větší části obehnáno historickou hradbou a tvoří je hlavně zahrady, kostely a další budovy. Stát Vatikán vznikl roku [[1929]] na základě [[Lateránské smlouvy|Lateránských smluv]], které podepsali kardinál [[Pietro Gasparri]] jménem [[Svatý stolec|Svatého stolce]] a předseda vlády [[Benito Mussolini]] jménem [[Italské království|Italského království]]. Smlouvy o Vatikánu hovoří jako o novém útvaru, nikoli jako o pozůstatku mnohem většího [[Papežský stát|papežského státu]] (756–1870), který dříve zahrnoval velkou část střední Itálie. Většina tohoto území byla včleněna do Italského království již v roce 1860 a poslední část, tedy město Řím, o deset let později v roce 1870. [44] => [45] => Vatikán je stát [[církev]]ní nebo duchovně [[Monarchie|monarchický]], kterému vládne doživotně volený [[Diecéze Řím|římský biskup]] – [[papež]]. Všichni nejvyšší státní činitelé jsou katoličtí duchovní různého národního původu. Papežové od svého návratu z [[Avignonské zajetí|Avignonského zajetí]] v roce [[1377]] sídlili převážně v [[Apoštolský palác|Apoštolském paláci]], který se nyní nachází ve Vatikánu, byť v minulosti byla typická i jiná sídla na území Říma, jako třeba [[Lateránský palác]] či [[Kvirinálský palác]] (dnes rezidence [[Prezident Itálie|prezidenta]] [[Itálie|Italské republiky]]). [46] => [47] => Vatikánský městský stát je třeba odlišovat od [[Svatý stolec|Svatého stolce]], který pochází z dob [[Rané křesťanství|raného křesťanství]] a je hlavním [[Biskupský stolec|biskupským stolcem]] pro 1,2 miliardy katolických věřících [[Římskokatolická církev|latinského]] i [[Řeckokatolická církev|východního obřadu]] po celém světě. Městský stát Vatikán byl zřízen, aby zajistil nezávislost Svatého stolce a jeho suverenitu v mezinárodních vztazích. Dokumenty Vatikánu se vydávají v [[Italština|italštině]], která je i komunikačním jazykem Vatikánu, kdežto oficiální dokumenty Svatého stolce jsou vydávány hlavně [[Latina|latinsky]]. Tyto dva subjekty mají dokonce i své odlišné pasy. [48] => [49] => Vlastní území Vatikánu zahrnuje [[Bazilika svatého Petra|baziliku sv. Petra]] a [[Svatopetrské náměstí]] s [[Apoštolský palác|Apoštolským palácem]], přiléhajícími budovami a [[Vatikánské zahrady|Vatikánskými zahradami]]. Na tomto území se nacházejí významné kulturní památky a instituce, jako je [[Sixtinská kaple]], [[Vatikánská muzea]] nebo [[Vatikánská apoštolská knihovna]]. Dále k Vatikánu náleží i [[Exteritorialita|exteritoriální území]] se zvláštním právním postavením, mezi něž patří papežské baziliky (do roku 2008 "patriarchální") [[Lateránská bazilika|sv. Jana v Lateránu]] a [[Bazilika svatého Pavla za hradbami|sv. Pavla za hradbami]], [[bazilika svatého Vavřince za hradbami]], [[bazilika Panny Marie Sněžné]] a [[Papežský palác v Castel Gandolfu|papežské letní sídlo]] v [[Castel Gandolfo]]. [50] => [51] => == Název == [52] => Název Vatikán pochází od [[Pomístní jméno|pomístního jména]] ''Vaticanus Mons'', označující pahorek, na kterém se moderní stát nachází. Jméno pahorku je odvozeno ze starolatinského ''vates'' ([[věštba|věštec]]) a doslova znamená ''Pahorek věštců''. Odkazuje do dob [[Starověký Řím|starověkého Říma]], kdy na něm stávala [[věštírna]].{{Citace elektronického periodika [53] => | titul = vatican {{!}} Etymology, origin and meaning of vatican by etymonline [54] => | periodikum = www.etymonline.com [55] => | url = https://www.etymonline.com/word/vatican [56] => | jazyk = en [57] => | datum přístupu = 2023-04-04 [58] => }} Bažinatá část pod pahorkem se označovala jako Vatikánské pole ([[Latina|latinsky]] ''Campus Vaticanus'' nebo ''Ager Vaticanus'').''Školní Atlas světových dějin'', Kartografie n.p. Praha 1978, str. 9, mapa g [59] => [60] => Oba názvy zmiňuje [[Marcus Tullius Cicero|Cicero]] v [[1. století př. n. l.|1. století př. n. l]].{{Citace elektronického periodika [61] => | titul = Marcus Tullius Cicero, De Iure Civ. in Artem Redig. 13.33a.1.1 [62] => | periodikum = latin.packhum.org [63] => | url = https://latin.packhum.org/loc/474/57/351/516-522,577-583#351 [64] => | datum přístupu = 2023-04-04 [65] => }}{{Citace elektronického periodika [66] => | titul = Vaticanus Ager [67] => | periodikum = www.digitalaugustanrome.org [68] => | url = http://www.digitalaugustanrome.org/records/vaticanus-ager/ [69] => | datum přístupu = 2023-04-04 [70] => }} [71] => [72] => == Dějiny == [73] => {{Viz též|Papežský stát|Dějiny Vatikánu|Dějiny papežství}} [74] => [[Soubor:1830 Plan of Ancient Rome. By W.B. Clarke, Archt.jpg|vlevo|náhled|''Plán Říma, zobrazující i vrcholek Vatikán'']] [75] => [[Soubor:1586 Rome obelisk erection.jpg|vlevo|náhled|Znovuvztyčování obelisku roku 1586]] [76] => [[Soubor:Nero Circus.jpg|náhled|Neronův cirkus]] [77] => Vatikánské pole ([[Latina|latinsky]] ''Campus Vaticanus'' nebo ''Ager Vaticanus''), bažinatá oblast na západním břehu [[Tibera|Tibery]], která byla pravidelně postihována záplavami, se rozkládala v těsném sousedství starověkého [[Řím|Říma]], ale ještě v dobách pozdního [[císařství]] zůstávala vně [[Aurelianova hradba|Aurelianových hradeb]]. [78] => [79] => Jednalo se o území na hranici s mocným etruským městem [[Veje]], které bylo Římany ovládnuto až v roce [[396 př. n. l.|396 př. n. l]]. Proto se území také označovalo jako vejský, případně etruský břeh (''Ripa Veientana'' nebo ''Ripa Etrusca'').{{Citace elektronického periodika [80] => | titul = Samuel Ball Platner, Thomas Ashby, A Topographical Dictionary of Ancient Rome, RIPA VEIENTANA [81] => | periodikum = www.perseus.tufts.edu [82] => | url = http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0054:id=ripa-veientana [83] => | datum přístupu = 2023-04-04 [84] => }} [[Etruskové]] zde ovšem již nesídlili a šlo spíše o nadávku svého druhu, neboť oblast byla vnímána jako nezdravá, nebezpečná a zlověstná.{{Citace monografie [85] => | příjmení = Presicce [86] => | jméno = Claudio Parisi [87] => | příjmení2 = Petacco [88] => | jméno2 = Laura [89] => | titul = La Spina: dall'Agro vaticano a via della Conciliazione [90] => | url = https://books.google.cz/books?id=3wcPMQAACAAJ&dq=isbn:9788849233209&hl=cs&sa=X&redir_esc=y [91] => | vydavatel = Gangemi editore SpA international publishing [92] => | počet stran = 335 [93] => | isbn = 978-88-492-3320-9 [94] => | poznámka = Google-Books-ID: 3wcPMQAACAAJ [95] => | jazyk = it [96] => }} Tuto špatnou pověst zaznamenal například [[Tacitus]] v roce [[69]], když popisoval osud severní armády, jež dorazila do Říma, aby instalovala císaře [[Vitellius|Vitellia]]: ''„Velká část armády se utábořila v nezdravých okresech Vatikánu, což mělo za následek mnoho úmrtí mezi běžnými vojáky. Neschopnost [[Galové|Galů]] a [[Germáni|Germánů]] snášet teplé počasí vedla k tomu, že dychtivě pili z místního potoka, a stali se snadnou kořistí nemoci“''.{{Citace monografie [97] => | příjmení = Tacitus [98] => | jméno = Publius Cornelius [99] => | titul = Z dějin císařského Říma [100] => | vydavatel = Svoboda [101] => | místo = Praha [102] => | rok vydání = 1976 [103] => | počet stran = 473 [104] => | strany = 141 [105] => }}[[Soubor:Basilica di San Pietro 1450.jpg|vlevo|náhled|Odhad podoby původní Konstantinovy baziliky, rekonstrukce z 19. století]]Mokřinaté území se jako první pokusila zkultivovat římská patricijka [[Agrippina starší]]. Nechala místo vysušit a vytvořila zde zahrady. V roce 40 její syn, císař [[Caligula]], nechal postavit v těchto zahradách arénu pro závody vozatajů, kterou později dokončil císař [[Nero]], podle nějž byla pak většinou nazývána [[Neronův cirkus]].{{Citace elektronického periodika [106] => | titul = LacusCurtius • Rodolfo Lanciani — Pagan and Christian Rome — Chapter 3 [107] => | periodikum = penelope.uchicago.edu [108] => | url = https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Gazetteer/Places/Europe/Italy/Lazio/Roma/Rome/_Texts/Lanciani/LANPAC/3*.html#sec16 [109] => | datum přístupu = 2021-05-29 [110] => }} Byl to Caligula, kdo dal místu jeho první památku, když nechal do Říma přivézt egyptský obelisk, dnes zvaný obvykle Vatikánský nebo [[Lateránský obelisk]], jenž je dnes uprostřed svatopetrského náměstí. Jde o největší stojící egyptský obelisk na světě. Původně vážil přes 400 tun, ale po jeho zhroucení byl zkrácen zhruba o čtyři metry předtím než byl znovu vztyčen, takže dnes váží asi 300 tun. Vznikl okolo roku 1400 př. n. l., byl vytvořen na pokyn [[faraon]]a [[Thutmose III.]] a původně zdobil [[Amon]]ův chrám v [[Karnak]]u. V Římě stál nejprve v [[Circus Maximus|Cirku Maximu]]. Zhroutil se někdy v 5. století. Okolo roku 1586 ho nechal na jeho dnešním místě znovu vztyčit papež [[Sixtus V.]] [[Pohanství|Pohanský]] význam setřel tím, že na vrchol obelisku nechal instalovat kříž.{{Citace elektronického periodika [111] => | příjmení = McGlone [112] => | jméno = Brendan [113] => | titul = The Incredible History of the Lateran Obelisk [114] => | periodikum = Medium [115] => | url = https://medium.com/in-medias-res/the-incredible-history-of-the-lateran-obelisk-75473d11a103 [116] => | datum vydání = 2019-04-09 [117] => | jazyk = en [118] => | datum přístupu = 2021-05-29 [119] => }} Operací papež pověřil architekta [[Domenico Fontana|Domenica Fontanu]]. [120] => Po [[Velký požár Říma|velkém požáru v Římě]] roku 64 oblast získala první [[Křesťanství|křesťanské]] stopy. Stala se místem [[Mučedník|mučednictví]] mnoha křesťanů, kteří byli v Neronově cirku trýzněni a zabíjeni kvůli podezření, že požár způsobili. Podle starověké tradice byl právě zde ukřižován i [[Petr (apoštol)|svatý Petr]], hlavou dolů. Císař [[Konstantin I. Veliký|Konstantin]], který přestoupil na křesťanství, nechal na tomto místě postavit roku 326 baziliku sv. Petra, která byla považována za Petrovu hrobku (tato tzv. [[Stará bazilika svatého Petra|stará svatopetrská bazilika]] existovala do 16. století, poté byla stržena a nahrazena dnešním chrámem). Petrův hrob by se však měl nacházet v tzv. Vatikánské nekropoli, pod kryptami chrámu, tedy v místech starověkého pohřebiště, které u Vatikánského pahorku vzniklo za časů Caliguly. Pozůstatky této starověké nekropole byly sporadicky vynášeny na světlo různými papeži v průběhu staletí, systematické vykopávky nechal však nařídit až papež [[Pius XII.]] v letech 1939 až 1941. Prvním papežem, který nechal veřejně vystavit domnělé ostatky sv. Petra, se stal [[František (papež)|František]] roku 2013.{{Citace elektronického periodika [121] => | titul = František ukázal ostatky svatého Petra, které střeží hrůzná kletba [122] => | periodikum = iDNES.cz [123] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/frantisek-ukazal-ostatky-svateho-petra.A131124_160918_zahranicni_mlb [124] => | datum vydání = 2013-11-24 [125] => | datum přístupu = 2021-05-29 [126] => }} [127] => [128] => V [[6. století|5. století]] byl papežem [[Symmachus (papež)|Symmachem]] zbudován vatikánský palác, nicméně až do roku 1308, kdy se z bezpečnostních důvodů papežové odstěhovali do [[Avignon]]u, byl papežským sídlem většinou [[Lateránský palác|Laterán]]. Teprve od návratu roku [[1377]] je Vatikán stálým sídlem papežů, nicméně obvyklým sídlem byl [[Kvirinálský palác]], který roku 1871 zkonfiskovala Itálie a stal se pak sídlem italského krále (dnes zde sídlí prezident italské republiky). [129] => [130] => Dnešní vatikánský stát nahradil [[Papežský stát]] (''Patrimonium sancti Petri'', ''Stati pontifici''), který se zformoval v polovině [[8. století]] na základě tzv. [[Pipinova donace|Pipinovy donace]] jako území na [[Apeninský poloostrov|Apeninském poloostrově]], které bylo pod přímou světskou vládou římského biskupa ([[papež]]e). Jeho územní rozsah se během století měnil. V roce [[1860]] byla většina území papežského státu připojena k [[Italské království|Italskému království]], město Řím až roku 1870. Papežský stát se ovšem snažil uchovat si diplomatické styky a postavení [[Mezinárodní právo|subjektu mezinárodního práva]] a většina států mu toto postavení nikdy neodepřela. [131] => [132] => Od poloviny 9. století byl Vatikán začleněn do městských hradeb, které byly několikrát obnoveny v 16. a 17. století. Pahorek Vatikán a některá exteritoriální území byla navrácena pod papežskou správu smlouvami s [[Itálie|Itálií]] dne [[11. únor]]a [[1929]] – tzv. [[Lateránské smlouvy]]. Itálie toto narovnání Vatikánu nabízela již v 19. století, papežové však ještě doufali v obnovení Papežského státu, a proto na podobné dohody nechtěli dlouho přistoupit. Vztah mezi Vatikánem a Itálií byl pak ještě upraven [[konkordát]]em z roku [[1984]]. [133] => [134] => == Státní symboly == [135] => Vizuální státní symboly Vatikánu – vlajka, pečeť a znak – jsou užívané ve stejné formě, v jaké byly přijaty při vzniku státu Vatikán v roce 1929.{{Citace elektronického periodika [136] => | titul = Motu Proprio Di nostro moto proprio che contiene la Legge Fondamentale della Città del Vaticano (7 giugno 1929) {{!}} PIO XI [137] => | periodikum = www.vatican.va [138] => | url = https://www.vatican.va/content/pius-xi/it/motu_proprio/documents/hf_p-xi_motu-proprio_19290607_moto-proprio.html [139] => | datum přístupu = 2024-02-14 [140] => }} Jejich podobu upravuje [[Základní zákon státu Vatikán]], nejnověji v úpravě z roku 2023.{{Citace elektronického periodika [141] => | titul = Legge Fondamentale dello Stato della Città del Vaticano (13 maggio 2023) {{!}} Francesco [142] => | periodikum = www.vatican.va [143] => | url = https://www.vatican.va/content/francesco/it/motu_proprio/documents/20230513-legge-fond-scv.html [144] => | datum přístupu = 2024-02-16 [145] => }} Všechny nesou znak zkřížených klíčů a papežské [[Tiára|tiáry]], jejichž symbolika pochází již ze středověku.{{Citace elektronického periodika [146] => | periodikum = www.vatican.va [147] => | url = https://www.vatican.va/news_services/press/documentazione/documents/sp_ss_scv/insigne/sp_ss_scv_stemma-bandiera-sigillo_en.html#Stemma%20dello%20Stato%20della%20Citt%C3%A0%20del%20Vaticano [148] => | datum přístupu = 2022-06-01 [149] => }} [150] => [151] => Oficiální státní hymna ve své současné podobě je užívaná od roku 1949.{{Citace elektronického periodika [152] => | titul = Inno [153] => | periodikum = www.vaticanstate.va [154] => | url = https://www.vaticanstate.va/it/stato-governo/note-generali/inno.html [155] => | datum přístupu = 2024-02-16 [156] => }} [157] => [158] => === Vlajka === [159] => {{Podrobně|Vatikánská vlajka}} [160] => [161] => Vatikánská vlajka je tvořena čtvercovým listem se dvěma svisle dělenými poli, žlutým a bílým. Uprostřed bílého pole jsou umístěny zkřížené klíče [[Petr (apoštol)|sv. Petra]] a [[tiára]] ze státního znaku. Vatikánská vlajka společně se [[Švýcarská vlajka|švýcarskou]] jsou jediné státní vlajky se čtvercovým listem. [162] => [163] => === Znak === [164] => {{Podrobně|Státní znak Vatikánu}} [165] => [166] => Vatikánský státní znak obsahuje na červeném [[Štít (heraldika)|štítu]] papežské insignie – zkřížené klíče [[Petr (apoštol)|sv. Petra]], které jsou obrácené zuby ven. Klíče, jeden zlatý a druhý stříbrný, jsou spojeny červenou stuhou. Nad klíči je umístěna zlato-stříbrná [[tiára]] – trojnásobná papežská koruna. [167] => [168] => === Hymna === [169] => {{Podrobně|Papežská hymna}} [170] => [171] => Vatikánská hymna, která je zároveň hymnou [[Svatý stolec|Svatého stolce]] a papežskou hymnou, je [[Pontifikát|pontifikální]] pochod, původně francouzsky ''Marche Pontificale'' nebo italsky ''Inno e Marcia Pontificale''. Je užívaná při slavnostních příležitostech [[papež]]em a jeho zástupci. Hudbu složil [[Charles Gounod]] v roce 1869. Existuje italský a latinský text hymny, stejně jako texty v dalších jazycích, žádný z nich ale není oficiální. Při oficiálních příležitostech se skladba hraje pouze instrumentálně. [172] => [173] => === Pečeť === [174] => [175] => Soubor:Seal of the State of Vatican City.svg|Vatikánská státní pečeť [176] => [177] => [178] => == Geografie == [179] => [[Soubor:Vatican_City_map_IT.svg|náhled|upright=2.0|Mapa Vatikánu]] [180] => Části tohoto státu tvoří bazilika sv. Petra, Apoštolský palác, Sixtinská kaple a další přilehlé stavby. [181] => === Zahrady === [182] => {{Podrobně|Vatikánské zahrady}}Významnou část území tvoří Vatikánské zahrady, zaujímají 23 ha celkové rozlohy státu. Tyto prostory byly vytvářeny během období renesance a baroka. Můžeme zde najít spoustu kašen a soch. Nejvyšší bod se nachází v 60 m n. m. Zahrady jsou ohraničeny kamennou zdí. [183] => [184] => === Podnebí === [185] => Vatikán se nachází v oblasti mírného [[Středozemní podnebí|středozemního podnebí]]. Zimy jsou mírné, deštivé a trvají od října do zhruba poloviny května. Letní, suché a horké období trvá od druhé poloviny května do září. [186] => [187] => [[Soubor:Vatican_panorama_from_St._Peters_Basilica.jpg|náhled|upright=3.0|center|Vatikánské zahrady (vlevo nádraží a vládní budova, v pozadí vysílač]] [188] => [189] => ==Vláda== [190] => [[Soubor:Portrait of Pope Francis (2021).jpg|náhled|''Papež František'']] [191] => Vatikán je [[Volená monarchie|volenou monarchií]] a zároveň jedinou [[Absolutní monarchie|absolutní monarchií]] v [[Evropa|Evropě]]. Hlavou státu je [[papež]] (aktuálně od roku [[2013]] papež [[František (papež)|František]]). Papeže doživotně volí sbor oprávněných [[Kardinál|kardinálů]] – [[konkláve]]. Nelze jej odvolat, může jedině sám [[Abdikace|abdikovat]]. [192] => [193] => Papež je [[Panovník|vládcem]] Vatikánského státu a zároveň hlavou [[Římskokatolická církev|římskokatolické církve]]. Má absolutní [[Zákonodárná moc|zákonodárnou]], [[Výkonná moc|výkonnou]] i [[soudní moc]].{{Citace elektronického periodika [194] => | titul = Organi dello Stato [195] => | periodikum = www.vaticanstate.va [196] => | url = https://www.vaticanstate.va/it/stato-governo/organi-stato/organi-dello-stato.html [197] => | datum přístupu = 2022-06-05 [198] => }} V případě uprázdněného papežského stolce ([[sedisvakance]]) přechází moc na sbor [[Kardinál|kardinálů]] až do doby zvolení nového papeže. Civilní správa státu Vatikán je silně provázaná se správou [[Svatý stolec|Svatého stolce]]. [199] => [200] => [[Zákonodárná moc]] je realizována prostřednictvím [[Papežská komise pro Městský stát Vatikán|papežské komise pro městský stát Vatikán]] („''Pontificia Commissione per lo Stato della Città del Vaticano“''), kterou tvoří 7 kardinálů, volených papežem na 5 let.{{Citace elektronického periodika [201] => | titul = Organi potere legislativo ed esecutivo [202] => | periodikum = www.vaticanstate.va [203] => | url = https://www.vaticanstate.va/it/stato-governo/organi-stato/organi-potere-legislativo-ed-esecutivo.html [204] => | datum přístupu = 2022-06-05 [205] => }}{{Citace elektronického periodika [206] => | titul = Organi di Governo [207] => | periodikum = www.vaticanstate.va [208] => | url = https://www.vaticanstate.va/it/stato-governo/struttura-del-governatorato/organi-di-governo.html [209] => | datum přístupu = 2022-06-05 [210] => }} Od roku [[2001]] je [[Seznam prezidentů Papežské komise pro Městský stát Vatikán|předseda papežské komise]] zároveň předsedou vlády, kterou představuje [[Governatorát Městského státu Vatikán|Guvernorát Městského státu Vatikán]] a má tedy [[Výkonná moc|výkonnou moc]]. Také zbývající dva členové vlády i představitelé jim podřízených úřadů jsou voleni papežem na dobu 5 let. [211] => [212] => Mezinárodní politika Vatikánu podléhá mezinárodní politice [[Svatý stolec|Svatého stolce]]. Vatikán proto nemá přímé diplomatické styky s jinými státy a zahraniční vztahy řídí Svatý stolec. Rovněž exteritoriální území Vatikánu spravuje Svatý stolec. [213] => [214] => Vzhledem k velikosti Vatikánu se všechna [[Velvyslanec|velvyslanectví]] nacházejí mimo území státu, obvykle v Římě. [215] => [216] => === Soudy a kriminalita === [217] => [[Soubor:St_Peter's_Square,_Vatican_City_-_April_2007.jpg|náhled|upright=1.2|Pohled na [[Svatopetrské náměstí|náměstí sv. Petra]]]] [218] => Vatikánský soudní systém naposledy reformoval papež František zákonem vatikánského státu č. CCCLI z března [[2020]].{{Citace elektronického periodika [219] => | titul = Francesco stabilisce il nuovo ordinamento giudiziario per lo Stato vaticano - Vatican News [220] => | periodikum = www.vaticannews.va [221] => | url = https://www.vaticannews.va/it/papa/news/2020-03/papa-francesco-ordinamento-giudiziario-stato-vaticano.html [222] => | datum vydání = 2020-03-16 [223] => | jazyk = it [224] => | datum přístupu = 2022-12-18 [225] => }} Představitelem [[Soudní moc|soudní moci]] je papež, který tuto moc vykonává prostřednictvím pověřených soudů – všechny sídlí v ''Palazzo del Tribunale'' za [[Bazilika svatého Petra|bazilikou svatého Petra]]. Vatikán představuje stát s poměrně vysokou kriminalitou (v přepočtu na obyvatele dvacetkrát vyšší než v [[Itálie|Itálii]]{{Citace elektronického periodika [226] => | titul = Vatikán: kriminalita, kam se podíváš [227] => | periodikum = Aktuálně.cz [228] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [229] => | vydavatel = Economia [230] => | odkaz na vydavatele = Economia [231] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/vatikan-kriminalita-kam-se-podivas/r~i:article:337419/ [232] => | datum vydání = 2007-01-22 [233] => | jazyk = cs [234] => | datum přístupu = 2021-05-28 [235] => }}). V drtivé většině to způsobují [[kapsář]]i, kteří okrádají [[pouť|poutníky]] a turisty. Většina z nich se před soud nikdy nedostane, protože jsou obtížně odhalitelní a navíc hranice Vatikánu na [[Svatopetrské náměstí|náměstí sv. Petra]] jsou blízko a nestřežené, takže mají obvykle spolehlivou možnost utéct. [236] => [237] => Pro případ, že jsou zločinci přistiženi, má Vatikán svého generálního prokurátora (aktuálně [[Nicola Picardi]]) a soudce ([[Gianluigi Marrone]]). Většinu jejich práce představují kauzy kapesních krádeží, ale výjimečně se objeví i jiné případy. U těch často může být problém v tom, že Vatikán nemá komplexní zákony, kauzy jsou pak řešeny často za použití mezinárodních smluv a některých velmi vágních ustanovení, které vatikánský [[zákoník|trestní zákon]] obsahuje. Příkladem může být bývalý zaměstnanec Vatikánu (krátce před svým zadržením propuštěný pro trestní stíhání v Itálii), který byl přistižen při [[držení drog]], což zákony Vatikánu neřeší. Byl odsouzen na 4 měsíce do vězení na základě mezinárodní protidrogové konvence a trestního zákona, který umožňuje udělit tento trest v případě jednání zákonem přímo nejmenovaného, pokud „ohrožuje zdraví, morálku a víru“.{{Citace elektronického periodika [238] => | titul = Vatikán odsoudil svého zaměstnance. Kvůli drogám [239] => | periodikum = Aktuálně.cz [240] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [241] => | vydavatel = Economia [242] => | odkaz na vydavatele = Economia [243] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/vatikan-odsoudil-sveho-zamestnance-kvuli-drogam/r~i:article:417765/ [244] => | datum vydání = 2007-05-07 [245] => | jazyk = cs [246] => | datum přístupu = 2021-05-28 [247] => }} [248] => [249] => [[Istituto per le Opere di Religione|Vatikánská banka]] byla zapletena do velkých politických a finančních skandálů a byla podezřelá ze spojení s [[mafie|mafií]].{{Citace elektronického periodika [250] => | titul = Vatikánské bance ruší účet JP Morgan, nejspíš kvůli praní špinavých peněz [251] => | periodikum = Novinky.cz [252] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [253] => | vydavatel = Borgis [254] => | url = https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-vatikanske-bance-rusi-ucet-jp-morgan-nejspis-kvuli-prani-spinavych-penez-148855 [255] => | jazyk = cs [256] => | datum přístupu = 2022-12-18 [257] => }} Italské úřady ji vyšetřují pro podezření z [[praní špinavých peněz]].{{Citace elektronického periodika [258] => | titul = Prezident vatikánské banky IOR čelí podezření z praní špinavých peněz [259] => | periodikum = iROZHLAS [260] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/prezident-vatikanske-banky-ior-celi-podezreni-z-prani-spinavych-penez_201009212149_mhromadka [261] => | jazyk = cs [262] => | datum přístupu = 2022-12-18 [263] => }} [264] => [265] => Vatikán nemá k dispozici žádné vlastní věznice, s výjimkou několika cel pro vyšetřovací vazbu. Odsouzení jsou proto na základě [[Lateránské smlouvy]] umisťování v italských věznicích, přičemž náklady hradí Vatikán. Na žádost Vatikánu mohou být provinilci souzeni italskými soudy, pokud se skrývají na italském území. [266] => [267] => === Právní systém === [268] => Základem právního systému je [[Základní zákon státu Vatikán]], vyhlášený papežem [[Jan Pavel II.|Janem Pavlem II.]] dne 26. listopadu [[2000]] a nahrazující původní Základní zákon ([[Ústava|ústavu]]) z roku [[1929]].{{Citace elektronického periodika [269] => | titul = Motu Proprio Di nostro moto proprio che contiene la Legge Fondamentale della Città del Vaticano (7 giugno 1929) {{!}} PIO XI [270] => | periodikum = www.vatican.va [271] => | url = https://www.vatican.va/content/pius-xi/it/motu_proprio/documents/hf_p-xi_motu-proprio_19290607_moto-proprio.html [272] => | datum přístupu = 2022-06-03 [273] => }} Základní zákon upravuje civilní vládu Vatikánu. Vatikánský stát rovněž přijímá italské zákony, pokud nejsou v rozporu s [[Kanonické právo|kanonickým právem]].[[File:Swiss Guard- LobozPics.jpg|thumb|upright= 0.75|[[Švýcarská garda]] v tradiční uniformě]][[Papežská kurie|Římská kurie]], která je s Vatikánským městským státem v mnoha ohledech provázaná, se řídí [[Konstituce (církev)|apoštolskou konstitucí]] [[Praedicate Evangelium|''Praedicte Evangelium'']] z roku [[2022]].{{Citace elektronického periodika [274] => | titul = Costituzione Apostolica “Praedicate evangelium” sulla Curia Romana e il suo servizio alla Chiesa e al Mondo [275] => | periodikum = press.vatican.va [276] => | url = https://press.vatican.va/content/salastampa/it/bollettino/pubblico/2022/03/19/0189/00404.html [277] => | datum přístupu = 2022-06-18 [278] => }} Ta nahradila starší dokument [[Pastor Bonus|''Pastor Bonus'']] z roku [[1988]].{{Citace elektronického periodika [279] => | titul = Costituzioni Apostoliche {{!}} Giovanni Paolo II [280] => | periodikum = www.vatican.va [281] => | url = https://www.vatican.va/content/john-paul-ii/it/apost_constitutions.index.html [282] => | datum přístupu = 2022-06-18 [283] => }} [284] => [285] => Vztahy s Itálií upravují [[Lateránské smlouvy]] z roku [[1929]].{{Citace elektronického periodika [286] => | titul = Patti lateranensi, 11 febbraio 1929 - Segreteria di Stato, card. Pietro Gasparri [287] => | periodikum = www.vatican.va [288] => | url = https://www.vatican.va/roman_curia/secretariat_state/archivio/documents/rc_seg-st_19290211_patti-lateranensi_it.html#TRATTATO_FRA_LA_SANTA_SEDE_E_L%E2%80%99ITALIA [289] => | datum přístupu = 2022-06-18 [290] => }} [291] => === Bezpečnostní složky === [292] => [[Soubor:Fiat Bravo Gendarmeria Vaticana.png|náhled|vlevo|Četnické vozidlo]] [293] => Jedním ze symbolů Vatikánu je [[Švýcarská garda]], vojenská jednotka [[Svatý stolec|Svatého stolce]], jejíž zodpovědností je osobní bezpečí [[papež]]e a lidí pobývajících na území městského státu. Papežská švýcarská garda vznikla na základě smlouvy s katolickými [[Administrativní dělení Švýcarska|kantony]] [[Stará švýcarská konfederace|Švýcarské konfederace]] z roku [[1506]]. Její příslušníci se vyznamenali během [[Sacco di Roma|plenění Říma]] roku [[1527]]. Všichni rekruti musí být katolického vyznání, nesezdaní muži se švýcarským občanstvím, kteří dokončili [[Základní vojenská služba|základní vojenskou službu]] ve [[Švýcarská armáda|Švýcarské armádě]], mezi 19 a 30 lety, a nejméně 174 cm vysocí. Členové gardy jsou vybaveni střelnými zbraněmi, tradičně také [[halapartna]]mi, a vycvičení jako [[bodyguard]]i. Současně jsou členy vatikánského fotbalového týmu. [294] => [295] => V minulosti k ozbrojeným složkám Papežského státu patřili také [[Papežští zuávové]], [[Palatin (Vatikán)|Palatini]], [[Vznešená garda]] a [[Korsická garda]]. Všechny vojenské složky s výjimkou Švýcarské gardy byly v roce [[1970]] papežem [[Pavel VI.|Pavlem VI.]] rozpuštěny a četnictvo (''Corpo della Gendarmeria'') bylo přesunuto z vojenské do civilní sféry.[[Soubor:Archbishop Georg Gänswein, and President Barack Obama.jpg|náhled|[[Švýcarská garda]]]][[Corpo della Gendarmeria]] je [[četnictvo]], policie a bezpečnostní jednotka Města Vatikán a jeho exteritoriálních majetků. Jejím úkolem je dohled nad veřejným pořádkem, kontrola hranic, dodržování zákonů, dopravní kontrola a kriminální vyšetřování v Městském státu Vatikán včetně zajištění bezpečnosti papeže mimo území Vatikánu. Sbor má 130 členů a je na rozdíl od Švýcarské gardy podřízen vedení Městského státu Vatikán.{{Citace elektronického periodika [296] => | titul = Corpo della Gendarmeria [297] => | periodikum = www.vaticanstate.va [298] => | url = https://www.vaticanstate.va/it/servizi/direzione-dei-servizi-di-sicurezza-e-protezione-civile/corpo-della-gendarmeria.html [299] => | datum přístupu = 2022-06-18 [300] => }} [301] => [302] => K bezpečnostním složkám patří též [[Hasičský sbor Vatikánského městského státu]], který zodpovídá za ochranu lidí a majetku v případě požáru i dalších nenadálých a nepředvídatelných situací. Vatikánští hasiči zabezpečují prevenci poškození nebo zničení vzácných dokumentů a [[Artefakt (archeologie)|artefaktů]]. Zajišťují instalaci a údržbu hasičského vybavení i zabezpečovacích systémů přímo ve Vatikánu, ale i na [[Exteritoriální území Vatikánu|exteritoriálních územích]] v [[Řím|Římě]]. Hasičský sbor také asistuje při všech příletech a odletech z [[Vatikánský heliport|heliportu]] ve [[Vatikánské zahrady|Vatikánských zahradách]] a má na starosti vztyčení a bezpečný provoz dočasného komína nad [[Sixtinská kaple|Sixtinskou kaplí]], kterým je pomocí kouře oznamováno zvolení nového papeže během papežského [[konkláve]].{{Citace elektronického periodika [303] => | titul = Corpo dei Vigili del Fuoco [304] => | periodikum = www.vaticanstate.va [305] => | url = https://www.vaticanstate.va/it/servizi/direzione-dei-servizi-di-sicurezza-e-protezione-civile/corpo-dei-vigili-del-fuoco.html [306] => | datum přístupu = 2022-06-18 [307] => }} [308] => [309] => == Ekonomika == [310] => {{Viz též|Ekonomika Vatikánu}} [311] => [[Soubor:Vatican ATM in Latin.jpg|náhled|''Vatikánský bankomat s instrukcemi v latině'']] [312] => Ekonomika Vatikánu má unikátní nekomerční ráz. Vatikán nemá žádné produktivní hospodářství, vše potřebné se dováží. Nejsou tu žádné lesy, orná půda, pastviny ani přirozené zdroje pitné vody. Významnou částí příjmů je však turistický ruch (prodej suvenýrů i vstupné do muzeí), pronájmy nemovitostí a také dary věřících z celého světa (tzv. [[Svatopetrský haléř|Petrův haléř]]). Nemalé jsou i výnosy z odškodnění z roku [[1929]], z vydávání poštovních známek, mincí, knih a katolických novin. [313] => [314] => Oficiální měnou je od 1. ledna [[2002]] [[euro]], které nahradilo [[vatikánská lira|vatikánskou liru]]. Vatikán razí díky dohodě s Evropskou unií již od roku [[1999]] vlastní typ [[Vatikánské euromince|euromincí]],{{Citace elektronického periodika [315] => | titul = Monete e francobolli [316] => | periodikum = www.vaticanstate.va [317] => | url = https://www.vaticanstate.va/it/stato-governo/note-generali/monete-e-francobolli.html [318] => | datum přístupu = 2022-06-07 [319] => }}{{Citace elektronického periodika [320] => | titul = EUR-Lex - l25040 - EN - EUR-Lex [321] => | periodikum = eur-lex.europa.eu [322] => | url = https://eur-lex.europa.eu/EN/legal-content/summary/agreements-on-monetary-relations-monaco-san-marino-the-vatican-and-andorra.html [323] => | jazyk = en [324] => | datum přístupu = 2022-06-07 [325] => }} jejich produkce je však přísně limitována. Díky tomu jsou mince, podobně jako [[Poštovní známky a historie pošty ve Vatikánu|vatikánské poštovní známky]], vyhledávány sběrateli. [326] => [327] => Vatikán má [[Istituto per le Opere di Religione|vlastní banku IOR]] (''Istituto per le Opere di Religione'') a dokonce i [[bankomat]], pravděpodobně jediný s instrukcemi v [[latina|latině]]. [328] => [[Soubor:Poste Vaticane (Vatican Post Office) (Ank Kumar) 03.jpg|náhled|''Pobočka vatikánské pošty'']] [329] => [330] => === Infrastruktura === [331] => Přes svou nepatrnou velikost má Vatikán vlastní rozhlas, televizi, [[L'Osservatore Romano|noviny]], [[Institut pro náboženská díla|banku]], poštu, [[Vatikánská lékárna|lékárnu]], supermarket, heliport i železnici s nádražím. Elektřinu získává Vatikán z Itálie, jen velmi malé množství se vyrábí díky [[Solární panel|solárním panelům]]. [332] => [333] => Městu slouží od roku [[1930]] nezávislý moderní telefonní systém, spravovaný Vatikánskou telefonní službou ([[Italština|italsky]] ''Servizio dei Telefoni dello Stato della Città del Vaticano''). [[Seznam mezinárodních směrových čísel|Mezinárodní předvolba]] Vatikánu je +379, běžně se ale místo ní používají čísla s italskou předvolbou.{{Citace elektronického periodika [334] => | titul = servizio telefoni [335] => | periodikum = www.vaticanstate.va [336] => | url = https://www.vaticanstate.va/it/servizi/direzione-telecomunicazioni/telefonia/attivita/itemlist/tag/servizio%20telefoni.html [337] => | datum přístupu = 2022-06-19 [338] => }} [339] => [340] => Vatikán také disponuje vlastní internetovou [[Doména nejvyššího řádu|doménou nejvyššího řádu]] „[[.va]]“ a předponou [[Mezinárodní telekomunikační unie]] „HV“, která je občas využívána [[Radioamatérství|radioamatéry]]. [341] => [[Soubor:Vatican-radio.jpg|náhled|''Historická budova Radia Vatikán v [[Řím|Římě]] z roku 1936.'']] [342] => [[Poštovní známky a historie pošty ve Vatikánu|Vatikánská pošta]] byla založena ihned po vzniku státu Vatikán v roce 1929. Poštovní služby, navazující na dlouhou historii pošty [[Papežský stát|papežského státu]], bývají považovány za jedny z nejlepších na světě. Ročně zpracují na 140 tun pošty a šest milionů [[Pohlednice|pohlednic]]. Ikonické jsou žluté poštovní schránky. Vatikánské poštovní známky jsou mezi sběrateli ceněné a oblíbené.{{Citace elektronického periodika [343] => | titul = Vatican Philatelic Society [344] => | periodikum = vaticanstamps.org [345] => | url = https://vaticanstamps.org/homepage/docs/index.php [346] => | datum přístupu = 2022-07-02 [347] => }} [348] => [349] => [[Vatikánský rozhlas|Rádio Vatikán]] (italsky ''Radio Vaticana'') od roku [[1929]] vysílá na krátkých, středních i velmi krátkých vlnách a na [[Internet|internetu]]. Přináší informace z Vatikánu a katolického světa i podrobné reportáže o činnosti papeže a o jeho cestách. Televizní vysílání připravuje od roku [[1983]] [[Vatican Media|Vatikánské televizní centrum]], přičemž části programu souběžně vysílají i jiné italské nebo katolické televizní kanály, například [[Telepace]] či [[Rai|RAI]] (pod značkou ''Rai Vaticano''). Rozhlas, televize a další média, včetně deníku ''[[L'Osservatore Romano]]'' byla v roce [[2015]] převedena do správy [[Dikasterium pro komunikaci|Dikasteria pro komunikaci]], které je později sloučilo pod hlavičkou internetového portálu ''Vatican News''.{{Citace elektronického periodika [350] => | titul = About us - Vatican News [351] => | periodikum = www.vaticannews.va [352] => | url = https://www.vaticannews.va/en/about-us.html [353] => | jazyk = en [354] => | datum přístupu = 2022-06-25 [355] => }} [356] => [357] => Noviny i oficiální dokumenty tiskne [[Vatikánská tiskárna]] ([[Italština|italsky]] ''Tipografia vaticana)'',{{Citace elektronického periodika [358] => | titul = Tipografia Vaticana [359] => | periodikum = www.comunicazione.va [360] => | url = https://www.comunicazione.va/it/tipografia-vaticana.html [361] => | jazyk = it [362] => | datum přístupu = 2022-07-02 [363] => }} která produkuje také různé umělecké publikace, vydávané [[Vatikánské nakladatelství a knihkupectví|Vatikánským nakladatelstvím]] ([[Italština|italsky]] ''Libreria editrice vaticana'').{{Citace elektronické monografie [364] => | titul = Benedetto XVI, le parole che hanno scandito un pontificato [365] => | url = https://www.libreriaeditricevaticana.va/it/ [366] => | datum přístupu = 2023-01-10 [367] => }} [368] => [369] => ==== Doprava ==== [370] => {{Podrobně|Železniční doprava ve Vatikánu|Vatikánský heliport}} [371] => Od roku 1929 má Vatikán vlastní [[Železniční doprava ve Vatikánu|malé nádraží]], které však slouží hlavně k přepravě nákladů a jen zcela výjimečně k osobní dopravě. V roce 1976 nechal papež [[Pavel VI.]] ve Vatikánských zahradách vybudovat [[Vatikánský heliport|heliport]], který slouží pro krátké lety vrtulníkem. [372] => [373] => == Obyvatelstvo == [374] => [[Soubor:Vatican passport.jpg|náhled|''Vatikánský pas'']] [375] => Vatikán měl v roce [[2019]] celkem 453 obyvatel.{{Citace elektronického periodika [376] => | titul = Popolazione [377] => | periodikum = www.vaticanstate.va [378] => | url = https://www.vaticanstate.va/it/stato-governo/note-generali/popolazione.html [379] => | datum přístupu = 2022-06-01 [380] => }} Kromě [[Duchovní|duchovních]] se jedná především o [[Laik|laické]] zaměstnance a jejich rodinné příslušníky. Dalších asi 2 500 zaměstnanců, kteří ve Vatikánu pracují, žije v [[Řím|Římě]] a okolí. [381] => [382] => Vatikánské občanství mělo v roce [[2019]] celkem 618 osob, z nichž však jen 246 žilo přímo ve Vatikánu – jedná se především o [[kardinál|kardinály]] a hodnostáře papežských grémií, ale také o členy [[Švýcarská garda|Švýcarské gardy]], kterých je ve Vatikánu zhruba 100 (104 k 1. únoru 2019). Více než polovina vatikánských občanů žije v jiných zemích, především jako diplomaté ([[Apoštolský nuncius|nunciové]]). [383] => [384] => Všichni občané i obyvatelé Vatikánu musí být [[Katolicismus|římskokatolického vyznání.]] [385] => [386] => Vatikánské občanství je udělováno na základě jmenování do funkce a vztahuje se i na ostatní členy domácnosti jmenované osoby. Je ovšem obvykle omezeno na dobu výkonu funkce a poté zaniká.{{Citace elektronického periodika [387] => | titul = Patti lateranensi, 11 febbraio 1929 - Segreteria di Stato, card. Pietro Gasparri [388] => | periodikum = www.vatican.va [389] => | url = https://www.vatican.va/roman_curia/secretariat_state/archivio/documents/rc_seg-st_19290211_patti-lateranensi_it.html#TRATTATO_FRA_LA_SANTA_SEDE_E_L%E2%80%99ITALIA [390] => | datum přístupu = 2022-06-01 [391] => }} Mezi vatikánskými občany je tak i několik málo žen. Většinou se jedná o rodinné příslušníky vybraných zaměstnanců (důstojníci švýcarské gardy, hlavní zahradník aj.). Od počátku 21. století se však i ženy stávají přímými zaměstnankyněmi.{{Citace elektronického periodika [392] => | titul = Pope Francis 'to appoint more women to key Vatican posts' [393] => | periodikum = www.telegraph.co.uk [394] => | url = https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/vaticancityandholysee/10008833/Pope-Francis-to-appoint-more-women-to-key-Vatican-posts.html [395] => | datum přístupu = 2022-06-02 [396] => }} V roce [[2016]] byla založena organizace ''Donne in Vaticano'', sdružující ženy ve Vatikánu.{{Citace elektronické monografie [397] => | titul = Donne in Vaticano [398] => | url = https://donneinvaticano.org/en/ [399] => | datum přístupu = 2022-06-02 [400] => | jazyk = en-US [401] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220305002040/https://donneinvaticano.org/en/ [402] => | datum archivace = 2022-03-05 [403] => | nedostupné = ano [404] => }} [405] => [406] => === Jazyk === [407] => Vatikán nemá oficiálně stanovený žádný [[úřední jazyk]]. Na rozdíl od [[Svatý stolec|Svatého stolce]], který využívá [[Latina|latinu]], se k běžné komunikaci i pro úřední dokumenty používá [[italština]]. Objevují se zde však i jiné jazyky, protože obyvatelé pocházejí téměř z celého světa. Švýcarská garda dostává povely v [[Němčina|němčině]]. Každý příslušník této gardy pak skládá svou přísahu v mateřském jazyce – v [[Němčina|němčině]], [[Italština|italštině]], [[Francouzština|francouzštině]] či [[Rétorománština|rétorománštině]]. [408] => [409] => === Zdravotnictví === [410] => Vatikán nemá k dispozici žádná zařízení lékařské péče a jeho obyvatelé proto využívají ordinace a [[nemocnice]] v [[Itálie|Itálii]]. Naopak vysoké návštěvnosti nejen vatikánských, ale i italských občanů se těší [[Vatikánská lékárna]], založená roku [[1874]]. Vyhledávaná je mimo jiné i z toho důvodu, že nabízí produkty, které jsou v Itálii často nedostupné nebo výrazně dražší.{{Citace elektronického periodika [411] => | titul = CNS STORY: World's busiest pharmacy? Vatican drugstore offers cut-rate prices [412] => | periodikum = webarchive.loc.gov [413] => | url = http://www.catholicnews.com/data/stories/cns/0802820.htm [414] => | datum přístupu = 2022-06-19 [415] => | url archivu = http://webarchive.loc.gov/all/20080611005258/http://www.catholicnews.com/data/stories/cns/0802820.htm [416] => | datum archivace = 2008-06-11 [417] => }}{{Citace elektronického periodika [418] => | titul = L'OSSERVATORE ROMANO [419] => | periodikum = www.vatican.va [420] => | url = https://www.vatican.va/news_services/or/or_quo/interviste/2008/095q08a1.html [421] => | datum přístupu = 2022-06-19 [422] => }} [423] => [424] => == Vzdělávání a věda == [425] => Školy pro děti a mládež ve Vatikánu neexistují. Struktura obyvatelstva nevyžaduje existenci nižších stupňů vzdělávání a současně je Vatikán příliš malý na to, aby poskytl místo velkým vzdělávacím institucím. [[Svatý stolec]] však provozuje několik desítek vzdělávacích institucí se sídlem v Římě.{{Citace elektronického periodika [426] => | titul = Congregation for Catholic Education [427] => | periodikum = www.cir.va [428] => | url = http://www.cir.va/content/cec/en.html [429] => | datum přístupu = 2022-06-18 [430] => }}{{Citace monografie [431] => | titul = Pontifical universities in Rome [432] => | url = https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Pontifical_universities_in_Rome&oldid=1093656246 [433] => | poznámka = Page Version ID: 1093656246 [434] => | jazyk = en [435] => }} Patří mezi ně: [436] => [437] => * [[Papežská univerzita Gregoriana]] [438] => * [[Papežská univerzita Urbaniana]] [439] => * [[Papežská univerzita svatého Tomáše Akvinského]] [440] => * [[Papežská univerzita Svatého Kříže]] [441] => * [[Papežská lateránská univerzita]] [442] => [443] => Při [[Vatikánský apoštolský archiv|Vatikánském apoštolském archivu]] působí také specializovaná škola, zaměřená na [[archivnictví]] a některé [[pomocné vědy historické]] – [[Scuola Vaticana di Paleografia, Diplomatica e Archivistica|''Scuola Vaticana di Paleografia, Diplomatica e Archivistica'']].{{Citace elektronického periodika [444] => | titul = Home Page Scuola Vaticana Paleografia [445] => | periodikum = www.scuolavaticanapaleografia.va [446] => | url = http://www.scuolavaticanapaleografia.va/content/scuolavaticanapaleografia/it.html [447] => | jazyk = it [448] => | datum přístupu = 2023-01-02 [449] => }} [[Vatikánská apoštolská knihovna]] provozuje školu, zaměřenou na [[knihovnictví]] – ''Scuola Vaticana di Biblioteconomia.{{Citace elektronického periodika [450] => | titul = Scuola Vaticana di Biblioteconomia [451] => | periodikum = www.vaticanlibrary.va [452] => | url = https://www.vaticanlibrary.va/it/scuola-biblioteconomia/ [453] => | datum přístupu = 2023-01-02 [454] => }}'' [455] => [456] => Na pomezí vzdělávání a vědy stojí '''papežské akademie'''. K roku 2022 existovaly:{{Citace elektronického periodika [457] => | titul = Pontifical Academies [458] => | periodikum = www.theologia.va [459] => | url = http://www.theologia.va/content/cultura/en/collegamenti/accademie-pontificie.html [460] => | datum přístupu = 2023-03-31 [461] => }} [462] => [463] => * [[Papežská akademie výtvarných umění a literatury]] (''Pontificia Insigne Accademia di Belle Arti e Letteratura dei Virtuosi al Pantheon'') – rok založení ''[[1542]]'' [464] => * [[Papežská akademie věd]] (''Pontificia Accademia delle Scienze'') – rok založení [[1603]] [465] => * [[Papežská církevní akademie]] (''Pontificia Accademia Ecclesiastica'') – rok založení [[1701]] [466] => * [[Papežská teologická akademie]] (''Pontificia Accademia di Teologia'') – rok založení [[1718]] [467] => * [[Papežská římská archeologická akademie]] (''Pontificia Accademia Romana di Archeologia'') – rok založení [[1810]] [468] => * [[Papežská akademie sv. Tomáše Akvinského]] (''Pontificia Accademia di San Tommaso d'Aquino'') ''–'' rok založení [[1879]] [469] => * [[Papežská akademie Cultorum Martyrum]] (''Pontificia Academia Cultorum Martyrum)'' ''–'' rok založení [[1879]] [470] => * [[Papežská akademie společenských věd]] (''Pontificia Accademia delle Scienze Sociali'') ''–'' rok založení [[1994]] [471] => * [[Papežská akademie pro život]] (''Pontificia Accademia Pro Vita'') ''–'' rok založení [[1994]] [472] => * [[Papežská mezinárodní mariánská akademie]] (''Pontificia Academia Mariana Internationalis) –'' rok založení [[1946]] [473] => * [[Papežská latinská akademie]] (''Pontificia Academia Latinitatis'') – rok založení [[2012]] [474] => [475] => Vědeckému pozorování se věnuje rovněž [[Vatikánská observatoř]], která od roku [[1935]] sídlí kvůli světelnému znečištění v [[Castel Gandolfo]] mimo městský stát Vatikán.{{Citace elektronického periodika [476] => | titul = Home [477] => | periodikum = Vatican Observatory [478] => | url = https://www.vaticanobservatory.va/en/ [479] => | jazyk = en-gb [480] => | datum přístupu = 2023-03-31 [481] => }} [482] => [483] => == Kultura == [484] => {{viz též|Vatikánská kuchyně}} [485] => [[Soubor:Michelangelo - Creation of Adam (cropped).jpg|vlevo|náhled|''[[Michelangelo Buonarroti|Michelangelovo]] [[Stvoření Adama]]'']] [486] => [[Soubor:Michelangelo Merisi da Caravaggio - The Entombment - WGA04148.jpg|vlevo|náhled|253x253bod|[[Caravaggio]]vo ''Snímání z kříže'']] [487] => [[Soubor:Laocoon and His Sons.jpg|náhled|''[[Láokoón a jeho synové]]'']] [488] => Vatikán je domovem jedněch z nejslavnějších uměleckých památek na světě. V roce 1984 byl zapsán na [[Světové dědictví|Seznam světového kulturního dědictví UNESCO]].{{Citace elektronického periodika [489] => | příjmení = [490] => | jméno = [491] => | titul = Vatican City [492] => | periodikum = whc.unesco.org [493] => | vydavatel = [494] => | url = http://whc.unesco.org/en/list/286 [495] => | datum vydání = [496] => | jazyk = en [497] => | url archivu = [498] => | datum přístupu = 2018-11-20 [499] => }} Jde o jediný zápis celého státu na tento seznam. Navíc je území Vatikánu podle [[Haagské úmluvy]] z roku [[1954]] zvlášť chráněno jako významná kulturní památka v případě válečného konfliktu. [500] => [501] => [[Bazilika svatého Petra|Bazilika sv. Petra]], k jejímž architektům patří [[Donato Bramante]], [[Michelangelo Buonarroti]], [[Giacomo della Porta]], [[Carlo Maderno]] a [[Gian Lorenzo Bernini]], je skvostem [[Renesanční architektura|renesanční architektury]]. [502] => [503] => [[Sixtinská kaple]] je známá svými [[freska]]mi, od umělců jako byli [[Perugino]], [[Domenico Ghirlandaio]] a [[Sandro Botticelli]]. Na stropě je proslulá nástěnná malba ''[[Poslední soud (Michelangelo)|Poslední soud]]'' od Michelangela nebo jeho ''[[Stvoření Adama]]''.{{Citace elektronického periodika [504] => | příjmení = Poláčková [505] => | jméno = Andrea [506] => | titul = Sixtinská kaple: Nenáviděný i obdivovaný obraz nebes [507] => | periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost [508] => | url = https://www.stoplusjednicka.cz/sixtinska-kaple-nenavideny-i-obdivovany-obraz-nebes [509] => | datum vydání = 2017-07-16 [510] => | jazyk = en [511] => | datum přístupu = 2022-05-06 [512] => }} K umělcům, kteří vyzdobili interiéry dalších prostor ve Vatikánu, patří i [[Raffael Santi]] a [[Fra Angelico]]. Například v severním křídle [[Apoštolský palác|Apoštolského paláce]] se nachází [[Raffaelovy sály]], z nichž nejznámějším je Síň segnatura, kde lze spatřit proslulé Raffaelovy fresky ''[[Athénská škola]]'' nebo ''[[Disputace o Svátosti oltářní]]''.{{Citace elektronického periodika [513] => | příjmení = Krčmová [514] => | jméno = Michaela [515] => | titul = Cesta za tajemstvím Raffaela Santiho [516] => | periodikum = Plus [517] => | vydavatel = Český rozhlas [518] => | url = https://plus.rozhlas.cz/cesta-za-tajemstvim-raffaela-santiho-8181225 [519] => | datum vydání = 2020-04-11 [520] => | jazyk = cs [521] => | datum přístupu = 2022-05-06 [522] => }} [523] => [524] => Mimořádný historický, vědecký a kulturní význam mají též [[Vatikánská apoštolská knihovna]] a sbírky [[Vatikánská muzea|Vatikánských muzeí]]. [[Soubor:Codex Vaticanus, XXI Targi Wydawców Katolickich 2015-05-03 0019.JPG|náhled|[[Vatikánský kodex|''Vatikánský kodex'']]]]Vatikánská knihovna ve svých sbírkách opatruje největší sbírku [[Rukopis|rukopisů]] na světě (přes 80 000) a kolem 1 600 000 tištěných knih, včetně téměř 9000 prvotisků ([[Inkunábule|inkunábulí]]), vzácných knih vytištěných v počátcích [[knihtisk]]u.{{Citace elektronického periodika [525] => | titul = History [526] => | periodikum = www.vaticanlibrary.va [527] => | url = https://www.vaticanlibrary.va/en/the-library/history-of-BAV.html [528] => | datum přístupu = 2023-01-04 [529] => }} Pečuje ale i o rozsáhlé sbírky mincí a medailí, grafické listy a fotografie. Byla založena v polovině [[15. století]] [[Mikuláš V.|Mikulášem V.]] Jednou z nejcennějších knih, které má tato instituce ve svých sbírkách, je [[Vatikánský kodex]] – jeden z nejstarších a nejlépe dochovaných rukopisů řecké [[bible]]. Unikátem jsou též [[Bodmerovy papyry]] 14–15, jež obsahují [[Evangelium podle Lukáše|Lukášovo]] a [[Evangelium podle Jana|Janovo evangelium]] z roku 200.{{Citace elektronického periodika [530] => | příjmení = [531] => | jméno = [532] => | titul = Vatikánská knihovna znovu otevřena, ukrývá literární poklady [533] => | periodikum = ČT24 [534] => | vydavatel = Česká televize [535] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1315866-vatikanska-knihovna-znovu-otevrena-ukryva-literarni-poklady [536] => | datum vydání = 20. 9. 2010 [537] => | jazyk = cs [538] => | datum přístupu = 2021-05-28 [539] => }} [540] => [541] => V [[17. století]] byl z Vatikánské knihovny vyčleněn [[Vatikánský apoštolský archiv]], který uchovává miliony dokumentů [[Svatý stolec|Svatého stolce]] – státní písemnosti, korespondenci, účetní knihy a další dokumenty, včetně archivů vybraných [[Klášter|klášterů]] a [[Řád (církev)|řádů]] z [[8. století|8.]]–[[20. století]]. Vzhledem k významu a rozsáhlé činnosti středověké papežské kanceláře zachovává archiv nedocenitelné podklady pro dějiny téměř celé [[Evropa|Evropy]]. [542] => [543] => Unikátní filmové snímky uchovává [[Vatikánská filmotéka]].{{Citace elektronického periodika [544] => | titul = Vatican Film Library [545] => | periodikum = www.comunicazione.va [546] => | url = https://www.comunicazione.va/en/filmoteca-vaticana.html [547] => | jazyk = en [548] => | datum přístupu = 2022-12-18 [549] => }} [550] => [551] => [[Vatikánská muzea]] jsou jedním z největších komplexů uměleckých sbírek na světě. Založil je papež [[Julius II.]] Unikátní je sbírka antických soch, která obsahuje skvosty jako jsou ''[[Láokoón a jeho synové]], [[Augustus z Prima Porty]]'' nebo ''[[Apollón Belvederský]]''. Součástí je [[pinakotéka]], kde lze spatřit například [[Raffael Santi|Raffaelovo]] ''[[Korunování Panny Marie (Raffael)|Korunování Panny Marie]]'', nedokončený obraz ''Svatý Jeroným na poušti'' [[Leonardo da Vinci|Leonarda da Vinciho]] nebo [[Caravaggio]]vo ''Snímání z kříže.'' Povětšinou jde o skvosty [[Renesanční malířství|renesančního malířství]], ale v roce 1973 byla zřízena i sbírka moderního duchovního umění, kde lze nalézt obrazy [[Vincent van Gogh|Vincenta van Gogha]], [[Paul Gauguin|Paula Gauguina]], [[Marc Chagall|Marca Chagalla]], [[Paul Klee|Paula Klee]], [[Salvador Dalí|Salvadora Dalího]] nebo [[Pablo Picasso|Pabla Picassa]]. [552] => [553] => Součástí Vatikánských muzeí je i Etruské či Egyptské muzeum, kde je řada významných archeologických památek, například [[Starověký Egypt|staroegyptské]] [[sarkofág]]y z 3. tisíciletí př. n. l.{{Citace elektronického periodika [554] => | příjmení = Bělohubá [555] => | jméno = Petra [556] => | titul = Vatikánská muzea: nejpřepychovější prostory světa [557] => | periodikum = Radynacestu.cz [558] => | url = https://www.radynacestu.cz/magazin/vatikanska-muzea/ [559] => | datum přístupu = 2021-05-28 [560] => }} [561] => [562] => === Hudba === [563] => Hudba ve Vatikánu je úzce spjatá s potřebami církve. Mezi významná hudební tělesa patří [[Sbor Sixtinské kaple]],{{Citace elektronického periodika [564] => | titul = Home [565] => | periodikum = Cappella Musicale Pontificia [566] => | url = https://www.cappellamusicalepontificia.org/ [567] => | jazyk = it-IT [568] => | datum přístupu = 2023-03-31 [569] => }} ale působí zde také kapela vatikánských četníků či Švýcarské gardy. [570] => [[Soubor:Prince Albert of Monaco with Vatican football players.jpg|náhled|176x176pixelů|''Vatikánský fotbalový tým při přátelském utkání v Monaku'']] [571] => [572] => === Sport === [573] => Ve Vatikánu funguje [[Vatikánská fotbalová reprezentace|fotbalový klub]], kriketové a atletické družstvo. Členy jsou občané a zaměstnanci Vatikánu, duchovní i laici mnoha národností. Patronát nad [[Sport ve Vatikánu|sportovními kluby Vatikánu]] má [[Papežská rada pro kulturu]].{{Citace elektronického periodika [574] => | titul = Sports [575] => | periodikum = www.cultura.va [576] => | url = http://www.cultura.va/content/cultura/en/dipartimenti/sport.html [577] => | datum přístupu = 2022-07-02 [578] => }} [579] => [580] => == Zajímavosti == [581] => [[Soubor:Watykan Plac sw Piora kolumnada Berniniego.JPG|náhled|250px|Apoštolský palác (za Berniniho kolonádou)]] [582] => * Vatikán chce „do roku 2020 pokrývat z 20 procent svou energetickou potřebu z obnovitelných zdrojů“, jak vytyčila [[Evropská unie]]. Prvním krokem byla instalace solárních panelů na střechu auly Pavla VI. Dále dojde k omezení počtu automobilů, které mohou vjíždět na území Vatikánu a parkovat na něm. V budoucnu se uvažuje i o zabudování dalších solárních panelů na jiné budovy.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://interier.mise.cz/clanky/vatikan-zacne-vyuzivat-slunecnich-kolektoru.html |datum přístupu=2010-06-02 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090211034900/http://interier.mise.cz/clanky/vatikan-zacne-vyuzivat-slunecnich-kolektoru.html |datum archivace=2009-02-11 |nedostupné=ano }} [583] => * Vatikán není členem [[Organizace spojených národů|OSN]] (jako jeden z mála států) a nepodepsal například [[Všeobecná deklarace lidských práv|"Všeobecnou deklaraci lidských práv"]] či "Konvenci o právech handicapovaných osob". [584] => * Vatikán není členem [[Evropská unie|Evropské unie]] ani [[Evropská měnová unie|Evropské měnové unie]], ale díky měnové unii s [[Itálie|Itálií]] smí razit své originální euromince. [585] => * V letech [[1929]]–[[1969]] platil ve Vatikánu podle Lateránských smluv [[Trest smrti ve Vatikánu|trest smrti]], určený pro případné [[Atentát|atentátníky]] na papeže (nikdy nebyl aplikován). [586] => [587] => == Odkazy == [588] => [589] => === Reference === [590] => [591] => [592] => === Literatura === [593] => * [[František X. Halas|HALAS, F. X.]]: ''Fenomén Vatikán''. Brno: CDK 2004. {{ISBN|80-7325-034-9}}. [594] => [595] => === Související články === [596] => [597] => * [[Seznam článků souvisejících s Vatikánem]] [598] => * [[Papež]] [599] => * [[Papežský stát]] [600] => * [[Římskokatolická církev]] [601] => * [[Svatý stolec]] [602] => * [[Papežská kurie]] [603] => * [[Vatikánská muzea]] [604] => * [[Lateránské smlouvy]] [605] => * [[Základní zákon státu Vatikán]] [606] => * [[Papežská komise pro Městský stát Vatikán]] [607] => * [[Governatorát Městského státu Vatikán]] [608] => * [[Vatikánská kuchyně]] [609] => * [[Státní pečeť Vatikánu]] [610] => [611] => === Externí odkazy === [612] => * {{Commonscat}} [613] => * {{Otto|heslo=Vatikán}} [614] => * {{Wikizdroje|dílo=Smlouva mezi Českou republikou a Svatým stolcem}} [615] => * {{Wikislovník|heslo=Vatikán}} [616] => * {{Wikicitáty|téma=Vatikán}} [617] => * {{Osmrelace|36989}} [618] => * {{it}}, {{en}}, {{fr}}, {{de}}, {{es}} [http://www.vaticanstate.va/ Městský stát Vatikán] oficiální stránky [619] => * {{cs}} [http://www.christnet.eu/magazin/clanek.asp?clanek=3182 ''Nejmenší stát světa, Vatikán, slaví osmdesátiny''] – článek na [[ChristNet.cz]] [620] => * {{cs}} [https://web.archive.org/web/20100428235707/http://www.eurovikendy365.cz/italie/rim/vatikan/ Vatikán] informace o Vatikánu [621] => * {{cs}} [http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=14186 Rádio Vaticana – Městský stát Vatikán má novou legislativu o udělování občanství] [622] => * {{Citace elektronické monografie [623] => | titul = Vatican - Amnesty International Report 2011 [624] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/vatican/report-2011 [625] => | datum přístupu = 2011-08-21 [626] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [627] => | jazyk = anglicky [628] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110826131405/http://amnesty.org/en/region/vatican/report-2011 [629] => | datum archivace = 2011-08-26 [630] => | nedostupné = ano [631] => }} [632] => * {{Citace elektronické monografie [633] => | korporace = Bureau of European and Eurasian Affairs [634] => | titul = Background Note: Holy See [635] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/3819.htm [636] => | datum vydání = 2011-03-08 [637] => | datum přístupu = 2011-08-21 [638] => | vydavatel = U.S. Department of State [639] => | jazyk = anglicky [640] => }} [641] => * {{Citace elektronické monografie [642] => | korporace = CIA [643] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [644] => | titul = The World Factbook - Holy See (Vatican City) [645] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/vt.html [646] => | datum aktualizace = 2011-05-25 [647] => | datum přístupu = 2011-08-21 [648] => | jazyk = anglicky [649] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190107082440/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/vt.html%20 [650] => | datum archivace = 2019-01-07 [651] => | nedostupné = ano [652] => }} [653] => * {{Citace elektronické monografie [654] => | titul = Vatican City [655] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/623972/Vatican-City [656] => | datum přístupu = 2011-08-21 [657] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [658] => | jazyk = anglicky [659] => }} [660] => [661] => {{Monarchie}} [662] => {{Městské státy}} [663] => {{Evropa}} [664] => {{Autoritní data}} [665] => {{Portály|Vatikán}} [666] => [667] => [[Kategorie:Vatikán| ]] [668] => [[Kategorie:Státy Evropy]] [669] => [[Kategorie:Vnitrozemské státy]] [670] => [[Kategorie:Evropské monarchie]] [671] => [[Kategorie:Enklávy]] [672] => [[Kategorie:Světové dědictví v Evropě]] [673] => [[Kategorie:Geografie Říma]] [674] => [[Kategorie:Teokracie]] [675] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1929]] [676] => [[Kategorie:Městské státy]] [677] => [[Kategorie:Nekropole]] [678] => [[Kategorie:Svatý stolec]] [679] => [[Kategorie:Křesťanská poutní místa]] [680] => [[Kategorie:Evropské mikrostáty]] [] => )
good wiki

Vatikán

Vatikán, plným názvem Městský stát Vatikán, je vnitrozemský městský stát tvořící enklávu uvnitř Říma, hlavního města Itálie. S rozlohou přibližně 49 hektarů a méně než tisíci obyvateli je to nejmenší stát na světě, pokud jde o počet obyvatel i rozlohu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Svatý stolec','1929','Itálie','Lateránské smlouvy','Italština','papež','Vatikánská muzea','Papežský stát','Řím','Latina','Římskokatolická církev','Apoštolský palác'

1929

Itálie

Italština

Latina

Papež

Řím