Array ( [0] => 15517081 [id] => 15517081 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Řím [uri] => Řím [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Neověřeno}} [1] => {{Různé významy|tento=městě}} [2] => {{Infobox - sídlo světa [3] => | jméno = Řím [4] => | originální jméno = Comune di Roma [5] => | obrázek = Rome Montage 2017.png [6] => | popisek = po směru ručiček: [[Koloseum]], [[Bazilika svatého Petra]], [[Andělský hrad]], [[Andělský most]], [[Fontána di Trevi]] a [[Pantheon]] [7] => | znak = Insigne Romanum coronatum.svg [8] => | vlajka = Flag of Rome.svg [9] => | stát = Itálie [10] => | pojem vyššího celku = [[Regiony v Itálii|Region]] [11] => | název vyššího celku = [[Lazio]] [12] => | pojem nižšího celku = [[Metropolitní města v Itálii|Metropolitní město]] [13] => | název nižšího celku = [[Metropolitní a hlavní město Řím|Řím]] [14] => | rozloha = 1285 [15] => | nadmořská výška = 21 [16] => | psč = 00121 - 00199 [17] => | telefonní předvolba = [18] => | starosta = [[Roberto Gualtieri]], [[Demokratická strana (Itálie)|PD]] [19] => | administrativní dělení = [20] => | etnické složení = [21] => | náboženské složení = [22] => }} [23] => [[Soubor:Roma_Plan.jpg |náhled|upright=1.2|Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275]] [24] => [[Soubor:Pantheon (Rome) - Right side and front.jpg|náhled|upright=0.9|[[Pantheon]] (Santa Maria Rotonda, 2. stol.)]] [25] => [[Soubor:Colosseo 2020.jpg|náhled|upright=0.9|[[Koloseum]]]] [26] => [[Soubor:Petersdom_von_Engelsburg_gesehen.jpg|náhled|upright=0.9|[[Bazilika svatého Petra]]]] [27] => [28] => '''Řím''' ([[italština|italsky]] a [[latina|latinsky]] ''Roma'', přezdívaný též ''Věčné město'') je hlavní město [[Itálie]], oblasti [[Lazio]] a [[Metropolitní město Řím|provincie Roma]]. Leží na řece [[Tibera|Tibeře]] asi 27 km od pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Řím je největším italským a třetím nejlidnatějším městem v EU, politickým, hospodářským a kulturním centrem mimořádně bohatým na umělecké a historické památky. Jeho rozsáhlé historické centrum je součástí [[Světové dědictví|Světového dědictví]] UNESCO. [29] => [30] => Vzhledem k založení před více než 2 700 lety (podle římské tradice roku [[753 př. n. l.]]) patří k nejstarším městům v Evropě. Po staletí byl Řím hlavním městem [[Starověký Řím|Římské říše]], největší evropské velmoci [[starověk]]u, a kolem roku 100 počet jeho obyvatel přesáhl 1,6 milionu. Město se stalo centrem křesťanství a dodnes je poutním místem. Původně římský jazyk [[latina]] je základem mnoha evropských jazyků, [[římské právo]] vzorem pro mnoho právních a politických systémů a původně římské písmo se jako [[latinka]] stalo nejrozšířenějším písmem na světě. [31] => [32] => Ve městě sídlí čtyři státní, šestnáct soukromých a sedm papežských univerzit, italská Akademie věd, hlavní italská média a řada mezinárodních organizací. Na území města leží samostatný stát [[Vatikán]], sídlo [[papež]]e, hlavy [[Římskokatolická církev|katolické církve]]. [33] => [34] => == Geografie == [35] => Město leží ve vzdálenosti 27 kilometrů od [[Tyrhénské moře|Tyrhénského moře]] v krajině nazývané ''[[Campagna Romana|Campagna di Roma]]'' . [36] => [37] => Historické město se rozkládalo na "[[Sedm římských pahorků|sedmi pahorcích]]" na levém břehu řeky [[Tibera|Tibery]] (''Tevere''): [38] => * [[Kapitol]], lat. ''Capitolinus Mons'', it. ''Campidoglio'' [39] => * [[Aventin]], lat. ''Collis Aventinus'', it. ''Monte Aventino'' [40] => * [[Palatin (Řím)|Palatin]], lat. ''Collis Palatinus'' [41] => * [[Caelius]], lat. ''Collis Caelius'' [42] => * [[Kvirinál]], lat. ''Collis Quirinalis'', dnes sídlo italského prezidenta [43] => * [[Viminál]], lat. ''Collis Viminalis'' [44] => * [[Esquilin]], lat. ''Collis Esquilinus'' [45] => Mezi pahorky protékalo ve starověku několik říček tvořících bažiny. Nejznámější bažinou byla ''Caprea palus'' u ústí říčky Petronia do Tibery. Nejvyšším bodem italské metropole je [[Monte Mario]] (139 m n. m.). Nepatří však k [[Sedm římských pahorků|Sedmi římským pahorkům]] (lat. ''Septimontium''), protože leží na pravém břehu [[Tibera|Tibery]], za hranicemi starověkého města. Východně od města začíná hornatý kraj [[Abruzzo|Abruzzi]], na severovýchodě [[Sabinské hory]] a na jihu [[Albanské hory]]. [46] => [47] => == Historie == [48] => {{Podrobně|Dějiny Říma}} [49] => S dějinami se návštěvník Říma setkává na každém kroku a dochované památky pokrývají víc než dvě tisíciletí. Řím vznikl spojením několika osad, podle legendy roku [[753 př. n. l.]], a od počátku [[7. století př. n. l.]] mu vládli [[Etruskové|etruští]] králové; název ''Roma'' je snad podle etruského rodu ''Ruma''. Po roce [[509 př. n. l.]], kdy byli králové vyhnáni, vznikla [[Starověký Řím|římská republika]]. Ve 4. století př. n. l. dostalo město první kamennou [[Serviova hradba|hradbu]], do roku [[270 př. n. l.]] republika postupně zabrala většinu území [[Apeninský poloostrov|Apeninského poloostrova]] a pak obrátila pozornost k zámořským državám. Do [[1. století]] n. l. se zmocnila velké části [[Španělsko|Španělska]], severní [[Afrika|Afriky]] a [[Řecko|Řecka]]. Rozpínající se říše nabízela příležitosti mocichtivým jednotlivcům a konflikty mezi silnými osobnostmi vedly nakonec k opuštění republikánského zřízení. Nějakou dobu říši vládl diktátorsky [[Julius Caesar]], jehož synovec [[Augustus|Octavianus]] jako první římský císař přijal titul Augustus (Vznešený). Za Augusta se z města, budovaného dosud převážně z cihel, stal reprezentativní střed říše. Vznikaly veřejné budovy, fóra, [[lázně]], cirky, [[palác]]e a hlavním stavebním materiálem se stal [[mramor]]. Roku 275 n. l. bylo město v rozloze 13,7 km2 obehnáno [[Aurelianova hradba|Aurelianovou hradbou]]. [50] => [51] => Za vlády [[Augustus|Augustovy]] se narodil [[Ježíš Kristus]], a přestože [[Křesťanství|křesťané]] byli až do 4. století [[Pronásledování křesťanů|pronásledováni]], nové náboženství se prosadilo a Řím se stal jeho centrem. V průběhu 3. a 4. století ovšem poklesl význam Říma jako politického centra, císařové upřednostňovali jako svá sídla jiná města. S konečnou platností přenesl své sídlo na východ do nově vznikajícího města [[Konstantinopol]]e císař [[Konstantin I. Veliký]]. Řím sice nadále zůstával sídlem senátu a legislativním hlavním městem Římské říše, ale s jeho upadajícím vlivem upadalo i město. Roku [[410]] město dobyli a po dobu několika dní plenili [[Alarich I.|Alarichovi]] [[Vizigóti]], v roce [[455]] pak [[Vandalové]] pod vedením [[Geiserich]]a. Počet obyvatel klesl z 1,6 milionu až na 100 tisíc. [52] => [53] => Po pádu západořímské říše město obnovili [[papež]]ové, zejména [[Lev I. Veliký]] († [[461]]) a [[Řehoř I. Veliký]] († [[604]]) a po vpádu Vandalů, kteří pobořili mnoho starověkých staveb, byly roku [[852]] rozšířeny městské hradby. Od 9. století se opravovaly a stavěly nové kostely, hlavně kvůli poutníkům, ve městě však žilo jen asi 30 tisíc obyvatel. Město zůstalo papežským sídlem s výjimkou let 1309–1377, kdy papežové sídlili ve [[Francie|francouzském]] [[Avignon]]u (tzv. [[Avignonské zajetí]]). S nimi odešel i jejich dvůr a velká část vyšších vrstev, takže v roce [[1378]], kdy se sem papežové vrátili, žilo v ruinách Říma sotva 20 000 obyvatel. [54] => [55] => Své postavení centra západního křesťanství si Řím znovu získal v polovině 15. století, kdy za papeže [[Mikuláš V.|Mikuláše V.]] začala nákladná přestavba města v [[renesance|renesančním]] duchu. Roku 1506 začala stavba nové [[Bazilika svatého Petra|baziliky svatého Petra]] podle [[Donato Bramante|Bramanteho]] plánů, na níž se pak podíleli například [[Raffael Santi]], [[Michelangelo Buonarroti]] nebo [[Gian Lorenzo Bernini]]. Roku 1527 město vyplenili císařští vojáci, ale brzy začala jeho obnova v [[Barokní architektura|barokním]] duchu. Roku [[1629]] byla bazilika vysvěcena, většina starších staveb byla postupně obnovena a přestavěna a vzniklo množství nových. [56] => [57] => Během [[Risorgimento|sjednocování Itálie]] v 19. století dobyla italská armáda většinu [[papežský stát|papežského státu]] a v roce [[1870]] i Řím, který se [[1871]] stal hlavním městem sjednocené Itálie. Tím začal prudký nárůst počtu obyvatel, rozšiřování a modernizace města. Roku [[1923]], po tzv. [[Pochod na Řím|Pochodu na Řím]], se premiérem stal [[Benito Mussolini]], který od roku [[1925]] vládl jako diktátor. Roku [[1929]] vznikl [[lateránské smlouvy|Lateránskou smlouvou]] jako samostatný stát [[Vatikán]] a po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] roku [[1946]] se Itálie stala republikou. [[Římské smlouvy|Římskými smlouvami]] z roku [[1957]] vzniklo [[Evropské hospodářské společenství]] (EHS) a [[Evropské společenství pro atomovou energii|Euratom]] a Itálie se stala jejich členem. Roku [[1960]] se v Římě konaly [[Letní olympijské hry 1960|letní olympijské hry]] a v letech 1962–1965 [[druhý vatikánský koncil]]. Od roku [[1980]] je staré město a Vatikán na seznamu [[Světové dědictví|Světového dědictví UNESCO]]. [58] => [[Soubor:Italien Rom pan1.JPG|náhled|střed|upright=3.5| Panoráma Říma (Z kupole sv. Petra)]] [59] => [60] => === Jazyk === [61] => Původním jazykem Římanů byla [[latina]], která se později vyvinula v [[Italština|italštinu]] a další moderní [[románské jazyky]] a výrazně ovlivnila i další jazyky. Vývoj jazyka ovlivnily různé regionální dialekty, přičemž římské nářečí se jmenuje Romanesco neboli [[římština]]. Ve středověku byla spíše jihoitalským nářečím, blízkým [[neapolština|neapolštině]]. Vliv [[Florencie|florentské kultury]] během [[renesance]] způsobil změnu v nářečí, které se začalo více podobat [[toskánština|toskánštině]]. Až do 19. století se tyto změny omezily na hranice Říma, ale později se rozšířily do dalších částí [[Lazio|Lazia]]. Dnešní římštinou se mluví i za hranicemi města a je velmi podobná standardní italštině, ačkoli zůstává odlišná od ostatních nářečí Lazia. Literatura psaná římským nářečím zahrnuje díla takových autorů jako [[Giuseppe Gioachino Belli]], [[Trilussa]] a [[Cesare Pascarella]]. Soudobou římštinu představují populární herci jako [[Aldo Fabrizi]], [[Alberto Sordi]], [[Nino Manfredi]], [[Anna Magnani]], [[Grigi Proietti]], [[Enrico Montesano]] a [[Carlo Verdone]]. [62] => [63] => [[Soubor:Roma - Municipi numerata.png |náhled|upright=1.2|Členění města od roku 2013 (''municipia'') ]] [64] => [[Soubor:Plan Rome- Regiones.png |náhled|upright=1.0|Starověké členění (''regiones'') ]] [65] => [[Soubor:Roma rioni mappa.png |náhled|upright=1.0|Staré město (Municipio I) - členění na ''rioni'']] [66] => [67] => == Politika == [68] => V čele Říma stojí starosta ''(Sindaco)'', jenž je volen v [[přímá volba|přímé volbě]] na pětileté funkční období. Od října 2021 tuto funkci zastává [[Roberto Gualtieri]] za [[Demokratická strana (Itálie)|Demokratickou stranu]].{{Citace elektronického periodika [69] => | příjmení = [70] => | jméno = [71] => | odkaz na autora = [72] => | titul = Election Day ottobre 2021 {{!}} Comune di ROMA [73] => | periodikum = Eligendo [74] => | odkaz na periodikum = [75] => | vydavatel = Ministero dell'Interno [76] => | odkaz na vydavatele = [77] => | datum vydání = 2021-10-14 [78] => | datum přístupu = 2021-10-21 [79] => | url = https://elezioni.interno.gov.it/comunali/scrutini/20211003/scrutiniGI120700900 [80] => | issn = [81] => | jazyk = v italštině [82] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20211016034332/https://elezioni.interno.gov.it/comunali/scrutini/20211003/scrutiniGI120700900 [83] => | datum archivace = 2021-10-16 [84] => }} [85] => [86] => Legislativním sborem je Městské zastupitelstvo ''(Assemblea Capitolina)'', které má 49 členů a je voleno [[Poměrný volební systém|poměrným systémem]]. Volby probíhají společně s volbou guvernéra jednou za pět let. Jedno křeslo v zastupitelstvu je rezervováno pro starostu. [87] => [88] => === Výsledky posledních komunálních voleb (říjen 2021) === [89] => {| class=wikitable style=text-align:center [90] => |- [91] => |colspan=11|[[Soubor:Rome City Council 2021.svg|300px]] [92] => |- [93] => !colspan=2 rowspan=2|Kandidát [94] => !colspan=2|{{nowrap|Hlasy (I. kolo)}} [95] => !colspan=2|{{nowrap|Hlasy (II. kolo)}} [96] => !colspan=2 rowspan=2|Strany [97] => !colspan=2|Hlasy [98] => !rowspan=2|Mandáty [99] => |- [100] => !Abs. [101] => !% [102] => !Abs. [103] => !% [104] => !Abs. [105] => !% [106] => |- [107] => | rowspan=8 bgcolor="#EF3E3E" | [108] => | rowspan=8 align=left| '''[[Roberto Gualtieri]]''' [109] => | rowspan=8|299 976 [110] => | rowspan=8|27.0 [111] => | rowspan=8|565 352 [112] => | rowspan=8|60.2 [113] => | bgcolor="#EF1C27" | [114] => |align=left| {{nowrap|[[Demokratická strana (Itálie)|Demokratická strana]]}} [115] => | 166 194 [116] => | 16.4 [117] => | 19 [118] => |- [119] => | bgcolor="#E54C72" | [120] => |align=left| {{nowrap|Gualtieri starostou}} [121] => | 54 779 [122] => | 5.4 [123] => | 5 [124] => |- [125] => | bgcolor="#C72837" | [126] => |align=left| {{nowrap|[[Svobodní a rovní|Občanská ekologická levice]]}} [127] => | 20 501 [128] => | 2.0 [129] => | 2 [130] => |- [131] => | bgcolor="#ED146B" | [132] => |align=left| {{nowrap|Řím budoucnosti ([[Possibile|Pos]]–[[Volt Europa|Volt]])}} [133] => | 20 028 [134] => | 2.0 [135] => | 2 [136] => |- [137] => | bgcolor="#449192" | [138] => |align=left| {{nowrap|[[Solidární demokracie]]}} [139] => | 9 610 [140] => | 1.0 [141] => | 1 [142] => |- [143] => | bgcolor="#73C170" | [144] => |align=left| {{nowrap|[[Zelená Evropa]]}} [145] => | 9 354 [146] => | 0.9 [147] => | 1 [148] => |- [149] => | bgcolor="#DC143C" | [150] => |align=left| {{nowrap|[[Italská socialistická strana (2007)|Italská socialistická strana]]}} [151] => | 2 841 [152] => | 0.3 [153] => | 0 [154] => |- [155] => | colspan=2 align=left| {{nowrap|''[[Středolevicová koalice|Středolevice]] celkem''}} [156] => | ''283 307'' [157] => | ''27.9'' [158] => | ''30'' [159] => |- [160] => | rowspan=7 bgcolor="#0A6BE1" | [161] => | rowspan=7 align=left| Enrico Michetti [162] => | rowspan=7|334 548 [163] => | rowspan=7|30.1 [164] => | rowspan=7|374 577 [165] => | rowspan=7|39.9 [166] => | bgcolor="#03386A" | [167] => |align=left| {{nowrap|[[Bratři Itálie (politická strana)|Bratři Itálie]]}} [168] => | 176 809 [169] => | 17.4 [170] => | 5 [171] => |- [172] => | bgcolor="#008000" | [173] => |align=left| {{nowrap|[[Liga severu]]}} [174] => | 60 183 [175] => | 5.9 [176] => | 2 [177] => |- [178] => | bgcolor="#87CEFA" | [179] => |align=left| {{nowrap|[[Forza Italia (2013)|Forza Italia]] – [[Unie středu]]}} [180] => | 36 444 [181] => | 3.6 [182] => | 1 [183] => |- [184] => | bgcolor="#0A6BE1" | [185] => |align=left| {{nowrap|Michetti starostou}} [186] => | 25 048 [187] => | 2.5 [188] => | 1 [189] => |- [190] => | bgcolor="#E58321" | [191] => |align=left| {{nowrap|[[Cambiamo!|Změňme Řím]]}} [192] => | 18 659 [193] => | 1.8 [194] => | 0 [195] => |- [196] => | bgcolor="#0000AC" | [197] => |align=left| {{nowrap|Evropská liberální strana}} [198] => | 1 371 [199] => | 0.1 [200] => | 0 [201] => |- [202] => | colspan=2 align=left| {{nowrap|''[[Středopravicová koalice|Středopravice]] celkem''}} [203] => | ''318 514'' [204] => | ''31.4'' [205] => | ''9'' [206] => |- [207] => | bgcolor="#003399" | [208] => |align=left| {{nowrap|[[Carlo Calenda]]}} [209] => | 219 878 [210] => | 19.8 [211] => | – [212] => | – [213] => | bgcolor="#003399" | [214] => |align=left| {{nowrap|Calenda starostou ([[Akce (politická strana)|Az]]–[[Italia Viva|IV]]–[[Více Evropy|+Eu]])}} [215] => | 193 477 [216] => | 19.1 [217] => | 5 [218] => |- [219] => | rowspan=4 bgcolor="#FFEB3B" | [220] => | rowspan=4 align=left| [[Virginia Raggi]] [221] => | rowspan=4|211 936 [222] => | rowspan=4|19.1 [223] => | rowspan=4|– [224] => | rowspan=4|– [225] => | bgcolor="#FFEB3B" | [226] => |align=left| {{nowrap|[[Hnutí pěti hvězd]]}} [227] => | 111 668 [228] => | 11.0 [229] => | 4 [230] => |- [231] => | bgcolor="#F7B233" | [232] => |align=left| {{nowrap|Raggi starostkou}} [233] => | 43 581 [234] => | 4.3 [235] => | 1 [236] => |- [237] => | bgcolor="#FFFFFF" | [238] => |align=left| {{nowrap|Ostatní strany}} [239] => | 24 333 [240] => | 2.4 [241] => | 0 [242] => |- [243] => | colspan=2 align=left| {{nowrap|''Koalice M5S celkem''}} [244] => | ''179 582'' [245] => | ''17.7'' [246] => | ''5'' [247] => |- [248] => | bgcolor="#FFFFFF" | [249] => |align=left| {{nowrap|Ostatní kandidáti}} [250] => | 43 574 [251] => | 3.9 [252] => | – [253] => | – [254] => | bgcolor="#FFFFFF" | [255] => |align=left| {{nowrap|Ostatní strany}} [256] => | 39 958 [257] => | 4.0 [258] => | 0 [259] => |- [260] => | colspan=2 align=left| {{nowrap|'''Kandidáti celkem'''}} [261] => | '''1 109 912''' [262] => | '''100''' [263] => | '''939 929''' [264] => | '''100''' [265] => | colspan=2 align=left| {{nowrap|'''Strany celkem'''}} [266] => | '''1 014 838''' [267] => | '''100''' [268] => | '''49''' [269] => |- [270] => |} [271] => [272] => == Územní organizace města == [273] => Od roku 2013 se Řím dělí na 15 čtvrtí (''municipio'', '''M.'''), číslovaných jako Řím I až Řím XV (M. I až M. XV). Každá má vlastní volené zastupitelstvo a starostu. Čtvrť Řím I odpovídá starověkému a středověkému městu, jak je vymezila [[Aurelianova hradba]] ze 3. století n. l., a tradičně se dělí na 22 ''rioni''. [274] => [275] => === Historické členění === [276] => Za krále [[Servius Tullius|Servia Tullia]] se Řím dělil na čtyři ''regiones'', které odpovídaly městským ''tribus''. Za vlády císaře [[Augustus|Augusta]] se mezi léty 12 a 7 př. n. l. město rozdělilo na 14 ''regiones'', původně pouze číslovaných. Teprve později dostaly jména a toto dělení vydrželo až do středověku. [277] => [278] => Od 14. století se město začalo dělit na zprvu 12 ''rioni'', kterých dělením postupně přibývalo, až roku 1921 dosáhl jejich počet 22. S výjimkou ''rione'' XXII Prati (na pravém břehu Tibery severně od [[Vatikán]]u) leží všechna uvnitř Aureliovy hradby, označují se zkráceně '''R.''' a tvoří dnes ''municipio'' Řím I. [279] => [280] => Už koncem 19. století město staré hradby přesáhlo a nové čtvrti vně hradeb se od roku 1921 začaly označovat jako ''quartiere'' ('''Q.''') I až XXXV, další sídla jako ''suburbia'', zkráceně '''S.''', a ještě vzdálenější pás jako ''zone'' ('''Z.''') I až LIX. Jiné, často spontánně vzniklé sídelní jednotky, se označují jako ''frazioni'', ''zone O'' atd. [281] => [282] => Teprve roku 1972 radikální reforma celé území velkého Říma rozdělila na 20 administrativních čtvrtí (''circonscrizione'', od roku 2001 ''municipio'') a roku 2013 byl jejich počet snížen na 15. [283] => [284] => == Doprava == [285] => Řím má tři '''letiště''', nejvýznamnější je [[letiště Řím-Fiumicino]] jihozápadně od města, které v roce 2018 odbavilo téměř 43 milionů cestujících. Starší a menší [[Letiště Řím Ciampino|Ciampino]] jihovýchodně od města užívají hlavně nízkonákladové společnosti a [[letiště Řím-Urbe]] severně od města slouží hlavně pro soukromé lety. [286] => [287] => Město je významný '''železniční''' uzel s hlavním [[Nádraží Roma Termini|nádražím Termini]] blízko středu města; se 400 tisíci cestujícími denně patří k nejrušnějším nádražím v Evropě. Pro dálkové rychlíky, které Římem projíždějí, slouží od roku 2011 rekonstruované nádraží [[Nádraží Roma Tiburtina|Roma-Tiburtina]] na severovýchodě města. Vedle toho má Řím ještě 6 nádraží pro lokální dopravu. [288] => [289] => '''Silniční''' doprava je v Římě velký problém. Město má sice dálniční obchvat (GRA) zhruba ve vzdálenosti 10 km od centra, vlastní město však má stále starověkou hvězdicovou strukturu hlavních ulic. Všichni tak musí jezdit přes centrum města, které je velmi často zablokované. V řadě oblastí proto platí režim omezeného provozu (ZTL), kdy sem auta smějí zajíždět jen v nočních hodinách a mezi 6 a 18 hodinou jen na zvláštní povolení. Naopak v jiných oblastech ([[Trastevere]], [[San Lorenzo (Řím)|San Lorenzo]], [[Testaccio]]) platí zákaz vjezdu v nočních hodinách. Radnice bohužel vydávají příliš mnoho výjimek, takže opatření nejsou účinná. Autobusy platí při vjezdu do města velmi vysoké mýtné (až 210 EUR) a nesmějí tu vůbec parkovat. [290] => [291] => [[Soubor: Roma Metropolitana e Ferrovia 2012.png |náhled|upright=1.6| Linky metra a příměstských železnic (FR)]] [292] => '''Veřejná doprava''' je v Římě často přetížena. Jsou zde v provozu tři linky [[Metro v Římě|metra]], A, B a C o celkové délce asi 60 km (2018), které však obcházejí historické jádro, kde by výstavba tunelů mohla způsobit velké škody. Vedou poměrně daleko za město, kde se také rozvětvují, nárokům však nemohou stačit. [293] => [294] => '''Tramvajová''' doprava byla ve městě zahájena už roku 1877, v roce 2014 provozovala městská dopravní společnost [[ATAC]] šest linek o celkové délce 51,3 km a se 192 zastávkami. Od roku 2005 je po dlouhé přestávce opět v provozu jedna trolejbusová linka o délce 11,3 km. Autobusovou síť tvoří asi 350 linek s více než 8 000 zastávkami. [295] => [296] => == Památky == [297] => Mezi nejznámější pamětihodnosti patří [[Koloseum]], [[Forum Romanum]], [[Pantheon]], [[Andělský hrad]], [[bazilika Panny Marie Sněžné]] (''S. Maria Maggiore''), [[Lateránská bazilika]], [[bazilika svatého Petra]] a [[Sixtinská kaple]] ve [[Vatikán]]u, náměstí [[Piazza Navona]], [[Španělské schody]] a [[fontána di Trevi]]. [298] => [299] => Tradiční poutnický okruh tvořily čtyři papežské baziliky ([[Bazilika svatého Petra|svatého Petra]], [[Lateránská bazilika|svatého Jana v Lateránu]], [[bazilika Panny Marie Sněžné|Panny Marie Sněžné]], [[Bazilika svatého Pavla za hradbami|svatého Pavla za hradbami]] a dále [[Bazilika svatého Vavřince za hradbami|svatého Vavřince za hradbami]], svatého Kříže v Jeruzalémě a svatého Šebastiána v katakombách. [300] => [301] => [[Soubor:RomaArcoGianoCostantino1.JPG|náhled|Janusův oblouk na Forum Boarium]] [302] => [303] => === Antické památky === [304] => Nejznámější starověkou památkou je [[Koloseum]] z roku [[80]], největší antické divadlo, dále téměř úplně zachovaný [[Pantheon]] (v současné podobě z let 118–128), zbytky antického fóra na ''[[Forum Romanum]]'', mohutné [[Caracallovy lázně]] (kolem [[217]]), triumfální oblouky a [[Andělský hrad]]. Kromě toho vodovody, zbytky [[Serviova hradba|Serviovy]] a dobře zachovaná [[Aurelianova hradba]], množství menších staveb a základy později přestavěných budov. [305] => [306] => Dále: [307] => * [[Trajánův sloup]] [308] => * [[Piazza Navona]] [309] => * [[Circus Maximus]] [310] => * [[Piazza Colonna]] [311] => [312] => === Fontány === [313] => Řím se už od starověku honosí proslulým systémem svých 11 veřejných vodovodů, z nichž 9 dodnes funguje. Nejstarší ''Aqua Appia'' z roku 312 př. n. l. a měří 16,5 km, nejdelší ''Aqua Marcia'' z roku 140 př. n. l. měří 91,5 km. Na ně navazuje soustava [[fontána|fontán]] a [[kašna|kašen]], které jsou často nejen umělecky cenné, ale také turisticky atraktivní i jako místa pro relaxaci a odpočinek. Nejznámější římskou fontánou je bezesporu [[Fontána di Trevi]]. [314] => [315] => Soubor:Italien Rom Fontana di Trevi 2.JPG|Fontána di Trevi [316] => Soubor:Roma-fontana del babuino.jpg|Fontána ''del Babuino'' [317] => Soubor:Fontana della Barcaccia in Piazza di Spagna - Rome, Italy - 8 July 2011.jpg|''[[Fontana della Barcaccia]]'' [318] => Soubor:Fontana della Botte.jpg|Fontána ''della Botte'' [319] => [320] => [321] => === Kostely a chrámy === [322] => Podle statistiky Claudia Rendiny je v Římě 2573 křesťanských kostelů. Více než polovina je mimo provoz a často není ani přístupná. Pro turisty či poutníky jsou zajímavé tři stovky. Počínaje podzemními [[katakomby|katakombami]], kam se pohřbívalo a kde se také scházeli první křesťané, přes menší i větší středověké kostelíky až po velkolepé středověké, renesanční a barokní [[bazilika|baziliky]]. [323] => [324] => Nejstarší kostely vznikly z antických římských chrámů. Jeden z nich, [[Pantheon]], zůstal téměř nezměněn od 2. století, kdy byl postaven. Ostatní antické chrámy se v různých dobách začlenily do křesťanských kostelů: [[Romulův chrám]] (''Santi Cosma e Damiano''), [[Chrám Antonina a Faustiny]] (''San Lorenzo in Miranda''), [[Santa Constanza]]. Nejvýznamnější je čtveřice papežských [[bazilika|bazilik]] (''basilica maior''): [[Bazilika svatého Petra|bazilika sv. Petra]], [[Lateránská bazilika]], [[bazilika Panny Marie Sněžné]] a [[bazilika svatého Pavla za hradbami]]. Dále je to řada ostatních bazilik (''[[basilica minor]]''), například [[bazilika svatého Vavřince za hradbami]], [[bazilika svatého Šebestiána za hradbami]], [[bazilika Svatého Kříže v Jeruzalémě]], [[San Lorenzo in Damaso|bazilika svatého Vavřince in Damaso]], [[San Pietro in Vincoli (Řím)|bazilika svatého Petra v řetězech]], [[Santa Maria in Cosmedin]], [[bazilika Panny Marie v Trastevere]], [[Santa Maria in Montesanto|bazilika Panny Marie in Montesanto]]. [325] => [[Soubor:Sant'Agnese in Agone (Rome) esterno.jpg|náhled|Chrám Sant'Agnese in Agone]] [326] => [[Soubor:Spanish Steps, Rome.JPG|náhled| Španělské schody a kostel Trinita dei Monti]] [327] => Další významné kostely a chrámy: [328] => * [[Sant’Agnese in Agone]] [329] => * [[Sant'Andrea al Quirinale]] [330] => * [[San Bartolomeo all'Isola]] [331] => * [[San Carlo alle Quattro Fontane]] [332] => * [[Bazilika svaté Cecílie v Trastevere]] [333] => * [[San Clemente (Řím)]] [334] => * [[Dio Padre Misericordioso]] [335] => * [[Il Gesù]] [336] => * [[Sant’Ignazio di Loyola in Campo Marzio]] [337] => * [[Sant'Ivo alla Sapienza]] [338] => * [[Santa Maria degli Angeli e dei Martiri]] (Diokleciánovy lázně) [339] => * [[Santa Maria in Aracoeli]] [340] => * [[Santa Maria sopra Minerva]] [341] => * [[Santa Maria dei Miracoli]] [342] => * [[Santa Maria del Popolo]] [343] => * [[Santa Maria in Vallicella]] (''Chiesa Nuova'') [344] => * [[Santa Maria della Vittoria]] [345] => * [[San Pietro in Vincoli (Řím)]] [346] => * [[Bazilika Santa Prassede]] [347] => * [[Santa Pudenziana]] [348] => * [[Santa Sabina]] [349] => * [[Sixtinská kaple]] [350] => * [[Trinità dei Monti]] a jeho [[Španělské schody]] [351] => [352] => Soubor:Basilica di San Pietro - Esterrno.jpg|Bazilika svatého Petra ve Vatikánu [353] => Soubor:Roma San Paolo fuori le mura BW 1.JPG|Svatý Pavel za hradbami [354] => Soubor:Archbasilica of St. John Lateran HD.jpg |Svatý Jan v Lateránu [355] => Soubor:Basilica santa maria degli angeli dei martyt 2011 1.jpg|Santa Maria Degli Angeli [356] => Soubor:RomaSMariaLoreto(Sangallo).jpg|Santa Maria di Loreto [357] => Soubor:Église Gesù - Rome (IT62) - 2021-08-30 - 2.jpg|Il Gesu [358] => Soubor:Santa Maria Maggiore Front.JPG|Bazilika Panny Marie Sněžné [359] => [360] => [361] => === Paláce a muzea === [362] => V Římě fungují některá z nejvýznamnějších světových muzeí a římská šlechta zde zanechala řadu vynikajících paláců. K nejpozoruhodnějším patří: [363] => * [[Vatikánská muzea]], prohlídka zahrnuje i [[Raffaelovy sály]] a [[Sixtinská kaple|Sixtinskou kapli]] s Michelangelovou výzdobou [364] => * [[Galerie Borghese]] s vynikající sbírkou raně novověkého umění, kde je například Leonardova ''[[Leda s labutí]]''. [365] => * [[Národní galerie starého umění]] v palácích [[Palazzo Barberini|Barberiniů]] a [[Palazzo Corsini|Corsiniů]]; zde je vystaven například obraz ''[[Judita a Holofernes]]'' od Caravaggia [366] => * [[Kapitolská muzea]], zřejmě nejstarší muzeum světa, kde je vystavena například ''[[Kapitolská vlčice]]'' [367] => * [[Národní galerie moderního umění]] s těžištěm v italském výtvarném umění 19. a 20. století, ale i obrazy slavných francouzských impresionistů [368] => * [[Palác Doriů-Pamphiliů]] s honosnou výzdobou a rodovou galerií umění, obsahující mj. ''[[Portrét Inocence X.]]'' od Velázqueze [369] => * [[Palazzo Venezia]], bývalé benátské vyslanectví s několika muzei a knihovnou, je zde například ''[[Zvěstování (Filippo Lippi)|Zvěstování]]'' od Filippa Lippiho [370] => [371] => === Římská náměstí === [372] => * ''[[Piazza Navona]]'', jedno z hlavních náměstí, leží na levém břehu [[Tibera|Tevere]], naproti Vatikánu; hlavní stavbou je [[Barokní architektura|barokní]] chrám ''Sant'Agnese in Agone'' vystavěný v letech 1652–1672, ve středu náměstí je umístěna [[Gian Lorenzo Bernini|Berniniho]] [[Fontána čtyř řek]], vedle chrámu Sant'Agnese stojí ''Palazzo Pamphilj'' ze 17. století. [373] => * [[Svatopetrské náměstí]], světově známé hlavní vatikánské náměstí se čtyřnásobnými polokruhovými kolonádami a [[Bazilika svatého Petra|bazilikou svatého Petra]] [374] => * ''[[Piazza di Spagna]]'' leží pod vrchem Monte Pincio v centrální části Říma; odtud vedou známé [[Španělské schody]] vzhůru ke kostelu [[Trinità dei Monti|''Trinita dei Monti'']] z let 1723–1726 [375] => * ''Piazza Venezia'' propojuje historický a [[Starověký Řím|antický]] střed Říma; dominantní stavbou náměstí je Národní památník V. Emanuela II z roku 1911, severozápadně leží renesanční ''Palazzo Venezia'' (Benátský palác) postavený v polovině 15. století [376] => * ''Piazza Campo dei Fiori'' leží jižně od Piazza Navona, na náměstí se konají trhy, je zde řada kaváren a restaurací, náměstí je oblíbené u Římanů i turistů; ve středu náměstí stojí socha [[Giordano Bruno|Giordana Bruna]], v severozápadní části je kašna [377] => * ''Piazza del Popolo'' leží západně od vrchu Monte Pincio, na severní straně náměstí je kostel ''S. Maria del Popolo'' z 11. až 16. století, vedle kostela je městská brána ''Porta del Popolo'' z roku 1475; na jižní straně stojí [[Barokní architektura|barokní]] kostel ''S. Maria in Montesanto'' z let 1662–1679 [378] => * ''Piazza del [[Campidoglio]]'' na vrcholku Kapitolu (Campidoglio), ve starověku politické i duchovní centrum [[Starověký Řím|Starověkého Říma]], později tržiště s radnicí (Senátorský palác), které upravil a dostavěl [[Michelangelo Buonarroti]]. V Nových palácích jsou Kapitolská muzea. Na skalce nad náměstím, na místě starověkého chrámu a mincovny stojí chrám ''[[Santa Maria in Aracoeli]]'', z terasy vedle radnice lze přehlédnout vykopávky Fora Romana. [379] => * ''Piazza della Rotonda'' s [[Pantheon]]em, kruhovým římským chrámem ze 2. století s litou kopulí, leží asi 300 metrů východně od Piazza Navona [380] => * ''Piazza Farnese'' [381] => * [[Kvirinál|''Piazza del Quirinale'']], náměstí na pahorku Quirinale (Kvirinál), uprostřed stojí kašna s egyptským obeliskem; na severní straně je historická letní rezidence [[papež]]ů [[Kvirinálský palác|Palazzo del Quirinale]] z druhé poloviny 16. století, od roku 1946 sídlo italského prezidenta [382] => * ''Piazza della Repubblica'' je prostranství před [[Nádraží Roma Termini|nádražím Termini]] [383] => * ''[[Piazza Colonna]],'' v centru náměstí stojí sloup [[Marcus Aurelius|Marca Aurelia]], severně leží Palazzo Chigi z konce 16. století, sídlo italské vlády [384] => * ''[[Piazza di Montecitorio]],'' dominantou náměstí je ''Palazzo Montecitorio'', uprostřed náměstí se nachází obelisk, který sem nechal převézt Augustus na oslavu vítězství nad Kleopatrou [385] => [386] => [387] => File:Piazza Navona 1.jpg|Piazza Navona [388] => File:Piazza San Pietro din Roma18.jpg|Piazza San Pietro [389] => File:Roma-piazza di spagna.jpg|Piazza di Spagna [390] => File:Piazza Venezia a Roma.jpg|Piazza Venezia [391] => File:Campo dei Fiori.jpg|Piazza dei Fiori [392] => File:Piazza del Campidoglio din Roma.jpg|Piazza del Campidoglio [393] => File:Trevi - piazza del Quirinale 1110297-9.JPG|Piazza del Quirinale [394] => [395] => [396] => [397] => == Kultura == [398] => [399] => === Kinematografie === [400] => V Římě se nachází také studia [[Cinecittà]], největší zázemí televizní a [[film]]ové produkce na [[Evropa|evropském kontinentě]] a také centrum [[Italská kinematografie|Italské kinematografie]], kde se natáčí velké množství současných kasovních trháků. Čtyřiceti hektarový komplex studií je od Říma vzdálen 9 kilometrů a je součástí jedné z největších produkčních komunit na světě, druhý po [[Hollywood]]u. Komplex zaměstnává přes 5000 profesionálů – od specialistů na šití dobových kostýmů po experty přes vizuální efekty. Na tomto místě bylo realizováno více než 3000 projektů, od nedávných filmů jako [[Umučení Krista]], [[Gangy New Yorku]], [[Řím (seriál)|Řím, (seriál HBO)]], [[Vodní život]] a [[Dekameron]] [[Dino De Laurentiis|Dina De Laurentiise]] po filmové klasiky jako [[Ben Hur (film, 1959)|Ben-Hur]], [[Kleopatra (film, 1963)|Kleopatra]] a filmy [[Federico Fellini|Federika Felliniho]]. [401] => [402] => Studia Cinecittá byla založena roku 1937 [[Benito Mussolini|Benitem Mussolinim]], a během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byla bombardována [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojenci]]. V padesátých letech se pak stala hlavním místem natáčení některých velkých amerických filmových společností a následně nejvíce spjatá právě s [[Federico Fellini|Federikem Fellinim]]. Dnes je komplex [[Cinecittá]] jediným studiem na světě s plně před-produkčním, produkčním a po-produkčním vybavením na jednom místě, které umožňuje režisérům a producentům vkročit se scénářem a odejít s hotovým filmem. [403] => [404] => == Sport == [405] => V Římě se konala v roce [[Letní olympijské hry 1960|1960 letní olympiáda]]. [406] => [407] => V Římě sídlí fotbalové kluby [[AS Řím]] a [[SS Lazio]]. Oba hrají svoje zápasy na [[Stadio Olimpico|olympijském stadionu]]. V letech 1934 a 1990 se v Římě hrála finále [[mistrovství světa ve fotbale]]. [408] => [409] => V květnu se v Římě hraje na antuce [[Rome Masters|tenisový turnaj]] mužů patřící do kategorie [[ATP Tour Masters 1000]] a žen patřící do kategorie [[WTA Premier Tournaments|Premier 5]]. [410] => [411] => == Vývoj počtu obyvatel == [412] => [413] => [414] => Colors= [415] => id:lightgrey value:gray(0.9) [416] => id:darkgrey value:gray(0.7) [417] => id:sfondo value:rgb(1,1,1) [418] => id:barra value:rgb(0.6,0.7,0.8) [419] => [420] => ImageSize = width:900 height:350 [421] => PlotArea = left:50 bottom:50 top:30 right:30 [422] => DateFormat = x.y [423] => Period = from:0 till:3000 [424] => TimeAxis = orientation:vertical [425] => AlignBars = justify [426] => ScaleMajor = gridcolor:darkgrey increment:250 start:0 [427] => ScaleMinor = gridcolor:lightgrey increment:50 start:0 [428] => BackgroundColors = canvas:sfondo [429] => [430] => BarData= [431] => bar:350BC text:-350 [432] => bar:270BC text:-270 [433] => bar:100BC text:-100 [434] => bar:44BC text:-44 [435] => bar:100 text:100 [436] => bar:300 text:300 [437] => bar:500 text:500 [438] => bar:800 text:800 [439] => bar:1000 text:1000 [440] => bar:1347 text:1347 [441] => bar:1519 text:1519 [442] => bar:1527 text:1527 [443] => bar:1590 text:1590 [444] => bar:1660 text:1660 [445] => bar:1798 text:1798 [446] => bar:1814 text:1814 [447] => bar:1848 text:1848 [448] => bar:1871 text:1871 [449] => bar:1900 text:1900 [450] => bar:1921 text:1921 [451] => bar:1931 text:1931 [452] => bar:1944 text:1944 [453] => bar:1951 text:1951 [454] => bar:1961 text:1961 [455] => bar:1971 text:1971 [456] => bar:1981 text:1981 [457] => bar:1991 text:1991 [458] => bar:2001 text:2001 [459] => bar:2011 text:2011 [460] => bar:2017 text:2017 [461] => [462] => PlotData= [463] => color:barra width:13 align:left [464] => [465] => bar:350BC from:0 till: 30 [466] => bar:270BC from:0 till: 100 [467] => bar:100BC from:0 till: 500 [468] => bar:44BC from:0 till: 1000 [469] => bar:100 from:0 till: 1650 [470] => bar:300 from:0 till: 600 [471] => bar:500 from:0 till: 50 [472] => bar:800 from:0 till: 30 [473] => bar:1000 from:0 till: 30 [474] => bar:1347 from:0 till: 17 [475] => bar:1519 from:0 till: 50 [476] => bar:1527 from:0 till: 32 [477] => bar:1590 from:0 till: 90 [478] => bar:1660 from:0 till: 120 [479] => bar:1798 from:0 till: 150 [480] => bar:1814 from:0 till: 117 [481] => bar:1848 from:0 till: 150 [482] => bar:1871 from:0 till: 244 [483] => bar:1900 from:0 till: 600 [484] => bar:1921 from:0 till: 692 [485] => bar:1931 from:0 till: 1000 [486] => bar:1944 from:0 till: 1600 [487] => bar:1951 from:0 till: 1651 [488] => bar:1961 from:0 till: 2188 [489] => bar:1971 from:0 till: 2781 [490] => bar:1981 from:0 till: 2840 [491] => bar:1991 from:0 till: 2775 [492] => bar:2001 from:0 till: 2664 [493] => bar:2011 from:0 till: 2617 [494] => bar:2017 from:0 till: 2870 [495] => PlotData= [496] => [497] => bar:350BC at: 30 fontsize:S text: 30 shift:(-5) [498] => bar:270BC at: 100 fontsize:S text: 100 shift:(-7,5) [499] => bar:100BC at: 500 fontsize:S text: 500 shift:(-7,5) [500] => bar:44BC at: 1000 fontsize:S text: 1000 shift:(-7,5) [501] => bar:100 at: 1650 fontsize:S text: 1650 shift:(-7,5) [502] => bar:300 at: 600 fontsize:S text: 600 shift:(-7,5) [503] => bar:500 at: 50 fontsize:S text: 50 shift:(-7,5) [504] => bar:800 at: 30 fontsize:S text: 30 shift:(-7,5) [505] => bar:1000 at: 30 fontsize:S text: 30 shift:(-7,5) [506] => bar:1347 at: 17 fontsize:S text: 17 shift:(-7,5) [507] => bar:1519 at: 50 fontsize:S text: 50 shift:(-7,5) [508] => bar:1527 at: 32 fontsize:S text: 32 shift:(-7,5) [509] => bar:1590 at: 90 fontsize:S text: 90 shift:(-7,5) [510] => bar:1660 at: 120 fontsize:S text: 120 shift:(-7,5) [511] => bar:1798 at: 150 fontsize:S text: 150 shift:(-7,5) [512] => bar:1814 at: 117 fontsize:S text: 117 shift:(-7,5) [513] => bar:1848 at: 150 fontsize:S text: 150 shift:(-7,5) [514] => bar:1871 at: 244 fontsize:S text: 244 shift:(-7,5) [515] => bar:1900 at: 600 fontsize:S text: 600 shift:(-7,5) [516] => bar:1921 at: 692 fontsize:S text: 692 shift:(-7,5) [517] => bar:1931 at: 1000 fontsize:S text: 1000 shift:(-7,5) [518] => bar:1944 at: 1600 fontsize:S text: 1600 shift:(-7,5) [519] => bar:1951 at: 1651 fontsize:S text: 1651 shift:(-7,5) [520] => bar:1961 at: 2188 fontsize:S text: 2188 shift:(-7,5) [521] => bar:1971 at: 2781 fontsize:S text: 2781 shift:(-7,5) [522] => bar:1981 at: 2840 fontsize:S text: 2840 shift:(-7,5) [523] => bar:1991 at: 2775 fontsize:S text: 2775 shift:(-7,5) [524] => bar:2001 at: 2664 fontsize:S text: 2664 shift:(-7,5) [525] => bar:2011 at: 2617 fontsize:S text: 2617 shift:(-7,5) [526] => bar:2017 at: 2870 fontsize:S text: 2870 shift:(-7,5) [527] => TextData= [528] => fontsize:M pos:(20,20) [529] => text:"Vývoj obyvatelstva města Říma (v tisících)" [530] => [531] => [532] => [533] => Řím mohl mít v antice milion obyvatel, přestože to odpovídá velké hustotě populace.{{Citace elektronického periodika [534] => | titul = The population of ancient Rome [535] => | url = https://www.cambridge.org/core/services/aop-cambridge-core/content/view/BACD7DF32B0B77609CD6713B8AF88882/S0003598X00085859a.pdf/div-class-title-the-population-of-ancient-rome-div.pdf [536] => | datum_přístupu = 2024-02-20 [537] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180723072210/https://www.cambridge.org/core/services/aop-cambridge-core/content/view/BACD7DF32B0B77609CD6713B8AF88882/S0003598X00085859a.pdf/div-class-title-the-population-of-ancient-rome-div.pdf [538] => | datum archivace = 2018-07-23 [539] => }} [540] => [541] => == Partnerská města == [542] => * {{flagicon|Bolívie}} [[Achacachi]], [[Bolívie]] [543] => * {{flagicon|Srbsko}} [[Bělehrad]], [[Srbsko]] [544] => * {{flagicon|USA}} [[Cincinnati]], [[Spojené státy americké|USA]] [545] => * {{flagicon|Španělsko}} [[Madrid]], [[Španělsko]] [546] => * {{flagicon|USA}} [[New York]], [[Spojené státy americké|USA]] [547] => * {{flagicon|Francie}} [[Paříž]], [[Francie]] [548] => * {{flagicon|Čína}} [[Peking]], [[Čína]] [549] => * {{flagicon|Bulharsko}} [[Plovdiv]], [[Bulharsko]] [550] => * {{flagicon|Česko}} [[Praha]], [[Česko]] [551] => * {{flagicon|Jižní Korea}} [[Soul]], [[Jižní Korea]] [552] => * {{flagicon|Japonsko}} [[Tokio]], [[Japonsko]] [553] => * {{flagicon|Španělsko}} [[Mérida (Španělsko)|Mérida]], [[Španělsko]] [554] => [555] => == Odkazy == [556] => [557] => === Reference === [558] => {{Překlad|it|Roma|9774126}} [559] => [560] => [561] => === Literatura === [562] => * Garwood, D.: ''Řím''. Praha: Svojtka 2013 [563] => * Koudelková, Jana: ''Česká zastavení v Římě'' [564] => * Hrůza, Jiří: ''Urbanismus světových velkoměst, II. díl, Athény, Řím, Istanbul'', Nakladatelství ČVUT 2007, {{ISBN|978-80-01-03677-8}} [565] => * Koltermann, U.: ''Řím krok za krokem''. Praha: Jan Vašut 2014 [566] => * Laurence, Ray: ''Řím v roce 300''. Volvox globator 2009 [567] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Řím. Sv. 21, str. 748 [568] => * Pelz, Monika: ''Řím''. Praha: Jan Vašut 2012 [569] => * {{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Řím | periodikum = Země světa | odkaz na periodikum = Země světa (časopis) | rok = 2015 | měsíc = listopad | ročník = | číslo = | strany = | url = | issn = }} 72 s. [570] => * Schwarz, F. – Simeoni, R,: ''Řím: kompletní průvodce na cesty''. Brno: Cpress 2012 [571] => [572] => === Související články === [573] => * [[Dějiny papežství]] [574] => * [[Dějiny Říma]] [575] => * [[Starověký Řím]] [576] => [577] => === Externí odkazy === [578] => * {{Commonscat}} [579] => * {{Wikicitáty|téma=Řím}} [580] => * {{Wikislovník|heslo=Řím}} [581] => * [http://www.comune.roma.it/ Oficiální stránky] [582] => * [http://www.compart-multimedia.com/virtuale/ Virtuální Řím] [583] => * [http://www.3djournal.com/002/gal_Rome_3D.php Galerie 3D fotografií Říma] [584] => * [http://www.radiovaticana.cz/serial.php4?id=9 J. Bronková: ''Baziliky, chrámy a kostelíky města Říma''] na stránkách české sekce Vatikánského rozhlasu [585] => [586] => {{Provincie Roma}} [587] => {{Světové dědictví - Itálie}} [588] => {{Hlavní města Evropy}} [589] => {{Města v Itálii}} [590] => [591] => {{Autoritní data}} [592] => {{Portály|Itálie|Starověký Řím}} [593] => [594] => [[Kategorie:Řím| ]] [595] => [[Kategorie:Hlavní města v Evropě]] [596] => [[Kategorie:Starověká města]] [597] => [[Kategorie:Archeologické lokality v Itálii]] [598] => [[Kategorie:Světové dědictví (Itálie)]] [599] => [[Kategorie:Města v Laziu]] [600] => [[Kategorie:Obce v metropolitním městě Řím]] [601] => [[Kategorie:Olympijská města]] [602] => [[Kategorie:Poutní místa v Itálii]] [603] => [[Kategorie:Křesťanská poutní místa]] [604] => [[Kategorie:Sídla rozdělená státní hranicí]] [605] => [[Kategorie:Poutní cesta svatého Františka z Assisi]] [606] => [[Kategorie:Sídla na Tibeře]] [607] => [[Kategorie:Univerzitní města v Itálii]] [] => )
good wiki

Řím

Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Roberto Gualtieri','Starověký Řím','Bazilika svatého Petra','Pantheon','Tibera','Vatikán','Virginia Raggi','Lateránská bazilika','Andělský hrad','Španělské schody','Lazio','Aurelianova hradba'

Lazio

Lazio je jedním z regionů v Itálii, nacházejícím se ve střední části země.

Pantheon

Tibera

Vatikán