Array ( [0] => 15498317 [id] => 15498317 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Guanin [uri] => Guanin [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - chemická sloučenina [1] => | název = Guanin [2] => | obrázek = Guanine chemical structure.png [3] => | systematický název = 2-amino-1''H''-purin-6(9''H'')-on [4] => | triviální název = guanin, 2-amino-6-oxo-purin, 2-aminohypoxanthin [5] => | číslo CAS = 73-40-5 [6] => | sumární vzorec = C5H5N5O [7] => | molární hmotnost = 151,13 g/mol [8] => | teplota tání = 360 °C [9] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS07}}{{Citace elektronického periodika | titul = Guanine | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/135398634 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-23 }}
{{Varování}} [10] => }} [11] => '''Guanin''' (ze španělského ''guano'' - ptačí/netopýří trus, symbol '''G''' nebo '''Gua''') je [[Heterocyklické sloučeniny|heterocyklická sloučenina]] se sumárním vzorcem C5H5N5O. Spolu s [[Adenin|adeninem]] patří k [[Nukleová báze|dusíkatým bázím]] [[Purin|purinového]] typu. Má [[Relativní molekulová hmotnost|relativní molekulovou hmotnost]] 151,13. [12] => [13] => Guanin je jednou z [[Nukleová báze|nukleových bází]] v [[DNA]] a [[RNA]], spolu s [[Adenin|adeninem]], [[Cytosin|cytosinem]], [[Thymin|thyminem]] a [[Uracil|uracilem]]. V DNA je [[Komplementarita bází|komplementární]] s cytosinem, se kterým se váže třemi [[Vodíková vazba|vodíkovými můstky]]. Guanin je součástí různých nukleosidů a nukleotidů. Guaninový nukleosid se nazývá guanosin a má důležitou funkci při syntéze proteinů. [[Cyklický guanosinmonofosfát]] (cGMP) je součástí některých signálních kaskád v [[Buněčná signalizace|mezibuněčné komunikaci]]. [[Guanosintrifosfát]] je v některých biochemických pochodech alternativou k [[Adenosintrifosfát|ATP]]. [14] => [15] => U některých živočichů je guanin příčinou jejich fyzického zbarvení, například u [[Obojživelníci|obojživelníků]]{{citace monografie [16] => | příjmení = Zwach [17] => | jméno = Ivan [18] => | titul = Obojživelníci a plazi České republiky [19] => | vydavatel = Grada Publishing [20] => | místo = Praha [21] => | rok = 2009 [22] => }} nebo [[Ryby|ryb]]. Ze [[Šupina (ryby)|šupin]] některých ryb jej lze izolovat. V [[Krystal|krystalické]] formě je pak využíván například v kosmetickém průmyslu jako přídavná látka do [[Šampón|šampónů]], laků na [[nehty]], očních stínů a dalších výrobků, jimž dodává barevně měňavý lesk. [23] => [24] => U [[Plazi|plazů]], ptáků a netopýrů je guanin důležitou cestou vylučování [[Dusík|dusíku]] z těla (hlavně při degradaci [[Bílkovina|bílkovin]] a [[Nukleotid|nukleotidů]]), které se děje především pomocí [[Kyselina močová|kyseliny močové]]. Guanin je pastovitý a obsahuje málo vody, což podporuje schopnost létat. Vylučovaný guanin a kyselina močová tvoří po zvětrání [[guáno]]. [25] => [26] => == Historie výzkumu == [27] => [28] => * V roce 1844 provedl první izolaci guaninu německý chemik Julius Bodo Unger (1819–1885), který jej získal jako minerál tvořený z exkrementů mořských ptáků. Trus mořských ptáků je známý jako guano a používá se jako hnojivo. [29] => * V roce 1846 získala tato látka název guanin. [30] => * V roce 1871 [[Friedrich Miescher]] informoval o látce obsahující [[fosfor]], kterou byl schopen izolovat z jader [[Červená krvinka|erytrocytů]]. [31] => * Od roku 1874 byl guanin postupně objevován v dalších buněčných jádrech. Švýcarskému chemikovi Julesi Piccardovi, který na žádost Friedricha Mieschera zkoumal [[Ejakulát|sperma]] [[Losos obecný|lososů]], se podařilo izolovat guanin v jeho [[Nukleová kyselina|nukleové kyselině]]. [32] => * V roce 1891 [[Albrecht Kossel]] poprvé dokázal, že guanin je štěpný produkt [[Nukleová kyselina|nukleové kyseliny]] získané z [[Husa|husí]] [[Krev|krve]]. [33] => * V letech 1882 až 1906 určil strukturu guaninu [[Hermann Emil Fischer]] a také dokázal, že kyselina močová může být přeměněna na guanin. [34] => [35] => == Metabolismus guaninu == [36] => Většina živých [[Organismus|organismů]] je schopna guanin syntetizovat. Tato metabolická cesta je však velmi [[Energie|energeticky]] náročná. Proto může tělo purinový derivát guaninu znovu použít pomocí záchranné cesty. Tedy odříznout ho z molekul nukleových kyselin, které mají být rozloženy, a znovu ho vázat zpět na [[Ribóza|ribózu]]. V případě poruch záchranné cesty, zejména v případě defektu enzymu [[Hypoxantin-guanin fosforibosyltransferáza|hypoxanthin-guanin fosforibosyl transferázy]] (HGPRT), dochází ke klinickému obrazu [[Leschův–Nyhanův syndrom|Leschova-Nyhanova syndromu]]. [37] => [38] => Při degradaci guaninu vzniká [[xantin]] a dále [[kyselina močová]]. Pokud je množství metabolizovaného guaninu příliš vysoké, výsledné vysoké množství kyseliny močové ([[Hyperurikemie|hyperurikémie]]) může krystalizovat v [[Ledvina|ledvinách]], [[Močové cesty|močových cestách]] nebo v bradytrofických tkáních (zejména kloubních tobolkách) a vést k [[Ledvinové kameny|ledvinovým kamenům]] nebo [[Dna|dně]]. [39] => [40] => == Sloučeniny obsahující guanin == [41] => [42] => === Nukleosidy === [43] => [[Nukleosid|Nukleosidy]] se skládají z pětiuhlíkového [[Sacharidy|sacharidu]] ([[Ribóza|ribózy]] nebo [[Deoxyribóza|deoxyribózy]]) a z [[Nukleová báze|nukleové báze]] (ze skupiny [[Purin|purinů]] nebo [[Pyrimidin|pyrimidinů]]). Nukleosidy jsou základní molekulární stavební kameny [[Nukleotid|nukleotidů]], od kterých se liší tím, že neobsahují [[Kyselina fosforečná|kyselinu fosforečnou]]. V živých organismech jsou nukleosidy jako součást nukleotidů nositeli [[Sekvence nukleové kyseliny|genetické informace]]. [44] => [45] => Nukleosid - [[guanosin]] vzniká tak, že [[atom]] N9 v cyklu guaninu se prostřednictvím N-[[Glykosidová vazba|glykosidové vazby]] váže na atom C1 ribózy. Při navázání na deoxyribózu vzniká [[deoxyguanosin]]. [46] => Soubor:Guanosin.svg|Guanosin [47] => Soubor:Desoxyguanosin.svg|Deoxyguanosin [48] => [49] => [50] => === Nukleotidy === [51] => [[Nukleotid|Nukleotidy]] jsou [[Fosforylace|fosforylované]] [[Nukleosid|nukleosidy]], tedy látky složené z [[Nukleová báze|nukleové báze]] (nejčastěji [[Purin|purinové]] nebo [[Pyrimidin|pyrimidinové]]), [[Pentóza|pětiuhlíkového]] [[Monosacharidy|monosacharidu]] ([[ribóza]] nebo [[deoxyribóza]]) a jednoho nebo více zbytků [[Kyselina fosforečná|kyseliny fosforečné]]. V živých organismech jsou nukleotidy nositeli [[Sekvence nukleové kyseliny|genetické informace]]. [52] => [53] => Fosforylace guanosinu na atomu C5 ribózy vede k důležitým nukleotidům guanosinmonofosfátu (GMP), guanosindifosfátu (GDP) a guanosintrifosfátu (GTP). Fosforilací deoxyguanosinu vzniká deoxyguanosinmonofosfát (dGMP), deoxyguanosindifosfát (dGDP) a deoxyguanosintrifosfát (dGTP). [54] => Soubor:Guanosintriphosphat protoniert.svg|Guanosintrifosfát (GTP) [55] => [56] => [57] => === DNA a RNA === [58] => Guanin je jednou z [[Nukleová báze|nukleových bází]] v [[DNA]] a [[RNA]], spolu s [[Adenin|adeninem]], [[Cytosin|cytosinem]], [[Thymin|thyminem]] a [[Uracil|uracilem]]. Guanin tvoří tři [[Vodíková vazba|vodíkové vazby]] s cytosinem ve dvojité šroubovici DNA a šroubovici RNA. Má tak důležitou funkci jako nositel [[Sekvence nukleové kyseliny|genetické informace]] a při syntéze [[Bílkovina|bílkovin]]. [59] => Soubor:GC DNA base pair cs.svg|Vazba guaninu s cytosinem v DNA [60] => [61] => [62] => == Další příbuzné sloučeniny == [63] => [64] => Soubor:1-Methylguanin.svg|1-methylguanin [65] => Soubor:O6metilguanina.svg|O6-methylguanin [66] => Soubor:Isoguanine vector.svg|izoguanin [67] => [68] => [69] => == Reference == [70] => {{Překlad|jazyk=de|článek=Guanin|revize=221777974|jazyk2=en|článek2=Guanine|revize2=1107896299}} [71] => [72] => == Externí odkazy == [73] => * {{Commonscat}} [74] => [75] => {{Komponenty nukleových kyselin}} [76] => {{Autoritní data}} [77] => [78] => [[Kategorie:Puriny]] [79] => [[Kategorie:Nukleové báze]] [] => )
good wiki

Guanin

Guanin (ze španělského guano - ptačí/netopýří trus, symbol G nebo Gua) je heterocyklická sloučenina se sumárním vzorcem C5H5N5O. Spolu s adeninem patří k dusíkatým bázím purinového typu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Nukleová báze','Sekvence nukleové kyseliny','Purin','Adenin','Nukleotid','Pyrimidin','Nukleosid','Ribóza','Vodíková vazba','Thymin','Bílkovina','Cytosin'

Adenin

Bílkovina

Bílkovina je jedním z nejdůležitějších živin v lidské stravě.

Cytosin

Nukleosid

Nukleotid

Nukleotid je chemická sloučenina, která je základní stavební jednotkou nukleových kyselin - DNA a RNA.

Purin

Pyrimidin

Ribóza

Thymin