Array ( [0] => 15483694 [id] => 15483694 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Gulag [uri] => Gulag [3] => Vorkuta.jpg [img] => Vorkuta.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Gulag_Location_Map.svg|náhled|upright=1.4| Mapa pracovních táborů existujících na území SSSR v letech 1923 až 1961. Zdroj: Nezisková organizace [[Memorial]]]] [1] => [2] => '''Gulag''' ([[ruština|rusky]]: {{Audio|ru-Gulag.ogg|'''G'''lavnoje '''u'''pravlenije '''lag'''erej}}, ''ГУЛаг, '''Г'''лавное '''у'''правление исправительно-трудовых '''лаг'''ерей'', [[čeština|česky]]: '''Hlavní správa nápravně-pracovních táborů''') byl jedním z oddělení [[Komisariát#Lidový komisař|lidového komisariátu]] vnitřních záležitostí ([[NKVD]], ministerstva vnitra) [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] řídící a spravující systém [[pracovní tábor|pracovních]] a [[koncentrační tábor|koncentračních táborů]] [[Sovětský svaz|SSSR]], který začal být budován za [[Vladimir Iljič Lenin|Lenina]] (1919) na samém počátku Sovětského svazu a byl rozšířen za [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinovy]] vlády. [3] => [4] => Správa byla i s tábory samotnými oficiálně zrušena v lednu [[1960]], ve skutečnosti ovšem tábory (pod jiným jménem, většinou s méně krutým režimem a někdy i na jiných místech) existovaly až do konce [[Komunismus|komunistického]] režimu. Slovo gulag se posléze přeneseně používalo pro označení sítě táborů nebo i jednotlivých táborů pod správou této instituce. [5] => [6] => == Definice Gulagu == [7] => Dle [[Rada Lidových komisařů SSSR|Rady Lidových komisařů SSSR]] ({{Vjazyce2|ru|Совет народных комиссаров СССР}}) ze dne 7. dubna [[1930]] je „''úkolem nápravně-pracovních táborů ochrana společnosti před sociálně zvláštně nebezpečnými zločinci prostřednictvím jejich izolace spojené se společensky prospěšnou prací''“.''Čechoslováci v gulagu (2/3)'' In: [[ČT2|ČT 2]], 2017-11-07 [8] => [9] => == Princip gulagu == [10] => [[Soubor:Gulag11.jpg|náhled|Fotografie údajné ubikace vězňů (1936 či 1937). Výrazně propagandistický a kašírovaný snímek]] [11] => [12] => Během celé existence SSSR vzniklo nejméně 476 táborových komplexů, v nichž byly sdruženy tisíce táborů.[[Anne Applebaum]]: Gulag, Praha-Plzeň 2004, {{ISBN|80-7306-152-X}} (str. 12) Na rozdíl od [[Vyhlazovací tábory nacistického Německa|německých vyhlazovacích táborů]] Gulag představoval spíše tábory produkující [[Otrokářství|otrockou]] práci, jeho hlavním úkolem byla těžba surovin a stavba náročných projektů ([[Bělomořsko-baltský kanál]]). Projekt pracovních táborů po celém severu země vypracoval v roce 1929 [[Naftalij Aronovič Frenkel|Naftalij Frenkel]], který návrh osobně předložil Stalinovi a získal jeho souhlas. [13] => [[Soubor:Frenkel2.jpg|náhled|Velitel gulagu Berman a organizátor prací v gulagu [[Naftalij Aronovič Frenkel|Frenkel]] v roce 1932]] [14] => Podmínky v různých táborech byly dost různorodé a měnily se i v čase. Vzhledem k relativní organizační volnosti a moci táborových velitelů (kterou jim NKVD poskytoval) záleželo na tom, kdo byl táborovým velitelem – zda racionálně a „liberálněji“ myslící velitel, nebo „krvelačný sadista“. Některá místa skutečně představovala tábory smrti, která přicházela zpravidla v důsledku nemoci, odepření lékařské péče, [[podchlazení|umrznutí]], případně [[hlad]]u. Vězni v táborech museli nezřídka pracovat až 16 hodin denně či dokonce více s minimem stravy, bez patřičného [[pracovní nářadí|nářadí]], bez zkušeností a za daných podmínek s nesplnitelnými [[norma]]mi. Kdo normu nesplnil, často nedostal svůj už tak hubený příděl jídla (nebo mu byl ještě zmenšen). Dozorci si leckdy beztrestně dělali s vězni, co chtěli (jedinou podmínkou bylo, aby příliš výrazně neklesla produkce). Často se pracovalo v mrazu bez patřičného oblečení. Existovalo ale i něco málo táborů, kde se žilo relativně dobře, např. pro některé klíčové vědce, kteří měli i v těchto podmínkách bádat.[[Anne Applebaum]]: Gulag, Praha-Plzeň 2004, {{ISBN|80-7306-152-X}} (str. 29) [15] => [16] => == Počet lidí v Gulagu == [17] => [[Soubor:Canal Mer Blanche.jpg|náhled|Stavba bělomořského kanálu, 1932]] [18] => [19] => Jen v období Stalinovy vlády (1929–1953) prošlo tábory gulagu nejméně 8 miliónů lidí. Někdy se k nim připočítávají i lidé žijící ve [[Exil|vyhnanství]] (minimálně 6 miliónů lidí), ti však nežili v táborech a jejich životní podmínky byly zpravidla lepší. Vrchol éry gulagu přišel na přelomu 40. a 50. let. Podle odhadů [[Spojené státy americké|amerického]] historika R. Conquesta dosáhl počet lidí v táborech v roce 1948 asi 10 milionů a v roce 1952, těsně před Stalinovou smrtí, téměř 13 milionů. Na konci Stalinovy éry existovalo přibližně 200 táborů nucených prací, umístěných zejména na [[Sibiř]]i, [[Dálný východ|Dálném východě]] a v [[Arktida|Arktidě]]. [20] => [21] => == Známí vězni == [22] => * [[Andrej Alexejevič Amalrik]], ruský spisovatel [23] => * [[Anton Antonov-Ovsejenko]], ruský historik a spisovatel [24] => * [[Anna Barkovová]], ruská básnířka a novinářka [25] => * [[Menachem Begin]], izraelský politik a premiér [26] => * [[Bohumil Borecký]], československý plukovník [27] => * [[Margarete Buber-Neumann]], německá levicová novinářka, vězeň nacistického i sovětského systému [28] => * [[Vladimir Bukovskij]], ruský neurofyziolog a spisovatel [29] => * [[Konstantin Čcheidze|Konstantin Alexandrovič Čcheidze]], česko-ruský spisovatel a filosof [30] => * [[Julij Markovič Daniel]], ruský spisovatel a překladatel [31] => * [[Pjotr Dmitrijevič Dolgorukov]], ruský politik [32] => * [[Vladimir Dremljuga]], ruský disident [33] => * [[Mustafa Džemilev]], vůdce krymských Tatarů [34] => * [[Pavel Florenskij]], ruský matematik, filosof a teolog [35] => * [[Naftalij Aronovič Frenkel]], ruský obchodník, vězeň i organizátor Gulagu [36] => * [[Jevgenija Ginzburgová]], ruská spisovatelka a disidentka [37] => * [[Valentin Gluško]], ruský konstruktér raketových motorů [38] => * [[Lev Gumiljov]], ruský historik a etnolog [39] => * [[Anatolij Markovič Gurevič]], sovětský špion [40] => * [[Gustaw Herling-Grudziński]], polský novinář a spisovatel [41] => * [[Ryszard Kaczorowski]], polský státník [42] => * [[Lev Kopelev]], ruský spisovatel a disident [43] => * [[Sergej Koroljov]], fyzik a konstruktér raket [44] => * [[Merab Kostava]], gruzínský disident [45] => * [[Ján Košút]], slovenský student [46] => * [[Sergej Adamovič Kovaljov]], biolog, obhájce lidských práv a politik [47] => * [[Karel Kubánek]], československý letec [48] => * [[Osip Mandelštam]], ruský básník [49] => * Sergej Vladimirovič Marakujev, ruský [[Emigrace|emigrant]] v Praze, dědeček [[Anastazie Kopřivová|A. Kopřivové]] [50] => * [[Anatolij Marčenko]], ruský spisovatel a disident [51] => * [[Polina Žemčužinová|Polina Molotovová]], manželka V. M. Molotova [52] => * [[Jurij Fjodorovič Orlov]], ruský fyzik a disident [53] => * [[Konstantin Päts]], estonský politik a prezident [54] => * [[Vladimir Michajlovič Petljakov]], ruský letecký konstruktér [55] => * [[František Polák]], český advokát, účastník I., II. i III. odboje [56] => * [[Nikolaj Nikolajevič Polikarpov]], ruský letecký konstruktér [57] => * [[Karl Radek]], revolucionář a komunistický politik [58] => * [[Konstantin Konstantinovič Rokossovskij]], sovětský maršál a polský politik [59] => * [[Andrej Donatovič Siňavskij]], ruský spisovatel a disident [60] => * [[Josip Slipyj]], ukrajinský arcibiskup a kardinál [61] => * [[Dušan Slobodník]] , slovenský spisovatel [62] => * [[Alexandr Solženicyn]], spisovatel, nositel Nobelovy ceny [63] => * [[Vasyl Stus]], ukrajinský spisovatel [64] => * [[Varlam Tichonovič Šalamov]], ruský spisovatel [65] => * [[Natan Šaransky]], sovětský matematik, [[disident]] a izraelský politik [66] => * [[Karlo Štajner]], jugoslávský komunista a revolucionář [67] => * [[Lev Sergejevič Těrmen]], ruský vynálezce [68] => * [[Andrej Nikolajevič Tupolev]], letecký konstruktér [69] => * [[Kārlis Ulmanis]], lotyšský politik a prezident [70] => * [[Sergej Vojcechovský]], československý generál [71] => * [[Raoul Wallenberg]], švédský diplomat [72] => * [[Lothar Wolleh]], německý fotograf [73] => [74] => == Cizinci v Gulagu == [75] => [[Soubor:Osobní_průkaz_Vandy_Marx_z_Gdyni.jpg|náhled|Osobní průkaz Vandy Marx z Gdyni. Odvlečena KGB do gulagu, kde zemřela hladem a vyčerpáním 7. listopadu 1941.]] [76] => Gulag nebyl určen jen pro občany SSSR, ale ocitli se zde lidé mnoha dalších národností. Hned po rozdělení Polska mezi Sovětským svazem a hitlerovským Německem v roce 1939 docházelo k masovým deportacím Poláků, jež se ocitli na územích okupovaných Sovětským svazem, ale také představitelů dalších národů (Bělorusů a Ukrajinců), kteří [[de iure]] nebyli občany SSSR. Když [[Rudá armáda]] vytlačila z [[Maďarský stát|Maďarska]] vojska [[Nacistické Německo|Třetí říše]], započal transport představitelů elit i dalších práceschopných osob do Gulagů (zde již byla řada válečných zajatců). Z [[Budapešť|Budapešti]] byl do Gulagu odvlečen též švédský diplomat [[Raoul Wallenberg]], který za války zachránil životy odhadem 100 000 [[Židé|Židů]]. Celkově bylo do Gulagů odvlečeno přibližně 300 000 Maďarů, přičemž polovina z nich se nevrátila zpět. [[Maďarská lidová republika]] však na navrátilce pohlížela krajně nedůvěřivě, a tak se stali cílem častých represí.{{Citace elektronické monografie [77] => | příjmení = [78] => | jméno = [79] => | odkaz na autora = [80] => | titul = Gulag [81] => | url = http://www.terrorhaza.hu/en/exhibition/2nd_floor/gulag.html [82] => | datum vydání = [83] => | datum aktualizace = [84] => | datum přístupu = 2009-05-17 [85] => | vydavatel = Teror Háza / Dům Teroru [86] => | místo = [87] => | jazyk = anglicky [88] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090904114613/http://www.terrorhaza.hu/en/exhibition/2nd_floor/gulag.html [89] => | datum archivace = 2009-09-04 [90] => | nedostupné = ano [91] => }} Jako pravděpodobně poslední maďarský vězeň Gulagu se v roce 2000 vrátil (po 53 letech), původně [[válečný zajatec]] z [[Druhá světová válka|druhé světové války]], [[András Toma]].{{Citace elektronické monografie [92] => | příjmení = Sedlák [93] => | jméno = Gabriel [94] => | odkaz na autora = [95] => | titul = Kdy končí válka? [96] => | url = http://www.cs-magazin.com/2004-05/view.php?article=articles/cs040541.htm [97] => | datum vydání = 2004-5 [98] => | datum aktualizace = [99] => | datum přístupu = 2009-05-17 [100] => | vydavatel = Lidové noviny / CS Historie [101] => | místo = [102] => | jazyk = česky [103] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090924095402/http://www.cs-magazin.com/2004-05/view.php?article=articles%2Fcs040541.htm [104] => | datum archivace = 2009-09-24 [105] => | nedostupné = ano [106] => }}{{Citace elektronické monografie [107] => | příjmení = Whittell [108] => | jméno = Giles [109] => | odkaz na autora = [110] => | titul = Hungary buries its PoW held for 55 years [111] => | url = http://www.timesonline.co.uk/tol/news/world/article1057183.ece [112] => | datum vydání = 2004-4-8 [113] => | datum aktualizace = [114] => | datum přístupu = 2009-05-17 [115] => | vydavatel = The Times [116] => | místo = [117] => | jazyk = anglicky [118] => }} Do gulagu se dostalo také mnoho z více než 4 000 [[Fin]]ů, zajatých během [[Zimní válka|Zimní]] a [[Pokračovací válka|pokračovací války]] se SSSR.{{Citace elektronické monografie [119] => | příjmení = Malmi [120] => | jméno = Timo [121] => | odkaz na autora = [122] => | titul = Finland: Finnish soldiers as captives of Stalin and Hitler [123] => | url = http://www.politicalprisoners.eu/finnish-soldiers-and-captives-of-stalin-and-hitler.html [124] => | datum vydání = [125] => | datum aktualizace = 2009-2-20 [126] => | datum přístupu = 2009-05-17 [127] => | vydavatel = The Times [128] => | místo = [129] => | jazyk = anglicky [130] => }} [131] => Mezi cizince v gulagu patřili i Čechoslováci jako například [[Sergej Vojcechovský]], [[Jan Plovajko]] nebo [[Imrich Gablech]]. [132] => [133] => == Povědomí o gulagu == [134] => [[Soubor:Kolyma_road00.jpg|náhled|Stavba mostu přes řeku [[Kolyma|Kolymu]] na cestě, které se začalo říkat [[Kolyma (silnice)|Cesta kostí]]]] [135] => Oproti obecnému povědomí se politici a novináři západu o systému sovětských pracovních táborů dozvěděli již na přelomu 20. a 30. let 20. století a otevřeně o něm psali. Obecnou veřejnost však tato fakta příliš nezaujala, navíc Sovětskému svazu se pomocí dovedných zastíracích manévrů a propagandistických tahů podařilo vzbudit dojem, že většinu pracovních táborů zrušil (ačkoliv ve skutečnosti počet táborů i vězňů strmě rostl). Nové podrobnější informace se svět začal dozvídat až v době [[Nikita Sergejevič Chruščov|Chruščovova]] tání koncem 50. let. Všeobecně známé se staly až po vydání děl ruského disidenta [[Alexandr Solženicyn|Alexandra Solženicyna]]. [136] => [137] => == Významné tábory == [138] => * [[Magadan]] [139] => * [[Norilsk]] [140] => * [[Ozerlag]] [141] => * [[Pečora (město)|Pečora]] [142] => * [[Vorkuta]] [143] => * [[Kolymské gulagy]] [144] => * [[Solovecký tábor zvláštního určení]] [145] => [146] => == Díla inspirovaná Gulagem == [147] => [[Soubor:Evstafiev-solzhenitsyn.jpg|náhled|[[Alexandr Solženicyn]] strávil za kritiku [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalina]] 8 let v gulagu a následně 3 roky ve vyhnanství]] [148] => [149] => * [[Josef Martin Bauer]], ''[[Kam až mě nohy donesou]]'' (česky [[Naše vojsko]] 1994, 2017; zfilmováno 2001 jako ''[[Bílé peklo]]'') – příběh německého vojáka jako zajatce v sovětském pracovním lágru na Sibiří a jeho následného útěku [150] => * [[Monika Zgustová]], ''Oblečené k tanci na sněhu'' (Argo, 2020) – autorka zachycuje autentická svědectví devíti „silných, vnímavých a statečných“ žen, které se dostaly do spárů jednoho z nejděsivějších totalitních režimů lidských dějin, a přece se nezlomily a dokázaly se vrátit do alespoň zčásti normálního života [151] => * Fritz Blankenhorn, ''A nebylo návratu'' (česky Baronet 2004) – příběh německého zajatce v sovětském pracovním lágru [152] => * [[Jan Demčík]], ''Můj útěk do gulagu'' (1995, 2001) – podkarpatský [[Rusíni|Rusín]], který byl po svém útěku do Sovětského svazu zatčen a poslán do gulagu [153] => * [[Jevgenija Ginzburgová]], ''[[Strmá cesta]]'' (česky Odeon 1992) – zatčeni mladé sovětské komunistky, obvinění a léta v Gulagu až po [[Rehabilitace (právo)|rehabilitaci]] [154] => * [[Karel Goliath]], ''Zápisky ze stalinských koncentráků: Výběr ze vzpomínek a studií'' (Köln – Index 1986, Ergo – 2018) – příběh českého právníka, historika a spisovatele, vězněného v gulagu v letech 1939 až 1955 [155] => * [[Gustaw Herling-Grudziński]], ''[[Jiný svět]]'' (1951 v Anglii; česky Institut pro středoevropskou kulturu a politiku Praha 1994) [156] => * [[Ján Košút]], ''Cez červený očistec'' (Bratislava 1995, 2009) [157] => * [[Jiří Svetozar Kupka]], ''[[Krvavé jahody]]'' (2007, 2008, 2016) – smyšlený příběh [[Věra Sosnarová|Věry Sosnarové]], kterou NKVD podle jejích slov odvlekla do gulagu [158] => * [[Armand Maloumian]], ''[[Synové Gulagu]]'' (česky 1990) – autentické zážitky z osobního prožití [159] => * [[Jean Nicolas]], ''[[Jedenáct let v ráji]]'' ([[1958]] ve Francii, česky [[2020]]) – vzpomínky francouzského katolického kněze, vězne Gulagu [160] => * [[Boris Leonidovič Pasternak|Boris Pasternak]], ''[[Doktor Živago]]'' (1957 v Itálii; Bratislava 1969; česky Lidové nakladatelství 1990, Odeon 2003, 2011, 2019) [161] => * [[Slavomir Rawicz|Sławomir Rawicz]], ''[[Dlouhá cesta (kniha)|Dlouhá cesta]]'' (1956 v Londýně; česky Jota 2007, 2011; zfilmováno 2010 jako ''Útěk ze Sibiře'') – o transportu do gulagu, tamních podmínkách a o útěku do Indie [162] => * [[Alexandr Solženicyn]], ''[[Jeden den Ivana Děnisoviče]]'' (1962 v SSSR; česky Svět sovětů 1963, 1965, Lidové nakladatelství 1991, Academia 2000, 2002, Leda 2011) [163] => * [[Alexandr Solženicyn]], ''[[Souostroví Gulag]]'' (1973 v zahraničí; česky 1990, 2011) [164] => * [[Varlam Tichonovič Šalamov]], ''[[Kolymské povídky]]'' (, G plus G 2011) [165] => * [[Karlo Štajner]], ''7 000 dní na Sibiři'' (1971 Jugoslávie; česky Naše vojsko 1991, 2008, 2011) [166] => * [[Guzel Šamilevna Jachinová]], ''Zulejka otevírá oči'' (česky [[Prostor (nakladatelství)|Prostor]] 2017) [167] => [168] => == Galerie == [169] => [170] => Soubor:Yagoda kanal Moskva Volga.jpg|Velitel NKVD [[Genrich Jagoda]] při inspekci kanálu Moskva-Volha, který budovali vězni gulagu. Vlevo za Jagodou je N. S. Chruščev. [171] => Soubor:GULag 2 Museum Moscow Russia.jpg|Muzeum gulagu v Moskvě [172] => Soubor:Vorkuta r.jpg|Ruské město [[Vorkuta]], bývalý tábor gulagu, kde stále žijí tisíce bývalých vězňů a jejich potomci [173] => Soubor:День памяти российских немцев, 28 августа 2011. Возложение цветов.jpg|[[Solovecké ostrovy|Solovecký]] kámen v Moskvě - pomník obětem gulagu [174] => Soubor:«Маска Скорби» (ракурс).jpg|[[Maska smutku]] v Magadanu - pomník obětem gulagu [175] => [176] => [177] => == Odkazy == [178] => [179] => === Reference === [180] => [181] => [182] => === Literatura === [183] => * {{Citace monografie [184] => | příjmení = Applebaum [185] => | jméno = Anne [186] => | odkaz na autora = [187] => | titul = Gulag [188] => | vydavatel = BETA Dobrovský [189] => | místo = [190] => | rok = 2004 [191] => | isbn = 80-7306-152-X [192] => | kapitola = [193] => | strany = 608 [194] => | jazyk = česky [195] => }} – autorka byla za knihu v roce 2004 oceněna Pullitzerovou cenou [196] => * BYSTROV, Vladimír. Průvodce říší zla, Academia 2007, 748 str., {{ISBN|80-200-1482-9}} [197] => * {{Citace monografie [198] => | příjmení = Kupka [199] => | jméno = Jiří S. [200] => | odkaz na autora = [201] => | titul = Krvavé jahody [202] => | vydavatel = Mladá fronta [203] => | místo = [204] => | rok = 2007 [205] => | isbn = 978-80-204-1747-3 [206] => | kapitola = [207] => | strany = 205 [208] => | jazyk = česky [209] => }} [210] => * {{Citace monografie [211] => | příjmení = Polišenská [212] => | jméno = Milada [213] => | odkaz na autora = [214] => | titul = Čechoslováci v Gulagu a československá diplomacie 1945-1953 [215] => | vydavatel = Libri [216] => | místo = Praha, Bratislava [217] => | rok = 2006 [218] => | isbn = 80-7277-315-1 [219] => | kapitola = [220] => | strany = 512 [221] => | jazyk = česky [222] => }} [223] => * [[Alexandr Solženicyn|SOLŽENICYN, Alexandr]], ''[[Jeden den Ivana Děnisoviče]]'' (1962 v SSSR; česky 1963, 1991, 2001, 2011) [224] => * SOLŽENICYN, Alexandr, ''[[Souostroví Gulag]]'' (1973 v zahraničí; česky 1990, Academia 2011) [225] => [226] => === Související články === [227] => * [[Naftalij Aronovič Frenkel]] [228] => * [[Raoul Wallenberg]] [229] => * [[Nazinská tragedie]] [230] => [231] => === Externí odkazy === [232] => * {{Commonscat}} [233] => * {{sk}} [http://www.upn.gov.sk/obdobie-1945-1989/zoznam-osob-odvlecenych-do-gulagov/ Ústav pamäti národa – seznam československých občanů odvlečených sověty do Gulagu] [234] => * {{cs}} [http://gulag.cz/ Gulag.cz] (Virtuální muzeum Gulag Online) [235] => * {{cs}} [http://www.totalita.cz/vysvetlivky/gulag.php Gulag, historie, mapy - Totalita.cz] [236] => * {{ru}} [http://www.memo.ru/history/NKVD/GULAG/maps/ussri.htm Mapa Gulagů] [237] => * {{de}} [http://www.gulag.memorial.de/project.html Gulag Memorial. Mapa táborů, archiv dokumentů] [238] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20170321170749/http://www.thegulag.org/exhibits/art-gulag The Gulag Collection by former prisoner Nikolai Getman] [239] => * {{en}} [http://www.nytimes.com/2003/06/11/books/11MCFA.html?th ''Tábory teroru, často pozapomínané'', New York Times] [240] => * {{en}} [http://www.hooverpress.org/productdetails.cfm?PC=1026 Ekonomie nucených prací: Sovětský Gulag] {{Wayback|url=http://www.hooverpress.org/productdetails.cfm?PC=1026 |date=20151008200704 }} [241] => * {{lt}} [http://www.angelfire.com/de/Cerskus/english/Gulag1.html Gulag, album fotografií] [242] => [243] => {{Autoritní data}} [244] => {{Portály|Novověk|Rusko}} [245] => [246] => [[Kategorie:Gulag| ]] [247] => [[Kategorie:Nucené práce]] [248] => [[Kategorie:Věznění a internace]] [249] => [[Kategorie:Politické represe v Sovětském svazu]] [250] => [[Kategorie:Stalinismus]] [251] => [[Kategorie:Ruská slova a fráze]] [] => )
good wiki

Gulag

Mapa pracovních táborů existujících na území SSSR v letech 1923 až 1961. Zdroj: Nezisková organizace Memorial Gulag (rusky: , ГУЛаг, 'Главное управление исправительно-трудовых лагерей, česky: Hlavní správa nápravně-pracovních táborů') byl jedním z oddělení lidového komisariátu vnitřních záležitostí (NKVD, ministerstva vnitra) Sovětského svazu řídící a spravující systém pracovních a koncentračních táborů SSSR, který začal být budován za Lenina (1919) na samém počátku Sovětského svazu a byl rozšířen za Stalinovy vlády.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Alexandr Solženicyn','Raoul Wallenberg','Naftalij Aronovič Frenkel','Karlo Štajner','Ján Košút','Jeden den Ivana Děnisoviče','Jevgenija Ginzburgová','Sergej Vojcechovský','Souostroví Gulag','Gustaw Herling-Grudziński','Vorkuta','Sovětský svaz'

Vorkuta