Array ( [0] => 14731207 [id] => 14731207 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Gutštejn [uri] => Gutštejn [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - budova [1] => | název = Gutštejn [2] => | typ = zřícenina [3] => | využití = [4] => | poloha = Ostrožna nad [[Hadovka (potok)|Hadovkou]] [5] => | obec = [[Konstantinovy Lázně]] [6] => | země = Česko [7] => | loc-map = {{LocMap | Česko | label = Gutštejn | lat = 49.851757 | lon = 13.016183 | float = center | relief = 1 | caption = }} [8] => | investor = Jetřich z Gutštejna [9] => | další majitelé = [10] => | současný majitel = [11] => | sloh = [[Gotická architektura v Česku|gotický]] [12] => | architekt = [13] => | výstavba = okolo roku 1300 [14] => | přestavba = [15] => | zánik = 2. polovina 16. století [16] => }} [17] => '''Gutštejn''' je [[zřícenina]] hradu jihovýchodně od [[Konstantinovy Lázně|Konstantinových Lázní]] v [[okres Tachov|okrese Tachov]]. Stojí v lesnaté a krajině [[Plaská pahorkatina|Plaské pahorkatiny]] na ostrožně nad potokem [[Hadovka (potok)|Hadovka]] v nadmořské výšce 425 metrů. Od roku 1964 je chráněn jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka]]. Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje [[Národní památkový ústav]]) a je přístupný veřejnosti. [18] => [19] => Hrad byl založen na přelomu třináctého a čtrnáctého století příslušníky [[rozrod]]u [[Hroznatovci|Hroznatovců]] a stal se rodovým hradem [[Páni z Gutštejna|pánů z Gutštejna]]. Jejich požadavkům přestal vyhovovat a od patnáctého století majitelé upřednostňovali jiná sídla. Gutštejn však udržovali až do poloviny šestnáctého století, kdy hrad po připojení k [[Bezdružice (zámek)|bezdružickému]] panství ztratil svou sídelní funkci a začal chátrat. Definitivně zpustl nejspíše za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]]. [20] => [21] => == Historie == [22] => Hrad Gutštejn byl založen v době okolo roku 1300. Jeho zakladatelem byl nejspíše [[Jetřich I. z Gutštejna|Jetřich]] z rodu [[Hroznatovci|Hroznatovců]], syn Jetřicha z Krašovic. První nepřímá zmínka o hradu pochází z roku 1319 a nachází se v listině, podle které [[klášter Teplá|tepelský]] opat Vyšemír Jetřichovi a jeho synu Sezemovi pronajal tři vesnice na dobu deseti let. Další nepřímá zmínka se nachází v [[Přídomek|predikátu]] bratrů Jana, Jetřicha a Půty z roku 1366, kdy uplatnili své [[patronátní právo]] k [[Kostel svatého Petra a Pavla (Líšťany)|líšťanskému kostelu]]. [23] => [24] => Roku 1379 byl jediným majitelem hradu a vesnic [[Břetislav (Konstantinovy Lázně)|Břetislav]], [[Dlouhé Hradiště|Hradiště]] a [[Líšťany (okres Plzeň-sever)|Líšťany]] Půta z Gutštejna. Někdy po roce 1409 však Gutštejn postoupil bratru [[Jetřich II. z Gutštejna|Jetřichovi II.]], který se stal zakladatelem hlavní rodové linie pánů z Gutštejna. Zemřel po roce 1417 a majetek zdědili jeho synové [[Burian I. z Gutštejna|Burian]] a Jan starší z Gutštejna. Hlavním Burianovým sídlem byl zpočátku hrad [[Rabštejn nad Střelou (hrad)|Rabštejn]] a později [[Preitenstein]], Jan sídlil na [[Dolní Bělá (hrad)|Dolní Bělé]] a o Gutštejn se zpočátku dělili. [25] => [26] => Na začátku [[Husitské války|husitských válek]] hrad oblehlo vojsko [[Jan Žižka|Jana Žižky z Trocnova]]. Podle [[Miloslav Bělohlávek|Miloslava Bělohlávka]] a [[Petr Čornej|Petra Čorneje]] hrad dobylo, podle [[August Sedláček|Augusta Sedláčka]] a [[Tomáš Durdík|Tomáše Durdíka]] nikoliv. V roce 1439 sídlil Jan na Gutštejně, ale po jeho smrti hrad zdědil Burian. [27] => [28] => Také [[Burian II. z Gutštejna|Burian II.]] dával přednost Preitensteinu. Oženil se se Sidonií z Ortenburgu a měli spolu pět synů: Kryštofa, Jindřicha, Jetřicha, Volfa a Jana. Podrobnosti o rozdělení rozsáhlého rodinného majetku nejsou známé, ale čtyři z bratrů do roku 1530 zemřeli, a Gutštejn tak připadli Volfovi z Gutštejna, jehož sídlem byla [[Chyše (zámek)|Chyše]]. Na hradě nesídlili ani Volfovi bratři a v roce 1503 jej využíval jejich příbuzný Jan Všerubský z Gutštejna, kterému hrad sloužil jako pevnost v soukromé válce s knížetem Jiřím Saským. Jetřich z Gutštejna na hradě z pověření [[Nejvyšší kancléř|nejvyššího kancléře]] [[Albrecht Libštejnský z Kolovrat|Albrechta Libštejnského z Kolovrat]] roku 1507 vedl jednání s posly [[kurfiřt]]a [[Filip Falcký|Filipa Falckého]]. [29] => [30] => Roku 1549 jeho syn Viktorin prodal hrad se dvorem a pěti vesnicemi za 3 250 kop [[Pražský groš|českých grošů]] Hanuši Elpognárovi z Dolního Šenfeldu, který jej připojil k bezdružickému [[panství]]. V letech 1549 a 1566 byl hrad ještě udržován a zcela opuštěn byl během třicetileté války. [31] => [32] => == Stavební podoba == [33] => Dispozice hradu byla dvojdílná. Přístup k němu chránil šíjový [[Příkop (válečnictví)|příkop]], za kterým se nacházelo [[předhradí]], z jehož zástavby se dochoval pouze ve skále vytesaný sklípek. Hradní jádro se nachází za dalším příkopem a jeho stavební vývoj nejspíše ovlivnilo málo stabilní podloží tvořené [[břidlice]]mi. [34] => [35] => [[Soubor:Gutštejn.jpeg|náhled|Umělecká rekonstrukce podoby hradu]] [36] => [37] => Dominantou hradu je čtverhranný [[bergfrit]] se zaoblenými nárožími. Do věže se vstupovalo [[Portál (architektura)|portálkem]] vybaveným [[Padací most|padacím mostem]], který byl přístupný pomocí [[prampouch]]u ze sousední budovy nebo [[parkán]]ové hradby postavené kolem věže. Ta jižně od věže vymezuje malé nádvoří. Bergfrit byl postaven až v průběhu čtvrté stavební etapy v prostoru zbouraného severovýchodního nároží jádra. I věž vznikla během několika stavebních fází. Zatímco trámy původního krovu byly [[Dendrochronologie|dendrochronologicky]] datovány do let 1421–1422, trámy z nejvyšší úrovně věže pochází až z období po roce 1485. Jako doba výstavby věže se obvykle udává přelom čtrnáctého a patnáctého století, ale je možné, že byla založena už kolem poloviny století čtrnáctého. [38] => [39] => Východně od věže se nachází vstupní nádvoří, v němž stávala hospodářská budova. Hradba nádvoří na jižní straně pokračovala jako parkánová zeď širokého parkánu. Nádvoří i parkán byly postaveny během druhé stavební fáze. V místech východní místnosti pozdějšího jižního paláce stávala pravděpodobně patrová vstupní brána a na ni navazovalo nižší křídlo v prostoru parkánu. [40] => [41] => Na věž navazuje obvodová hradba, která na severní a západní straně obsahuje nejstarší dochované zdivo na hradě. Její zaoblené nároží je však mladší. K hradbě přiléhala menší budova se dvěma plochostropými podlažími a polopatrem či [[Hradební ochoz|ochozem]], na jejímž místě byl později, současně se stavbou věže, postaven severní třípatrový palác. Jižní palác vznikl při páté stavební fázi a využil starší konstrukce, ke kterým patří rozměrný sklep s [[Valená klenba|valenou klenbou]]. V přízemí paláce se nacházely dvě místnosti. V prvním patře byly nejméně tři pokoje včetně [[Roubená komora|roubené komory]] na západní straně. Nejspíše současně s výstavbou paláce byla zvýšena věž a v úrovni jejího druhého patra proražen nový vstupní otvor, který ji propojil se severním palácem. [42] => [43] => Během pozdně gotické přestavby byly snad drobně upraveny oba paláce a zesíleno opevnění vstupního nádvoří. Tam byla vybudována rozměrná střílna a střelecký ochoz hradby, který se napojoval na [[Roubená stavba|roubené]] nebo [[Hrázděné zdivo|hrázděné]] patro parkánového křídla. Poslední stavební úpravy proběhly v první polovině šestnáctého století a měly především údržbový charakter. [44] => [45] => == Archeologie == [46] => Na hradě byly při [[Archeologický výzkum|archeologických výzkumech]] nalezeny čtyři soubory [[Kachlová kamna|kachlů]] z druhé poloviny patnáctého až druhé poloviny šestnáctého století. Nejstarší z kamen nejspíše objednal Burian II. z Gutštejna, byť hypotézu zpochybňuje výskyt [[Husitství|husitského]] motivu, protože Burian II. patřil k významným katolíkům. Dvě sady kachlů pochází z doby na přelomu patnáctého a šestnáctého století, ale jejich přiřazení konkrétnímu objednateli komplikují složité a nejasné majetkové poměry v té době. Čtvrtý soubor kachlů byl nalezen v budově na dolním nádvoří. Jeho původ ze druhé poloviny šestnáctého století dokládá užívání hradu i po roce 1549.{{Sfn|Hobl (2016)|s=471}} [47] => [48] => == Odkazy == [49] => === Reference === [50] => [51] => {{Citace monografie [52] => | editoři = [[Miloslav Bělohlávek]] [53] => | titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku [54] => | vydavatel = Nakladatelství Svoboda [55] => | místo = Praha [56] => | rok = 1985 [57] => | počet stran = 528 [58] => | svazek = IV. Západní Čechy [59] => | kapitola = Gutštejn – hrad [60] => | strany = 74–75 [61] => }} [62] => {{Citace monografie [63] => | příjmení = Čornej [64] => | jméno = Petr [65] => | odkaz na autora = Petr Čornej [66] => | titul = Jan Žižka. Život a doba husitského válečníka [67] => | vydavatel = Paseka [68] => | místo = Praha [69] => | rok = 2019 [70] => | vydání = 1 [71] => | počet stran = 844 [72] => | isbn = 978-80-7432-990-6 [73] => | strany = 464 [74] => }} [75] => {{Citace monografie [76] => | příjmení = Durdík [77] => | jméno = Tomáš [78] => | odkaz na autora = Tomáš Durdík [79] => | titul = Ilustrovaná encyklopedie českých hradů [80] => | vydavatel = Libri [81] => | místo = Praha [82] => | rok = 2002 [83] => | vydání = 2 [84] => | isbn = 80-7277-003-9 [85] => | počet stran = 736 [86] => | typ kapitoly = heslo [87] => | kapitola = Gutštejn [88] => | strany = 143–144 [89] => }} [90] => {{Citace monografie [91] => | příjmení = Durdík [92] => | jméno = Tomáš [93] => | titul = Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2 [94] => | vydavatel = Libri [95] => | místo = Praha [96] => | rok = 2005 [97] => | počet stran = 164 [98] => | isbn = 80-7277-262-7 [99] => | typ kapitoly = heslo [100] => | kapitola = Gutštejn [101] => | strany = 28–29 [102] => }} [103] => {{Citace sborníku [104] => | příjmení = Hobl [105] => | jméno = Luboš [106] => | titul = Věž hradu Gutštejna z pohledu archeologie [107] => | sestavitel = Zlata Gersdorfová, Petr Menšík [108] => | sborník = Castellologica Bohemica [109] => | vydavatel = Západočeská univerzita v Plzni [110] => | místo = Plzeň [111] => | rok vydání = 2015 [112] => | isbn = 978-80-261-0571-8 [113] => | strany = 137 [114] => }} [115] => {{Citace periodika [116] => | příjmení = Hobl [117] => | jméno = Luboš [118] => | titul = Kachle z hradu Gutštejna [119] => | periodikum = Archaeologia historica [120] => | rok = 2016 [121] => | ročník = 41 [122] => | číslo = 2 [123] => | strany = 470 [124] => | url = https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/135616/2_ArchaeologiaHistorica_41-2016-2_25.pdf [125] => | issn = 0231-5823 [126] => | doi = 10.5817/AH2016-2-24 [127] => | ref = Hobl (2016) [128] => | typ refu = normální [129] => | poznámka = Dále jen Hobl (2016) [130] => }} [131] => {{Citace monografie [132] => | příjmení = Sedláček [133] => | jméno = August [134] => | odkaz na autora = August Sedláček [135] => | titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého [136] => | url = https://archive.org/details/hrady-zamky-tvrze-13-plzensko [137] => | vydavatel = František Šimáček [138] => | místo = Praha [139] => | rok = 1905 [140] => | počet stran = 292 [141] => | svazek = XIII. Plzeňsko a Loketsko [142] => | kapitola = Gutštein hrad [143] => | strany = 52 [144] => }} [145] => {{Citace sborníku [146] => | příjmení = Úlovec [147] => | jméno = Jiří [148] => | příjmení2 = Jánský [149] => | jméno2 = Jiří [150] => | titul = Hrad Gutštejn [151] => | sborník = Západočeský historický sborník 6 [152] => | vydavatel = Státní oblastní archiv v Plzni [153] => | místo = Plzeň [154] => | rok vydání = 2000 [155] => | strany = 95–96 [156] => }} [157] => {{MonumNet [158] => | název = Hrad Gutštejn [159] => | ID = 128873 [160] => | datum = 2015-01-10 [161] => }} [162] => [163] => [164] => === Literatura === [165] => * {{Citace periodika [166] => | příjmení = Razím [167] => | jméno = Vladislav [168] => | odkaz na autora = Vladislav Razím [169] => | titul = Věž hradu Gutštejna [170] => | periodikum = Průzkumy památek [171] => | odkaz na periodikum = Průzkumy památek (časopis) [172] => | rok vydání = 2013 [173] => | měsíc vydání = [174] => | ročník = XX [175] => | číslo = 1 [176] => | strany = 213–229 [177] => | url = [178] => | issn = 1212-1487 [179] => }} [180] => * {{Citace monografie [181] => | příjmení = Sedláček [182] => | jméno = August [183] => | odkaz na autora = August Sedláček [184] => | titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého [185] => | url = https://archive.org/details/hrady-zamky-tvrze-13-plzensko [186] => | vydavatel = František Šimáček [187] => | místo = Praha [188] => | rok = 1905 [189] => | počet stran = 292 [190] => | svazek = XIII. Plzeňsko a Loketsko [191] => | kapitola = Gutštein hrad [192] => | strany = 50–53 [193] => }} [194] => * {{Citace sborníku [195] => | příjmení = Sokol [196] => | jméno = Petr [197] => | titul = Gutštejn – průzkumy a stabilizace hradní zříceniny [198] => | sborník = Památky západních Čech II - 2012 [199] => | vydavatel = Národní památkový ústav, ÚOP Plzeň [200] => | místo = Plzeň [201] => | rok vydání = 2012 [202] => | strany = 72–86 [203] => | počet stran = 102 [204] => | isbn = 978-80-85035-06-3 [205] => }} [206] => [207] => === Související články === [208] => * [[Seznam hradů v Plzeňském kraji]] [209] => [210] => === Externí odkazy === [211] => * {{Commonscat}} [212] => * {{Wikicesty|průvodce=Hrad Gutštejn}} [213] => * {{Oficiální web}} [214] => * [http://www.fotocesko.cz/scripts/admin/clanek_zobraz.phtml?claid=88 Gutštejn na www.fotocesko.cz] [215] => {{Autoritní data}} [216] => [217] => {{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko|Historie|Středověk}} [218] => [219] => [[Kategorie:Zříceniny hradů v okrese Tachov]] [220] => [[Kategorie:Hrady v Plaské pahorkatině]] [221] => [[Kategorie:Kulturní památky v okrese Tachov]] [222] => [[Kategorie:Památky ve správě Národního památkového ústavu]] [223] => [[Kategorie:Stavby v Konstantinových Lázních]] [224] => [[Kategorie:Přírodní park Úterský potok]] [] => )
good wiki

Gutštejn

Gutštejn je zřícenina hradu jihovýchodně od Konstantinových Lázní v okrese Tachov. Stojí v lesnaté a krajině Plaské pahorkatiny na ostrožně nad potokem Hadovka v nadmořské výšce 425 metrů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Hadovka (potok)','Hroznatovci','Konstantinovy Lázně','Líšťany (okres Plzeň-sever)','Padací most','Nejvyšší kancléř','Pražský groš','Miloslav Bělohlávek','August Sedláček','Husitské války','břidlice','Příkop (válečnictví)'

Břidlice

Hroznatovci