Array ( [0] => 15495107 [id] => 15495107 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hésiodos [uri] => Hésiodos [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - spisovatel [1] => | obrázek = Moreau, Gustave - Hésiode et la Muse - 1891.jpg [2] => | popisek = [[Gustave Moreau|G. Moreau]]: Hésiodos a múza (1891) [3] => | velikost obrázku = 200px [4] => }} [5] => [[Soubor:Pseudo-Seneca Louvre Ma921.jpg|náhled|Fiktivní busta Hésiodova ([[Louvre]], [[1. století př. n. l.|1. stol. př. n. l.]])]] [6] => [7] => '''Hésiodos''' ''([[řečtina|řecky]] Ἡσίοδος)'' byl [[Starověké Řecko|antický řecký]] básník a filosof, patrně mladší současník [[Homér]]ův, který působil na přelomu 8. a 7. století př. n. l. Jeho hlavní díla jsou „''O původu bohů'' ('''Theogonia''')“ a „''Práce a dni''“, další díla připisována autorovi, která nejsou zachována v celku jsou „''Héraklův štít''”, „''Genealogie héróů''” a „''Katalog héroin''”. Je po něm pojmenován na [[Měsíc]]i kráter [[Hesiodus (kráter)|Hesiodus]].[[Antonín Rükl]]: ''Atlas Měsíce'', Aventinum (Praha 1991), kapitola Birt, str. 134, č. mapového listu 54, {{ISBN|80-85277-10-7}}[http://planetarynames.wr.usgs.gov/Feature/2485 Crater Hesiodus on Moon] Gazetteer of Planetary Nomenclature, [[Mezinárodní astronomická unie|IAU]], [[United States Geological Survey|USGS]], [[NASA]] {{en}} [8] => [9] => == Život == [10] => O Hésiodově životě víme velice málo, z několika nahodilých zmínek v jeho básních, o jejichž spolehlivosti však někteří badatelé pochybují. Jeho otec snad obchodoval na [[Iónové|iónském]] pobřeží [[Malá Asie|Malé Asie]], ale zkrachoval a usídlil se v chudé vesnici Askře v [[Bojótie (historické území)|Bojótii]], kde si koupil malé hospodářství. Zde se oženil a měl dva syny, z nichž starší Hésiodos sice prý prohrál spor o dědictví s mladším Persem, nicméně zde jako rolník žil a psal své naučné i epické básně. Stěžuje si v nich na tvrdé zimy a nuzné živobytí: „... usadil se v bídné vísce, v Askře, kde je krušno v zimě, trudno v létě, nikdy dobře.“Hésiodos, ''Práce a dni''. Praha: Svoboda 1950, str. 83. Jako básník napodoboval [[Homér]]a, na rozdíl od homérské společnosti bojovníků a šlechticů však Hésiodos líčí život drobných rolníků. Už ve starověku se těšil velké oblibě a v [[Chalkis|Chalkidě]] v [[Euboia|Euboii]] zvítězil v básnické soutěži na počest zemřelého krále. Psal převážně na starořecké polyteistické náměty, v nichž se zabýval vznikem Vesmíru, světa, bohů, lidí, atd. ...Hésiodova díla se později četla ve školách a v [[Starověký Řím|římské]] době se jimi inspiroval [[Publius Vergilius Maro|Vergilius]] k sepsání svých [[Georgica|Georgik]]. Hésiodos zemřel v Askře, když se však její obyvatele museli později přestěhovat jinam, vzali prý jeho ostatky s sebou a pohřbili je v „Minyově hrobce“ v [[Orchomenos|Orchomenu]]. [11] => [12] => == Dílo == [13] => Z jeho díla se zachovalo: [14] => [15] => ''O původu bohů'' (''{{Cizojazyčně|grc|Θεογονία}}'', ''Theogonia'') je nejstarší soustavné podání řecké mytologie, které líčí po sobě jdoucí epochy a generace bohů (název ''Teogonie'' znamená „vznik bohů“). Dílo má přes 1000 veršů ([[hexametr]]ů) a je hlavním pramenem pro studium staré řecké mytologie. Na samém počátku byl [[chaos]] (bezedná propast), z něhož se zrodili [[Úranos]] a [[Gaia]] (nebe a země). Ti měli dvanáct dětí, [[Titáni|Titánů]], z nichž nejmladší [[Kronos]] prý své děti jedl. Z manželství Krona a [[Rhea|Rhey]] se pak narodili olympští bohové s [[Zeus|Diem]] v čele. Už antičtí autoři počínaje [[Xenofanés|Xenofantem]] Hésiodovi vytýkali, že bohy zpodobnil podle toho nejhoršího, co se vyskytuje mezi lidmi. [16] => [17] => Naučná báseň ''Práce a dni'' (''{{Cizojazyčně|grc|Ἔργα καὶ ἡμέραι}}'') snad vznikla ve sporu s bratrem Persem o majetek a chce mu vylíčit, jak má rolník žít a pracovat. Výklad ale zasazuje do širšího rámce světového řádu a mytologie. Začíná mýty o [[Prométheus|Prométeovi]] a o [[Pandořina skříňka|Pandořině skříňce]], který vysvětluje původ zla na světě. Následuje rozdělení minulosti do pěti věků: [18] => # věk zlatý [19] => # věk stříbrný [20] => # věk měděný [21] => # věk héroů (hrdinů) a [22] => # věk železný, v němž autor i čtenáři žijí. [23] => Na svůj "železný" věk a na jeho mravy si Hésiodos trpce stěžuje, ví si však zároveň rady: [24] => {{Citát v rámečku [25] => |Nijak není práce k necti, zahálka však nese hanbu
[26] => Přiložíš-li ruce k dílu, lenoch závidět ti bude''. [27] => |Hésiodos, ''Práce a dni''. Praha: Svoboda 1950, str. 59. [28] => }} [29] => V dalším textu následuje sbírka praktických rad pro rolníky, uspořádaná podle kalendáře: kdy se co a jak má dělat. Následují i rady pro plavbu po moři a nakonec různá spíše magická pravidla, čemu se má člověk vyhýbat. [30] => [31] => Jen ve zlomcích se zachoval ''Katalog héroin'' a Hésiodovi se dále připisovaly i spisy "Štít" (Ασπις), "Seznam žen" (καταλογος γυναικων) a některé další, o nichž se ale dnes soudí, že je spíše složil někdo z jeho pokračovatelů. [32] => [33] => Básnické dílo ''Genealogie héroů'' se zaobírá uspořádáním všech řeckých hrdinů a polobohů v seznamu a rodokmenu. [34] => [35] => == Podoba == [36] => O římské bustě, zachované v několika kopiích z 1. století př. n. l. (viz obrázek nahoře), se dříve soudilo, že je to portrét [[Seneca|Senecův]]. Většina současných badatelů ji však pokládá za fiktivní podobiznu Hésiodovu. [37] => [38] => == Odkazy == [39] => [[Soubor:Hesiodi Ascraei quaecumque exstant.tif|náhled|upright=0.85|Hesiodus Ascraeus, soubor zachovaných spisů, 1701]] [40] => [41] => === Reference === [42] => {{Překlad|de|Hesiod|49057434}} [43] => [44] => [45] => === Související články === [46] => * [[Homér]] [47] => * [[Řecká mytologie]] [48] => [49] => === Literatura === [50] => * Hésiodos, ''Práce a dni''. Praha: Svoboda 1950 [51] => * Hésiodos, ''Zrození bohů''. Praha: SNKLHU - Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění 1959 [52] => * Hésiodos, ''Práce a dny''. (Přel. J. Nováková) Praha: Svoboda, 1990. {{ISBN|80-205-0127-4}} [53] => * Hésiodos, ''Zpěvy železného věku''. Praha: Svoboda 1990. {{ISBN|80-205-0127-4}} [54] => * Hésiodos, ''Štít''. Praha: Odeon 1976 [55] => * Anne-Marie Buttinová, ''Řecko''. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2002, {{ISBN|80-7106-566-8}} [56] => * Veronika Konrádová, ''Kosmogonické a theogonické motivy v Hésiodově Theogonii'', Ústí nad Labem 2008, {{ISBN|978-80-7414-099-0}} [57] => * Peter Levi a kol., ''Svět starého Řecka''. Knižní klub k. s., Praha 1995, {{ISBN|80-7176-214-8}} [58] => * Eliška Luhanová, ''Zrození světa (kosmogonie básníka Hésioda)'', Červený Kostelec: Pavel Mervart 2014, {{ISBN|978-80-7465-109-0}} [59] => * Vojtěch Zamarovský, ''Řecký zázrak''. [[Mladá fronta]], Praha 1972 [60] => [61] => === Externí odkazy === [62] => * {{Commonscat}} [63] => * {{Wikicitáty|osoba=Hésiodos}} [64] => * {{Wikizdroje|autor=Hésiodos}} [65] => * {{NK ČR|jn19990210278}} [66] => * [http://el.wikisource.org/wiki/%CE%97%CF%83%CE%AF%CE%BF%CE%B4%CE%BF%CF%82 Původní řecký text na Wikisource] {{en}} [67] => * [https://web.archive.org/web/20080915143215/http://omacl.org/Hesiod/ Dochované dílo] {{en}} [68] => * [http://www.gutenberg.org/browse/authors/h#a191 Dochované dílo] v [[Projekt Gutenberg|Projektu Gutenberg]] {{en}} [69] => * [https://web.archive.org/web/20070626133259/http://gutenberg.spiegel.de/?id=19&autor=Hesiod,%20&autor_vorname=&autor_nachname=Hesiod Hesiodova díla německy] {{de}} [70] => [71] => {{Předsókratikové}} [72] => [73] => {{Autoritní data}} [74] => {{Portály|Filozofie}} [75] => [76] => [[Kategorie:Starověcí řečtí básníci]] [77] => [[Kategorie:Muži]] [78] => [[Kategorie:Narození v 8. století př. n. l.]] [79] => [[Kategorie:Úmrtí v 7. století př. n. l.]] [] => )
good wiki

Hésiodos

1. stol.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Homér','Chalkis','Projekt Gutenberg','Řecká mytologie','Pandořina skříňka','Xenofanés','Rhea','Úranos','hexametr','Titáni','Orchomenos','Georgica'

Chalkis

Hexametr

Homér

Orchomenos

Orchomenos (řecky Ορχομενός) je starobylé řecké město, které se nachází ve střední části Řecka, poblíž moderního města Levadeia.

Rhea

Rhea je rod ptáků z čeledi nanduovitých.

Titáni

Úranos

Úranos je v řecké mytologii jeden z nejstarších řeckých bohů, bohem nebe a dřevorubectví.

Xenofanés