Array ( [0] => 15495627 [id] => 15495627 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hřbitov [uri] => Hřbitov [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=lidských hřbitovech v současnosti|stránka=Pohřebiště|stránka2=Psí hřbitov}} [1] => [[File:Josef Mauder, 1889-1904 Národní hrobka Slavín na Vyšehradě - sochy Vlast jásající, Vlast truchlící, socha okřídleného Génia se sarkofágem.jpg|thumb|Slavín v Praze na Vyšehradě]] [2] => [[Soubor:Ústřední hřbitov v Brně (7).jpg|náhled|[[Ústřední hřbitov v Brně]]]] [3] => [[File:Pere Lachaise Chemin Errazu.jpg|thumb|Pere Lachaise v Paříži]] [4] => [[Soubor:Jerozolima, 23 X 2007 r., zachodnie zbocze Góry Oliwnej..JPG|náhled|Židovský hřbitov na [[Olivová hora|Olivové hoře]] v Jeruzalémě]] [5] => [[Soubor:Cementerio, Galbinasi, Rumanía, 2016-05-29, DD 08.jpg|náhled|Hřbitov v Galbinasi, Rumunsko]] [6] => '''Hřbitov''' je jiný český termín pro '''[[pohřebiště]]''', jsou to [[synonymum|synonyma]], etymologicky odvozená od slovesa ''pohřbít'', ''pohrabat''.[[Josef Jungmann]]: ''Slovník česko-německý'', díl III., P–R. 1. vydání, Praha 1837, s. 225, [https://vokabular.ujc.cas.cz/moduly/slovniky/digitalni-kopie-detail/JgSlov03/strana-225/ online]. V některých evropských jazycích jej nahrazují termíny odvozené z latinského ''coemeterium'' (cemetery, cmentarz, ...). Dalším místem určeným k pohřbívání zemřelých je [[Boží pole]]. [7] => [8] => == Původ výrazu == [9] => Slovo ''hřbitov má pocházet'' od slovesa ''hřbít'' (s původním významem ''hrabat'' dle německého ''graben'') v návaznosti na staročeský výraz ''břítov'' vzniklý jako spodoba původního německého ''Friedhof'' (''Fried – mír + Hof – dvůr = hřbitov''). Zastarale také '''krchov''' (z německého ''Kirchhof'' = kostelní dvůr). V [[archeologie|archeologické]] terminologii '''nekropole''', je zvláštní pietní místo, kde se obřadně pohřbívají [[mrtvola|mrtví]] lidé určité společenské skupiny nebo rodu, jejich těla se ukládají do kostrových hrobů nebo ostatky jejich spálených těl v urnách do žárových hrobů ([[popel]] v nádobě, od pravěku až po novodobou kremaci). [10] => [11] => == Charakteristika == [12] => Hřbitov se skládá z [[hřbitovní kaple|hřbitovních kaplí]], [[Kaplová hrobka|kaplových hrobek]][[hrobka|, hrobek]], [[hrob]]ů, cest a [[Veřejná zeleň|zeleně]] mezi nimi. V mnoha dnešních hřbitovech existují též „[[urna na popel|urnová oddělení]]“ v podobě samostatných oddělení, staveb, či stěn, zvaná ([[Kolumbárium|kolumbária]]), kde jsou uchovávány ostatky zemřelých, kteří byli [[zpopelnění|zpopelněni]] v [[krematorium|krematoriu]]. Hřbitovy bývají otevřené [[veřejnost]]i, příbuzní a blízcí [[zesnulý]]ch často jejich [[hrob]]y navštěvují a pečují o ně. Slavné hřbitovy bývají cílem [[turista|turistů]], (například [[Slavín (hrobka)|Slavín]] v [[Praha|Praze]] na [[Vyšehrad]]ě, [[Slavín (památník)|Slavín]] v [[Bratislava|Bratislavě]], [[Hřbitov Père-Lachaise]] v Paříži nebo na [[Olivová hora|Olivetské hoře]] v Jeruzalémě). [13] => [14] => == Historie == [15] => Hřbitovy často vznikaly a dosud bývají umístěny při [[kostel]]e, hřbitovní kapli, [[synagoga|synagoze]] nebo jiných stavbách [[náboženství|náboženských]] obřadů.{{Poznámka|Hřbitovy při městských kostelech byly v rakouské monarchii, a tedy i v českých zemích, rušeny reformami císaře [[Josef II.|Josefa II.]]{{Citace periodika [16] => | příjmení1 = Komňová [17] => | jméno1 = Hana [18] => | titul = Přísná hygienická opatření neoblíbeného císaře Josefa II. vyhnala mrtvé z měst [19] => | periodikum = Plzeňské noviny.cz [20] => | datum = 2019-07-247 [21] => | url = https://plzenoviny.cz/prisna-hygienicka-opatreni-neoblibeneho-cisare-josefa-ii-vyhnala-mrtve-z-mest/ [22] => | datum_přístupu = 2022-12-25 [23] => }}}} V těchto případech jsou spjaty s pochováváním zemřelých příslušného náboženství. Prostor hřbitova a každé hrobové místo mají být obřadně vysvěceny. Mohli tu být pohřbeni jinověrci, ale pouze na zvláště určeném místě. [[Sebevrah|Sebevrazi]] v minulosti směli být pohřbeni jen vně hřbitova, za hřbitovní zdí. [24] => [25] => == Stavební řešení == [26] => Hřbitov býval vůči svému okolí ohraničen nejčastěji nižší či vyšší zdí. V krajích, kde nebyla nouze o kámen, byla z nasucho do hlíny nebo malty kladených kamenů. Kde byla o kámen nouze, bývala zeď z trámů, roubená se šindelovou stříškou. Kamennou zeď zakončovaly šikmo položené ploché kameny. Zeď, zdánlivě jen ohraničující kostelní areál, mívala v některých krajích i ochrannou či dokonce obrannou funkci. Bylo to hlavně na česko-kladském a česko-moravském pomezí. Příchod ke kostelu a na hřbitov byl možný jen jediným místem – vstupní bránou často spojenou funkčně se zvonicí se zděným přízemím a dřevěným patrem na krakorcích. V případě drobných místních potyček poskytla ohradní zeď a zvonice jednoduchou prvotní ochranu shromážděným obyvatelům. Příkladem může být [[Telecí]] a [[Bílý Újezd]]. [27] => [28] => == Svátky zemřelých == [29] => [[Soubor:Allsaints-katowice-bracka01.jpg|náhled|Hřbitov v [[Katovice|Katovicích]] na svátek [[Všech svatých]], 2007]] [30] => [[Soubor:Čakovečko groblje; grob Dr. Ivana Novaka - jugoistok.jpg|náhled|Hřbitov v [[Čakovec|Čakovci]], [[Chorvatsko]]]] [31] => [[Soubor:Cementerio de la salitrera Rica Aventura, María Elena, Chile, 2016-02-11, DD 122-125 PAN.JPG|náhled|Starý hřbitov v Chile]] [32] => V [[západní křesťanství|západokřesťanském]] světě se hřbitovy setkávají s nárazovým zvýšením zájmu na počátku [[listopad]]u – na svátek [[všech svatých]] ([[1. listopad]]u) a na [[dušičky|svátek všech věrných zemřelých]] ([[2. listopad]]u). Pozůstalí navštěvují hroby svých blízkých, modlí se nad nimi a rozžínají svíce na jejich počest. [33] => [34] => == Křesťanské hřbitovy, sebevrazi a kacíři == [35] => V dřívějších dobách platilo, že [[sebevrah|sebevrazi]] nesměli být na křesťanském hřbitově uloženi, a proto byli pohřbíváni jinde (u hřbitovní zdi, na křižovatce, v lese apod.; v lese je pohřben např. sebevrah [[Jan Jakub Ryba]]). Souviselo to s tím, že každý hřbitov by měl být řádně vysvěcen a mrtví by měli být ukládáni do svěcené půdy. Křesťanské církve odmítají sebevraždu a pohřbívání sebevrahů do svěcené půdy bylo po dlouhou dobu považováno za [[znesvěcení]] hřbitova. [36] => [37] => * V [[Doba pobělohorská|době pobělohorské]] byly praktikovány v Čechách a na Moravě [[Oslí pohřeb|oslí pohřby]] i pro osoby [[Evangelikalismus|evangelického]] vyznání – tzv. „kacíře“. Protože po vydání [[Toleranční patent|tolerančního patentu]] (1781) docházelo na „[[Katolická církev|katolických“]] hřbitovech k vážným konfliktům kvůli pohřbívání jinověrců, evangelíci si začali zakládat vlastní [[Toleranční hřbitov|toleranční hřbitovy]]. [[Exulanti]], kteří v Sasku [[Moravští bratři|obnovili Jednotu bratrskou]], zakládali u svých sborových domů (jenž se nacházejí v různých částech světa) hřbitovy, jež se nazývají „Boží pole“. [38] => [39] => V současné době [[katolická církev]] (jakož i řada dalších) tuto praxi opustila jako příliš tvrdou (zejména tam, kde existují polehčující okolnosti pro sebevraha), byť (dle místních specifik) v těchto případech upřednostňuje pohřeb bez katolických obřadů, případně pohřeb neokázalý. Existují ale i výjimky - např. okázalý pohřeb čtrnáctileté [[Anna Halman|Ani]], kterou [[šikana]] ze strany spolužáků dohnala k sebevraždě, vedl osobně [[Tadeusz Gocłowski]], arcibiskup a metropolita gdaňský (arcibiskup ovšem při pohřbu výslovně připustil, že jde o zvláštní případ, který by si dříve nedokázal ani představit). [40] => [41] => == Rozlišení hřbitovů podle účelu == [42] => [43] => * '''civilní hřbitov''' – vyznačuje se různorodostí a často i neuspořádaností [[náhrobek|náhrobků]], v současném pojetí se jedná o hřbitov ekumenický, tedy pro lidi všech náboženských vyznání i pro [[ateista|ateisty]] (občanský hřbitov) [44] => * '''vojenský hřbitov''' – je stejnorodý, všechny [[náhrobek|náhrobky]] jsou si podobné a je kladen důraz na [[geometrie|geometrii]]. Jsou zde pohřbíváni padlí [[voják|vojáci]], často vojáci zemřelí v jedné bitvě či válce. [45] => * '''hromadné pohřebiště''' (tedy [[masový hrob]] či [[hromadný hrob]]), v minulosti sem byli ukládání zemřelí hromadně, dělo se tak zejména v případech, že mrtvých bylo tolik, že je nebylo možno pohřbívat samostatně kupř. [46] => ** při [[epidemie|epidemiích]] [[nakažlivá choroba|nakažlivých chorob]] – třeba při morových ranách [47] => ** při hromadném [[vyvražďování]] lidí v době války, tedy z důvodů praktické [[genocida|genocidy]] obyvatel nějaké národnosti či náboženského vyznání či politického smýšlení [48] => [[Soubor:Ruzyňský toleranční hřbitov 02.jpg|náhled|[[Ruzyňský toleranční hřbitov]]]] [49] => [50] => == Slavné státní hřbitovy == [51] => Většina států má své zvláštní hřbitovy, ''[[nekropole]]'', na nichž se pohřbívají státníci a významné osobnosti vědy, kultury a dalších oborů. Příklady mohou být [[Slavín (hrobka)|Slavín]] a celý [[Vyšehradský hřbitov]] v [[Praha|Praze]], slovenský [[Slavín (památník)|Slavín v Bratislavě]] a [[Národný cintorín]] v [[Martin (město)|Martině]], pařížský [[Hřbitov Père-Lachaise]], [[Olivová hora]] či [[Herzlova hora]] v [[Izrael]]i, [[Arlingtonský národní hřbitov]] ve [[Virginie|Virginii]], rumunský [[Cimitirul Bellu|hřbitov Bellu]] v [[Bukurešť|Bukurešti]], [[Cmentarz Powązkowski]] v [[Polsko|Polsku]], [[hřbitov Hietaniemi]] ve [[Finsko|Finsku]], a další. [52] => [53] => == Odkazy == [54] => === Poznámky === [55] => {{Poznámky}} [56] => [57] => === Reference === [58] => [59] => [60] => === Související články === [61] => * [[Karner]] [62] => * [[Mohyla]] [63] => * [[Rozptylová loučka]] [64] => * [[Smuteční síň]] [65] => * [[Tumba]] [66] => [67] => ==== Seznamy ==== [68] => * [[Seznam hřbitovů]] [69] => * [[Seznam morových hřbitovů v Česku]] [70] => * [[Seznam pařížských hřbitovů]] [71] => * [[Seznam pražských hřbitovů]] [72] => * [[Seznam židovských hřbitovů v Česku]] [73] => [74] => === Externí odkazy === [75] => * {{Commonscat}} [76] => * {{Wikicitáty|téma=Hřbitov}} [77] => * {{Wikislovník|heslo=hřbitov}} [78] => * [http://www.katyd.cz/index.php?cmd=page&type=11&article=6320&webSSID=730d01ed831ac447d9a21b5cfcb9c2f3 Tereza Holá: ''Hřbitov - místo pro mrtvé i živé ''] in [[Katolický týdeník]] 44/2008 [79] => [80] => {{Autoritní data}} [81] => {{Portály|Historie|Kultura}} [82] => [83] => [[Kategorie:Pohřbívání]] [84] => [[Kategorie:Hřbitovy]] [] => )
good wiki

Hřbitov

Ústřední hřbitov v Brně Olivové hoře v Jeruzalémě Hřbitov v Galbinasi, Rumunsko Hřbitov je jiný český termín pro pohřebiště, jsou to synonyma, etymologicky odvozená od slovesa pohřbít, pohrabat. V některých evropských jazycích jej nahrazují termíny odvozené z latinského coemeterium (cemetery, cmentarz, .

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'hrob','Olivová hora','náhrobek','Slavín (památník)','Slavín (hrobka)','Hřbitov Père-Lachaise','Praha','synonymum','archeologie','veřejnost','hromadný hrob','mrtvola'

Archeologie

Hrob

Mrtvola

Náhrobek

Praha

Praha je hlavním městem České republiky a s více než 1,3 miliony obyvateli je největším městem země.

Synonymum

Veřejnost