Array ( [0] => 15499746 [id] => 15499746 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hasištejn [uri] => Hasištejn [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - budova [1] => | název = Hasištejn [2] => | typ = zřícenina [3] => | obrázek = Hasištejn - celkový pohled.jpg [4] => | popisek = Pohled na hrad z [[Kokrháč (přírodní památka)|PP Kokrháč]] [5] => | využití = [6] => | poloha = Ostroh západně od obce [7] => | obec = [[Místo]] [8] => | země = Česko [9] => | loc-map = {{LocMap | Česko | label = Hasištejn | lat = 50.4452 | lon = 13.2572 | float = center | relief = 1 | caption =}} [10] => | stavitel = [11] => | další majitelé = [[Šumburkové]],
[[Lobkovicové#Hasištejnská větev|Hasištejnští z Lobkovic]]
[[Šlikové]]
[[Rudolf II.]]
[[Štampachové ze Štampachu|Štampachové]]
[[Martinicové a Clam-Martinicové|Martinicové]] [12] => | současný majitel = obec [[Místo]] [13] => | sloh = [[Gotická architektura v Česku|gotický]] [14] => | výstavba = počátek 14. století [15] => | přestavba = po roce 1418
70. léta 15. století [16] => | zánik = 1560 [17] => }} [18] => '''Hasištejn''' ({{Vjazyce2|de|''Hassenstein)''}} je zřícenina [[hrad]]u na české straně [[Krušné hory|Krušných hor]] nad obcí [[Místo]] v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]] v [[Okres Chomutov|okrese Chomutov]]. Jeho pozůstatky jsou chráněné jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka]]. [19] => [20] => Hrad založili nejspíše [[Šumburkové|páni ze Šumburka]] v první čtvrtině čtrnáctého století. Vlastnili jej až do začátku patnáctého století, kdy jej po dobytí v roce 1418 získali [[Lobkovicové]]. Za [[Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic|Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic]] byl Hasištejn na počátku šestnáctého století výrazně rozšířen a stal se jedním z center [[Humanismus a renesance v české literatuře|humanismu]] v Čechách. Od počátku sedmnáctého století hrad chátral a byl využíván jen k hospodářským účelům. Opravy nezbytné pro turistické zpřístupnění proběhly až v závěru devatenáctého století. [21] => [22] => Hrad je snadno dostupný z Místa a v návštěvních hodinách je přístupný veřejnosti. Částečně se dochoval středověký [[Gotická architektura v Česku|gotický]] palác se schodišťovou věží a kaplí a mladší pozdně gotický palác pod válcovou věží, která byla upravena na rozhlednu. Pod nádvořím se nachází rozsáhlé sklepy a v předpolí hradu stojí volně přístupná, pozdně gotická předsunutá bašta. [23] => [24] => == Historie == [25] => Doba založení a stavebník hradu jsou nejasné. Podle [[Tomáš Velímský|Tomáše Velímského]] mohl být zakladatelem Hasištejna [[Boreš z Rýzmburka]], po jehož popravě v roce 1278 hrad připadl panovníkovi a Šumburkové se jej zmocnili brzy po smrti [[Václav III.|Václava III.]] [[Tomáš Durdík]] uvádí jako možného stavitele krále [[Václav II.|Václava II.]] v době na počátku čtrnáctého století. Podobné datování uváděla také [[Dobroslava Menclová]], která později dobu vzniku hradu posunula do dvacátých let čtrnáctého století a za stavitele považovala Bedřicha ze Šumburka, který jej postavil pro krále [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] v souvislosti s opevňováním severozápadní hranice. Podobný způsob založení hradu Jan Lucemburský zvolil u [[Střekov (hrad)|Střekova]] nebo [[Kyšperk (hrad, okres Teplice)|Kyšperku]]. [26] => [27] => [[Soubor:Hasištejn - první vstupní věžovitá brána od SZ.jpg|náhled|První brána]] [28] => [29] => Při konzervaci zříceniny v letech 1998–1999 byly nalezeny zlomky keramiky pocházející ze třináctého století. Vznik hradu okolo roku 1300 či dříve však vylučuje stavební a uměleckohistorický rozbor kaple, protože její výstavba je datována do druhé čtvrtiny čtrnáctého století a kaplová věž byla postavena zároveň s obvodovou [[Hradba|hradbou]], s níž je stavebně propojena. Stavba hradu tedy započala nejspíše ve druhém desetiletí čtrnáctého století. [30] => [31] => === Středověk === [32] => [[První písemná zmínka]] o Hasištejnu se nachází v zákoníku [[Majestas Carolina]] z roku 1348, kde je uveden mezi hrady, které panovník může zastavit nejvýše na devět let. V uvedeném roce hrad vlastnil Bedřich ze Šumburka. Král [[Karel IV.]] mu roku 1351 držení hradu i dalších statků, ke kterým patřila [[Přísečnice]] nebo [[Schlettau]], potvrdil. K hasištejnskému panství v roce 1367 mimo jiné náležela polovina Přísečnice, [[Sobětice (Výsluní)|Sobětice]], [[Kýšovice]], [[Vysoká Jedle]], [[Krbice]], [[Kralupy u Chomutova|Kralupy]], [[Vinaře (Vilémov)|Vinaře]], [[Blov]] a [[Miřetice u Vintířova]]. [33] => [34] => [[Soubor:Hasištejn - zbytky bateriové, dovnitř otevřené, věže na valu šíjového příkopu.jpg|náhled|vlevo|upright|Zřícenina pozdněgotické bateriové věže v předhradí]] [35] => [36] => Po Bedřichově smrti okolo roku 1364 získali hrad do zástavy Heřman a Bernard ze Šumburka a v roce 1394 panství přešlo na Bernardova nejstaršího syna Bedřicha ze Šumburka. Bedřichovi hrad patřil do roku 1412, kdy ho přenechal Jindřichu mladšímu Reussovi z Plavna. Ten se dostal do sporů s [[Václav IV.|Václavem IV.]] a spolčoval se s loupeživými rytíři, se kterými přepadávali královské statky. Královské vojsko proto pod velením [[Mikuláš Chudý z Újezda|Mikuláše Chudého z Lobkovic]] hrad po dvouměsíčním obléhání v roce 1418 dobylo a král Hasištejn ihned Mikuláši za 4 000 kop [[Pražský groš|pražských grošů]] zastavil. Od roku 1421 ho Mikuláš získal jako dědičné korunní léno. Mikulášovým [[purkrabí]]m na hradě se stal Lidéř z Horek. [37] => [38] => Mikuláš zemřel roku 1435 a hasištejnské panství zdědil jeho syn Mikuláš II. z Lobkovic a během života jej rozšířil o [[Perštejn (hrad)|perštejnskou]] část Přísečnice, polovinu [[Prunéřov]]a nebo o [[Údlice]]. Mikuláš II. měl čtyři syny: Jana, Mikuláše III., Jaroslava a [[Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic|Bohuslava]]. Ti po otcově smrti v roce 1462 spravovali rodový majetek společně. Po Jaroslavově smrti si panství rozdělili na třetiny, ale hrad i nadále sdíleli s bydleli na něm. Roku 1491 se Hasištejn stal hlavním sídlem Bohuslava, který jej nechal výrazně rozšířit. Pak v něm založil jednu z největších knihoven českého království. Knihovna byla později přestěhována do Chomutova, kde roku 1598 její malá část shořela, ale většina knih byla převezena na [[Roudnice nad Labem (zámek)|roudnický zámek]]. Po Bohuslavově smrti v roce 1510 se panství postupně rozdělilo na mnoho malých částí. [39] => [40] => === Šestnácté a sedmnácté století === [41] => Polovinu dědictví po Bohuslavovi spravoval až do své smrti jeho bratr Jan, po němž ji zdědil syn Jaroslav. Po něm přešla na syny Jindřicha a Šebestiána Hasištejnské z Lobkovic, ale po Šebestiánově smrti v roce 1587 majetek získal jako [[odúmrť]] císař [[Rudolf II.]] Po pěti letech ji prodal Maxmiliánovi Hasištejnskému z Lobkovic, synovi Jindřicha Hasištejnského. Maxmilián však bez potomků zemřel okolo roku 1597 a část hradu opět připadla císaři. Druhá polovina Bohuslavova dědictví připadla synům jeho bratra Mikuláše III.: Zikmundovi, Vilémovi, Mikulášovi IV. a Václavovi z Hasištejnským Lobkovic. Každému tedy patřila jedna osmina dědictví, ale v roce 1533 vlastnil tři z osmi dílů Vilém z Lobkovic. Ten svůj podíl prodal Jeronýmovi a Vavřinci [[Šlikové|Šlikovi]]. Od nich jej převzal [[Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic|Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic]] a odkázal ho svým synům Bohuslavu Jáchymovi a Valdemarovi Hasištejnským z Lobkovic. Většinu jejich majetku získal [[Jiří Popel z Lobkovic]] a vlastnil ji až do roku 1594, kdy mu císař Rudolf zkonfiskoval veškerý majetek. [42] => [43] => [[Soubor:Hasištejn - velké sklepní prostory pod předhradím mezi 2 a 3 hradní branou.jpg|náhled|upright|Rozsáhlý sklep se používal ke skladování piva]] [44] => [45] => Na počátku sedmnáctého století sedm osmin hradu patřilo Rudolfovi II., zatímco zbývající díl vlastnil Kryštof Hasištejnský z Lobkovic, potomek Mikuláše IV. Od císaře jeho část roku 1606 koupil [[Linhart starší Štampach ze Štampachu]]. Jeho syn Jan Richard o tři roky přikoupil díl Kryštofa Hasištejnského, a Štampachové se tak stali jedinými majiteli panství. Hrad poté připadl [[Linhart mladší Štampach ze Štampachu|Linhartovi mladšímu Štampachovi ze Štampachu]], který o něj přišel za účast na [[České stavovské povstání|stavovském povstání]] v letech 1618–1620. Když jeho zkonfiskovaný majetek v roce 1622 koupil [[Jaroslav Bořita z Martinic]], byl hrad Hasištejn označen jako pustý. K jeho statku tehdy patřilo [[Místo]], [[Blahuňov]], Vysoká Jedle, [[Nová Víska (Kadaň)|Nová Víska]], [[Drahonice (Chbany)|Drahonice]], [[Krbice]], [[Březno (okres Chomutov)|Březno]], [[Brany]], [[Brančíky]], [[Černovice (okres Chomutov)|Černovice]], [[Vysoká (Málkov)|Vysoká]], [[Lideň]], [[Nebovazy]], [[Tušimice]], [[Přezetice]], část [[Čermníky|Čermníků]] a další příslušenství. [46] => [47] => === Novodobé dějiny === [48] => [[Martinicové a Clam-Martinicové|Martinicové]] hrad neudržovali a v roce 1687 už využívali jen sklepy k uskladnění piva z prunéřovského pivovaru. Hrad chátral až do let 1891–1892, kdy jej nechal Emanuel Karsch, tehdejší majitel velkostatku Prunéřov –Ahníkov, částečně opravit a zřídit v něm hostinec. Ten v roce 1976 vyhořel. Obě budovy hostince před požárem jsou zachyceny v pátém dílu seriálu [[30 případů majora Zemana]] ''Hon na lišku'' jako Čadkova chata (tzv. Liščí doupě). Nový, menší hostinec byl postaven v roce 1995. Je na něm pamětní deska připomínající návštěvu [[Johann Wolfgang von Goethe|J. W. Goetha]] v roce 1810. [49] => [50] => [[Soubor:Hasištejn - pohled na starý palác s kaplí, točitým schodištěm a třetí hradní bránu.jpg|náhled|Třetí nádvoří s kaplí, schodišťovou věží a starším věžovitým palácem]] [51] => [[Soubor:Hasištejn - okrouhlá břitová bašta východní parkánové hradby od JZ.jpg|náhled|Interiér jihozápadní bašty v parkánové zdi]] [52] => [53] => V letech 1998–1999 proběhla částečná konzervace hradu. Opraveny byly omítky cimbuří jižního paláce, omítka v prostoru torza [[Točité schodiště|točitého schodiště]] u kaple nebo omítky v [[arkýř]]i západního paláce. Znovu byl vyzděn zřícený úsek obvodové hradby nádvoří na východní straně, přičemž bylo experimentálně použito prolévání hradebního jádra [[Oxid vápenatý|nehašeným vápnem]] a vodou. Tento postup vedl k lepšímu propojení jádra zdi s lícem a pravděpodobně byl použit ve středověku při stavbě hradby. Koruny zdiva byly zajištěny plochými kameny překrytými [[jíl]]ovou vrstvou a drny se suchomilnými rostlinami jako je [[rozchodník nepravý]], [[rozchodník ostrý]] a [[Rozchodníkovec velký|rozchodník velký]]. [54] => [55] => == Stavební podoba == [56] => Pro stavbu byla vybrána oválná plocha nad prudkým svahem k údolí [[Prunéřovský potok|Prunéřovského potoka]]. Hlavním stavebním materiálem jsou místní silně [[Metamorfovaná hornina|metamorfované horniny]]. Nejstarší stavební fáze patří k [[Hrad bergfritového typu|hradům bergfritového typu]]. [[Bergfrit]], obehnaný plášťovou hradbou, zaujal nejvyšší místo jádra v čele hradu. Ve skále u paty věže byla vytesána cisterna na vodu. Na protilehlém a nejlépe chráněném místě stojí věžový palác, ke kterému naproti vstupní bráně přiléhala kaple zaklenutá [[Křížová klenba|křížovou klenbou]]. Její existence podporuje královské založení hradu. [57] => [58] => Někdy po obléhání roku 1418 byl hrad výrazně rozšířen. Na východní straně jádra bylo zřízeno rozlehlé nádvoří postavené nad klenbou velkého sklepa, který využil prostor původně velmi strmého svahu. Na nádvoří se vstupovalo přes šíjový příkop čtverhrannou, dovnitř otevřenou branou. Hrad byl navíc obehnán [[parkán]]ovou hradbou se dvěma nevýraznými [[bašta]]mi na západní straně. [59] => [60] => Během pozdně gotické přestavby za Lobkoviců bylo opevnění hradu znovu rozšířeno. Před šíjovým příkopem vznikla nová hradba s věžovou branou a čtverhrannou [[Bateriová věž|bateriovou věží]]. Obě věže byly směrem k hradu otevřené. Hradbu chránil další příkop. Na návrší, odkud mohl být hrad účinně ostřelován z děl, byla postavena valy opevněná předsunutá bašta s věží opatřenou břitem. Dvojice nových bašt zpevnila parkánovou hradbu na západní straně. V jádře byl navíc pod bergfritem postaven nový palác, ze kterého se dochovala především východní zeď s [[arkýř]]i. [61] => [62] => === Bergfrit === [63] => [[Soubor:Burg hassenstein.jpg|náhled|upright|Bergfrit]] [64] => [65] => Dominantou hradu je bergfrit upravený na rozhlednu. [[Věž]] je přístupná přízemním otvorem a k vyhlídkovému patru vede dubové točité schodiště. Jak vstup tak schodiště pocházejí z Karschových úprav na počátku devadesátých let devatenáctého století. Při nich byly také proraženy dva osvětlovací otvory a postavena dřevěná vyhlídková nástavba. [66] => [67] => Věž má v přízemí průměr 8,7 metru a tloušťku zdiva 3,5 metru. Původně se do ní vstupovalo po žebříku a dále dochovaným [[Portál (architektura)|portálkem]] v úrovni prvního patra ve výšce 6,5 metru. Portál má [[pískovec|pískovcové]] [[ostění]] a dvě [[Konzola (architektura)|konzole]], které nesly malou plošinu, o niž se opíral žebřík. Dveře se otáčely díky čepům zasazeným do pískovcového prahu a dřevěného trámu zasazeného pod vstupní [[Klenba|klenbu]]. Zajišťovaly se závorou. Po výstavbě sousedního paláce vedl k portálu můstek z jeho podkroví. Komunikaci mezi jednotlivými patry umožňovaly žebříky a přízemí zpřístupňoval otvor v podlaze prvního patra. [68] => [69] => Na vrcholu věž zakončovalo [[podsebití]], ale za Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic bylo v šestnáctém století strženo a nahrazeno přibližně sedmdesát centimetrů tlustou zdí prolomenou osmi [[střílna]]mi, které však neumožnily pokrýt palbou prostor u paty věže. [70] => [71] => === Kaple === [72] => Hasištejnská kaple se nachází v přízemí kaplové věže a nad ní bývalo ještě dvouprostorové první patro nejasného účelu. Svými rozměry patří ke středně velkým kaplím, ale užití kaplové věže je v Čechách téměř ojedinělé. Jedinou analogií je kaple na [[Bečov nad Teplou (hrad)|bečovském hradě]], který vznikl přibližně ve stejné době jako Hasištejn a jehož stavebníci byli spříznění s pány ze Šumburka. [73] => [74] => Půdorys věže má vnější rozměry 11,5 × 7 metrů a na východě vystupuje o 1,2 metru před obvodovou hradbu. Samotná kaple měří 8,2 × 3,9 metru. Interiér je rozdělen hrotitým [[Vítězný oblouk (kostel)|vítězným obloukem]] na [[Loď (architektura)|loď]] a [[kněžiště]]. Obě prostory byly zaklenuté jedním polem [[Křížová klenba|křížové klenby]] podepřené štíhlými jehlancovými [[Kružba|kružbovými]] konzolami. Jednotlivá [[Žebro (architektura)|žebra]] se na vrcholu klenby spojují v terčovitém [[svorník]]u. Profilace okna, které osvětluje kněžiště, pochází až z konce devatenáctého století. [75] => [76] => Do kaple se původně vstupovalo portálem v západní zdi, která byla nově vyzděna v devatenáctém století s druhotným využitím gotických architektonických dílů. Nad vstupem bývala [[empora]] nesená hrotitou [[Valená klenba|valenou klenbou]]. Po empoře se dochoval pouze otisk v původních omítkách na jižní zdi. Vstupovalo se na ni po dochovaném schodiště v síle jižní zdi a schodiště pokračovalo dále do prvního patra věže. [77] => [78] => == Přístup == [79] => {| class="wikitable" style="text-align:right; float: right; margin:0 0 1em 1em;" [80] => |+ Návštěvnost hradu [81] => |- [82] => ! Rok !! Počet návštěvníků [83] => |- [84] => | 2015 || 12 482 [85] => |- [86] => | 2016 || 16 120 [87] => |- [88] => | 2017 || 12 506 [89] => |- [90] => | 2018 || 12 982 [91] => |- [92] => | 2019 || 13 981 [93] => |} [94] => [95] => Zachovala se velká věž, která slouží jako rozhledna, dále zbytky dvou paláců a část hradeb. Vrch je zčásti zarostlý. Přístup je nejblíže z obce Místo vzdálené asi jeden kilometr. Od motorestu Ušák na [[Silnice I/13|silnici I/13]] na hrad vede modře značená [[Turistické značení v Česku a na Slovensku|turistická trasa]], z obce Místo žlutá. Obec Místo, které hrad patří, zde pořádá řadu společenských akcí. [96] => [97] => == Odkazy == [98] => [99] => === Reference === [100] => [101] => {{Citace elektronické monografie [102] => | titul = Hon na lišku [103] => | url = https://www.filmovamista.cz/200-30-pripadu-majora-Zemana---5--Hon-na-lisku [104] => | datum přístupu = 2020-11-28 [105] => | vydavatel = Filmová místa [106] => }} [107] => {{MonumNet [108] => | název = Hrad Hasištejn [109] => | ID = 136676 [110] => | datum = 2018-12-20 [111] => }} [112] => {{Citace monografie [113] => | příjmení = Durdík [114] => | jméno = Tomáš [115] => | titul = Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů [116] => | vydavatel = Libri [117] => | místo = Praha [118] => | rok = 2002 [119] => | isbn = 80-7277-003-9 [120] => | kapitola = Hasištejn [121] => | strany = 150 [122] => }} [123] => {{Citace monografie [124] => | editoři = [[Rudolf Anděl]] [125] => | titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy [126] => | vydavatel = Nakladatelství Svoboda [127] => | místo = Praha [128] => | rok = 1984 [129] => | počet stran = 664 [130] => | svazek = III [131] => | kapitola = Hasištejn – hrad [132] => | strany = 129–131 [133] => }} [134] => {{Citace periodika [135] => | autor = Vladimír Vacula [136] => | titul = Hasištejn. Rozhledna i bašta kumštýřů [137] => | periodikum = Mladá fronta – Sedmička Liberec a Jablonec [138] => | rok = 2010 [139] => | měsíc = srpen [140] => | ročník = II [141] => | číslo = 32 [142] => | strany = 22 [143] => }} [144] => {{Citace monografie [145] => | příjmení = Pohorecký [146] => | jméno = Vladimír [147] => | titul = Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech [148] => | vydavatel = Radioservis [149] => | místo = Praha [150] => | rok = 2000 [151] => | isbn = 80-86212-10-6 [152] => | kapitola = Hrad Hasištejn [153] => | strany = 37 [154] => }} [155] => {{Citace monografie [156] => | příjmení = Novák [157] => | jméno = Zdeněk [158] => | příjmení2 = Přeučil [159] => | jméno2 = František [160] => | příjmení3 = Prchlík [161] => | jméno3 = Zdeněk [162] => | titul = Zříceniny hradů výšinných, skalních, vodních [163] => | vydavatel = Olympia [164] => | místo = Praha [165] => | rok = 1998 [166] => | kapitola = Hasištejn [167] => | strany = 75 [168] => | id = 27-005-98 [169] => }} [170] => {{Citace sborníku [171] => | příjmení = Záruba [172] => | jméno = František [173] => | titul = Hradní kaple na Hasištejně [174] => | url = https://www.academia.edu/7845845/Hradní_kaple_na_Hasištejně._In_Hrady_českého_severozápadu_Sborník_k_životnímu_jubileu_prof._Tomáše_Durdíka._Ed._Jana_Kuljavceva_Hlavová_Oldřich_Kotyza_Milan_Sýkora_Ústí_nad_Labem_2012_287-304 [175] => | jméno sestavitele = Jana [176] => | příjmení sestavitele = Kuljavceva Hlavová [177] => | příjmení sestavitele2 = Kotyza [178] => | jméno sestavitele2 = Oldřich [179] => | příjmení sestavitele3 = Sýkora [180] => | jméno sestavitele3 = Milan [181] => | sborník = Hrady českého severozápadu [182] => | vydavatel = Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech [183] => | místo = Most [184] => | rok vydání = 2012 [185] => | isbn = 978-80-86531-10-6 [186] => | strany = 287–304 [187] => }} [188] => {{Citace periodika [189] => | příjmení = Pachner [190] => | jméno = Jaroslav [191] => | titul = Hasištejn, příprava konzervace hradu, experimentální vzorky oprav [192] => | periodikum = Památky, příroda, život [193] => | rok = 1999 [194] => | ročník = 31 [195] => | číslo = 4 [196] => | strany = 111–117 [197] => | issn = 0231-5076 [198] => }} [199] => {{Citace elektronické monografie [200] => | titul = Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [201] => | url = https://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2018/06/PAMATKY_navstevnost_2017.pdf [202] => | datum přístupu = 2020-03-11 [203] => | vydavatel = Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [204] => | formát = PDF online [205] => | strany = 25 [206] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200318194428/https://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2018/06/PAMATKY_navstevnost_2017.pdf [207] => | nedostupné = ano [208] => }} [209] => {{Citace elektronické monografie [210] => | titul = Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2017–2019 [211] => | url = https://www.statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2020/09/Pamatky_navstevnost_2019.pdf [212] => | datum přístupu = 2020-11-29 [213] => | vydavatel = Centrum informací a statistik kultury [214] => | formát = PDF online [215] => | strany = 23 [216] => }} [217] => {{Citace periodika [218] => | příjmení = Hefner [219] => | jméno = Zdeněk [220] => | titul = Bergfrit hradu Hasištejna [221] => | periodikum = Hláska [222] => | rok = 2011 [223] => | ročník = XXII [224] => | číslo = 2 [225] => | strany = 22–23 [226] => | url = http://www.klub-augusta-sedlacka.cz/Hláska22-2.pdf [227] => | issn = 1212-4974 [228] => }} [229] => {{Citace monografie [230] => | příjmení = Kukal [231] => | jméno = Zdeněk [232] => | příjmení2 = Dudíková Schulmannová [233] => | jméno2 = Barbora [234] => | příjmení3 = Valečka [235] => | jméno3 = Jaroslav [236] => | příjmení4 = Čechová [237] => | jméno4 = Vlasta [238] => | příjmení5 = Pošmourný [239] => | jméno5 = Karel [240] => | titul = Hrady Čech a Moravy. Z čeho jsou a čem stojí [241] => | vydavatel = Grada [242] => | místo = Praha [243] => | rok = 2010 [244] => | počet stran = 304 [245] => | strany = 70 [246] => | isbn = 978-80-247-3745-4 [247] => }} [248] => {{Citace monografie [249] => | příjmení = Sedláček [250] => | jméno = August [251] => | odkaz na autora = August Sedláček [252] => | titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého [253] => | url = https://archive.org/details/hrady-zamky-tvrze-14-litomericko [254] => | vydavatel = Šolc a Šimáček [255] => | místo = Praha [256] => | rok = 1923 [257] => | počet stran = 502 [258] => | svazek = XIV. Litoměřicko a Žatecko [259] => | kapitola = Hasištein hrad [260] => | strany = 133 [261] => }} [262] => {{Citace sborníku [263] => | příjmení = Boldan [264] => | jméno = Karel [265] => | titul = Hasištejnská knihovna a Chomutov [266] => | příjmení sestavitele = Rak [267] => | jméno sestavitele = Petr [268] => | sborník = Comotovia 2007. Sborník příspěvků z konference věnované výročí 550 let udělení znaku města Chomutova (1457–2007) [269] => | vydavatel = Statutární město Chomutov [270] => | místo = Chomutov [271] => | rok vydání = 2008 [272] => | isbn = 978-80-86971-97-1 [273] => | strany = 68 [274] => }} [275] => [276] => [277] => === Literatura === [278] => * {{Citace monografie [279] => | editoři = [[Rudolf Anděl]] [280] => | titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy [281] => | vydavatel = Nakladatelství Svoboda [282] => | místo = Praha [283] => | rok = 1984 [284] => | počet stran = 664 [285] => | svazek = III [286] => | kapitola = Hasištejn – hrad [287] => | strany = 129–131 [288] => }} [289] => * {{Citace monografie [290] => | příjmení = Sedláček [291] => | jméno = August [292] => | odkaz na autora = August Sedláček [293] => | titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého [294] => | url = https://archive.org/details/hrady-zamky-tvrze-14-litomericko [295] => | vydavatel = Šolc a Šimáček [296] => | místo = Praha [297] => | rok = 1923 [298] => | počet stran = 502 [299] => | svazek = XIV. Litoměřicko a Žatecko [300] => | kapitola = Hasištein hrad [301] => | strany = 128–138 [302] => }} [303] => * {{Citace periodika [304] => | příjmení = Razím [305] => | jméno = Vladislav [306] => | odkaz na autora = Vladislav Razím [307] => | titul = K stavebnímu vývoji a významu hradu Hasištejn [308] => | periodikum = Průzkumy památek [309] => | odkaz na periodikum = Průzkumy památek (časopis) [310] => | rok vydání = 2014 [311] => | měsíc vydání = [312] => | ročník = XXI [313] => | číslo = 1 [314] => | strany = 39–74 [315] => | url = [316] => | issn = 1212-1487 [317] => }} [318] => * {{Citace periodika [319] => | příjmení = Kypta [320] => | jméno = Jan [321] => | příjmení2 = Sýkora [322] => | jméno2 = Milan [323] => | titul = Předhradí a předpolí hradu Hasištejna : Zemní fotrifikace předsunuté bašty a stopy další zástavby [324] => | periodikum = Průzkumy památek [325] => | odkaz na periodikum = Průzkumy památek (časopis) [326] => | rok vydání = 2014 [327] => | měsíc vydání = [328] => | ročník = XXI [329] => | číslo = 1 [330] => | strany = 75–88 [331] => | url = [332] => | issn = 1212-1487 [333] => }} [334] => [335] => === Související články === [336] => * [[Seznam hradů v Ústeckém kraji]] [337] => [338] => === Externí odkazy === [339] => * {{Commonscat}} [340] => * {{Oficiální stránky}} [341] => * {{Citace elektronické monografie [342] => | titul = Hrady a zříceniny v Krušných horách. Díl 5. – Hrad Hasištejn – před hradbami [343] => | url = https://www.youtube.com/watch?v=JCZeoRDa7Xg [344] => | datum vydání = 2017-02-09 [345] => | datum přístupu = 2018-09-28 [346] => | vydavatel = Historie v terénu – Litvínovsko [347] => | poznámka = Video s komentářem [[Milan Sýkora|Milana Sýkory]] [348] => }} [349] => * {{Citace elektronické monografie [350] => | titul = Hrady a zříceniny v Krušných horách. Díl 7. – Hrad Hasištejn 2 [351] => | url = https://www.youtube.com/watch?v=DWnPBhrPXh0 [352] => | datum vydání = 2017-02-09 [353] => | datum přístupu = 2018-09-28 [354] => | vydavatel = Historie v terénu – Litvínovsko [355] => | poznámka = Video s komentářem Milana Sýkory [356] => }} [357] => [358] => {{Autoritní data}} [359] => {{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko|Středověk}} [360] => [361] => [[Kategorie:Zříceniny hradů v okrese Chomutov]] [362] => [[Kategorie:Hrady v Krušných horách]] [363] => [[Kategorie:Hrady založené ve 14. století]] [364] => [[Kategorie:Hrady bergfritového typu]] [365] => [[Kategorie:Hasištejnské panství]] [366] => [[Kategorie:Ahníkovské panství]] [367] => [[Kategorie:Kulturní památky v okrese Chomutov]] [368] => [[Kategorie:Přírodní park Údolí Prunéřovského potoka]] [369] => [[Kategorie:Místo]] [] => )
good wiki

Hasištejn

Hasištejn ( je zřícenina hradu na české straně Krušných hor nad obcí Místo v Ústeckém kraji v okrese Chomutov. Jeho pozůstatky jsou chráněné jako kulturní památka.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Místo','Šlikové','arkýř','Křížová klenba','Šumburkové','Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic','Krbice','Martinicové a Clam-Martinicové','Gotická architektura v Česku','Rudolf II.','ostění','Roudnice nad Labem (zámek)'

Arkýř

Krbice

Místo

Ostění

Šlikové

Šumburkové