Array ( [0] => 14960020 [id] => 14960020 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hedvábnictví [uri] => Hedvábnictví [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Seidentuch.jpg|náhled|Hedvábný šátek (z počátku 21. století)]] [1] => '''Hedvábnictví''' (angl.: ''silk industry'') je obor ekonomiky, který zahrnuje činnosti související se všemi druhy hedvábí od chovu housenek až po výrobu hedvábných textilií.Babu: ''Silk Processing, propeties and applications'', Woodhead Publishing 2013, ISBN 978-1-78242-155-9, str. 1-10 [2] => == Historie == [3] => [[Soubor:Court ladies pounding silk from a painting (捣练图) by Emperor Huizong.jpg|náhled|''Dvorní dámy připravují hedvábné vlákno'', malba císaře [[Chuej-cung (Sung)|Chuej-cunga]]]] [4] => První zmínka o objevu [[hedvábí]] a [[Bourec morušový|bource morušového]] (''Bombyx mori'') pochází z [[Čína|Číny]]. Objev hedvábnictví je připisován [[konkubinát|konkubíně]] čínského císaře [[Žlutý císař|Chuang-ti]], který žil ve 3. tisíciletí př. n. l.{{Doplňte zdroj}} [5] => [6] => Tajemství výroby [[hedvábí]] čínští výrobci velmi pečlivě střežili před světem téměř 2000 let. Podle čínského historika Man-Tua-Lina se výroba hedvábí v 1. století před naším letopočtem rozšířila na Korejský poloostrov a odtud do Japonska.Henri Silbermann,''Die Seide, Ihre Geschichte, Gewinnung Und Verarbeitung''. Dresden 1897, s. 6-7. Ve 3. století n. l. bylo hedvábnictví v Japonsku již národním řemeslem. Hrdinské eposy Ramajána a Mahábharata svědčí o výrobě hedvábí v rané době také v [[Indie|Indii]]. Prvními Evropany byli podle písemně zaznamenané tradice dva ariánští mniši – čínští misionáři ve službách byzantského císaře [[Justinián I.|Justiniána I.]], kteří dokázali propašovat vajíčka bource morušového z [[Čína|Číny]] do [[Konstantinopole]] v dutých [[bambus]]ových holíchHenri Silbermann,''Die Seide, Ihre Geschichte, Gewinnung Und Verarbeitung''. Dresden 1897, s. 26-29. Evropské hedvábnictví se rozvíjelo od 12. století: již roku 1146 je v královských dílnách ''Nobiles officinae'' v [[Palermo|Palermu]] na Sicílii zavedl král Roger II. Titíž hedvábníci přišlí z Byzance se usadili například v thráckém [[Soufli]]. Od 14. století se hedvábí rozšířilo v Toskánsku ([[Lucca]]), později ve Francii ([[Lyon]]) a ve Španělsku. Od poloviny 18. století začala výroba v mnoha dalších zemích.{{Doplňte zdroj}} [7] => [8] => == Výroba == [9] => Surovina k výrobě hedvábí se získává ze výměšků housenek různých druhů, které se obvykle dělí na dvě skupiny: [10] => * domestikované Bombyx mori k výrobě [[přírodní hedvábí|přírodního hedvábí]] [11] => * volně žijících asi 80 druhů k výrobě [[plané hedvábí|planého hedvábí]] [12] => [13] => Podrobnosti výroby přírodního hedvábí jsou popsány ve článcích [[Přírodní hedvábí]] a [[Bourec morušový]], hlavní druhy planého hedvábí{{Citace elektronické monografie [14] => | titul = Non-Mulberry Silkworm rearing [15] => | url = http://egyankosh.ac.in/bitstream/123456789/9172/1/Unit-4.pdf [16] => |datum vydání = 2018 [17] => | datum přístupu = 2022-09-05 [18] => | vydavatel = IGNOU [19] => | jazyk = anglicky [20] => }} popisují články [[Tussah]], [[Hedvábí muga]] a [[Hedvábí eri]]. [21] => [22] => === Hedvábnictví na území České republiky === [23] => K prvnímu pokusu zavést výrobu hedvábí z kokonů housenek bource morušového dal pokyn [[Albrecht z Valdštejna]] v [[Jičín]]ě v roce 1627, kdy tam povolal italské dělníky, kteří vysázeli mnoho moruší a zahájili pěstování. Po jeho smrti však hedvábnictví zaniklo. Na Moravě měl primát v 17. století náležet [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnům]]. V rakouské monarchie se v období [[merkantilismus|merkantilismu]] objevilo několik hedvábnických podnikatelů po třicetileté válce, přicházeli také do Čech a na Moravu. Patřil k nim například Josef Tarone v Praze v letech 1720-1725. Systémové zavádění hedvábnictví se přičítá hraběti [[Filip Ludvík Václav ze Sinzendorfu|Filipu Ludvíkovi ze Sinzendorfu]], kancléři císaře [[Karel VI.|Karla VI.]] Roku 1749 začali v Praze na hradbách vysazovat moruše dva Italové: geodet major Carlo Cremieri a divadelní podnikatel [[Giovanni Battista Locatelli]], který se usadil v [[Divadlo v Kotcích|divadle v Kotcích]] se svým operním ansámblem. Roku 1757 od nich moruše odkoupil komerciální kongres, který stromky postoupil [[Vlašský špitál|Vlašskému špitálu]] na [[Malá Strana|Malé Straně]], v jehož zahradě byly vysázeny, a ve špitále se hedvábí vyrábělo až do jeho zrušení 1830Tvarůžek, Ladislav: Hedvábnictví ve staré Praze. In: Venkov, orgán České strany agrární, 11. 4. 1942. [24] => [25] => V roce 1752 vydala císařovna Marie Terezie výnos na podporu pěstování moruší a roku 1756 jej doplnila pohrůžkou trestů žalářem za poškozování vysazených stromů. Roku 1751 obdržel radní Starého Města pražského Bedřich z Friedbergů povolení, aby z výnosu maškarních plesů, které pořádal ve svém domě čp. 620/I, přispíval do fondu na pěstování morušových stromků.Maříková: ''Italští pěstitelé moruší v Praze první poloviny 19. století''. In: Naše Itálie : stará i mladá Itálie v české kultuře 19. století, sborník příspěvků z 31. ročníku sympozia k problematice 19. století. Plzeň, 24.-26.2. 2011. Praha Academia, 2012 s. 305-312.. [26] => [27] => Na pražských městských příkopech a okolí bylo koncem 18. století vysazeno 18 230 moruší. [28] => V [[Potštejn]]ě udržoval ''hrabě Thamareé'' chov bource morušového v takovém rozsahu, že se mu vyplácelo provozovat také vlastní [[filatorium]] ([[skaní|skárnu hedvábné příze]]). V roce 1789 byla v Čechách zaznamenána výroba 20 metrických centů skaného hedvábí.André: ''Oekonomische Neuigkeiten und Verhandlungen'', Verlag der J. G. Calve'schen Buchhandlung 1838, digit. 2014 [29] => [30] => Morušové sady na pražských příkopech přešly v roce 1811 do vlastnictví Itala ''Josefa Rangheriho'', který zavedl pěstování moruší také v usedlosti nazývané ''Rangherka'' (Vršovický zámeček).{{Citace elektronické monografie [31] => | titul = OSN VI.: Hedvábnictví [32] => | url = http://archive.org/stream/ottvslovnknauni51ottogoog#page/n172/mode/2up [33] => | datum vydání = 1893 [34] => | datum přístupu = 2017-05-10 [35] => | vydavatel = Ferdinand Hiller [36] => | jazyk = česky [37] => }} V roce 1836 zveřejnil jeho syn ''Heinrich Rangheri'' údaje o svém podniku: Ze 191 moruší sklidil cca 150 kg kokonů, ze kterých získal asi 15 kg surového (neskaného) hedvábí v ceně 360 zlatých. (Po započtení všech výdajů zůstal čistý zisk 24 zlatých). [38] => [39] => Roku 1863 byla v Praze založena ''Hedvábnická jednota pro království české'' v čele s Ferdinandem Hillerem, který popsal hedvábnictví v VI. dílu Ottova slovníku naučného. Koncem 19. století se počítalo s ročním výnosem cca 3 centy hedvábných kokonů. Další pěstitelé hedvábí byli evidování v Noutonicích, Chocni, Heřmanově Městci, Písku, či v Chlumu u Třeboně. Všeobecná osvěta a školní propagace nabádala matky a jejich děti, aby domácím pěstováním bource došly blahobytu''Pěstování moruší, čili, Stručné navedení jak snadným způsobem lze vyráběti hedvábí, e původního rukopisu od praktického hospodáře, jenž se po mnohá léta pěstováním moruší a hedvábnictvím zabýval, prostonárodně roku 1789 sepsaného'' sestavil Jan Šíbl. Plzeň 1864, dostupné online [[KRAMERIUS - MONOGRAFIE (11412/2997698) - P (1430/319977) - Pěstování moruší, čili, Stručné navedení jak snadným způsobe... (1/36)]]. Roku 1882 bylo v českých zemích napočítáno na 105 tisíc morušových stromkůNárodní listy č. 138, 18.5.1882, strana 3. V okolí Šumperka a Rýmařova bylo v té době založeno několik textilních podniků, které se zabývaly výhradně zpracováním (převážně importovaného) hedvábí a tato oblast se stala významným střediskem hedvábnictví pro celé tehdejší Rakousko-Uhersko a pozdější Československo.{{Citace elektronické monografie [40] => | titul = Pokračování v tradici [41] => | url = http://www.svcrymarov.cz/horizont/05/18-2005.pdf [42] => | datum vydání = 2005-10-31 [43] => | datum přístupu = 2017-05-10 [44] => | vydavatel = Rýmařovský horizont [45] => | jazyk = česky [46] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160422190753/http://svcrymarov.cz/horizont/05/18-2005.pdf [47] => | datum archivace = 2016-04-22 [48] => | nedostupné = ano [49] => }} Ještě v 60. letech 20. století zde bylo v tomto oboru zaměstnáno přes 2000 lidí,{{Citace elektronické monografie [50] => | titul = Hospodářská geografie severní Moravy [51] => | url = http://geography.upol.cz/soubory/vyzkum/aupo/Acta-05/Acta-05-02.pdf [52] => | datum vydání = 1962-10-30 [53] => | datum přístupu = 2017-05-10 [54] => | vydavatel = Univerzita Palackého v Olomouci [55] => | jazyk = česky [56] => }} v té době však byly zpracovávané materiály převážně [[filament]]y z [[viskózová vlákna|viskózy]] nebo [[polyamidová vlákna|polyamidu]], tehdy nazývané [[umělé hedvábí|umělé nebo syntetické hedvábí]] a např. úřední statistika z roku 1990 uváděla pro hedvábnické odvětví výrobu ''70 milionů'' metrů tkanin s podílem pouhých ''130 tisíc'' metrů z [[přírodní hedvábí|přírodního hedvábí]].''Statistická ročenka ČSFR 1990'', SNTL Praha 1990, {{ISBN|80-03-00516-7}}, str. 414 V pozdějších letech se v českých výrobních statistikách [[tkanina|hedvábné textilie]] nevyskytují. [57] => [58] => == Světové hedvábnictví ve 20. a 21. století == [59] => Chovem housenek k získávání hedvábného vlákna a zpracováním na textilie se zabývá ve světě asi 60 států ležících téměř bez výjimky v subtropickém nebo tropickém pásmu zeměkoule. Dominantní postavení v dodávkách hedvábných vláken (v roce 2015 cca 200 000 tun) mají Čína s podílem na výrobě cca 85 % a Indie se 14 %.{{Citace elektronické monografie [60] => | titul = Global Silk Industry [61] => | url = http://inserco.org/en/statistics [62] => | datum vydání = 2013 [63] => | datum přístupu = 2017-05-10 [64] => | vydavatel = ISC [65] => | jazyk = anglicky [66] => }} [67] => [68] => Za rok 2021 byly zaznamenány celosvětové výnosy z prodeje příze, plošných textilií z přírodního a planého hedvábí a z prodeje vlákenných odpadů (suroviny pro kosmetiku a léčiva) s částkou 22,8 miliard USD.{{Citace elektronické monografie [69] => | titul = Silk Market [70] => | url = http://marketdataforecast.com/market-reports/silk-market [71] => |datum vydání = 2022 [72] => | datum přístupu = 2022-09-05 [73] => | vydavatel = Market Data Forecast [74] => | jazyk = anglicky [75] => }} S výrobou přírodního hedvábí se zabývalo více než 12 milionů lidí a dalších 6 milionů pracovalo v sektoru planého hedvábí.{{Citace elektronické monografie [76] => | titul =Silk Stories Part 3 [77] => | url = http://fibershed.org/2022/01/19/silk-stories-part-3-white-space-or-twelve-million-people-dont-matter/ [78] => |datum vydání = 2022-01-22 [79] => | datum přístupu = 2022-09-05 [80] => | vydavatel = Fibershed [81] => | jazyk = anglicky [82] => }} [83] => [84] => == Reference == [85] => [86] => [87] => == Literatura == [88] => * Dohnal, F. a Smejkal, M.: ''Pěstování moruší a chov bource morušového''. Výzkumný ústav včelařský Praha 1993, 25 stran. [89] => * Ducháč, František: ''Příprava hedvábí ke tkaní''. SNTL Praha 1960 [90] => * Hiller, Ferdinand: Hedvábnictví, in: ''Ottův slovník naučný'', díl VI., J. Otto Praha 1893, s. 146-147. [91] => * {{Citace monografie [92] => | příjmení = Kramář [93] => | jméno = Josef [94] => | odkaz na autora = [95] => | titul = Navedení k hedvábnictví pro školy hospodářské a rolníky [96] => | url = http://www.eknihovna.maxzone.eu/navedeni_k_hedvabnictvi_pro_skoly.html [97] => | vydavatel = Josef Groák [98] => | místo = Olomouc [99] => | rok vydání = 1867 [100] => | vydání = [101] => | počet stran = 76 [102] => }} [103] => * Krejčík, J.: ''Hedvábnictví''. Vydal Hedvábnický spolek Praha, Praha 1921, Nakl. J. Šnajdr, Kladno, 20 stran. [104] => * Ondrák, František: ''Přírodní hedvábí: Vlastnosti, přejímání, zkoušení a skladování. Určeno pracovníkům v hedvábnickém průmyslu.'' SNTL Praha 1955 [105] => * Rangheri, Josef (překlad Thám, Karel Ignác): ''Poučenj o dobýwánj hedbáwj (hedbáwnictwj) w Čechách: wěrné, prosté, na wlastnj zkussenosti založené uwedenj, kterak se s hedbáwopředy neb hedbávnými hausenkami zde w zemi lehce a s gistotau y s užitkem zacházeti má''. Wydal František Geřábek w Praze 1813, 75 stran; [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowMonograph.do;jsessionid=B09D01A0F17029143D6D9A3526ACD174?id=24808 dostupné online]. [106] => * Veselý, V.: České hedvábnictví. In: ''Včelařství'', 130, 1996, č. 12, str. 281. [107] => * Weinzettel, Bohumil: ''Dějiny hedvábnictví v Čechách''. [1.vyd.]. Vydal Hedvábnický ústav Hradec Králové, tisk Praha 1941, 67 stran + obr. [108] => [109] => == Externí odkazy == [110] => * {{Commonscat}} [111] => * Vladislav Dudák: ''Zapomenutá historie pražského hedvábnictví a morušovníků''. Dostupné [https://www.cenovamapa.org/Default.aspx?menu=Blog_Article&culture=cze&BlogPostID=80&s=03BB878C3AB969EB46E396BEECB9E17E20C31C1D online]. [112] => * ''Chov bource morušového''. Dostupné [https://web.archive.org/web/20170707201053/http://lide.uhk.cz/fhs/student/sejblja1/02historie.html online]. [113] => [114] => {{Autoritní data}} [115] => [116] => [[Kategorie:Hedvábnictví| ]] [117] => [[Kategorie:Zemědělství]] [118] => [[Kategorie:Hedvábí]] [119] => [[Kategorie:Řemesla]] [] => )
good wiki

Hedvábnictví

Hedvábný šátek (z počátku 21. století) Hedvábnictví (angl.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'hedvábí','Bourec morušový','Čína','přírodní hedvábí','Kategorie:Hedvábnictví','polyamidová vlákna','Lyon','Jičín','filatorium','Malá Strana','Divadlo v Kotcích','Karel VI.'

Čína

Filatorium

Hedvábí

Jičín

Kategorie:Hedvábnictví

Lyon