Array ( [0] => 14685502 [id] => 14685502 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hedčané [uri] => Hedčané [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Hedčané''' byli [[Polsko|polští]] obyvatelé hradu [[Hedč]]e (''Giecz'', ''Gdecz'') a okolních vesnic, které [[Česko|český]] kníže [[Břetislav I.]] zajal a přivedl do Čech kolonizovat Kralovicko, tj. severovýchodní část dnešního [[okres Plzeň-sever|okresu Plzeň-sever]], a Rokytensko, dnešní jižní část [[okres Rakovník|okresu Rakovník]]. [1] => [2] => Takto se o Hedčanech zmiňuje [[Kosmas]] ve své kronice (s. 78–79): ''„Když došli ke hradu Hedči, obyvatelé jeho a s nimi i vesničané, kteří se tam utekli, nemohouce odolati útoku knížete, vyšli mu naproti se zlatým prutem na znamení, že se mu na milost vzdávají, a pokorně ho prosili, aby je pokojně i s jejich dobytkem a s ostatním majetkem převedl do Čech. Kníže vyhověv jejich přáním, dovedl je do Čech a dal jim tam nemalou část lesa Črnína. Ustanovil jim jednoho z nich za správce a soudce a nařídil, aby se spravovali právem, jež mívali v Polsku, i oni i jejich potomci na věky. A jménem odvozeným od toho hradu podnes nazývají se Hedčané.“'' [3] => [4] => == Území Kralovicka v 11. století == [5] => Dnešní Kralovicko bylo hraniční oblastí mezi [[Lučané|Lučany]] a [[Češi|Čechy]], nebylo dlouho osídleno a zůstávalo porostlé hlubokým pomezním lesem, někdy nazývaným ''Černý les'' či ''Černín'', který začínal u vesnice [[Černín (Zdice)|Černín]] na Berounsku a táhl se severně na Rokytensko a severozápadně až na Kralovicko. Český kníže ovládal tento kraj pomocí knížecích dvorů – [[Zbečno|Zbečna]], [[Rakovník|Rokytna]], [[Krakov (okres Rakovník)|Krakova]] a [[Plasy|Plas]]. [6] => [7] => == Tažení do Polska == [8] => Roku 1037 dosedl na český trůn kníže [[Břetislav I.]] V Polsku v té době panovalo bezvládí po úmrtí krále [[Měšek II. Lambert|Měška II.]], který roku 1034 zemřel. Břetislav viděl v situaci příležitost a roku 1038 vojensky vytáhl do Polska, kde dobyl [[Krakov]] a získal bohatou kořist nashromážděnou bývalými polskými knížaty. [9] => [10] => Následujícího roku vytáhl Břetislav do Polska znovu. Dobyl [[Vratislav (město)|Vratislav]] a poté oblehl i [[Hedč]]. Jeho obyvatelé a ukrytí vesničané z okolí nevěřili, že by útoku vojska odolali, a tak z hradu vyšli, aby se českému knížeti vzdali a žádali jej, aby je vzal i s jejich majetkem a dobytkem do [[Čechy|Čech]]. Břetislav vyhověl, dobyl ještě blízké [[Hnězdno]], kde slavnostně vyzvedl ostatky [[Svatý Vojtěch|sv. Vojtěcha]], [[Svatý Radim|sv. Radima]] a [[Svatých Pět bratří|pěti svatých bratří]], a vítězně se vrátil do Čech. [11] => [12] => == Návrat do Čech == [13] => Část Hedčanů Břetislav usadil snad už u dnešních [[Holice|Holic]] (dnešní osada Hedčany u [[Dašice|Dašic]]) – aspoň tak to naznačuje historik [[Václav Flajšhans]] v Pekařově sborníku I., 43 z roku 1930; informaci opakuje i [[Antonín Profous]] v ''Místních jménech v Čechách I.'', s. 533. (je ale také docela dobře možné, že svůj název odvozenou od Hedčanů nese i ves [[Dolní Hedeč]] ve východních Čechách, která se nachází nedaleko od města [[Králíky]]). [14] => [15] => Kronikář [[Kosmas]] ve své kronice popisuje návrat knížete Břetislava do Prahy na konci srpna. Podle Kosmy nesl vpředu průvodu kníže Břetislav s biskupem [[Šebíř]]em ostatky sv. Vojtěcha, následováni byli opaty nesoucími ostatky bratří. Ostatní kněží nesli Ježíše Krista ze zlata, za nimi byly neseny zlaté desky obklopující oltář s tělem sv. Vojtěcha. Více než sto vozů vezlo velké zvony a další poklady Polska. Za vozy šli urození polští muži (svobodní neboli ''dziedzici'', vlastníci nevelkých statků obdělávaných nesvobodnými bezzemky), následovaní pravděpodobně lidem nesvobodným, který však Kosmas nezmiňuje. [16] => [17] => Kníže Břetislav věnoval zajatým Hedčanům významnou část [[Černý les (okres Beroun)|Černého lesa]], jednoho z nich ustanovil za správce a soudce, a nařídil, aby se řídili i nadále právem, které používali v [[Polsko|Polsku]]. [18] => [19] => == Samosprávná oblast == [20] => Hedčané se vydali od Prahy na západ po stezce ke knížecím dvorům [[Zbečno|Zbečnu]] a [[Křivoklát]]u, za [[Chyňava|Chýňavou]] přebrodili Mži a od [[Stradonice (Nižbor)|Stradonic]] se vydali ke [[Krakov (okres Rakovník)|Krakovu]]. Cestu mezi Chýňavou a Stradonicemi pak lid nazýval ''polskou cestou'', neboť vedla k území Poláků. [21] => [22] => Nakonec se usadili na místě Břetislavem vykázaném – okolo říčky [[Javornice (přítok Berounky)|Javornice]] na levém břehu [[Berounka|Berounky]]. Ačkoliv Hedčané o sobě nezanechali jedinou písemnou zprávu z 11. či 12. století, jména vesnic zřetelně určují kolonizovanou oblast – ať již přímo jako v případě vesnice [[Hedčany (Kožlany)|Hedčany]] či dvora [[Hedečko]] nebo nepřímo jmény, se kterými se lze často setkat v Polsku. Území je vymezeno [[Čistá (okres Rakovník)|Čistou]] na severozápadě, [[Kralovice]]mi na západě, Berounkou na jihovýchodě a knížecím dvorem [[Krakov (okres Rakovník)|Krakovem]] na severovýchodě. Nachází se v něm vesnice [[Bělbožice]], [[Břežany (okres Rakovník)|Břežany]], [[Všesulov]], [[Šípy]], [[Modřejovice]], [[Dubjany]], [[Chříč]], [[Černíkovice (okres Plzeň-sever)|Černíkovice]], [[Hodyně (Kožlany)|Hodyně]] a [[Kožlany]], některé zdroje k nim počítají i ves [[Slabce]]. [23] => [24] => Polský původ má i řada zdejších rodových jmen:{{zdroj?}} Bazika, Cypl, Deliš, Dlihoš, Halbusta, Hejda, Hornov/Hornof, Chrz, Januda, Kaněra, Kejla, Kopta, Krejza, Krňak, Kypta, Mazucha, Polák, Polánek, Poláček, Rabas, Řehuda, Šafránek, Tarant, Topinka, Volrab, Vožeh, Zuska/Zuzka. Polsko se objevuje i v pomístních názvech: [[Polský rybník]], Polský ovčín či hájovna Polánec. Příznačné jsou i názvy [[Krakov (okres Rakovník)|Krakov]] a [[Krakovec]]. [25] => [26] => == Deliba == [27] => V roce 1921 [[Václav Kočka (historik)|Václav Kočka]] ve své publikaci ''Po stopách Hedčanů'' umístil na vrch [[Hradiště (Kralovická pahorkatina)|Hradiště]], ležící v blízkosti [[Slatina (okres Plzeň-sever)|Slatiny]], [[hradiště]], které si zde měli vybudovat Hedčané po svém příchodu do Čech a které mělo sloužit jako sídlo jejich správce. K tomuto závěru ho vedl [[Pomístní jméno|pomístní název]] Deliba, o kterém se domníval, že je staropolského původu (analogie k tomuto jménu se v Čechách nepodařilo najít, snad jen název obce [[Telib]] na Mladoboleslavsku je stejného původu z osobního jména Tělib). Historicky a dosud ani archeologicky tato možnost nebyla doložena. [28] => [29] => == Splynutí == [30] => Samospráva Hedčanů udržovaná pouze tradicí a závislá výhradně na panovníkovi po mnoha desetiletích postupně zanikala. Od udělení [[autonomie]] Hedčanům do začátku 13. století uplynulo 160 let a na českém trůnu se mezitím vystřídalo 17 panovníků. Po tu dobu byla samospráva respektována – např. blízký a významný [[klášter Plasy]] pravděpodobně do roku 1229 nezískal ani jeden statek nebo ves, byť byl hojně obdarováván ve srovnatelné vzdálenosti na všechny zbylé světové strany. 25 osad Hedčanů bylo zařazeno do správy hradu [[Křivoklát]]u. Po první čtvrtině 13. století však již samospráva Hedčanů neexistuje a roku 1239 byl zřízen nový [[Rakovnický kraj]]. Území Hedčanů bylo postupně panovníky rozdáváno klášterům a šlechticům za prokázané služby. [31] => [32] => == Literatura == [33] => * ''Krajem Hedčanů – Obrázky z Křicka'', str. 6, František Holý, Kulturní klub JZD 9. květen ve Chříči, 1976. [34] => * Jindřich, Karel: ''Plaský klášter a polské osídlení části Rokytenska''. In: 850 let plaského kláštera 1145–1995, Muzeum a galerie severního Plzeňska v M. Týnici, 1995. [35] => * ''Kosmova kronika česká'', Praha 1975. [36] => [37] => {{Portály|Česko|Historie}} [38] => [39] => [[Kategorie:České dějiny ve středověku]] [40] => [[Kategorie:Dějiny Plzeňského kraje]] [41] => [[Kategorie:Dějiny Středočeského kraje]] [42] => [[Kategorie:Lidé z Plzeňského kraje]] [43] => [[Kategorie:Lidé ze Středočeského kraje]] [44] => [[Kategorie:Okres Plzeň-sever]] [45] => [[Kategorie:Okres Rakovník]] [] => )
good wiki

Hedčané

Hedčané byli polští obyvatelé hradu Hedče (Giecz, Gdecz) a okolních vesnic, které český kníže Břetislav I. zajal a přivedl do Čech kolonizovat Kralovicko, tj.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Krakov (okres Rakovník)','Kosmas','Břetislav I.','Zbečno','Polsko','Křivoklát','Hedč','Svatých Pět bratří','autonomie','Hedčany (Kožlany)','okres Plzeň-sever','Pomístní jméno'

Autonomie

Hedč

Kosmas

Křivoklát

Polsko

Zbečno