Array ( [0] => 15481263 [id] => 15481263 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hejnice [uri] => Hejnice [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=městě na [[Frýdlantsko|Frýdlantsku]]}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Hejnice [3] => | status = město [4] => | kraj = [[Liberecký kraj|Liberecký]] [5] => | NUTS3 = CZ051 [6] => | okres = Liberec [7] => | obec s rozšířenou působností = [[Frýdlant]] [8] => | pověřená obec = [[Frýdlant]] [9] => | země = [[Čechy]] [10] => | PSČ = 463 62 [11] => | počet ZSJ = 2 [12] => | počet částí obce = 2 [13] => | počet katastrálních území = 1 [14] => | katastrální území = Hejnice [15] => | adresa = Nádražní 521
463 62 Hejnice [16] => | web = http://www.mestohejnice.cz [17] => | úřední web = http://www.mestohejnice.cz [18] => | e-mail = info@mestohejnice.cz [19] => | starosta = [[Jaroslav Demčák]] [20] => | starosta aktuální k = 2022 [21] => }} [22] => '''Hejnice''' ({{Vjazyce2|de|''Haindorf''}}) jsou město na severu [[Česko|České republiky]] ve [[Frýdlantský výběžek|Frýdlantském výběžku]], v [[Okres Liberec|okrese Liberec]] [[Liberecký kraj|Libereckého kraje]]. Od krajského a zároveň okresního města [[Liberec|Liberce]] leží asi 16 kilometrů severovýchodním směrem. Žije v něm {{Počet obyvatel}} obyvatel. [[První písemná zmínka]] sice pochází z roku 1381, avšak pověst místo zmiňuje již ve 13. století, kdy zde mělo dojít k zázraku uzdravení rodiny [[sítař]]e ze sousední obce odměnou za jím zakoupenou a sem donesenou sošku [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]]. Z lokality se stalo poutní místo, na němž později vznikl kostel. Po několika staletích přibyl [[Řád menších bratří|františkánský]] klášter a kostel byl přestavěn v [[Barokní architektura v Česku|barokním stylu]] a zasvěcen [[Kostel Navštívení Panny Marie (Hejnice)|Navštívení Panny Marie]]. Během 19. století v obci vznikaly průmyslové továrny (porcelánky, papírny a textilky), dále škola a od roku 1900 je do Hejnic přivedena železniční trať. Rozvoj obce zapříčinil 31. července 1917 její povýšení na město uskutečněné rozhodnutím [[Karel I.|Karla I.]] Během [[První republika|první republiky]] Hejnice dále prosperovaly a panoval zde čilý kulturní ruch. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] a odsunu zdejšího německého obyvatelstva však počet obyvatel i přes sestěhovávání rodin z československého vnitrozemí klesal. Během dubna 1950 došlo v rámci [[Akce K]] k přepadení místního kláštera, z něhož byl vytvořen [[Koncentrační tábor|internační tábor]] pro [[řeholník]]y nucené pracovat v blízkých továrnách. Chátrající klášter po roce 1989 prošel obnovou a roku 2001 se opětovně otevřel coby „Mezinárodní centrum duchovní obnovy“. Během léta roku 2010 však město postihly [[Povodeň na Lužické Nise 2010|záplavy]], které poničily jeho část. [23] => [24] => Město tvoří dvě části, a sice Hejnice a [[Ferdinandov]]. Nachází se v údolí na severním úbočí [[Jizerské hory|Jizerských hor]], protéká jím řeka [[Smědá]], prochází tudy silnice [[Silnice II/290|II/290]] a železniční trať číslo [[Železniční trať Raspenava – Bílý Potok pod Smrkem|038]]. Má vlastní poštovní úřad, mateřskou, základní a střední odbornou školu, je zde služebna [[Policie České republiky|policie]] i zbrojnice [[Sbor dobrovolných hasičů Hejnice|místních dobrovolných hasičů]]. Nachází se tu také fotbalové hřiště, na němž hraje své zápasy místní [[FK Hejnice]]. [25] => [26] => Ke zdejším významným [[Kulturní památka (Česko)|památkově chráněným]] stavbám patří vedle [[Kostel Navštívení Panny Marie (Hejnice)|kláštera a kostela]] také barokní [[boží muka]] a [[Silniční most (Hejnice)|silniční most u kostela]]. Pravidelně se počátkem léta konají [[Hejnické slavnosti]] a na podzim pak turistický pochod „[[Putování po stopách Železné koruny]]“ spolu s festivalem trampské a folkové hudby [[Jizerská nota]]. Od léta do podzimu probíhá v kostele tradiční festival varhanní hudby. [27] => [28] => == Název == [29] => [[Soubor:Hejnice, mapa III.vojenského mapování.jpg|náhled|Hejnice na mapách [[Třetí vojenské mapování|třetího vojenského mapování]]|alt=Barevná mapa zachycující Hejnice s Ferdinandovem a sídla v jejich okolí]] [30] => Původní [[Němčina|německé]] pojmenování obce (''{{Cizojazyčně|de|Haindorf}}'') vychází z německého ''{{Cizojazyčně|de|Dorf im Haine}}'', tedy ''ves v háji''. To je odvozeno od spojení „Matka Boží na pařeze“ upomínající na starý obraz umístěný v místním kostele zachycující [[Maria (matka Ježíšova)|Pannu Marii]] na pařeze. Zápis názvu se v průběhu let měnil, od ''Hayndorff'' (zaznamenaného roku 1381), přes ''Hayndorf'' (1408), ''Haindurff'' (1445), ''Hayndorff'' (1448), ''Handorff'' (1462), ''Hayndorff'' (1469), ''Haynsdorf'' (1495), ''Hayndorff'' (1498), ''Heyndorff'' (1509), ''Hayndorff'' (1513), ''Haindorf'' (1527), ''Handorff'' (1543), ''Haindorf'' (1549), ''Heindorff'' (1624), ''Haindorf'' či ''Heundorf'' (1651), ''Heyndorff'' (1654) po ''Haindorf'' (1790).{{Citace monografie [31] => | příjmení = Profous [32] => | jméno = Antonín [33] => | odkaz na autora = Antonín Profous [34] => | titul = Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny [35] => | vydavatel = Česká akademie věd a umění [36] => | místo = Praha [37] => | rok = 1947 [38] => | vydání = 1 [39] => | počet stran = 726 [40] => | počet svazků = 1 (A–H) [41] => | kapitola = Haindorf [42] => | strany = 536 [43] => }} Od roku 1893 se česky nazývala ''Heníč'' či ''Henič''{{#tag:ref|Ottův slovník naučný z roku 1897 však tento tvar označuje za nesprávný.{{Citace sborníku [44] => | titul = Hejnice [45] => | sborník = Ottův slovník naučný [46] => | vydavatel = J. Otto [47] => | místo = Praha [48] => | rok_vydání = 1897 [49] => | url = https://archive.org/stream/ottvslovnknauni10ottogoog#page/n43/mode/1up [50] => | strany = 35 [51] => }} [52] => | group = "p" [53] => }} a současné jméno ''Hejnice'' (-ic, rod ženský, číslo pomnožné){{Citace elektronické monografie [54] => | titul = Internetová jazyková příručka: Hejnice [55] => | url = http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=Hejnice [56] => | datum přístupu = 2014-01-17 [57] => | datum aktualizace = 2012-10-23 [58] => | vydavatel = Ústav pro jazyk český [59] => | místo = Praha [60] => }} bylo úředně stanoveno v roce 1923.{{Citace monografie [61] => | příjmení = Řeháček [62] => | jméno = Marek [63] => | titul = Frýdlantsko – Průvodce po krajině a jejích náladách [64] => | vydavatel = Kalendář Liberecka [65] => | místo = Liberec [66] => | rok = 2009 [67] => | počet stran = 280 [68] => | kapitola = Hejnice [69] => | strany = 166–169 [70] => | isbn = 978-80-87213-03-2 [71] => }} [72] => [73] => == Historie == [74] => Podle pověsti žil ve 13. století (jiné zdroje uvádějí rok 1159){{Citace elektronické monografie [75] => | příjmení = Raban [76] => | jméno = Miloš [77] => | odkaz na autora = Miloš Raban [78] => | příjmení2 = Machková [79] => | jméno2 = Eva [80] => | titul = Historie chrámu a kláštera v Hejnicích [81] => | url = http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/pamatky/_zprava/371246 [82] => | datum přístupu = 2014-01-14 [83] => | vydavatel = Český rozhlas [84] => | místo = Praha [85] => }} v blízkém [[Luh (Raspenava)|Luhu]] chudý [[sítař]], který měl těžce nemocnou manželku i dítě. Když jednou vysílením usnul pod třemi lipami na břehu říčky [[Smědá|Smědé]], zdál se mu sen, podle něhož měl na tomto zázračném místě pověsit [[Madona|sošku Matky Boží]] (podle některých podání příběhu mariánský obrázek),{{Citace monografie [86] => | příjmení = David [87] => | jméno = Petr [88] => | odkaz na autora = Petr David [89] => | příjmení2 = Soukup [90] => | jméno2 = Vladimír [91] => | odkaz na autora2 = Vladimír Soukup (spisovatel) [92] => | titul = 999 turistických zajímavostí České republiky [93] => | vydavatel = Kartografie, Knižní klub, Euromedia Group, Soukup & David [94] => | místo = Praha [95] => | rok = 1999 [96] => | počet stran = 392 [97] => | kapitola = Hejnice [98] => | strany = 70 [99] => | isbn = 80-7011-656-0 [100] => }} díky čemuž se měla jeho žena i dítě uzdravit. Sítař vše učinil a jeho nejbližší se skutečně uzdravili. To k lokalitě přilákalo další poutníky a na tomto místě zbudovali dřevěnou kapli, do níž sošku umístili.{{Citace monografie [101] => | příjmení = Koudelková [102] => | jméno = Eva [103] => | titul = Pověsti od řeky Smědé: lidová vyprávění z Frýdlantska a Jizerských hor [104] => | vydavatel = Bor [105] => | místo = Liberec [106] => | rok = 2007 [107] => | počet stran = 244 [108] => | kapitola = Zázračná soška Panny Marie [109] => | strany = 46–47 [110] => | isbn = 978-80-86807-63-8 [111] => }} Když se pak po roce 1352 přestavovala{{#tag:ref|Některé zdroje datují tuto přestavbu o sto let dříve do roku 1252.{{Citace monografie [112] => | příjmení = Koláček [113] => | jméno = Luboš Y. [114] => | titul = Krajinou Jizerských hor [115] => | vydavatel = Regia [116] => | místo = Praha [117] => | rok = 2013 [118] => | edice = Tajemné stezky [119] => | svazek edice = 25 [120] => | počet stran = 261 [121] => | kapitola = Poutní místo s barokním chrámem [122] => | strany = 241 [123] => | isbn = 978-80-87866-01-6 [124] => | poznámka = [Dále jen Koláček] [125] => }} [126] => | group = "p" [127] => }} na kamenný kostel, našel se na jednom z jejích trámů vyřezaný římský letopočet MCCXI (tedy 1211), jenž měl udávat rok, kdy k hejnickému zázraku došlo (stejný rok je přisuzován založení města, které [[Hejnické slavnosti|oslavilo 800 let]] v roce 2011). [[První písemná zmínka]] o obci v [[urbář]]i Frýdlantského panství je však datována až k roku 1381.{{#tag:ref|Jiné zdroje uvádějí již rok 1346, kdy se měla zmínka o Hejnicích objevit v matrikách [[Míšeňské biskupství|míšeňského biskupství]], do jehož diecéze tehdy zdejší oblast patřila.Hejnice a Lázně Libverda v Jizerských horách, s. 10|group="p"}}{{Citace monografie [128] => | příjmení = David [129] => | jméno = Petr [130] => | odkaz na autora = Petr David [131] => | příjmení2 = Soukup [132] => | jméno2 = Vladimír [133] => | odkaz na autora2 = Vladimír Soukup (spisovatel) [134] => | titul = Velká turistická encyklopedie – Liberecký kraj [135] => | vydavatel = Euromedia Group – Knižní klub [136] => | místo = Praha [137] => | rok = 2008 [138] => | vydání = 1 [139] => | počet stran = 316 [140] => | isbn = 978-80-242-2326-1 [141] => | kapitola = Hejnice [142] => | strany = 73 [143] => | poznámka = [Dále jen Velká turistická encyklopedie] [144] => }} V té době osadu obývali především zemědělci a lesní dělníci pocházející z [[Lužice]]{{#tag:ref|Byli to potomci kmene [[Milčané|Milčanů]], který se zde usadil během [[stěhování národů]] na přelomu [[starověk]]u a [[středověk]]u.{{Citace monografie [145] => | titul = Hejnice a Lázně Libverda v Jizerských horách [146] => | vydavatel = Klub českých turistů [147] => | místo = Hejnice [148] => | rok = 1947 [149] => | počet stran = 126 [150] => | vydání = 1 [151] => | strany = 9 [152] => | poznámka = [Dále jen Hejnice a Lázně Libverda v Jizerských horách] [153] => }} [154] => | group = "p" [155] => }} a pracující v okolních lesích. Hejnice byly posledním osídleným místem proti proudu řeky Smědé. Zakončovaly totiž pruh vinoucí se sem od [[Frýdlant]]u přes [[Raspenava|Raspenavu]], [[Luh (Raspenava)|Luh]] a [[Lužec (Raspenava)|Lužec]]. Osídlování zdejší krajiny začalo nejpozději před polovinou 14. století a pokračovalo až koncem 16. století, když bylo poddaným dovoleno majitelem zdejšího panství [[Melchior z Redernu|Melchiorem z Redernu]] vykácet lesy proti proudu řeky Smědé východně od Hejnic a založit v těch místech [[Bílý Potok]], čímž se pruh vesnic podél řeky ještě prodloužil.{{Citace monografie [156] => | příjmení = Kuča [157] => | jméno = Karel [158] => | odkaz na autora = Karel Kuča [159] => | titul = Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku [160] => | vydavatel = Libri [161] => | místo = Praha [162] => | rok = 1997 [163] => | počet stran = 938 [164] => | kapitola = Hejnice [165] => | strany = 59 [166] => | isbn = 80-85983-14-1 [167] => }} [168] => [169] => Správu nad obcí dědičně vykonával rod usazený ve statku číslo 2 nazývaném „{{Cizojazyčně|de|Kretscham}}“. Jeho majitelé byli (až do doby vlády [[Marie Terezie]] ve druhé polovině 18. století) osvobozeni od povinnosti [[Robota|robotovat]] na panském. Tito správci obce řešili také případné soudní pře mezi zdejšími obyvateli. Podle údajů v [[urbář]]i frýdlantského panství z roku 1409 existovala v Hejnicích jedna [[Pila (provoz)|pila]]{{Citace sborníku [170] => | příjmení = Karpašová [171] => | jméno = Mária [172] => | odkaz na autora = Mária Karpašová [173] => | příjmení2 = Karpaš [174] => | jméno2 = Roman [175] => | odkaz na autora2 = Roman Karpaš [176] => | titul = Hejnice [177] => | příjmení sestavitele = Anděl [178] => | jméno sestavitele = Rudolf [179] => | odkaz na sestavitele = Rudolf Anděl [180] => | příjmení sestavitele2 = Karpaš [181] => | jméno sestavitele2 = Roman [182] => | odkaz na sestavitele2 = Roman Karpaš [183] => | spolusestavitelé = a kol. [184] => | sborník = Frýdlantsko – Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor [185] => | vydavatel = Nakladatelství 555 [186] => | místo = Liberec [187] => | rok vydání = 2002 [188] => | isbn = 80-86424-18-9 [189] => | strany = 193 [190] => | poznámka = [Dále jen Karpašová, Karpaš] [191] => }} a v údolí [[Černý Štolpich|Štolpichu]] probíhalo dobývání chudé [[Železná ruda|železné rudy]] určené železárnám a [[hamr]]ům v blízké Raspenavě. Mohlo k němu však docházet i dříve. Na dolování odkazuje také například název dolu Krásná Máří, podle nějž se stejným jménem označuje jedna ze skal využívaných pro horolezectví. Vedle tohoto dolu patřil mezi nejvýnosnější ještě Svatý Jiří. [192] => [193] => V místech, kde stála dřevěná kaple Navštívení Panny Marie vyrostl koncem patnáctého století nový kostel, jenž byl roku 1498 vysvěcen [[míšeň]]ským biskupem Janem ze Salhauzenu.{{Citace periodika [194] => | příjmení = Mendelová [195] => | jméno = Edita Marie [196] => | odkaz na autora = Edita Marie Mendelová [197] => | titul = Naše Spanilá Matka Hejnická [198] => | periodikum = Zdislava [199] => | odkaz na periodikum = Zdislava (časopis) [200] => | rok = 2010 [201] => | číslo = 2 [202] => | strany = 12–13 [203] => | url = https://www.dltm.cz/file/17161/zdislava-2010-2.pdf [204] => | issn = 1211-3042 [205] => | datum přístupu = 2019-06-20 [206] => }} Za [[Redernové|Redernů]], jimž zdejší území patřilo v letech 1558 až 1621, kostel chátral. Redernové totiž patřili k [[Protestantismus|protestantům]] ([[Luteránství|luteránům]])Hejnice a Lázně Libverda v Jizerských horách, s. 11 a všechny kostely na jimi spravovaném území měnili z katolických na protestantské. Protože se však k hejnickému kostelu konaly pravidelné poutě, nechali tuto stavbu zavřít úplně. K jejímu opětovnému otevření nepomohly ani stížnosti katolických církevních hodnostářů, ani nařízení panovníka [[Rudolf II.|Rudolfa II.]] Přesto ale do Hejnic věřící přicházeli a scházeli se alespoň na blízkých kopcích.{{Citace monografie [207] => | příjmení = David [208] => | jméno = Petr [209] => | odkaz na autora = Petr David [210] => | příjmení2 = Dobrovolná [211] => | jméno2 = Věra [212] => | příjmení3 = Soukup [213] => | jméno3 = Vladimír [214] => | odkaz na autora3 = Vladimír Soukup (spisovatel) [215] => | titul = Frýdlantsko [216] => | vydavatel = Nakladatelství S & D [217] => | místo = Praha [218] => | rok = 2008 [219] => | počet stran = 176 [220] => | kapitola = Tam, kde jsou ptáci domovem [221] => | strany = 93 [222] => | isbn = 978-80-86899-38-1 [223] => }} V září roku 1600 se po smrti dosavadního majitele panství [[Melchior z Redernu|Melchiora z Redernu]] stala majitelkou panství vdova po něm, [[Kateřina z Redernu]]. Ta šla v represích vůči katolíkům ještě dále a roku 1609 nechala veškeré vybavení kostela včetně madony odvést na [[Liberec (zámek)|liberecký zámek]] (sošku umístila do jeho kaple). Ten ale za šest let kompletně vyhořel a sama Kateřina při požáru o vlásek unikla možné smrti. Soška hejnické madony však zůstala požárem neporušena. Kateřina ji proto během noci nechala odvézt zpět do Hejnic. Objekt kostela však zůstával i nadále uzavřený. [224] => [225] => === 17. a 18. století === [226] => [[Soubor:Hejnice, klášter s bazilikou (3).jpg|náhled|vlevo|Kostel s klášterem (nalevo v popředí)|alt=Pohled od severu na kostela, nalevo od níž se nachází objekt kláštera. Jeho přízemí je ovšem skryto za klášterní zdí. V pozadí vystupují svahy Jizerských hor.]] [227] => Když v roce 1618 vypuklo [[České stavovské povstání|Stavovské povstání]], stáli Redernové (jako protestanti) na straně českých stavů. Po jejich porážce v [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] (1620) byly Redernům majetky nacházející se v Čechách zkonfiskovány, a ti se tak museli uchýlit na své [[zawidów]]ské panství, jež jim díky tomu, že již leželo v [[Horní Lužice|Horní Lužici]], kterou spravoval [[Saské kurfiřtství|saský kurfiřt]], zůstalo.{{Citace sborníku [228] => | příjmení = Svoboda [229] => | jméno = Milan [230] => | titul = Epocha Redernů (1558–1621) [231] => | příjmení sestavitele = Anděl [232] => | jméno sestavitele = Rudolf [233] => | odkaz na sestavitele = Rudolf Anděl [234] => | příjmení sestavitele2 = Karpaš [235] => | jméno sestavitele2 = Roman [236] => | odkaz na sestavitele2 = Roman Karpaš [237] => | spolusestavitelé = a kol. [238] => | sborník = Frýdlantsko – Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor [239] => | vydavatel = Nakladatelství 555 [240] => | místo = Liberec [241] => | rok vydání = 2002 [242] => | isbn = 80-86424-18-9 [243] => | strany = 47 [244] => }} Majitelem frýdlantského panství se stal [[Albrecht z Valdštejna]].{{Citace elektronického periodika [245] => | příjmení = Martínková [246] => | jméno = Eva [247] => | titul = Impozantní hrad a zámek Frýdlant vzbuzuje již z dálky úctu a obdiv [248] => | periodikum = Novinky.cz [249] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [250] => | vydavatel = Borgis [251] => | datum vydání = 2011-07-06 [252] => | datum přístupu = 2014-02-06 [253] => | url = http://www.novinky.cz/cestovani/237260-impozantni-hrad-a-zamek-frydlant-vzbuzuje-jiz-z-dalky-uctu-a-obdiv.html [254] => }} Ten panství povýšil na [[vévodství]], razil vlastní mince a potlačoval náboženskou reformaci. Roku 1634 se však města Frýdlantu zmocnila švédská vojska a plenila také okolní kraj (například vyloupila hejnický kostel).Hejnice a Lázně Libverda v Jizerských horách, s. 12 Valdštejnovu vraždu v [[Cheb]]u (roku 1634) pomáhal zosnovat i následující majitel frýdlantského panství, [[Matyáš Gallas]].{{Citace elektronického periodika [255] => | příjmení = Šťastná [256] => | jméno = Ilona [257] => | titul = Zámek Frýdlant: Synonymum úspěchu Albrechta z Valdštejna [258] => | periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost [259] => | odkaz na periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost [260] => | datum vydání = 2016-12-14 [261] => | datum přístupu = 2019-06-22 [262] => | url = https://www.stoplusjednicka.cz/zamek-frydlant-synonymum-uspechu-albrechta-z-valdstejna [263] => | issn = 0322-9629 [264] => }} [[Gallasové]] byli katolickým rodem a opět začali dbát o rozvoj poutního místa. Pro ochranu poutníků při nepřízni počasí nechali ke kostelu v roce 1679 [[Abrahám Leuthner|Abrahámem Leuthnerem]] přistavět [[Křížová chodba|ambit]], který v roce 1694 upravil [[Marek Antonín Canevalle|Marek Antonius Canevall]].{{#tag:ref|V ambitu je umístěná jedna z nejstarších [[Gotika|gotických]] památek, jež se na území Čech nacházejí. Je to socha bývalého majitele Frýdlantského panství [[Ulrich z Bibersteina|Ulricha von Bibersteina]] modlícího se k Panně Marii.{{Citace monografie [265] => | příjmení = Růžička [266] => | jméno = Jiří [267] => | příjmení2 = Jordáková [268] => | jméno2 = Jana [269] => | příjmení3 = Pozlovská [270] => | jméno3 = Zuzana [271] => | titul = Jizerské hory do kapsy [272] => | vydání = 1 [273] => | vydavatel = KMa [274] => | místo = Praha [275] => | rok = 2006 [276] => | počet stran = 232 [277] => | kapitola = Hejnice [278] => | strany = 50–55 [279] => | isbn = 80-7309-326-X [280] => }} [281] => | group = "p" [282] => }} Ten také mezi roky 1692 a 1696 pro Františka Ferdinanda Gallase vybudoval čtyřkřídlý patrový klášter, jenž byl roku 1698 předán do správy [[Řád menších bratří|františkánskému řádu]]. V tom samém roce navíc došlo k dokončení gallasovské a františkánské hrobky, do níž se pohřbívali zesnulí majitelé zdejšího frýdlantského panství a řádoví mniši. Prvním pohřbeným z vládnoucího rodu byl hrabě František Ferdinand Gallas, jenž skonal roku 1697.Album starých pohlednic, s. 67 Za Gallasů přicházelo na poutě do kostela až 7000 věřících (ročně až 80 000 poutníků).Hejnice a Lázně Libverda v Jizerských horách, s. 13 V té době také ve městě existoval východně od kostela vodní Šolcův mlýn. Poháněla ho dvě vodní kola a fungovala v něm dvě mlýnská složení.{{#tag:ref|Mlýn byl roku 1845 přestavěn a poté prodán Fridrichu Kretschnerovi a od něj jej roku 1861 koupil Franz Neumann. Toho roku přestal mlýn mlít obilí a došlo k jeho přestavbě na přádelnu.{{Citace monografie [283] => | příjmení = Klempera [284] => | jméno = Josef [285] => | odkaz na autora = Josef Klempera [286] => | titul = Vodní mlýny v Čechách [287] => | vydavatel = Libri [288] => | místo = Praha [289] => | rok = 2003 [290] => | vydání = 1 [291] => | počet stran = 179 [292] => | kapitola = Mlýny v Hejnicích [293] => | strany = 84–85 [294] => | isbn = 80-7277-167-1 [295] => }} [296] => | group = "p" [297] => }} [298] => [299] => [[Soubor:WallfkircheHaindorf.jpg|náhled|upright|Interiér hejnického kostela|alt=Pohled kostelní lodí odzadu vpřed, kde je umístěn oltář, jenž je ovšem zčásti zakryt křišťálovým lustrem visícím od stropu. Na zdech kostela jsou patrné fresky a vlevo je umístěna vyřezávaná kazatelna.]] [300] => Dne 8. září 1722 se započalo s přestavbou kostela, která trvala sedm let.{{Citace monografie [301] => | příjmení = David [302] => | jméno = Petr [303] => | odkaz na autora = Petr David [304] => | příjmení2 = Soukup [305] => | jméno2 = Vladimír [306] => | odkaz na autora2 = Vladimír Soukup (spisovatel) [307] => | příjmení3 = Čech [308] => | jméno3 = Lubomír [309] => | titul = Skvosty Čech, Moravy a Slezska [310] => | url = https://archive.org/details/skvostycechmorav0000davi [311] => | vydavatel = Euromedia Group – Knižní klub [312] => | místo = Praha [313] => | rok = 2004 [314] => | počet stran = 215 [315] => | kapitola = Hejnice [316] => | strany = [https://archive.org/details/skvostycechmorav0000davi/page/70 70]–71 [317] => | isbn = 80-242-1311-7 [318] => }} Z původní stavby zůstal zachován pouze [[Kněžiště|presbytář]], jenž v nově vystavěném kostele tvoří rameno příčné lodi,{{Citace monografie [319] => | příjmení = Poche [320] => | jméno = Emanuel [321] => | odkaz na autora = Emanuel Poche [322] => | titul = Umělecké památky Čech [323] => | typ svazku = svazek [324] => | svazek = první (A/J) [325] => | vydavatel = Academia [326] => | místo = Praha [327] => | rok = 1977 [328] => | počet stran = 643 [329] => | typ kapitoly = heslo [330] => | kapitola = Hejnice [331] => | strany = 370 [332] => | poznámka = [Dále jen Poche] [333] => }} a v levé kapli je umístěn polní oltář Albrechta z Valdštejna s plastikami tří světic, pocházející z původního gotického kostela, a pod podlahou také pařez lípy, u níž došlo k zázraku. Kostel je jednolodní, vybudovaný na půdorysu [[Latinský kříž|latinského kříže]], v jehož čele je dvouvěžové průčelí. Stavbu podle návrhu [[Tomáš Haffenecker|Tomáše Haffeneckera]],{{#tag:ref|Pražský stavitel Thomas Haffenecker se zavázal dohlížet na budované dílo třikrát ročně, za což mu každým rokem náležela odměna ve výši 100 zlatých a navíc ještě uhrazení cestovních výloh. Na stavbu takto dohlížel až do roku 1728.|group="p"}} jehož plány ještě před samotnou stavbou částečně upravil [[Johann Bernhard Fischer|Johann Bernard Fischer z Erlachu]], budoval zednický mistr Johann Fogenauer.Velká turistická encyklopedie, s. 74 Vzniklý velkolepý barokní chrám, vysvěcený v polovině roku 1725, dostal název [[Navštívení Panny Marie]] (někdy nazývaný též Sličná madona). Jeho stavba však byla dokončena až čtyři roky po vysvěcení. Následně ještě roku 1730 došlo ke zvětšení obou hrobek (gallasovské i františkánské) v suterénu kostela. Roku 1761 však postihl objekt chrámu požár, který zničil střechu a část interiéru (hlavní oltář). Po něm začala jeho obnova vedená stavitelem [[Jan Antonín Jedlička|Janem Antonínem Jedličkou]], která již ale nebyla tak velkolepá a rychlá jako předchozí přestavba celého chrámu. V roce 1787 vytvořil malíř [[Josef Kramolín]] do kostela iluzivní technikou{{#tag:ref|Iluzivní malby jsou takové, které využitím perspektivy a různých barevných hloubek vytvářejí dojem prostorové skutečnosti.{{Citace elektronické monografie [334] => | příjmení = Strnad [335] => | jméno = Milan [336] => | titul = Iluzivní malby – umění nebo řemeslo [337] => | url = https://www.grafikastrnad.cz/sluzby/iluzivni-malby.htm [338] => | datum přístupu = 2019-06-22 [339] => | vydavatel = Milan Strnad [340] => | místo = Praha [341] => }} [342] => | group = "p" [343] => }} oltář. Je v něm uchována původní soška Madony z 80. let 14. století.{{#tag:ref|Soška vysoká 39 centimetrů pochází podle tradice ze [[Žitava|Žitavy]] a pro její úsměv ve tváři se jí přezdívá „{{cizojazyčně|la|Mater formosa}}“ (Sličná, Spanilá matka).|group="p"}} Do interiéru stavby se umístily i další barokní oltáře vyřezávané na konci 18. století. Došlo také ke spojení obou hrobek v podzemí kostela v jednu (1819) a roku 1843 byl do hrobky zbudován nový vchod. Celou obnovu kostela dokončil na počátku 20. století vídeňský malíř [[Andreas Groll]], jenž na její strop vyvedl nástropní malby s mariánskou tematikou.{{#tag:ref|Na polovině kupole je freska zachycující ukřižování Krista a zbylou část vyplňuje freska zobrazující [[nanebevzetí Panny Marie]]. Výjevy maloval v letech 1902 až 1906.|group="p"}} [344] => [345] => === 19. a počátek 20. století === [346] => Během 19. století nastal rozvoj služeb (od roku 1866 mají Hejnice vlastní poštovní úřad) a vzniklo také několik průmyslových podniků. Roku 1859 se rozeběhla přádelna bavlny Franze a Eduarda Hermanových{{Citace monografie [347] => | příjmení = Vinklát [348] => | jméno = Pavel Déčko [349] => | odkaz na autora = Pavel Vinklát [350] => | titul = Hejnice = Haindorf [351] => | vydavatel = Městský úřad [352] => | místo = Hejnice [353] => | rok = 2011 [354] => | počet stran = 40 [355] => | kapitola = Historie [356] => | strany = 11 [357] => | isbn = 978-80-86660-32-5 [358] => | poznámka = [Dále jen Haindorf] [359] => }} a roku 1874 začala vedle kostela pracovat [[Fritschova tkalcovna|tkalcovna Franze Fritsche]]. Společnosti patřila také továrna v objektu čp. 385 jižně od železniční trati. Zatímco objekt u kostela byl od roku 2004 dle návrhu architektonického ateliéru Agora přestavován na byty, druhý objekt společnosti slouží svému účelu dosud.{{Citace monografie [360] => | příjmení = Nevrlý [361] => | jméno = Miloslav [362] => | odkaz na autora = Miloslav Nevrlý [363] => | příjmení2 = Vinklát [364] => | jméno2 = Pavel Déčko [365] => | odkaz na autora2 = Pavel Vinklát [366] => | titul = Album starých pohlednic – Frýdlantsko [367] => | vydavatel = Knihy 555 [368] => | místo = Liberec [369] => | rok = 2009 [370] => | počet stran = 156 [371] => | strany = 65 [372] => | isbn = 978-80-86660-30-1 [373] => | poznámka = [Dále jen Album starých pohlednic] [374] => }}{{Citace monografie [375] => | příjmení = Beran [376] => | jméno = Lukáš [377] => | příjmení2 = Valchářová [378] => | jméno2 = Vladislava [379] => | titul = Industriál Libereckého kraje: technické stavby a průmyslová architektura [380] => | vydavatel = Výzkumné centrum průmyslového dědictví [381] => | místo = Praha [382] => | rok = 2007 [383] => | počet stran = 281 [384] => | kapitola = Hejnice [385] => | strany = 92–93 [386] => | isbn = 978-80-01-03798-0 [387] => }} Vedle textilky byly v provozu také porcelánky. Ty produkovaly nejenom nádobí, ale také malované porcelánové hlavičky na [[Dýmka|dýmky]]. Nejvýznamnější porcelánkou v Hejnicích byla továrna Josefa Kratzera.{{Citace elektronického periodika [388] => | příjmení = Jech [389] => | jméno = Miroslav [390] => | titul = O porcelánových Hejnicích [391] => | periodikum = Krkonoše – Jizerské hory [392] => | odkaz na periodikum = Krkonoše – Jizerské hory [393] => | rok = 2011 [394] => | číslo = 2 [395] => | datum přístupu = 2019-06-22 [396] => | url = http://krkonose.krnap.cz/apex/f?p=104:4:::NO:RP,4:P4_ID,P4_CP:2011-02-23,7 [397] => | issn = 1214-9381 [398] => }} [399] => Roku 1874 vznikl [[Sbor dobrovolných hasičů Hejnice|místní sbor dobrovolných hasičů]]{{#tag:ref|Sbor vznikl 22. června toho roku a své první požáry (ve Ferdinandově a v Bílém Potoce) hasil hned následující den po svém založení.{{Citace elektronické monografie [400] => | příjmení = Šimon [401] => | jméno = Miroslav [402] => | titul = Historie [403] => | url = http://www.hasicihejnice.cz/?page_id=439 [404] => | datum přístupu = 2013-11-27 [405] => | vydavatel = Sbor dobrovolných hasičů [406] => | místo = Hejnice [407] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130511214734/http://www.hasicihejnice.cz/?page_id=439 [408] => | datum archivace = 2013-05-11 [409] => | nedostupné = ano [410] => }} [411] => | group = "p" [412] => }} a od roku 1882 vyráběla své výrobky papírna Antona Rösslera, která sice byla asi o sto let mladší, než podobná továrna ve Ferdinandově (založená roku 1784), obě ale vydržely pracovat až do poloviny 20. století. [413] => [414] => [[Soubor:Oresnik in Jizera Mountains (1).jpg|náhled|vlevo|Vyhlídka na Ořešníku zpřístupněná koncem 19. století|alt=Vyhlídka na skalnatém vrchu Ořešníku, k níž vedou do skály vysekané schody opatřené zábradlím. Nad vyhlídkou je modré nebe.]] [415] => Roku 1895 došlo k otevření objektu pětitřídní chlapecké měšťanské školy u železniční zastávkyAlbum starých pohlednic, s. 71 a o tři roky později mohli turisté z Ořešníku, který se vypíná nad městem, díky upravení a zabezpečení zdejší vyhlídky shlížet na celé Hejnice.Kurtin, s. 9 Na přelomu století (3. května 1900) začal do města jezdit vlak po trati zbudované [[Frýdlantské okresní dráhy|Frýdlantskými okresními drahami]].{{Citace monografie [416] => | příjmení = Crha [417] => | jméno = Ladislav [418] => | příjmení2 = Fogl [419] => | jméno2 = Miroslav [420] => | příjmení3 = Chmelař [421] => | jméno3 = Bohumír [422] => | titul = 100 let Raspenava–Bílý Potok pod Smrkem [423] => | vydavatel = Saxi [424] => | místo = Chyňava [425] => | rok = 2000 [426] => | počet stran = 64 [427] => | strany = 7 [428] => | poznámka = [Dále jen 100 let] [429] => }} Po železnici se začaly odvážet výrobky z hejnických továren.100 let, str. 4 O pět let později došlo ke zřízení telefonní centrály na místním úřadu a o další dva roky poté, v dubnu 1907, se na ulicích rozsvítily plynové lampy, jež nahradily do té doby používané petrolejové osvětlení. Od října roku 1913 byla většina obyvatel napojena na veřejný vodovod. Toho roku navíc vyhořela Kratzerova porcelánka. Po svém obnovení ale své výrobky dále produkovala, a to až do poloviny 20. století. V té době v ní pracoval například [[Jaroslav Pýcha]].{{#tag:ref|Po roce 1945 vyráběl v prostorách továrny své výrobky podnik Jizerská porcelánka Desná, avšak stále na produkovaný sortiment umisťoval [[Ochranná známka|ochrannou známku]] Kratzer. Po roce 1954 se v hejnické továrně vypalovaly uhlíkové elektrody pro baterie a během šedesátých let 20. století byl areál továrny (s výjimkou malírny) zbořen.{{Citace periodika [430] => | příjmení = Jech [431] => | jméno = Miroslav [432] => | titul = O porcelánových Hejnicích [433] => | periodikum = Hejnický zpravodaj [434] => | rok = 2009 [435] => | měsíc = prosinec [436] => | číslo = 4 [437] => | strany = 7 [438] => | url = http://www.mestohejnice.cz/filemanager/files/file.php?file=24572 [439] => }} [440] => | group = "p" [441] => }} [442] => [443] => Na kopci zvaném [[Na Chatkách]] (465 m n. m.) jihozápadně od Hejnic bylo zásluhou místního „Spolku pro pozdvižení [[Cestovní ruch|cizineckého ruchu]]“ v letech 1913 až 1914 vybudováno [[Lesní divadlo Na Chatkách|lesní divadlo]] o kapacitě hlediště dosahující dvou tisíc diváků. Na zahajovací představení (hru ''Síla víry'' sehranou kočovnou společností J. Hubera), které se konalo v neděli 7. července 1914, se přišlo podívat na tisíc návštěvníků.Kurtin, s. 8 Posléze zde vystupovali s [[Henrik Ibsen|Ibsenovými]] hrami také členové divadla z Liberce. Vedle dramat se v divadle hrály též operety a jednotlivá představení byla mezi návštěvníky oblíbená.Album starých pohlednic, s. 73 [444] => [445] => S ohledem na rozvoj obce vyhověl císař [[Karel I.]] svým rozhodnutím (zemským zákonem číslo 71/1917){{Citace monografie [446] => | příjmení = Mleziva [447] => | jméno = Štěpán [448] => | příjmení2 = Kuča [449] => | jméno2 = Karel [450] => | odkaz na autora2 = Karel Kuča [451] => | titul = Historický lexikon městysů a měst: vývoj postavení a funkce městských sídel v dějinách územněsprávního členění českých zemí od roku 1850 do současnosti [452] => | vydavatel = Baset [453] => | místo = Praha [454] => | rok = 2006 [455] => | počet stran = 935 [456] => | kapitola = Hejnice [457] => | typ kapitoly = heslo [458] => | strany = 216 [459] => | isbn = 80-7340-092-8 [460] => }} z 31. července 1917 žádosti o její povýšení na město.{{Citace monografie [461] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl) [462] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [463] => | vydavatel = Český statistický úřad [464] => | místo = Praha [465] => | rok = 2006 [466] => | počet stran = 760 [467] => | kapitola = Historická města České republiky k 31. 12. 2005 [468] => | strany = 46 [469] => | isbn = 80-250-1310-3 [470] => }} Rozhodnutí bylo publikováno ve výnosu ministerstva vnitra číslo jednací 45.429–16 ze dne 7. srpna 1917.{{Citace monografie [471] => | příjmení = Čarek [472] => | jméno = Jiří [473] => | odkaz na autora = Jiří Čarek [474] => | ilustrátoři = Stanislav Valášek [475] => | titul = Městské znaky v českých zemích [476] => | vydavatel = Academia [477] => | místo = Praha [478] => | rok vydání = 1985 [479] => | vydání = 1 [480] => | počet stran = 451 [481] => | kapitola = Hejnice, o. Liberec (MěstNV) [482] => | typ kapitoly = heslo [483] => | strany = 137 [484] => }} Při té příležitosti získalo město i svůj znak. [485] => [486] => Po [[První světová válka|první světové válce]] pokračoval rozvoj města. Obyvatelé měli již od roku 1919 konzum a další podniky přibývaly, takže v polovině třicátých let 20. století fungovalo ve městě dvacet hostinců a pohostinství, šest hotelů, osm pánských a deset dámských krejčích, dále osm kadeřníků, sedm pekařů a devět řezníků. Svou provozovnu zde mělo také devět obuvníků a pobočku v Hejnicích měla i firma [[Baťa]].Karpašová, Karpaš, s. 194 Od roku 1921 promítalo filmy zdejší kino.{{Citace monografie [487] => | příjmení = Koubek [488] => | jméno = František [489] => | titul = 750 let Hejnic [490] => | vydavatel = Místní národní výbor [491] => | místo = Hejnice [492] => | rok = 1961 [493] => | počet stran = 32 [494] => | strany = 27 [495] => }} [496] => [497] => Divadlo v lokalitě Na Chatkách se roku 1923 stalo majetkem města Hejnic, ale hry se v něm přestaly hrát ještě před druhou světovou válkou. Po ní již jeho provoz nebyl obnoven. Zbytky divadla se ovšem dochovaly dodnes. [498] => [499] => Roku 1926 došlo k rozparcelování svažité plochy na svahu směrem k Lázním Libverdě, na níž se do té doby nacházely obecní pastviny či průhony pro dobytek, a vzniklé pozemky byly prodány jako stavební parcely. Oblast je dnes nazývaná Na Skřivánku. Po roce 1945 zde vyrostlo několik domů pro pracovníky porcelánky v Raspenavě. [500] => [501] => [[Soubor:Slackline water.JPG|náhled|Momentka z místního koupaliště|alt=Pohled na betonovou nádrž koupaliště. Do vody právě skáče muž. V pozadí jsou vidět severní svahy Jizerských hor.]] [502] => Od roku 1931 se na schodech před kostelem hrávalo divadelní představení, jež bývalo součástí každoročních slavností zvaných {{Cizojazyčně|de|''Jedermann Festspiele''}}.Album starých pohlednic, s. 69 Toho roku také došlo ke zřízení koupaliště, jež vzniklo z bývalého obecního rybníka. Napájeno je [[Safírový potok (přítok Smědé)|Safírovým potokem]].Album starých pohlednic, s. 72 Během zimních měsíců, kdy koupaliště zamrzalo, se na něm dalo bruslit. Ve 30. letech 20. století, kdy hejnické obyvatelstvo z přibližně 91 % tvořili Němci, se ve městě stále silněji prosazovala [[Konrad Henlein|Heinleinova]] [[Sudetoněmecká strana]] (SdP). Zatímco v [[Komunální volby 1927 (Československo)|obecních volbách v roce 1927]] zvítězili [[Komunistická strana Československa|komunisté]], následující [[Volby do parlamentu Československé republiky 1935|volby do poslanecké sněmovny v roce 1935]] již patřily Henleinově straně a obdobně dopadly také obecní [[Komunální volby 1938 (Československo)|volby]] konané v roce 1938. [503] => [504] => Na základě [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]] připadlo město [[Německo|Německu]]. Zdejší přívrženci Heinleinovy strany byli ve své nesnášenlivosti vůči Čechům ještě horlivější, než jejich vládní úřad v [[Ústí nad Labem]]. Snažili se totiž i o vystěhování některých zdejších českých rodin, které se odmítaly vzdát [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátního]] občanství. Na druhou stranu německé úřady později během války bezplatně udělili stavební parcelu jinému občanovi města, neboť coby letec [[Luftwaffe (Wehrmacht)|luftwaffe]] úspěšně sestřelil dvě nepřátelská ([[Spojenci (druhá světová válka)|spojenecká]]) letadla.Karpašová, Karpaš, s. 195 [505] => [506] => Ráno 9. května 1945 obsadila město [[Rudá armáda|sovětská]] a [[Polská armáda|polská vojska]]. Na konci [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byly Hejnice i sousední Lázně Libverda plné civilistů uprchlých z bombardovaných částí [[Nacistické Německo|Německa]]. Ve městě bydleli v některých školách a penzionech přeměněných na lazarety. Po válce 22. května 1945 přijel do Hejnic oddíl vojska původem ze [[Železný Brod|Železného Brodu]], jenž začal se zajišťováním majetku nejen přímo ve městě, ale také v blízkém Bílém Potoce, [[Luh (Raspenava)|Luhu]], [[Raspenava|Raspenavě]] a v [[Bulovka (okres Liberec)|Bulovce]]. Členové jednotky zatkli a uvěznili deset hejnických členů [[Národně socialistická německá dělnická strana|Národně socialistické německé dělnické strany]] (NSDAP), jež posléze následovali další. O čtyři dny později (26. května) se hejnická jednotka přemístila do Bílého Potoka a ve městě ji vystřídala jednotka „Skuteč“.{{Citace sborníku [507] => | příjmení = Karpašová [508] => | jméno = Mária [509] => | odkaz na autora = Mária Karpašová [510] => | příjmení2 = Karpaš [511] => | jméno2 = Roman [512] => | odkaz na autora2 = Roman Karpaš [513] => | titul = Osvobození [514] => | příjmení sestavitele = Anděl [515] => | jméno sestavitele = Rudolf [516] => | odkaz na sestavitele = Rudolf Anděl [517] => | příjmení sestavitele2 = Karpaš [518] => | jméno sestavitele2 = Roman [519] => | odkaz na sestavitele2 = Roman Karpaš [520] => | spolusestavitelé = a kol. [521] => | sborník = Frýdlantsko – Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor [522] => | vydavatel = Nakladatelství 555 [523] => | místo = Liberec [524] => | rok vydání = 2002 [525] => | isbn = 80-86424-18-9 [526] => | strany = 147 [527] => | poznámka = [Dále jen Osvobození] [528] => }} Ta vznikla sloučením několika partyzánských oddílů u [[Skuteč|Skutče]] na [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchovině]] a 25. května se přesunula na [[Frýdlantsko]].{{Citace elektronického periodika [529] => | příjmení = Vacek [530] => | jméno = Eduard [531] => | titul = Poválečné excesy v roce 1945 [532] => | periodikum = CS Magazín [533] => | odkaz na periodikum = [534] => | datum vydání = 2006-06 [535] => | datum přístupu = 2014-02-13 [536] => | url = http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2006062118 [537] => }} Velel jí nadporučík Ludvík ŠpirkOsvobození, s. 146 a čítala celkem 257 mužů a jednu ošetřovatelku. V Hejnicích zůstaly tři čety, jimž velel podporučík Kabele, a nacházelo se zde též velitelství celé jednotky. Další dvě čety pod vedením četaře Prchaly operovaly v Raspenavě a zbylé dvě v čele s rotmistrem Františkem Matrasem v Bílém Potoce. Vojáci vůči původnímu německému obyvatelstvu postupovali nekompromisně a vykonali také několik trestů smrti.{{#tag:ref|K prvním popraveným patřil bělopotocký poštovní úředník Oskar Rosch bydlící v Hejnicích, jenž za války otevíral dopisy Čechů a německým okupantům vyzrazoval jejich obsah. Vlivem toho nacisté několik českých osob usmrtili či zatkli a uvěznili.|group="p"}} Popraveno bylo přes padesát osob německé národnosti. Přímo v Hejnicích vojáci usmrtili 22 osob a v lese u Ferdinandova dalších 8 lidí.{{Citace elektronického periodika [538] => | příjmení = Karpašová [539] => | jméno = Mária [540] => | odkaz na autora = Mária Karpašová [541] => | titul = Jizerské hory: Kronika - Odsun Němců z Liberecka [542] => | periodikum = Krkonoše – Jizerské hory [543] => | odkaz na periodikum = Krkonoše – Jizerské hory [544] => | rok = 2005 [545] => | číslo = 9 [546] => | datum přístupu = 2019-06-22 [547] => | url = http://krkonose.krnap.cz/apex/f?p=104:4:::NO:RP,4:P4_ID,P4_CP:2005-09-24,7 [548] => | issn = 1214-9381 [549] => }} Tvrdě postupovali ale i vůči Čechům, když 27. června rozpustili hejnický národní výbor a pět jeho členů zatkli kvůli neoprávněným manipulacím s antifašistickými průkazy. Činnost jednotky oficiálně skončila 5. srpna 1945 v Hejnicích a někteří její členové se na Frýdlantsku usadili natrvalo. Postupně však vyšly najevo přehmaty, jichž se jednotka dopustila, a její velitel Špirk byl odsouzen k několika letům vězení. [550] => [551] => Během [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu německého obyvatelstva]], který po válce probíhal, odcházeli mezi prvními uprchlíci z bombardovaných částí Říše. Ve dvou odsunech odešli také členové někdejší místní pobočky NSDAP.{{#tag:ref|Dva hejničtí občané však raději místo odsunu volili sebevraždu.|group="p"}} Během roku 1945 opustilo město ve třech etapách 1116 osob a v průběhu roku 1946 úhrnem 1179 osob.{{#tag:ref|K 1. květnu 1945 bylo ve městě evidováno 3214 osob, z čehož téměř 97 % tvořili Němci, Češi 1 % a zbytek cizinci. Po odsunech v letech 1945 a 1946 žilo v Hejnicích k roku 1947 celkem 1572 obyvatel, z nichž přibližně 89 % tvořili Češi, 9 % Němci a 2 % cizinci.|group="p"}} Dobrovolně navíc ještě odešlo 114 antifašistů. Zpět do Hejnic se po válce naopak vrátili jak strážci státní hranice, tak čeští františkáni, kteří byli za války vězněni v [[Koncentrační tábor Buchenwald|koncentračním táboře Buchenwald]], a začali spravovat klášter po odsunutých německých řeholnících. Na první poválečnou pouť, kterou zorganizovali, přijelo 12 000 věřících. Do města začaly v rámci dosidlování pohraničí přicházet i rodiny z československého vnitrozemí, především z [[Hořice|Hořicka]], [[Hradec Králové|Hradecka]] a [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchoviny]]. [552] => [553] => === Poválečný vývoj === [554] => Na základě dekretů projednaných během září 1946 československou vládou znárodnil stát všechny banky, pojišťovny, doly a také průmyslové podniky, které měly více než 500 zaměstnanců (v případě textilních provozů i s nižším počtem). V Hejnicích se toto nařízení týkalo [[Fritschova tkalcovna|Fritschovy textilky]], jež se spolu s dalšími podniky z oblasti Frýdlantska stala součástí nově vzniklého národního podniku [[České vlnařské závody]], který sídlil v Liberci.{{Citace sborníku [555] => | příjmení = Karpašová [556] => | jméno = Mária [557] => | odkaz na autora = Mária Karpašová [558] => | příjmení2 = Karpaš [559] => | jméno2 = Roman [560] => | odkaz na autora2 = Roman Karpaš [561] => | titul = Od soukromého podnikání k národním podnikům [562] => | příjmení sestavitele = Anděl [563] => | jméno sestavitele = Rudolf [564] => | odkaz na sestavitele = Rudolf Anděl [565] => | příjmení sestavitele2 = Karpaš [566] => | jméno sestavitele2 = Roman [567] => | odkaz na sestavitele2 = Roman Karpaš [568] => | spolusestavitelé = a kol. [569] => | sborník = Frýdlantsko – Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor [570] => | vydavatel = Nakladatelství 555 [571] => | místo = Liberec [572] => | rok vydání = 2002 [573] => | isbn = 80-86424-18-9 [574] => | strany = 156 [575] => }} [576] => [577] => Roku 1948 sice došlo ke zbudování [[Místní rozhlas|místního rozhlasu]], ale [[Únor 1948|únorové události]] toho roku znamenaly znárodňování průmyslu (například porcelánky Kratzer, která byla znárodněna již necelý měsíc po Únoru), dále též šikanu a zabavování majetku příslušníkům nekomunistických stran, členům [[Junák – český skaut|Junáka]] či zemědělcům bránícím se [[Kolektivizace v Československu|kolektivizaci]]. S ohledem na odchod obyvatelstva během vysidlování Němců z Československa, se potýkalo celé Frýdlantsko s nedostatkem pracovních sil. Místa po odsunutém obyvatelstvu zajišťovali nejenom příchozí českoslovenští obyvatelé, ale také reemigranti ze zahraničí. Do Hejnic například přišli z [[Jugoslávie]] a z polského [[Zelów]]a,{{Citace sborníku [578] => | příjmení = Karpašová [579] => | jméno = Mária [580] => | odkaz na autora = Mária Karpašová [581] => | příjmení2 = Karpaš [582] => | jméno2 = Roman [583] => | odkaz na autora2 = Roman Karpaš [584] => | titul = Osídlování [585] => | příjmení sestavitele = Anděl [586] => | jméno sestavitele = Rudolf [587] => | odkaz na sestavitele = Rudolf Anděl [588] => | příjmení sestavitele2 = Karpaš [589] => | jméno sestavitele2 = Roman [590] => | odkaz na sestavitele2 = Roman Karpaš [591] => | spolusestavitelé = a kol. [592] => | sborník = Frýdlantsko – Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor [593] => | vydavatel = Nakladatelství 555 [594] => | místo = Liberec [595] => | rok vydání = 2002 [596] => | isbn = 80-86424-18-9 [597] => | strany = 154 [598] => }} který založili čeští pobělohorští exulanti.{{Citace elektronické monografie [599] => | příjmení = Štráfeldová [600] => | jméno = Milena [601] => | titul = Českobratrská církev z Prahy pomáhá potomkům bratrských exulantů na východě [602] => | url = http://www.radio.cz/cz/rubrika/krajane/ceskobratrska-cirkev-z-prahy-pomaha-potomkum-bratrskych-exulantu-na-vychode [603] => | datum vydání = 2007-03-17 [604] => | datum přístupu = 2014-02-15 [605] => | vydavatel = Český rozhlas [606] => | místo = Praha [607] => }} Absenci pracovních sil řešila také hejnická porcelánka, které sice hrozilo zrušení, ale místní správě se povedlo toto rozhodnutí změnit. Chybějící pracovníky se pokoušela v létě 1950 získat náborovou akcí pořádanou v [[Prešovský kraj|Prešovském kraji]] na [[Slovensko|Slovensku]]. Přilákat nové obyvatele se vláda snažila také pomocí různých finančních pobídek. I přes ně však zůstaly některé domy neobydlené a nikdo je nechtěl využívat ani jako rekreační objekty. Tyto neudržované stavby armáda postupně během padesátých a šedesátých let bourala. Přes nedostatek pracovníků museli v rámci celostátních náborových akcí zdejší lidé odcházet pracovat jinam. Během tak zvané [[Lánská akce|Lánské akce]] získávající zaměstnance do [[Těžký průmysl|těžkého průmyslu]], odešlo z Frýdlantska celkem 15 žáků končících povinnou školní docházku a byla mezi nimi i hejnická hornice Marie Cimburková.{{Citace sborníku [608] => | příjmení = Karpašová [609] => | jméno = Mária [610] => | odkaz na autora = Mária Karpašová [611] => | příjmení2 = Karpaš [612] => | jméno2 = Roman [613] => | odkaz na autora2 = Roman Karpaš [614] => | titul = Padesátá a šedesátá léta [615] => | příjmení sestavitele = Anděl [616] => | jméno sestavitele = Rudolf [617] => | odkaz na sestavitele = Rudolf Anděl [618] => | příjmení sestavitele2 = Karpaš [619] => | jméno sestavitele2 = Roman [620] => | odkaz na sestavitele2 = Roman Karpaš [621] => | spolusestavitelé = a kol. [622] => | sborník = Frýdlantsko – Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor [623] => | vydavatel = Nakladatelství 555 [624] => | místo = Liberec [625] => | rok vydání = 2002 [626] => | isbn = 80-86424-18-9 [627] => | strany = 165 [628] => }} [629] => [630] => V létě 1949 se na úbočí [[Vlašský hřbet|Vlašského hřbetu]] utábořila skupina osmi [[Železný Brod|železnobrodských]] skautských [[Rovering|roverů]], kteří se zde skrývali a čekali na vhodný okamžik k emigraci z Československa. Po udání však 24. července 1949 jejich úkryt obklíčila [[Státní bezpečnost]] (StB), dva z mladíků [[Akce Jizerka|zastřelila]] a tři těžce zranila. Mrtvé tajně pohřbili na hejnickém hřbitově a vedle toho navíc dvanáct lidí, převážně zemědělců z Hejnic a Bílého Potoka, bylo za poskytování potravin skautům, což soud označil za podporování protistátní činnosti, odsouzeno k mnohaletým trestům v [[Trestanecké pracovní tábory při československých uranových dolech|pracovních táborech]] v [[Jáchymov]]ě a [[Příbram]]i.{{Citace sborníku [631] => | příjmení = Karpašová [632] => | jméno = Mária [633] => | odkaz na autora = Mária Karpašová [634] => | příjmení2 = Karpaš [635] => | jméno2 = Roman [636] => | odkaz na autora2 = Roman Karpaš [637] => | titul = Únor 1948 [638] => | příjmení sestavitele = Anděl [639] => | jméno sestavitele = Rudolf [640] => | odkaz na sestavitele = Rudolf Anděl [641] => | příjmení sestavitele2 = Karpaš [642] => | jméno sestavitele2 = Roman [643] => | odkaz na sestavitele2 = Roman Karpaš [644] => | spolusestavitelé = a kol. [645] => | sborník = Frýdlantsko – Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor [646] => | vydavatel = Nakladatelství 555 [647] => | místo = Liberec [648] => | rok vydání = 2002 [649] => | isbn = 80-86424-18-9 [650] => | strany = 158 [651] => }} [652] => [653] => V padesátých letech v rámci [[Pronásledování katolické církve v Československu|pronásledování katolické církve]] skončily vlivem zákazu vládnoucí [[Komunistická strana Československa|Komunistické strany Československa]] (KSČ) hejnické poutě.{{#tag:ref|Například v roce 1954 se poutě zúčastnilo přes deset tisíc návštěvníků.{{Citace sborníku [654] => | příjmení = Karpašová [655] => | jméno = Mária [656] => | odkaz na autora = Mária Karpašová [657] => | příjmení2 = Karpaš [658] => | jméno2 = Roman [659] => | odkaz na autora2 = Roman Karpaš [660] => | titul = Boj proti církvi [661] => | příjmení sestavitele = Anděl [662] => | jméno sestavitele = Rudolf [663] => | odkaz na sestavitele = Rudolf Anděl [664] => | příjmení sestavitele2 = Karpaš [665] => | jméno sestavitele2 = Roman [666] => | odkaz na sestavitele2 = Roman Karpaš [667] => | spolusestavitelé = a kol. [668] => | sborník = Frýdlantsko – Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor [669] => | vydavatel = Nakladatelství 555 [670] => | místo = Liberec [671] => | rok vydání = 2002 [672] => | isbn = 80-86424-18-9 [673] => | strany = 163 [674] => | poznámka = [Dále jen Boj proti církvi] [675] => }} [676] => | group = "p" [677] => }}{{Citace elektronické monografie [678] => | titul = O hejnických poutích [679] => | url = http://www.hermanicka.wz.cz/html/mistopis/hejnickapout.html [680] => | datum vydání = 2009 [681] => | datum přístupu = 2014-02-16 [682] => | vydavatel = Frýdlantské okresní dráhy [683] => | místo = Frýdlant [684] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140221185604/http://www.hermanicka.wz.cz/html/mistopis/hejnickapout.html [685] => | datum archivace = 2014-02-21 [686] => | nedostupné = ano [687] => }} Během noci ze 12. na 13. dubna 1950{{#tag:ref|Dle jiných zdrojů o jeden den později, tedy během noci ze 13. na 14. dubna 1950.{{Citace periodika [688] => | příjmení = Hrachová [689] => | jméno = Ivana [690] => | titul = Akce K [691] => | periodikum = Zdislava [692] => | odkaz na periodikum = Zdislava (časopis) [693] => | rok = 2010 [694] => | číslo = 2 [695] => | strany = 18–19 [696] => | url = http://www.dltm.cz/download/141/Zdislava_2010_2%5Bdot%5Dpdf [697] => | issn = 1211-3042 [698] => | datum přístupu = 2014-02-01 [699] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140202111132/http://www.dltm.cz/download/141/Zdislava_2010_2%5Bdot%5Dpdf [700] => | datum archivace = 2014-02-02 [701] => | nedostupné = ano [702] => }} {{Wayback|url=http://www.dltm.cz/download/141/Zdislava_2010_2%5Bdot%5Dpdf |date=20140202111132 }}Boj proti církvi, s. 162 [703] => | group = "p" [704] => }} přepadl zdejší klášter oddíl Státní bezpečnosti (StB) a následně z něj vytvořil jeden z [[Koncentrační tábor|internačních táborů]] pro řeholníky a řádové sestry svážené sem z rušených klášterů po celé republice ([[Akce K]]). Soustředili se tu především mladí řeholníci (novicové) v počtu obvykle nepřesahujícím stovku, kteří zde s ohledem na svůj věk měli mírnější podmínky režimu, než jaké panovaly v klášterech se staršími internovanými mnichy. Počet vězňů kolísal mezi přibližně 100 až 140. Byli tu například [[Zdeněk Bonaventura Bouše]] nebo [[Bernard Drahoslav Říský]]. Proti své vůli držení řeholníci pracovali v místní textilce a porcelánce. Jako internační tábor mužských řádů přestal klášter sloužit během září 1952 a po jejich vyklizení sloužil do září 1955 jako internační tábor pro řeholnice. Následně se z kláštera postupně stala jídelna, školní družina a dílny.Karpašová, Karpaš, s. 196 [705] => [706] => [[Soubor:Hejnice, křížek.jpg|náhled|Kříž smíření u hejnického kostela|alt=Mezi jehličnatými stromy stojí dřevěný kříž na betonovém podstavci, na němž je tabulka postupně s českým, německým a polským nápisem „Na hrobech našich zemřelých si v Pánu odpouštíme.“]] [707] => Začátkem července roku 1959 byla v Hejnicích spotřebním družstvem [[Jednota]] otevřena první [[Samoobsluha|samoobslužná prodejna]] na Frýdlantsku. O dva roky později se součástí města stala osada [[Ferdinandov]].{{Citace monografie [708] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (2. díl) [709] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/92004043AA/$File/13n106cd2.pdf [710] => | vydavatel = Český statistický úřad [711] => | místo = Praha [712] => | rok = 2006 [713] => | počet stran = 624 [714] => | kapitola = Ferdinandov [715] => | strany = 129 [716] => | isbn = 80-250-1311-1 [717] => }} V polovině roku 1980 ji následovaly další dvě do té doby samostatné sousední obce, a sice [[Bílý Potok]]{{Citace monografie [718] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (2. díl) [719] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/92004043AA/$File/13n106cd2.pdf [720] => | vydavatel = Český statistický úřad [721] => | místo = Praha [722] => | rok = 2006 [723] => | počet stran = 624 [724] => | kapitola = Bílý Potok [725] => | strany = 40–41 [726] => | isbn = 80-250-1311-1 [727] => }} a [[Lázně Libverda]].{{Citace monografie [728] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (2. díl) [729] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/92004043AA/$File/13n106cd2.pdf [730] => | vydavatel = Český statistický úřad [731] => | místo = Praha [732] => | rok = 2006 [733] => | počet stran = 624 [734] => | kapitola = Lázně Libverda [735] => | strany = 267 [736] => | isbn = 80-250-1311-1 [737] => }} Během poslední dekády vlády [[Komunistická strana Československa|Komunistické strany Československa]] se v Hejnicích započalo s výstavbou panelových domů, na bývalém hřišti házené vyrostlo zdravotní středisko a v lokalitě Na Skřivánku se vybudovaly domy určené lesním dělníkům, kteří likvidovali kalamitou postižené lesy Jizerských hor. Naopak neudržovanému klášteru hrozila zkáza a zánik. Během osmdesátých let 20. století zvažovalo [[Severočeské muzeum v Liberci]] provést na objektu základní opravy, aby mohl sloužit jako depozitář této instituce. K tomu ovšem nedošlo a po [[Sametová revoluce|sametové revoluci]] připadl klášter zpět církvi. Ve zdejší farnosti začal od září 1990 působit ThDr. [[Miloš Raban]],{{Citace elektronického periodika [738] => | příjmení = Pluhař [739] => | jméno = Adam [740] => | titul = V Liberci zemřel Miloš Raban. Kněz, který zachránil hejnickou baziliku [741] => | periodikum = iDNES.cz [742] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [743] => | datum vydání = 2011-01-07 [744] => | datum přístupu = 2014-02-15 [745] => | url = http://liberec.idnes.cz/v-liberci-zemrel-milos-raban-knez-ktery-zachranil-hejnickou-baziliku-1jt-/liberec-zpravy.aspx?c=A110107_145447_liberec-zpravy_oks [746] => }} jenž se vrátil z emigrace, a začal opravovat interiér chrámu. Následně se po roce 1998 díky prostředkům z [[Fondy Evropské unie|fondu Evropské unie]] Phare CBC v rámci přeshraniční spolupráce [[Euroregion Nisa|Euroregionu Nisa]] podařilo za přibližně 100 milionů [[Koruna česká|korun českých]] obnovit klášter i jeho zahradu. Počátkem ledna 2001 byl objekt za účasti církevních hodnostářů{{#tag:ref|Slavnost se konala 5. ledna 2001 a účastnili se jí například tehdejší kardinál [[Miloslav Vlk]] či [[Apoštolská nunciatura v České republice|apoštolský nuncius]] [[Giovanni Coppa]].|group="p"}} slavnostně vysvěcen a otevřen jako „Mezinárodní centrum duchovní obnovy“. Od roku 1990 se při příležitosti ukončení druhé světové války (8. května) koná Mezinárodní pouť smíření, které se účastní zástupci dříve znepřátelených národů ([[Češi]], [[Němci]], [[Poláci]] či [[Romové]]) a pokoušejí se nalézt způsob opětovného vzájemného poklidného soužití.{{Citace elektronické monografie [747] => | titul = Mezinárodní pouť smíření [748] => | url = http://www.ceskatelevize.cz/porady/10079887740-mezinarodni-pout-smireni/30529838002/ [749] => | datum vydání = 2005 [750] => | datum přístupu = 2014-02-01 [751] => | vydavatel = Česká televize [752] => | místo = Praha [753] => }} Po roce 2000 je cílem poutě dřevěný Kříž smíření, zbudovaný severně od hejnického kostela v místech, kde se nacházel místní hřbitov. Na betonovém podstavci kříže je [[Čeština|český]], německý a [[Polština|polský]] nápis „''Na hrobech našich zemřelých si v [[Ježíš Kristus|Pánu]] odpouštíme''“.{{Citace elektronického periodika [754] => | příjmení = Hora [755] => | jméno = Jakub [756] => | titul = Hejnice: poutní místo i malebná příroda [757] => | periodikum = iDNES.cz [758] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [759] => | datum vydání = 2002-08-30 [760] => | datum přístupu = 2014-02-01 [761] => | url = http://cestovani.idnes.cz/hejnice-poutni-misto-i-malebna-priroda-dhr-/tipy-na-vylet.aspx?c=2002M202K03A [762] => }}{{Citace elektronické monografie [763] => | příjmení = Stoklasa [764] => | jméno = Josef [765] => | titul = Kříž smíření [766] => | url = http://stovi.info/pomnicky/soubory/smirenidxft.htm [767] => | datum přístupu = 2014-02-01 [768] => | vydavatel = Josef Stoklasa [769] => | místo = Liberec [770] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140204040119/http://stovi.info/pomnicky/soubory/smirenidxft.htm [771] => | datum archivace = 2014-02-04 [772] => | nedostupné = ano [773] => }} [774] => [775] => Dne 1. září 1990 se opět osamostatnila obec Lázně Libverda a na přelomu let 1991 a 1992 ji následoval Bílý Potok. Ve městě proběhla [[plynofikace]] a díky prostředkům z fondu Phare se podařilo dokončit kanalizaci a na břehu Smědé vybudovat v roce 1999 [[Čistírna odpadních vod|čistírnu odpadních vod]]. Do města také přišel výrobce příslušenství pro motorová vozidla, firma [[Knorr-Bremse]], jež koupil místní závod Autobrzdy a až do svého přestěhování se do liberecké průmyslové zóny byl největším zaměstnavatelem ve městě.{{#tag:ref|V objektu továrny se postupně od devatenáctého století vyráběly štětce a od roku 1937 hračky. Po znárodnění v roce 1948 se továrna stala závodem Autobrzdy 05, jenž se po několika reorganizacích začlenil do [[Státní podnik|státního podniku]] Autobrzdy Jablonec nad Nisou. Po roce 1990 jej zprivatizovala německá společnost Knorr-Bremse.|group="p"}} [776] => [777] => Během srpna 2010 postihla město spolu s okolní krajinou [[povodeň]],{{Citace elektronického periodika [778] => | autor = ČTK [779] => | odkaz na autora = Česká tisková kancelář [780] => | titul = O víkendu se vrátí bouřky. Znovu hrozí i bleskové povodně [781] => | periodikum = Lidovky.cz [782] => | odkaz na periodikum = Lidové noviny [783] => | datum vydání = 2010-08-11 [784] => | datum přístupu = 2013-12-29 [785] => | url = http://www.lidovky.cz/o-vikendu-se-vrati-bourky-znovu-hrozi-i-bleskove-povodne-pey-/zpravy-domov.aspx?c=A100811_143803_ln_domov_ter [786] => | issn = 1213-1385 [787] => }} která na veřejném majetku napáchala škody ve výši asi 60 milionů korun českých.{{Citace elektronického periodika [788] => | příjmení = Daníčková [789] => | jméno = Blanka [790] => | titul = Povodně rok poté. Potoky straší lidi v Hejnicích dodnes [791] => | periodikum = Liberecký Deník [792] => | odkaz na periodikum = Deník (regionální noviny) [793] => | datum vydání = 2011-10-31 [794] => | datum přístupu = 2013-12-29 [795] => | url = http://liberecky.denik.cz/zpravy_region/povodne-rok-pote-potoky-strasi-lidi-v-hejnicich.html [796] => }} Na jejich odstraňování přispěl také český miliardář [[Petr Kellner]]{{Citace elektronického periodika [797] => | příjmení = Kůs [798] => | jméno = Ondřej [799] => | titul = Petr Kellner dal obcím na Liberecku, které poničila povodeň, devět milionů [800] => | periodikum = iDNES.cz [801] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [802] => | datum vydání = 2010-08-25 [803] => | datum přístupu = 2013-12-29 [804] => | url = http://zpravy.idnes.cz/petr-kellner-dal-obcim-na-liberecku-ktere-ponicila-povoden-devet-milionu-1os-/domaci.aspx?c=A100825_153526_liberec-zpravy_oks [805] => }} a přispěl též výtěžek ''Benefičního koncertu pro Hejnice'', který se 1. října toho roku uskutečnil. Vystoupili na něm například [[Maxim Turbulenc]], [[Michal Hrůza]] či [[Jiří Schmitzer]].{{Citace elektronické monografie [806] => | příjmení = Demčák [807] => | jméno = Jaroslav [808] => | titul = Benefiční koncert pro Hejnice [809] => | url = http://www.mestohejnice.cz/cs/kultura/beneficni-koncert-pro-hejnice.html [810] => | datum vydání = 2010-10-25 [811] => | datum přístupu = 2014-05-06 [812] => | vydavatel = Městský úřad [813] => | místo = Hejnice [814] => }} Od téhož roku jsou na svazích v okolí města vedeny trasy cyklistického [[Singltrek pod Smrkem|Singltreku pod Smrkem]].{{Citace elektronické monografie [815] => | titul = Singltrek v Jizerských horách nabízí 70 kilometrů cyklotras [816] => | url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/197296-singltrek-v-jizerskych-horach-nabizi-70-kilometru-cyklotras/ [817] => | datum vydání = 2012-09-25 [818] => | datum přístupu = 2014-05-06 [819] => | vydavatel = Česká televize [820] => | místo = Praha [821] => }} Dne 20. dubna 2011 zavítal do města při své cestě po Libereckém kraji tehdejší [[prezident České republiky]] [[Václav Klaus]].{{Citace periodika [822] => | příjmení = Horák [823] => | jméno = Jiří [824] => | titul = Slovo starosty [825] => | periodikum = Hejnický zpravodaj [826] => | odkaz na periodikum = [827] => | rok = 2011 [828] => | měsíc = 6 [829] => | číslo = 2 [830] => | strany = 1 [831] => | url = http://www.mestohejnice.cz/filemanager/files/file.php?file=48793 [832] => }} Počínaje létem roku 2013 objíždějí hejničtí policisté své okolí včetně singltrekových tras na [[Horské kolo|horských kolech]], které jim město ve spolupráci se sousedními obcemi pořídilo.{{Citace elektronického periodika [833] => | příjmení = Pluhař [834] => | jméno = Adam [835] => | titul = Policisté na Frýdlantsku dostali kola. Pohlídají cyklisty i zloděje [836] => | periodikum = iDNES.cz [837] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [838] => | datum vydání = 2013-07-01 [839] => | datum přístupu = 2013-12-29 [840] => | url = http://liberec.idnes.cz/kolo-policie-cyklista-singltrek-okrskar-zlodej-kradez-p1w-/liberec-zpravy.aspx?c=A130701_124617_liberec-zpravy_ddt [841] => }} Na počátku roku 2015 získali do své výbavy i automobil [[Škoda Yeti]], který nahradil doposavad používaný vůz [[Lada Niva]].{{Citace elektronického periodika [842] => | příjmení = Pluhař [843] => | jméno = Adam [844] => | titul = V Jizerských horách se objevil yeti. Bude pomáhat místním policistům [845] => | periodikum = iDNES.cz [846] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [847] => | datum vydání = 2015-01-09 [848] => | datum přístupu = 2015-01-12 [849] => | url = http://liberec.idnes.cz/skoda-yeti-policie-lada-niva-4x4-auto-ctyrkolka-f4n-/liberec-zpravy.aspx?c=A150109_122021_liberec-zpravy_ddt [850] => }} Poslední lednový den roku 2018 byl kostel Navštívení Panny Marie [[Nařízení vlády|nařízením vlády]] České republiky s účinnosti od 1. července téhož roku prohlášen za [[Národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památku České republiky]].{{Citace elektronického periodika [851] => | příjmení = Fogl [852] => | jméno = Adam [853] => | titul = Poutní areály v Hejnicích a v Horní Polici jsou nově kulturními památkami [854] => | periodikum = Deník [855] => | odkaz na periodikum = Deník (regionální noviny) [856] => | datum vydání = 2018-02-05 [857] => | datum přístupu = 2019-03-10 [858] => | url = https://liberecky.denik.cz/zpravy_region/poutni-arealy-v-hejnicich-a-v-horni-polici-jsou-nove-kulturnimi-pamatkami-20180205.html [859] => }}{{Citace Sbírky zákonů [860] => | typ = nařízení vlády [861] => | číslo = 23 [862] => | rok = 2018 [863] => | titul = o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky [864] => | paragraf = 1 [865] => | odstavec = 1 [866] => | písmeno = c [867] => }} [868] => [869] => == Přírodní poměry == [870] => Hejnice od roku 1850 patřily do [[Okres Frýdlant|okresu Frýdlant]]. Po jeho zrušení (roku 1960){{Citace sborníku [871] => | příjmení = Karpašová [872] => | jméno = Mária [873] => | odkaz na autora = Mária Karpašová [874] => | příjmení2 = Karpaš [875] => | jméno2 = Roman [876] => | odkaz na autora2 = Roman Karpaš [877] => | titul = Padesátá a šedesátá léta [878] => | příjmení sestavitele = Anděl [879] => | jméno sestavitele = Rudolf [880] => | odkaz na sestavitele = Rudolf Anděl [881] => | příjmení sestavitele2 = Karpaš [882] => | jméno sestavitele2 = Roman [883] => | odkaz na sestavitele2 = Roman Karpaš [884] => | spolusestavitelé = a kol. [885] => | sborník = Frýdlantsko – Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor [886] => | vydavatel = Nakladatelství 555 [887] => | místo = Liberec [888] => | rok vydání = 2002 [889] => | isbn = 80-86424-18-9 [890] => | strany = 166–167 [891] => }} jsou součástí libereckého okresu, který spolu s dalšími třemi okresy{{#tag:ref|Zbývajícími okresy jsou [[Okres Česká Lípa|Česká Lipa]], [[Okres Jablonec nad Nisou|Jablonec nad Nisou]] a [[Okres Semily|Semily]].{{Citace elektronické monografie [892] => | titul = Okresy [893] => | url = http://www.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/okresy [894] => | datum vydání = 2012-07-24 [895] => | datum přístupu = 2013-11-18 [896] => | vydavatel = Český statistický úřad [897] => | místo = Praha [898] => }} [899] => | group = "p" [900] => }} tvoří Liberecký kraj.{{Citace elektronické monografie [901] => | titul = Abecední seznam obcí v Libereckém kraji [902] => | url = http://www.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/abecedni_seznam_obci [903] => | datum přístupu = 2013-11-17 [904] => | vydavatel = Český statistický úřad [905] => | místo = Praha [906] => }} Od krajského (a zároveň i okresního města) jsou vzdušnou čarou vzdáleny přibližně 15,5 kilometru. Od centra zdejší oblasti – Frýdlantu – je dělí asi 9 kilometrů. [[Katastrální území]], nesoucí stejný název jako vlastní město, má rozlohu 38,41 [[Kilometr čtvereční|kilometru čtverečního]]. Největší část rozlohy území (89 %) tvoří [[Kambizem|lesní půda]]. Dalších asi 8 % plochy katastrálního území připadá na [[Zemědělská půda|zemědělskou půdu]]. Zbývající část je tvořena [[Trvalý travní porost|trvalými travními porosty]], [[zahrada]]mi, [[Ornice|ornou půdou]] a [[Zastavěná plocha|zastavěnými]] či [[Vodní plocha|vodními plochami]].{{Citace elektronické monografie [907] => | titul = Vybrané statistické údaje za obec [908] => | url = https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=profil-uzemi&uzemiprofil=31588&u=__VUZEMI__43__564044 [909] => | datum přístupu = 2017-07-02 [910] => | vydavatel = Český statistický úřad [911] => | místo = Praha [912] => | kapitola = Druhy pozemků [913] => }} [914] => [915] => [[Soubor:Jizerské hory - Smědavská hora.jpg|náhled|vlevo|Hranice katastrálního území probíhá také po Smědavské hoře|alt=Smědavská hora na pohledu z Poledních kamenů. Nad vrcholem je modrá obloha.]] [916] => Hranice území probíhá (při popisu od severu dále ve směru chodu hodinových ručiček) po jižních svazích hřbetu, oddělujícího město od Lázní Libverdy. Západně od [[Kočičí kameny|Kočičích kamenů]] se hranice ostře lomí k jihozápadu a směřuje po toku nepojmenovaného potoka k řece Smědé. Následně vede tokem řeky, obchází průmyslový areál čp. 22 a u mostku pro pěší přes Smědou se stáčí k jihu k objektu čp. 254. Poté zvolna stoupá až k domu čp. 152, u něhož se stočí k jihu a stoupá po severním svahu [[Ořešník (Jizerské hory)|Ořešníku]], až dosáhne lesní cesty, na které se stočí východním směrem. Dále hranice katastrálního území ze severní strany lemuje národní přírodní památku Jizerskohorské bučiny a prochází po severních svazích [[Frýdlantské cimbuří|Frýdlantského cimbuří]], [[Polední kameny|Poledních kamenů]] a [[Smědavská hora|Smědavské hory]], až dosáhne silnice II/290 a po ní stoupá k horské chatě [[Smědava]]. U chaty se ze silnice oddělí, ale po západní straně její další směr i nadále sleduje. Obchází tak po východní straně [[Jizera (hora)|Jizeru]] a [[Zelený vrch (Jizerské hory)|Zelený vrch]], kolem něhož se z jižní strany obtáčí a obchází jej i z jeho západní strany. Dále proti proudu sleduje tok Bílé Desné, a to až k vrcholu [[Čihadlo (Jizerské hory)|Čihadlo]], který ze severní strany obchází a stáčí se k jihozápadu. Následně směřuje ke skále zvané [[Jelení kámen]]. U ní se ostře zalomí severním směrem a po východní a severní straně obchází [[Černá hora (Jizerské hory)|Černou horu]]. Poté klesá až k [[Holubnická cesta|Holubnické cestě]], u které se opět stáčí k severozápadu a probíhá po jihozápadní straně [[Holubník (Jizerské hory)|Holubníku]]. Následně míjí pramen [[Bílý Štolpich|Bílého Štolpichu]] a na severovýchodní straně [[Olivetská hora (Jizerské hory)|Olivetské hory]] se stočí severním a posléze severovýchodním směrem a kaňonem Bílého Štolpichu po zdejší Křížové cestě klesá až k Ferdinandovu. Tuto vesnici postupně z jihu, západu a severu obejde a přes vrchol Na Chatkách míří k Hejnicím. V nich vede korytem řeky Smědé až k soutoku této řeky s [[Libverdský potok|Libverdským potokem]]. Následně tok řeky opouští a ze severu obchází hejnickou lokalitu Skřivánek, až se opětovně dostává na severní stranu města.{{Citace elektronické monografie [917] => | titul = Katastrální mapa [918] => | url = http://sgi.nahlizenidokn.cuzk.cz/marushka/default.aspx?themeid=3&&MarQueryId=6D2BCEB5&MarQParam0=638196&MarQParamCount=1&MarWindowName=Marushka [919] => | datum přístupu = 2013-12-27 [920] => | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální [921] => | místo = Praha [922] => }} [923] => [924] => Postupně tak (opětovně od severu po směru chodu hodinových ručiček) hraničí s katastrálními územími Lázně Libverda, Bílý Potok pod Smrkem, [[Kořenov]], [[Albrechtice v Jizerských horách]], [[Josefův Důl (okres Jablonec nad Nisou)|Josefův Důl]], [[Bedřichov (okres Jablonec nad Nisou)|Bedřichov]], [[Mníšek|Mníšek u Liberce]], [[Oldřichov v Hájích]] a [[Raspenava]].{{Citace monografie [925] => | titul = Obce Libereckého kraje podle počtu obyvatel [926] => | url = http://www.kraj-lbc.cz/public/info/obyvatelstvo_db83c74877.jpg [927] => | vydavatel = Krajský úřad Libereckého kraje [928] => | místo = Liberec [929] => | rok = 2001 [930] => | počet stran = 1 [931] => }} [932] => [933] => === Geologická stavba, reliéf a půdy === [934] => [[Soubor:Jizera vrchol.jpg|náhled|Jizera je nejvyšším bodem katastru obce|alt=Pohled na vrcholovou skálu na hoře Jizera. Na skále stojí kříž a zábradlím obehnaná vyhlídka. Před skálou pak dřevěná bouda.]] [935] => Z [[Geologie|geologického]] hlediska patří oblast do [[Český masiv|Českého masivu]], čímž se řadí k nejstarším částem evropské pevniny. Údolí kolem řeky Smědé tvoří [[kvartér]]ní říční [[sediment]]y, tedy [[Písek (sediment)|písky]] a [[štěrk]]y. Obdobná situace je i na dolních tocích Černého a Bílého potoka. Hřeben severně od Hejnic, oddělující město od Lázní Libverdy, vytvářejí [[Ledovec|ledovcové]] sedimenty ([[till]]y) plynule přecházející do navátých sedimentů, tedy [[spraš]]í či sprašových hlín. Naopak na partiích jižně od města jsou svahové sedimenty kvartérního stáří ([[Hlína|hlíny]] a [[Hornina|kameny]]), jež následně přecházejí do [[Žula|granitu]] až [[granodiorit]]u tvořící Krkonošsko-jizerský masiv. Západně od města se nachází lokalita [[Na Chatkách]], která je tvořena granitem.{{Citace elektronické monografie [936] => | příjmení = Bokr [937] => | jméno = Pavel [938] => | titul = Zjednodušená geologická mapa 1:50 000 [939] => | url = http://www.geology.cz/app/ciselniky/lokalizace/show_map.php?mapa=g50zj&y=677800&x=963000&s=1 [940] => | datum přístupu = 2013-11-19 [941] => | vydavatel = Pavel Bokr [942] => | místo = Praha [943] => }} [944] => [945] => Horopisně je město součástí [[Geomorfologická provincie|provincie]] [[Česká vysočina]], v níž patří do [[Krkonošsko-jesenická subprovincie|Krkonošsko-jesenické subprovincie]], přesněji do její [[Krkonošská oblast|Krkonošské oblasti]]. Jižní partie katastrálního území spadají do [[Geomorfologický podcelek|podcelku]] [[Jizerská hornatina|Jizerské hornatiny]], konkrétně do [[Geomorfologický okrsek|okrsku]] [[Smědavská hornatina|Smědavské hornatiny]]. Naproti tomu severní části patří k [[Frýdlantská pahorkatina|Frýdlantské pahorkatině]]. K nejvyšším vrcholům na katastru obce se řadí [[Jizera (hora)|Jizera]] (1122 m n. m.), dále [[Smědavská hora]] (1084 m n. m.), [[Polední kameny]] (1006 m n. m.) či [[Ořešník (Jizerské hory)|Ořešník]] (800 m n. m.),{{Citace elektronické monografie [946] => | titul = Základní mapa ČR 1 : 50 000 [947] => | url = https://ags.cuzk.cz/geoprohlizec/?id=3f29c5c4827d4fd687bacd391d7ba106_666 [948] => | vydavatel = Zeměměřický úřad [949] => | datum přístupu = 2022-01-22 [950] => }} z jehož plošiny je vyhlídka na město a okolí, kterou roku 1898 zpřístupnili členové místního Německého horského spolku vytesáním 28 schodů do skály a obehnáním vyhlídky zábradlím. [951] => {{Citace elektronické monografie [952] => | příjmení = Simm [953] => | jméno = Otokar [954] => | titul = Skalní vyhlídka Ořešník [955] => | url = http://www.jizerky.cz/pamatky-a-zajimavosti/rozhledny-a-vyhlidky/skalni-vyhlidka-oresnik/_detail/ [956] => | datum přístupu = 2013-12-08 [957] => | vydavatel = Turistický region Jizerské hory [958] => | místo = Janov nad Nisou [959] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20131212014453/http://www.jizerky.cz/pamatky-a-zajimavosti/rozhledny-a-vyhlidky/skalni-vyhlidka-oresnik/_detail/ [960] => | datum archivace = 2013-12-12 [961] => | nedostupné = ano [962] => }} [963] => [964] => [965] => Z [[Pedologie|pedologického]] hlediska se na katastru města nacházejí [[kambizem]]ě, [[podzol]]y, [[Glejosol|glejové]] a [[pseudoglej]]ové půdy a v okolí Smědé též [[fluvizem]]ě.{{Citace elektronické monografie [966] => | titul = Statistická ročenka půdní služby [967] => | url = http://statistiky.vumop.cz/ [968] => | datum přístupu = 2015-10-21 [969] => | vydavatel = VÚMOP, v.v.i., Půdní služba [970] => | místo = Praha [971] => }} [972] => [973] => === Vodstvo a podnebí === [974] => Ve směru od východu na západ protéká městem řeka [[Smědá]]. Jejími [[zdrojnice]]mi jsou [[Bílá Smědá|Bílá]], [[Černá Smědá|Černá]] a [[Hnědá Smědá]], jež všechny pramení v Jizerských horách v prostoru mezi [[Smědavská hora|Smědavskou horou]] (1084 m n. m.) a horou [[Jizera (hora)|Jizerou]] (1122 m n. m.).{{Citace elektronického periodika [975] => | příjmení = Lábus [976] => | jméno = Václav [977] => | titul = Jizerskohorská jména – Černobílé řeky do třetice [978] => | periodikum = Krkonoše – Jizerské hory [979] => | odkaz na periodikum = Krkonoše – Jizerské hory [980] => | rok = 2009 [981] => | číslo = 7 [982] => | strany = 36 [983] => | datum přístupu = 2019-06-22 [984] => | url = http://krkonose.krnap.cz/apex/f?p=104:4:::NO:RP,4:P4_ID,P4_CP:2009-07-26,7 [985] => | issn = 1214-9381 [986] => }} U polské obce [[Radomierzyce]] se pravostranně vlévá do [[Lužická Nisa|Lužické Nisy]].{{Citace monografie [987] => | příjmení = David [988] => | jméno = Petr [989] => | odkaz na autora = Petr David [990] => | příjmení2 = Soukup [991] => | jméno2 = Vladimír [992] => | odkaz na autora2 = Vladimír Soukup (spisovatel) [993] => | titul = Velká turistická encyklopedie – Liberecký kraj [994] => | vydavatel = Euromedia Group – Knižní klub [995] => | místo = Praha [996] => | rok = 2008 [997] => | vydání = 1 [998] => | počet stran = 316 [999] => | isbn = 978-80-242-2326-1 [1000] => | kapitola = Smědá [1001] => | strany = 243–244 [1002] => }} Na území obce sleduje její tok z jižní strany ulice Petra Bezruče a následně Jizerskou. V katastru obce se do ní vedle nepojmenovaných vodních toků postupně levostranně vlévají [[Bílý potok (přítok Smědé)|Bílý]] a [[Černý potok (přítok Smědé)|Černý potok]]. [1003] => [1004] => Podle [[Evžen Quitt|Quittovy]] klimatické klasifikace se město řadí do mírně teplé oblasti MT7.{{Citace elektronické monografie [1005] => | příjmení = Quitt [1006] => | jméno = Evžen [1007] => | odkaz na autora = Evžen Quitt [1008] => | titul = Klimatické regiony České republiky [1009] => | url = https://i0.wp.com/moravske-karpaty.cz/wp-content/uploads/2018/09/Quitt_1971_atlas.jpg [1010] => | datum přístupu = 2023-08-19 [1011] => | vydavatel = Robert Hruban [1012] => | místo = Halenkovice [1013] => }} Pro tu jsou charakteristická normálně dlouhá a mírně suchá léta, a mírná jara a podzimy. Zimy jsou normálně dlouhé, mírně teplé, suché s krátkým trváním sněhové pokrývky.{{Citace elektronické monografie [1014] => | vydavatel = [[Povodí Odry (státní podnik)|Povodí Odry, státní podnik]] [1015] => | titul = Klimatické poměry: Všeobecné klimatologické charakteristiky [1016] => | url = http://www.pod.cz/planovani/cz/pripravne-prace-2004/kapitoly/kap16.html [1017] => | datum přístupu = 2014-1-12 [1018] => }} Během ledna se teplota pohybuje obvykle mezi −2 a −3 °C, dubnový průměr činí 6 až 7 °C. V červenci teplota osciluje kolem 16 až 17 °C, ale během října již nejčastěji dosahuje pouze 6 či 7 °C. Průměrný denní úhrn srážek alespoň 1 mm/m2 nastane během 100 až 120 dnů během kalendářního roku a sněhová pokrývka se vyskytuje 60 až 80 dní v kalendářním roce.{{Citace elektronické monografie [1019] => | příjmení = Quitt [1020] => | jméno = Evžen [1021] => | odkaz na autora = Evžen Quitt [1022] => | titul = Klimatické regiony ČR (dle Quitt, 1971) [1023] => | url = moravske-karpaty.cz/prirodni-pomery/klima/klimaticke-oblasti-dle-e-quitta-1971 [1024] => | datum přístupu = 2023-08-19 [1025] => | vydavatel = Robert Hruban [1026] => | místo = Halenkovice [1027] => }} Dne 18. února 2019 padaly v České republice dosavadní teplotní rekordy. Nejvyšší teplota toho dne na území republiky, a sice 16,8 °C, byla naměřena v Hejnicích.{{Citace elektronického periodika [1028] => | autor = ČTK [1029] => | odkaz na autora = Česká tisková kancelář [1030] => | titul = V pondělí padlo 79 teplotních rekordů. V Hejnicích na Liberecku bylo 16,8 stupně [1031] => | periodikum = Lidovky.cz [1032] => | odkaz na periodikum = Lidové noviny [1033] => | datum vydání = 2019-02-18 [1034] => | datum přístupu = 2019-02-18 [1035] => | url = https://www.lidovky.cz/domov/v-pondeli-padlo-79-teplotnich-rekordu-v-hejnicich-na-liberecku-bylo-16-8-stupne.A190218_175849_ln_domov_krku [1036] => | issn = 1213-1385 [1037] => }} Od počátku října 1960 ve městě působí amatérský [[meteorolog]] Miroslav Jech. Své zázemí má v severní části obce zvané Skřivánek.{{Citace elektronického periodika [1038] => | příjmení = Lánský [1039] => | jméno = Tomáš [1040] => | titul = Tady Hejnice, zde prší nejvíce, hlásí meteorolog Jech už 55 let [1041] => | periodikum = iDNES.cz [1042] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [1043] => | datum vydání = 2015-08-14 [1044] => | datum přístupu = 2015-09-29 [1045] => | url = http://liberec.idnes.cz/miroslav-jech-v-hejnicich-meri-pocasi-uz-55-let-fao-/liberec-zpravy.aspx?c=A150813_175255_liberec-zpravy_tml [1046] => }} [1047] => [1048] => === Flora a fauna === [1049] => [[Soubor:Acer pseudoplatanus 005.jpg|náhled|vlevo|V okolí Hejnic roste také javor klen (''Acer pseudoplatanus'')|alt=Sluncem zalitý jedinec javor klen (''Acer pseudoplatanus'') rostoucí na louce v lesoparku.]] [1050] => Hejnice se na základě [[Biogeografické členění Česka|biogeografického členění]] řadí do [[Hercynská podprovincie|hercynské podprovincie]], v níž tvoří [[Žitavský bioregion]]. Dle [[Fytogeografické členění Česka|fytogeografického členění]] je oblast součástí okrsku Frýdlantská pahorkatina, resp. obvodu Českomoravské mezofytikum.{{Citace elektronické monografie [1051] => | titul = Fytogeografické členění ČR [1052] => | url = http://geoportal.gov.cz/web/guest/map [1053] => | datum přístupu = 2013-05-29 [1054] => | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální [1055] => | místo = Praha [1056] => }} Potenciální přirozenou vegetací jsou bikové bučiny (''Luzulo–Fagetum'') s ostrovy bučin s kyčelnicí devítilistou (''Dentario enneaphylli–Fagetum''). V jižních částech katastrálního území je přirozenou vegetací smrková bučina (''Calamagrostio villosae–Fagetum'').{{Citace elektronické monografie [1057] => | příjmení = Culek [1058] => | jméno = Martin [1059] => | titul = MapoMat [1060] => | url = http://mapy.nature.cz/ [1061] => | datum přístupu = 2014-01-14 [1062] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [1063] => | místo = Praha [1064] => }} Na území katastru Hejnic se nacházejí původní [[Bučina|bukové lesy]].{{Citace monografie [1065] => | příjmení = Řeháček [1066] => | jméno = Marek [1067] => | titul = Frýdlantsko – Průvodce po krajině a jejích náladách [1068] => | vydavatel = Kalendář Liberecka [1069] => | místo = Liberec [1070] => | rok = 2009 [1071] => | počet stran = 280 [1072] => | kapitola = Flóra Frýdlantska [1073] => | strany = 48–50 [1074] => | isbn = 978-80-87213-03-2 [1075] => }} Z dřevin se zde vyskytují [[Dub zimní|duby zimní]] (''Quercus petraea'') i [[Dub letní|letní]] (''Quercus robur''), dále [[Lípa velkolistá|lípy velkolisté]] (''Tilia platyphyllos'') a [[Lípa malolistá|srdčité]] (''Tilia cordata''), [[jilm horský]] (''Ulmus glabra''), [[javor klen]] (''Acer pseudoplatanus'') či [[Jeřáb (strom)|jeřáby]] (''Sorbus''). Jehličnaté stromy zde zastupují [[jedle bělokorá]] (''Abies alba'') spolu se [[smrk]]y (''Picea''). V jejich podrostu rostou [[brusnice borůvka]] (''Vaccinium myrtillus''), [[metlička křivolaká]] (''Avenella flexuosa''), [[kopytník evropský]] (''Asarum europaeum''), [[plicník tmavý]] (''Pulmonaria obscura''), [[strdivka nicí]] (''Melica nutans''), [[jaterník podléška]] (''Hepatica nobilis''), spolu s [[Kapradiny|kapradinami]] (''Polypodiophyta'') a [[mechy]] (''Bryophyta''). Také se zde kvetou chráněné rostliny jako například [[podbělice alpská]] (''Homogyne alpina''), [[čípek objímavý]] (''Streptopus amplexifolius''), [[měsíčnice vytrvalá]] (''Lunaria rediviva''), [[mléčivec alpský]] (''Cicerbita alpina''), [[žebrovice různolistá]] (''Blechnum spicant''), [[kyčelnice devítilistá]] (''Dentaria enneaphyllos''), [[vranec jedlový]] (''Huperzia selago''), [[lýkovec jedovatý]] (''Daphne mezereum''), [[kokořík přeslenitý]] (''Polygonatum verticillatum'') i [[Kokořík mnohokvětý|mnohokvětý]] (''Polygonatum multiflorum''), též [[pryskyřník platanolistý]] (''Ranunculus platanifolius''), [[čarovník alpský]] (''Circaea alpina''), [[hořec tolitovitý]] (''Gentiana asclepiadea'') a [[lilie zlatohlavá]] (''Lilium martagon'').{{Citace monografie [1076] => | příjmení = David [1077] => | jméno = Petr [1078] => | odkaz na autora = Petr David [1079] => | příjmení2 = Dobrovolná [1080] => | jméno2 = Věra [1081] => | příjmení3 = Soukup [1082] => | jméno3 = Vladimír [1083] => | odkaz na autora3 = Vladimír Soukup (spisovatel) [1084] => | titul = Frýdlantsko [1085] => | vydavatel = Nakladatelství S & D [1086] => | místo = Praha [1087] => | rok = 2008 [1088] => | počet stran = 176 [1089] => | kapitola = Vymezení a charakteristika oblasti [1090] => | strany = 10–11 [1091] => | isbn = 978-80-86899-38-1 [1092] => }} Podél toku řeky Smědé se vyskytují [[Křídlatka japonská|křídlatky japonské]] (''Reynoutria japonica'') i [[Křídlatka sachalinská|sachalinské]] (''Reynoutria sachalinensis''), ale také [[netýkavka žláznatá]] (''Impatiens glandulifera'') či [[třapatka dřípatá]] (''Rudbeckia laciniata''). [1093] => [1094] => [[Soubor:Zoo-Dortmund-IMG 5460-a.jpg|náhled|Vyskytují se tu též jeleni lesní (''Cervus elaphus'')|alt=Detail jedinec jelena lesního stojícího v zalesněném údolí.]] [1095] => Žijí zde [[Jelen evropský|jeleni evropští]] (''Cervus elaphus''), [[Daněk evropský|daňci evropští]] (''Dama dama''), [[Kuna skalní|kuny skalní]] (''Martes foina'') či [[Rejsek horský|rejsci horští]] (''Sorex alpinus''). Nad krajinou létá [[výr velký]] (''Bubo bubo''), [[sýc rousný]] (''Aegolius funereus''), [[sýček obecný]] (''Athene noctua''), [[kulíšek nejmenší]] (''Glaucidium passerinum''), [[včelojed lesní]] (''Pernis apivorus''), [[holub doupňák]] (''Columba oenas''), [[lejsek malý]] (''Ficedula parva''), [[luňák červený]] (''Milvus milvus'') nebo [[dudek chocholatý]] (''Upupa epops''). U řeky Smědé se může objevit [[morčák velký]] (''Mergus merganser''), [[bekasina otavní|bekasína otavní]] (''Gallinago gallinago''), [[vodouš kropenatý]] (''Tringa ochropus''), případně [[Moták pilich|motákové pilich]] (''Circus cyaneus'') a [[Moták pochop|pochop]] (''Circus aeruginosus''). Z motýlů se zde objevuje [[batolec duhový]] (''Apatura iris''), [[martináč bukový|martináček bukový]] (''Aglia tau''), [[různorožec černopásý]] (''Alcis bastelbergeri'') a [[bělopásek topolový]] (''Limenitis populi''). Při cestách krajinou je možné narazit také na [[Tesařík piluna|tesaříka pilunu]] (''Prionus coriarius''), [[Roháček bukový|roháčky bukového]] (''Sinodendron cylindricum'') či [[Roháček kovový|kovového]] (''Platycerus caraboides''), případně na [[Mravenec lesní|mravence lesní]] (''Formica rufa''). [1096] => [1097] => === Ochrana životního prostředí === [1098] => Celé město je součástí chráněné krajinné oblasti Jizerské hory vyhlášené na přelomu let 1967 a 1968.{{Citace elektronické monografie [1099] => | příjmení = Hušek [1100] => | jméno = Jiří [1101] => | titul = Chráněná krajinná oblast Jizerské hory – 50 let [1102] => | url = https://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-nasi-prirody/chranena-krajinna-oblast-jizerske-hory-50-let/ [1103] => | datum vydání = 2018-02-18 [1104] => | datum přístupu = 2022-12-28 [1105] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [1106] => | místo = Praha [1107] => }} Důvodem pro její vyhlášení byla snaha o zachování, využívání a obnovu místního přírodního bohatství spolu s ochranou jejího vzhledu. Mezi charakteristické znaky krajiny patří též zástavba lidového rázu.{{Citace elektronické monografie [1108] => | titul = CHKO Jizerské hory [1109] => | url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=2332 [1110] => | datum přístupu = 2014-01-14 [1111] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [1112] => | místo = Praha [1113] => | kapitola = Základní údaje [1114] => }} Na území katastru se dále rozkládá [[Národní přírodní rezervace v Česku|národní přírodní rezervace]] [[Jizerskohorské bučiny]] vyhlášená v polovině srpna 1999 k uchování vzácného ekosystému komplexu smíšeného (především bukového) lesa spolu s rostlinnými a živočišnými společenstvy na toto prostředí vázanými.{{Citace elektronické monografie [1115] => | titul = NPR Jizerskohorské bučiny [1116] => | url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=2058 [1117] => | datum přístupu = 2014-01-14 [1118] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [1119] => | místo = Praha [1120] => }} V červenci [[2021]] se staly první českou přírodní památkou zařazenou na seznam Světového dědictví organizace [[UNESCO]].{{Citace elektronického periodika [1121] => | titul = Bučiny v Jizerských horách se staly první českou přírodní památkou na seznamu UNESCO [1122] => | periodikum = iROZHLAS [1123] => | url = https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/jizerske-hory-buciny-unesco_2107281731_zuj [1124] => | datum přístupu = 2022-12-01 [1125] => }} Do katastrálního území též zasahuje pět přírodních rezervací. V abecedním pořadí [[Černá hora (přírodní rezervace)|Černá hora]],{{Citace elektronické monografie [1126] => | titul = PR Černá hora [1127] => | url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=46 [1128] => | datum přístupu = 2014-01-14 [1129] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [1130] => | místo = Praha [1131] => }} [[Klečové louky]],{{Citace elektronické monografie [1132] => | titul = PR Klečové louky [1133] => | url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=168 [1134] => | datum přístupu = 2014-01-14 [1135] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [1136] => | místo = Praha [1137] => }} [[Na Čihadle]],{{Citace elektronické monografie [1138] => | titul = PR Na čihadle [1139] => | url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=255 [1140] => | datum přístupu = 2014-01-14 [1141] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [1142] => | místo = Praha [1143] => }} [[Prales Jizera]]{{Citace elektronické monografie [1144] => | titul = PR Prales Jizera [1145] => | url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=338 [1146] => | datum přístupu = 2014-01-14 [1147] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [1148] => | místo = Praha [1149] => }} a [[Ptačí kupy]]. Všechny byly k ochraně porostů, květeny a tamních krajinných útvarů vyhlášeny v červnu 1960.{{Citace elektronické monografie [1150] => | titul = PR Ptačí kupy [1151] => | url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=346 [1152] => | datum přístupu = 2014-01-14 [1153] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [1154] => | místo = Praha [1155] => }} Ze stejného důvodu byly v polovině října 1965 vyhlášeny také tři [[Přírodní památka|přírodní památky]], jež se na katastru města nacházejí. Jsou to území [[Na kneipě]],{{Citace elektronické monografie [1156] => | titul = PP Na kneipě [1157] => | url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=260 [1158] => | datum přístupu = 2014-01-14 [1159] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [1160] => | místo = Praha [1161] => }} [[U posedu]]{{Citace elektronické monografie [1162] => | titul = PP U posedu [1163] => | url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=468 [1164] => | datum přístupu = 2014-01-14 [1165] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [1166] => | místo = Praha [1167] => }} a [[Vlčí louka]].{{Citace elektronické monografie [1168] => | titul = PP Vlčí louka [1169] => | url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=510 [1170] => | datum přístupu = 2014-01-14 [1171] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [1172] => | místo = Praha [1173] => }} Do roku 1999 se na katastru města nacházely ještě další dvě národní přírodní rezervace, a sice [[Frýdlantské cimbuří]]{{Citace elektronické monografie [1174] => | titul = NPR Frýdlantské cimbuří [1175] => | url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=97 [1176] => | datum přístupu = 2014-02-05 [1177] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [1178] => | místo = Praha [1179] => }} a [[Štolpichy]],{{Citace elektronické monografie [1180] => | titul = NPR Štolpichy [1181] => | url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=442 [1182] => | datum přístupu = 2014-02-05 [1183] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [1184] => | místo = Praha [1185] => }} jež se tehdy začlenily do vzniklé národní přírodní rezervace [[Jizerskohorské bučiny]].{{Citace Sbírky zákonů [1186] => | typ = vyhláška [1187] => | instituce = Ministerstva životního prostředí [1188] => | číslo = 200 [1189] => | rok = 1999 [1190] => | titul = kterou se vyhlašuje národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny a její ochranné pásmo a stanovují její bližší ochranné podmínky [1191] => | paragraf = 5 [1192] => | odstavec = c [1193] => }} [1194] => [1195] => Do části katastrálního území také spadají tři [[Evropsky významná lokalita|evropsky významné lokality]] ([[Jizerské smrčiny]], Jizerskohorské bučiny a [[Smědava]]). První, vyhlášená počátkem listopadu 2004, chrání rašelinný les, vřesoviště a rašeliniště spolu se smrčinami na skalnatých vrších.{{Citace elektronické monografie [1196] => | titul = EVL Jizerské smrčiny [1197] => | url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/evl/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=13378 [1198] => | datum přístupu = 2014-01-14 [1199] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [1200] => | místo = Praha [1201] => }} Druhá, k jejímuž prohlášení došlo koncem roku 2004, ochraňuje lesy na svazích, sutích a v roklích, místní bučiny spolu s javorem a [[Šťovík árónolistý|šťovíkem horským]] (''Rumex arifolius'').{{Citace elektronické monografie [1202] => | titul = EVL Jizerskohorské bučiny [1203] => | url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/evl/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=11851 [1204] => | datum přístupu = 2014-01-14 [1205] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [1206] => | místo = Praha [1207] => }} Poslední lokalita vyhlášená také koncem roku 2004 ochraňuje rašelinný les bučin a smrčin na vrchovištích.{{Citace elektronické monografie [1208] => | titul = EVL Smědava [1209] => | url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/evl/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=11871 [1210] => | datum přístupu = 2014-01-14 [1211] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [1212] => | místo = Praha [1213] => }} Do katastrálního území dále ještě zasahuje [[ptačí oblast]] [[Jizerské hory (ptačí oblast)|Jizerské hory]] vyhlášená závěrem roku 2004 k ochraně populací [[Tetřívek obecný|tetřívka obecného]] (''Tetrao tetrix'') a [[Sýc rousný|sýce rousného]] (''Aegolius funereus''), včetně jejich [[biotop]]ů.{{Citace elektronické monografie [1214] => | titul = PO Jizerské hory [1215] => | url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/ptacob/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=2288 [1216] => | datum přístupu = 2014-02-05 [1217] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [1218] => | místo = Praha [1219] => }} [1220] => [1221] => U zdejšího kostela roste [[Památný strom v Česku|památná]] [[Lípa malolistá|lípa srdčitá]] (''Tilia cordata'') nazvaná [[Lípa v Hejnicích]].{{Citace elektronické monografie [1222] => | titul = Objekty ústředního seznamu [1223] => | url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/chrob_find/index.php?frame=1&h_evl=1&h_ptacob=1&h_schru=1&h_pstromy=1&h_ku=hejnice [1224] => | datum přístupu = 2013-11-18 [1225] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [1226] => | místo = Praha [1227] => }} [1228] => [1229] => == Obyvatelstvo == [1230] => === Struktura === [1231] => [[Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 564044 Hejnice, věková struktura.svg|náhled|Věková struktura obyvatel obce Hejnice roku 2011|alt=Graf rozdělení věkové struktury obyvatelstva]] [1232] => Ve městě k počátku roku 2017 žilo celkem 2724 obyvatel. Z nich bylo 1338 mužů a žen o přibližně padesát více (1386). Průměrný věk obyvatel města dosahoval 42 let.{{Citace monografie [1233] => | titul = Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2017 [1234] => | url = https://www.czso.cz/documents/10180/45964084/1300721703.pdf [1235] => | vydavatel = Český statistický úřad [1236] => | místo = Praha [1237] => | rok = 2017 [1238] => | vydání = 1 [1239] => | počet stran = 108 [1240] => | kapitola = Okres Liberec [1241] => | strany = 50 [1242] => }} Dle [[Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku|Sčítání lidu, domů a bytů]] provedeném v roce 2011, kdy ve městě žilo 2696 lidí, bylo nejvíce obyvatel (17 %) ve věku od 30 do 39 let. Děti do 14 let věku tvořily 16 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 9 %. Z celkem 2259 občanů města starších 15 let mělo 37 % nejvyšší ukončené vzdělání úplné střední bez maturity. Počet vysokoškoláků dosahoval téměř 5 % a bez vzdělání byla naopak 0,2 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 1305 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 88 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 76 % patřilo mezi zaměstnance, 3 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 47 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.{{Citace elektronické monografie [1243] => | titul = Hejnice - obec/město (okr. Liberec) [1244] => | url = http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=vse-o-uzemi&tu=0&th=&v=&void=&vo=H4sIAAAAAAAAAHWPv07DMBDGry2hf4WAgY1HaMWCBBO42CVWk7hK0iAyYWjUgkIbErdkQmKBgRV2Bsa-BOIJWJkQOzMjXIoEA-IkW3fy_b7v8_QdtCSGpRM5kY2xOg4bukwGpoy04svj08rBcwHyLaiEI9lrySM1ijmU1SAOksEo7KXR1jZkVTsv4b2Ip6qg3HWY3SE2MZMzuAD4s5P7MQzlsN_gQxX0g3j57f7h4_J6Iw85DtpEhuMgjWHxd88anx4G8dX0brV6-3qTB0gjFCv8Z6Igt6tA6yXra5tpirEcXezNYuGLpaCoC2oJl0QK5tuC7nAHuwolrvCIQyhRUEAy41ziibYwOHICZ3e_44umTfzMuIS0RXSD0WzC32ses302CzX3iaWghkDLNr8Z9HVJs2u0Ub_EKbPcjoeiC45Bm3XPYfWuz0yefgEL3Kc5lwEAAA..&vseuzemi=H4sIAAAAAAAAAIVRv08bMRj9uHIJhB8KqcTWBShLJR9IAYEYIKRBSXMFlEDV7XByVnLozja27zhliMTSDl3L3qEj_wTiLyhjp6p7xdi1dogSpmLJtj5_z-89P9_8AVsKWDjHCUaxCkJUxbL7HnM7-_P2bvHsxwuwDiAXMuwf4LZiogbTqiuI7LLQT_nuHpgxezml17yedl_AcruHWgGTSIZ-CyUMdUnIiZDoVLCE0JpPqILhKACkAuYH8iGmHVShcfS0yRVY5Ya2uPR_1rdYYXxfRR8fVrctyLgwG3nhMfNF0COUKMi7RsMxT3TcQKodF6Yjj9aZX9YVvHxsGwtOjSrSIUIjpiKPY6HtKlhx2z3H6DtG30mYM9R3xvr6Ri7yZJX5lCmsoPCEtKlEQDsakdWIE5KqC-hDzoW5yIvHsSh4_YzOALaTcj76tUFsQ8-F39--_736vGXBRA3sBIcx0fHmx7jDOGoR8enm-tXM119fLBOwDhqblNe3Oe8bV5YC-6jeqDRH5WS9UXo3qnKHpWbl-KT0oVSW5ijDB9ucJnqjiTIbm8W1YnFMNnm0Xynz9B_5hAolawIAAA.. [1245] => | datum vydání = 2011-03-26 [1246] => | datum přístupu = 2013-09-10 [1247] => | vydavatel = Český statistický úřad [1248] => | místo = Praha [1249] => }} Úhrnem 25 obyvatel města pracovalo v zemědělství, lesnictví či rybolovu, 672 obyvatel zaměstnával průmysl a stavebnictví a dalších 453 pracovalo ve službách.{{Citace monografie [1250] => | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 [1251] => | url = http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/0D0030CBD5/$File/4116-13_e.pdf [1252] => | vydavatel = Český statistický úřad [1253] => | místo = Praha [1254] => | rok = 2013 [1255] => | počet stran = 900 [1256] => | kapitola = Hejnice [1257] => | typ kapitoly = heslo [1258] => | strany = 335 [1259] => | isbn = 978-80-250-2394-5 [1260] => }} [1261] => [1262] => Úhrnem 1928 obyvatel města, tedy téměř tři čtvrtiny, se hlásilo k [[Češi|české]] národnosti. Třicet bylo [[Slováci|Slováků]], jednadvacet [[Němci|Němců]], osm [[Ukrajinci|Ukrajinců]], sedm [[Poláci|Poláků]], pět [[Romové|Romů]] a čtyři [[Moravané]]. Celých 662 obyvatel města však svou národnost neuvedlo. Ještě před druhou světovou válkou ovšem výrazně převažoval počet německého obyvatelstva, které (v roce 1930) tvořilo až 91 % obyvatel města.{{Citace monografie [1263] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. [1264] => | svazek = I. Země Česká [1265] => | typ svazku = díl [1266] => | vydavatel = Orbis [1267] => | místo = Praha [1268] => | rok = 1934 [1269] => | počet stran = 613 [1270] => | kapitola = Hejnice [1271] => | typ kapitoly = heslo [1272] => | strany = 68 [1273] => }} [1274] => [1275] => Vývoj počtu obyvatel za celé město i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje pokles počtu obyvatel po světových válkách i následné dosídlování v polovině 20. století.{{Citace monografie [1276] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl) [1277] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [1278] => | vydavatel = Český statistický úřad [1279] => | místo = Praha [1280] => | rok = 2006 [1281] => | počet stran = 760 [1282] => | kapitola = Okres Liberec [1283] => | strany = 438–441 [1284] => | isbn = 80-250-1310-3 [1285] => }}Haindorf, s. 10 [1286] => {| class="wikitable" style="text-align: center; width: 100%;" [1287] => ! style="text-align: center;" colspan="2" | Rok || 1790 || 1834 || 1869 || 1880 || 1890 || 1900 || 1910 || 1921 || 1930 || 1950 || 1961 || 1970 || 1980 || 1991 || 2001 || 2011 [1288] => |- style="font-style: italic;" [1289] => ! style="text-align: left; font-style: normal;" rowspan="5" | Počet obyvatel [1290] => | style="text-align: left;" | část Bílý Potok {{malé|(součástí města pouze v letech 1980 až 1991)}} || colspan="12" |   || 749 || 597 || colspan="2" |   [1291] => |- style="font-style: italic;" [1292] => | style="text-align: left;" | část Ferdinandov {{malé|(součástí města až od roku 1961)}} || colspan="10" |   || 212 || 356 || 283 || 290 || 276 || 269 [1293] => |- style="font-style: italic;" [1294] => | style="text-align: left;" | část Hejnice || – || 1358 || 2104 || 2630 || 2919 || 3063 || 2997 || 2638 || 2504 || 1819 || 2044 || 1701 || 2266 || 2247 || 2428 || 2427 [1295] => |- style="font-style: italic;" [1296] => | style="text-align: left;" | část Lázně Libverda {{malé|(součástí města pouze v letech 1980 až 1990)}} || colspan="12" |   || 388 || colspan="3" |   [1297] => |- [1298] => ! style="text-align: left;" | celé město || – || 1358 || 2104 || 2630 || 2919 || 3063 || 2997 || 2638 || 2504 || 1819 || 2256 || 2057 || 3686 || 3134 || 2704 || 2696 [1299] => |- style="font-style: italic;" [1300] => ! style="text-align: left; font-style: normal;" rowspan="5" | Počet domů [1301] => | style="text-align: left;" | část Bílý Potok || colspan="12" |   || 201 || 209 || colspan="2" |   [1302] => |- style="font-style: italic;" [1303] => | style="text-align: left;" | část Ferdinandov || colspan="10" |   || 54 || 87 || 77 || 90 || 127 || 130 [1304] => |- style="font-style: italic;" [1305] => | style="text-align: left;" | část Hejnice || 135 || 203 || 280 || 330 || 373 || 434 || 440 || 451 || 495 || 488 || 401 || 361 || 355 || 383 || 468 || 481 [1306] => |- style="font-style: italic;" [1307] => | style="text-align: left;" | část Lázně Libverda || colspan="12" |   || 101 || colspan="3" |   [1308] => |- [1309] => ! style="text-align: left;" | celé město || 135 || 203 || 280 || 330 || 373 || 434 || 440 || 451 || 495 || 488 || 455 || 448 || 734 || 682 || 595 || 611 [1310] => |- [1311] => |} [1312] => [1313] => Mezi lety 2003 a 2012 celkový přírůstek obyvatel fluktuoval, převážně však dosahoval kladných hodnot (výjimku tvořily roky 2004 a 2011). K roku 2012 činil celkem 3,6 ‰. Maxima dosáhl v roce 2003 se 17,9 ‰, zatímco minima roku 2011 s –7,9 ‰. K roku 2012 činil 3,6 ‰. Větší měrou jej ovlivňoval přírůstek, respektive úbytek, stěhováním. Z hlediska [[Přirozený přírůstek|přirozeného přírůstku]] dosahuje město kladných výsledků (s výjimkou roku 2011). V roce 2012 činil přirozený přírůstek 4 ‰.{{Citace monografie [1314] => | titul = Demografická ročenka Hejnic [1315] => | url = http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/B4003AB243/$File/401813107.pdf [1316] => | vydavatel = Český statistický úřad [1317] => | místo = Praha [1318] => | rok = 2013 [1319] => | počet stran = 4 [1320] => | kapitola = Přírůstek na 1 000 obyvatel [1321] => | strany = 4 [1322] => }} [1323] => [1324] => === Náboženský život === [1325] => Město je sídlem [[Římskokatolická farnost Hejnice|stejnojmenné římskokatolické farnosti]]. Ta je součástí [[Liberecký vikariát (římskokatolická církev)|Libereckého vikariátu]] [[Diecéze litoměřická|Litoměřické diecéze]] v [[Česká církevní provincie|České provincii]]. Území zdejší farnosti zahrnuje nejen oblast samotného města, ale také obce Bílý Potok a Lázně Libverda v jejím okolí. Na území farnosti se tak nacházejí dva kostely, a sice hejnický kostel Navštívení Panny Marie a bělopotocký [[kostel Nejsvětější Trojice (Bílý Potok)|kostel Nejsvětější Trojice]]. Z Hejnic se navíc ještě [[Administrátor excurrendo|spravují]] [[Římskokatolická farnost Mníšek u Liberce|farnosti Mníšek u Liberce]] a [[Římskokatolická farnost Raspenava|Raspenava]]. Místním knězem je R. D. [[Licenciát kanonického práva|ICLic.]] [[Pavel Andrš]].{{Citace elektronické monografie [1326] => | titul = Katalog biskupství litoměřického, R.D. ICLic. Pavel ANDRŠ [1327] => | url = http://katalog.dltm.cz/web/katalog_detail.php?sablona_soubor=detail/osoby_detail.xml¶metry%5Bosoby%5D%5Bid%5D=2439 [1328] => | datum přístupu = 2013-12-26 [1329] => | vydavatel = Biskupství litoměřické [1330] => | místo = Litoměřice [1331] => }} Z protestantských církví patří město k území [[Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Novém Městě pod Smrkem|farního sboru Českobratrské církve evangelické v Novém Městě pod Smrkem]], respektive ke [[Náboženská obec Církve československé husitské ve Frýdlantě v Čechách|frýdlantské náboženské obci Církve československé husitské]].{{Citace elektronické monografie [1332] => | titul = Kontakty [1333] => | url = http://www.ccsh.cz/no.php?obec=54 [1334] => | datum přístupu = 2013-12-26 [1335] => | vydavatel = Církev Československá husitská [1336] => | místo = Praha [1337] => }} [1338] => [1339] => Při censu prováděném v roce 2011 se 385 obyvatel města (14 %) označilo za věřící. Z tohoto počtu se 215 hlásilo k církvi či náboženské obci, a sice 121 obyvatel k [[Římskokatolická církev|římskokatolické církvi]] (5 % ze všech obyvatel města), dále šest k [[Pravoslaví|pravoslavné]], tři k [[Církev československá husitská|Církvi československé husitské]], dva k [[Českobratrská církev evangelická|českobratrským evangelíkům]] a jeden ke [[Svědkové Jehovovi|Svědkům Jehovovým]]. Úhrnem 1099 obyvatel se označilo bez náboženské víry a 1212 lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět. Převahu mezi věřícími měla římskokatolická církev i před druhou světovou válkou, kdy se k ní ovšem přihlásilo přes 91 % obyvatel města (v roce 1930). K evangelické církvi tehdy vyjádřilo svoji příslušnost 3 % obyvatel a bez vyznání tehdy byla 4 % obyvatel. [1340] => [1341] => == Obecní správa a politika == [1342] => === Místní části === [1343] => Město je tvořeno dvěma místními částmi, a sice Hejnicemi a [[Ferdinandov]]em.{{Citace elektronické monografie [1344] => | titul = Část obce [1345] => | url = https://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/castiobce?kodOb=564044&sort=NAZEV&search= [1346] => | datum přístupu = 2023-04-08 [1347] => | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální [1348] => | místo = Praha [1349] => }} Každá z nich tvoří samostatnou [[Základní sídelní jednotka|základní sídelní jednotku]]{{Citace elektronické monografie [1350] => | titul = Základní sídelní jednotka (ZSJ) [1351] => | url = https://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/sidelnijednotky?kodOb=564044&kodKu=&nazevZj=&sort=UZEMI&search= [1352] => | datum přístupu = 2023-04-08 [1353] => | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální [1354] => | místo = Praha [1355] => }} a celé město vytváří jedno [[katastrální území]] pojmenované Hejnice.{{Citace elektronické monografie [1356] => | titul = Katastrální území [1357] => | url = https://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/katastralniuzemi?kodOb=564044&sort=NAZEV&search= [1358] => | datum přístupu = 2023-04-08 [1359] => | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální [1360] => | místo = Praha [1361] => }} [1362] => [1363] => === Zastupitelstvo a starosta === [1364] => Město má patnáctičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta. Jím je od komunálních voleb konaných roku 2014 Jaroslav Demčák a jeho zástupcem je Jiří Horák.{{Citace periodika [1365] => | titul = Z jednání městského zastupitelstva [1366] => | periodikum = Hejnický zpravodaj [1367] => | odkaz na periodikum = [1368] => | rok = 2014 [1369] => | číslo = 4 [1370] => | strany = 2 [1371] => | url = http://www.mestohejnice.cz/filemanager/files/file.php?file=142613 [1372] => }} Oba si své pozice z předchozího volebního období vzájemně prohodili.{{Citace periodika [1373] => | titul = Hejničtí občané by měli vědět, že [1374] => | periodikum = Hejnický zpravodaj [1375] => | odkaz na periodikum = [1376] => | rok = 2010 [1377] => | číslo = 4 [1378] => | strany = 3 [1379] => | url = http://www.mestohejnice.cz/filemanager/files/file.php?file=36609 [1380] => }} Roku 2014 získalo ve volbách jak Demčákovo uskupení „Za lepší Hejnice“, tak Horákem vedená kandidátka „Společně pro Hejnice“ po sedmi mandátech.{{Citace elektronické monografie [1381] => | titul = Volby do zastupitelstev obcí 10. 10. – 11. 10. 2014 [1382] => | url = http://www.volby.cz/pls/kv2014/kv21111?xjazyk=CZ&xid=1&xv=23&xdz=2&xnumnuts=5103&xobec=564044&xstrana=0&xodkaz=1 [1383] => | datum přístupu = 2016-05-09 [1384] => | vydavatel = Český statistický úřad [1385] => | místo = Praha [1386] => | kapitola = Jmenné seznamy [1387] => }} Poslední, a tedy rozhodující, místo získala v zastupitelstvu Lucie Podhorová z uskupení „Pro občany, rozvoj a Hejnice“.{{Citace elektronického periodika [1388] => | příjmení = Petrášková [1389] => | jméno = Martina [1390] => | titul = Města Frýdlantska mají koalice většinou složené [1391] => | periodikum = Deník [1392] => | odkaz na periodikum = Deník (regionální noviny) [1393] => | datum vydání = 2014-10-23 [1394] => | datum přístupu = 2016-05-09 [1395] => | url = http://liberecky.denik.cz/zpravy_region/mesta-frydlantska-maji-koalice-vetsinou-slozene-20141023.html [1396] => | kapitola = Hejnice [1397] => }} Ta se v povolebních vyjednáváních nakonec přiklonila na Demčákovu stranu a umožnila mu vedení města. [1398] => [1399] => V komunálních volbách konaných v roce 1994 kandidovalo celkem devět uskupení. Třetinu všech hlasů tehdy získala [[Občanská demokratická strana]] (ODS), která tak obsadila pět křesel v městském zastupitelstvu. Další tři připadla jednak [[Strana demokratické levice|Straně demokratické levice]] (SDL) a také „Sdružení nezávislých kandidátů“. Dvě místa získala [[Občanská demokratická aliance]] (ODA) a po jednom obsadili zástupci [[Česká strana sociálně demokratická|České strany sociálně demokratické]] (ČSSD) a [[KDU-ČSL|Křesťanské a demokratické unie – Československé strany lidové]] (KDU-ČSL).{{Citace elektronické monografie [1400] => | titul = Volby do zastupitelstev obcí 18. 11. – 19. 11. 1994 [1401] => | url = http://www.volby.cz/pls/kv1994/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=2&xnumnuts=3505&xobec=564044 [1402] => | datum vydání = 1994 [1403] => | datum přístupu = 2013-09-03 [1404] => | vydavatel = Český statistický úřad [1405] => | místo = Praha [1406] => }} O čtyři roky později si voliči vybírali pouze ze čtyř kandidátek, z nichž nejvíce hlasů získalo „Sdružení nezávislých kandidátů“ a patřilo mu v zastupitelstvu šest míst. Zbylých devět mandátů si mezi sebe rovným dílem (každý tři) rozdělily ČSSD, [[Hnutí za harmonický rozvoj obcí a měst]] a [[Unie svobody – Demokratická unie|Unie svobody]] (US).{{Citace elektronické monografie [1407] => | titul = Volby do zastupitelstev obcí 1998–2000 [1408] => | url = http://www.volby.cz/pls/kv1998/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=2&xnumnuts=5103&xobec=564044 [1409] => | datum vydání = 1998 [1410] => | datum přístupu = 2013-09-03 [1411] => | vydavatel = Český statistický úřad [1412] => | místo = Praha [1413] => }} V následujících komunálních volbách konaných roku 2002 kandidovalo pět uskupení. Nejúspěšnější bylo „Sdružení Občanské demokratické strany a nezávislých kandidátů“ se ziskem šesti mandátů. Pět zastupitelů patřilo na základě výsledků voleb „Sdružení Unie svobody–Demokratické unii a nezávislým kandidátům“, další dvě ČSSD a po jednom místě získala KDU-ČSL a uskupení „Mladí pro Hejnice“.{{Citace elektronické monografie [1414] => | titul = Volby do zastupitelstev obcí 01. 11. – 02. 11. 2002 [1415] => | url = http://www.volby.cz/pls/kv2002/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=2&xnumnuts=5103&xobec=564044 [1416] => | datum vydání = 2002 [1417] => | datum přístupu = 2013-09-03 [1418] => | vydavatel = Český statistický úřad [1419] => | místo = Praha [1420] => }} Pro obecní volby v roce 2006 bylo sestaveno pět kandidátek. Nejvíce mandátů (šest) v hlasování získalo uskupení „Hejnice“, následované sdružením „Za lepší Hejnice“ (to získalo pět zastupitelských míst) a uskupením „Pro občany, rozvoj a Hejnice“ se ziskem tří míst. Zbývající dvě místa si mezi sebe rovným dílem rozdělili zástupci ČSSD a „Změny“.{{Citace elektronické monografie [1421] => | titul = Volby do zastupitelstev obcí 20. 10. – 21. 10. 2006 [1422] => | url = http://www.volby.cz/pls/kv2006/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=2&xnumnuts=5103&xobec=564044 [1423] => | datum vydání = 2006 [1424] => | datum přístupu = 2013-09-03 [1425] => | vydavatel = Český statistický úřad [1426] => | místo = Praha [1427] => }} Ve volbách v roce 2010 kandidovalo do zastupitelstva celkem pět uskupení, z nichž čtyři byla úspěšná. Nejvíce – 8 mandátů – získalo sdružení „Za lepší Hejnice“, pět mandátů ODS a po jednom shodně „Pro občany, rozvoj a Hejnice“ a „Sdružení pro sport a volný čas“.{{Citace elektronické monografie [1428] => | titul = Volby do zastupitelstev obcí 15. 10. – 16. 10. 2010 [1429] => | url = http://www.volby.cz/pls/kv2010/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=2&xnumnuts=5103&xobec=564044&xobecnaz=hejnice&xstat=0&xvyber=0 [1430] => | datum vydání = 2010 [1431] => | datum přístupu = 2013-09-03 [1432] => | vydavatel = Český statistický úřad [1433] => | místo = Praha [1434] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200611163502/https://www.volby.cz/pls/kv2010/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=2&xnumnuts=5103&xobec=564044&xobecnaz=hejnice&xstat=0&xvyber=0 [1435] => | datum archivace = 2020-06-11 [1436] => | nedostupné = ano [1437] => }} [1438] => [1439] => === Znak a vlajka === [1440] => Městský znak zpracovaný [[vídeň]]ským heraldikem [[Friedrich Junginger|Friedrichem Jungingerem]],{{Citace elektronické monografie [1441] => | titul = O městu Hejnice [1442] => | url = http://www.hermanicka.wz.cz/html/mistopis/hejnice.html [1443] => | datum vydání = 2011 [1444] => | datum přístupu = 2022-12-28 [1445] => | vydavatel = Frýdlantské okresní dráhy [1446] => | místo = Frýdlant [1447] => }} který jej vytvořil na základě návrhu hejnického měšťana Emanuela Gareise, tvoří polcený štít. Jeho pravé pole je červeno-zeleně sníženě dělené. V jeho horní části se nachází stříbrné průčelí místní dominanty{{Citace elektronické monografie [1448] => | titul = Symboly města [1449] => | url = http://www.mestohejnice.cz/cs/mesto-hejnice/symboly-mesta.html [1450] => | datum vydání = 2007-02-15 [1451] => | datum přístupu = 2014-01-03 [1452] => | vydavatel = Městský úřad [1453] => | místo = Hejnice [1454] => | kapitola = Něco z historie těchto znaků [1455] => }} (chrámu) mezi dvěma věžemi, z nichž každá má vchod, nad sebou dvě okna, lucernu spolu s bání a makovicí zakončenou patriarchálním křížem. Báně jsou cibulovitého tvaru, veškeré vchody i okna jsou půlkruhová, černá a ke vchodům vedou schody. Dolní část obsahuje tři vyrůstající odkloněné obilné klasy zlaté barvy odkazující k zemědělskému charakteru města. Prostřední z klasů má dva listy, krajní pouze jeden. V levém modrém poli stojí stříbrný vykořeněný smrk (na počest hory [[Smrk (Jizerské hory)|Smrk]], nejvyššího vrcholu české části [[Jizerské hory|Jizerských hor]]), který je přeložený zlatě zbarveným břevnem, ve kterém je černé ozubené kolo (odkazující na průmyslový rozvoj Hejnic na konci 19. století).{{Citace elektronické monografie [1456] => | autor = Registr komunálních symbolů [1457] => | titul = Symboly – Hejnice [1458] => | url = https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/6283 [1459] => | datum přístupu = 2022-12-28 [1460] => | vydavatel = Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [1461] => | místo = Praha [1462] => }} Levá polovina znaku, tedy modré pole se zlatým břevnem, je pravděpodobně upomínkou na gallasovský znak, neboť tento rod se podstatně zasloužil o vzestup věhlasu Hejnic. Nad štítem se nachází zděná koruna ve stříbrné barvě, jež se však používá pouze výjimečně. [1463] => [1464] => Obecní vlajku získalo město na základě rozhodnutí číslo 55 dne 31. května 2005 z rukou předsedy [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky]] [[Lubomír Zaorálek|Lubomíra Zaorálka]]. Její list tvoří žerďový pruh (o šířce jedné třetiny délky listu červeno-zeleně dělený v poměru 5:3) spolu se třemi vodorovnými pruhy modré, žluté a opět modré barvě (poměry šířek pruhů jsou 3:2:3). Obrazce jsou na vlajce stejné jako na městském znaku. Jen smrk je vyveden v bílé barvě. Vlajka má šířku k délce v poměru 2:3. [1465] => [1466] => === Členství ve sdruženích === [1467] => Hejnice jsou členy [[Euroregion Nisa|Euroregionu Nisa]],{{Citace elektronické monografie [1468] => | titul = Euroregiony [1469] => | url = http://www.risy.cz/vyskakovaci-okno-euroregiony?id=111&language=Cs [1470] => | datum přístupu = 2013-11-17 [1471] => | vydavatel = Centrum pro regionální rozvoj České republiky [1472] => | místo = Praha [1473] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150610211211/http://www.risy.cz/vyskakovaci-okno-euroregiony?id=111&language=Cs [1474] => | datum archivace = 2015-06-10 [1475] => | nedostupné = ano [1476] => }} který od roku 1991, kdy byl založen, podporuje přeshraniční spolupráci mezi Českou republikou, [[Polsko|Polskem]] a [[Německo|Německem]].{{Citace elektronické monografie [1477] => | titul = Základní údaje [1478] => | url = http://www.ern.cz/index.php?D=245 [1479] => | datum přístupu = 2019-06-22 [1480] => | vydavatel = Euroregion Nisa [1481] => | místo = Liberec [1482] => }} Současně se řadí mezi členy dobrovolného svazku obcí [[Frýdlantsko (mikroregion)|Mikroregion Frýdlantsko]],{{Citace elektronické monografie [1483] => | titul = DSO Frýdlantsko [1484] => | url = https://dsofrydlantsko.wordpress.com/ [1485] => | datum přístupu = 2019-06-22 [1486] => | vydavatel = Mikroregion Frýdlantsko [1487] => | místo = Frýdlant [1488] => }} jenž pečuje o vzájemnou spolupráci mezi členskými obcemi a zároveň koordinuje rozvoj tohoto regionu.{{Citace elektronické monografie [1489] => | titul = Mikroregiony [1490] => | url = http://www.risy.cz/vyskakovaci-okno-mikroregiony?id=110&language=Cs [1491] => | datum přístupu = 2013-11-17 [1492] => | vydavatel = Centrum pro regionální rozvoj České republiky [1493] => | místo = Praha [1494] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150610224653/http://www.risy.cz/vyskakovaci-okno-mikroregiony?id=110&language=Cs [1495] => | datum archivace = 2015-06-10 [1496] => | nedostupné = ano [1497] => }} A patří také do [[Místní akční skupina|místní akční skupiny]] tohoto mikroregionu.{{Citace elektronické monografie [1498] => | titul = Místní akční skupina [1499] => | url = http://www.risy.cz/vyskakovaci-okno-mistni-akcni-skupina?id=18&language=Cs [1500] => | datum přístupu = 2013-11-17 [1501] => | vydavatel = Centrum pro regionální rozvoj České republiky [1502] => | místo = Praha [1503] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150610223436/http://www.risy.cz/vyskakovaci-okno-mistni-akcni-skupina?id=18&language=Cs [1504] => | datum archivace = 2015-06-10 [1505] => | nedostupné = ano [1506] => }} [1507] => [1508] => === Partnerská města === [1509] => * {{partnerské město|Łęknica}}{{Citace elektronické monografie [1510] => | příjmení = Demčák [1511] => | jméno = Jaroslav [1512] => | titul = Návštěva partnerského města v Polsku [1513] => | url = https://www.mestohejnice.cz/cs/archiv/2008/navsteva-partnerskeho-mesta-v-polsku.html [1514] => | datum vydání = 2008-05-07 [1515] => | datum přístupu = 2021-12-05 [1516] => | vydavatel = Městský úřad [1517] => | místo = Hejnice [1518] => }} [1519] => * {{partnerské město|Burghaun}} (v přípravě){{Citace elektronické monografie [1520] => | příjmení = Demčák [1521] => | jméno = Jaroslav [1522] => | titul = Návštěva Hejnic v německém Burghaunu [1523] => | url = http://www.mestohejnice.cz/cs/archiv/2013/navsteva-hejnic-v-nemeckem-burghaunu.html [1524] => | datum vydání = 2013-11-04 [1525] => | datum přístupu = 2021-12-05 [1526] => | vydavatel = Městský úřad [1527] => | místo = Hejnice [1528] => }} [1529] => [1530] => == Hospodářství == [1531] => [[Soubor:Hejnice, autosalon Pink.JPG|náhled|Autosalón Škoda společnosti Ladislav Škarýd – Pink|alt=Pohled na přízemní budovu autosalonu. Před ní se nachází parkoviště k prezentaci nových vozů.]] [1532] => Míra nezaměstnanosti dosahovala ve městě ke konci roku 2011 hodnoty 12,4 % [1533] => {{Citace elektronické monografie [1534] => | titul = Počet uchazečů o práci a míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Frýdlant [1535] => | url = http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=AGTPR6010PU_OB1.35&vo=null [1536] => | datum vydání = 2014-01-26 [1537] => | datum přístupu = 2014-01-26 [1538] => | vydavatel = Český statistický úřad [1539] => | místo = Praha [1540] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140201201634/http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=AGTPR6010PU_OB1.35&vo=null [1541] => | datum archivace = 2014-02-01 [1542] => | nedostupné = ano [1543] => }} [1544] => (v celé zemi se tou dobou pohybovala na hodnotě 6,7 %). [1545] => {{Citace elektronické monografie [1546] => | titul = Obecná míra nezaměstnanosti podle krajů – roční průměry [1547] => | url = http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=15&potvrd=Zobrazit+tabulku&cas_1_21=2011&go_zobraz=1&cislotab=VSPS+507_ro%C4%8Dn%C3%AD&voa=tabulka&str=tabdetail.jsp [1548] => | datum vydání = 2014-01-26 [1549] => | datum přístupu = 2014-01-26 [1550] => | vydavatel = Český statistický úřad [1551] => | místo = Praha [1552] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140201200125/http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=15&potvrd=Zobrazit+tabulku&cas_1_21=2011&go_zobraz=1&cislotab=VSPS+507_ro%C4%8Dn%C3%AD&voa=tabulka&str=tabdetail.jsp [1553] => | datum archivace = 2014-02-01 [1554] => | nedostupné = ano [1555] => }} [1556] => Ke konci roku 2021 sídlilo ve městě celkem 696 podnikatelských subjektů.{{Citace elektronické monografie [1557] => | titul = Vybrané statistické údaje za obec [1558] => | url = https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=profil-uzemi&uzemiprofil=31588&u=__VUZEMI__43__564044#profil31608=page%3Dpozice-profilu%26rqup%3DA%26pvo%3DPU-MOSZV-ORGNACE%26z%3DT%26f%3DTABULKA%26clsp%3D31608%26katalog%3D31608 [1559] => | vydavatel = Český statistický úřad [1560] => | místo = Praha [1561] => | datum přístupu = 2022-12-01 [1562] => | kapitola = Podnikatelské subjekty podle převažující činnosti [1563] => }} Patřil mezi ně výrobní závod české pobočky německé elektrotechnické firmy [[CiS|CiS systems]]. [1564] => {{Citace elektronické monografie [1565] => | titul = Pobočky [1566] => | url = https://cis.de/cz/firma/pobocky/ [1567] => | vydavatel = CiS electronic [1568] => | datum přístupu = 2022-12-01 [1569] => }} [1570] => Ve stejném areálu sídlila také firma W. Wülfing CZ vyrábějící ložní a stolní prádlo, která se ovšem během roku 2013 přestěhovala do [[Dětřichov (okres Liberec)|Dětřichova]].{{Citace elektronického periodika [1571] => | příjmení = Petrášková [1572] => | jméno = Martina [1573] => | titul = V Dětřichově najde novou práci až 30 lidí [1574] => | periodikum = Liberecký Deník [1575] => | odkaz na periodikum = Deník (regionální noviny) [1576] => | datum vydání = 2013-06-21 [1577] => | datum přístupu = 2013-12-27 [1578] => | url = http://liberecky.denik.cz/zpravy_region/v-detrichove-najde-novou-praci-az-30-lidi-20130621.html [1579] => }} Ve východní části obce, u koncové stanice místní železniční tratě, se rozkládá areál [[Pila (provoz)|dřevozpracujícího závodu]] Herap.{{Citace elektronické monografie [1580] => | titul = Kontakty [1581] => | url = http://www.herap.cz/?page_id=8 [1582] => | datum přístupu = 2013-12-27 [1583] => | vydavatel = Herap [1584] => | místo = Hejnice [1585] => }} Svůj závod měla ve městě také mezinárodní společnost [[Knorr-Bremse]]. [1586] => {{Citace elektronické monografie [1587] => | titul = Knorr-Bremse Česká republika [1588] => | url = http://www.knorr-bremse.cz/cz/group/locations/allcontacts_3904.jsp [1589] => | datum přístupu = 2013-12-27 [1590] => | vydavatel = Knorr-Bremse [1591] => | místo = Hejnice [1592] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20131227175546/http://www.knorr-bremse.cz/cz/group/locations/allcontacts_3904.jsp [1593] => | datum archivace = 2013-12-27 [1594] => | nedostupné = ano [1595] => }} [1596] => Při výjezdu z Hejnic do Lázní Libverdy stojí objekt, v němž byl do roku 2012 v provozu autosalón značky [[Škoda Auto|Škoda]]. Firma Pink, která jej provozovala,{{Citace elektronické monografie [1597] => | titul = Ladislav Škarýd – PINK [1598] => | url = http://www.rzp.cz/cgi-bin/aps_cacheWEB.sh?VSS_SERV=ZVWSBJVYP&OKRES=&CASTOBCE=&OBEC=&ULICE=&CDOM=&COR=&COZ=&ICO=11434783&OBCHJM=&OBCHJMATD=0&JMENO=&PRIJMENI=&NAROZENI=&ROLE=&VYPIS=1&PODLE=subjekt&IDICO=7bee981f23d5f2cc4355&HISTORIE=0 [1599] => | datum přístupu = 2013-12-27 [1600] => | vydavatel = Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky [1601] => | místo = Praha [1602] => }} autosalón zrušila a lakovnu přesunula do Liberce.{{Citace elektronické monografie [1603] => | titul = PINK lak [1604] => | url = http://www.pinklak.cz/Kontakt.html [1605] => | datum přístupu = 2013-12-27 [1606] => | vydavatel = PINK lak [1607] => | místo = Hejnice [1608] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20131213080610/http://pinklak.cz/Kontakt.html [1609] => | datum archivace = 2013-12-13 [1610] => | nedostupné = ano [1611] => }} Ve Ferdinandově sídlí společnost Cube CZ, výrobce [[Plošný spoj|plošných spojů]]. Společnost též sama vydala několik hudebních titulů; například album [[Ondřej Pivec|Ondřeje Pivce]] nazvané ''[[Don't Get Ideas]]'', za které v roce 2006 získal cenu [[Anděl (cena)|Anděl]], udělovanou [[Akademie populární hudby|Akademií populární hudby]].{{Citace elektronické monografie [1612] => | titul = O společnosti CUBE CZ [1613] => | url = https://www.cube.cz/O_firme.html [1614] => | datum přístupu = 2014-01-29 [1615] => | vydavatel = CUBE CZ [1616] => | místo = Ferdinandov [1617] => }} [1618] => [1619] => V oblasti služeb funguje v Hejnicích několik malých provozoven povětšinou soukromých majitelů. V bývalé hasičské zbrojnici prodává své výrobky místní pekárna,{{Citace elektronického periodika [1620] => | titul = Pekárna M + S Hejnice [1621] => | periodikum = Vlaštovička [1622] => | datum přístupu = 2013-12-27 [1623] => | url = http://www.vlastovicka.cz/sk/rozhovory/detail/pekarna-m-+-s-hejnice/123 [1624] => }} občerstvení nabízí místní restaurace a kavárny. Je zde i prodejna potravin družstva CBA.{{Citace elektronické monografie [1625] => | titul = Potraviny CBA 150 [1626] => | url = www.cba.cz/prodejny-cba/liberecky-kraj/#element_12_0_0 [1627] => | datum vydání = 2002 [1628] => | datum přístupu = 2019-06-22 [1629] => | vydavatel = Družstvo CBA CZ [1630] => | místo = Šumperk [1631] => }} Ve městě se nachází pobočka [[Česká pošta|České pošty]] [1632] => {{Citace elektronické monografie [1633] => | titul = Detail pobočky [1634] => | url = https://www.postaonline.cz/detail-pobocky/-/pobocky/detail/46362 [1635] => | datum přístupu = 2019-06-22 [1636] => | vydavatel = Česká pošta [1637] => | místo = Praha [1638] => | kapitola = Hejnice [1639] => }} a do konce ledna 2017 tu měla expozituru také [[Česká spořitelna]].{{Citace elektronického periodika [1640] => | příjmení = Pešek [1641] => | jméno = Jan [1642] => | titul = Hejnice přijdou o jedinou banku ve městě. Spořitelně se pobočka nevyplatí [1643] => | periodikum = iDNES.cz [1644] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [1645] => | vydavatel = MAFRA [1646] => | url = https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/ceska-sporitelna-opousti-hejnice-lide-se-zlobi.A161014_152149_liberec-zpravy_tm [1647] => | datum vydání = 2016-10-15 [1648] => | datum přístupu = 2022-12-01 [1649] => }} [1650] => [1651] => == Doprava == [1652] => [[Soubor:Hejnice, silnice III-29015.JPG|náhled|vlevo|Silnice III/29015 na rozmezí Hejnic a Lázní Libverdy (pohled do Hejnic)|alt=Pohled na silnici vedoucí od pozorovatele dolů z kopce. V pozadí jsou patrné vrcholy Jizerských hor.]] [1653] => === Silniční doprava === [1654] => Město má zajištěno silniční i železniční spojení s okolními obcemi a městy. Tok řeky Smědé po jejím severním břehu sleduje silnice [[Silnice II/290|II/290]], která město spojuje s Raspenavou na západě a Bílým Potokem na východě. Ve městě tato komunikace tvoří Jizerskou ulici, která u místního kostela mění svůj název na ulici Petra Bezruče a pokračuje tak až k rozhraní města s Bílým Potokem. Na křižovatce u Riedlovy vily odbočuje ze silnice druhé třídy severním směrem komunikace [[Silnice III/29015|III/29015]] (nazvaná Lázeňská ulice), vedoucí přes [[Lázně Libverda|Lázně Libverdu]], [[Přebytek]] a [[Ludvíkov pod Smrkem]] až do [[Hajniště]], a jižním směrem odtud vychází silnice [[Silnice III/29016|III/29016]] směrem k místní části Ferdinandov. Po všech těchto komunikacích je vedena veřejná automobilová doprava, kterou zajišťuje [[ČSAD Liberec]].{{#tag:ref|Na území města se nachází celkem pět autobusových zastávek. Na silnici II/290 to jsou „Hejnice, přádelna“, „Hejnice, kovárna“ a u bělopotocké železniční zastávky „Hejnice, Autobrzdy“, na silnici III/29015 (v blízkosti železniční zastávky) je to „Hejnice, autobusová stanice“ a ve Ferdinandově na silnici III/29016 zastávka pojmenovaná „Hejnice, Ferdinandov, obratiště“.{{Citace elektronické monografie [1655] => | titul = Výpis linek projíždějících obcí Hejnice [LI] [1656] => | url = http://portal.idos.cz/Search.aspx?c=7&mi=4&tt=1411,0,45&sv=&ttnm=Hejnice+[LI] [1657] => | datum přístupu = 2013-09-04 [1658] => | vydavatel = CHAPS [1659] => | místo = Praha [1660] => }} [1661] => | group = "p" [1662] => }} Autobusové spojení mají Hejnice vedle krajského Liberce ještě s Frýdlantem, Raspenavou, Lázněmi Libverdou, Novým Městem pod Smrkem, Bílým Potokem a také s horskou chatou [[Smědava|Smědavou]]. Na vjezdu do města od Raspenavy je motoristům k dispozici [[čerpací stanice pohonných hmot]].{{Citace elektronické monografie [1663] => | titul = Hejnice [1664] => | url = http://www.kontaktoil.cz/hejnice-r22434.htm [1665] => | datum přístupu = 2019-06-22 [1666] => | vydavatel = Kontakt, služby motoristům [1667] => | místo = Turnov [1668] => }} [1669] => [1670] => === Železniční doprava === [1671] => Severně od silnice II/290 je vedena železniční trať číslo [[Železniční trať Raspenava – Bílý Potok pod Smrkem|038]] spojující Raspenavu s Bílým Potokem. Na této trati u chráněného železničního přejezdu v Lázeňské ulici leží železniční zastávka [[Hejnice (železniční zastávka)|Hejnice]]. Na katastru města se nachází i koncová zastávka této tratě pojmenovaná [[Bílý Potok pod Smrkem (železniční zastávka)|Bílý Potok pod Smrkem]]. Po železniční trati, která je od roku 2008 zařazena do systému [[Jizerskohorská železnice|Jizerskohorské železnice]],{{Citace elektronické monografie [1672] => | autor = JiříK [1673] => | titul = Liberecký kraj hledá provozovatele Jizerskohorské železnice [1674] => | url = http://www.zelpage.cz/zpravy/6617 [1675] => | datum vydání = 2008-10-22 [1676] => | datum přístupu = 2012-10-07 [1677] => | vydavatel = ŽelPage [1678] => | místo = Beroun [1679] => }} jezdí vlaky z Bílého Potoka do Raspenavy a odtamtud následně coby [[Křídlový vlak|křídlové vlaky]] do Liberce.{{Citace elektronického periodika [1680] => | příjmení = Lánský [1681] => | jméno = Tomáš [1682] => | titul = Od neděle se jezdí jinak. Víte, jak se dostanete do práce? [1683] => | periodikum = Liberecký Deník [1684] => | odkaz na periodikum = Deník (regionální noviny) [1685] => | datum vydání = 2011-12-10 [1686] => | datum přístupu = 2013-09-04 [1687] => | url = http://liberecky.denik.cz/zpravy_region/od-nedele-se-jezdi-jinak-vite-jak-se-dostanete-do.html [1688] => }} [1689] => [1690] => === Poutní cesty === [1691] => [[Soubor:U zabitého mládence.jpg|náhled|Pomníček „U zabitého mládence“ při Staré poutní cestě|alt=Kamenný pomník stojící v bukovém lese. Na pomníku je prostor, kde dříve býval umístěn obrázek. Pod ním, na soklu, je tabulka informující o neštěstí, k němuž zde došlo. Na vrcholku pomníku je železný kříž se sochou Krista. Kolem pomníku i mezi stromy v lese se nachází spadané listí.]] [1692] => Věřící do města přicházeli po poutních cestách, které lemovaly kapličky a [[boží muka]]. Do města vedly celkem tři cesty, a sice Stará, Nová a Slezská. První z nich, Stará, spojovala poutní místo Hejnice s Raspenavou a [[Oldřichov v Hájích|Oldřichovem v Hájích]].{{Citace monografie [1693] => | titul = Drobné památky na Frýdlantsku [1694] => | url = https://docplayer.cz/1998357-Drobne-pamatky-na-frydlantsku.html [1695] => | vydavatel = Náš Kraj [1696] => | místo = Liberec [1697] => | rok = 2010 [1698] => | počet stran = 22 [1699] => | kapitola = Poutní cesty na Frýdlantsku [1700] => | strany = 14 [1701] => }} Doba jejího vzniku je neznámá, ale v polovině 16. století již prokazatelně existovala.{{Citace elektronického periodika [1702] => | příjmení = Heinzl [1703] => | jméno = Jan [1704] => | titul = Jizerské hory: Kronika – Stará poutní cesta k hejnickému obrázku [1705] => | periodikum = Krkonoše – Jizerské hory [1706] => | odkaz na periodikum = Krkonoše – Jizerské hory [1707] => | rok = 2004 [1708] => | datum přístupu = 2019-06-22 [1709] => | číslo = 6 [1710] => | url = http://krkonose.krnap.cz/apex/f?p=104:4:::NO:RP,4:P4_ID,P4_CP:2004-06-30,7 [1711] => | issn = 1214-9381 [1712] => | strany 30–32 [1713] => }} Její trasa je v turistických mapách značena modrou značkou. U cesty poblíž [[Oldřichovské sedlo|Oldřichovského sedla]] je zbudován pomník upomínající na sedmnáctiletého Antonína Neumanna z Hejnic, jenž se tudy v červenci roku 1825 vracel z Liberce, kde byl v učení na kováře, za rodiči do Hejnic. Na tomto místě ho přepadl a k smrti ubil útočník, jehož se nikdy nepodařilo vypátrat. Na místě byl vztyčen pomník označovaný „[[U zabitého mládence]]“ či „Zabitý mládenec“, jenž se řadí mezi nejstarší v Jizerských horách.{{Citace monografie [1714] => | příjmení = Nevrlý [1715] => | jméno = Miloslav [1716] => | odkaz na autora = Miloslav Nevrlý [1717] => | titul = Kniha o Jizerských horách [1718] => | vydavatel = Severočeské nakladatelství [1719] => | místo = Ústí nad Labem [1720] => | rok = 1981 [1721] => | vydání = 2 [1722] => | počet stran = 363 [1723] => | kapitola = Zabitý mládenec [1724] => | strany = 95 [1725] => }} [1726] => [1727] => Další cesta je pojmenována Nová a přivádí sem z Liberce poutníky přes masiv Jizerských hor. Také její trasa je v mapách značena modrou turistickou značkou. Vznikla pravděpodobně v 18. století.{{Citace monografie [1728] => | příjmení = Nevrlý [1729] => | jméno = Miloslav [1730] => | odkaz na autora = Miloslav Nevrlý [1731] => | titul = Kniha o Jizerských horách [1732] => | vydavatel = Severočeské nakladatelství [1733] => | místo = Ústí nad Labem [1734] => | rok = 1981 [1735] => | vydání = 2 [1736] => | počet stran = 363 [1737] => | kapitola = O hejnickém obrázku a sličné paní [1738] => | strany = 328 [1739] => }} Poslední z cest, Slezská, sem vedla ze [[Slezsko|Slezska]], přes [[Nové Město pod Smrkem]], [[Ludvíkov pod Smrkem]] a Lázně Libverdu, kde se poutníci občerstvovali zdejší léčivou kyselkou.{{Citace elektronické monografie [1740] => | autor = Floresiensis [1741] => | titul = Nejstarší historie [1742] => | url = http://www.laznelibverda.cz/cs/informace-o-obci/historie-obce/nejstarsi-historie.html [1743] => | datum vydání = 2007-02-07 [1744] => | datum přístupu = 2014-02-06 [1745] => | vydavatel = Obecní úřad [1746] => | místo = Lázně Libverda [1747] => }} Tato cesta po druhé světové válce zanikla. [1748] => [1749] => == Společnost == [1750] => === Školství === [1751] => [[Soubor:Hejnice, základní škola.jpg|náhled|vlevo|Objekt místní školy|alt=Světlá zděná třípodlažní budova školy. Před ní silnice, kterou od školy odděluje stromořadí vzrostlých listnatých stromů vyšších, než je budova škola. Při okraji silnice stojí žlutý bagr značky JCB.]] [1752] => V Hejnicích je [[Základní škola|základní devítiletá škola]]. Sídlí ve třech sousedících budovách situovaných u Lázeňské ulice ve středu města, severovýchodním směrem od zdejší železniční zastávky. Dvě z těchto budov jsou určeny pro výuku prvního stupně a nacházejí se v nich také specializované učebny žáků druhého stupně. Jejich kmenové třídy jsou ale umístěny v poslední ze školních budov.{{Citace monografie [1753] => | příjmení = Kašpar [1754] => | jméno = Jan [1755] => | titul = Zpráva o činnosti školy za školní rok 2011/2012 [1756] => | url = http://www.zshejnice.cz/files/uploaded/UserFiles/vyrzpr/V%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD%20%20zpr%C3%A1va%202012.doc [1757] => | vydavatel = Základní škola a mateřská škola [1758] => | místo = Hejnice [1759] => | rok = 2012 [1760] => | počet stran = 11 [1761] => | kapitola = Základní charakteristika školy [1762] => | strany = 2 [1763] => }}{{Nedostupný zdroj}} Ke své výuce mají žáci k dispozici dvě tělocvičny, venkovní hřiště a také sportovní areál s umělou horolezeckou stěnou. Ve škole je také vybavená keramická dílna. Vedle výuky škola pořádá i sportovní akce například v aerobiku či lezení na umělé stěně, které jsou určené dospělým a jejich dětem.{{Citace elektronické monografie [1764] => | titul = O naší škole [1765] => | url = https://www.zshejnice.cz/o-nasi-skole [1766] => | datum vydání = 2019 [1767] => | datum přístupu = 2019-06-22 [1768] => | vydavatel = Základní škola a mateřská škola [1769] => | místo = Hejnice [1770] => }} [1771] => [1772] => Předškolní děti mohou navštěvovat některou ze tří [[Mateřská škola|mateřských škol]], které se na území města nacházejí. Největší z nich, o kapacitě 70 dětí, je u místního městského úřadu v Nádražní ulici v objektu číslo popisné 65. Druhá ze školek stojí v parku u Lázeňské ulice. Od areálu základní školy ji odděluje [[Železniční trať Raspenava – Bílý Potok pod Smrkem|železniční trať z Raspenavy do Bílého Potoka]]. Do této školky může chodit maximálně 48 dětí. Poslední z mateřských škol se nachází ve Ferdinandově, a sice v domě číslo popisné 64, a disponuje kapacitou 20 míst.{{Citace elektronické monografie [1773] => | titul = Výpis z rejstříku škol a školských zařízení [1774] => | url = http://rejskol.msmt.cz/VREJSablony/VypisSkolyAZarizeni.aspx?typ=platny&idKTisku=71e3b063-5f28-4038-889d-7b4d717f67ed [1775] => | datum vydání = 2013-12-17 [1776] => | datum přístupu = 2013-12-17 [1777] => | vydavatel = Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky [1778] => | místo = Praha [1779] => }}{{Nedostupný zdroj}} [1780] => [1781] => Ve městě byla od roku 1949 střední škola lesnická. Ta byla samostatnou školou až do konce března 2007. Na počátku dubna toho roku se sloučila se Střední školou hospodářskou z Frýdlantu, čímž vznikla „Střední škola hospodářská a lesnická Frýdlant“.{{Citace elektronické monografie [1782] => | titul = Charakteristika školy [1783] => | url = http://www.sshlfrydlant.cz/charakteristika/ [1784] => | datum přístupu = 2013-12-17 [1785] => | vydavatel = Střední škola hospodářská a lesnická [1786] => | místo = Frýdlant [1787] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150205150235/http://www.sshlfrydlant.cz/charakteristika/ [1788] => | datum archivace = 2015-02-05 [1789] => | nedostupné = ano [1790] => }} V Hejnicích (v areálu nacházejícím se severně od zdejší železniční zastávky) vzniklá škola vyučovala obory zaměřené na [[Ekologie|ekologii]],{{Citace elektronické monografie [1791] => | titul = Obory s maturitní zkouškou M – čtyřleté [1792] => | url = http://www.sshlfrydlant.cz/obory-s-maturitni-zkouskou/ [1793] => | datum přístupu = 2019-06-22 [1794] => | vydavatel = Střední škola hospodářská a lesnická, pracoviště Hejnice [1795] => | místo = Frýdlant [1796] => }} [[Lesnictví|zpracování dřeva]] a na [[zahradnictví]].{{Citace elektronické monografie [1797] => | titul = Obory s výučním listem H – tříleté [1798] => | url = http://www.sshlfrydlant.cz/obory-s-vyucnim-listem/ [1799] => | datum přístupu = 2019-06-22 [1800] => | vydavatel = Střední škola hospodářská a lesnická, pracoviště Hejnice [1801] => | místo = Frýdlant [1802] => }} Škola pořádala soutěže v práci s [[Řetězová pila|motorovou pilou]] nazvané „Hejnický dřevorubec“{{Citace elektronické monografie [1803] => | titul = Hejnický dřevorubec [1804] => | url = http://www.sshlfrydlant.cz/wp-content/uploads/2018/06/Drevorubec.pdf [1805] => | datum přístupu = 2019-06-22 [1806] => | vydavatel = Střední škola hospodářská a lesnická, pracoviště Hejnice [1807] => | místo = Frýdlant [1808] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190622090516/http://www.sshlfrydlant.cz/wp-content/uploads/2018/06/Drevorubec.pdf [1809] => | datum archivace = 2019-06-22 [1810] => | nedostupné = ano [1811] => }} a od roku 2002 provozovala v areálu školy [[Naučná stezka|naučnou stezku]] zaměřenou na poznávání lesa a přírody.{{Citace elektronické monografie [1812] => | titul = Naučná stezka [1813] => | url = http://www.sshlfrydlant.cz/wp-content/uploads/2018/06/Naucna_stezka.pdf [1814] => | datum přístupu = 2019-06-22 [1815] => | vydavatel = Střední škola hospodářská a lesnická, pracoviště Hejnice [1816] => | místo = Frýdlant [1817] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190622090457/http://www.sshlfrydlant.cz/wp-content/uploads/2018/06/Naucna_stezka.pdf [1818] => | datum archivace = 2019-06-22 [1819] => | nedostupné = ano [1820] => }} Poté areál odkoupila [[Jednota bratrská]] a počínaje zářím 2021 je v objektu otevřena [[Střední škola pedagogická a sociálně právní a střední zdravotnická škola Jana Blahoslava]].{{Citace elektronického periodika [1821] => | příjmení = Vodseďálek [1822] => | jméno = Petr [1823] => | titul = Deník na návštěvě: V Hejnicích otevřou dvě nové školy, jedna bude církevní [1824] => | periodikum = Deník [1825] => | odkaz na periodikum = Deník (regionální noviny) [1826] => | datum vydání = 2021-01-29 [1827] => | datum přístupu = 2022-02-16 [1828] => | url = https://liberecky.denik.cz/zpravy_region/denik-na-navsteve-v-hejnicich-otevrou-dve-nove-skoly-jedna-bude-cirkevni-2021012.html [1829] => }} [1830] => [1831] => Od roku 1946 působila ve městě také Základní odborná škola československého textilního průmyslu. Určena byla pro šedesát studentů. Činnost školy skončila po roce 1990 a na konci 90. let 20. století se její objekty přestavěly na byty. [1832] => [1833] => === Kultura === [1834] => Ve městě jsou dvě [[Kino|kina]]. Jedno je klasické, v budově v sousedství klášterní zahrady, a druhé je [[Letní kino|letní]] v areálu koupaliště. Na začátku druhé dekády 21. století bylo nutné klasické kino modernizovat ([[Digitalizace signálu|digitalizovat]]).{{#tag:ref|V roce 2012 skončila výroba a distribuce filmů na 35milimetrovém pásu. Aby kino mohlo i nadále vysílat nově natočené snímky a nebylo odkázané pouze na filmy pro pamětníky, muselo se vybavit digitálním projektorem, který nové filmy dokáže promítat.{{Citace elektronického periodika [1835] => | příjmení = Trdla [1836] => | jméno = Martin [1837] => | příjmení2 = Horáček [1838] => | jméno2 = Aleš [1839] => | titul = Hejnice nemají na digitalizaci kina, tak zkusí štěstí ve sportce [1840] => | periodikum = iDNES.cz [1841] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [1842] => | datum vydání = 2012-02-22 [1843] => | datum přístupu = 2013-07-14 [1844] => | url = http://sazeni.idnes.cz/hejnice-nemaji-na-digitalizaci-kina-tak-zkusi-stesti-ve-sportce-ps1-/sazeni.aspx?c=A120222_1737169_liberec-zpravy_alh [1845] => }} [1846] => | group = "p" [1847] => }} Protože však město na ni nemělo dostatek finančních prostředků (cca 2,5 milionu), zkoušelo peníze získat výhrou ve [[Sportka|Sportce]] (na sázky se skládali návštěvníci kina, kteří měli také možnost stanovit tipovaná čísla na sázecím tiketu). Město sice peníze nevyhrálo, ale upozornilo tak na problém a podařilo se mu polovinu potřebné částky získat z různých dotací a zbylou část doplatilo ze svého.{{Citace elektronické monografie [1848] => | příjmení = Pokorná [1849] => | jméno = Lucie [1850] => | titul = Hejničtí ve Sportce sice nevyhráli, kino ale zachránili [1851] => | url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/183020-hejnicti-ve-sportce-sice-nevyhrali-kino-ale-zachranili/ [1852] => | datum vydání = 2012-06-21 [1853] => | datum přístupu = 2013-07-14 [1854] => | vydavatel = Česká televize [1855] => | místo = Praha [1856] => }} V kině se vedle filmů promítají také přímé přenosy vybraných zápasů vrcholných reprezentačních akcí v [[Lední hokej|ledním hokeji]] ([[Lední hokej na olympijských hrách|olympijských her]] a [[Mistrovství světa v ledním hokeji|mistrovství světa]]).{{Citace elektronického periodika [1857] => | titul = Horké noci v hejnickém kině. Narváno [1858] => | periodikum = E15 [1859] => | odkaz na periodikum = E15 [1860] => | datum vydání = [1861] => | datum aktualizace = [1862] => | datum přístupu = 2019-06-22 [1863] => | url = https://www.e15.cz/magazin/horke-noci-v-hejnickem-kine-narvano-850482 [1864] => }}{{Citace elektronické monografie [1865] => | titul = Kino – MS v hokeji ČR × Švédsko [1866] => | url = http://www.mestohejnice.cz/redakce/index.php?akc=28854&subakce=akce&zca=detajl&xuser=&lanG=cs [1867] => | datum přístupu = 2013-07-14 [1868] => | vydavatel = Kino Hejnice [1869] => | místo = Hejnice [1870] => }} [1871] => [1872] => [[Soubor:Hejnice, zástavba.jpg|náhled|Zástavba v hejnické Jizerské ulici (v domě uprostřed se štítem sídlí horolezecké muzeum)|alt=Pohled přes travnatou plochu na patrové domy stojící v řadě a mající mezi sebou proluky. Před domy vede vozovka a nad nimi je modré nebe s bílými mraky.]] [1873] => Ve městě je v domě čp. 253 otevřeno Hejnické muzeum horolezectví v Jizerských horách. Jsou v něm vystaveny pomůcky a potřeby horolezců, které doplňují profily významných lezců z regionu (například [[Josef Čihula|Josefa Čihuly]]).{{Citace elektronického periodika [1874] => | příjmení = Petrášková [1875] => | jméno = Martina [1876] => | titul = Oteplováky z larisy a domácí cepín. Skvosty Hejnického muzea horolezectví [1877] => | periodikum = Deník [1878] => | odkaz na periodikum = Deník (regionální noviny) [1879] => | datum vydání = 2013-07-07 [1880] => | datum přístupu = 2013-09-04 [1881] => | url = http://www.denik.cz/liberecky-kraj/oteplovaky-z-larisy-a-domaci-cepin-skvosty-muzea-horolezectvi-20130702-hp81.html [1882] => }} Ve Ferdinandově u domu čp. 62 je zas otevřeno [[arboretum Josefa Eberta]].{{Citace elektronického periodika [1883] => | příjmení = Hušek [1884] => | jméno = Jiří [1885] => | titul = Jizerské hory: Reportáž – Dva zapomenuté smrčky, omoriky… [1886] => | periodikum = Krkonoše–Jizerské hory [1887] => | odkaz na periodikum = Krkonoše – Jizerské hory [1888] => | datum vydání = 2004-08 [1889] => | datum přístupu = 2018-08-26 [1890] => | url = http://krkonose.krnap.cz/apex/f?p=104:4:::NO:RP,4:P4_ID,P4_CP:2004-08-30,7 [1891] => | issn = 1214-9381 [1892] => }} [1893] => [1894] => V objektu mateřské školy v Nádražní ulici je umístěna místní knihovna.{{Citace elektronické monografie [1895] => | titul = Kontakty [1896] => | url = http://knihovnahejnice.webk.cz/pages/kontakty.html [1897] => | datum vydání = 2013-12-23 [1898] => | datum přístupu = 2013-12-28 [1899] => | vydavatel = Městská knihovna [1900] => | místo = Hejnice [1901] => }} Ke konci roku 2010 čítal knihovní fond 14,5 tisíce knihovních jednotek a do knihovny chodilo celkem 226 registrovaných čtenářů. K tomu samému roku byly v knihovně občanům k dispozici tři počítače s přístupem na internet.{{Citace elektronické monografie [1902] => | příjmení = Sokolová [1903] => | jméno = Kristína [1904] => | titul = Z historie hejnické knihovny [1905] => | url = http://knihovnahejnice.webk.cz/pages/o-knihovne.html [1906] => | datum vydání = 2013-12-23 [1907] => | datum přístupu = 2013-12-28 [1908] => | vydavatel = Městská knihovna [1909] => | místo = Hejnice [1910] => }} Vedle půjčování knih probíhají v prostorách knihovny také společenské akce například pro prvňáčky či u příležitosti lidových svátků ([[masopust]], [[Velikonoce]] a další).{{Citace elektronické monografie [1911] => | titul = Akce [1912] => | url = http://knihovnahejnice.webk.cz/pages/akce.html [1913] => | datum vydání = 2013-12-23 [1914] => | datum přístupu = 2013-12-28 [1915] => | vydavatel = Městská knihovna [1916] => | místo = Hejnice [1917] => }} [1918] => [1919] => Počátkem měsíce července se ve městě u příležitosti výročí vysvěcení zdejšího kostela konají [[Hejnické slavnosti]], jež navazují na tradiční Hejnickou pouť. Jejich součástí jsou výstavy fotografií zachycujících místní historii, projížďky historickým autobusem, ohňostroj či vystoupení například kapely [[Kryštof (hudební skupina)|Kryštof]], [[Václav Neckář|Václava Neckáře]]{{Citace elektronického periodika [1920] => | příjmení = Prošková [1921] => | jméno = Romana [1922] => | titul = Hejnické slavnosti nezklamaly [1923] => | periodikum = Liberecký Deník [1924] => | odkaz na periodikum = Deník (regionální noviny) [1925] => | datum vydání = 2013-07-08 [1926] => | datum přístupu = 2013-12-29 [1927] => | url = http://liberecky.denik.cz/zpravy_region/hejnicke-slavnosti-nezklamaly-20130708.html [1928] => }} či [[Tomáš Klus|Tomáše Kluse]], [[Jiří Schmitzer|Jiřího Schmitzera]], případně [[Vladimír Mišík|Vladimíra Mišíka]] spolu s [[Etc...|ETC]].{{Citace elektronického periodika [1929] => | příjmení = Langrová [1930] => | jméno = Hana [1931] => | titul = Na slavnostech bude jarmark, koncerty i kino [1932] => | periodikum = Liberecký Deník [1933] => | odkaz na periodikum = Deník (regionální noviny) [1934] => | datum vydání = 2012-06-30 [1935] => | datum přístupu = 2013-12-29 [1936] => | url = http://liberecky.denik.cz/kultura_region/na-slavnostech-bude-jarmark-koncerty-i-kino-20120630.html [1937] => }} Pravidelně během letních prázdnin a podzimu se v kostele koná seriál varhanních koncertů. Na nich vystupují jak sóloví hráči, tak také celá hudební tělesa. Mezi účinkujícími například byli varhanice [[Jiřina Pokorná]], trumpetista a člen [[Česká filharmonie|České filharmonie]] [[Miroslav Kejmar]]{{Citace elektronického periodika [1938] => | titul = Koncertům varhanní a duchovní hudby v Hejnicích se daří [1939] => | periodikum = Liberecký Deník [1940] => | odkaz na periodikum = Deník (regionální noviny) [1941] => | datum vydání = 2007-07-02 [1942] => | datum přístupu = 2013-12-29 [1943] => | url = http://liberecky.denik.cz/kultura_region/0702-koncerty.html [1944] => }} či varhaníci [[Aleš Bárta (varhaník)|Aleš Bárta]] nebo [[Miloš Bok]].{{Citace elektronického periodika [1945] => | titul = Liberec: V Hejnicích se koná závěrečný koncert varhanní hudby [1946] => | periodikum = Liberecký Deník [1947] => | odkaz na periodikum = Deník (regionální noviny) [1948] => | datum vydání = 2010-10-29 [1949] => | datum přístupu = 2013-12-29 [1950] => | url = http://liberecky.denik.cz/kratce/liberec-v-hejnicich-se-kona-zaverecny-koncert-varhanni-hudby-764383.html [1951] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20131230232519/http://liberecky.denik.cz/kratce/liberec-v-hejnicich-se-kona-zaverecny-koncert-varhanni-hudby-764383.html [1952] => | datum archivace = 2013-12-30 [1953] => | nedostupné = ano [1954] => }} Přelom měsíců září a říjen tradičně patří festivalu [[Trampská hudba|trampských]] a [[folk]]ových skupin [[Jizerská nota]].{{Citace elektronického periodika [1955] => | příjmení = Dobeš [1956] => | jméno = Roman [1957] => | titul = Jizerská nota v Hejnicích zazní letos po třicáté [1958] => | periodikum = Jablonecký Deník [1959] => | odkaz na periodikum = Deník (regionální noviny) [1960] => | datum vydání = 2010-09-24 [1961] => | datum přístupu = 2019-06-22 [1962] => | url = https://jablonecky.denik.cz/kultura_region/jizerska-nota-v-hejnicich-zazni-letos-po-tricate.html [1963] => }} [1964] => [1965] => === Sport === [1966] => {{Cyklotrasy [1967] => | sídlo = Hejnice [1968] => }} [1969] => {{Cyklotrasy položka [1970] => | číslo = 3006 [1971] => | znázev = Stráž nad Nisou [1972] => | zzobraz = Stráž nad Nisou [1973] => | donázev = Filipovka [1974] => | dozobraz = Filipovka [1975] => }} [1976] => {{Cyklotrasy položka [1977] => | číslo = 3016 [1978] => | znázev = Andělka (Višňová) [1979] => | zzobraz = Andělka [1980] => | donázev = Smědava [1981] => | dozobraz = Smědava [1982] => }} [1983] => {{Cyklotrasy pata}} [1984] => Po jižním břehu řeky Smědé přichází do města od Raspenavy cyklistická trasa číslo [[Cyklistická trasa 3016|3016]]. Ta se západně od kostela spojí s cyklotrasou číslo [[Cyklistická trasa 3006|3006]] vedoucí sem z Ferdinandova a obě spolu následně pokračují kolem kostela a dále Klášterní ulicí na křižovatku u Riedlovy vily. Odtud se po komunikaci Jizerské ulici vrací ke kostelu a dále po ulici Petra Bezruče až k Dělnickému domu, kde se od trasy 3016 (vedoucí i nadále po silnici II/290) oddělí trasa 3006, jež stoupá k místní skládce odpadu a následně do Lázní Libverdy.{{Citace elektronické monografie [1985] => | příjmení = Raich [1986] => | jméno = Karel [1987] => | titul = Cyklotrasa č. 3006 Stráž nad Nisou – Filipovka [1988] => | url = http://www.mikroregion-bojkovsko.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=136400 [1989] => | datum vydání = 2008-01-13 [1990] => | datum přístupu = 2013-09-04 [1991] => | vydavatel = Asociace turistických regionů České republiky [1992] => | místo = Praha [1993] => }}{{Citace elektronické monografie [1994] => | příjmení = Raich [1995] => | jméno = Karel [1996] => | titul = Cyklotrasa č. 3016 Andělka, hraniční přechod – Smědava [1997] => | url = http://www.mikroregion-bojkovsko.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=136410 [1998] => | datum vydání = 2008-01-14 [1999] => | datum přístupu = 2013-09-04 [2000] => | vydavatel = Asociace turistických regionů České republiky [2001] => | místo = Praha [2002] => }} [2003] => [2004] => [[Soubor:Singltrek pod Smrkem - 2.jpg|náhled|vlevo|Trať singltreku|alt=Trať singltreku vedoucí lesem mezi stromy.]] [2005] => Severně od kostela se nachází rozcestník značených turistických tras pojmenovaný „Hejnice–kostel“. Východním směrem odtud vede žlutě značená turistická trasa na rozcestí „U Liščí chaty“ nacházející se jižně od Bílého Potoka. Jižním směrem od hejnického kostela vede červená trasa na vrch Ořešník, jihozápadním směrem zeleně značená trasa do Ferdinandova (na tamní rozcestí pojmenované „Ferdinandov“), západním směrem pak modrá trasa do Lužce na stejnojmenné rozcestí a severním směrem opět červená přes rozcestí „Hejnice – železniční stanice“ nacházející se u železniční zastávky pokračující dále do Lázní Libverdy ke stejnojmennému rozcestí. Z rozcestí u železniční zastávky navíc vychází modrá trasa směrem do Bílého Potoka vedoucí podél železniční tratě. Na rozcestí ve Ferdinandově přichází od Hejnic zmíněná zelená značka, která odtud dále pokračuje podél [[Černý Štolpich|Černého Štolpichu]] na rozcestí „Pod vodopády“. Z ferdinandovského rozcestí vychází také modře značená trasa stoupající podél [[Bílý Štolpich|Bílého Štolpichu]] až k rozcestí „Malý Štolpich – vodopád“. Jižně od Ferdinandova po severních svazích Jizerských hor je vedena naučná stezka [[Viničná cesta]].{{Citace elektronické monografie [2006] => | titul = Naučná stezka Viničná cesta [2007] => | url = http://www.liberecky-kraj.cz/dr-cs/4573-naucna-stezka-vinicna-cesta.html [2008] => | datum vydání = 2011 [2009] => | datum přístupu = 2013-09-04 [2010] => | vydavatel = Krajský úřad Libereckého kraje [2011] => | místo = Liberec [2012] => }} [2013] => [2014] => Místní příznivci fotbalu se sdružují ve zdejším klubu [[FK Hejnice]]. Soutěžní zápasy v barvách klubu hraje celkem pět mužstev (přípravka, žáci, dorost a muži A a B).{{Citace elektronické monografie [2015] => | titul = Historie klubu [2016] => | url = https://fkhejnice.cz/historie-klubu/ [2017] => | datum přístupu = 2019-06-22 [2018] => | vydavatel = FK Hejnice [2019] => | místo = Hejnice [2020] => }} První mužstvo mužů nastupuje v [[I. A třída Libereckého kraje|krajské 1. A třídě]].{{Citace elektronické monografie [2021] => | titul = Muži A [2022] => | url = https://fkhejnice.cz/muzi/ [2023] => | datum přístupu = 2019-06-22 [2024] => | vydavatel = FK Hejnice [2025] => | místo = Hejnice [2026] => }}{{Citace elektronického periodika [2027] => | příjmení = Cihlář [2028] => | jméno = Miloslav [2029] => | titul = Do I. A třídy jdou Rynoltice, Bílý Kostel postupuje do I. B třídy! [2030] => | periodikum = Liberecký Deník [2031] => | odkaz na periodikum = Deník (regionální noviny) [2032] => | datum vydání = 2013-06-26 [2033] => | datum přístupu = 2013-12-18 [2034] => | url = http://liberecky.denik.cz/fotbal_region/do-i-a-tridy-jdou-rynoltice-i-ruprechtice-bily-kostel-postupuje-do-i-b-tridy-201.html [2035] => }} [2036] => [2037] => Ve městě působí také oddíl horolezců. Trénují buď přímo v Jizerských horách a nebo na dvou umělých stěnách, jež jsou ve městě k dispozici. Od roku 1990{{Citace elektronického periodika [2038] => | příjmení = Kašpar [2039] => | jméno = Jan [2040] => | titul = Silvestrovské Hejnice pojedenácté… [2041] => | periodikum = České noviny [2042] => | odkaz na periodikum = Česká tisková kancelář [2043] => | datum vydání = 200-12-31 [2044] => | datum aktualizace = 2003-09-09 [2045] => | datum přístupu = 2014-01-03 [2046] => | url = http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/silvestrovske-hejnice-pojedenacte/7340 [2047] => | issn = 213-5003 [2048] => }} pravidelně závěrem roku pořádají „Silvestrovské závody“, jež se řadí k nejstarším závodům v České republice.{{Citace elektronické monografie [2049] => | titul = Horolezecký oddíl Hejnice [2050] => | url = http://horohejnice.webzdarma.cz/ [2051] => | datum aktualizace = 2013-11-26 [2052] => | datum přístupu = 2013-12-18 [2053] => | vydavatel = Horolezecký oddíl Hejnice [2054] => | místo = Hejnice [2055] => }} Zájemcům o [[fitness]] a [[Kulturistika|kulturistiku]] je k dispozici zdejší centrum Mina.{{Citace elektronické monografie [2056] => | titul = Fitness Mina [2057] => | url = http://web.quick.cz/fitness-mina/ [2058] => | datum přístupu = 2013-12-27 [2059] => | vydavatel = Fitness Mina [2060] => | místo = Hejnice [2061] => }} Činná je ve městě také místní organizace [[Klub českých turistů|Klubu českých turistů]]. Její členové pravidelně každým rokem pořádají [[Putování po stopách Železné koruny]],{{#tag:ref|Název je odvozen od románu ''[[Železná koruna]]'', jehož autorem je [[Václav Kaplický]], který pobýval v blízké osadě [[Peklo (Raspenava)|Peklo]], dnes součásti [[Raspenava|Raspenavy]]. V románu jsou popsány osudy kováře [[Andreas Stelzig|Ondřeje Stelziga]], který vedl zdejší selské bouře a pocházel z další obce ve [[Frýdlantský výběžek|Frýdlantském výběžku]] – z [[Dolní Řasnice]], kde dodnes existuje jeho kovárna.{{Citace elektronického periodika [2062] => | příjmení = Mazánková [2063] => | jméno = Šárka [2064] => | titul = Putování po stopách Železné koruny [2065] => | periodikum = Krkonoše – Jizerské hory [2066] => | odkaz na periodikum = Krkonoše – Jizerské hory [2067] => | rok = 2012 [2068] => | číslo = 10 [2069] => | strany = 30–31 [2070] => | datum přístupu = 2013-12-27 [2071] => | url = http://krkonose.krnap.cz/apex/f?p=104:4:::NO:RP,4:P4_ID,P4_CP:2012-10-23,7 [2072] => | issn = 1214-9381 [2073] => }} [2074] => | group = "p" [2075] => }} jehož první ročník se uskutečnil roku 1973. Vedle několika pěších tras o různých délkách jsou od roku 1995 její součástí také trasy pro cyklisty. [2076] => [2077] => Cyklisté mohou využívat trasy [[Singltrek pod Smrkem|Singltreku pod Smrkem]], které se rozkládají severně od města{{Citace monografie [2078] => | titul = Singltrek pod Smrkem – mapa [2079] => | url = http://www.singltrekpodsmrkem.cz/wp-content/uploads/2013/01/sps_mapa_2013_1.pdf [2080] => | vydavatel = Singltrek pod Smrkem [2081] => | místo = Nové Město pod Smrkem [2082] => | rok = 2013 [2083] => | počet stran = 1 [2084] => }} a během zimních měsíců provozuje [[Svazek obcí SMRK]], jehož ale Hejnice nejsou členem,{{Citace monografie [2085] => | příjmení = Smutný [2086] => | jméno = Pavel [2087] => | příjmení2 = Ramzer [2088] => | jméno2 = Dan [2089] => | odkaz na autora2 = Dan Ramzer [2090] => | příjmení3 = Pospíšil [2091] => | jméno3 = Jan [2092] => | titul = Stanovy Svazku obcí SMRK [2093] => | url = http://www.sosmrk.nmps.cz/stanovy_SO_SMRK.pdf [2094] => | vydavatel = Svazek obcí SMRK [2095] => | místo = Nové Město pod Smrkem [2096] => | rok = 2007 [2097] => | počet stran = 9 [2098] => | kapitola = Identifikace Svazku obcí [2099] => | typ kapitoly = článek [2100] => | strany = 2 [2101] => | datum přístupu = 2013-12-27 [2102] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200611163507/http://www.sosmrk.nmps.cz/stanovy_SO_SMRK.pdf [2103] => | datum archivace = 2020-06-11 [2104] => | nedostupné = ano [2105] => }} {{Wayback|url=http://www.sosmrk.nmps.cz/stanovy_SO_SMRK.pdf |date=20200611163507 }} v okolí Nového Města pod Smrkem lyžařské okruhy nazvané [[Stopy pod Smrkem]] (dříve ''Stopy NMpS''),{{Citace elektronické monografie [2106] => | titul = Přihlásili jsme nový projekt do programu O2 Think Big! [2107] => | url = http://www.stopypodsmrkem.cz/index.php/using-joomla/extensions/components/content-component/article-categories/108-prihlasili-jsme-novy-projekt-do-programu-o2-think-big [2108] => | datum vydání = 2013-12-21 [2109] => | datum přístupu = 2013-12-27 [2110] => | vydavatel = Stopy pod Smrkem [2111] => | místo = Nové Město pod Smrkem [2112] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20131227173724/http://www.stopypodsmrkem.cz/index.php/using-joomla/extensions/components/content-component/article-categories/108-prihlasili-jsme-novy-projekt-do-programu-o2-think-big [2113] => | datum archivace = 2013-12-27 [2114] => | nedostupné = ano [2115] => }} jejíž některé trasy zasahují až k Hejnicím.{{Citace elektronického periodika [2116] => | příjmení = Šebelka [2117] => | jméno = Jan [2118] => | titul = Běžkování v Libereckém kraji vylepší ostřejší stopy a rolby s navigací [2119] => | periodikum = iDNES.cz [2120] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [2121] => | datum vydání = 2013-12-11 [2122] => | datum přístupu = 2013-12-27 [2123] => | url = http://liberec.idnes.cz/novinky-pro-bezkare-v-libereckem-kraji-dyf-/liberec-zpravy.aspx?c=A131211_123151_liberec-zpravy_tm [2124] => }} [2125] => [2126] => == Pamětihodnosti == [2127] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v okrese Liberec#Hejnice}} [2128] => Vedle přírodních památek se v Hejnicích nacházejí také kulturně-historické pamětihodnosti. Vedle místních kulturních památek jsou to též nezemědělské roubené domy, jež mívají [[Hrázděné zdivo|hrázděné]] patro a [[Mansarda|mansardové]] střechy, či objekty z přelomu 19. a 20. století.{{Citace monografie [2129] => | příjmení = Kuča [2130] => | jméno = Karel [2131] => | odkaz na autora = Karel Kuča [2132] => | titul = Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku [2133] => | ilustrátoři = znaky Lubomír Zeman [2134] => | další = [2135] => | vydání = 1 [2136] => | vydavatel = Libri [2137] => | místo = Praha [2138] => | rok = 1997 [2139] => | počet stran = 938 [2140] => | kapitola = Hejnice [2141] => | typ kapitoly = heslo [2142] => | strany = 60 [2143] => | svazek = 2. [2144] => | typ svazku = díl [2145] => | isbn = 80-85983-14-1 [2146] => }} [2147] => [2148] => === Klášter s poutním kostelem === [2149] => [[Soubor:Hejnice bazilika 03.JPG|náhled|vlevo|Prostor před poutním kostelem|alt=Kamenná zídka, před níž stojí kašna. V pozadí kostel Nanebevzetí Panny Marie a vlevo je patrný objekt kláštera.]] [2150] => Nejvýznamnější místní pamětihodností je [[Františkánský klášter (Hejnice)|františkánský klášter]] s poutním [[Kostel Navštívení Panny Marie (Hejnice)|kostelem Navštívení Panny Marie]],{{MonumNet [2151] => | název = Klášter s kostelem Navštívení Panny Marie, Mariánský sloup, sochy 4 světců, socha Panny Marie, s omezením: bez prodejních stánků a části zahrady [2152] => | ID = 159322 [2153] => | datum = 2013-12-28 [2154] => }} který byl roku 2018 prohlášen za [[Národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památku]].{{Citace elektronického periodika [2155] => | příjmení = Mikulička [2156] => | jméno = Jan [2157] => | titul = Dílo se završilo, poutní chrám v Hejnicích je národní kulturní památkou [2158] => | periodikum = iDNES.cz [2159] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [2160] => | datum vydání = 2018-02-07 [2161] => | datum přístupu = 2019-03-10 [2162] => | url = https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/chram-poutni-bazilika-hejnice-kulturni-pamatka.A180207_100818_liberec-zpravy_jape [2163] => }}Čtyřkřídlý patrový klášter se nachází severně od chrámu. Jeho vnější zdi jsou pokryty jednoduchou fasádou a kolem oken se již nedochovalo kamenné ostění. Prostor na severní straně před objektem tvoří zahrada v parkové úpravě. Prostranství západně od kláštera vymezené dále na jižní straně kostelem a na západní straně ohradní zdí (na břehu řeky Smědé) je ze severní strany uzavřeno zídkou se dvěma brankami, jež se nacházejí po jejích stranách. U nich stojí sochy svatého Jakuba della Marca a Františka „Solaris“, dále svatého Jana Nepomuckého a svatého Václava. Všechny tyto čtyři sochy vytvořil v roce 1750 frýdlantský sochař A. Weber.Poche, s. 372 [2164] => [2165] => Při západní straně tohoto prostranství stojí obdélníková novobarokní kaple svatého Antonína. Před kostelem také stojí mariánský sloup z roku 1714, jehož poškozená socha byla přemístěna do ambitu zdejšího kláštera. Od silnice číslo III/29016 vedou jižním směrem k prostoru před kostelem dvě cesty. Ty jsou lemovány zděnými poutnickými stánky zbudovanými roku 1834. [2166] => [2167] => U domu číslo popisné 73 stojí obdélníková barokní kaple z první poloviny 18. století, jejíž průčelí je členěno [[pilastr]]y a ukončeno římsou. Její vnitřek je sklenut [[Placka (klenba)|plackou]]. Před ní se nachází socha svatého Jana Nepomuckého, do níž je vytesán [[chronogram]] 1727. [2168] => [2169] => === Boží muka === [2170] => [[Soubor:Hejnice boží muka.JPG|náhled|upright|Pískovcová boží muka|alt=Pískovcová boží muka stojící u chodníku. Patka muk má tvar kvádru, dřík je vytvarován do podoby protáhlé kuželky. Hlavice má tvar domku s nikami a křížem na střeše]] [2171] => Při silnici číslo II/290 poblíž domu číslo popisné 175 stojí [[Kulturní památka (Česko)|památkově chráněná]]{{MonumNet [2172] => | název = Boží muka [2173] => | ID = 158694 [2174] => | datum = 2013-12-28 [2175] => }} kapličková boží muka z roku 1673, čímž se řadí mezi nejstarší hmotné památky na území města.{{Citace elektronického periodika [2176] => | příjmení = Heinzl [2177] => | jméno = Jan [2178] => | titul = Osudy památek – Boží muka v Hejnicích [2179] => | periodikum = Krkonoše – Jizerské hory [2180] => | odkaz na periodikum = Krkonoše – Jizerské hory [2181] => | rok = 2011 [2182] => | číslo = 5 [2183] => | strany = 35 [2184] => | datum přístupu = 2019-06-22 [2185] => | url = http://krkonose.krnap.cz/apex/f?p=104:4:::NO:RP,4:P4_ID,P4_CP:2011-05-24,7 [2186] => | issn = 1214-9381 [2187] => }} Skulpturu pravděpodobně nechala vystavět Marie Anděla z Nouncle, roz. [[Lamottové z Frintropu|Lamotte z Frintropu]], jejíž rod na Frýdlantsku vlastnil [[Léno|lenní]] statky v [[Boleslav (Černousy)|Boleslavi]] a v [[Poustka (Višňová)|Poustce]]. Důvodem výstavby sloupu měla být její nemoc. Když byl sloup dokončen, absolvovala od něho podle písemných pramenů cestu po kolenou až ke kostelu (cca 0,5 kilometru), a tím se uzdravila. [2188] => [2189] => Boží muka dosahují výšky asi 4 metrů, vytvořena jsou z pískovce a mají podobu patky, dříku a hlavice, jež je ukončena křížem. Do hlavice je do dvou protilehlých nik vryt erb s letopočtem 1673. Je zde vytesán text upomínající na stavitelku (''{{Cizojazyčně|de|Maria Angela von Nanckl Wittib, geborne von Frintrop, genannt Lamotin}}'').{{Citace monografie [2190] => | příjmení = Ouhrabka [2191] => | jméno = Martin [2192] => | titul = Soupis nemovitých kulturních památek v Libereckém kraji: okres Liberec, A–Le [2193] => | vydavatel = Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště v Liberci [2194] => | místo = Liberec [2195] => | rok = 2010 [2196] => | počet stran = 274 [2197] => | kapitola = Boží muka [2198] => | strany = 135 [2199] => | isbn = 978-80-903934-2-4 [2200] => }} Podle Josefa Bennesche, autora hejnické kroniky z roku 1924, bývala v jedné ze čtyř nik dříve také schránka s mincemi a pamětním listem. Tuto niku měl překrývat obrázek s náboženskou tematikou a obdobný měl být i na protilehlé straně. Obrázky zachycovaly biblické motivy, a sice Krista na [[Olivová hora|Olivetské hoře]] a [[Panna Maria Sedmibolestná|Pannu Marii Bolestnou]]. [2201] => [2202] => Až do poloviny září roku 2006 stávala boží muka v chodníku Jizerské ulice. Avšak vlivem otřesů od postupně rostoucích [[Intenzita dopravy|intenzit dopravy]], [[eroze]] a také opomíjené údržby došlo k jejich puknutí a hrozilo tudíž zřícení. Proto byla muka odvezena k rekonstrukci, kterou zaplatil vlastník pozemku – Liberecký kraj. V polovině listopadu 2006 se skulptura vrátila zpět do Hejnic, jen je umístěna ve vzdálenosti asi dvou metrů od původní lokality. Na novém místě je tak lépe chráněna před otřesy vznikajícími od projíždějících automobilů. Během osazování na novém místě byl do prostoru mezi základ a patku sloupu vložen – dle rozhodnutí [[Národní památkový ústav|Národního památkového ústavu]] – zcela nový díl vyrobený z pískovce. [2203] => [2204] => === Most === [2205] => {{Podrobně|Silniční most (Hejnice)}} [2206] => [[Soubor:Hejnice, most (3).jpg|náhled|Kamenný most přes řeku Smědou|alt=Pohled na vozovku kamenného mostu přes řeku Smědou. Na masivním kamenném zábradlí vlevo stojí socha svatého Jana Nepomuckého, která sem byla umístěna v 90. letech 20. století.]] [2207] => Silnice spojující Hejnice s Ferdinandovem překračuje východně od kostela řeku Smědou přes památkově chráněný{{MonumNet [2208] => | název = Silniční most [2209] => | ID = 156436 [2210] => | datum = 2013-12-28 [2211] => }} barokní [[Silniční most (Hejnice)|kamenný most]] z 18. století. Údolí most překlenuje dvěma oblouky z lomového zdiva, které ovšem nemají stejné rozpětí (jeden 11,9 metru, druhý 5,3 metru). Délka mostu činí 21,4 metru a výška 12,5 metru. Na mostě se nachází socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1722, která však byla na most umístěna až v 90. letech 20. století. [2212] => [2213] => === Hotel Perun === [2214] => V místech, kde stávala hospoda U císaře rakouského, nechal F. J. Scholz postavit hotel o 25 pokojích. Pojmenoval ho Klášterní dvůr a slavnostně jej otevíral na Vánoce roku 1900. Objekt patřil k nejznámějším místním hotelům.Album starých pohlednic, s. 70 Nedlouho po otevření byl přejmenován na Císařův dvůr (Kaiserhof), potom podle svých majitelů na Sholz a následně Möller.{{Citace elektronické monografie [2215] => | příjmení = Janečková [2216] => | jméno = Markéta [2217] => | odkaz na autora = [2218] => | titul = Hotel Perun [2219] => | url = http://www.zanikleobce.cz/index.php?detail=1468351 [2220] => | datum vydání = 2013-12-30 [2221] => | datum aktualizace = [2222] => | datum přístupu = 2014-01-27 [2223] => | vydavatel = Zaniklé obce a objekty [2224] => }} Po roce 1945 se jeho název změnil na Praha a poté na Perun.Album starých pohlednic, s. 68 V restitucích po roce 1990 byl navrácen původním majitelům, kteří jej však prodali. Stavba ale vlivem zanedbání údržby ztrácela svůj reprezentativní vzhled a roku 1997 se její jižní stěna zřítila.{{Citace monografie [2225] => | příjmení = Kurtin [2226] => | jméno = Petr [2227] => | příjmení2 = Simm [2228] => | jméno2 = Otokar [2229] => | titul = Album starých pohlednic Jizerských hor [2230] => | vydavatel = Nakladatelství 555 [2231] => | místo = Liberec [2232] => | rok = 1998 [2233] => | počet stran = 156 [2234] => | kapitola = Hejnice a jejich okolí [2235] => | strany = 6 [2236] => | isbn = 80-902590-0-6 [2237] => | poznámka = [Dále jen Kurtin] [2238] => }} K úplnému zboření hotelu došlo až za dalších 13 let, v roce 2010.{{Citace elektronického periodika [2239] => | titul = Je rozhodnuto. Slavný Perun půjde k zemi! [2240] => | periodikum = Krkonošský Deník [2241] => | odkaz na periodikum = Deník (regionální noviny) [2242] => | datum vydání = 2010-04-24 [2243] => | datum přístupu = 2013-12-28 [2244] => | url = http://krkonossky.denik.cz/zpravy_region/je-rozhodnuto-slavny-perun-pujde-k-zemi201004230.html [2245] => }} [2246] => [2247] => == Osobnosti == [2248] => S městem jsou spjaty tyto osobnosti: [2249] => * [[Franz Karl Auersperg]] (1935–2008) – rakouský politik a odborář [2250] => * [[Heda Kaufmannová]] (1905–1981) – česká spisovatelka a překladatelka [2251] => * [[Wilhelm Klein]] (1850–1924) – klasický archeolog [2252] => * [[Hugo Franz Kirsch]] (1873–1961) – sochař, keramik [2253] => * [[Jürgen Kocka]] (* 1941) – německý historik [2254] => * [[Katharina Matzová]] (1930–2021) – německá divadelní a filmová herečka [2255] => * [[Miloš Raban]] (1948–2011) – katolický kněz, pedagog, teolog [2256] => * [[Josef Riedel]] (1816–1894) – průmyslník označovaný za Sklářského krále Jizerských hor [2257] => * [[Josef Zlámal]] (1915–2008) – katolický kněz [2258] => [2259] => == Odkazy == [2260] => === Poznámky === [2261] => [2262] => [2263] => === Reference === [2264] => [2265] => [2266] => === Literatura === [2267] => * {{Citace monografie | příjmení = Anděl | jméno = Rudolf | odkaz na autora = Rudolf Anděl | příjmení2 = Karpaš | jméno2 = Roman | odkaz na autora2 = Roman Karpaš | titul = Frýdlantsko: Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor | vydavatel = Nakladatelství 555 | místo = Liberec | rok = 2002| isbn = 80-86424-18-9}} [2268] => * {{Citace monografie | příjmení = Bennesch | jméno = J.| titul = Ortsgeschichte von Haindorf | vydavatel = Stadtgemeinde Haindorf | místo = Fiedland in Böhmen | rok = 1924}} [2269] => * {{Citace monografie | příjmení = Kurtin | jméno = Petr | příjmení2 = Simm | jméno2 = Otokar| titul = Album starých pohlednic Jizerských hor | vydavatel = Nakladatelství 555 | místo = Liberec | rok = 1998 | isbn = 80-902590-0-6}} [2270] => * {{Citace monografie [2271] => | příjmení = Klempera [2272] => | jméno = Josef [2273] => | odkaz na autora = Josef Klempera [2274] => | titul = Vodní mlýny v Čechách [2275] => | vydavatel = Libri [2276] => | místo = Praha [2277] => | rok = 2003 [2278] => | vydání = 1 [2279] => | počet stran = 179 [2280] => | kapitola = Mlýny v Hejnicích [2281] => | strany = 84–85 [2282] => | isbn = 80-7277-167-1 [2283] => }} [2284] => * {{Citace monografie | příjmení = Nevrlý | jméno = Miloslav | odkaz na autora = Miloslav Nevrlý | titul = Jizerské hory | vydavatel = Olympia | místo = Praha | rok = 1983}} [2285] => * {{Citace monografie | příjmení = Nevrlý | jméno = Miloslav | odkaz na autora = Miloslav Nevrlý | titul = Kniha o Jizerských horách | vydavatel = Severočeské nakladatelství | místo = Ústí nad Labem | rok = 1981}} [2286] => * {{Citace monografie [2287] => | příjmení = Patočka [2288] => | jméno = František [2289] => | odkaz na autora = František Patočka (spisovatel) [2290] => | titul = Čerti na Ještědu – pověsti z Liberecka [2291] => | vydavatel = Severočeské nakladatelství [2292] => | místo = Ústí nad Labem [2293] => | rok = 1978 [2294] => | počet stran = 167 [2295] => }} [2296] => * {{Citace monografie | příjmení = Pikousovi | jméno = J. a Š.| spoluautoři = aj | titul = Jizerské hory včera a dnes | vydavatel = Petr Neuhäuser | místo = Liberec | rok = 2001 | isbn = 80-238-7265-6}} [2297] => * {{Citace monografie [2298] => | příjmení = Vinklát [2299] => | jméno = Pavel Déčko [2300] => | odkaz na autora = Pavel Vinklát [2301] => | titul = Hejnice = Haindorf [2302] => | vydavatel = Městský úřad [2303] => | místo = Hejnice [2304] => | rok = 2011 [2305] => | počet stran = 40 [2306] => | isbn = 978-80-86660-32-5 [2307] => }} [2308] => [2309] => === Související články === [2310] => * [[Hejnice (železniční zastávka)]] [2311] => * [[Sbor dobrovolných hasičů Hejnice]] [2312] => [2313] => === Externí odkazy === [2314] => * {{Commonscat}} [2315] => * {{Otto|heslo=Hejnice}} [2316] => * {{NK ČR|ge129241|věc=ano}} [2317] => * {{Wikislovník|heslo=Hejnice}} [2318] => * {{RÚIAN}} [2319] => * {{Citace elektronické monografie [2320] => | titul = Město Hejnice [2321] => | url = http://www.mestohejnice.cz/ [2322] => | datum vydání = 2000 [2323] => | datum přístupu = 2014-01-14 [2324] => | vydavatel = Městský úřad [2325] => | místo = Hejnice [2326] => }} [2327] => * {{Citace elektronické monografie [2328] => | příjmení = Raban [2329] => | jméno = Miloš [2330] => | odkaz na autora = Miloš Raban [2331] => | příjmení2 = Machková [2332] => | jméno2 = Eva [2333] => | titul = Historie chrámu a kláštera v Hejnicích [2334] => | url = http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/pamatky/_zprava/371246 [2335] => | datum přístupu = 2014-01-14 [2336] => | vydavatel = Český rozhlas [2337] => | místo = Praha [2338] => }} [2339] => [2340] => {{Geografické okolí [2341] => | Střed = Hejnice [2342] => | Sever = [[Peklo (Raspenava)|Peklo]] [2343] => | Severovýchod = [[Lázně Libverda]] [2344] => | Východ = [[Bílý Potok]] [2345] => | Jihovýchod = [[Frýdlantské cimbuří]] [2346] => | Jih = [[Ořešník (Jizerské hory)|Ořešník]] [2347] => | Jihozápad = [[Ferdinandov]] [2348] => | Západ = [[Na Chatkách]] [2349] => | Severozápad = [[Lužec (Raspenava)|Lužec]] [2350] => }} [2351] => [2352] => {{Části české obce}} [2353] => {{Okres Liberec}} [2354] => {{Autoritní data}} [2355] => {{Portály|Frýdlantsko}} [2356] => [2357] => {{Nejlepší článek}} [2358] => [2359] => [[Kategorie:Hejnice| ]] [2360] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [2361] => [[Kategorie:Obce v okrese Liberec]] [2362] => [[Kategorie:Sídla ve Frýdlantské pahorkatině]] [2363] => [[Kategorie:Frýdlantsko]] [2364] => [[Kategorie:Města v okrese Liberec]] [2365] => [[Kategorie:Geotrasa sudetská]] [2366] => [[Kategorie:Města v Euroregionu Nisa]] [2367] => [[Kategorie:Vzniklo 1211]] [2368] => [[Kategorie:Sídla v CHKO Jizerské hory]] [2369] => [[Kategorie:Poutní místa v Čechách]] [] => )
good wiki

Hejnice

Hejnice jsou město na severu České republiky ve Frýdlantském výběžku, v okrese Liberec Libereckého kraje. Od krajského a zároveň okresního města Liberce leží asi 16 kilometrů severovýchodním směrem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Raspenava','Ferdinandov','Kostel Navštívení Panny Marie (Hejnice)','Hejnické slavnosti','Bílý Potok','Komunistická strana Československa','Frýdlantské cimbuří','Luh (Raspenava)','Smědava','Lázně Libverda','Smědá','Smědavská hora'

Ferdinandov

Raspenava

Smědá

Smědava