Array ( [0] => 15511194 [id] => 15511194 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Heliogabalus [uri] => Heliogabalus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - panovník [1] => | barva = #EE5C42 [2] => | jméno = Heliogabalus [3] => | titul = [[Seznam římských císařů|25.]] [[císař]] [[Starověký Řím|římské říše]] [4] => | obrázek = Bust of Elagabalus - Palazzo Nuovo - Musei Capitolini - Rome 2016 (2).jpg [5] => | popisek = Heliogabalova busta [6] => | vláda = [[16. květen]] [[218]] – [[11. březen]] [[222]] [7] => | celé jméno = Varius Avitus Bassianus [8] => | předchůdce = [[Macrinus]] [9] => | následník = [[Alexander Severus]] [10] => | choť = I. [[Iulia Cornelia Paula]] [11] => | choť2 = II. [[Aquilia Severa|Iulia Aquilia Severa]] [12] => | choť3 = III. [[Annia Faustina|Annia Aurelia Faustina]] [13] => | choť4 = IV. opět [[Aquilia Severa|Iulia Aquilia Severa]] [14] => | potomstvo = [[Alexander Severus]] (adoptivní) [15] => | dynastie = [[Severovská dynastie|Severovci]] [16] => | otec = [[Sextus Varius Marcellus]] [17] => | matka = [[Iulia Soaemias|Iulia Soaemias Bassiana]] [18] => | datum narození = [[204]] [19] => | datum úmrtí = [[11. březen]] [[222]] [20] => | místo úmrtí = [[Řím]] [21] => | náboženství = [[Sýrie (provincie)|syrský]] sluneční kult Élá-gabála [22] => }} [23] => '''Heliogabalus''' či '''Elagabalus''', původním jménem ''Varius Avitus Bassianus'', jako císař ''Marcus Aurelius Antoninus'' ([[204]] patrně [[Řím]]Jeho rodiče tehdy žili v Římě, viz Helmut Halfmann: ''Zwei syrische Verwandte des severischen Kaiserhauses'', in: ''Chiron'' 12 (1982), s. 226n. – [[11. březen|11. března]] [[222]] Řím), byl [[Starověký Řím|římský]] [[císař]] ze [[Severovci|severovské dynastie]] panující od [[16. květen|16. května]] [[218]] až do svého zavraždění v březnu [[222]]. Přezdívka Heliogabalus / Elagabalus vznikla latinizací jména [[Sýrie (provincie)|syrského]] boha ''Élá-gabála'', jehož byl tento panovník vrchním [[kněz]]em. [24] => [25] => Heliogabalovo jméno se stalo pro současníky i potomky symbolem [[dekadence]] a úpadku římských mravů, popř. důkazem postupující „orientalizace“ římské společnosti. Velkou část těchto zjednodušených soudů moderní bádání již delší dobu odmítá a většina autorů se snaží o mnohem diferencovanější pohled. Složitý konflikt mezi konzervativním hodnotovým světem Římanů a syrskou náboženskou tradicí, který mladý panovník ztělesňoval, poznamenal zásadně jeho vládu i vystupování. Heliogabalus ztroskotal především na malé ochotě ke kompromisům a na nepochopení, co s sebou císařská důstojnost přináší; přesto se dynastie, k níž náležel, udržela u moci i po jeho násilné smrti. [26] => [27] => == Původ == [28] => Heliogabalus byl z matčiny i z otcovy strany [[Sýrie (provincie)|syrského]] původu.[[Cassius Dio]] 79, 30, 2. Jeho otec [[Sextus Varius Marcellus]], římský [[jezdec]] z města [[Apameia nad Orontem|Apameie]] v provincii ''Syria'', působil za [[Septimius Severus|Septimia Severa]] v různých správních funkcích v Římě a udělal zde rychlou kariéru. Za [[Caracalla|Caracally]] ho přijali do [[Římský senát|římského senátu]] a pověřili významnými úřady. Nakonec se stal místodržitelem provincie ''Numidia'' v severní [[Afrika|Africe]], v kteréžto funkci také roku [[217]] zemřel.K roku úmrtí viz Justinus Klass: heslo ''Sextus Varius Marcellus'', in: Paulys Realencyclopädie der classischen Altertumswissenschaft, sv. VIII A,1. Stuttgart 1955, sloupec 409n. [29] => [30] => Heliogabalova matka [[Iulia Soaemias|Iulie Soaemias]], starší dcera [[Iulia Maesa|Iulie Maesy]], sestry císařovny [[Iulia Domna|Iulie Domny]], pocházela z kněžského rodu v syrském městě [[Homs|Emesa]], regionálně velmi významného. Heliogabalus tedy nebyl přímým potomkem Septimia Severa, zakladatele dynastie, nýbrž jen vnukem jeho švagrové. Ani toto vzdálené příbuzenství se ale nedalo brát na lehkou váhu, neboť Severovi synové neměli mužské dědice. [31] => [32] => == Proklamace za císaře == [33] => [[Soubor:Elagabalus Aureus Sol Invictus.png|náhled|200px|vlevo|Heliogabalův [[aureus]]:
Nápis na [[avers]]u: ''IMP C M AVR ANTONINVS P F AVG'',
Nápis na [[revers]]u: ''SANCT DEO SOLI ELAGABAL'' (''Svatému slunečnímu bohu Élá-gabálovi'')]] [34] => Dne [[8. duben|8. dubna]] [[217]] byl vojáky velmi oblíbený císař [[Caracalla]] zavražděn při komplotu, který patrně zorganizoval [[Pretoriánský prefekt|prefekt]] [[Macrinus]], jeden ze dvou velitelů [[Pretoriánská garda|pretoriánské gardy]]. Macrinus se prohlásil novým císařem a nařídil Iulii Maese, aby se z Říma odebrala do rodného města Emesa, což se prakticky rovnalo vyhnanství. Spolu s ní odešla i její dcera Iulie Soaemias a tehdy třináctiletý Heliogabalus, dosud vychovávaný v metropoli. [35] => [36] => V Emese převzal Heliogabalus podle rodové tradice funkci [[kněz]]e boha ''Élá-gabála'',[[Herodianos]] 5, 3, 6. kterou zastával až do své smrti. Údajně na všechny v jeho okolí již tehdy působila jeho mimořádná tělesná krása, jíž náboženský úřad dodával i patřičný důraz. Iulie Maesa zatím využívala veškerého svého vlivu v oblasti, aby podkopala Macrinovu pozici a získala na svou stranu místní vojenské jednotky. Jejím záměrem bylo získat hodnost císaře pro Heliogabala, jehož vydávala za nemanželského syna císaře Caracally. Vojáci 3. galské legie, nespokojení s Macrinovou úspornou finanční politikou (která jim nezajišťovala mimořádné odměny), se nechali nakonec strhnout a [[16. květen|16. května]] [[218]] provolali Heliogabala císařem.Cassius Dio 79, 31, 1nn; Herodianos 5, 3, 8–12. Macrinova snaha [[Uzurpátor|uzurpaci]] potlačit ztroskotala při střetnutí u [[Antiochie]], kde ho stihla porážka; sám zahynul na útěku.Cassius Dio 79, 38–40; Herodianos 5, 4, 5nn. Zhruba čtrnáctiletý Heliogabalus dosáhl nyní lehce všeobecného uznání v říši. [37] => [38] => == Vláda == [39] => [[Soubor:Baetylus (sacred stone).jpg|náhled|Baetylus, Heliogabalův posvátný kámen.]] [40] => Po svém vítězství v občanské válce se Heliogabalus vydal na cestu do Říma, kam dorazil teprve v létě roku [[219]]. Vzhledem k jeho věku převzala Iulie Maesa fakticky funkci regentky. Velké obtíže však od počátku působila císařova tendence oslavovat svého oficiálního otce Caracallu, který byl senátorskou aristokracií nenáviděn. Senát kdysi Caracallovu smrt zcela nepokrytě přivítal a jeho údajného syna i z tohoto důvodu nejprve vyhlásil za veřejného nepřítele; šlo tedy o zbytečně nediplomatické chování. [41] => [42] => Nový panovník nebyl nicméně ochoten akceptovat mínění senátu ani zájmy a zvyklosti vedoucích římských kruhů – místo toho necitlivě prosazoval syrské obyčeje, ačkoli sám vyrostl v Římě. Oblékal se do orientálního kněžského oděvu místo do [[Tóga|tógy]], což pobuřovalo veřejnost. V roce [[219]] se oženil s urozenou Římankou [[Iulia Paula|Iulií Cornelií Paulou]], ale již v příštím roce ji zase zapudil.Cassius Dio 80, 9, 1 a 3. Pak si vzal za ženu [[Vestálka|vestálku]] [[Aquilia Severa|Iulii Aquilii Severu]],Cassius Dio 80, 9, 3n. krok, který se rovnal provokaci; za to byl ve městě obvykle [[trest smrti]]. Na naléhání babičky vestálku v roce [[221]] opustil a oženil se s [[Annia Faustina|Annií Faustinou]], již koncem roku se však vrátil k Iulii Aquilii Seveře.Herodianos 5, 6, 2. [43] => [44] => Hotové pozdvižení způsobilo protežování [[vozataj]]e jménem [[Hieroklés]], někdejšího [[Otrokářství|otroka]] z [[Kárie]], s nímž císař udržoval [[sexuální styk]]y, a chtěl mu prý dokonce udělit titul ''caesara''. Nejpozději v okamžiku, kdy se k tomu přidala i snaha učinit z ''Élá-gabála'' hlavní říšské božstvo,Herodianos 5, 3–8. začalo Heliogabalovo počínání ohrožovat postavení celé dynastie. Zasáhla tedy Iulia Maesa a donutila císaře, aby adoptoval syna její druhé dcery, Iulie Mamaey, tj. svého vlastního bratrance – ten byl jako [[Alexander Severus]] [[26. červen|26. června]] [[221]] ustanoven ''caesarem'' a de facto designován za následníka.Cassius Dio 80, 17, 2; Herodianos 5, 7, 1nn. [45] => [46] => Tento krok chápal Heliogabalus jako ohrožení vlastních pozic, neboť Alexander byl oblíben u veřejnosti i u vojska. Pokoušel se marně svého spoluvládce sesadit, popř. zavraždit,[[Historia Augusta]], ''Vita Heliog.'' 13–15; 16, 1. krize se postupně vyhrocovala. Heliogabalova situace se stala beznadějnou ve chvíli, kdy ztratil oporu v armádě. Dne [[11. březen|11. března]] [[222]] se vojáci vzbouřili, zabili císaře i s Iulií Soaemias a jeho tělo hodili do [[Tiber]]y.Cassius Dio 80, 20, 2; Herodianos 5, 8, 6nn. Senát nato vyhlásil nad mrtvým [[damnatio memoriae]] a uznal za nového vládce Alexandra. Tím se podařilo zajistit kontinuitu dynastie. [47] => [48] => Zásadní vnitropolitická či zahraničněpolitická rozhodnutí Heliogabalus neučinil. Nejdůležitějšími událostmi jeho krátké vlády se tak staly dvě vzpoury v Sýrii, které byly v zárodku potlačeny. [49] => [50] => == Poznámky a reference == [51] => [52] => [53] => == Literatura == [54] => * {{Citace monografie | příjmení = Burian | jméno = Jan | titul = Římské impérium: vrchol a proměny antické civilizace | vydavatel = Svoboda | místo = Praha | rok = 1997 | počet stran = 237 | isbn =80-205-0536-9 | jazyk = česky}} [55] => * {{Citace monografie | příjmení = Grant | jméno = Michael | titul = Římští císařové | vydavatel = BB art | místo = Praha | rok = 2002 | počet stran = 387 | isbn =80-7257-731-X | jazyk = česky}} [56] => * {{Citace monografie | příjmení = Héródianos | jméno = | titul = Řím po Marku Aureliovi | vydavatel = Svoboda | místo = Praha | rok = 1975 | počet stran = 314 | isbn = | jazyk = česky}} [57] => * {{Citace monografie | příjmení = | jméno = | titul = Portréty světovládců I (od Hadriana po Alexandra Severa) | vydavatel = Svoboda | místo = Praha | rok = 1982 | počet stran = 356 | isbn = | jazyk = česky}} [58] => [59] => == Externí odkazy == [60] => * {{commonscat}} [61] => * {{Commons|Elagabalus}} [62] => * {{cs}} [http://rim.me.cz/cisarove/elagabalus/elagabalus.php Heliogabalus (Římské císařství)] [63] => * {{en}} [http://www.roman-emperors.org/elagabal.htm Heliogabalova biografie] [64] => [65] => {{Římský císař| titul =Římský císař| předchůdce =[[Macrinus]]| nástupce =[[Alexander Severus]]|kdy=[[218]]–[[222]]}} [66] => {{Autoritní data}} [67] => {{Portály|Lidé|Starověký Řím}} [68] => [69] => [[Kategorie:Římští císaři]] [70] => [[Kategorie:Narození ve 3. století]] [71] => [[Kategorie:Úmrtí ve 3. století]] [72] => [[Kategorie:Severovská dynastie]] [73] => [[Kategorie:Zavraždění panovníci]] [74] => [[Kategorie:Muži]] [75] => [[Kategorie:Narození 20. března]] [76] => [[Kategorie:Úmrtí 11. března]] [77] => [[Kategorie:Narození v roce 203]] [78] => [[Kategorie:Úmrtí v roce 222]] [79] => [[Kategorie:Narození v Římě]] [80] => [[Kategorie:Zavraždění duchovní]] [] => )
good wiki

Heliogabalus

Heliogabalus či Elagabalus, původním jménem Varius Avitus Bassianus, jako císař Marcus Aurelius Antoninus (204 patrně Řím - 11. března 222 Řím), byl římský císař ze severovské dynastie panující od 16.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'222','218','Alexander Severus','11. březen','16. květen','Aquilia Severa','Sýrie (provincie)','Macrinus','Caracalla','císař','Starověký Řím','Iulia Soaemias'