Array ( [0] => 15481449 [id] => 15481449 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Helium [uri] => Helium [3] => Helium spectrum.jpg [img] => Helium spectrum.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Helium** Helium je druhý nejlehčí prvek v periodické tabulce a má symbol He. Je to bezbarvý, bez zápachu a bez chuti plyn, který je známý pro své jedinečné fyzikální vlastnosti. Vystupuje jako nehořlavý plyn, což jej činí paradoxně bezpečnějším pro použití než některé jiné plyny, jako je vodík. Helium se na Zemi nachází v malých množstvích, převážně jako produkt radioaktivního rozpadu, a jeho význam pro naše životy je mnohostranný. Tento plyn se využívá nejen v průmyslu a vědě, ale také ve zábavě, například při plnění balónků. Díky helium naplněným balónkům se mnozí smíchem a radostí potýkají s dočasně změněným hlasem, což přináší okamžiky štěstí a veselí. Jedním z nejzajímavějších aspektů helia je jeho role v oblasti vědy, zejména v nízkoteplotní fyzice. Helium se při velmi nízkých teplotách stává superfluidem, což znamená, že může téci bez tření. Tato jedinečná vlastnost z něj činí předmět intenzivního výzkumu a rozšířeného využití v uzavřených systémech, jako jsou magnetické rezonance a kryogenika. Na globální úrovni se helium nachází převážně v zemním plynu a jeho těžba s sebou nese i odpovědnost. S rostoucí poptávkou je důležité zajištění udržitelného využívání tohoto cenného zdroje. V posledních letech se tým vědců a inženýrů zaměřil na zlepšení technologií pro jeho recyklaci, což zajišťuje, že i budoucí generace budou mít přístup k tomuto unikátnímu prvku. Celkově lze říci, že helium je fascinující prvek, který hraje klíčovou roli v mnoha aspektech našeho každodenního života. Od zábavy po vědu, jeho přítomnost obohacuje naše zkušenosti a nám umožňuje objevovat nové možnosti. S optimistickým pohledem na budoucnost je helium symbolem pokroku a inovace. [oai_cs_optimisticky] => **Helium** Helium je druhý nejlehčí prvek v periodické tabulce a má symbol He. Je to bezbarvý, bez zápachu a bez chuti plyn, který je známý pro své jedinečné fyzikální vlastnosti. Vystupuje jako nehořlavý plyn, což jej činí paradoxně bezpečnějším pro použití než některé jiné plyny, jako je vodík. Helium se na Zemi nachází v malých množstvích, převážně jako produkt radioaktivního rozpadu, a jeho význam pro naše životy je mnohostranný. Tento plyn se využívá nejen v průmyslu a vědě, ale také ve zábavě, například při plnění balónků. Díky helium naplněným balónkům se mnozí smíchem a radostí potýkají s dočasně změněným hlasem, což přináší okamžiky štěstí a veselí. Jedním z nejzajímavějších aspektů helia je jeho role v oblasti vědy, zejména v nízkoteplotní fyzice. Helium se při velmi nízkých teplotách stává superfluidem, což znamená, že může téci bez tření. Tato jedinečná vlastnost z něj činí předmět intenzivního výzkumu a rozšířeného využití v uzavřených systémech, jako jsou magnetické rezonance a kryogenika. Na globální úrovni se helium nachází převážně v zemním plynu a jeho těžba s sebou nese i odpovědnost. S rostoucí poptávkou je důležité zajištění udržitelného využívání tohoto cenného zdroje. V posledních letech se tým vědců a inženýrů zaměřil na zlepšení technologií pro jeho recyklaci, což zajišťuje, že i budoucí generace budou mít přístup k tomuto unikátnímu prvku. Celkově lze říci, že helium je fascinující prvek, který hraje klíčovou roli v mnoha aspektech našeho každodenního života. Od zábavy po vědu, jeho přítomnost obohacuje naše zkušenosti a nám umožňuje objevovat nové možnosti. S optimistickým pohledem na budoucnost je helium symbolem pokroku a inovace. ) Array ( [0] => {{Infobox - chemický prvek [1] => | značka = He [2] => | protonové číslo = 2 [3] => | nukleonové číslo = 3,'''4''' [4] => | název = Helium [5] => | latinsky = helium [6] => | nad = [7] => | pod = [[Neon|Ne]] [8] => | vlevo = [[Vodík]] [9] => | vpravo = [10] => | dolní tabulka = ano [11] => | chemická skupina = Vzácné plyny [12] => | číslo CAS = 7440-59-7 [13] => | skupina = 18 [14] => | perioda = 1 [15] => | blok = s [16] => | koncentrace v zemské kůře = 0,003 až 0,008 ppm [17] => | koncentrace v mořské vodě = 0,000 006 9 mg/l [18] => | koncentrace ve vzduchu = 0,000 524% [19] => | obrázek = Helium_discharge_tube.jpg [20] => | emisní spektrum = Helium_spectra.jpg [21] => | vzhled = bezbarvý plyn [22] => | relativní atomová hmotnost = 4,002 602{{Citace elektronické monografie [23] => | titul = Standard atomic weights 2015 [24] => | vydavatel = CIAAW [25] => | datum_vydání = 2015 [26] => | datum_aktualizace = srpen 2015 [27] => | datum_přístupu = 2015-12-10 [28] => | url = http://www.ciaaw.org/atomic-weights.htm [29] => | jazyk = anglicky [30] => }} [31] => | atomový poloměr = 31 pm [32] => | kovalentní poloměr = 28 pm [33] => | Van der Waalsův poloměr = 140 pm [34] => | elektronová konfigurace = 1s2 [35] => | oxidační čísla = 0 [36] => | skupenství = [[Plyn]]né [37] => | krystalografická soustava = Šesterečná [38] => | hustota = 0,179 kg/m3 [39] => | tvrdost = [40] => | magnetické chování = [[Diamagnetismus|Diamagnetický]] [41] => | teplota tání = [42] => | teplota varu = −268,93 [43] => | skupenské teplo tání = 0,0138 kJ/mol [44] => | skupenské teplo varu = 0,0829 kJ/mol [45] => | rychlost zvuku = 972 m/s [46] => | měrná tepelná kapacita = 20,786 Jmol−1K−1
5193 Jkg−1K−1 [47] => | elektrická vodivost = [48] => | měrný elektrický odpor = 10−8Ω m [49] => | tepelná vodivost = 0,1513 W⋅m−1⋅K−1 [50] => | standardní elektrodový potenciál = [51] => | elektronegativita = − [52] => | ionizační energie = 2372,3 kJ/mol [53] => | ionizační energie2 = 5250,5 kJ/mol [54] => | iontový poloměr = 93 pm [55] => | izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [56] => | nukleonové číslo = 3 [57] => | značka = [[Helium-3|He]] [58] => | výskyt = 0,000 134 [59] => | spin = 1/2+ [60] => | počet neutronů = 1{{Citace elektronického periodika [61] => | titul = NDS ENSDF [62] => | periodikum = www-nds.iaea.org [63] => | url = https://www-nds.iaea.org/relnsd/NdsEnsdf/nuclide.jsp?NUCID=3He [64] => | datum přístupu = 2019-03-25 [65] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200611173108/https://www-nds.iaea.org/relnsd/NdsEnsdf/nuclide.jsp?NUCID=3He [66] => | datum archivace = 2020-06-11 [67] => }} [68] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [69] => | nukleonové číslo = 4 [70] => | značka = [[Helium-4|He]] [71] => | výskyt = 99,999 866 [72] => | spin = 0+ [73] => | počet neutronů = 2{{Citace elektronického periodika [74] => | titul = NDS ENSDF [75] => | periodikum = www-nds.iaea.org [76] => | url = https://www-nds.iaea.org/relnsd/NdsEnsdf/nuclide.jsp?NUCID=4He [77] => | datum přístupu = 2019-03-25 [78] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200611173108/https://www-nds.iaea.org/relnsd/NdsEnsdf/nuclide.jsp?NUCID=4He [79] => | datum archivace = 2020-06-11 [80] => }} [81] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [82] => | nukleonové číslo = 6 [83] => | značka = He [84] => | výskyt = [[Radionuklid|umělý]] [85] => | spin = 0+ [86] => | poločas = 806,7 ms [87] => | způsob = [[Přeměna beta minus|β−]] [88] => | energie = 3,505 22 [89] => | nukleonové číslo produktu = 6 [90] => | značka produktu = [[Lithium|Li]]{{Citace elektronického periodika [91] => | titul = NDS ENSDF [92] => | periodikum = www-nds.iaea.org [93] => | url = https://www-nds.iaea.org/relnsd/NdsEnsdf/nuclide.jsp?NUCID=6He [94] => | datum přístupu = 2019-03-25 [95] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200611173108/https://www-nds.iaea.org/relnsd/NdsEnsdf/nuclide.jsp?NUCID=6He [96] => | datum archivace = 2020-06-11 [97] => }} [98] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [99] => | nukleonové číslo = 8 [100] => | značka = He [101] => | výskyt = [[Radionuklid|umělý]] [102] => | spin = 0+ [103] => | poločas = 119,1 ms [104] => | způsob = [[Přeměna beta minus|β−]] [105] => | energie = 10,663 88 [106] => | nukleonové číslo produktu = 8 [107] => | značka produktu = [[Lithium|Li]]{{Citace elektronického periodika [108] => | titul = NDS ENSDF [109] => | periodikum = www-nds.iaea.org [110] => | url = https://www-nds.iaea.org/relnsd/NdsEnsdf/nuclide.jsp?NUCID=8He [111] => | datum přístupu = 2019-03-25 [112] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200611173108/https://www-nds.iaea.org/relnsd/NdsEnsdf/nuclide.jsp?NUCID=8He [113] => | datum archivace = 2020-06-11 [114] => }} [115] => }} [116] => | R-věty = [117] => | S-věty = {{S|9}},{{S|23}} [118] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS04}}{{Citace elektronického periodika | titul = Helium | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/23987 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}
{{Varování}} [119] => }} [120] => '''Helium''', (chemická značka '''He''', {{vjazyce|la}} ''helium'') je [[chemický prvek]], který je lehčí než vzduch, patří mezi [[vzácné plyny]] a tvoří druhou nejvíce zastoupenou složku [[Vesmír|vesmírné]] [[Hmota|hmoty]]. V přírodě se vyskytuje jako [[izotop]] [[helium-4|4He]] (se čtyřmi [[nukleon]]y) a ve stopovém množství i izotop [[helium-3|3He]] (se třemi [[nukleon]]y). [121] => [122] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [123] => Bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, '''chemicky zcela inertní''' – helium vytváří sloučeniny pouze s [[fullereny]][http://z-moravec.net/chemie/chemie-aktuality/priprava-hec60-a-he2c60-pomoci-exploze/ Příprava He@C60 a He2@C60 pomocí exploze] a se [[rtuť|rtutí]] (helidy).http://www.prvky.com/2.html Ve vodě je velmi málo rozpustné 8,8 ml He v 1000 ml vody.{{Doplňte zdroj}} [124] => [125] => Helium a i ostatní [[inertní plyn|vzácné plyny]] mají malé [[průrazné napětí|elektrické průrazné napětí]], snadno se ionizují a dobře vedou [[elektrický proud]]. Toho se využívá při výrobě výbojek. Helium září intenzivně žlutě. [126] => [127] => Helium je jediná látka, která při nízkých teplotách a [[normální tlak|normálním tlaku]] zůstává kapalná až k teplotě [[absolutní nula|absolutní nuly]]. Pevné helium lze získat pouze za zvýšeného [[tlak]]u, při tlaku 2,5 MPa tuhne helium při teplotě 1-1,5 K.{{Citace elektronického periodika [128] => | titul = Solid Helium [129] => | periodikum = web.archive.org [130] => | url = http://www.phys.ualberta.ca/~therman/lowtemp/projects1.htm [131] => | datum vydání = 2008-05-31 [132] => | datum přístupu = 2024-01-04 [133] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080531145546/http://www.phys.ualberta.ca/~therman/lowtemp/projects1.htm [134] => | datum archivace = 2008-05-31 [135] => }} Helium má také ze všech známých látek nejnižší [[Teplota varu|bod varu]]. [136] => [137] => Kapalné helium je látka, která vyniká velkým množstvím zajímavých vlastností. Při teplotách pod 2,1768 K je [[supratekutost|supratekuté]], to znamená, že dokáže bez tření protékat libovolnými předměty a téct bez tření po libovolných předmětech. [[Tepelná vodivost]] tekutého helia je třimilionkrát větší než u [[měď|mědi]] při pokojové teplotě. [138] => [139] => == Historický vývoj == [140] => [[Soubor:HeTube.jpg|200px|náhled|vlevo|Výbojka helia]] [141] => Samotný objev helia byl učiněn zkoumáním spektra sluneční korony, kdy v roce [[1868]] při zatmění Slunce francouzský astronom [[Pierre Janssen]] objevil neznámé žluté spektrální linie, které byly přiřazeny doposud neznámému prvku, pojmenovaném po starořeckém bohu Slunce, [[Hélios|Héliovi]]. Teprve v roce [[1895]] se britskému chemikovi [[William Ramsay|Williamu Ramsayovi]] podařilo izolovat plynné helium na Zemi. [142] => [143] => V roce 1868 astronomové, Francouz Pierre-Jules Janssen a Angličan Joseph Norman Lockyer, pozorovali nezávisle na sobě ve slunečním spektru na vlnové délce 587,49 nm žlutou spektrální čáru, která nepatřila žádnému do té doby známému prvku na Zemi. Vzhledem k blízkosti spektrálních čar sodíku D1, D2, byla označena jako spekrální čára D3. Lockyer postuloval, že se jedná o nový prvek a podle starořeckého boha Slunce (Helios) jej nazval helium. [144] => [145] => V roce 1881 pozoroval italský fyzik Luigi Palmieri spektrální čáru D3 v plynu unikajícím při zahřívání vulkanické sublimace z Vesuvu. [146] => [147] => V letech 1888–1890 pracoval americký mineralog a chemik William F. Hillebrand s minerálem uraninitem a podrobil jej zahřívání s minerálními kyselinami. Uvolněný plyn považoval za dusík. [148] => [149] => Skotský chemik William Ramsay opakoval pokus v roce 1895, ovšem s jiným materiálem, minerálem cleveitem (z rodiny uranových rud) a kromě dusíku a argonu isoloval také plyn s odlišnou spektrální linií a potvrdilo se, že se jedná o helium. V témže roce mezitím pracoval s minerálem cleveitem také švédský chemik Per Theodor Cleve a jeho žák Nils Abraham Langlet a získali helium v čistější podobě a větším množství, které stačilo k určení atomové hmotnosti helia. Ramsey, Cleve a Langlet jsou považováni za nezávislé objevitele helia v pozemském materiálu. [150] => [151] => Během vrtných prací v roce 1903 v americkém Dexteru v Kansasu byl nalezen zdroj zemního plynu, který nehořel a obsahoval 12 objemových procent neznámého plynu. Američtí chemici Hamilton Cady a David McFarland z Kansaské univerzity potvrdili v roce 1905, že se jedná o helium. Na počátku 20. století byly objeveny velké zásoby helia v ložiscích zemního plynu v Great Plains a Spojené státy americké se staly světovým dodavatelem tohoto plynu. [152] => [153] => V roce 1907 [[Ernest Rutherford]] a Thomas Royds demonstrovali fakt, že [[částice alfa]] jsou jádra hélia tím, že nechali částice proniknout tenkou skleněnou stěnou evakuované trubice a následným výbojem pozorovali spektrální čáru D3.{{Citace monografie|příjmení = Weeks|jméno = Mary|příjmení2 =|jméno2 =|titul = Discovery of the Elements|vydání = 6th Edition|vydavatel = Journal of chemical Education, Easton, Pa.|místo =|rok = 1956|počet stran = 910|strany = 779–784|isbn =}} [154] => [155] => V roce 1908 poprvé zkapalnil helium holandský fyzik [[Heike Kamerlingh Onnes]] ochlazením plynu na teplotu méně než jeden Kelvin (0 K = −273,15 °C). Neúspěšně se pokusil dalším snižováním teploty také o převedení helia do pevného stavu, což dokázal až v roce 1926 jeho žák Willem Hendrik Keesom, ovšem za použití vyššího tlaku. [156] => [157] => V roce 1938 objevil [[Pjotr Leonidovič Kapica]] supratekutost isotopu 4He při teplotách blízkých absolutní nule. [158] => [159] => == Výskyt v přírodě == [160] => [[Soubor:2 Helium.png|náhled|vlevo|Zkapalněné helium. Toto helium je nejen kapalina, ale bylo ochlazeno na bod [[supratekutost]]i.]] [161] => Helium je na [[Země|Zemi]] přítomno jen velmi vzácně. V [[Atmosféra Země|zemské atmosféře]] se vyskytuje jen ve vyšších vrstvách a díky své mimořádně nízké hmotnosti postupně z atmosféry vyprchává do meziplanetárního prostoru. V atmosféře Země (do výšky 200 km) tvoří 0,000524 objemových procent (tj. 5,24 [[parts per million|ppm]]). [162] => [163] => Poprvé bylo helium izolováno z minerálu [[uraninit|smolince]]. V menším množství až 9 % se nachází v [[zemní plyn|zemním plynu]], z něhož se také získává vymrazováním. Vzácně vyvěrá helium i trhlinami v zemi, nejznámější oblasti těchto vývěrů leží ve [[Skalisté hory|Skalistých horách]] v [[Spojené státy americké|USA]] a v [[Kanada|Kanadě]]. Předpokládá se, že veškeré toto helium je produktem [[Radioaktivita|jaderného rozpadu]] prvků v zemské kůře ([[částice alfa]] jsou jádry atomů helia). [164] => [165] => Ve vesmírném měřítku je helium druhým nejvíce zastoupeným prvkem. Vyskytuje se především ve všech svítících hvězdách, kde je jedním z mezistupňů [[termonukleární syntéza|termonukleární syntézy]], jež je podle současných teorií základním energetickým zdrojem ve [[Vesmír]]u. Tvoří přibližně 25 % hmoty okolního pozorovatelného Vesmíru. [166] => [167] => Helium se vyskytuje v atmosféře [[plynný obr|plynných obrů]], kde se jeho objemová koncentrace pohybuje mezi 3 a 19%, a po [[vodík]]u je nejrozšířenější prvek v jejich atmosféře. Z kamenných planet se vyskytuje zejména na [[merkur (planeta)|Merkuru]], a rovněž se vyskytuje na [[Měsíc]]i. [168] => [169] => == Získávání == [170] => * Od roku 1917 se v [[Severní Amerika|Severní Americe]] získává helium z ložisek [[zemní plyn|zemního plynu]]. Od [[methan]]u a ostatních plynů se odděluje frakční destilací. [171] => * Další možnost je zahřívat minerály, ve kterých se helium vyskytuje, teplotou okolo 1 200 °C. K takovým minerálům patří [[cleveit]], [[monazit]] a [[thorianit]]. Plyny, které se uvolňují z minerálů, je nutno od sebe oddělit, aby bylo možno získat čisté helium. [172] => [173] => == Využití == [174] => [[Soubor:Goodyear-blimp.jpg|náhled|vlevo|Vzducholoď plněná heliem]] [175] => [[Soubor:Helium-II-creep.svg|vpravo|náhled|Nákres chování helia II – tzv. supratekutý film, který tekuté helium vytváří na každém povrchu]] [176] => Vzhledem ke své extrémně nízké hustotě a inertnímu chování se helium používá k plnění [[Balon|balónů]] (balónek díky heliu vyletí ke stropu) a [[vzducholoď|vzducholodí]] jako náhrada hořlavého [[vodík]]u. Značnou nevýhodou je zde ovšem jeho poměrně vysoká cena. Navíc má atom helia velmi malý průměr, snadno [[difuze|difunduje]] skrze pevné materiály a dochází tak ke ztrátám. [177] => [178] => Směsí helia, [[kyslík]]u a [[dusík]]u se plní tlakové láhve s dýchací směsí, určenou pro potápění do velkých hloubek. Na rozdíl od dusíku totiž ani pod velkým tlakem nezpůsobuje tzv. [[opojení dusíkem|hloubkové opojení]], takže potápěč je schopen pracovat ve velkých hloubkách i přes 300 metrů. Zároveň omezuje vznik otravy kyslíkem a současně zmenšuje riziko [[kesonová nemoc|kesonové nemoci]], která vzniká při rychlém výstupu potápěče na hladinu uvolněním bublinek plynného dusíku v krvi s možností mechanického poškození různých tkání. [179] => [180] => [[Rychlost zvuku]] v heliu je řádově 3× větší než ve vzduchu. Pokud člověk nadechne helium, rezonanční frekvence dýchacích cest se změní a to ovlivní zabarvení hlasu. Stejně by se přítomnost hélia projevila při hvízdání nebo hře na dechový hudební nástroj. [181] => [182] => Helium se také používá jako nosný plyn pro kapilární [[plynová chromatografie|plynovou chromatografii]] s [[hmotnostní spektroskopie|hmotově spektrometrickou]] detekcí. Další aplikací v oboru [[analytická chemie|analytické chemie]] je [[rentgenová fluorescence]], kde tvoří ochrannou atmosféru mezi zdrojem záření a vzorkem a zabraňuje tak pohlcování [[foton]]ů [[rentgenové záření|rentgenového záření]] [[argon]]em ze [[vzduch]]u. [183] => [184] => Mimořádně nízká teplota varu předurčuje kapalné helium jako jedno ze základních médií pro kryogenní techniky, především pro výzkum i praktické využití [[supravodivost]]i a [[supratekutost]]i různých materiálů. [185] => [186] => Helium se ve směsi s [[neon]]em používá k plnění reklamních osvětlovačů, obloukových lamp a doutnavek. Výboj v heliu má intenzivně žlutou barvu. [187] => [188] => Nízká [[viskozita]] je důvodem pro použití hélia ve [[Stirlingův motor|Stirlingově motoru]]. [189] => [190] => == Sloučeniny == [191] => [[Soubor:Fázový diagram.GIF|vpravo|náhled|Nákres chování helia v závislosti na teplotě a tlaku]] [192] => He@C60 je jedna ze dvou doposud známých „sloučenin“ hélia. Sférická koule je [[fullereny|fulleren]] a uvnitř v dutině tohoto fullerenu je uzavřen jeden atom helia. Fullereny vznikají kondenzací [[grafit]]ových par v heliu. Při kondenzaci par ale může dojít k radikálovému mechanismu, jehož výsledkem je tato „sloučenina“. [193] => [194] => Páry grafitu nelze normální cestou získat, protože [[uhlík]] má teplotu tání více než 3 500 °C a teplota varu je ještě o mnoho vyšší (přes 4 800 °C). Proto se k přípravě par grafitu využívá [[laser]]u. [195] => [196] => Za sloučeniny se někdy pokládají helidy [[Rtuť|rtuti]], kdy je relativně malý atom helia ve vnějších elektronových vrstvách většího atomu rtuti. V roce 2017 byly teoreticky vypočítány jako (za vysokých tlaků) stabilní sloučeniny Na2He a Na2HeO. Na2He byla i připravena (diamantové kovadlinky) a za tlaku 113 GPa má jít o pevnou látku krystalizující v krychlové soustavě, po elektrické stránce izolant.{{Citace elektronické monografie [197] => | příjmení = Dong [198] => | jméno = Xiao [199] => | příjmení2 = Oganov [200] => | jméno2 = Artem R. [201] => | příjmení3 = Stavrou [202] => | jméno3 = Elissaios [203] => | příjmení4 = Lobanov [204] => | jméno4 = Sergey [205] => | příjmení5 = Saleh [206] => | jméno5 = Gabriele [207] => | příjmení6 = Qian [208] => | jméno6 = Guang-Rui [209] => | příjmení7 = Zhu [210] => | jméno7 = Qiang [211] => | spoluautoři = Carlo Gatti, Volker L. Deringer, Richard Dronskowski, Xiang-Feng Zhou, Vitali B. Prakapenka, Zuzana Konôpková, Ivan A. Popov, Alexander I. Boldyrev, Hui-Tian Wang [212] => | titul = A stable compound of helium and sodium at high pressure [213] => | url = http://www.nature.com/nchem/journal/vaop/ncurrent/full/nchem.2716.html [214] => | datum vydání = 2017-02-06 [215] => | datum přístupu = 2017-02-09 [216] => | doi = 10.1038/nchem.2716 [217] => | jazyk = en [218] => }} [219] => [220] => == Supratekutost == [221] => S heliem je spojen zajímavý fyzikální úkaz, zvaný '''[[supratekutost]]'''. Kapalné helium se totiž vyskytuje ve dvou formách – ''helium I'' při teplotách 2,1768–4,21 K a ''helium II'' při teplotách nižších než 2,1768 K (za normálního tlaku) (tzv. ''[[Bod lambda|lambda bod]]''). To se týká [[izotop]]u [[helium-4|4He]]. Izotop [[Helium-3|3He]] je supratekutý při teplotách pod přibližně 0,002 5 K. Rozdíl mezi izotopy je způsoben tím že atom 4He je [[boson]]em (skládá se ze 2 [[proton]]ů, 2 [[neutron]]ů a 2 [[elektron]]ů) zatímco atom 3He je [[fermion]]em. Izotop 4He je supratekutý díky vzniku [[Boseho-Einsteinův kondenzát|Bose-Einsteinova kondenzátu]] zatímco 3He díky vzniku [[Cooperův pár|Cooperových párů]]. [222] => [223] => Mezi ''heliem I'' a ''heliem II'' neexistuje [[skupenské teplo]], což znamená, že tyto dvě formy helia se nemohou vyskytovat v jedné nádobě současně vedle sebe. Nad lambda teplotou se může vyskytovat pouze ''helium I'' a pod lambda teplotou pouze ''helium II''. [224] => [225] => Zatímco ''helium I'' se chová jako běžné tekutiny, vykazuje ''helium II'' velmi neobvyklé vlastnosti. Především nemá tato kapalina prakticky '''žádné [[vnitřní tření]]''', a proto teče nesmírně rychle, ale dokonce díky [[Kapilární jev|kapilárnímu jevu]] přetéká stěny nádob, ve kterých je uchováno a vytéká horním koncem do něj ponořené [[kapilára|kapiláry]] ''(jev zvaný fontánový efekt)'', což budí zdání, jako by ''helium II'' nebylo vůbec ovlivněno gravitací. [226] => [227] => Navíc má supratekuté helium největší [[tepelná vodivost|tepelnou vodivost]] ze všech doposud známých látek.{{chybí zdroj}} [228] => [229] => == Odkazy == [230] => [231] => === Reference === [232] => [233] => [234] => === Literatura === [235] => * Cotton F. A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 [236] => * Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 [237] => * Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 [238] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [239] => * ANDRONIKAŠVILI, E. L. Vzpomínky na kapalné hélium. Praha : Mladá Fronta, 1983. Autobiografie. [240] => [241] => === Související články === [242] => * [[Vodík]] [243] => * [[Supravodivost]] [244] => * [[Supratekutost]] [245] => * [[Inertní plyn]] [246] => [247] => === Externí odkazy === [248] => * {{Commonscat|Helium}} [249] => * {{Wikislovník|heslo=helium}} [250] => * {{Otto|heslo=Helium}} [251] => * {{NK ČR|ph503003|věc = ano}} [252] => * {{cs}} [http://encyclopedia.airliquide.com/encyclopedia.asp?GasID=32&CountryID=32&LanguageID=17 Helium v encyklopedii plynů na encyclopedia.airliquide.com] {{Wayback|url=http://encyclopedia.airliquide.com/encyclopedia.asp?GasID=32&CountryID=32&LanguageID=17 |date=20150508015104 }} [253] => * {{Citace elektronické monografie [254] => | příjmení = Schlögl [255] => | jméno = Martin [256] => | titul = Helium [257] => | url = http://www.catp.cz/publikace/helium.pdf [258] => | edice = Informace, normy, předpisy [259] => | datum vydání = 2010-01 [260] => | datum přístupu = 2017-02-09 [261] => | vydavatel = Česká asociace technických plynů [262] => | jazyk = čeština [263] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160307225706/http://catp.cz/publikace/helium.pdf [264] => | datum archivace = 2016-03-07 [265] => | nedostupné = ano [266] => }} [267] => * [http://technet.idnes.cz/alchymie-21-stoleti-vedci-prinutili-helium-aby-se-chovalo-jako-vodik-1ft-/veda.aspx?c=A110211_140133_tec_technika_mbo Alchymie 21. století – vědci přinutili helium, aby se chovalo jako vodík, článek na technet.idnes.cz] [268] => * [http://www.astro.cz/clanek/4216 Na Jupiteru prší hélium, článek na astro.cz] [269] => * {{Citace elektronické monografie [270] => | příjmení = Theiss [271] => | jméno = Leslie [272] => | titul = Where Has All the Helium Gone? [273] => | url = https://www.blm.gov/wo/st/en/info/newsroom/2007/january/NR0701_2.html [274] => | datum vydání = 2007-01-17 [275] => | datum přístupu = 2017-02-09 [276] => | jazyk = en [277] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170211080721/https://www.blm.gov/wo/st/en/info/newsroom/2007/january/NR0701_2.html [278] => | datum archivace = 2017-02-11 [279] => | nedostupné = ano [280] => }} [281] => * [http://minerals.usgs.gov/minerals/pubs/commodity/helium/ U.S. Geological Survey publications on helium] [http://minerals.usgs.gov/minerals/pubs/commodity/helium/mcs-2012-heliu.pdf Helium] [282] => * [http://www.rsc.org/chemistryworld/podcast/element.asp Chemistry in its element podcast] (MP3) from the [[Royal Society of Chemistry]]'s [[Chemistry World]]: [http://www.rsc.org/images/CIIE_Helium_48kbps_tcm18-133173.mp3 Helium] [283] => [284] => {{Chladiva}} [285] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [286] => {{Autoritní data}} [287] => {{Portály|Chemie}} [288] => [289] => [[Kategorie:Helium| ]] [290] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [291] => [[Kategorie:Fúzní paliva]] [292] => [[Kategorie:Vzácné plyny]] [293] => [[Kategorie:Objeveno 1868]] [294] => [[Kategorie:Objeveno 1895]] [] => )
good wiki

Helium

Helium, (chemická značka He, helium) je chemický prvek, který je lehčí než vzduch, patří mezi vzácné plyny a tvoří druhou nejvíce zastoupenou složku vesmírné hmoty. V přírodě se vyskytuje jako izotop 4He (se čtyřmi nukleony) a ve stopovém množství i izotop 3He (se třemi nukleony).

More about us

About

Je to bezbarvý, bez zápachu a bez chuti plyn, který je známý pro své jedinečné fyzikální vlastnosti. Vystupuje jako nehořlavý plyn, což jej činí paradoxně bezpečnějším pro použití než některé jiné plyny, jako je vodík. Helium se na Zemi nachází v malých množstvích, převážně jako produkt radioaktivního rozpadu, a jeho význam pro naše životy je mnohostranný. Tento plyn se využívá nejen v průmyslu a vědě, ale také ve zábavě, například při plnění balónků. Díky helium naplněným balónkům se mnozí smíchem a radostí potýkají s dočasně změněným hlasem, což přináší okamžiky štěstí a veselí. Jedním z nejzajímavějších aspektů helia je jeho role v oblasti vědy, zejména v nízkoteplotní fyzice. Helium se při velmi nízkých teplotách stává superfluidem, což znamená, že může téci bez tření. Tato jedinečná vlastnost z něj činí předmět intenzivního výzkumu a rozšířeného využití v uzavřených systémech, jako jsou magnetické rezonance a kryogenika. Na globální úrovni se helium nachází převážně v zemním plynu a jeho těžba s sebou nese i odpovědnost. S rostoucí poptávkou je důležité zajištění udržitelného využívání tohoto cenného zdroje. V posledních letech se tým vědců a inženýrů zaměřil na zlepšení technologií pro jeho recyklaci, což zajišťuje, že i budoucí generace budou mít přístup k tomuto unikátnímu prvku. Celkově lze říci, že helium je fascinující prvek, který hraje klíčovou roli v mnoha aspektech našeho každodenního života. Od zábavy po vědu, jeho přítomnost obohacuje naše zkušenosti a nám umožňuje objevovat nové možnosti. S optimistickým pohledem na budoucnost je helium symbolem pokroku a inovace.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.