Array ( [0] => 15525049 [id] => 15525049 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hermenegild [uri] => Hermenegild [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - panovník}} [1] => {{Příbuzenstvo|příbuzenstvo= [2] => {{Příbuzný|manželka|[[Ingunda]]}} [3] => {{Příbuzný|syn|[[Athanagild (mladší)|Athanagild]]}} [4] => {{Příbuzný|otec|[[Leovigild]]}} [5] => {{Příbuzný|matka|[[Theodosie]]}} [6] => {{Příbuzný|bratr|[[Rekkared I.]]}} [7] => {{Příbuzný|nevlastní matka|[[Goiswintha]]}} [8] => }} [9] => [[Světec|Svatý]] '''Hermenegild''' či ''Hermenegildus'', ''Hermenegildo'', ''Ermenegildo'', ''Herménégild'' ([[564]] – [[13. duben|13. dubna]] [[585]] [[Tarragona]]) byl [[Vizigótská říše|vizigótským]] [[princ]]em a [[Protikrál|vzdorokrálem]]. [10] => [11] => Byl starším synem [[Seznam vizigótských králů|krále]] [[Leovigild]]a a jeho první ženy [[Theodosie]], mladší syn [[Rekkared I.]] pozdější vizigótský král byl z téhož svazku. Jeho otec ho zasnoubil s princeznou [[Ingunda|Ingundou]], dcerou [[Sigibert I.|Sigiberta I.]] [[Seznam franských králů|franského krále]] [[Austrasie]] a [[Frankové|francké]] [[Panovník|královny]] [[Brunhilda|Brunhildy]]. [12] => [13] => == Katolická snoubenka == [14] => [[Ingunda]] přicestovala s velkým doprovodem a bohatými dary v roce 579 do [[Toledo|Toleda]]. Ve [[Vizigótská říše|vizigótském království]] byla v té době oficiální víra [[Ariánství|ariánská]], ale ve [[Franská říše|franckém království]] byla vyznávána víra [[Katolicismus|katolická]], ke katolické víře se hlásil již francký král [[Chlodvík I.]], 465–511). Ingundina babička [[Goiswintha]], která byla druhou ženou krále [[Leovigild]]a, na ní naléhala, aby přestoupila na ariánskou víru, ale Ingunda tomuto nátlaku odolala. [15] => Tyto vztahy dělaly starosti Leovigildovi i Hermenegildovi. Napětí v královské rodině se velmi přiostřilo a tak Leovigild, aby předešel problémům, jmenoval Hermenegilda správcem provincie (pravděpodobně [[Hispania Baetica]]) u hranic s územím, které v té době přináleželo [[Byzantská říše|Východořímské říši]]. [16] => [17] => == Konverze ke katolicismu == [18] => Hermenegild odešel se svojí snoubenkou do [[Sevilla|Sevilly]], která se měla stát jeho sídelním městem. V Seville se Ingunda a tamější mnich [[svatý Leander|Leander]], starší bratr svatého [[Isidor ze Sevilly|Isidora ze Sevilly]] a budoucí sevillský [[biskup]] (kterým možná už v té době byl) snažili přesvědčit Hermenegilda ke [[Konverze (náboženství)|konverzi]] ke katolicismu. Hermenegild se nejprve zdráhal, ale později svoje rozhodnutí změnil. Přestoupil na katolickou víru a přijal jméno Jan. Toto jméno se ovšem neobjevilo ani na mincích, které razil a ani na dochovaných nápisech, které dal vytvořit. Konverze pravděpodobně proběhla během svatby Ingundy a Hermenegilda v Seville roku 580. [19] => [20] => == Leovigildovo tažení do Sevilly == [21] => Král Leovigild se snažil syna přesvědčit, aby svoje rozhodnutí změnil, ale Hermenegild odmítl a rozhodl se jednat s [[Řekové|Řeky]], kteří v Seville zastupovali [[Byzantská říše|Východořímskou říši]]). Svatý Leander, odešel do [[Konstantinopol]]e, požádat císaře o podporu, ale byl odmítnut, protože Byzantská říše řešila problémy na své východní hranici rozhlehlého území. Řekové pouze slíbili, že podporu poskytnou v případě bitvy nebo pokud Hermenegild požádá o pomoc. Král leovigild se snažil zabránit válce, ale Hermenegild rozdmýchal proti svému otci povstání, které si vyžádalo více obětí než zahraniční nájezdy a rozpoutal tak občanskou válku (některé prameny tvrdí, že toto povstání rozdmýchala sama [[Goiswintha]], pravděpodobně aby se zbavila po neúspěšném povstání nepohodlného potenciálního nástupce). Toto povstání bylo boj o moc, i když náboženská otázka zde zaujímala přední místo. Hermenegild se v Seville v roce 580 jmenoval králem a začal razit vlastní mince se svým původním jménem, které měl před konverzí. [22] => [23] => Král Leovigild přestal mít kontrolu nad vládou v Seville, [[Mérida (Španělsko)|Méridě]], dále v [[Córdoba (Španělsko)|Córdobě]] a dalších významných městech a pevnostech. Hermenegild mezitím navázal spojení s [[Svébové|svébským]] králem [[Miro II.|Mirem II.]], který se obával Leovigildovy zahraniční politiky. Miro vyslal v roce 580 posly k [[Seznam franských králů|franskému králi]] [[Guntram]]ovi, aby zasáhl do této občanské války, o reakci na toto poselství ani o vnitřní správě území, které ovládal Hermenegild se nedochovaly žádné informace. Je pravděpodobné, že vyhnal [[Ariánství|ariánské]] duchovní a obsadil je katolíky. [24] => [25] => V roce 582 [[Leovigild]] dokončil výpravu proti [[Baskové|Baskům]] a dobyl Méridu a tak v následujícím roce dobyl Hispanii Baetiku a začal obléhat Sevillu, kde žil jeho syn Hermenegild s Ingundou. Svébský panovník Miro se do této války rovněž zapojil, ale zde se prameny různí. [[Isidor ze Sevilly]] a [[Jan z Biclara]] tvrdí, že přišel na pomoc Leovigildovi, jako jeho vazal, naproti tomu [[Řehoř z Tours]] píše, že přišel na pomoc Hermenegildovi. Jan z Biclara píše, že Mirovi bylo dovoleno vstoupit do Sevilly, kde zakrátko v roce 583 zemřel. Řehoř z Tours uvádí, že Miro se stáhl na svá panství v [[Království Galicie|Galicii]], kde téhož roku zemřel. [26] => [27] => V této době byli Hermenegildovi jediní a ještě nespolehliví spojenci, Řekové. Leovigild dobyl pevnost v Ossete (San Juan de Alfarache, na druhém břehu řeky naproti Seville) a dále dobyl Italiku (nacházela se vedle vesnice Santiponce asi 8 km severozápadně od Sevilly na pravém břehu Guadalquiviru), čímž značně ztížil zásobování Sevilly, přesto se obléhání protáhlo na velmi dlouhou dobu. Leovigild přehradil řeku Guadalquivir a město trpělo hladem. Tehdy požádal Hermenegild Řeky o pomoc, ale Leovigild Řeky podplatil třiceti tisíci solidů, aby pomoc Hermenegildovi neposkytli. Řekové pak v rozhodující chvíli Hermenegilda opustili a Leovigild v létě roku 583 dobyl Sevillu. [28] => [29] => Hermenegildovi se podařilo z města uprchnout a chtěl se dostat do [[Byzantská říše|východořímské]] provincie Spania a to přesto, že Řekové, zástupci Východořímské říše zradili. Leovigild mezitím systematicky dobýval města, která byla pod Hermenegildovou kontrolou. V zimě na přelomu roku 583/584 dobyl Hermenegildovo poslední útočiště [[Córdoba (Španělsko)|Córdobu]]. Hermenegild ještě před tím nechal [[Ingunda|Ingundu]] i se synem Athanagildem v moci Řeků, kde se jich Leovigild snažil zmocnit. Řekové je, ale poslali do Konstantinopole. Ingunda zemřela cestou na území [[Afrika|Afriky]]). Syna pravděpodobně dopravili až do Konstantinopole, kde ho po nějakou dobu diplomacie [[Seznam byzantských císařů|císaře]] [[Maurikios|Maurikia]] používala jako nátlakový nástroj vůči [[Austrasie|austrasijskému]] dvoru. [30] => [31] => == Zajetí a trest == [32] => Hermenegild byl po dobytí Córdoby zajat a přepraven do [[Toledo|Toleda]]. Odtud byl vyhnán do [[Valencie]] s otrokem, který ho hlídal. [[Goiswintha]] ovšem prosadila přísnější trest. Hermenegilda odvlekli do [[Tarragona|Tarragony]] a zde uvěznili. Když nadešla Velká noc, poslali k Hermenegildovi ariánského biskupa, aby od něho přijal přijímání, ale Hermenegild odmítl. Leovigild poté nařídil syna popravit. Hermenegild byl ve sklepení starého římského paláce v [[Tarragona|Taragoně]] 13. dubna roku 585 sťat. Popravu provedl vězeňský dozorce Sisbert. Leovigild pravděpodobně synovi nabídl poslední možnost návratu k [[Ariánství|ariánské víře]], Hermenegild dal přednost mučednické smrti. [33] => [34] => == Svatořečení == [35] => Na žádost [[Španělsko|španělského]] krále [[Filip II. Španělský|Filipa II.]] svatořečil Hermenegilda papež [[Sixtus V.]] při příležitosti tisícího výročí jeho úmrtí. Spolu se [[Ferdinand III. Kastilský|San Fernandem]] je patronem [[Španělsko|španělské]] monarchie. Hermenegildova konverze a mučednická smrt bývá uváděna jako katalyzátor přestupu oficiální ideologie [[Vizigótská říše|vizigótského království]] z ariánské na katolickou. [36] => [37] => == Hispánská neúcta == [38] => Katoličtí kronikáři z té doby píší o Hermenegildovi nepříznivě. Neoznačují ho za favorita katolické církve, ale jen za jednoho z poddaných krále, který se vzbouřil proti svému otci. Svatý [[Isidor ze Sevilly]] vůbec nezmiňuje Hermenegildovu smrt. [[Řehoř z Tours]] píše, že je špatné, když syn povstane proti otci, i když je to [[Hereze|heretik]]. Zápisy z [[3. toledský koncil|3. toledského koncilu]] (589) se vůbec o Hermenegildovi nezmiňují. [39] => Rovněž jeho mladší bratr [[Rekkared I.]] a biskup [[Svatý Leander|Leandrus]], který ho pokřtil se o něm vůbec nezmiňují. Autor ''Životy svatých otců méridských'', který popisuje mnohé činy Leovigilda, nejenže nic nepíše o Hermenegildovi, ale dokonce zamlčuje jakoukoli zmínku o něm, když cituje slova papeže [[Řehoř I. Veliký|Řehoře Velikého]], který prohlásil: ''„Rekkared, nenásledoval příklad svého bezbožného otce, ale svého bratra mučedníka a zřekl se zkaženosti ariánského kacířstva.“'', tak slova ''„bratra mučedníka“'' nahradil slovy ''„Krista Pána“''. Papež Řehoř Veliký nazval roku 594 Hermenegilda mučedníkem, ale ani on ho vůbec neuvádí v dopisech adresovaných do [[Hispánie]]. Hispánci se ho snažili vymazat ze svých dějin. Poté, co Rekkared přestoupil na katolickou víru a při vytváření katolické říše nebylo vhodné spojovat katolicismus se vzpourou, která způsobila hrozné ničení a oslabení Hispánie a které napomáhali Řekové. Hispánie se stala katolickou říší a vzpoura proti králi nesměla být odpuštěná a už vůbec ne oslavovaná. [40] => [41] => == Odkazy == [42] => [43] => === Literatura === [44] => * Řehoř z Tours, ''O boji králů a údělu spravedlivých: Kronika Franků: dějiny v deseti knihách.'' Praha : Argo, 2006. {{ISBN|80-7203-597-5}} [45] => * WALSH, Michael, ed. (1991): Butler's Lives of the Saints: Concise Edition, Revised and Updated. Harper. San Francisco, USA. {{ISBN|0-06-069299-5}} [46] => * {{Citace monografie | příjmení = Collins | jméno = Roger | odkaz na autora = Roger Collins | titul = Visigothic Spain, 409-711 | vydavatel = Blackwell Publishing | místo = Oxford ; Malden | rok = 2004 | počet stran = 263 | isbn = 0-631-18185-7 | jazyk = anglicky}} [47] => * Orlandis, José (1988), Historia del reino visigodo español, 78-84, Madrid: Rialp. {{ISBN|84-321-2417-6}}. [48] => * Thompson, E.A. (2007), Los Godos en España, Alianza: Serie Humanidades. {{ISBN|978-84-206-6169-8}}. [49] => [50] => === Související články === [51] => * [[Seznam světců a mučedníků katolické církve]] [52] => [53] => === Externí odkazy === [54] => * [http://catholica.cz/index.php?id=1207 catholica.cz] [55] => * {{Commonscat}} [56] => [57] => {{Vizigótští panovníci}} [58] => {{Autoritní data}} [59] => {{Portály|Křesťanství|Středověk|Lidé|Španělsko}} [60] => [61] => [[Kategorie:Vizigótští panovníci]] [62] => [[Kategorie:Španělští svatí]] [63] => [[Kategorie:Římskokatoličtí svatí]] [64] => [[Kategorie:Křesťanští svatí odsouzení k trestu smrti]] [65] => [[Kategorie:Křesťanští mučedníci]] [66] => [[Kategorie:Popravení stětím]] [67] => [[Kategorie:Úmrtí v Tarragoně]] [68] => [[Kategorie:Úmrtí v roce 585]] [69] => [[Kategorie:Muži]] [] => )
good wiki

Hermenegild

Svatý Hermenegild či Hermenegildus, Hermenegildo, Ermenegildo, Herménégild (564 - 13. dubna 585 Tarragona) byl vizigótským princem a vzdorokrálem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Goiswintha','Ingunda','Leovigild','Rekkared I.','Isidor ze Sevilly','Tarragona','Ariánství','Byzantská říše','Vizigótská říše','Austrasie','Córdoba (Španělsko)','Řehoř z Tours'