Array ( [0] => 15526779 [id] => 15526779 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Herodium [uri] => Herodium [3] => Herodium from above 2.jpg [img] => Herodium from above 2.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - budova}} [1] => [[Soubor:Herodum_from_south.jpg|náhled|Pohled na Herodium z jihu]] [2] => [[Soubor:Herodium_city.jpg|náhled|Pohled na Herodium (ve spodní části obrázku) a Dolní Herodium]] [3] => [4] => '''Herodium''', někdy také '''Herodion''' ({{vjazyce|he}} הרודיון), či '''Hora Herodova''' ({{Vjazyce2|he|הר הורדוס}}) je [[archeologická lokalita|archeologickou lokalitou]] v [[Judská poušť|Judské poušti]] asi 12 kilometrů jižně od [[Jeruzalém]]a. V lokalitě se nachází pevnost vybudovaná na uměle navršeném kopci, kterou nechal zbudovat král [[Herodes Veliký]] (74–4 př. n. l.) a pod kterou se nachází zbytky města Dolní Herodium. [5] => [6] => == Stavba Herodia == [7] => Palác byl vystavěn jako pevnost králem Herodem mezi lety [[22 př. n. l.|22]] a [[15 př. n. l.]] na místě, kde Herodes porazil hrstku [[Starověký Řím|protiřímských]] povstalců.Flavius Iosephus, Válka židovská I, 265. Použito vydání {{Citace monografie|příjmení=Flavius Iosephus|jméno=|odkaz na autora=Flavius Iosephus|titul=Válka židovská I|překladatelé=Jaroslav Havelka a Jaroslav Šonka|vydání=3|místo=Praha|vydavatel=Academia|rok=2004|isbn=80-200-1172-2|poznámka=|strany=|jazyk=}} Kopcovitou formu pevnost dostala navršením obrovského množství zeminy z okolí. Uvnitř valu se nachází zdvojené [[hradby]], které dosahují výšky 20 metrů. Uvnitř hradeb pak nechal Herodes vybudovat velkolepý palác s četnými pokoji, halou a [[lázně]]mi. [8] => [9] => V oblasti severně od Herodia velké asi 150 km² byla vybudována převážná část paláce jako malé město, které se nazývalo ''Dolní Herodium'', a dnes se v něm nachází zbytky vodních nádrží a mnohých budov. Dolní Herodium se střídavě rozvíjelo až do [[Byzantská říše|byzantského]] období a pak bylo opuštěno. [10] => [11] => Starověký židovský historik [[Flavius Iosephus]] ve svém díle Válka židovská píše: [12] => {{citát|Když zvěčnil své příbuzné a přátele, nezapomněl ani na sebe. Vystavěl hrad v horách proti Arábii a nazval jej po sobě Héródeion. Uměle nasypaný kuželovitý pahorek, vzdálený šedesát stadií od Jeruzaléma, nazval stejným jménem a vyzdobil jej velice nádherně. Obklopil výšinu kulatými věžemi a nádvoří vyplnil nejnádhernějšími paláci. Nejen vnitřek budov byl skvělý. I vnější stěny, římsy a střechy byly přeplněny nesmírným bohatstvím. Ohromným nákladem přivedl zdálky množství vody a přístup rozdělil dvěma sty schodů z nejbělejšího mramoru. Pahorek byl totiž značně vysoký a zcela vytvořen lidskou rukou. Na úpatí zřídil také další královský palác, který mohl poskytnout přístřeší jeho zavazadlům a jeho družině, takže se hrad zdál městem, protože v něm bylo všechno, svým určením však byl královským sídlem.|Flavius Iosephus, Válka židovská I, 419-421|200}} [13] => [14] => K přívodu životně důležité vody z [[Šalomounovy nádrže|Šalomounových nádrží]] sloužil [[akvadukt]]. Dnes se nachází v těchto místech jen několik pramenů. V okolí pevnosti bylo vybudováno také množství nechráněných [[cisterna|cisteren]] na shromažďování dešťové vody, ze kterých čerpali zejména obyvatelé Dolního Herodia. [15] => [16] => == Proměny Herodia == [17] => Herodium sloužilo Herodovi zřejmě jako letní sídlo a jako útočiště před ruchem, který vládl v [[Jeruzalém]]ě v čase [[poutní svátky|poutních svátků]]. Zde byl nakonec Herodes také pohřben.Flavius Iosephus, Válka židovská I, 673. Během bojů mezi Herodovými příbuznými se pevnost stala na více než 60 let sídlem římských správců v Judeji, dokud nevypukla [[první židovská válka]] a pevnost roku [[66]] nepadla do rukou židovských povstalců. Povstalci se v Herodiu opevnili proti římskému vojsku a vybudovali zde [[synagoga|synagogu]] a [[mikve]]. Po několika letech však vzbouřenci pevnost bez boje předali Římanům. [18] => [19] => Římané, v jejichž očích důležitost Judeje po potlačení židovského povstání klesla, pevnost opustili a ta zůstala opuštěná, dokud nebyla zabrána [[zelóti|zelóty]], kteří uvnitř vybudovali skrytý podzemní systém a připravili si pevnost pro chystané [[druhá židovská válka|druhé židovské povstání]]. Po potlačení tohoto povstání bylo místo roku [[135]] opět opuštěno. [20] => [21] => V [[5. století]] začali [[byzantská říše|byzantští]] [[mnich|mniši]] postupně obývat sever Dolního Herodia a pokoje zdejšího paláce přeměnili v [[kostel]]y. Při vykopávkách byly objeveny celkem čtyři kostely, jejichž podlahy byly vyzdobeny [[mozaika]]mi. S [[islámská expanze|islámskou expanzí]] v [[7. století]] však bylo místo opět opuštěno. [22] => [23] => Dnes stojí na severu původního Dolního Herodia [[Palestinci|palestinská]] vesnice. [24] => [25] => == Archeologický výzkum == [26] => V průběhu [[18. století|18.]] a [[19. století]] probíhal výzkum obnažených památek v této oblasti. V letech [[1962]]–[[1967]] byly provedeny první archeologické vykopávky, při kterých byla odkryta většina známých nálezů v samotné pevnosti. Po získání této oblasti [[Izrael]]em v [[šestidenní válka|šestidenní válce]] byla na toto místo vyslána další expedice, tentokrát z [[Hebrejská univerzita v Jeruzalémě|Hebrejské univerzity v Jeruzalémě]] pod vedením [[Ehud Necer|Ehuda Necera]], která zahájila vykopávky v Dolním Herodiu roku [[1972]] a dosud pokračují. Jeden z nejvýznamnějších objevů této expedice byl učiněn roku [[2007]], kdy byl odkryt hrob, patřící zřejmě samotnému králi Herodovi.{{Citace elektronické monografie|autor=Hebrejská univerzita v Jeruzalémě|odkaz na autora=Hebrejská univerzita v Jeruzalémě|titul=Tomb of King Herod discovered at Herodium by Hebrew University archaeologist |url=http://www.huji.ac.il/cgi-bin/dovrut/dovrut_search_eng.pl?mesge117861762132688760|datum vydání=2007-05-08|datum přístupu=2008-09-12|vydavatel=|jazyk=anglicky}} [27] => [28] => Celá lokalita byla vyhlášena za [[Izraelský národní park|národní park]]. [29] => [30] => == Odkazy == [31] => === Reference === [32] => {{Překlad|he|הרודיון|5721293}} [33] => [34] => [35] => === Související články === [36] => * [[Herodes Veliký]] [37] => * [[Hasmonejské paláce]] [38] => * [[Masada]] [39] => [40] => === Externí odkazy === [41] => * {{Commonscat}} [42] => [43] => {{Národní parky v Izraeli}} [44] => {{Autoritní data}} [45] => {{Portály|Izrael|Antika|Architektura a stavebnictví}} [46] => [47] => [[Kategorie:Archeologické lokality v Izraeli]] [48] => [[Kategorie:Pevnosti v Izraeli]] [49] => [[Kategorie:Národní parky v Izraeli]] [] => )
good wiki

Herodium

Pohled na Herodium z jihu Pohled na Herodium (ve spodní části obrázku) a Dolní Herodium Herodium, někdy také Herodion ( הרודיון), či Hora Herodova je archeologickou lokalitou v Judské poušti asi 12 kilometrů jižně od Jeruzaléma. V lokalitě se nachází pevnost vybudovaná na uměle navršeném kopci, kterou nechal zbudovat král Herodes Veliký (74-4 př.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Jeruzalém','Herodes Veliký','zelóti','první židovská válka','synagoga','akvadukt','Šalomounovy nádrže','cisterna','Byzantská říše','lázně','135','19. století'

135

Akvadukt

Cisterna

Jeruzalém

Lázně

Synagoga