Array ( [0] => 14703628 [id] => 14703628 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hibernace [uri] => Hibernace [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Hibernace je přirozený proces, který slouží k přežití a ochraně organismů před nepříznivými podmínkami prostředí. Jedná se o stav, ve kterém organismus zpomaluje nebo úplně zastavuje své fyziologické a metabolické funkce, aby šetřil energii. Hibernace je typická pro některé živočichy, zejména savce, plazy, ptáky, obojživelníky a některé druhy ryb. Během hibernace se zvířata uchylují do úkrytů, kde mrznou nebo usínají na delší dobu. Jejich srdeční tep a dech se výrazně zpomalují, tělesná teplota klesá a metabolismus se snižuje. Díky tomu se snižuje jejich energetická potřeba a zásoby tuku jim stačí na přežití. V období hibernace zvířata nepřijímají potravu a močí nebo vyprazdňují se jen minimálně. Hibernace probíhá přesně regulovaným mechanismem ovlivněným hormony, regulací teploty a dalšími faktory. Organismus se před hibernací snaží přijmout dostatek potravy a akumulovat tuky, které mu poslouží jako energie během období hibernace. Vylučování odpadních látek je minimalizováno, aby nebyl vyplýtván organismus. Po probuzení z hibernace se organismus postupně probouzí a zvyšuje svoji aktivitu. Hibernace je přizpůsobením živočichů na nepříznivé klimatické podmínky, nedostatek potravy nebo období sucha. Je to účinný způsob, jak přežít nepřízeň prostředí a prodloužit život. Někdy se hibernace používá také ve vědeckých studiích a v lékařství k účinnému ovládání organismu v rámci některých medicínských postupů. [oai] => Hibernace je přirozený proces, který slouží k přežití a ochraně organismů před nepříznivými podmínkami prostředí. Jedná se o stav, ve kterém organismus zpomaluje nebo úplně zastavuje své fyziologické a metabolické funkce, aby šetřil energii. Hibernace je typická pro některé živočichy, zejména savce, plazy, ptáky, obojživelníky a některé druhy ryb. Během hibernace se zvířata uchylují do úkrytů, kde mrznou nebo usínají na delší dobu. Jejich srdeční tep a dech se výrazně zpomalují, tělesná teplota klesá a metabolismus se snižuje. Díky tomu se snižuje jejich energetická potřeba a zásoby tuku jim stačí na přežití. V období hibernace zvířata nepřijímají potravu a močí nebo vyprazdňují se jen minimálně. Hibernace probíhá přesně regulovaným mechanismem ovlivněným hormony, regulací teploty a dalšími faktory. Organismus se před hibernací snaží přijmout dostatek potravy a akumulovat tuky, které mu poslouží jako energie během období hibernace. Vylučování odpadních látek je minimalizováno, aby nebyl vyplýtván organismus. Po probuzení z hibernace se organismus postupně probouzí a zvyšuje svoji aktivitu. Hibernace je přizpůsobením živočichů na nepříznivé klimatické podmínky, nedostatek potravy nebo období sucha. Je to účinný způsob, jak přežít nepřízeň prostředí a prodloužit život. Někdy se hibernace používá také ve vědeckých studiích a v lékařství k účinnému ovládání organismu v rámci některých medicínských postupů. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=zimním spánku živočichů|druhý=uměle řízené hibernaci|stránka=Kryonika}} [1] => [[Soubor:Glis glis (edible dormouse) in winter sleep.jpg|náhled|upright|[[Plch velký]] při zimním spánku]] [2] => '''Hibernace''' (některé zdroje uvádějí též '''hybernace'''{{Citace monografie [3] => | příjmení = Rotrekl [4] => | jméno = Vladimír [5] => | odkaz na autora = Vladimír Rotrekl [6] => | titul = Úvod do kliniky acidobasických poruch [7] => | vydavatel = Okresní ústav národního zdraví Brno-venkov [8] => | místo = Brno [9] => | rok = 1971 [10] => | počet stran = 198 [11] => | strany = 125 [12] => }}{{Citace monografie [13] => | příjmení = Provazník [14] => | jméno = Kamil [15] => | odkaz na autora = Kamil Provazník [16] => | titul = Manuál prevence v lékařské praxi [17] => | vydavatel = Fortuna [18] => | místo = Praha [19] => | rok = 1998 [20] => | počet stran = 622 [21] => | kapitola = [22] => | strany = 298 [23] => | isbn = 80-7071-080-2 [24] => }}{{Citace monografie [25] => | příjmení = Fremuth [26] => | jméno = František [27] => | odkaz na autora = František Fremuth [28] => | titul = Účinky záření a chemických látek na buňky a organismus: vysokoškolská učebnice pro přírodovědné fakulty [29] => | vydavatel = Státní pedagogické nakl. [30] => | místo = Praha [31] => | rok = 1981 [32] => | počet stran = 269 [33] => | strany = 207 [34] => }}Některé termíny odvozené z latiny existují jak ve tvaru s ypsilon, který vychází ze [[latina#Různé typy latinského jazyka|staré (archaické) latiny]], tak ve tvaru s měkkým i, který vzešel z latiny klasické.), česky '''zimní spánek''', je specifická reakce živočichů na zimní období. Hibernující živočich přečkává v klidovém stavu a při útlumu fyziologických procesů ve vhodném úkrytu, zvaném [[Zimoviště|hibernakulum]], nepříznivé zimní období. Klidový stav se projevuje především snížením [[tělesná teplota|tělesné teploty]]. Hibernace je známa např. u [[Netopýři|netopýrů]], [[ježek|ježků]], [[křeček|křečků]], [[plch]]ů nebo [[sysel|syslů]]. [35] => {{Citace elektronické monografie [36] => | příjmení = Zicha [37] => | jméno = Ondřej [38] => | url = http://www.biolib.cz/cz/glossaryterm/id59/ [39] => | titul = Hibernace [40] => | vydavatel = Biolib.cz [41] => | datum vydání = [42] => | datum přístupu = 2012-8-23 [43] => }} [44] => [45] => S fyziologií hibernace úzce souvisí složení potravy, které bývá pro živočichy důležitější než její množství. S blížící se zimou shromažďují živočichové velké zásoby bílého [[Tuky|tuku]], který slouží jako uskladňovací tkáň. (Na rozdíl od hnědého tuku, který má funkci tepelné tkáně; hlavní funkcí hnědé tukové tkáně je transformovat energii z přijaté potravy na tepelnou energii.) [[Lipidy]] přijímané v potravě se ukládají do tukové tkáně, která mohutní. Později bývají [[lipidy]] využívány k pokrytí [[Metabolismus|metabolických]] potřeb. Protože přibírání na hmotnosti vyžaduje čas, začínají živočichové ukládat tuk přibližně měsíc před začátkem hibernace.VAŠÍČKOVÁ, Martina. ''Klidové stavy živočichů.'' Brno 2007, s. 14, 16. Bakalářská práce. Ved. práce: RNDr. Martin Vácha, Ph.D. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav experimentální biologie, Oddělení fyziologie a imunologie živočichů. [46] => [47] => V lékařství se termín používá i k označení stavu nízké teploty (podchlazení) pacienta, přičemž může jít jak o symptom, tak o cílený léčebný prostředek.{{Citace periodika [48] => | periodikum = Zdravotnické noviny [49] => | odkaz na periodikum = Zdravotnické noviny [50] => | rok = 1987 [51] => | měsíc = 2 [52] => | den = 27 [53] => | ročník = 36 [54] => | číslo = 8 [55] => | strany = 2 [56] => | issn = 0044-1996 [57] => }} [58] => [59] => Kromě hibernace existuje i [[nepravý zimní spánek]], při kterém zůstávají živočichové v úkrytu, ale jejich teplota se nesnižuje, a občas se probouzejí a vycházejí ven. Takto přečkávají zimu např. [[jezevec|jezevci]]. [60] => [61] => Patrně hibernovali i jeskynní předci člověka, kteří se ukládali k nepravému zimnímu spánku.BARTSIOKAS, Antonis and ARSUAGA, Juan-Luis. Hibernation in hominins from Atapuerca, Spain half a million years ago = Hibernation des hominidés d’Atapuerca, en Espagne, il y a un demi-million d’années. "L'Anthropologie." Volume 124, Issue 5, December 2020, 102797. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.anthro.2020.102797 [62] => [63] => == Letní spánek == [64] => V [[Aridní podnebí|aridních oblastech]] se u [[Živočichové|živočichů]] vyskytuje též [[letní spánek]] (estivace). [65] => {{Citace elektronické monografie [66] => | příjmení = Maňas [67] => | jméno = Michal [68] => | url = http://www.biolib.cz/cz/glossaryterm/id2626/ [69] => | titul = Estivace [70] => | vydavatel = Biolib.cz [71] => | datum vydání = [72] => | datum přístupu = 2012-8-23 [73] => }} U [[rostliny|rostlin]] je odpovídajícím stavem [[dormance]], kdy v reakci na vnější podmínky dojde k utlumení [[růst]]u rostliny. [74] => [75] => == Poznámky == [76] => [77] => == Odkazy == [78] => === Reference === [79] => [80] => === Literatura === [81] => * VAŠÍČKOVÁ, Martina. ''Klidové stavy živočichů.'' Brno 2007. 43 s. Bakalářská práce. Ved. práce RNDr. Martin Vácha, Ph.D. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav experimentální biologie, Oddělení fyziologie a imunologie živočichů. Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/wq59n/Bakalarska_prace.pdf [82] => * ZUKALOVÁ, Kateřina. ''Metabolická odpověď buňky na hibernaci.'' Brno 2019. 49 s., 30 s. příl. Bakalářská práce. Ved. práce doc. Mgr. Lukáš Trantírek, Ph.D. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav biochemie. Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/ijle0/Bakalarska_prace.pdf [83] => [84] => === Související články === [85] => * [[Kryptobióza]] [86] => [87] => === Externí odkazy === [88] => * {{Commonscat|Hibernation}} [89] => * {{Otto|heslo=Zimní spánek}} [90] => * {{Wikislovník|heslo=hibernace}} [91] => [92] => {{Pahýl}} [93] => {{Autoritní data}} [94] => {{Portály|Biologie}} [95] => [96] => [[Kategorie:Fyziologie]] [97] => [[Kategorie:Zima]] [98] => [[Kategorie:Etologie]] [] => )
good wiki

Hibernace

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Glis glis (edible dormouse) in winter sleep.jpg','Zimoviště','Kategorie:Zima','Kryptobióza','dormance','letní spánek','tělesná teplota','Netopýři','ježek','křeček','plch','sysel'

Dormance

Ježek

Kategorie:Zima

Křeček

Kryptobióza

Netopýři

Netopýři jsou skupina letounů z řádu netopýři (Chiroptera), která zahrnuje přibližně 1500 druhů.

Plch

Sysel

Zimoviště

Zimoviště je místo, kam se přemisťují zvířata za účelem přezimování.