Array ( [0] => 15481533 [id] => 15481533 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hlas [uri] => Hlas [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=zvuku vydávaném hlasivkami}} [1] => '''Hlas''', přesněji '''lidský hlas''', je [[zvuk]], vznikající modulováním proudu vzduchu kmitajícími [[hlasivky|hlasivkami]]. V [[hudba|hudbě]] je výraz ''[[Hlas (zpěv)|hlas]]'' používán pro označení [[melodie|melodické]] linky – [[Part (hudba)|partu]]. U [[varhany|varhan]] je jako ''hlas'' označena skupina [[Píšťala (varhany)|píšťal]] s jednou [[zvuk]]ovou [[Barva tónu|barvou]] ([[Rejstřík (varhany)|rejstřík]]). [2] => [3] => == Tvorba hlasu – fonace == [4] => Tvorbu lidského hlasu vysvětluje tzv. teorie zdroje a filtru, která popisuje vznik hlasu ve dvou stupních.Fant GM. Acoustic theory of speech production. The Hague: Mouton, 1960ŠVEC, Jan: Studium mechanicko-akustických vlastností lidského hlasu. (Dizertační práce). Olomouc: Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta, Katedra experimentální fyziky, 1996, https://www.researchgate.net/publication/311087009_Studium_mechanicko-akustickych_vlastnosti_zdroje_lidskeho_hlasu_Dizertacni_prace V prvním stupni vzniká hrtanový tón modulováním proudu vzduchu vlivem kmitání [[hlasivky|hlasivek]] (zdroj). Ve druhém stupni je tento hrtanový tón modifikován v dutinách vokálního traktu, které působí jako rezonátor (filtr), a vzniká tím finální zvuk hlasu. Ten je potom vyzařován z úst (a někdy i z nosu) ven do prostoru. [5] => [6] => Zdrojem hlasu je výdechový proud z [[Plíce|plic]], který je modulován kmitáním [[hlasivky|hlasivek]] a dává tak vznik primárnímu hrtanovému tónu. Hlasivky můžeme pomocí svalů přibližovat či oddalovat, kmitání ale není svalová činnost, nýbrž výsledek tlakových poměrů a elastických vlastností hlasivek. Hlasivky jsou ve [[fonace|fonačním]] postavení přiblíženy k sobě a vzduch proudící z plic je rozkmitává. Hlasivky se při jejich kmitavém pohybu pohybují vlivem působení intraglotického tlaku (tj. tlaku v mezihlasivkové štěrbině působícího na hlasivky) a elasticity tkání hlasivek.TITZE, Ingo R.: Principles of voice production (second printing). Iowa City, IA: National Center for Voice and Speech, 2000{{Citace periodika [7] => | příjmení = Švec [8] => | jméno = Jan G. [9] => | příjmení2 = Schutte [10] => | jméno2 = Harm K. [11] => | příjmení3 = Chen [12] => | jméno3 = C. Julian [13] => | titul = Integrative Insights into the Myoelastic-Aerodynamic Theory and Acoustics of Phonation. Scientific Tribute to Donald G. Miller [14] => | periodikum = Journal of Voice [15] => | datum vydání = 2021-03 [16] => | strany = S0892199721000552 [17] => | doi = 10.1016/j.jvoice.2021.01.023 [18] => | jazyk = en [19] => | url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0892199721000552 [20] => | datum přístupu = 2022-03-17 [21] => }} Při řeči se [[hlasivky]] na tvorbě hlasu podílí tak, že buď [[kmitání|kmitají]] a propůjčují hlasu [[tón]]ové složky (které jsou přítomny např. u [[Samohláska|samohlásek]], [[Sonora (lingvistika)|sonor]], [[Souhláska#Hlasnost|znělých konsonant]]), a nebo že nekmitají a vytvoří pouze štěrbinu, kterou proniká vzduch generující [[šum]] (např. [[Souhláska#Obstruenty a sonory.2C zn.C4.9Blost|neznělé obstruenty]]).SKARNITZL, Radek: ''Znělostní kontrast nejen v češtině'', Epocha, Praha, 2011 [22] => [23] => Jedinečnost každého lidského hlasu je částečně způsobena odlišnou základní [[frekvence|frekvencí]] (danou především vlastnostmi hlasivek) a z větší míry pak barvou hlasu (frekvenčním spektrem), která vzniká modifikací spektra hrtanového tónu v dutinách vokálního traktu (tj. dutinách dýchacích cest nad hlasivkami). Hrtanový tón vznikající při kmitání hlasivek je složený tón s odpovídající [[harmonická řada|harmonickou řadou]]. Od hrtanového tónu jsou odvozeny všechny tónové složky řeči. Dutiny vokálního traktu poté slouží jako [[rezonance|rezonátor]], který zesiluje některé svrchní harmonické tóny a tak ovlivňuje barvu hlasu. Oblasti zesílení svrchních harmonických tónů se nazývají [[formant]]y. Formanty jsou důležité pro rozlišování [[samohláska|samohlásek]], ale i některých souhlásek ([[Souhláska#Obstruenty a sonory.2C zn.C4.9Blost|sonory]]).PALKOVÁ, Zdena: ''Fonetika a fonologie češtiny'', Karolinum, Praha, 1997 [24] => [25] => Zvukovou stránku jazyka zkoumá [[fonetika]]. [26] => [27] => == Frekvenční rozsah == [28] => Frekvenční rozsah neškoleného hlasu dospělého jedince je jen asi 1,5 [[oktáva (hudba)|oktávy]].{{Fakt/dne|20121221134943}} Lidský hlas se mění s věkem: hlas novorozence má frekvenci přibližně 440 Hz ([[Komorní tón|komorní ''a'']], základní tón pro [[ladění]] hudebních nástrojů, má tutéž frekvenci). V době pohlavního dospívání dochází k '''mutaci''', výška hlasu klesá (viz níže – rozdělení podle výšky).{{Fakt/dne|20121221134943}} [29] => [30] => Složky [[frekvence|frekvenčního]] [[zvukové spektrum|spektra]] hlasu dosahují do oblasti kolem 10 kHz. Pro přenos srozumitelné řeči postačuje pásmo výrazně užší. Nejdůležitější složky, zajišťující srozumitelnost, leží v oblasti 1–3 kHz. Vyšší frekvence se podílejí především na barvě hlasu.{{Fakt/dne|20121221134943}} [31] => [32] => Mezinárodní telekomunikační unie stanovila pro přenos [[telefon]]ních hovorů frekvenční rozsahu 300 Hz – 3,4 kHz. Předpokládá se, že nesrozumitelná slova si telefonisté domyslí z [[kontext (lingvistika)|kontextu]] nebo si je vyhláskují.{{Fakt/dne|20121221134943}} [33] => [34] => == Dynamický rozsah == [35] => Hladina [[akustika|akustického]] tlaku vytvářeného hlasem je závislá na vzdálenosti od úst, prostředí a úsilí řečníka. ŠVEC, Jan G., GRANQVIST, Svante: Tutorial and guidelines on measurement of sound pressure level in voice and speech. J Speech Lang Hear Res 61: 441–461, 2018. Při běžném hovoru je časově průměrovaná hladina akustického tlaku řeči ve vzdálenosti 1 m asi 40 až 60 [[decibel|dB(A)]], při velmi hlasitém projevu kolem 80 dB(A).ČSN EN ISO 9921: Ergonomie – Hodnocení řečové komunikace. Praha: Český normalizační institut, 2004 [[Pianissimo]] při [[operní zpěv|operním zpěvu]] je v hledišti cca 50 dB, [[fortissimo]] cca 85 dB. Rekordy při světové soutěži v [[řev]]u se pohybují přes +100 dB.Guinness World Records. Loudest scream (individual). [36] => http://www.guinnessworldrecords.com/worldrecords/67537-loudest-scream-individual, 2017 Přesná měření ukázala, že špičkové hladiny nejhlasitějších fonací dosahují ve vzdálenosti 30 cm od úst hodnot kolem 130 dB(C).ŠRÁMKOVÁ H, GRANQVIST S, FÜRST T, ŠVEC JG: Měření dynamického rozsahu lidského hlasu. Akustické listy 17: 11-18, 2011. [37] => [38] => == Hlas v hudbě == [39] => {{Podrobně|Druhy hlasů}} [40] => Hlas je v hudbě nejčastěji používán jako [[zpěv]]. Hlasy v různých výškových polohách mají různé názvy. [41] => [42] => Co literatura, to jiné přiřazení názvů hlasů k frekvenčním rozsahům. Zde uvedené hodnoty viz Horová, doplněno Juríkem. [43] => [44] => {| class="wikitable" [45] => ! název [46] => ! title="hudební značka" | zn. [47] => ! typ [48] => ! rozsah dle literatury [49] => |- [50] => | [51] => | [52] => | dětský [53] => | [54] => |- [55] => | [[soprán]] [56] => | '''S''' [57] => | ženský [58] => | h – c3, tj. 246–1046 Hz [59] => |- [60] => | [[mezzosoprán]] [61] => | '''mS''' [62] => | ženský [63] => | g – a2, tj. 196–880 Hz [64] => |- [65] => | [[alt]] [66] => | '''A''' [67] => | ženský [68] => | e – e2, tj. 164–659 Hz [69] => |- [70] => | [[kontraalt]] [71] => | '''cA''' [72] => | ženský [73] => | [74] => |- [75] => | [[kontratenor]] [76] => | '''cT''' [77] => | mužský [78] => | [79] => |- [80] => | [[tenor]] [81] => | '''T''' [82] => | mužský [83] => | H – a1, tj. 123–523 Hz [84] => |- [85] => | [[baryton]] [86] => | '''Bt''' [87] => | mužský [88] => | G – e1, tj. 98 – 392 Hz [89] => |- [90] => | [[basbaryton]] [91] => | '''bBt''' [92] => | mužský [93] => | F – c1 [94] => |- [95] => | [[bas]] [96] => | '''B''' [97] => | mužský [98] => | E – h, tj. 82 – 329 Hz [99] => |- [100] => | [[kontrabas]] [101] => | '''cB''' [102] => | mužský [103] => |G1 – c [104] => |} [105] => [106] => === Alternativní hlasové techniky === [107] => Kromě klasického zpěvu existuje ještě několik hlasových technik, které se vyvinuly buď jako součást lidové hudby některých národů, nebo v prostředí západní umělé a populární hudby. Patří mezi ně: [108] => [109] => * [[Alikvotní zpěv]] – technika, pomocí které lze zesílit [[alikvotní tón]]y, přirozeně obsažené v hlase a vytvořit iluzi dvojhlasého zpěvu, mezi alikvotní zpěv se zařazuje i [[Chöömej|hrdelní zpěv]] [110] => * [[Sprechgesang]] – technika, která se nachází přibližně napůl cesty mezi řečí a zpěvem. Využil ji například [[Arnold Schoenberg]] ve své skladbě Pierrot Lunaire [111] => * [[Rap]] – rytmická recitace. Důraz je kladen hlavně na text, výslovnost, [[frázování]] a [[rytmus (hudba)|rytmus]], spíše než na vytváření [[tón]]ů [112] => * [[Beatbox]] – nápodoba zvuků [[bicí nástroj|bicích nástrojů]] a [[Bicí nástroj|perkusí]] pomocí hlasu [113] => * [[Scat]] – improvizovaný [[jazz]]ový zpěv beze slov nebo s nesmyslným textem [114] => * [[Growling]] – z anglického ''growl'' = mručet, vrčet. Technika velmi hlubokého mručení, řevu, která se vyvinula jako součást [[death metal]]ové hudby [115] => * [[Jódlování]] – technika, která je součástí lidové hudby v [[Alpy|Alpských]] zemích, převážně v [[Rakousko|Rakousku]] a [[Švýcarsko|Švýcarsku]]. Je založena na velkých a rychlých [[Interval (hudba)|intervalových]] skocích, které jsou navíc doprovázeny změnou hlasového rejstříku. Nižší [[tón]] je zpíván prsním rejstříkem a vyšší pak [[falzet]]em [116] => * [[Brumendo]] – zpěv bez artikulace, se zavřenými ústy (zvuk „m“ nebo „hm“). [117] => * [[Screaming]] – hrdelní řev,používaný hlavně v [[Heavy metal|metalu]] a příbuzných stylech, zpívají se s ním buď celé písně nebo jen úseky. [118] => * [[Screaming|Scream]] – jednorázové zařvání používané hlavně v rocku a metalu. Může být vysoké, nízké nebo střední. Může být krátké nebo také velice dlouhé, může se při něm měnit tonina ale na rozdíl od screamingu se nezpívají žádná slova. [119] => [120] => == Poruchy hlasu == [121] => * Jakákoliv [[patologie|patologická]]{{Fakt/dne|20121220234044}} změna hlasu (chrapot, přeskakování, změna výšky atd.) – '''[[dysfonie]]''' [122] => * šepot – hlasivky nekmitají – '''[[afonie]]''' [123] => * ztráta vyvinuté řeči při poškození [[mozek|mozku]] – '''[[afázie]]'''{{Fakt/dne|20121220234852}} [124] => * ztráta po [[Trauma (medicína)|fyzickém]] nebo [[Psychické trauma|psychickém traumatu]] – '''[[mutismus]]'''{{Fakt/dne|20121220234852}}, [[němota]] [125] => * vysoký hlas při i po pubertě{{Fakt/dne|20121220235950}} – '''[[puberphonie]]''' [126] => [127] => Poruchami hlasu se zabývá [[foniatrie]], specializovaná disciplína [[otorhinolaryngologie|otorinolaryngologie]] neboli '''ORL''' – ''„ušní, nosní, krční“'', nápravou poruch řeči pak [[logopedie]]. [128] => [129] => == Odkazy == [130] => === Reference === [131] => [132] => [133] => === Literatura === [134] => * Burghauser,J.; Špelda, A.: „Akustické základy orchestrace“, Panton, Praha, 1967 [135] => * Jurík, M. a kol.: „Malá encyklopédia hudby“, Obzor, Bratislava, 1969 [136] => * Cocteau, Jean: „Lidský hlas“ (Voix humaine), Adolf Synek (překlad Jan Kučera), edice Omnia, Praha, 1932 [137] => [138] => === Související články === [139] => * [[Výslovnost]] [140] => [141] => === Externí odkazy === [142] => * {{Commonscat}} [143] => * {{Wikicitáty|téma=Hlas}} [144] => * {{Wikislovník|heslo=hlas}} [145] => * [http://www.vocalist.org.uk/vocal_range_key.html Vocal Range – Finding Your Keys!] [146] => * [https://web.archive.org/web/20050104132010/http://www.amu.cz/library/horova/nastroje1.htm Horová, I., PhDr.: „Úvod do teorie a dějin hudby“, AMU] [147] => * [https://web.archive.org/web/20070225231455/http://www.orl.cz/www.orl.cz/diagnozy/foniatrie/2/kopie/Sram2003.pdf Šram,F.,doc.MUDr.CSc. a kol. :"Poruchy hlasu"] [148] => * [http://www.orl.cz/ ORL.CZ – informace, články, diskuse] [149] => * [http://www.ncvs.org/ The National Center for Voice and Speech] [150] => [151] => {{Autoritní data}} [152] => {{Portály|Hudba|Jazyk}} [153] => [[Kategorie:Akustika]] [154] => [[Kategorie:Fonetika]] [155] => [[Kategorie:Zpěv]] [156] => [[Kategorie:Hudební terminologie]] [] => )
good wiki

Hlas

Hlas, přesněji lidský hlas, je zvuk, vznikající modulováním proudu vzduchu kmitajícími hlasivkami. V hudbě je výraz hlas používán pro označení melodické linky - partu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'hlasivky','tón','Souhláska#Obstruenty a sonory.2C zn.C4.9Blost','frekvence','zvuk','Screaming','rezonance','patologie','decibel','fonetika','Rejstřík (varhany)','samohláska'

Decibel

Fonetika

Fonetika je vědní disciplína zabývající se zvukovými projevy v lidské řeči.

Frekvence

Hlasivky

Patologie

Patologie je vědní disciplína zabývající se studiem nemocí, jejich původu, vzniku a průběhu.

Rezonance

Samohláska

Screaming

Tón

Zvuk