Array ( [0] => 15481948 [id] => 15481948 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hliník [uri] => Hliník [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Neověřeno}} [1] => {{Různé významy|tento=[[Chemický prvek|chemickém prvku]]}} [2] => {{Infobox - chemický prvek [3] => [4] => | značka = Al [5] => | protonové číslo = 13 [6] => | nukleonové číslo = 27 [7] => | název = Hliník [8] => | latinsky = aluminium [9] => | nad = [[Bor (prvek)|B]] [10] => | pod = [[Gallium|Ga]] [11] => | vlevo = [[Hořčík]] [12] => | vpravo = [[Křemík]] [13] => | dolní tabulka = ano [14] => [15] => | chemická skupina = Nepřechodné kovy [16] => | číslo CAS = 7429-90-5 [17] => | skupina = 13 [18] => | perioda = 3 [19] => | blok = p [20] => | koncentrace v zemské kůře = 75 000 až 83 300 ppm [21] => | koncentrace v mořské vodě = 0,01 mg/l [22] => | obrázek = Aluminium-4.jpg [23] => | emisní spektrum = Aluminum_Spectra.jpg [24] => | vzhled = Kov bělavě šedé barvy [25] => [26] => | relativní atomová hmotnost = 26,9815386 [27] => | atomový poloměr = 143 pm [28] => | kovalentní poloměr = 121±4 pm [29] => | Van der Waalsův poloměr = 184 pm [30] => | elektronová konfigurace = [Ne] 3s2 3p1 [31] => | oxidační čísla = III, II, I [32] => [33] => | skupenství = [[Pevná látka|Pevné]] [34] => | krystalografická soustava = Plošně středěná kubická [35] => | hustota = 2700 kg/m3
Při teplotě tání 2375 kg/m3 [36] => | tvrdost = 2,75 [37] => | magnetické chování = [[Paramagnetismus|Paramagnetický]] [38] => | teplota tání = 660,32 [39] => | teplota varu = 2 519 [40] => | molární objem = 10,00×10−6 m3/mol [41] => | skupenské teplo tání = 10,71 kJ/mol [42] => | skupenské teplo varu = 294,0 kJ/mol [43] => | tlak syté páry = 100 Pa při 1817K [44] => | rychlost zvuku = 5 000 m/s [45] => | měrná tepelná kapacita = 896 Jkg−1K−1 [46] => | elektrická vodivost = 37,7×106 S/m [47] => | měrný elektrický odpor = 28,74 nΩ·m [48] => | tepelná vodivost = 237 W⋅m−1⋅K−1 [49] => [50] => | standardní elektrodový potenciál = −1,66 V [51] => | elektronegativita = 1,61 [52] => | spalné teplo na m3 = [53] => | spalné teplo na kg = [54] => | ionizační energie = 577,5 KJ/mol [55] => | ionizační energie2 = 1815,7 KJ/mol [56] => | ionizační energie3 = 2744,8 KJ/mol [57] => | iontový poloměr = 50 pm [58] => [59] => | izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [60] => | nukleonové číslo = '''26''' [61] => | značka = '''Al''' [62] => | výskyt = [[Stopová množství|Stopy]] [63] => | poločas = 7,17×105 [[rok|let]] [64] => | způsob = [[Záchyt elektronu|ε]] [[Záření beta|β+]] [65] => | energie = 4,004 39 [66] => | nukleonové číslo produktu = 26 [67] => | značka produktu = [[Hořčík|Mg]] [68] => | způsob2 = [[Záchyt elektronu|ε]] [[Záření beta|β+]] [69] => | energie2 = 4,232 69 [70] => | nukleonové číslo produktu2 = 26 [71] => | značka produktu2 = [[Hořčík|Mg]] [72] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [73] => | nukleonové číslo = 27 [74] => | značka = Al [75] => | výskyt = Téměř 100% [76] => | počet neutronů = 14 [77] => }} [78] => | R-věty = {{R|10}}, {{R|15}}, {{R|17}} [79] => | S-věty = {{S|2}}, {{S|7/8}}, {{S|43}} [80] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS02}}{{Citace elektronického periodika | titul = Aluminum | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/5359268 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}
{{Nebezpečí}}
[81] => (pouze hliníkový prášek) [82] => }} [83] => '''Hliník''' (chemická značka '''Al''', {{Vjazyce|la}} ''aluminium'') je velmi lehký [[Kovy|kov]] bělavě šedé barvy, velmi dobrý vodič [[elektrický proud|elektrického proudu]], široce používaný v [[elektrotechnika|elektrotechnice]] a ve formě [[slitina|slitin]] v leteckém průmyslu a mnoha dalších aplikacích. [84] => [85] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [86] => [[Soubor:Tovarna glinice in aluminija Kidričevo - kupi aluminija 1968.jpg|náhled|vlevo|upright=0.75|vpravo|[[Extruze|Extrudované]] hliníkové ingoty]] [87] => Neušlechtilý stříbřitě šedý, nestálý, [[kujnost|kujný]] kov, [[Elektrická vodivost|elektricky]] velmi dobře vodivý. Při teplotách pod 1,18 [[Kelvin|K]] je [[supravodivost|supravodivý]]. Atomy tvoří [[Krystalická struktura#Typy struktur|kovové krystaly]] tvořené [[Krystalografická soustava#Krychlová (kubická)|krychlovými]] [[Elementární buňka#Dělení elementárních buněk|plošně centrovanými elementárními buňkami]], což odpovídá nejtěsnějšímu uspořádání kulových atomů. Uměle byly vytvořeny nebo počítačem namodelovány i alotropické modifikace s rozvolněnější mřížkou.{{Poznámka|Nejmenší hustotu z dosud známých, a to pouhých 0,61 g/cm3, má metastabilní superčtyřstěnná struktura, počítačem namodelovaná v r. 2017.{{Citace elektronického periodika [88] => | příjmení = Getmanskii [89] => | jméno = Iliya V. [90] => | příjmení2 = Koval [91] => | jméno2 = Vitaliy V. [92] => | příjmení3 = Minyaev [93] => | jméno3 = Ruslan M. [94] => | příjmení4 = Boldyrev [95] => | jméno4 = Alexander I. [96] => | příjmení5 = Isaak Minkin [97] => | jméno5 = Vladimir [98] => | titul = Supertetrahedral Aluminum - a New Allotropic Ultra-Light Crystalline Form of Aluminum [99] => | periodikum = The Journal of Physical Chemistry C [100] => | vydavatel = American Chemical Society [101] => | rok vydání = 2017 [102] => | měsíc vydání = září [103] => | den vydání = 18 [104] => | ročník = [105] => | typ ročníku = svazek [106] => | číslo = [107] => | strany = [108] => | poznámka = online před tiskem [109] => | url = http://pubs.acs.org/doi/abs/10.1021/acs.jpcc.7b07565 [110] => | dostupnost2 = [111] => | url2 = [112] => | issn = 1932-7455 [113] => | doi = 10.1021/acs.jpcc.7b07565 [114] => | jazyk = anglicky [115] => }}{{Citace elektronického periodika [116] => | příjmení = Muffoletto [117] => | jméno = Mary-Ann [118] => | titul = Ultra-light aluminum: Chemists report breakthrough in material design [119] => | periodikum = Phys.Org [120] => | rok vydání = 2017 [121] => | měsíc vydání = září [122] => | den vydání = 22 [123] => | url = https://phys.org/news/2017-09-ultra-light-aluminum-chemists-breakthrough-material.html [124] => | jazyk = anglicky [125] => }}}} [126] => [127] => V přírodě se vyskytuje zejména ve formě [[chemická sloučenina|sloučenin]], nejznámější rudou je [[bauxit]] Al2O3 · 2 H2O (dihydrát oxidu hlinitého). [128] => [129] => Vytváří sloučeniny v oxidačních číslech +I až +III, nejběžnější a nejstabilnější jsou sloučeniny hlinité. V kyselém prostředí tvoří ve vodném roztoku hlinitý kation, v alkalickém prostředí pak hlinitanový anion [AlO2]−. Hliník je v čistém stavu velmi reaktivní, na vzduchu se rychle pokryje tenkou vrstvičkou [[oxid hlinitý|oxidu]] Al2O3, která chrání kov před další [[Redoxní reakce|oxidací]]. [130] => [131] => Hliník je velmi dobře rozpustný ve zředěných [[kyseliny|kyselinách]], koncentrovaná [[kyselina dusičná]] či [[kyselina sírová]] jej však stejně jako vzdušný [[kyslík]] pokryjí pasivační vrstvou oxidu. Také [[hydroxidy]] alkalických kovů snadno rozpouštějí kovový hliník za vzniku [[hlinitan]]ů (AlO2)−. [132] => [133] => Hliník a slitiny hliníku jsou velmi dobře svařitelné téměř všemi metodami [[svařování]]. Výjimkou je slitina [[dural]], která je svařitelná obtížně. [134] => [135] => Hliník byl v kovové formě izolován roku [[1825]] dánským fyzikem [[Hans Christian Ørsted|Hansem Christianem Ørstedem]]. [136] => [137] => == Výskyt v přírodě == [138] => Díky velké reaktivitě hliníku se v přírodě vyskytují prakticky pouze jeho sloučeniny. [139] => [140] => Hliník je třetím nejvíce zastoupeným prvkem v zemské kůře. Podle posledních dostupných údajů tvoří hliník 7,5–8,3 % [[zemská kůra|zemské kůry]]. V mořské vodě je jeho koncentrace velmi nízká, pouze 0,01 mg Al/l a ve vesmíru připadá na jeden [[atom]] hliníku přibližně půl milionu atomů [[vodík]]u. [141] => [142] => Nejběžnější horninou na bázi hliníku je [[bauxit]], Al2O3 · 2 H2O. Obvykle bývá doprovázen dalšími příměsemi na bázi oxidů [[křemík]]u, [[titan (prvek)|titanu]], [[železo|železa]] a dalších.{{Citace elektronického periodika [143] => | příjmení = Petránek [144] => | jméno = Jan [145] => | titul = Bauxit [146] => | periodikum = Geologická encyklopedie [147] => | url = http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?bauxit [148] => | datum přístupu = 2023-08-04 [149] => }} [150] => [151] => Jiným významným minerálem je [[kryolit]], hexafluorohlinitan sodný Na3AlF6, používaný především jako tavidlo pro snížení teploty tání oxidu hlinitého při elektrolytické výrobě hliníku.{{Citace elektronické monografie [152] => | titul = Kryolit [153] => | url = https://mineraly.sci.muni.cz/halogenidy/kryolit.html [154] => | datum přístupu = 2023-08-04 [155] => }}{{Citace elektronické monografie [156] => | titul = Cryolite [157] => | url = https://www.mindat.org/min-1161.html [158] => | datum přístupu = 2023-08-04 [159] => }} [160] => [161] => [[Minerál]]y na bázi oxidu hlinitého Al2O3 patří mezi velmi významné i ceněné. [[Korund]] je na 9. místě [[Mohsova stupnice tvrdosti|Mohsovy stupnice tvrdosti]]. Technický oxid hlinitý se nazývá také elektrit a je hojně využíván k výrobě brusného papíru. [162] => [163] => Drahé kameny, jejichž základním materiálem je oxid hlinitý, se liší příměsemi, které způsobují jejich charakteristické zbarvení. Červený [[rubín]] je zbarven příměsí oxidu [[chrom]]u, modrý [[safír]] obsahuje především stopová množství oxidů titanu a železa. [164] => [165] => Obě zmíněné formy korundu patří k nejvíce ceněným drahým kamenům na světě, ale mají i významné využití v technice. Safírové hroty vynikají svou tvrdostí a odolností a vybavují se jimi špičkové vědecké měřicí přístroje. Rubín je znám jako materiál pro konstrukci prvního [[laser]]u na světě. Titano-safírový [[laser]] vyniká extrémně krátkými pulsy (pod 50 [[sekunda|fs]]) [166] => [167] => [168] => Soubor:Star-Saphire.jpg|Safír [169] => Soubor:Cut Ruby.jpg|Rubín [170] => Soubor:Ruby cristal.jpg|Přírodní korund [171] => [172] => [173] => == Výroba == [174] => [[Soubor:Bauxite hérault.JPG|náhled|vlevo|Bauxit, hlavní ruda hliníku]] [175] => Přestože hliník patří mezi prvky nejvíce zastoupené v zemské kůře, patřila jeho průmyslová výroba do ještě poměrně nedávné doby k velmi obtížným procesům. Je to především z toho důvodu, že elementární hliník nelze jednoduše [[metalurgie|metalurgicky]] [[Redoxní reakce|vyredukovat]] z jeho rudy jako např. [[železo]] [[koks]]em ve [[vysoká pec|vysoké peci]]. Teprve zvládnutí průmyslové [[elektrolýza|elektrolýzy]] taveniny kovových rud umožnilo současnou mnohasettunovou roční produkci čistého hliníku. [176] => [177] => Při elektrolýze se z taveniny směsi předem přečištěného [[bauxit]]u a [[kryolit]]u o teplotě asi 950 °C na [[katoda|katodě]] vylučuje elementární hliník, na [[grafit]]ové [[anoda|anodě]] vzniká [[kyslík]], který ihned reaguje s materiálem [[elektroda|elektrody]] za vzniku toxického plynného [[oxid uhelnatý|oxidu uhelnatého]], CO. [178] => [179] => Na území někdejšího Československa byla roku 1933 zahájena výroba hliníkových plechů a později roku 1954 výroba spotřebního zboží z hliníkových fólií v [[Břidličná|Břidličné]].{{Citace elektronického periodika |titul=Stručná historie společnosti ALINVEST Břidličná, a.s. na jejích stránkách |url=http://www.alinvest.cz/cs/o-spolecnosti/historie |datum přístupu=2013-08-02 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130815175511/http://alinvest.cz/cs/o-spolecnosti/historie |datum archivace=2013-08-15 }} Společnost ve výrobě nadále setrvává. Dále roku 1953 započala výroba hliníku ve slovenském [[Žiar nad Hronom|Žiaru nad Hronom]], kam se převážná většina bauxitu dovážela z [[Maďarsko|Maďarska]]. Výroba hliníku Söderbergovou technologií zde byla ukončena v roce 1998.{{Citace elektronického periodika |titul=Stručná historie hliníkárny ZSNP na jejích stránkách |url=http://www.zsnp.sk/genPage.php?id=18 |datum přístupu=2010-07-31 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100918132942/http://www.zsnp.sk/genPage.php?id=18 |datum archivace=2010-09-18 }} [180] => [181] => Největšími světovými producenty hliníku jsou firmy [[Rio Tinto Alcan]], [[Rusal]] a [[Alcoa|Aluminum Company of America]].{{cite news|url=http://www.economist.com/business/displaystory.cfm?story_id=9517201|publisher=The Economist|date=2007-07-19|title=Gimme Smelter|accessdate=2007-10-15|archiveurl=https://web.archive.org/web/20071112134624/http://www.economist.com/business/displaystory.cfm?story_id=9517201|archivedate=12 November 2007 |deadurl=no}} [182] => [183] => == Využití kovového hliníku == [184] => [185] => === Předměty denní potřeby === [186] => Hliník nalézá uplatnění především díky své poměrně značné chemické odolnosti a nízké hmotnosti. Proto se z jeho slitin vyrábějí například některé drobné mince, ale i běžné kuchyňské nádobí a příbory. Po vyválcování do tenké fólie se s ním setkáme pod názvem [[alobal]] při tepelné úpravě pokrmů nebo jako ochranného obalového materiálu pro nejrůznější aplikace. Ve stavebnictví se používají lisované hliníkové profily, ze kterých se vyrábějí např. [[hliníková okna|okna]] a [[hliníkové dveře|dveře]]. [187] => [188] => Společně se [[stříbro|stříbrem]] slouží hliník ve formě velmi tenké fólie jako záznamové médium v [[kompaktní disk|kompaktních discích]] (CD) ať již pro záznam zvuku nebo jako paměťové médium ve výpočetní technice. Tato vrstva se na plastový podklad obvykle napařuje tichým elektrickým výbojem ve [[vakuum|vakuu]]. [189] => [190] => === Hliník jako vodič === [191] => [[Soubor:Kurzschlussl.jpg|náhled|vlevo|Hliníkový krycí výlisek klece pólového motoru.]] [192] => [[Soubor:Eros-piccadilly-circus.jpg|náhled|upright|Londýn – kovová socha boha Erota odlitá z hliníku]] [193] => Vzhledem k poměrně dobré elektrické vodivosti se hliníku užívá jako materiálu pro [[Elektrický vodič|elektrické vodiče]]. Oproti použití [[měď|mědi]] má ovšem některé nevýhody: Hliník je křehčí, vodič se např. opakovaným ohybem snadno zlomí. Průchodem [[elektrický proud|proudu]] se zahřívá a zvětšuje svůj [[objem]]. Pokud je hliníkový vodič spojen mechanicky s jiným vodičem kupříkladu pomocí šroubu, pak toto roztažení nemůže probíhat všemi směry stejně. Není-li spoj optimálně navržen, dojde k plastické deformaci měkkého hliníku. Při ochlazení, tedy když proud přestane vodičem protékat, se naopak smrští rovnoměrně ve všech směrech, což způsobí, že se šroubované kontakty poněkud uvolní, čímž se zvýší jejich přechodový [[elektrický odpor|odpor]], který následně vede ke zvýšenému zahřívání. Navíc se hliníkový vodič vlivem působení vzdušného [[kyslík]]u potahuje vrstvičkou nevodivého Al2O3 a vinou toho se přechodový odpor mezi vodičem a svorkovnicí dále zvyšuje. Hliníkové kontakty mají být proto pravidelně dotahovány, aby se zmenšilo nebezpečí vzniku požáru. [194] => [195] => Tyto vlastnosti vedly v posledních letech k omezení používání hliníku ve prospěch mědi zejména v domovních rozvodech. Nadále se hliník jako vodič běžně používá v dálkových rozvodech a průmyslových aplikacích, které jsou pod profesionálním dohledem. [196] => [197] => === Aluminotermie === [198] => {{Podrobně|Aluminotermie}} [199] => Díky své elektropozitivitě má hliník značnou afinitu ke [[kyslík]]u a ochotně s ním reaguje. Této vlastnosti využívá [[aluminotermie]] – metoda výroby některých kovů z jejich oxidů za použití hliníku jako redukčního činidla. Při uvedené reakci se také uvolňuje značné množství [[teplo|tepla]] a [[teplota]] dosahuje dostatečných hodnot pro roztavení např. železa. Následující reakce [[Termit (chemie)|práškového hliníku s oxidem železitým]] se dříve často používalo ke spojování železných kolejnic vzniklým roztaveným železem. [200] => [201] => : 2 Al + Fe2O3 → Al2O3 + 2 Fe [202] => [203] => Aluminotermická metoda se v praxi využívá při výrobě kovů, které nelze redukovat uhlíkem. Mezi tyto kovy patří například [[molybden]], [[mangan]], [[chrom]] a [[vanad]]. Při reakci vzniká [[oxid hlinitý]] a příslušný kov: [204] => [205] => : Cr2O3 + 2 Al → 2 Cr + Al2O3 [206] => [207] => Práškový hliník se používá také jako složka některých [[trhavina|trhavin]], protože svoji přítomností zvyšuje teplotu [[Výbuch|exploze]] i [[brizance|brizanci]] [[výbušnina|výbušniny]]. [208] => [209] => === Slitiny hliníku === [210] => {{Podrobně|Slitiny hliníku}} [211] => Nejdůležitější je však uplatnění hliníku ve formě [[slitina|slitin]], z nichž bezesporu nejznámější je [[slitina]] s [[hořčík]]em, [[měď|mědí]] a [[mangan]]em, známá jako [[dural]]. Tento materiál má oproti samotnému hliníku mnohem větší pevnost a tvrdost při zachování velmi malé [[Hustoty látek|hustoty]]. Zároveň jsou i značně odolné vůči [[Koroze|korozi]]. Všechny uvedené vlastnosti předurčují dural jako ideální materiál pro letecký a automobilový průmysl, ale setkáme se s ním při výrobě výtahů, jízdních kol, lehkých žebříků a podobných aplikacích. [212] => [213] => == Sloučeniny hliníku a jejich význam == [214] => Nejvýznamnější sloučeninou hliníku je oxid hlinitý, Al2O3. Tato látka se vyskytuje v řadě modifikací se zcela odlišnými fyzikálně-chemickými vlastnostmi. [215] => * Krystalický Al2O3 má název korund a k jeho základním vlastnostem patří mimořádná tvrdost a chemická odolnost. V přírodě se nachází v řadě různých modifikací, drahokamy safír a rubín jsou zmíněny v předchozí kapitole. Uměle vyráběný korund nalézá řadu praktických uplatnění, od výroby laserů po osazování hlavic geologických vrtných souprav a kovoobráběcích nástrojů pro práci s mimořádně odolnými materiály. [216] => * Chemicky připravený oxid hlinitý se označuje názvem alumina. Podle podmínek výroby vykazuje tento materiál různé fyzikální vlastnosti, základní typy aluminy se označují jako alfa, beta a gama. Nejvýznamnější uplatnění nalézá alumina v chemickém průmyslu jako inertní [[nosič katalyzátorů]] v organické i anorganické syntéze. Příkladem mohou být [[hydrogenace|hydrogenační]] [[katalyzátor]]y na bázi elementární [[platina|platiny]], pracující za teplot přes 300 °C a [[tlak]]ů desítek atmosfér. I za těchto extrémních podmínek dosahuje životnost těchto katalytických systémů stovek až tisíců pracovních hodin. [217] => * Speciálně upravená alumina nanesená v tenké vrstvě na inertním nosiči slouží pro separaci organických sloučenin [[chromatografie|chromatografií]] na tenké vrstvě. Tato analytická technika je ekonomicky velmi nenáročná a nalézá uplatnění například v kontrole průmyslového dělení směsí přírodních [[barviva|barviv]] a dalších typů sloučenin. [218] => [219] => [[Chlorid hlinitý]], AlCl3 je velmi významný průmyslový katalyzátor v oboru organické syntézy. Uplatňuje se zde jako Lewisovská kyselina, jejíž působením dochází vnášení alkylových skupin na aromatické jádro nebo halogenaci uhlovodíků do předem zvolené polohy. Reakce tohoto typu jsou souborně označovány jako [[Friedelova-Craftsova reakce|Friedelovy-Craftsovy reakce]], klasickým příkladem je výroba [[toluen]]u reakcí [[chloroform]]u s [[benzen]]em nebo syntéza [[styren]]u z [[ethen]]u a benzenu. [220] => [221] => [[Fluorid hlinitý]] AlF3 a [[fosforečnan hlinitý]] AlPO4 patří mezi velmi málo rozpustné sloučeniny hliníku. V [[analytická chemie|analytické chemii]] slouží k  vážkovému ([[gravimetrie|gravimetrickému]]) stanovení obsahu hliníku v roztoku a fosforečnanový ion může odstraňovat i malá množství hliníku z odpadních a průmyslových [[voda|vod]]. [222] => [223] => [[Octan hlinitý]] Al(CH3COO)3 se používá v lékařství jako účinná látka v mastech proti otokům. [224] => Hlinité sloučeniny se špatně rozpouštějí (příliš toxické tak nejsou). [225] => [226] => == Zdravotní rizika == [227] => Hliník nemá použití v organismech, ať již rostlinné nebo živočišné, navzdory jeho značnému zastoupení v zemské kůře. Při pH 6–9 (relevantní pro většinu lidského těla), hliník je vysrážen ve formě hydroxidu a tedy není dostupný ve formě solí. Většina prvků jež sdílí toto chování nemá žádný účel v organismu, nebo jsou toxické.{{Citace elektronického periodika [228] => | titul = Common Forms of Elements in Water [229] => | periodikum = people.wou.edu [230] => | url = https://people.wou.edu/~courtna/ch412/natwater.htm [231] => | datum přístupu = 2021-08-27 [232] => }} [233] => [234] => Hliník není klasifikován jako karcinogen dle Ministerstva zdravotnictví a sociální péče Spojených států amerických. Studie zveřejněná v roce 1988 ukazuje že běžné úrovně vystavení se hliníku nemá vliv na zdravého jedince.{{Citace monografie [235] => | příjmení = Gitelman [236] => | jméno = H. J. [237] => | titul = Aluminum and Health: A Critical Review [238] => | url = https://books.google.cz/books?id=wRnOytsi8boC&pg=PA90&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [239] => | vydavatel = CRC Press [240] => | počet stran = 320 [241] => | isbn = 978-0-8247-8026-5 [242] => | poznámka = Google-Books-ID: wRnOytsi8boC [243] => | jazyk = en [244] => }} A toxikologická studie z roku 2014 nenašla škodlivé účinky u dávek hliníku nižších než 40 mg/kg tělesné hmotnosti.{{Citace periodika [245] => | příjmení = Dolara [246] => | jméno = Piero [247] => | titul = Occurrence, exposure, effects, recommended intake and possible dietary use of selected trace compounds (aluminium, bismuth, cobalt, gold, lithium, nickel, silver) [248] => | periodikum = International Journal of Food Sciences and Nutrition [249] => | datum vydání = 2014-12-01 [250] => | ročník = 65 [251] => | číslo = 8 [252] => | strany = 911–924 [253] => | issn = 0963-7486 [254] => | doi = 10.3109/09637486.2014.937801 [255] => | url = https://doi.org/10.3109/09637486.2014.937801 [256] => | datum přístupu = 2021-08-27 [257] => }}. Většina hliníku odchází z těla v exkrementech, hliník jež se dostane do krve je vyloučen močí. [258] => [259] => Jako kritický účinek považuje [[Evropský úřad pro bezpečnost potravin]] možné negativní ovlivnění vývoje nervové soustavy. Tolerovaný týdenní příjem hliníku byl proto stanoven ve výši na 1 miligram na kilogram tělesné hmotnosti za týden.[https://plzen.rozhlas.cz/hlinik-v-kosmetice-do-tela-pronika-nejen-ze-rtenek-a-zubnich-past-8139840 Hliník v kosmetice? Do těla proniká nejen ze rtěnek a zubních past], [[Český rozhlas Plzeň]], 26. ledna 2020 [260] => [261] => Minimální úroveň rizika(množství při kterém nejsou pozorovány zdravotní účinky) jak v střednědobém(15-364 dní) tak v chronickém (1+ let) horizontu byla stanovena na 1 mg/kg/den, tedy u 70 kg průměrného člověka činí 490 mg hliníku za týden. [262] => [263] => Podle provedených výzkumů byly zjištěny nadměrné koncentrace hliníku v mozku lidí s Alzheimerovou chorobou. Výzkum ověřil tuto teorii laboratorními testy na zvířatech, kde pokud byl hliník vpíchnut do mozku laboratorních zvířat, tak se u nich vyvinula neurologická choroba podobná Alzheimeru.{{Citace elektronického periodika |titul=Nebezpečné chemikálie v deodorantech a antiperspirantech |url=http://avocados.cz/nebezpecne-chemikalie-v-deodorantech-antiperspirantech |datum přístupu=2013-09-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130327214943/http://avocados.cz/nebezpecne-chemikalie-v-deodorantech-antiperspirantech }} Daná studie však byla popřena jinými studiemi.{{Citace periodika [264] => | příjmení = Lidsky [265] => | jméno = Theodore I. [266] => | titul = Is the Aluminum Hypothesis Dead? [267] => | periodikum = Journal of Occupational and Environmental Medicine [268] => | datum vydání = 2014-5 [269] => | ročník = 56 [270] => | číslo = 5 Suppl [271] => | strany = S73–S79 [272] => | issn = 1076-2752 [273] => | pmid = 24806729 [274] => | doi = 10.1097/JOM.0000000000000063 [275] => | poznámka = PMID 24806729 [276] => PMCID: PMC4131942 [277] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4131942/ [278] => | datum přístupu = 2021-08-27 [279] => }} Hliník nebyl spojen s vývojem Alzheimerovy choroby ani po 40 letech výzkumu, jak ukazuje studie z roku 2018.{{Citace elektronického periodika [280] => | titul = Aluminium, metals and dementia {{!}} Alzheimer's Society [281] => | periodikum = www.alzheimers.org.uk [282] => | url = https://www.alzheimers.org.uk/about-dementia/risk-factors-and-prevention/metals-and-dementia [283] => | jazyk = en [284] => | datum přístupu = 2021-08-27 [285] => }}{{Citace elektronického periodika [286] => | příjmení = Quora [287] => | titul = Could Exposure To Aluminum Cause Alzheimer's Disease? [288] => | periodikum = Forbes [289] => | url = https://www.forbes.com/sites/quora/2017/09/29/could-exposure-to-aluminum-cause-alzheimers-disease/ [290] => | jazyk = en [291] => | datum přístupu = 2021-08-27 [292] => }} [293] => [294] => Některé studie oponují, že se to nepodařilo prokázat. Výzkumy, díky kterým vznikl tento předpoklad, mohly být ovlivněny tím, že se část lidí setkávala poměrně často s hliníkovým příborem a nádobím, a měli tedy zvýšenou hladinu hliníku. V současnosti je však na obsah hliníku velmi pečlivě testována především [[krevní plazma]], která by při pravidelných krevních transfuzích mohla zvýšit hladinu hliníku v krvi pacienta.{{Fakt/dne|20101116082501}} Obdobná pravidla platí pro všechny [[dialýza|dialyzační]] roztoky, používané při [[chronické selhání ledvin|chronickém selhání ledvin]]. [295] => [296] => Poměrně diskutovaným problémem je riziko používání hliníkového nádobí a příborů při přípravě a konzumaci potravy. Je pravda, že v podmínkách, kdy se potraviny běžně tepelně upravují i konzumují, je hliník nejstálejší a prakticky nerozpustný. V neutrálním prostředí běžné pitné vody o [[pH]] = 7 je hliníkový povrch perfektně stabilní a bezpečný. Problém nastává, když je například vařený pokrm okyselen například [[kyselina octová|octem]]. Kromě toho se v poslední době stále mírně zvyšuje kyselost pitné [[voda|vody]], především v důsledku [[kyselé deště|kyselých dešťů]]. Pak může skutečně nastat situace, kdy se z hliníkových nádob bude uvolňovat hliník při každém použití. Na druhé straně je [[organismus|organismus]] vybaven řadou bariér{{doplňte zdroj}}, které brání pronikání sloučenin hliníku do tělesných tekutin a buněk. [297] => Vdechování jemných prachů hlinitých sloučenin, jako je například oxid hlinitý, může vyvolat ''onemocnění plic''. [298] => [299] => == Odkazy == [300] => [301] => === Poznámky === [302] => {{Poznámky}} [303] => [304] => === Reference === [305] => [306] => [307] => === Literatura === [308] => * Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 [309] => * Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 [310] => * Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 [311] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [312] => * {{Citace monografie [313] => | příjmení = Jareš [314] => | jméno = Vojtěch [315] => | titul = Lehké kovy [316] => | url = [317] => | vydavatel = Česká matice technická [318] => | místo = Praha [319] => | rok = 1944 [320] => | vydání = 2 [321] => | počet stran = 163 [322] => }} [323] => [324] => === Externí odkazy === [325] => * {{Commonscat|Aluminium}} [326] => * {{Otto|heslo=Aluminium}} [327] => * {{Wikislovník|heslo=hliník}} [328] => * {{cs}} [http://chemie.gfxs.cz/index.php?pg=prvek&prvek_id=13 Chemický vzdělávací portál] [329] => [330] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [331] => [332] => {{Autoritní data}} [333] => {{Portály|Chemie}} [334] => [335] => [[Kategorie:Hliník| ]] [336] => [[Kategorie:Supravodiče]] [337] => [[Kategorie:Komodity]] [338] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [] => )
good wiki

Hliník

Hliník (chemická značka Al, aluminium) je velmi lehký kov bělavě šedé barvy, velmi dobrý vodič elektrického proudu, široce používaný v elektrotechnice a ve formě slitin v leteckém průmyslu a mnoha dalších aplikacích.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'kyslík','slitina','bauxit','dural','elektrický proud','voda','Redoxní reakce','chrom','oxid hlinitý','měď','kryolit','železo'

Bauxit

Chrom

Dural

Kryolit

Kyslík

Měď

Slitina

Voda

Voda je chemická látka, která je nezbytná pro život všech organismů.

Železo

Železo je chemický prvek s symbolem Fe a atomovým číslem 26.