Array ( [0] => 15482114 [id] => 15482114 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Voda [uri] => Voda [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Voda je chemická látka, která je nezbytná pro život všech organismů. Tato stránka na české Wikipedii poskytuje podrobné informace o vodě, včetně její fyzikální a chemické povahy, vlastností, významu, historie využívání a významu v lidském těle. Hovoří také o různých formách vody, jako je tekutá, pevná a plynná, a popisuje různé fyzikální jevy související s vodou, například tání, tuhnutí, var, kondenzace a odpařování. Další informace zahrnují cyklus vody ve přírodě, znečištění vody, vodní zdroje, ekologický význam vody a význam vody pro zemědělství a průmysl. Stránka také uvádí zajímavosti a zajímavé fakty o vodě a poskytuje odkazy na další zdroje a literaturu pro další četbu. [oai] => Voda je chemická látka, která je nezbytná pro život všech organismů. Tato stránka na české Wikipedii poskytuje podrobné informace o vodě, včetně její fyzikální a chemické povahy, vlastností, významu, historie využívání a významu v lidském těle. Hovoří také o různých formách vody, jako je tekutá, pevná a plynná, a popisuje různé fyzikální jevy související s vodou, například tání, tuhnutí, var, kondenzace a odpařování. Další informace zahrnují cyklus vody ve přírodě, znečištění vody, vodní zdroje, ekologický význam vody a význam vody pro zemědělství a průmysl. Stránka také uvádí zajímavosti a zajímavé fakty o vodě a poskytuje odkazy na další zdroje a literaturu pro další četbu. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Voda** Voda je jednou z nejdůležitějších látek pro život na Zemi a hraje klíčovou roli v mnoha procesech, které podporují život a udržují biosféru. Je nezbytná pro všechny živé organismy, ať už jde o rostliny, zvířata nebo lidi. Díky svým unikátním vlastnostem, jako je schopnost rozpouštět mnoho různých látek, je voda základní součástí biologických reakcí i ekosystémů. Voda není jen prostředkem pro uhašení žízně; její přítomnost ovlivňuje klima, půdu a celkové zdraví planety. V přírodě se voda nachází v různých formách – jako déšť, řeky, jezera a oceány – což nejen podporuje rozmanitost života, ale také vytváří nádherné krajinné panorama plné modřin a lesklých ploch. Voda je zásadní pro zemědělství, a tím pádem i pro výrobu potravin, což v konečném důsledku ovlivňuje kvalitu našeho života. Na společenské úrovni je voda symbolem spojenectví a spolupráce. Mnoho komunit se spojilo, aby zajistily přístup k čisté a bezpečné vodě pro všechny své členy. Tento úsilí o zajištění vodních zdrojů přináší pozitivní změny a inspiraci pro další rozvoj. Moderní technologie a inovace přispívají k efektivnějšímu využívání vody a jejímu zachování. Například pokročilé zavlažovací systémy a technologie na úpravu vody pomáhají snižovat plýtvání a zajišťují, že voda je dostupná i v oblastech, kde je jej nedostatek. Tyto přístupy zdůrazňují kreativitu a inovativnost lidstva, které se snaží nalézt řešení pro výzvy spojené s vodními zdroji. Voda si zaslouží naší pozornost a péči. Ochrana vodních ekosystémů a zajištění přístupu k čisté vodě pro všechny jsou výzvy, které s nadějí a odhodláním řeší mnohé organizace a jednotlivci po celém světě. Každý z nás může přispět k ochraně tohoto cenného zdroje a podpořit udržitelné praktiky, které zajistí, že voda zůstane zdrojem života pro budoucí generace. [oai_cs_optimisticky] => **Voda** Voda je jednou z nejdůležitějších látek pro život na Zemi a hraje klíčovou roli v mnoha procesech, které podporují život a udržují biosféru. Je nezbytná pro všechny živé organismy, ať už jde o rostliny, zvířata nebo lidi. Díky svým unikátním vlastnostem, jako je schopnost rozpouštět mnoho různých látek, je voda základní součástí biologických reakcí i ekosystémů. Voda není jen prostředkem pro uhašení žízně; její přítomnost ovlivňuje klima, půdu a celkové zdraví planety. V přírodě se voda nachází v různých formách – jako déšť, řeky, jezera a oceány – což nejen podporuje rozmanitost života, ale také vytváří nádherné krajinné panorama plné modřin a lesklých ploch. Voda je zásadní pro zemědělství, a tím pádem i pro výrobu potravin, což v konečném důsledku ovlivňuje kvalitu našeho života. Na společenské úrovni je voda symbolem spojenectví a spolupráce. Mnoho komunit se spojilo, aby zajistily přístup k čisté a bezpečné vodě pro všechny své členy. Tento úsilí o zajištění vodních zdrojů přináší pozitivní změny a inspiraci pro další rozvoj. Moderní technologie a inovace přispívají k efektivnějšímu využívání vody a jejímu zachování. Například pokročilé zavlažovací systémy a technologie na úpravu vody pomáhají snižovat plýtvání a zajišťují, že voda je dostupná i v oblastech, kde je jej nedostatek. Tyto přístupy zdůrazňují kreativitu a inovativnost lidstva, které se snaží nalézt řešení pro výzvy spojené s vodními zdroji. Voda si zaslouží naší pozornost a péči. Ochrana vodních ekosystémů a zajištění přístupu k čisté vodě pro všechny jsou výzvy, které s nadějí a odhodláním řeší mnohé organizace a jednotlivci po celém světě. Každý z nás může přispět k ochraně tohoto cenného zdroje a podpořit udržitelné praktiky, které zajistí, že voda zůstane zdrojem života pro budoucí generace. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=chemické sloučenině podmiňující život na Zemi}} [1] => {{Infobox - chemická sloučenina [2] => | název = Voda (oxidan) [3] => | obrázek = Water molecule dimensions.svg [4] => | velikost obrázku = 150px [5] => | popisek = Struktura molekuly vody [6] => | systematický název = oxidan [7] => | triviální název = voda [8] => | anglický název = {{Cizojazyčně|en|water, oxidane, dihydrogen oxide, dihydridooxygen}}{{Citace monografie [9] => | korporace = International Union of Pure and Applied Chemistry [10] => | odkaz na korporaci = Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii [11] => | titul = Nomenclature of Inorganic Chemistry. IUPAC Recommendations 2005 [12] => | url = https://iupac.org/cms/wp-content/uploads/2016/07/Red_Book_2005.pdf [13] => | dostupnost = PDF [14] => | editoři = N.G. Connelly, T. Damhus, R.M. Hartshorn, A.T. Hutton [15] => | vydavatel = The Royal Society of Chemistry, Thomas Graham House [16] => | místo = Cambridge [17] => | rok = 2005 [18] => | kapitola = IX [19] => | typ kapitoly = tabulka [20] => | strany = 306 [21] => | isbn = 0-85404-438-8 [22] => | jazyk = anglicky [23] => }} [24] => | sumární vzorec = [[Vodík|H]]2[[Kyslík|O]] [25] => | číslo CAS = 7732-18-5 [26] => | molární hmotnost = 18,01528 g/mol [27] => | teplota tání = 0 °C při [[Atmosférický tlak#Normální tlak|normálním tlaku]] [28] => | teplota varu = 99,98 °C
100 °C při [[Atmosférický tlak#Normální tlak|normálním tlaku]] [29] => | hustota = 0,99997 g/cm3
(''kapalina při 3,98 °C'') [30] => 0,998205 g/cm3
(''kapalina při 20 °C'') [31] => 0,95835 g/cm3
(''kapalina při 100 °C'') [32] => | viskozita = 0,001 Nsm−2 [33] => | index lomu = 1,33 [34] => | kritická teplota = 374 °C [35] => | kritický tlak = 22 140 kPa [36] => | rychlost zvuku = přibližně 1 460 [[Metr za sekundu|m/s]] [37] => | povrchové napětí = 0,073 N/m (''20 °C'') [38] => | měrné teplo = 4 184 J⋅K−1⋅kg−1 (''kapalina při 20 °C'') [39] => }} [40] => '''Voda''', [[Chemický vzorec|chemickým vzorcem]] [[Vodík|H]]2[[Kyslík|O]], [[systematický název]] '''oxidan'''{{cs}} [http://chemicke-listy.cz/Bulletin/bulletin324/bulletin324.pdf Novela názvosloví organické chemie – přehled změn] – bod 3.2, je [[chemická sloučenina]] [[vodík]]u a [[kyslík]]u. Spolu se [[vzduch]]em, resp. [[Atmosféra Země|zemskou atmosférou]], tvoří základní podmínky pro existenci [[život]]a na [[Země|Zemi]]. Za normální [[Teplota|teploty]] a [[Normální tlak|tlaku]] je to bezbarvá, čirá [[kapalina]] bez zápachu, v silnější vrstvě namodralá. V [[Příroda|přírodě]] se vyskytuje ve třech [[skupenství]]ch: v [[Pevné skupenství|pevném]] – [[led]] a [[sníh]], v [[Kapalné skupenství|kapalném]] – voda a v [[Plynné skupenství|plynném]] – [[vodní pára]]. [41] => [[Soubor:Glacial iceberg in Argentina.jpg|náhled|250px|[[Ledovec]]; zde se nacházejí tři skupenství vody pohromadě]] [42] => [43] => == Název == [44] => Systematicky se voda nazývá „oxidan“ (od [[Chemické názvosloví|názvosloví]] [[IUPAC 93]]{{cs}} [https://archive.today/20120529010800/giovio.ic.cz/dok/viz/ch/Pravidla_organika.doc Názvosloví vycházející z jiných hydridů]), vycházející z toho, že se jedná o [[Anorganická sloučenina|anorganický]]{{cs}} [http://www.sos-veseli.cz/download/nazvoslovi_organickych_sloucenin.pdf Stručné základy názvosloví organických sloučenin] {{Wayback|url=http://www.sos-veseli.cz/download/nazvoslovi_organickych_sloucenin.pdf |date=20131016143648 }} jednojaderný [[hydrid]]{{cs}} [http://www.medon-solutio.cz/online2004/print.php?textID=16 Chemické názvosloví a názvy lékových forem v ČL 2002] (proto končí na [[Přípona (mluvnice)|příponu]] „-an“{{cs}} [http://nazvoslovi.webpark.cz/nazvoslovi31.htm Předmluva] {{Wayback|url=http://nazvoslovi.webpark.cz/nazvoslovi31.htm |date=20100414014744 }}). [[Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii|IUPAC]] uvádí ve svých názvoslovných doporučeních i anglický systematický název „dihydrogen oxide“, obdobný český název „oxid vodný“ se v odborné literatuře nepoužívá. I v odborném jazyce se však používalo a používá triviální označení „voda“. [45] => [46] => == Fyzikální vlastnosti == [47] => {{Podrobně|Fyzikální a chemické vlastnosti vody}} [48] => [[Soubor:Watermolecule.svg|vlevo|náhled|Geometrie [[molekula|molekuly]] vody]] [49] => [[Soubor:3D model hydrogen bonds in water.svg|náhled|[[Vodíková vazba|Vodíkové vazby]] (1) mezi [[molekula]]mi vody]] [50] => Mimořádné chemické a fyzikální vlastnosti vody jsou důsledkem geometrie její [[Molekula|molekuly]]. [[Atom]]y v ní vázané nejsou uspořádány lineárně (v jedné [[Přímka|přímce]]), ale [[Chemická vazba|chemické vazby]] mezi [[atom]]y svírají [[úhel]] přibližně 105 [[stupeň (úhel)|°]]. [[Polarita (chemie)|Polaritě]] vazeb (různé [[elektronová afinita|afinitě]] atomů [[vodík]]u a [[kyslík]]u) a zmíněné nelinearitě molekuly vděčí molekula vody za svoji polaritu. Vlastnosti molekul způsobují dobrou rozpustnost polárních a iontových látek ve vodě, jsou důvodem vysoké [[permitivita|elektrické permitivity]] vody a díky jejich schopnosti zapojovat se do [[vodíková vazba|vodíkových vazeb]] (zvané též ''vodíkové můstky'') jsou důvodem i významné hustotní [[anomálie vody]]. [51] => [52] => === Izotopické složení === [53] => Přirozená voda na Zemi obsahuje nejen izotop lehkého vodíku 1H a kyslíku 16O, ale také těžší stabilní izotopy těchto prvků. Standardní oceánská voda, používaná např. pro bývalou definici [[kelvin]]u jako hlavní jednotky [[soustava SI|SI]], obsahuje na 1 mol vodíku 1H 0,15576 mmol deuteria 2H a na 1 mol kyslíku 16O 0,3799 mmol kyslíku 17O a 2,0052 mmol kyslíku 18O.23. Generální konference pro váhy a míry (2007): Rezoluce 10. [https://www.bipm.org/en/committees/cg/cgpm/23-2007/resolution-10 Dostupné online] (anglicky) Přirozená voda mimo oceány může mít zastoupení těžkých izotopů nižší, ale ne tak, aby to způsobilo rozdílnost fyzikálních vlastností. [54] => [55] => Uměle lze vytvořit izotopicky jednotné formy vody, z nichž některé mají své zvláštní jméno. Podle počtu [[neutron]]ů v [[atom]]u vodíku rozlišujeme [[izotopolog]]y [56] => * [[Lehká voda|lehkou vodu]] (oba vodíky jsou [[Protium|protia]], chemický vzorec je 1H2O), [57] => * [[Polotěžká voda|polotěžkou vodu]] (jeden vodík je protium a jeden [[deuterium]], vzorec se dá zapsat jako HDO), [58] => * [[Těžká voda|těžkou vodu]] (oba vodíky jsou deuteria, vzorec je 2H2O, ale dá se také zapsat jako D2O; voda vyrobená z těžkých atomů vodíku, v přírodě se nachází zcela běžně ve směsi s normální vodou v nízké [[Koncentrace (chemie)|koncentraci]], těžká voda sloužila ke konstrukci prvních [[atomový reaktor|atomových reaktorů]]) a [59] => * [[Tritiová voda|tritiovou vodu]] (zvána též supertěžká voda, kdy jeden nebo oba vodíky jsou radioaktivně nestabilním [[tritium|tritiem]] (3H, též T). [60] => Vodu lze také obohatit o těžší izotopy kyslíku 17O a 18O. [61] => [62] => Jednotlivé izotopicky jednotné formy se vzájemně znatelně liší svými fyzikálními a dokonce i některými chemickými vlastnostmi (protože odlišná hmotnost jádra má částečný vliv i na vazebnou energii elektronů v atomovém obalu). Těžká voda má např. vyšší hustotu, body tání a varu a pH než voda lehká. Hustota vody s kyslíkem 18O je podobná hustotě těžké vody, voda s kyslíkem 17O je hustotou podobná vodě polotěžké. [63] => [64] => Následující fyzikální vlastnosti se proto týkají pouze přirozeného izotopické složení (pokud není uvedeno jinak) a nelze je vztahovat na izotopicky čisté formy vody, zejména ne na ty s těžkými izotopy vodíku či kyslíku. [65] => [[Soubor:Water droplet blue bg05.jpg|náhled|250px|Kapka vody]] [66] => [67] => === Hustota === [68] => Největší [[hustota|hustotu]] nemá led, ale tekutá voda při 3,95 °C, dalším snižováním teploty se [[objem]] jednotkové [[hmotnost]]i vody zase zvětšuje. Je to způsobeno polymerizací vodních molekul vodíkovými vazbami a úhlem mezi atomy vodíku – díky tomu může mít molekula v [[led]]u pouze 4 nejbližší sousedy a v krystalové struktuře vznikají prázdné prostory. Tato zvláštnost má např. tyto důsledky: [69] => * [[Led]] se tvoří na povrchu vodních ploch a tím nezmrzlou vodu izoluje, voda tolik nepromrzá do [[délka|hloubky]], přičemž voda o teplotě 3,95 °C se hromadí na [[Dno|dně]] vodních ploch. Tato skutečnost je velmi důležitá pro přežití vodních organismů. [70] => * Tento proces urychluje zvětrávání – voda zvětšující svůj objem „trhá“ [[Hornina|horniny]] a další látky. [71] => * Zvětšování objemu má význam pro [[rostliny]] a [[zemědělství]] – při mrznutí dochází ke kypření ornice. [72] => [73] => === Povrchové napětí a viskozita === [74] => [[Soubor:2006-01-15 coin on water retouched.jpg|náhled|Důsledek [[Povrchové napětí|povrchového napětí]]]] [75] => {| class="wikitable" [76] => |+'''[[povrchové napětí]] a [[viskozita]]''' [77] => |- [78] => ! teplota
°C !!povrchové napětí
m[[Newton|N]]/m!!viskozita
m[[Pascal (jednotka)|Pa]]·[[Sekunda|s]] [79] => |- align="right" [80] => |0||75,6||1,78 [81] => |- align="right" [82] => |10||74,2||1,31 [83] => |- align="right" [84] => |20||72,8||1,00 [85] => |- align="right" [86] => |30||71,2||0,80 [87] => |- align="right" [88] => |50||67,9||0,55 [89] => |- align="right" [90] => |100||58,9||0,28 [91] => |} [92] => [93] => === Tepelná vodivost === [94] => {{Podrobně|Tepelná vodivost}} [95] => {| class="wikitable" [96] => |- [97] => !teplota ve °C!!tepelná vodivost ve W/(m.K) [98] => |- [99] => | −20||''kapalina'': 0,523, ''led'': 2,43 [100] => |- [101] => | 0||''kapalina'': 0,564, ''led'': 2,22 [102] => |- [103] => | 10||0,584 [104] => |- [105] => | 20||0,597 [106] => |- [107] => | 30||0,618 [108] => |- [109] => | 50||0,645 [110] => |- [111] => | 80||0,670 [112] => |- [113] => | 100||0,682 [114] => |} [115] => [116] => === Termodynamické vlastnosti === [117] => [[Soubor:Phase diagram of water - czech version.svg|náhled|400px|[[Fázový diagram]] vody znázorňující závislost existence [[skupenství]] na [[tlak]]u a [[teplota|teplotě]]]] [118] => [[Měrná tepelná kapacita]] (specifické teplo) je u vody zhruba třikrát až desetkrát (desetkrát u železa) větší než u většiny ostatních látek, jako jsou horniny, [[železo]], [[hliník]], atd. Proto má voda svou tepelnou setrvačností velký [[Podnebí|klimatický]] vliv a s výhodou se používá k transportu tepla (např. [[ústřední topení]]). [119] => [120] => Skupenské přeměny charakterizuje fázový diagram vody, který je ve zjednodušené podobě uveden na obrázku. Ve skutečnosti existuje pevné skupenství vody, tedy [[led]], v mnoha různých fázích, lišících se krystalovou strukturou a fyzikálními vlastnostmi.[http://www.lsbu.ac.uk/water/phase.html The Phase Diagram of Water] [121] => {{Podrobně|Led#Exotické fáze ledu}} [122] => [123] => O fázovém přechodu mezi kapalným a pevným skupenstvím podrobněji pojednává odstavec [[Voda#Hustota|hustota]]. Pro zmrznutí vody je podmínkou, aby v kapalině existovala krystalizační centra. Proto je možné, aby čistá a ustálená voda byla podchlazena i pod teplotu tuhnutí nebo aby horká voda zmrzla rychleji než ustálená voda studená ([[Mpembův jev]]). K náhlému zmrznutí podchlazené vody stačí i mechanický podnět (zatřesení, vhození tělíska). [124] => [125] => Specifická [[skupenské teplo|skupenská tepla]] (tání a varu) – V tomto parametru je voda naprosto neobvyklá. Vysoké výparné teplo umožňuje efektivní ochlazování teplokrevných obratlovců, jako je člověk – bez pocení by nepřežili. [126] => [127] => [[Teplota varu|Bod varu]] – Obecný trend v periodické tabulce prvků je takový, že s rostoucí hmotností se zvyšuje teplota varu. Nicméně vodíkové můstky mají větší vliv na teplotu varu než hmotnost dané látky a že voda a všechny sloučeniny s vodíkem v druhé periodě – B2H6, CH4, NH3 a HF – jsou výjimkou v tomto trendu. [128] => {| class="wikitable" style="text-align:right" [129] => |+ Bod varu [130] => |- [131] => ! sloučenina !! teplota [132] => |- [133] => !H2O [134] => |100 °C [135] => |- [136] => ![[Sulfan|H2S]] [137] => | −60 °C [138] => |- [139] => ![[Selan|H2Se]] [140] => | −41 °C [141] => |- [142] => ![[Tellan|H2Te]] [143] => | −2 °C [144] => |- [145] => ![[Polan|H2Po]] [146] => | 36 °C [147] => [148] => |} [149] => [150] => {| class="wikitable" [151] => |+ Další vybrané termodynamické vlastnosti [152] => |- [153] => ! rowspan="3"|molární slučovací [[entalpie]] [154] => |Δf''H''0g [155] => | −241,83 [[Joule|kJ]]/[[mol (jednotka)|mol]] [156] => |- [157] => ||Δf''H''0l|| −285,83 kJ/mol [158] => |- [159] => ||Δf''H''0s||−291,8 kJ/mol [160] => |- [161] => !rowspan=3|molární [[entropie]] [162] => |''S''0g, 0,1 MPa|| 188,84 J/(mol.K) [163] => |- [164] => ||''S''0l, 0,1 MPa||69,95 J/(mol.K) [165] => |- [166] => ||''S''0s||41 J/(mol.K) [167] => |- [168] => | colspan = 3|Dolní indexy: f – slučování; g – plyn; l – kapalina; s – pevná látka; horní index: 0 – standardní [169] => |} [170] => {{clear}} [171] => [172] => === Elektrické vlastnosti === [173] => Voda je výjimečná vysokou [[permitivita|permitivitou]] (relativní permitivita je přibližně 80). [174] => [175] => Chemicky čistá voda je velmi slabě elektricky vodivá, ale i malé množství rozpustných příměsí výrazně zvyšuje její [[Elektrická vodivost|vodivost]], až řádově. Protože se běžně setkáváme spíše s vodou ne úplně [[destilace|destilovanou]], lze tvrzení obrátit: s poklesem koncentrace iontů příměsí vodivost vody klesá, s jejich úplným odstraněním dokonce prudce. Čistá voda je ovšem extrémní situace: i proto ji přes její velkou schopnost [[Dielektrikum#Polarizace dielektrika|polarizace]] do [[kondenzátor]]ů nepoužíváme. [176] => [177] => === Nestlačitelnost === [178] => Voda je často dávána za příklad nestlačitelné kapaliny. Její skutečná [[stlačitelnost]] sice není úplně nulová, nicméně tato hodnota je natolik malá, že se běžně zanedbává. [179] => [180] => == Chemické vlastnosti == [181] => [[Soubor:H2O (water molecule).jpg|náhled|Model [[molekula|molekuly]] vody]] [182] => Voda vzniká prudkým až explozivním slučováním [[vodík]]u s [[kyslík]]em (hořením bezbarvým plamenem) podle [[Chemická rovnice|rovnice]]: [183] => [184] => : 2H2 + O2 → 2H2O, [185] => [186] => za vývinu velkého množství [[Teplo|tepla]] ([[exotermní reakce]]). Kromě toho vzniká jako vedlejší produkt vedle [[Soli|solí]] při [[neutralizace|neutralizaci]] [[kyseliny|kyselin]] [[Zásady (chemie)|zásadami]], např. [187] => [188] => : HCl + NaOH → H2O + NaCl. [189] => [190] => Voda je obsažena ve spalných [[plyn]]ech při hoření většiny [[Organická látka|organických látek]], např. [[methan]]u [191] => [192] => : CH4 + 2O2 → 2H2O + CO2, [193] => [194] => nebo [[oktan]]u (hlavní složky [[benzín]]u) [195] => [196] => : 2C8H18 + 25O2 → 18H2O + 16CO2. [197] => [198] => [[Vodný roztok|Vodné roztoky]] mohou vykazovat kyselou, neutrální nebo zásaditou reakci. [[kyseliny|Kyselost]] (acidita) a [[Zásady (chemie)|zásaditost]] (bazicita) se vyjadřuje ve [[Vodíkový exponent pH|stupnici hodnot pH]]. Rozsah stupnice je od 0 do 14 [[pH]], přičemž hodnotě pH 7 odpovídá [[neutrální roztok|roztok neutrální]]. Hodnoty nižší označují roztok kyselý, hodnoty vyšší zásaditý čili alkalický. Vody kyselé jsou obvykle bez života, protože se v nich nevytváří [[plankton]] ani [[Bakterie|baktérie]]. [199] => [200] => == Tvrdost vody == [201] => {{Podrobně|tvrdost vody}} [202] => Veličina nejčastěji udávající koncentraci [[kation]]tů [[vápník]]u a [[hořčík]]u ve vodě. Definice tvrdosti vody je však nejednotná, někdy se tak označuje koncentrace dvojmocných kationtů vápníku, hořčíku, [[stroncium|stroncia]] a [[baryum|barya]] nebo všech kationtů s nábojem větším než jedna. Vzhledem k této nejednotnosti se moderní [[hydrochemie]] termínu tvrdost vody snaží vyhýbat. V praxi mnoha oborů, například akvaristiky, se však pojem tvrdost vody stále často užívá. [203] => [204] => == Voda v přírodě == [205] => {{Podrobně|Koloběh vody}} [206] => Rozšířením vody na [[Země|Zemi]] a jejím pohybem se zabývá [[hydrologie]], pohyb vody v [[Atmosféra Země|zemské atmosféře]] zkoumá též [[meteorologie]]. Výskyt vody na naší planetě je mnohem vyšší než na ostatních planetách sluneční soustavy. Při pohledu z vesmíru vypadá [[Země]] jako modrobílá planeta: bílá od [[Vodní pára|vodní páry]] a modrá od vody. A zákonitě všechny formy života (tak, jak ho známe) závisejí na vodě. Část zemského povrchu s obsahem vody v kapalném skupenství nazýváme [[hydrosféra]]. [207] => [208] => Většinu povrchu Země (71 %) pokrývá slaná voda moří a oceánů, jež tvoří 97 % celého vodstva na naší planetě. Obsahuje průměrně 35 g solí v jednom litru. Z toho 77,8 % [[chlorid sodný|chloridu sodného]] (NaCl), 10,9 % [[Chlorid hořečnatý|chloridu hořečnatého]] (MgCl2) a další soli jako [[síran hořečnatý]], [[síran vápenatý]], [[síran draselný]] a jiné. [209] => [210] => Sladká voda tvoří jen nepatrnou část [[hydrosféra|hydrosféry]] – 3 %, přičemž 69 % této vody je v [[ledovec|ledovcích]], které jsou v polárních oblastech. Dalších 30 % je [[podzemní voda|voda podzemní]] a jen necelé procento tvoří voda povrchová a atmosférická. [211] => [[Soubor:Puddle.svg|náhled|Schéma stojatých vod: 1. [[déšť]], 2. [[stojatá voda]], 3. [[nepropustné podloží]].]] [212] => [213] => {| class="wikitable" [214] => |- [215] => ! Forma [216] => ! množství (mil. km³) [217] => ! procent z celku [218] => |- [219] => ! Moře a oceány [220] => | 1 370 [221] => | 97,25 % [222] => |- [223] => ! Ledovce [224] => | 29 [225] => | 2,05 % [226] => |- [227] => ! Spodní voda [228] => | 0,5 [229] => | 0,68 % [230] => |- [231] => ! Jezera [232] => | 0,125 [233] => | 0,01 % [234] => |- [235] => ! Půdní vlhkost [236] => | 0,065 [237] => | 0,005% [238] => |- [239] => ! V atmosféře [240] => | 0,018 [241] => | 0,001% [242] => |- [243] => ! Řeky [244] => | 0,0017 [245] => | 0,0001 % [246] => |- [247] => ! Biosféra [248] => | 0,0006 [249] => | 0,000004 % [250] => |- [251] => ! '''Celkem'''M. Kravčík et al., ''Water for the recovery of the climate''. Praha 2008, str. 17. [252] => ! 1 409 [253] => ! 100 % [254] => |} [255] => [256] => [[Koloběh vody]] na [[kontinent]]ech začíná [[srážky|srážkami]]. Jakmile dopadnou z [[mrak]]ů na povrch, mohou putovat třemi cestami: [257] => * zpravidla víc než 50 % (někdy i 100 %) se znovu vypaří [258] => * méně než 30%, většinou 10 % – 20 %, steče do potoků, [[řeka|řek]] a nakonec do [[moře]] [259] => * 10 % a méně (ale také nic) se může vsáknout. [260] => [261] => Množství kyslíku rozpuštěného ve vodě nepřesahuje maximální koncentraci 14 mg kyslíku na litr vody při teplotě 4 °C, s rostoucí teplotou pak množství kyslíku klesá, a tak voda o teplotě například 20 °C obsahuje pouze 9 mg kyslíku na litr. [262] => [263] => == Výskyt vody ve vesmíru == [264] => Voda je druhá nejčastější látka ve vesmíru.http://phys.org/news/2015-10-universe-miraculous-molecule.html - The universe's most miraculous molecule [265] => [266] => Ve [[vesmír]]u se velké množství vody nachází v [[molekulární mračno|molekulárních mračnech]] v [[mezihvězdný prostor|mezihvězdném prostoru]]. Také [[protoplanetární mlhovina]], ze které vzniklo [[Slunce]] a celá [[Vznik a vývoj sluneční soustavy|sluneční soustava]], obsahovala velké množství vody, z níž část se zachovala v [[Oortův oblak|Oortově oblaku]], kde se z ní zřejmě ještě dnes tvoří nové [[kometa|komety]]. Jádra komet obsahují desítky procent vody. Podle jedné z teorií právě komety zanesly na Zemi většinu vody, která zde v současnosti je. [267] => [268] => Také některé [[měsíc (satelit)|měsíce]] [[planeta|planet]], tělesa [[Kuiperův pás|Kuiperova pásu]] a [[Transneptunické těleso|transneptunická tělesa]] jsou převážně tvořena vodou v pevném skupenství. Velký podpovrchový oceán vody se předpokládá na [[Jupiter (planeta)|Jupiterově]] měsíci [[Europa (měsíc)|Europa]]. [269] => [270] => V [[Červenec|červenci]] [[2007]] bylo oznámeno,{{Citace elektronického periodika |titul=pressesc.com: 01184180642_water_extrasolar |url=http://pressesc.com/01184180642_water_extrasolar |datum přístupu=2007-07-25 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070714222420/http://pressesc.com/01184180642_water_extrasolar |datum archivace=2007-07-14 |nedostupné=ano }} že se voda v plynném skupenství nachází i na [[Extrasolární planeta|extrasolární planetě]] — konkrétně na planetě HD 189733b, nacházející se 63 [[Světelný rok|světelných let]] od Země v souhvězdí [[Lištička (souhvězdí)|Lištičky]]. [271] => [272] => * plynná ([[vodní pára]]) [273] => ** [[Merkur (planeta)|Merkur]] 3,4 % v atmosféře [274] => ** [[Země]] – stopy, záleží na [[podnebí]] [275] => ** [[Voda na Marsu|Mars 0,03 % v atmosféře]] [276] => ** [[Jupiter (planeta)|Jupiter]] 0,1 % v atmosféře [277] => ** [[Saturn (planeta)|Saturn]] 0,1 % v atmosféře [278] => ** [[Enceladus (měsíc)|Enceladus]] (měsíc planety [[Saturn (planeta)|Saturn]]) – 100 % v atmosféře [279] => * kapalná: [280] => ** [[Země]] – 71 % povrchu [281] => ** [[Mars (planeta)|Mars]] – podle NASA je na Marsu kapalná voda http://www.foxnews.com/science/2015/09/28/mars-has-flowing-liquid-water-nasa-confirms.html Foxnews: Zpráva NASA z 28. září 2015. [282] => ** [[Europa (měsíc)|Europa]] (měsíc planety [[Jupiter (planeta)|Jupiter]]) – náznaky, protože na povrchu je led [283] => ** [[Io (měsíc)|Io]] (měsíc planety [[Jupiter (planeta)|Jupiter]]) – málo nebo žádná voda (předpoklad) [284] => * zmrzlá voda ([[led]]) [285] => ** [[Mars (planeta)|Mars]] – výskyt potvrdila na pólech orbitální sonda [[Mars Express]] [286] => ** [[Pluto (trpasličí planeta)|Pluto]] – odhad, že led tvoří asi 30 % Pluta [287] => ** [[Europa (měsíc)|Europa]] (měsíc planety [[Jupiter (planeta)|Jupiter]]) – na povrchu je led [288] => ** [[Merkur (planeta)|Merkur]] – výskyt potvrdila sonda Mariner 10, nachází se v kráterech blízko pólů [289] => ** [[Phoebe (měsíc)|Phoebe]] (měsíc planety [[Saturn (planeta)|Saturn]]) – předpoklad podle hustoty [290] => ** [[Enceladus (měsíc)|Enceladus]] (měsíc planety [[Saturn (planeta)|Saturn]]) – velmi pravděpodobný předpoklad [291] => ** [[kometa|komety]] – předpoklad [292] => ** okraje [[mlhovina|mlhovin]], např. v [[Oortův oblak|Oortově oblaku]] – předpoklad [293] => * není vůbec: [294] => ** [[Venuše (planeta)|Venuše]] [295] => [296] => == Voda a člověk == [297] => „Nepatří mezi [[živiny]], ale je pro lidský organizmus nezbytná. Tvoří prostředí pro životní děje, je rozpouštědlem většiny živin, pomáhá regulovat tělesnou teplotu a umožňuje trávicí procesy. Díky pravidelné výměně vody můžeme z těla vyplavovat škodlivé látky“.PIŤHA & POLEDNE. ''Zdravá výživa pro každý den''. Havlíčkův Brod: Grada Publishing, 2009. Především u minerálních vod však dochází k usazování minerálů v těle.http://www.mojemedunka.cz/clanek.aspx/zdravi/clanek/o-vode-a-soli {{Wayback|url=http://www.mojemedunka.cz/clanek.aspx/zdravi/clanek/o-vode-a-soli |date=20150402142804 }} - O VODĚ A SOLI Dospělý člověk by měl denně přijmout 2–3 litry vhodných tekutin (tj. včetně vody obsažené v jídle), při velké fyzické zátěži i více. Nesmí se však přijímat velké množství vody nárazově, aby zatížené ledviny zvládly vyloučit takové množství.http://www.scientificamerican.com/article/strange-but-true-drinking-too-much-water-can-kill/ - Strange but True: Drinking Too Much Water Can Kill Člověk vydrží nejdéle bez vody 7–10 dní. Při dlouhodobém nedostatku vody může dojít k tvorbě ledvinových kamenů a krátkodobý nedostatek se projeví žízní, nevolností, slabostí a křečemi.KUNOVÁ, Václava. ''Zdravá výživa''. Praha: Grada Publishing, 2004. Dále je důležité dbát na pitný režim u dětí a seniorů, kteří jsou náchylnější k [[dehydratace|dehydrataci]], onemocnění [[Ledvina|ledvin]] a močových cest. Výjimkou jsou děti do věku šesti měsíců, u kterých podávání vody není doporučováno. Jejich hydrataci zcela zajistí mateřské či umělé mléko. Nedoporučuje se pít při jídle ani po něm, aby se nesnižovala účinnost trávení.http://sik.vse.cz/ozdravisenioru_radyadoporuceni_detail.php?da=pitnyrezim {{Wayback|url=http://sik.vse.cz/ozdravisenioru_radyadoporuceni_detail.php?da=pitnyrezim |date=20151119204734 }} - Pitný režim ve stáří Vodu ztrácíme denně v podobě [[moč]]i (1,5–2 l), [[pot|pocením]], [[plíce]]mi (při [[dýchání]] se za 24 hodin vyloučí asi 400 ml vody) a [[lidský výkal|stolicí]].ROKYTA ET AL.. ''Fyziologie'' (2nd ed.). Praha: ISV nakladatelství, 2008. [298] => [299] => == Rostliny == [300] => Voda má pro [[rostliny]] více významů než jako rozpouštědlo živin. Pro mnoho druhů je prostředím, kde žijí. U některých{{kdy?}} rostlin je voda nebo zvýšení jejího obsahu (například v semenech) důležitou součástí některých procesů. [301] => [302] => Voda pomáhá dopravovat látky v rostlinách ([[transpirační proud]] a [[asimilační proud]]) a je součástí mnoha dalších procesů založených na fyzikálních a chemických principech. Voda je například zdroj H+ při [[Fotosyntéza|fotosyntéze]]. Funguje jako [[termoregulace]]. Udržuje buněčné napětí ([[turgor]]). Voda může někdy nahradit [[zahradnický substrát|substrát]] (například [[hydroponie]]) [303] => [304] => == Vodní hospodářství == [305] => {{Podrobně|Vodní hospodářství v Česku}} [306] => Vodní hospodářství obecně zajišťuje dodávky [[pitná voda|pitné vody]] ([[vodní zdroj]], [[vodárna]], [[vodojem]], [[vodovod]], [[vodovodní přípojka]]) pro domácnosti i průmysl a nakládá s [[odpadní voda|odpadními vodami]]. Provádí odběr, transport ([[stoková síť]] neboli [[kanalizace]]) a [[čištění odpadních vod]] v [[Čistírna odpadních vod|čistírnách odpadních vod]]. Předchází [[znečištění vody]]. [307] => [308] => === Pitná voda === [309] => {{Podrobně|Pitná voda}} [310] => [[Soubor:WorldWaterAvailability.png|400px|náhled|Státy s nejmenšími zásobami obnovitelné sladké vody v m3 na obyvatele za rok.
červeně: pod 500 m3 na obyvatele za rok
oranžově: 500–1700 m3 na obyvatele za rok.]] [311] => [[Pitná voda]] se získává úpravou surové vody. Surová voda se získává z podzemních nebo povrchových zdrojů. Z některých zdrojů – zejména podpovrchových – je možné získat pitnou vodu bez úpravy. [312] => * Ke shromažďování povrchové vody slouží [[vodní nádrž]] ([[přehradní nádrž|přehrada]]), v níž se nachází [[odběrová věž]] s několika odběrovými šachtami v různých hloubkách. Odebírá se podle příkazu z úpravny vody, která bývá v blízkosti přehrady. Vhodná teplota pro odběr je méně než 12 °C. [313] => * Výjimečně se využívá umělé filtrace a [[Absorpce|absorpčními]] schopnosti půdního [[sediment]]u, protože [[řasy]] často ucpávají [[filtrace|filtraci]]. Voda z toku se nechá [[infiltrace|infiltrovat]] z umělých nádrží do podzemí a z podzemí se poté čerpá. Příkladem může být [[Vodní zdroj Káraný|vodárna v obci Káraný]], která od r. [[1911]] vyrábí kvalitní pitnou vodu pro přibližně třetinu Prahy a řadu dalších obcí a měst [[Středočeský kraj|Středočeského kraje]]. [314] => * Čerpání z podpovrchových zdrojů z podzemních vrtů. [315] => [316] => [[Surová voda]] se odvádí do [[úpravna vod|úpravny vod]]. Tam se upravuje (mechanické předčištění, chemické čeření, filtrace přes pískové filtry, odstranění [[ion]]tů [[železo|železa]] a [[mangan]]u, někdy i částečné odstranění [[Dusičnany|dusičnanů]] a [[Dusitany|dusitanů]], [[dezinfekce]]). Pak směřuje do [[vodojem]]ů a z nich se [[vodovod]]y dopravuje k spotřebitelům. [317] => [318] => K pitné vodě v současnosti (2006) nemá přístup více než 1 miliarda lidí. Proto je zajištění přístupu k pitné vodě jedním z cílů usnesení [[Organizace spojených národů|OSN]] [[Rozvojové cíle tisíciletí]]. Usiluje o to také česká humanitární organizace [[Člověk v tísni]]. [319] => [320] => === Balená voda === [321] => [[Soubor:Stilles Mineralwasser.jpg|náhled|Balená minerální voda]] [322] => Výroba a prodej balených vod má v Česku dlouhou tradici, kterou můžeme vystopovat až do [[16. století]]. Původně šlo výhradně o vody léčivé (ať už se skutečným nebo domnělým účinkem), stáčené do kameninových džbánků. K nim se později (18. – 19. století) přidaly i vody, které byly pro svou zvláštní chuť považovány za osvěžující nápoj. Jednalo se buď o minerální vody nebo o vody s vysokým obsahem [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] (CO2), ať původu přirozeného (kyselky) nebo uměle připravované, stáčené převážně do skla. Tento stav se v Evropě v podstatě udržel do 60.–70. let minulého století, kdy jednak skleněné obaly začaly být postupně vytlačovány plastovými a jednak došlo ještě k jiné, mnohem revolučnější změně: balené vody začaly být používány též jako zdroj „obyčejné“ pitné vody, nejen jako řešení občasných havarijních situací, ale především jako náhrada za pitnou vodu distribuovanou veřejnými [[vodovod]]y. Což znamená, že se vedle vybraných druhů minerálních vod začaly stáčet i vody z kvalitních podzemních zdrojů pitné vody, které nevykazovaly ani zvláštní chuť, ani zvláštní farmakologický účinek.[http://www.nazeleno.cz/bio/zdrava-vyziva-2/balena-voda-nebo-voda-z-vodovodu-kdo-vitezi.aspx Balená voda, nebo voda z vodovodu – kdo vítězí? | Nazeleno.cz] [323] => [324] => === Znečištění vody === [325] => Voda má hodnotu nejen ekonomickou, ale i ekologickou. Pětina lidstva nemá přístup k nezávadné vodě. 2,6 miliardy lidí postrádá hygienické zázemí. Ve [[20. století]] zmizelo 50% světových mokřadů. 3 miliony lidí ročně umírají na choroby způsobené kontaminovanou vodou a špatnou hygienou (např. průjmová onemocnění a malárie), 90% z nich jsou děti do pěti let. O to nepříjemnější je skutečnost, že se zásoby sladké vody na Zemi snižují. Podle odhadu Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) klesly zásoby vody v Evropě o třetinu, v Asii o tři čtvrtiny a v Africe o dvě třetiny. Rozdíly mezi zásobami vody a její spotřebou se neustále prohlubují a lze přitom předpokládat, že spotřeba vody bude v následujících letech stále stoupat. [326] => Značná část znečištění životního prostředí pochází ze zemědělství (pesticidy, hnojiva i zvířecí exkrementy) a zasahuje i vodní zdroje. Pitná voda se stává strategickou surovinou a do intenzivně využívaných zemědělských oblastí se musí přivádět z velkých vzdáleností. [327] => [328] => === Bezpečnost === [329] => Chemické [[znečištění]] vody nelze převařením odstranit. Bakteriologické znečištění odstraníme povařením aspoň 5 minut ([[virus|viry]] jsou usmrceny až po 30 minutách). Požadavky na [[jakost vody]] pro [[koupání]] ve volné přírodě upravuje vyhláška [[Ministerstvo zdravotnictví České republiky|Ministerstva zdravotnictví]] č. 238/2011 Sb. [330] => [331] => === Spotřeba vody === [332] => Celková spotřeba vody (tj. osobní i průmyslová a zemědělská) na osobu je v Indii a Číně zhruba milión litrů na osobu na rok, ale v USA je to přibližně 2,8 miliónu litrů za rok,http://journalistsresource.org/studies/environment/sustainability/water-footprint-humanity/# - The water footprint of humanity což je zhruba decilitr za sekundu. Celková spotřeba vody v ČR je 57 000 litrů vody na osobu za rok. Roční spotřeba vody pouze v českých domácnostech (tedy bez průmyslu a zemědělství) činí 32,5 tisíc litrů na osobu, to jest přes 89 litrů denně.https://www.czso.cz/csu/czso/cesi-v-domacnostech-denne-spotrebuji-pres-89-litru-pitne-vody ČSÚ Cena vody se v Česku liší podle okresu – pohybuje se mezi 45–160 Kč.{{Citace elektronického periodika [333] => | příjmení = [334] => | jméno = [335] => | titul = CENA KUBÍKU VODY, VODNÉ A STOČNÉ 2020 - 2019 V CENOVÉ MAPĚ [336] => | periodikum = Pravdaovode.cz [337] => | vydavatel = Nadační fond Pravda o vodě [338] => | url = https://pravdaovode.cz/cena-vody/ [339] => | datum vydání = [340] => | url archivu = [341] => | datum přístupu = 2020-03-02 [342] => }} V domácnostech se nejvíce vody spotřebuje na hygienu (45 %), dále na splachování WC (23 %), praní a úklid (18 %), zalévání rostlin (2 %) a ostatní (2 %).{{Citace elektronického periodika [343] => | titul = Drahou vodu řeší lidé na řadě míst Česka. Stát pracuje na přísnější regulaci pro vodohospodáře [344] => | periodikum = ČT24 [345] => | vydavatel = Česká televize [346] => | datum_vydání = 2023-05-08 [347] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3584550-drahou-vodu-resi-lide-na-rade-mist-ceska-stat-pracuje-na-prisnejsi-regulaci-pro [348] => | datum_přístupu = 2023-05-08 [349] => }} [350] => [351] => Například k produkci 1 kg rýže je třeba 1000 až 3000 litrů vody, na 1 kg hovězího se spotřebuje 13 až 15 tisíc litrůhttp://www.ifad.org/english/water/key.htm {{Wayback|url=http://www.ifad.org/english/water/key.htm |date=20150214121058 }} - Water facts and figures a na 1 kg čokolády až 17 tisíc litrů.http://www.waterfootprint.org/?page=files/productgallery {{Wayback|url=http://www.waterfootprint.org/?page=files/productgallery |date=20200730100009 }} - Water footprint - product gallery Výroba elektřiny ze zemního plynu spotřebuje 38 litrů na MWh, ale z uhlí 530 až 2000 litrů/MWh a z biopaliv dokonce stotisíce litrů.http://spectrum.ieee.org/energy/environment/how-much-water-does-it-take-to-make-electricity - How Much Water Does It Take to Make Electricity? [352] => [353] => == Historická poznámka == [354] => Iónský filosof [[Thalés z Milétu]] v [[6. století př. n. l.]] pokládal vodu za základní [[chemický prvek|element]] své [[kosmologie]]. Jeho následovníci až po [[Aristotelés|Aristotela]] přidali další základní elementy, jako je [[oheň]], [[země]] a [[vzduch]], což potom dominovalo [[islám]]skému a [[křesťan]]skému myšlení. Čtyřprvkový princip přetrval až po [[Isaac Newton|Isaaca Newtona]] ([[De Natura Acidorum]] – myšlenka, že všechny látky lze převést na vodu). Až v [[19. století]] přejal roli vody [[vodík]]. Přesné [[stechiometrie|stechiometrické]] výpočty atomových hmotností jiných prvků však později ukázaly, že nemohou být jednoduchými násobky atomové hmotnosti vodíku. [355] => [356] => == Odkazy == [357] => === Reference === [358] => [359] => [360] => === Literatura === [361] => * {{Citace monografie [362] => | příjmení = Cílek [363] => | jméno = Václav [364] => | odkaz na autora = Václav Cílek [365] => | příjmení2 = Just [366] => | jméno2 = Tomáš [367] => | odkaz na autora2 = Tomáš Just [368] => | příjmení3 = Sůvová [369] => | jméno3 = Zdeňka [370] => | odkaz na autora3 = Zdeňka Sůvová [371] => | spoluautoři = a kol. [372] => | titul = Voda a krajina. Kniha o životě s vodou a návratu k přirozené krajině [373] => | vydání = první [374] => | vydavatel = Dokořán [375] => | místo = Praha [376] => | rok vydání = 2017 [377] => | počet stran = 198 [378] => | strany = [379] => | isbn = 978-80-7363-837-5 [380] => | rok = [381] => }} [382] => * M. Kravčík et al., ''Water for the recovery of the climate''. Praha 2008. {{ISBN|978-80-89089-71-0}} [383] => [384] => === Související články === [385] => * [[Dihydrogen monooxid]] [386] => * [[Vodní útvar]] [387] => [388] => === Externí odkazy === [389] => * {{Commonscat|Water}} [390] => * {{Commons|Water}} [391] => * {{Wikislovník|heslo=voda}} [392] => * {{Wikicitáty|téma=Voda}} [393] => * [http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=270 Balená voda versus voda z vodovodu] [394] => * [http://www.lsbu.ac.uk/water/ Water Structure and Behavior / M. Chaplin. – London South Bank University] [395] => * Josef Kučera: [http://technet.idnes.cz/voda-ma-66-anomalii-vedci-zacali-odhalovat-jejich-priciny-pjn-/tec_technika.asp?c=A090911_135558_tec_technika_mbo Voda má 66 anomálií] [396] => [397] => {{Oxidy I.}} [398] => {{Kyseliny II.}} [399] => {{Chladiva}} [400] => [401] => {{Polozamčeno}} [402] => {{Autoritní data}} [403] => [404] => [[Kategorie:Voda| ]] [405] => [[Kategorie:Hydridy]] [406] => [[Kategorie:Oxidy]] [407] => [[Kategorie:Živiny]] [408] => [[Kategorie:Životní prostředí]] [409] => [[Kategorie:Tělní tekutiny]] [] => )
good wiki

Voda

**Voda** Voda je jednou z nejdůležitějších látek pro život na Zemi a hraje klíčovou roli v mnoha procesech, které podporují život a udržují biosféru. Je nezbytná pro všechny živé organismy, ať už jde o rostliny, zvířata nebo lidi.

More about us

About

Je nezbytná pro všechny živé organismy, ať už jde o rostliny, zvířata nebo lidi. Díky svým unikátním vlastnostem, jako je schopnost rozpouštět mnoho různých látek, je voda základní součástí biologických reakcí i ekosystémů. Voda není jen prostředkem pro uhašení žízně; její přítomnost ovlivňuje klima, půdu a celkové zdraví planety. V přírodě se voda nachází v různých formách – jako déšť, řeky, jezera a oceány – což nejen podporuje rozmanitost života, ale také vytváří nádherné krajinné panorama plné modřin a lesklých ploch. Voda je zásadní pro zemědělství, a tím pádem i pro výrobu potravin, což v konečném důsledku ovlivňuje kvalitu našeho života. Na společenské úrovni je voda symbolem spojenectví a spolupráce. Mnoho komunit se spojilo, aby zajistily přístup k čisté a bezpečné vodě pro všechny své členy. Tento úsilí o zajištění vodních zdrojů přináší pozitivní změny a inspiraci pro další rozvoj. Moderní technologie a inovace přispívají k efektivnějšímu využívání vody a jejímu zachování. Například pokročilé zavlažovací systémy a technologie na úpravu vody pomáhají snižovat plýtvání a zajišťují, že voda je dostupná i v oblastech, kde je jej nedostatek. Tyto přístupy zdůrazňují kreativitu a inovativnost lidstva, které se snaží nalézt řešení pro výzvy spojené s vodními zdroji. Voda si zaslouží naší pozornost a péči. Ochrana vodních ekosystémů a zajištění přístupu k čisté vodě pro všechny jsou výzvy, které s nadějí a odhodláním řeší mnohé organizace a jednotlivci po celém světě. Každý z nás může přispět k ochraně tohoto cenného zdroje a podpořit udržitelné praktiky, které zajistí, že voda zůstane zdrojem života pro budoucí generace.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.