Array ( [0] => 15486817 [id] => 15486817 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Led [uri] => Led [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=pevném [[skupenství]] vody}} [1] => {{Infobox - minerál [2] => | název = Led [3] => | obrázek = SnowflakesWilsonBentley.jpg [4] => | popisek = Sněhové vločky [5] => | kategorie = [[Minerál]] [6] => | vzorec = H2O [7] => | barva = čirý až mléčně zakalený [8] => | vzhled = agregáty [9] => | soustava = šesterečná [10] => | tvrdost = 1,5 [11] => | lesk = skelný [12] => | štěpnost = neštěpný [13] => | index lomu = [14] => | vryp = bílý [15] => | hustota = 0,917 [16] => | rozpustnost = [17] => | ostatní = [18] => }} [19] => '''Led''' (chemický vzorec [[Vodík|H]]2[[Kyslík|O]]) je pevné skupenství vody. Pokud vznikl přírodním procesem, je považován za [[minerál]],{{Citace periodika [20] => | příjmení = Nickel [21] => | jméno = Ernest H [22] => | titul = The definition of a mineral [23] => | periodikum = The Canadian Mineralogist [24] => | rok = 1995 [25] => | ročník = 33 [26] => | typ ročníku = svazek [27] => | strany = 689–690 [28] => | url = http://www.minsocam.org/msa/ima/ima98(04).pdf [29] => | datum přístupu = 2010-08-05 [30] => | formát = pdf [31] => | jazyk = anglicky [32] => }} v některých mineralogických systémech se však neuvádí vůbec nebo pouze okrajově. [33] => [34] => == Vznik == [35] => Při běžném [[atmosférický tlak|atmosférickém tlaku]] tekutá voda [[tuhnutí|tuhne]] v led při [[teplota|teplotě]] 0 [[stupeň Celsia|°C]] (273,15 [[kelvin|K]], 32 [[stupeň Fahrenheita|°F]]). Jestliže jsou ve vodě rozpuštěny další látky (např. [[Halit|sůl kamenná]]), může voda zůstat tekutá i při teplotách pod bodem mrazu. [36] => [37] => == Morfologie == [38] => Dobře vyvinuté krystaly jsou vzácné, nejčastěji celistvé, rozpadavé, zrnité či sypké agregáty. V atmosféře se vyskytuje v podobě sněhových vloček – kostrovitých krystalů (složitě členěných šestiramenných hvězd), které jsou zploštělé podle {0001}. [39] => [40] => == Formy ledu == [41] => Led existuje v mnoha formách, např.: [42] => * [[sníh]], [[ledovec]] [43] => * [[Kroupy (meteorologie)|kroupy]] [44] => * [[jinovatka]], [[námraza]] [45] => * [[ledová kra|kra]] [46] => * [[rampouch]] [47] => [48] => Světová meteorologická organizace definuje různé druhy ledu v závislosti na původu, velikosti, tvaru, váze, atd.[http://www.aari.nw.ru/gdsidb/XML/volume1.php?lang1=0&lang2=1&arrange=0&self=0 "WMO SEA-ICE NOMENCLATURE"] {{Wayback|url=http://www.aari.nw.ru/gdsidb/XML/volume1.php?lang1=0&lang2=1&arrange=0&self=0 |date=20130605124444 }} ([http://www.aari.nw.ru/gdsidb/XML/wmo_259.php Multi-language] {{Wayback|url=http://www.aari.nw.ru/gdsidb/XML/wmo_259.php |date=20120414141500 }}) ''World Meteorological Organization'' / ''[[Arctic and Antarctic Research Institute]]''. Retrieved 8 April 2012. [49] => [50] => == Vlastnosti == [51] => * ''Fyzikální vlastnosti:'' Lze rýpat nehtem (má [[Mohsova stupnice tvrdosti|tvrdost]] 1,5), hustota 0,917 g/cm³, křehký, neštěpný, lom je lasturnatý. Při dlouhodobém působení tlaku plastický, tepelně nestálý – taje při teplotě 0 °C. Při teplotách pod −80 °C krystaluje v krychlové soustavě. [[Permitivita#Relativní permitivita|Relativní permitivita]] εr je 3,1. [52] => * ''Optické vlastnosti:'' Barva: čirý až mléčně zakalený, namodralá, modrozelená, bílá. Průhledný až průsvitný, vryp je bílý, lesk skelný. [53] => * ''Chemické vlastnosti:'' Složení: [[Vodík|H]] 11,19 %, [[Kyslík|O]] 88,81 %. [54] => [55] => == Naleziště == [56] => Běžný, byť v teplejších oblastech sezónní výskyt. Je významnou součástí půd a sedimentů ve vyšších zeměpisných a nadmořských výškách. [57] => [58] => == Využití == [59] => [[Soubor:Cooled water distribution, 1872.jpg|náhled|Prodavač ledu (1872)]] [60] => Dříve těžen v zimních měsících tzv. [[ledař]]i, uskladněn v [[ledárna|ledárnách]], používal a dodnes se používá k chlazení potravin v teplejších obdobích roku. V současnosti se led k témuž účelu vyrábí průmyslově. Další využití: skladování potravin a zboží podléhající rychlé zkáze, provozování ledových kluzišť a zimních stadionů. Kostky ledu najdou využití při přípravě chlazených nápojů (popř. po rozmixování jako ledové tříště) a nebo při ošetřování poranění jako jsou vymknutí kloubů, otoky či po kousnutí, bodnutí, uštknutí. Mezi raritní využití patří výroba soch a skulptur z ledu jako ozdoba na party nebo ledový hotel (např. Jukkasjärvi Ice Hotel). [61] => [62] => == Exotické fáze ledu == [63] => [[Soubor:Phase diagram of water - czech version.svg|náhled|upright=1.6|[[Fázový diagram]] H2O]] [64] => Předchozí odstavce pojednávají o nejběžnější pevné fázi ledu, označované jako '''led Ih'''. Vyznačuje se [[krystalografická soustava|šesterečnou (hexagonální)]] krystalovou strukturou. Je stabilní při teplotách od bodu tuhnutí až k 73 [[kelvin|K]] a tlacích do 200 [[pascal (jednotka)|MPa]]. [65] => * '''Led Ic''' je metastabilní fází s [[krystalografická soustava|krychlovou (kubickou)]] krystalovou strukturou podobnou diamantu. Vzniká při teplotách 130–150 [[kelvin|K]] a zůstává stabilní až do 200 [[kelvin|K]], kde přechází ve fázi Ih. Vyskytuje se ojediněle v horních vrstvách atmosféry.{{Citace elektronického periodika [66] => | příjmení1 = Dumé [67] => | jméno1 = Isabelle [68] => | titul = Cubic ice observed in pure form for the first time [69] => | periodikum = PhysicsWorld [70] => | datum_vydání = 2023-04-29 [71] => | url = https://physicsworld.com/a/cubic-ice-observed-in-pure-form-for-the-first-time/ [72] => | datum_přístupu = 2023-05-11 [73] => | jazyk = anglicky [74] => }} [75] => [76] => Ostatní pevné krystalické fáze (s výjimkou ledu XI) jsou umělé. Některé by se mohly vyskytovat na ledových planetách (např. na Jupiterově Ganymedu). Ve stručné charakteristice jsou uvedeny typické podmínky vzniku, přesný fázový diagram je složitější:http://www.lsbu.ac.uk/water/phase.html [77] => * '''Led II''' je fází s [[krystalografická soustava|klencovou (trigonální)]] krystalovou strukturou. Vzniká z ledu Ih při teplotě 198 [[kelvin|K]] a tlaku 300 [[pascal (jednotka)|MPa]]. [78] => * '''Led III''' je fází s [[krystalografická soustava|čtverečnou (tetragonální)]] krystalovou strukturou. Vzniká tuhnutím vody při teplotě 250 [[kelvin|K]] a tlaku 300 [[pascal (jednotka)|MPa]]. [79] => * '''Led IV''' je metastabilní fází s [[krystalografická soustava|klencovou (trigonální)]] krystalovou strukturou. Vzniká při teplotě od 145 [[kelvin|K]] a tlaku 810 [[pascal (jednotka)|MPa]] pomalým ohřátím amorfního ledu HDA (viz níže). [80] => * '''Led V''' je fází s [[krystalografická soustava|jednoklonnou (monoklinickou)]] krystalovou strukturou. Vzniká tuhnutím vody při teplotě 253 [[kelvin|K]] a tlaku 500 [[pascal (jednotka)|MPa]]. [81] => * '''Led VI''' je fází s [[krystalografická soustava|čtverečnou (tetragonální)]] krystalovou strukturou. Vzniká tuhnutím vody při teplotě 270 [[kelvin|K]] a tlaku 1100 [[pascal (jednotka)|MPa]]. [82] => * '''Led VII''' je fází s [[krystalografická soustava|krychlovou (kubickou)]] krystalovou strukturou. Vzniká tuhnutím vody při tlaku nad 2200 [[pascal (jednotka)|MPa]]. Při zvyšování tlaku nad 5100 MPa přechází do přechodové fáze se [[krystalografická soustava|čtverečnou (tetragonální)]] strukturou, nazývané '''led VIIt''', a po zvýšení tlaku nad cca 31 GPa přechází v led X.{{Citace elektronického periodika [83] => | příjmení1 = Grande [84] => | jméno1 = Zachary M. [85] => | příjmení2 = Pham [86] => | jméno2 = C. Huy [87] => | příjmení3 = Smith [88] => | jméno3 = Dean [89] => | příjmení4 = Boisvert [90] => | jméno4 = John H. [91] => | příjmení5 = Huang [92] => | jméno5 = Chenliang [93] => | příjmení6 = Smith [94] => | jméno6 = Jesse S. [95] => | příjmení7 = Goldman [96] => | jméno7 = Nir [97] => | příjmení8 = Belof [98] => | jméno8 = Jonathan L. [99] => | příjmení9 = Tschauner [100] => | jméno9 = Oliver [101] => | příjmení10 = Steffen [102] => | jméno10 = Jason H. [103] => | příjmení11 = Salamat [104] => | jméno11 = Ashkan [105] => | titul = Pressure-driven symmetry transitions in dense H2O ice [106] => | periodikum = Phys. Rev. B [107] => | ročník = 105: 104109 [108] => | datum_vydání = 2022-03-17 [109] => | url = https://journals.aps.org/prb/abstract/10.1103/PhysRevB.105.104109 [110] => | issn = 2469-9969 [111] => | datum_přístupu = 2022-03-23 [112] => | jazyk = anglicky [113] => | doi = 10.1103/PhysRevB.105.104109 [114] => | poznámky = abstrakt [115] => }}{{Citace elektronického periodika [116] => | příjmení1 = Bruzda [117] => | jméno1 = Natalie [118] => | titul = Researchers discover new form of ice [119] => | periodikum = Phys.Org [120] => | datum_vydání = 2022-03-18 [121] => | url = https://phys.org/news/2022-03-ice.html [122] => | datum_přístupu = 2022-03-23 [123] => | jazyk = anglicky [124] => }} [125] => * '''Led VIII''' je fází s [[krystalografická soustava|čtverečnou (tetragonální)]] krystalovou strukturou. Vzniká z ledu VII ochlazením pod 278 [[kelvin|K]]. [126] => * '''Led IX''' je metastabilní fází s [[krystalografická soustava|čtverečnou (tetragonální)]]. Vzniká z ledu III prudkým ochlazením na teplotu 165 [[kelvin|K]]. Je stabilní při teplotách pod 140 [[kelvin|K]] a tlacích 200–400 [[pascal (jednotka)|MPa]]. [127] => * '''Led X''' je fází s [[krystalografická soustava|krychlovou (kubickou)]] krystalovou strukturou. Vzniká tuhnutím vody při tlaku nad 70 [[pascal (jednotka)|GPa]]. [128] => * '''Led XI''' je fází s [[krystalografická soustava|kosočtverečnou (ortorombickou)]] krystalovou strukturou. Vzniká z ledu Ih při nízkých teplotách. Je nejstabilnější pevnou fází vody. Byl nalezen v antarktickém ledu. [129] => * '''Led XII''' je metastabilní fází s [[krystalografická soustava|čtverečnou (tetragonální)]] krystalovou strukturou. Vzniká tuhnutím vody při teplotě 260 [[kelvin|K]] a tlaku 550 [[pascal (jednotka)|MPa]] (v oblasti stability ledu V), nebo z ledu Ih prudkým stlačením (cca 1000 [[pascal (jednotka)|MPa]]/[[minuta|min]]), případně ohřátím amorfního ledu HDA při tlacích 800–1600 [[pascal (jednotka)|MPa]]. [130] => * '''Led XIII''' je fází s [[krystalografická soustava|jednoklonnou (monoklinickou)]] krystalovou strukturou. Vzniká tuhnutím vody při teplotě pod 130 [[kelvin|K]] a tlaku 500 [[pascal (jednotka)|MPa]]. [131] => * '''Led XIV''' je fází s [[krystalografická soustava|kosočtverečnou (ortorombickou)]] krystalovou strukturou. Vzniká tuhnutím vody při teplotě 118 [[kelvin|K]] a tlaku 1200 [[pascal (jednotka)|MPa]]. [132] => * '''Led XV''', experimentálně prokázaný neutronovou difrakcí v r. 2009, je termodynamicky stabilní při teplotách pod cca 130 [[kelvin|K]] a tlacích v rozmezí 0,8–1,5 [[pascal (jednotka)|GPa]]. Uspořádáním vodíkových atomů je protějškem ledu VI, takže výsledná struktura je antiferoelektrická ([[elektrická polarizace]] ledu jako [[dielektrikum|dielektrika]] je obdobná [[polarizace (magnetismus)|magnetické polarizaci]] [[antiferomagnetismus|antiferomagnetik]]).{{Citace elektronického periodika [133] => | příjmení1 = Salzmann [134] => | jméno1 = Christoph G. [135] => | příjmení2 = Radaelli [136] => | jméno2 = Paolo G. [137] => | příjmení3 = Mayer [138] => | jméno3 = Erwin [139] => | příjmení4 = Finney [140] => | jméno4 = John L. [141] => | titul = Ice XV: A New Thermodynamically Stable Phase of Ice [142] => | periodikum = Physical Review Letters [143] => | vydavatel = American Physical Society [144] => | ročník = 103 [145] => | typ ročníku = svazek [146] => | číslo = 10: 105701 [147] => | datum_vydání = 2009-09-02 [148] => | url = https://journals.aps.org/prl/abstract/10.1103/PhysRevLett.103.105701 [149] => | dostupnost2 = PDF [150] => | url2 = https://core.ac.uk/reader/1766251 [151] => | issn = 1079-7114 [152] => | jazyk = anglicky [153] => | doi = 10.1103/PhysRevLett.103.105701 [154] => | pmid = 19792330 [155] => }} [156] => * '''Led XVI''' je krystalickou fází uměle připravenou v r. [[2014]] vyprázdněním [[klathrát]]u původně obsahujícího neonové molekuly obestavěné strukturou vázaných vodních molekul. Má nejmenší hustotu ze známých (experimentálně vytvořených) krystalických forem ledu,{{Citace elektronického periodika [157] => | příjmení = Falenty [158] => | jméno = Andrzej [159] => | příjmení2 = Hansen [160] => | jméno2 = Thomas C. [161] => | příjmení3 = Kuhs [162] => | jméno3 = Werner F. [163] => | titul = Formation and properties of ice XVI obtained by emptying a type sII clathrate hydrate [164] => | periodikum = Nature [165] => | odkaz na periodikum = Nature [166] => | rok vydání = 2014 [167] => | měsíc vydání = prosinec [168] => | den vydání = 10 [169] => | ročník = 516 [170] => | typ ročníku = svazek [171] => | číslo = 7530 [172] => | strany = 231–233 [173] => | url = http://www.nature.com/nature/journal/v516/n7530/full/nature14014.html [174] => | issn = 1476-4687 [175] => | doi = 10.1038/nature14014 [176] => | jazyk = anglicky [177] => }}{{Citace elektronického periodika [178] => | titul = New form of ice could help explore exciting avenues for energy production and storage [179] => | periodikum = Phys.Org [180] => | rok vydání = 2014 [181] => | měsíc vydání = prosinec [182] => | den vydání = 10 [183] => | url = http://phys.org/news/2014-12-ice-explore-avenues-energy-production.html [184] => | jazyk = anglicky [185] => }} třebaže teoretické výpočty ukazují na možnost fází s ještě nižší hustotou, majících strukturu obdobnou [[zeolit]]ům, které by mohly existovat za velmi nízkých tlaků, tzv. aeroledů.{{Citace elektronického periodika [186] => | příjmení = Matsui [187] => | jméno = Takahiro [188] => | příjmení2 = Hirata [189] => | jméno2 = Masanori [190] => | příjmení3 = Yagasaki [191] => | jméno3 = Takuma [192] => | příjmení4 = Matsumoto [193] => | jméno4 = Masakazu [194] => | příjmení5 = Tanaka [195] => | jméno5 = Hideki [196] => | titul = Hypothetical ultralow-density ice polymorphs [197] => | periodikum = The Journal of Chemical Physics [198] => | vydavatel = AIP Publishing [199] => | rok vydání = 2017 [200] => | měsíc vydání = září [201] => | den vydání = 5 [202] => | ročník = 147 [203] => | typ ročníku = svazek [204] => | číslo = 9: 091101 [205] => | strany = 1–5 [206] => | url = http://aip.scitation.org/doi/10.1063/1.4994757 [207] => | url2 = https://www.researchgate.net/publication/319501233_Communication_Hypothetical_ultralow-density_ice_polymorphs [208] => | issn = 1089-7690 [209] => | doi = 10.1063/1.4994757 [210] => | jazyk = anglicky [211] => }} [212] => * '''Led XVII''' je krystalickou fází s pórovitou strukturou, uměle připravenou v r. [[2016]] vyprázdněním vodíkových molekul z vázané struktury s molekulami vody.{{Citace elektronického periodika [213] => | příjmení = Rosso [214] => | jméno = Leonardo del [215] => | příjmení2 = Celli [216] => | jméno2 = Milva [217] => | příjmení3 = Ulivi [218] => | jméno3 = Lorenzo [219] => | titul = New porous water ice metastable at atmospheric pressure obtained by emptying a hydrogen-filled ice [220] => | periodikum = Nature Communications [221] => | vydavatel = Springer Nature, Macmillan Publishers Limited [222] => | rok vydání = 2016 [223] => | měsíc vydání = listopad [224] => | den vydání = 7 [225] => | ročník = 7: 13394 [226] => | strany = 1–7 [227] => | url = https://www.nature.com/articles/ncomms13394 [228] => | dostupnost2 = [229] => | url2 = [230] => | issn = 2041-1723 [231] => | doi = 10.1038/ncomms13394 [232] => | pmid = 27819265 [233] => | jazyk = anglicky [234] => }} [235] => * '''Led XVIII''' není klasickou krystalickou fází, ale superionickým ledem s plošně centrovanou mřížkou atomů kyslíku, vizte níže. [236] => * '''Led XIX''', experimentálně prokázaný neutronovou difrakcí v r. 2021, je velmi podobný (včetně antiferoelektrismu) ledu XV (byl za něj původně považován), vznikající pomalým chlazením při tlacích nad 2 GPa nebo ve vodě dopované těžkou vodou.{{Citace elektronického periodika [237] => | příjmení1 = Gasser [238] => | jméno1 = Tobias M. [239] => | příjmení2 = Thoeny [240] => | jméno2 = Alexander V. [241] => | příjmení3 = Fortes [242] => | jméno3 = A. Dominic [243] => | příjmení4 = Loerting [244] => | jméno4 = Thomas [245] => | titul = Structural characterization of ice XIX as the second polymorph related to ice VI [246] => | periodikum = Nature Communications [247] => | vydavatel = Springer Nature Limited [248] => | ročník = 12: 1128 [249] => | typ ročníku = svazek [250] => | datum_vydání = 2021-02-18 [251] => | url = https://www.nature.com/articles/s41467-021-21161-z [252] => | url2 = https://www.researchgate.net/publication/346129614_Ice_XIX_The_second_hydrogen-ordered_polymorph_related_to_ice_VI [253] => | issn = 2041-1723 [254] => | jazyk = anglicky [255] => | doi = 10.1038/s41467-021-21161-z [256] => | pmid = 33602946 [257] => }} V r. 2022 bylo experimentálně prokázáno, že se jedná o superionický led s [[krystalografická soustava|kubickou]] [[Elementární buňka#Dělení podle obsazení atomy|prostorově centrovanou mřížkou]], vizte níže.{{Citace elektronického periodika [258] => | příjmení1 = Gleason [259] => | jméno1 = A. E. [260] => | příjmení2 = Rittman [261] => | jméno2 = D. R. [262] => | příjmení3 = Bolme [263] => | jméno3 = C. A. [264] => | příjmení4 = Galtier [265] => | jméno4 = E. [266] => | příjmení5 = Lee [267] => | jméno5 = H. J. [268] => | příjmení6 = Granados [269] => | jméno6 = E. [270] => | příjmení7 = Ali [271] => | jméno7 = S. [272] => | příjmení8 = Lazicki [273] => | jméno8 = A. [274] => | příjmení9 = Swift [275] => | jméno9 = D. [276] => | příjmení10 = Celliers [277] => | jméno10 = P. [278] => | příjmení11 = Militzer [279] => | jméno11 = B. [280] => | příjmení12 = Stanley [281] => | jméno12 = S. [282] => | příjmení13 = Mao [283] => | jméno13 = W. L. [284] => | titul = Dynamic compression of water to conditions in ice giant interiors [285] => | periodikum = Scientific Reports [286] => | vydavatel = Springer Nature Limited [287] => | ročník = 12 [288] => | číslo = 1 [289] => | datum_vydání = 2022-01-13 [290] => | issn = 2045-2322 [291] => | datum_přístupu = 2023-10-12 [292] => | jazyk = anglicky [293] => | doi = 10.1038/s41598-021-04687-6 [294] => }}{{Citace elektronického periodika [295] => | příjmení1 = Houser [296] => | jméno1 = Pavel [297] => | titul = Led XIX: nově objevená fáze má být speciálně elektricky vodivá [298] => | periodikum = SCIENCEmag.cz [299] => | vydavatel = Nitemedia s.r.o. [300] => | datum_vydání = 2023-10-12 [301] => | url = https://sciencemag.cz/led-xix-nove-objevena-faze-ma-byt-specialne-elektricky-vodiva/ [302] => | datum_přístupu = 2023-10-12 [303] => }} [304] => [305] => Teoreticky byly předpovězeny další krystalické fáze ledu pro podmínky na Zemi dosud nedosažitelné, např. pro tlaky řádu [[pascal (jednotka)|TPa]].Anne Ju: [http://www.physorg.com/news/2012-01-scientists-out-of-this-world-kind-ice.html Scientists predict an out-of-this-world kind of ice]. ''PhysOrg'', 17. ledna 2012 (anglicky) [306] => [307] => Odlišné chování může mít i krystalický led tvořený [[Těžká voda|polotěžkou či těžkou vodou]]. Např. struktura ledu VII se pro těžkou vodu podstatně liší a je tvořena kyslíkovou mřížkou s deuterony v [[Krystalová porucha#Vlastní částice v intersticiální (mezimřížkové) poloze - Frenkelova porucha|intersticiálních polohách]].{{Citace elektronického periodika [308] => | příjmení = Guthrie [309] => | jméno = Malcolm [310] => | spoluautoři = BOEHLER, Reinhard; TULK, Christopher A.; MOLAISON, Jamie J.; Dos SANTOS, António M.; KUO LI; HEMLEY, Russell J. [311] => | titul = Neutron diffraction observations of interstitial protons in dense ice [312] => | periodikum = PNAS [313] => | rok vydání = 2013 [314] => | měsíc vydání = červen [315] => | den vydání = 11 [316] => | ročník = [317] => | typ ročníku = svazek [318] => | číslo = [319] => | strany = [320] => | poznámky = online před tiskem [321] => | url = http://www.pnas.org/content/early/2013/06/11/1309277110 [322] => | doi = 10.1073/pnas.1309277110 [323] => | jazyk = anglicky [324] => }}[http://phys.org/news/2013-06-unfrozen-mystery-reveals-secret.html Unfrozen mystery: Water reveals a new secret] (popularizační článek k předchozí referenci). ''PhysOrg'', 10. červen 2013 (anglicky) [325] => [326] => === Amorfní led === [327] => Další pevné fáze ledu jsou amorfní. Amorfní led je využíván například v [[Kryoelektronová mikroskopie|kryoelektronové mikroskopii]]. Dosud jsou známy následující formy:{{Citace elektronického periodika [328] => | příjmení1 = Subbotin [329] => | jméno1 = O. S. [330] => | příjmení2 = Belosludov [331] => | jméno2 = V. R. [332] => | titul = Regions of stability for LDA, HDA, and VHDA amorphous ices [333] => | periodikum = Journal of Structural Chemistry [334] => | vydavatel = Springer Nature Switzerland AG [335] => | ročník = 47 [336] => | číslo = S1 [337] => | datum_vydání = 2006-09 [338] => | strany = S61–S65 [339] => | issn = 1573-8779 [340] => | datum_přístupu = 2023-02-06 [341] => | jazyk = anglicky [342] => | doi = 10.1007/s10947-006-0378-5 [343] => }} [344] => * '''Amorfní led LDA''' – „low density amorphous“ (též ASW – „amorphous solid water“ či HGW – „hyperquenched glassy water“) má skelnou amorfní strukturu a vzniká např. pomalým napařováním na malý kovový krystalový povrch při nízké teplotě. Předpokládá se, že je běžný v podpovrchových vrstvách komet. [345] => * '''Amorfní led MDA''' – „medium-density amorphous“, objevený v roce 2023, má [[hustota|hustotu]] stejnou jako kapalná voda. Může existovat uvnitř měsíců okrajové části [[Sluneční soustava|Sluneční soustavy]].{{Citace elektronického periodika [346] => | příjmení1 = Rosu-Finsen [347] => | jméno1 = Alexander [348] => | příjmení2 = Davies [349] => | jméno2 = Michael B. [350] => | příjmení3 = Amon [351] => | jméno3 = Alfred [352] => | příjmení4 = Wu [353] => | jméno4 = Han [354] => | příjmení5 = Sella [355] => | jméno5 = Andrea [356] => | příjmení6 = Michaelides [357] => | jméno6 = Angelos [358] => | příjmení7 = Salzmann [359] => | jméno7 = Christoph G. [360] => | titul = Medium-density amorphous ice [361] => | periodikum = Science [362] => | ročník = 379 [363] => | číslo = 6631 [364] => | datum_vydání = 2023-02-03 [365] => | strany = 474–478 [366] => | datum_přístupu = 2023-02-06 [367] => | jazyk = anglicky [368] => | doi = 10.1126/science.abq2105 [369] => }}{{Citace elektronického periodika [370] => | autor1 = University College London [371] => | titul = Discovery of new ice may change our understanding of water [372] => | periodikum = Phys.Org [373] => | datum_vydání = 2023-02-02 [374] => | url = https://phys.org/news/2023-02-discovery-ice.html [375] => | datum_přístupu = 2023-02-06 [376] => | jazyk = anglicky [377] => }}{{Citace elektronického periodika [378] => | příjmení1 = Houser [379] => | jméno1 = Pavel [380] => | titul = Nový amorfní led dál rozšiřuje naše chápání vody [381] => | periodikum = SCIENCEmag.cz [382] => | datum_vydání = 2023-02-06 [383] => | url = https://sciencemag.cz/novy-amorfni-led-dal-rozsiruje-nase-chapani-vody/ [384] => | datum_přístupu = 2023-02-06 [385] => }} [386] => * '''Amorfní led HDA''' – „high density amorphous“ lze vytvořit stlačením ledu Ih při teplotách pod 140 [[kelvin|K]] tlakem kolem 1600 [[pascal (jednotka)|MPa]] nebo stlačením LDA tlakem cca 500 [[pascal (jednotka)|MPa]]. [387] => * '''Amorfní led VHDA''' – „very high density amorphous“{{Citace elektronického periodika [388] => | příjmení1 = Guthrie [389] => | jméno1 = Malcolm [390] => | příjmení2 = Tulk [391] => | jméno2 = Chris A. [392] => | příjmení3 = Benmore [393] => | jméno3 = Chris J. [394] => | příjmení4 = Klug [395] => | jméno4 = Dennis D. [396] => | titul = A structural study of very high-density amorphous ice [397] => | periodikum = Chemical Physics Letters [398] => | ročník = 397 [399] => | číslo = 4–6 [400] => | datum_vydání = 2004-10 [401] => | strany = 335–339 [402] => | jazyk = anglicky [403] => | doi = 10.1016/j.cplett.2004.07.116 [404] => }} vzniká ohřátím HDA při tlacích 1000–2000 [[pascal (jednotka)|MPa]].{{Citace elektronického periodika [405] => | příjmení1 = Stern [406] => | jméno1 = Josef N. [407] => | příjmení2 = Loerting [408] => | jméno2 = Thomas [409] => | titul = On the crystallisation temperature of very high-density amorphous ice [410] => | periodikum = Physical Chemistry Chemical Physics [411] => | ročník = 20 [412] => | číslo = 18 [413] => | datum_vydání = 2018 [414] => | strany = 12589–12598 [415] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5944427/ [416] => | issn = 1463-9084 [417] => | datum_přístupu = 2023-02-06 [418] => | jazyk = anglicky [419] => | doi = 10.1039/c7cp08595h [420] => | pmid = 29691519 [421] => }} [422] => [423] => === Superionický led === [424] => Jiným druhem fáze na přechodu mezi kapalným a pevným skupenstvím je vedle amorfních fází ledu tzv. '''superionický led (SI)''' (jiným názvem '''superionická voda'''). V její kompaktní [[krystalová mřížka|krystalové mřížce]] mají pevnou polohu pouze atomy kyslíku, zatímco atomy vodíku se v ní mohou pohybovat podobně jako v kapalině. Superionická vodivost ledu za vysokých tlaků a teplot byla předpovězena na základě molekulárně-dynamických simulací již v r. 1988{{Citace elektronického periodika [425] => | příjmení = Demontis [426] => | jméno = Pierfranco [427] => | příjmení2 = LeSar [428] => | jméno2 = Richard [429] => | příjmení3 = Klein [430] => | jméno3 = Michael L. [431] => | titul = New High-Pressure Phases of Ice [432] => | periodikum = Physical Review Letters [433] => | vydavatel = American Physical Society [434] => | rok vydání = 1988 [435] => | měsíc vydání = květen [436] => | den vydání = 30 [437] => | ročník = 60 [438] => | typ ročníku = svazek [439] => | číslo = 22 [440] => | strany = 2284–2287 [441] => | url = https://journals.aps.org/prl/abstract/10.1103/PhysRevLett.60.2284 [442] => | issn = 1079-7114 [443] => | doi = 10.1103/PhysRevLett.60.2284 [444] => | pmid = 10038311 [445] => | jazyk = anglicky [446] => }}, experimentálně však byla poprvé prokázána až v r. 2017.{{Citace elektronického periodika [447] => | příjmení = Millot [448] => | jméno = Marius [449] => | příjmení2 = Hamel [450] => | jméno2 = Sebastien [451] => | příjmení3 = Rygg [452] => | jméno3 = J. Ryan [453] => | příjmení4 = Celliers [454] => | jméno4 = Peter M. [455] => | příjmení5 = Collins [456] => | jméno5 = Gilbert W. [457] => | příjmení6 = Coppari [458] => | jméno6 = Federica [459] => | příjmení7 = Fratanduono [460] => | jméno7 = Dayne E. [461] => | spoluautoři = Jeanloz, Raymond; Swift, Damian C.; Eggert, Jon H. [462] => | titul = Experimental evidence for superionic water ice using shock compression [463] => | periodikum = Nature Physics [464] => | odkaz na periodikum = Nature [465] => | vydavatel = Macmillan Publishers Limited [466] => | rok vydání = 2018 [467] => | měsíc vydání = únor [468] => | den vydání = 5 [469] => | ročník = [470] => | typ ročníku = svazek [471] => | číslo = [472] => | strany = [473] => | poznámka = online před tiskem [474] => | url = http://www.nature.com/articles/s41567-017-0017-4 [475] => | dostupnost2 = PDF (doplňující informace) [476] => | url2 = https://static-content.springer.com/esm/art%3A10.1038%2Fs41567-017-0017-4/MediaObjects/41567_2017_17_MOESM1_ESM.pdf [477] => | issn = 1745-2481 [478] => | doi = 10.1038/s41567-017-0017-4 [479] => | jazyk = anglicky [480] => }}{{Citace elektronického periodika [481] => | autor = Lawrence Livermore National Laboratory [482] => | titul = First experimental evidence for superionic ice [483] => | periodikum = Phys.org [484] => | rok vydání = 2018 [485] => | měsíc vydání = únor [486] => | den vydání = 6 [487] => | url = https://phys.org/news/2018-02-experimental-evidence-superionic-ice.html [488] => | jazyk = anglicky [489] => }} Jsou známy 3 možné fáze superionického ledu: [490] => * Tzv. '''BCC-SI''' s [[krystalografická soustava|kubickou]] [[Elementární buňka#Dělení podle obsazení atomy|prostorově centrovanou mřížkou]] (bcc fáze, podle anglického ''b''ody ''c''entered ''c''ubic lattice) byla objevena v r. 1999 pomocí počítačové simulace v týmu vědců vedeném Carlem Cavazzonim. Měla by se vyskytovat při [[tlak|tlacích]] přesahujících 50 [[pascal (jednotka)|GPa]] a [[teplota|teplotách]] několik tisíc [[kelvin]]ů. Později byly pozorovány i příznaky její skutečné existence v kosmu. [491] => * Tzv. '''CP-SI''' s nejtěsnějším uspořádáním (podle anglického ''c''lose-''p''acked), tedy s [[krystalografická soustava|kubickou]] [[Elementární buňka#Dělení podle obsazení atomy|plošně centrovanou mřížkou]] (fcc fáze, podle anglického ''f''ace ''c''entered ''c''ubic lattice) byla teoreticky objevena v r. 2013 týmem vedeným Hugh F. Wilsonem a v některých oblastech fázového diagramu by měla být stabilnější, než superionická bcc fáze. Typický tlak pro její existenci je nad 100 [[pascal (jednotka)|GPa]]; při této hodnotě by mělo docházet k fázovému přechodu mezi bcc a fcc fází. Superionická fcc fáze má vyšší hustotu, ale nižší pohyblivost atomů vodíku, což by se mělo projevovat i nižší [[tepelná vodivost|tepelnou]] a [[elektrická vodivost|elektrickou vodivostí]]. Předpokládá se, že by se mohla stejně jako bcc fáze vyskytovat v nitru [[Uran (planeta)|Uranu]] a [[Neptun (planeta)|Neptunu]] a v exoplanetách s podobnými podmínkami.{{Citace elektronického periodika [492] => | příjmení = Wilson [493] => | jméno = Hugh F. [494] => | příjmení2 = Wong [495] => | jméno2 = Michael L. [496] => | příjmení3 = Militzer [497] => | jméno3 = Burkhard [498] => | titul = Superionic to Superionic Phase Change in Water: Consequences for the Interiors of Uranus and Neptune. [499] => | periodikum = Physical Review Letters [500] => | rok vydání = 2013 [501] => | měsíc vydání = duben [502] => | den vydání = 8 [503] => | ročník = 110 [504] => | typ ročníku = svazek [505] => | číslo = е151102 [506] => | strany = 1–4 [507] => | url = http://prl.aps.org/abstract/PRL/v110/i15/e151102 [508] => | dostupnost2 = PDF [509] => | url2 = http://arxiv.org/pdf/1211.6482v2 [510] => | issn = 1079-7114 [511] => | doi = 10.1103/PhysRevLett.110.151102 [512] => | jazyk = anglicky [513] => }}{{Citace elektronického periodika [514] => | titul = New phase of water could dominate the interiors of Uranus and Neptune [515] => | periodikum = PhysOrg [516] => | rok vydání = 2013 [517] => | měsíc vydání = duben [518] => | den vydání = 25 [519] => | poznámky = popularizační článek k předchozí referenci [520] => | url = http://phys.org/news/2013-04-phase-dominate-interiors-uranus-neptune.html [521] => | jazyk = anglicky [522] => }} V roce 2019 byly pomocí rázové vlny vzniklé od [[laser]]ového pulsu vzorky kapalné vody lokálně stlačeny na 100–4000 GPa a současně zahřáty na 2000–3000 K a pomocí difrakce rentgenových paprsků byl prokázán vznik superionického fcc ledu; autoři tuto fázi nazvali '''ledem XVIII'''.{{Citace elektronického periodika [523] => | příjmení = Millot [524] => | jméno = Marius [525] => | příjmení2 = Coppari [526] => | jméno2 = Federica [527] => | příjmení3 = Rygg [528] => | jméno3 = J. Ryan [529] => | příjmení4 = Barrios [530] => | jméno4 = Antonio Correa [531] => | příjmení5 = Hamel [532] => | jméno5 = Sebastien [533] => | příjmení6 = Swift [534] => | jméno6 = Damian C. [535] => | příjmení7 = Eggert [536] => | jméno7 = Jon H. [537] => | titul = Nanosecond X-ray diffraction of shock-compressed superionic water ice [538] => | periodikum = Nature [539] => | odkaz na periodikum = Nature [540] => | vydavatel = Springer Nature Publishing AG [541] => | rok vydání = 2019 [542] => | měsíc vydání = květen [543] => | den vydání = 8 [544] => | ročník = 569 [545] => | typ ročníku = svazek [546] => | číslo = 7755 [547] => | strany = pages251–255 [548] => | url = https://www.nature.com/articles/s41586-019-1114-6 [549] => | url2 = https://www.researchgate.net/publication/332961479_Nanosecond_X-ray_diffraction_of_shock-compressed_superionic_water_ice [550] => | issn = 1476-4687 [551] => | doi = 10.1038/s41586-019-1114-6 [552] => | jazyk = anglicky [553] => }}{{Citace elektronického periodika [554] => | příjmení = Dumé [555] => | jméno = Belle [556] => | titul = New superionic ice phase could shed more light on icy giant cores [557] => | periodikum = PhysicsWorld [558] => | vydavatel = IOP Publishing [559] => | rok vydání = 2019 [560] => | měsíc vydání = květen [561] => | den vydání = 9 [562] => | url = https://physicsworld.com/a/new-superionic-ice-phase-could-shed-more-light-on-icy-giant-cores/ [563] => | jazyk = anglicky [564] => }} [565] => * Tzv. '''P21/c-SI''', fáze se složitější symetrií kyslíkové mříže, předpovězená týmem vědců [[Princetonská univerzita|Princetonské university]] v r. 2015, se ve fázovém diagramu nachází v oblasti ještě vyšších tlaků než CP-SI. Její výskyt se předpokládá (jako u předchozích fází) v plášti velkých plynových planet – existenci superionického ledu naznačuje složitá struktura jejich lokálních magnetických polí.{{Citace elektronického periodika [566] => | příjmení = Sun [567] => | jméno = Jiming [568] => | příjmení2 = Clark [569] => | jméno2 = Bryan K. [570] => | příjmení3 = Torquato [571] => | jméno3 = Salvatore [572] => | spoluautoři = CAR, Roberto. [573] => | titul = The phase diagram of high-pressure superionic ice [574] => | periodikum = Nature Communications [575] => | odkaz na periodikum = [576] => | rok vydání = 2015 [577] => | měsíc vydání = srpen [578] => | den vydání = 28 [579] => | ročník = 6 [580] => | typ ročníku = svazek [581] => | číslo = 8156 [582] => | url = http://www.nature.com/ncomms/2015/150828/ncomms9156/full/ncomms9156.html [583] => | issn = 2041-1723 [584] => | doi = 10.1038/ncomms9156 [585] => | jazyk = anglicky [586] => }}{{Citace elektronického periodika [587] => | titul = Scientists predict cool new phase of superionic ice [588] => | periodikum = PhysOrg [589] => | rok vydání = 2015 [590] => | měsíc vydání = říjen [591] => | den vydání = 21 [592] => | poznámky = popularizační článek k předchozí referenci [593] => | url = http://phys.org/news/2015-10-scientists-cool-phase-superionic-ice.html [594] => | jazyk = anglicky [595] => }} [596] => [597] => == Reference == [598] => [599] => [600] => == Literatura == [601] => * {{Citace monografie [602] => | příjmení = Bernard [603] => | jméno = Jan Hus [604] => | autor = [605] => | odkaz na autora = [606] => | příjmení2 = Rost [607] => | jméno2 = Rudolf [608] => | autor2 = [609] => | odkaz na autora2 = [610] => | spoluautoři = a kol. [611] => | vydání = 1 [612] => | rok = 1992 [613] => | titul = Encyklopedický přehled minerálů [614] => | vydavatel = Academia [615] => | místo = Praha [616] => | počet stran = 701 [617] => | strany = 324 [618] => | isbn = 80-200-0360-6 [619] => }} [620] => [621] => == Související články == [622] => * [[Seznam minerálů]] [623] => * [[voda]] – výskyt vody a ledu ve vesmíru [624] => * [[přechlazená voda]] [625] => * [[permafrost]] – věčně zmrzlá půda [626] => * [[ledovec]] [627] => * [[zrnitý led]] [628] => * [[ledoborec]] [629] => * [[Sněhovo-ledový splaz]] [630] => * [[Ledovcový splaz]] [631] => [632] => == Externí odkazy == [633] => * {{Commonscat|Ice}} [634] => * {{Wikicitáty|téma=Led}} [635] => * {{Wikislovník|heslo=led}} [636] => * [http://webmineral.com/data/Ice.shtml Led na webu Webmineral (anglicky)] [637] => * [http://www.mindat.org/min-2001.html Led na webu mindat.org (anglicky)] [638] => * [http://www.mineralienatlas.de/lexikon/index.php/Eis Led v Atlasu minerálů (německy)] [639] => * [https://phys.org/news/2023-01-video-exploring-kinds-ice.html Video: ''Exploring the 74,963 different kinds of ice'']. ''Phys.Org'', 2023-01-20 – stručný průvodce exotickými fázemi ledu (anglicky) [640] => {{Autoritní data}} [641] => [642] => [[Kategorie:Led| ]] [643] => [[Kategorie:Glaciologie]] [644] => [[Kategorie:Minerály]] [645] => [[Kategorie:Minerály 4. třídy]] [646] => [[Kategorie:Oxidy (minerály)]] [] => )
good wiki

Led

Led (chemický vzorec H2O) je pevné skupenství vody. Pokud vznikl přírodním procesem, je považován za minerál, v některých mineralogických systémech se však neuvádí vůbec nebo pouze okrajově.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'pascal (jednotka)','krystalografická soustava','kelvin','Elementární buňka#Dělení podle obsazení atomy','ledovec','Kyslík','Vodík','teplota','ledárna','polarizace (magnetismus)','Ledovcový splaz','Permitivita#Relativní permitivita'

Kelvin

Kyslík

Ledárna

Ledovec

Teplota

Vodík

Vodík je chemický prvek s chemickým symbolem H a atomovým číslem 1.