Array ( [0] => 15485872 [id] => 15485872 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hlučínsko [uri] => Hlučínsko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - region [1] => | úřední název česky = [2] => | úřední název = [3] => | obrázek = Hlučín, Mírové nám. budova radnice.JPG [4] => | velikost obrázku = [5] => | popisek = Radnice v Hlučíně [6] => | vlajka = [7] => | velikost vlajky = 110px [8] => | článek o vlajce = [9] => | znak = [10] => | velikost znaku = 90px [11] => | článek o znaku = [12] => | hymna = [13] => | článek o hymně = [14] => | motto = [15] => | článek o mottu = [16] => | překlad motta = [17] => | mapa = [18] => | velikost mapy = 290px [19] => | popisek mapy = [20] => | mapa2 = [21] => | velikost mapy2 = 290px [22] => | popisek mapy2 = [23] => | status = region [24] => | zeměpisná šířka = [25] => | zeměpisná délka = [26] => | hlavní město = [27] => | rozloha = [28] => | nejvyšší hora = Hřib [29] => | výška nejvyšší hory = 321 [30] => | časové pásmo = [31] => | počet obyvatel = 80786{{Fakt/dne|20230829175432|}} [32] => | obyvatelé aktuální k = 2023 [33] => | hdp = [34] => | jazyk = [[čeština]] (dialekty zvané "''po našemu''"), [[slovenština]], [[polština]] [35] => | národnosti = [[Češi]] a [[Slezané]] (místně zvaní [[Prajzové]]), [[Moravané]], [[Slováci]], [[Němci]], [[Poláci]] [36] => | náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]] (přes 50 %) [37] => | součást státu = {{Vlajka a název|Česko}} [38] => | forma administrativní jednotky = [39] => | forma administrativní jednotky 2 = [40] => | dělení jednotky = [41] => | vznik = [42] => | titul představitele = [43] => | představitel = [44] => | titul představitele 2 = [45] => | představitel 2 = [46] => | titul představitele 3 = [47] => | představitel 3 = [48] => | sídlo = [49] => | měna = [50] => | zkratka = [51] => | nuts = [52] => | spz = [53] => | předvolba = [54] => | doména = [55] => | web = [56] => | web 2 = [57] => }} [58] => '''Hlučínsko''' (původně '''jižní Ratibořsko'''; v místním úzu '''Praj(z)sko'''SSJČ, heslo ''Prajz, řidč. hanl. Prajzák'' či '''Praj(z)ská'''{{Citace kvalifikační práce [59] => | příjmení = Stoszková [60] => | jméno = Terezie [61] => | instituce = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity [62] => | odkaz na instituci = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity [63] => | titul = Slovní zásoba z oblasti zemědělství a domácnosti na severním Hlučínsku [64] => | url = http://is.muni.cz/th/191554/ff_b/ [65] => | typ práce = Bakalářská diplomová práce [66] => | vedoucí = Libuše Čižmárová [67] => | odkaz na vedoucího = [68] => | místo = Brno [69] => | rok vydání = 2008 [70] => | počet stran = [71] => | strany = [72] => | datum přístupu = 2012-01-21 [73] => | poznámka = Viz ''„O „Prajské“, jak je obecně Hlučínsko nazýváno (...)“.'' [74] => }}; [[Němčina|německy]] ''Hultschiner Ländchen'', [[Polština|polsky]] ''Kraj hulczyński'' nebo ''Kraik hulczyński'') je historické území na východě [[Česko|Česka]] u hranic s [[Polsko|Polskem]], součást [[České Slezsko|Českého Slezska]], dnes rozdělené mezi [[Okresy v Česku|okresy]] [[okres Opava|Opava]] (naprostá většina) a [[Okres Ostrava-město|Ostrava-město]]. Má rozlohu 316,76 [[Kilometr čtvereční|km²]], asi 80 tisíc obyvatel, a nazývá se podle svého střediska a největšího sídla, města [[Hlučín]]a. [75] => [76] => Ve středověku bylo součástí [[Opavské knížectví|Opavského knížectví]] v rámci [[Slezsko|Slezska]]. Roku [[1742]] však bylo odtrženo od [[České země|českých zemí]], když se stalo nejjižnější výspou [[Pruské Slezsko|pruského záboru ve Slezsku]], který zde sahal až k řekám [[Opava (řeka)|Opavě]] a [[Odra|Odře]]. Až do roku [[1920]] pak dnešní Hlučínsko tvořilo jižní část [[Okres Ratiboř (Prusko)|okresu Ratiboř]] (''Landkreis Ratibor'') v rámci [[Prusko|pruské]] provincie Slezsko (''Provinz Schlesien''). Přestože zde zůstala převaha [[Slované|slovanského]] (českojazyčného) obyvatelstva, téměř dvousetleté sepětí s Pruskem (později [[Německé císařství|Německem]]) zanechalo hluboké stopy v kultuře a myšlení zdejšího lidu, tzv. [[Moravci|Moravců]], kteří své české sousedy v tehdejším [[Rakouské císařství|Rakousku]] nazývali s jistou pohrdavostí „císaráky“.{{Citace elektronického periodika [77] => | titul = Archivovaná kopie [78] => | url = http://www.rumcajs.com/prajzska.php [79] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110715212909/http://www.rumcajs.com/prajzska.php [80] => | datum přístupu = 2012-01-21 [81] => | datum archivace = 2011-07-15 [82] => | nedostupné = ano [83] => }} [84] => [85] => Po [[První světová válka|první světové válce]] se stalo Hlučínsko jedním z územních nároků vznikajícího [[Československo|Československa]], na základě [[Právo na sebeurčení|práva na sebeurčení]] a snahy získat do nového státu i [[Češi|české]] obyvatelstvo mimo tehdejší historická území. Rozhodnutím [[Versailleská smlouva|Versailleské mírové smlouvy]] pak bylo [[4. únor]]a [[1920]] [[Připojení Hlučínska k Československu|skutečně připojeno]] a jako nový [[Okres|politický]] (a zároveň [[soudní okres|soudní]]) [[okres Hlučín]] se stalo opět součástí [[České Slezsko|Českého Slezska]]. [86] => [87] => Specifická kultura a lidová paměť však na Hlučínsku trvá i na počátku [[21. století]]. Zdejší obyvatelé se dodnes označují jako Prajzáci nebo [[Prajzové]]. [88] => [89] => == Vymezení == [90] => {{LocMap |Česko |relief=1 |lat_deg=49 |lat_min=56 |lat_sec=36 |lat_dir=N |lon_deg=18| lon_min=7 |lon_sec=40 |lon_dir=E |mark=Cercle rouge 50%.svg |marksize=35 |caption=Umístění Hlučínska na východě Česka |float=right |width=333 }} [91] => Hlučínsko se rozkládá podél hranice s [[Polsko|Polskem]], mezi městy [[Opava|Opavou]], [[Ostrava|Ostravou]] a [[Bohumín]]em. Ze severu je vymezeno [[Státní hranice Česka|státní hranicí]], z jihozápadu řekou [[Opava|Opavou]] a z jihovýchodu [[Odra|Odrou]]. Na západě hranice probíhá mezi opavským předměstím [[Kateřinky (Opava)|Kateřinky]] (do Hlučínska nepatří) a [[Malé Hoštice|Malými Hošticemi]]. [92] => [93] => Hranice vůči Polsku je poměrně klikatá a nepřirozená, a ani neodpovídala přesně jazykovým poměrům v době vytyčování. Je výsledkem kombinace dvou nesourodých přístupů – západní část hranice (od Opavy po [[Třebom]]) odpovídá hranici mezi dosavadním [[Okres Hlubčice|hlubčickým]] a ratibořským okresem, zatímco zbytek hranice kopíruje přímou linii [[Ketř]]–Bohumín, narýsovanou [[Francie|francouzskou]] generalitou. To mělo za důsledek, že hranice místy vedla zcela proti smyslu etnického principu – zatímco převahou česká obec [[Velké Štibořice]] zůstala Německu (dnes ''Ściborzyce Wielkie'' v Polsku), německé obce [[Sudice (okres Opava)|Sudice]] a [[Třebom]] byly připojeny k Československu. [94] => [95] => Podle současného administrativního členění patří do Hlučínska: [96] => [97] => * [[Správní obvod obce s rozšířenou působností Hlučín|správní obvod ORP Hlučín]] (bez [[Děhylov]]a a [[Dobroslavice|Dobroslavic]]) [98] => * [[Správní obvod obce s rozšířenou působností Kravaře|správní obvod ORP Kravaře]] (bez části [[Dvořisko (Kravaře)|Dvořisko]]) [99] => [100] => a dále [101] => [102] => * ze [[Správní obvod obce s rozšířenou působností Opava|správního obvodu ORP Opava]] obce [[Hněvošice]], [[Chlebičov]], [[Oldřišov]], [[Služovice]], [[Velké Hoštice]] [103] => * [[Opava|opavská]] část [[Malé Hoštice]] včetně [[Pusté Jakartice|Pustých Jakartic]] [104] => * [[Ostrava|ostravské]] části [[Antošovice]], [[Hošťálkovice]], [[Koblov]], [[Lhotka (Ostrava)|Lhotka]], [[Petřkovice (Ostrava)|Petřkovice]] [105] => [106] => == Historie == [107] => [108] => === Nejstarší historie === [109] => Nejstarší doklady přítomnosti člověka na území Hlučínska spadají do starší doby kamenné, a to do starého paleolitu. Z té doby pochází nález pěstního klínu srdčitého tvaru s poškozenou bází, kulturně odpovídající [[acheuléen]]u, jež byl nalezen na katastru obce Bohuslavice. Rovněž nálezy z obce Oldřišov, koncentrující se především v místech bývalé pískovny východně od kostela Narození Panny Marie, Závady a Bolatic signalizují přítomnost člověka již v tomto období. [110] => [111] => Na východním svahu „Černého kopce“ na katastru obce Třebom byla nalezena drobná štípaná silicitová industrie pravděpodobně středně paleolitického stáří. [112] => [113] => Ve starší fázi mladého paleolitu byla širší oblast Slezska „intenzivněji“ osídlena [[szeletien]]em a právě této „starokamenné“ kultuře náležící drobná kolekce štípané industrie z Hněvošic, Hošťálkovic, Chuchelné a Třebomi. [[Aurignacien]]u pak náleží nálezy z Hošťálkovic, Kozmic a Malých Hoštic. [114] => [115] => Ve střední fázi mladého paleolitu je osídlení, reprezentované [[gravettien]]em, zachyceno na katastru Hošťálkovic nad soutokem řek Odry a Opavy. Bohatá kolekce této kultury pak pochází z nejlépe prozkoumané a současně také nejznámější archeologické lokality Hlučínska z Petřkovic, kde se osídlení koncentrovalo na vrchu [[Landek]], odkud také pochází stejnojmenná [[Venuše (soška)|venuše]] – tzv. [[Landecká venuše]]. [116] => [117] => Zastoupeno je na území Hlučínska také osídlení z pozdní fáze mladého paleolitu reprezentované [[epigravettien]]em, a to na katastru obce [[Chuchelná]]. [118] => [119] => Blíže chronologicky nezařaditelné paleolitické předměty pocházejí z území obcí [[Kravaře]], [[Strahovice]] a [[Velké Hoštice]]. Z katastru obce Koblov je znám nález mamutí stoličky a rovněž na tomto území je signalizováno i [[mezolit]]ické osídlení, které je rovněž sledováno také na katastru Strahovic. [120] => [121] => Počátek mladší doby kamenné je v širším středoevropském kontextu spojen s [[kultura s lineární keramikou|kulturou lidu lineární]] (dříve také označované jako volutové) keramiky. Stopy této kultury byly zachyceny v Bohuslavicích, Bolaticích, Darkovicích, Hlučíně, Hněvošicích, Chuchelné, Kravařích, Píšti, Strahovicích, Třebomi a Velkých Hošticích. Lineární kultura se na území Hlučínska objevuje od nejstarší fáze (Ib) svého vývoje a pokračuje i ve fázích IIa i IIb. Rozpoznán zde byl i její III. stupeň. Rovněž byly v regionu zachyceny prvky želiezovské skupiny a ojediněle i šáreckého typu. [122] => [123] => Osídlení pak pokračuje v intencích [[lengyelská kultura|lengyelské kultury]], která plynule přechází do eneolitu. Zmiňovaná kultura se objevuje v Bohuslavicích, Bolaticích, Hněvošicích, Chuchelné, Kobeřicích, Malých Hošticích, Píšti, Služovicích, Strahovicích a Velkých Hošticích. Je zde jednoznačně potvrzen její počáteční stupeň (HLS I). Kultura se pak dále plynule vyvíjí (HLS III) až do své konečné fáze (HSL IV), kdy ji střídá [[lid kultury s nálevkovitými poháry]]. Osídlení této kultury je potvrzeno z katastru obcí Dolní Benešov, Hněvošice, Kobeřic, Malé Hoštice, Oldřišov, Služovice, Velké Hoštice. Tato kultura zde přežívá ještě i ve své mladší fázi – II. [124] => [125] => V dalším vývoji se zde objevuje středoneolitická [[kultura s kanelovanou keramikou]] (Malé Hoštice, Velké Hoštice). [126] => V pozdním eneolitu se na území Evropy vyskytují dva výrazné kulturní komplexy. První reprezentují nositelé lidu [[kultura zvoncovitých pohárů|kultury zvoncovitých pohárů]], jejichž pozůstatky nacházíme na území Malých Hoštic, Petřkovic a Velkých Hoštic. Druhý komplex náleží lidu [[kultura se šňůrovou keramikou|kultury se šňůrovou keramikou]], kdy na území Hlučínska nacházíme především kamenné sekeromlaty náležící této kultuře. [127] => [128] => Ve starší době bronzové náležel region do sféry [[mierzanowická kultura|mierzanowické kultury]] a později se zde objevuje osídlení věteřovské skupiny (Bolatice, Kobeřice). Toto osídlení je však velmi řídké a nevýrazné. Ve střední době bronzové je území součástí komplexu [[mohylová kultura|mohylových kultur]]. S nálezy z tohoto období se setkáváme na území Kobeřic, kde byl v místním kamenolomu nalezen kostrový hrob s výbavou tvořenou dvěma bronzovými záušnicemi a několika jantarovými perlami. Na místě byla rovněž objevena i bronzová sekerka s lištami. Mohylová kultura je pak hlášena také z Malých Hoštic, odkud pochází drobná amforovitá nádobka s kalichovitě rozevřeným hrdlem. [129] => [130] => Mladší a pozdní doba bronzová a počátek doby železné je reprezentován [[kultura lužických popelnicových polí|kulturou lidu lužických popelnicových polí]] (Bělá, Bolatice, Dolní Benešov, Hněvošice, Chuchelná, Bolatice, Kobeřice, Kravaře, Malé Hoštice, Oldřišov, Petřkovice, Píšť, Strahovice, Sudice, Třebom, Velké Hoštice, Závada), která zde přežívá téměř tisíc let. [131] => V mladší době železné, kdy hovoříme o „keltské“ [[laténská kultura|laténské kultuře]], je osídlení regionu opět řídké a nevýrazné. Pozůstatky po [[Keltové|Keltech]] pak nacházíme na katastrech obcí Rohov, Malé Hoštice a Velké Hoštice. [132] => [133] => Doklady z tohoto období pravěku nacházíme na katastrech obcí Bělá, Kobeřice, Kravaře, Malé a Velké Hoštice, kde je osídlení reprezentováno především [[Germáni|germánskou]] [[dobrodźieńská skupina|dobrodźieńskou skupinou]]. [134] => [135] => Nejstarší středověké osídlení je na podkladě archeologických nálezů datováno do 8. století (doba hradištní), kdy se na území nalézala otevřená sídliště ([[Malé Hoštice]], [[Velké Hoštice]], Hněvošice, [[Sudice (okres Opava)|Sudice]]), s pohřebištěm ([[Hněvošice]]), ale také s hradiskem ([[Landek (hrad)|Landek]]). [136] => [137] => === Středověk === [138] => {{Podrobně|Slezsko|Opavští Přemyslovci|Opavské knížectví|Krnovské knížectví|Ratibořské knížectví}} [139] => V roce 1000 bylo z iniciativy [[Boleslav Chrabrý|Boleslava Chrabrého]] za účelem omezení [[Diecéze míšeňská|míšeňského]] a [[Arcidiecéze pražská|pražského biskupství]] založeno [[Arcidiecéze hnězdenská|hnězdenské arcibiskupství]] s podřízeným biskupstvím ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]], území [[Pštinské panství|Pštiny]] a [[Bytomské knížectví|Bytomi]] bylo podřízeno [[Arcidiecéze krakovská|krakovskému biskupství]] a jih (tzv. české Slezsko) [[Arcidiecéze olomoucká|olomouckému biskupství]]. V důsledku velkého rozrodu [[Piastovci|piastovské dynastie]], která si mezi sebou rozdělovala další polská území (včetně slezského) vznikla v průběhu 12.–13. století soustava slezských knížectví: v [[Dolní Slezsko|Dolním Slezsku]] knížectví [[Vratislav (město)|Vratislav]], [[Hlohov]], [[Lehnice]], [[Lubušské vojvodství|Lubuš]], v [[Horní Slezsko|Horním Slezsku]] [[Opolské knížectví|Opolsko]] ([[Ratibořské knížectví|Ratibořsko]], [[Těšínské knížectví|Těšínsko]], [[Osvětimské knížectví|Osvětim]], [[Zátorské knížectví|Zátor]], [[Bytomské knížectví|Bytom]], [[Pštinské panství|Pština]]) pod vlivem krakovského biskupa. Za vlády [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] a [[Karel IV.|Karla IV.]] došlo k postupnému připojení všech slezských knížectví k [[Země Koruny české|zemím Koruny české]]. Olomoucké biskupství a Opavské knížectví se z [[Moravské markrabství|Markrabství moravského]] vyčlenily jakožto samostatné [[země Koruny české]]. [140] => [141] => Hlučínsko se od poloviny 12. století stalo nakrátko součástí [[České knížectví|Českého knížectví]] a do poloviny 13. století se tato oblast vyvíjela jako součást středověké holasické provincie ([[Olomoucký úděl]]). Od počátků 13. století, v době vlády [[Přemyslovci|Přemyslovců]] a hlavně zásluhou kolonizačního úsilí [[Velehradský klášter|velehradského kláštera]], bylo území osídlováno [[Velká kolonizace|německými kolonisty]]. Od roku 1318 se území současného Hlučínska stalo součástí [[Opavské knížectví|Opavského vévodství]] v držení [[Mikuláš II. Opavský|Mikuláše II. Opavského]] z rodu opavských Přemyslovců, od roku 1336 držící též [[Ratibořské knížectví]]. V roce 1377 připadla větší část území k dílu vévody [[Přemysl I. Opavský|Přemysla I. Opavského]], menší díl s [[Kravaře|Kravaři]] a [[Sudice (okres Opava)|Sudicemi]] jako součást [[Krnovské knížectví|Krnovska]] jeho bratru [[Jan II. Opavský|Janu II. Opavskému a Ratibořskému]]. [[Hlučín]] s [[Landek (hrad)|Landekem]] byl často zastavován, v roce 1385 knížatům kozelským ([[Koźle]]/Kozlí/Cosel). V roce 1439 se Hlučín stal znovu součástí [[Opavské knížectví|knížectví Opavského]]. [142] => [143] => V držení opavských Přemyslovců bylo Hlučínsko až do roku 1464 (resp. 1474), kdy se dostalo do rukou českého krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] (1420–1471), který novým knížetem ustanovil svého [[Viktorín z Poděbrad|syna Viktorína]]. Roku 1485 bylo Opavsko na nátlak uherského a českého krále [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]] postoupeno jeho synovi [[Jánoš Korvín|Jánošovi]]. Po smrti Matyáše se vlády nad Slezskem chopil dle olomouckých úmluv [[Vladislav Jagellonský|Vladislav II. Jagellonský]]. [[Ratibořské knížectví|Ratibořsko]] zůstalo v držení opavských Přemyslovců až do roku 1521, kdy ho [[Jan II. Opolský]] sloučil s [[Opolské knížectví|knížectvím Opolským]] a Ratibořsko sdílelo v rámci Zemí Koruny české osud [[Opolsko|Opolska]]. [144] => [145] => I po připojení [[Slezsko|Slezska]] (potažmo Hlučínska) k českému státu docházelo na jeho území ke střetům zájmů sousedního Polska a Uher. V důsledku těchto mnoha konfliktů – zejména [[Husitské války|husitských válek]] a [[Česko-uherské války|válek Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem]], se Slezsko měnilo politicky, etnicky a především správně. První pokus o sjednocení slezské správy zavedl [[Matyáš Korvín]] v roce 1474, kdy zavedl instituci vrchního slezského hejtmana, kterému byli podřízeni hejtmani v [[Dolní Slezsko|Dolním]] a [[Horní Slezsko|Horním Slezsku]]. Vrchní hejtman předsedal celoslezskému sněmu (Fürstentagu). V roce 1498 byl založen knížecí soud (Fürstenrecht), který se scházel dvakrát ročně, dále bylo zavedeno pravidelné vybírání daní.FUKALA, Radek: Slezsko - neznámá země koruny české, s. 137. Jednotu Slezska nadále oslabovaly třenice mezi jednotlivými stavovskými příslušníky, z tohoto důvodu nebylo schopné se navenek jednoznačně vyjadřovat k mezinárodní politické situaci.BAHLCKE, Joachim: Regionalismus und Staatsintegration im Widerstreit. Die Länder der Böhmischen Krone im ersten Jahrhundert der Habsburgerherrschaft (1526-1619), München 1994, s. 47. [146] => [147] => === Habsburská monarchie === [148] => {{Podrobně|Habsburská monarchie|Války o rakouské dědictví|Pruské království|Rakouské Slezsko}} [149] => {{Více obrázků [150] => | orientace = svisle [151] => | velikost obrázků = 160px [152] => [153] => | obrázek1 = Ducatus Troppaviensis (Blaeu 1645 - Silesia Ducatus).jpg [154] => | popisek1 = [[Krnovské knížectví|Krnovské]] a [[Opavské knížectví]] na mapě z roku 1645 [155] => [156] => | obrázek2 = Schlesien Verwaltungsgliederung 1905.svg [157] => | popisek2 = Mapa správního členění Pruského Slezska (Provinz Schlesien) roku 1905: zelený vládní obvod [[Lehnice|Lehnice/Liegnitz]], žlutý [[Vratislav (město)|Vratislav/Breslau]] a fialový [[Opolí|Opolí/Oppeln]] [158] => [159] => | obrázek3 = Hlučín 4. 2. 1920.png [160] => | popisek3 = Převzetí Hlučínska československou armádou a úřady 4. února 1920 v 11 hodin na náměstí v [[Hlučín]]ě [161] => [162] => | obrázek4 = Obsazeni Hlucina.JPG [163] => | popisek4 = Obsazení Hlučína 4. února 1920 [164] => [165] => | obrázek5 = Oberschlesien 1921.png [166] => | popisek5 = Na rozdíl od okolních [[Horní Slezsko|hornoslezských]] území, dělených mezi [[Německé císařství|Německo]] a [[Druhá polská republika|Polsko]] na základě [[Hornoslezská povstání|plebiscitu]] v březnu 1921, bylo Hlučínsko (fialově znázorněná jižní část okresu Ratiboř) přiřknuto [[Československo|Československu]] na základě [[Versailleská smlouva|mírové smlouvy]] uměle a bez práva na sebeurčení [167] => }} [168] => Po smrti [[Ludvík Jagellonský|Ludvíka Jagellonského]] a následným zvolením [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I. Habsburského]] českým králem připadlo území [[Habsburkové|rakouským Habsburkům]]. Dne 28. prosince 1613 bylo Opavsko uděleno jako dědičné manství [[Země Koruny české|Koruny české]] [[Karel I. z Lichtenštejna|Karlu I. z Lichtenštejna]] a dne 16. března 1621 obdržel lénem i [[Krnovské knížectví]]. [[Jan II. Opolský|Jan II. Dobrý (Opolský)]] sloučil Ratibořské knížectví s knížectvím Opolským, čímž Ratibořsko sdílelo v rámci [[Země Koruny české|Zemí Koruny české]] další osud s Opolskem ([[Opolské knížectví|Opolsko-ratibořské knížectví]]). [169] => [170] => Za [[třicetiletá válka|třicetileté války]], kdy bylo území součástí Habsburské monarchie, bylo Hlučínsko zdecimováno zejména vpády dánských a švédských žoldnéřských vojsk, která zle poplenila a vypálila [[Kravaře]], [[Kouty (Kravaře)|Kouty]], [[Chuchelná|Chuchelnou]], [[Píšť (okres Opava)|Píšť]] i města [[Dolní Benešov|Benešov]] a [[Hlučín]]. V samotném Hlučíně bylo zcela vypáleno 80 domů, v řadě vesnic bylo obyvatelstvo zdecimováno na polovinu, několik vsí zaniklo úplně.R.Malohlava, O.Káňa, V.Mariánek: Stručný přehled vývoje Hlučínska, 1960, s. 11-14. [171] => [172] => Nová etapa hlučínských dějin se začala odvíjet v polovině 18. století. Nástup [[Marie Terezie]] na slezský vévodský stolec se stal záminkou k vyvolání [[Války o rakouské dědictví|rakousko-pruského válečného konfliktu]] (1742 až 1746), jehož první epizoda byla roku [[1742]] uzavřena vratislavským mírem, podle kterého větší část Slezska, včetně levobřežní krajiny při řece Opavě mezi Opavou a Ostravou, připadla [[Pruské království|Prusku]]. Město [[Hlučín]] a okolní městečka a vsi se tak staly součástí [[Pruské Slezsko|Pruského Slezska]] (Provinz Schlesien). [173] => [174] => === Pruské království – Pruské Slezsko === [175] => Odloučením Hlučínska od [[Opava|Opavy]], nejbližšího velkého města, se území stalo periferním příhraničním krajem [[Pruské království|Pruského království]], které sahalo až k [[Baltské moře|Baltskému]] a [[Severní moře|Severnímu moři]]. Po jeho anexi zavedl zavedl [[Fridrich II. Veliký]] (1712–1786) na území pruské provincie okamžitě vojenskou správu v čele s Generálním válečným komisariátem (Generalkriegskomissariat), v jehož čele stál hrabě [[Ludwig Wilhelm von Münchow]] a [[Karl Franz von Reinhardt]]. Od srpna 1741 pak probíhal převod z vojenské správy na civilní pruskou správu, dovršený 1. ledna 1742, kdy byl také zrušen Generální válečný komisariát v [[Dolní Slezsko|Dolním Slezsku]] a o rok později i v [[Horní Slezsko|Horním Slezsku]] (dvě královské komory/Kriegs- und Domänenkammer ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]]/Breslau a v [[Hlohov]]ě/Glogau, které nahradily později Regierungsbezirke).UHLÍŘ, Dušan: Epilog českého Slezska vletech 1740-1763, s. 377.Roland Gehrke: Landtag und Öffentlichkeit: provinzialständischer Parlamentarismus in Schlesien 1825-1845. Böhlau Verlag, Köln 2009, s. 44. [176] => [177] => V čele komor stálo kolegium vedené prezidentem, kterého v době nepřítomnosti zastupovali dva direktoři. Lesní správu měli na starost v komorách tzv. Oberforstmeisteři. Komory dohlížely na vládní výdaje (rozpočet) na armádu (⅔ rozpočtu) a hospodářství (zavádění nových pracovních postupů pro vyšší půdní výnosy, ochrana poddaných – policejní záležitosti, výběr daní). Prezidenty komor se stali Karl Franz von Reinhardt a Ludwig Wilhelm von Münchow, který byl nakonec jmenován prezidentem obou komor a stal se ministrem pro Slezsko, přičemž měl na starosti jeho celkovou správu, po něm [[Joachim Ewald von Massow]] (1753–1755), [[Ernst Wilhelm von Schlabrendorf]] (1755–1769) a hrabě [[Karl Georg von Hoym]] (1769–1807). Celozemské a knížecí stavovské sněmy byly nahrazeny okresy, v jejichž čele stanuli starostové (Landráti), úředníci dosazovaní panovníkem, v čele měst magistráty.KURILO, Olga: Friedrich II. und das östliche Europa, s. 79.HINTZE, Otto: Die Provinzialverwaltung im Allgemeinen. Die Kriegs-und Domänenkammern. In: Acta Borussica. Band 6, erster Teil, s. 222. [178] => [179] => Už v roce 1764 vstoupil v platnost zákaz ustanovování takových kněží a učitelů, kteří by nemluvili německy.STRÁNSKÝ, Rudolf. 1938. Hlučínsko. Opava: Matice moravská. Podle německého historika [[Gerhard Schellin|Gerharda Schellina]] se kolem roku 1784 mluvilo v hlučínských vesnicích [[Moravština|moravsky]] (až na tři vesnice, kde se mluvilo německy). Toto místní obyvatelstvo, náležející v Pruském Slezsku k [[Arcidiecéze olomoucká|diecézi olomoucké]], si říkalo [[Moravci]]. Právě jejich silný vztah k náboženství byl hlavním důvodem, proč zcela nesplynuli s pruským státem, jeho pruským [[Protestantismus|protestantismem]] a nacionalismem. Katolická církev se proto také stavěla na obranu moravského jazyka na Hlučínsku.PLAČEK, Vilém: 2000. Prajzáci aneb k osudům Hlučínska 1742-1960. Háj ve Slezsku: Máj, s. 10. [180] => [181] => V důsledku [[Napoleonské války|napoleonských válek]] bylo v roce [[1807]] tzv. říjnovým ediktem zrušeno v Prusku, a tedy i na Hlučínsku, [[poddanství]] (v [[Rakouské císařství|Rakousku]] se tak stalo teprve roku 1848). [182] => [183] => Po vytvoření [[Německé císařství|německého císařství]] v roce 1871 se podařilo [[Otto von Bismarck|Ottovi von Bismarckovi]] stmelit teritoriální rozdrobenost Německa a zlepšit jeho hospodářský rozvoj. Politickými oponenty se staly sociálnědemokratická hnutí a [[římskokatolická církev]], která podporovala slovanské (a tedy i moravské) menšiny. Hlavní tlak Bismarckovy vlády byl zaměřen na oblast školství. V roce 1872 byla na Hlučínsku moravština vyloučena ze všech škol, o tři roky se přestalo vyučovat v mateřském jazyku též náboženství. Římskokatoličtí kněží považovali svou konfesní povinnost za nadřazenější službě pruskému státu, zrovna tak zůstávalo věrno svému přesvědčení i katolické obyvatelstvo. Tento nebývalý tlak pruské vlády přispěl ke sblížení katolické církve s [[Moravci]]. Jejich společné zájmy hájila v roce 1871 ustanovená politická strana [[Deutsche Zentrumspartei]], která měla značnou podporu právě na Hlučínsku. [184] => [185] => V listopadu 1894 byl založen [[Deutscher Ostmarkverein]] (1894–1934), který měl podporovat ve východních provinciích Německo. Úřednickým výnosem z dubna 1898 měli úředníci a učitelé kromě plnění svých povinností usilovat o posílení pruského vědomí nejen ve službě, ale i ve svém soukromém životě. Dalším nařízením byly slezské pohraniční okresy prohlášeny za národně ohrožené. Zakládání spolků od devadesátých let 19. století tak leželo na bedrech obecních učitelů, kteří převážně v hasičských a tělovýchovných spolcích dbali na jejich pruský a velkoněmecký duch. Kněží odchovaní v novém duchu se spolčovali kolem Katolických novin, které vycházely sice v moravštině, ale bez národního programu.MIKA, Norbert: 2012. Dějiny Ratibořská. Krakov: Avalon. [186] => [187] => Zájmy Hlučíňanů podporoval na začátku 20. století v [[Říšský sněm (Německo)|berlínském říšském sněmu]] hlučínský farář [[Hugo Stanke]] (1. dubna 1861 – 18. dubna 1921), který byl za [[Deutsche Zentrumspartei]] poslancem.{{Citace elektronického periodika [188] => | titul = Hugo Stanke [189] => | periodikum = www.digitalniknihovna.cz: VYHLÍDAL, Jan. Vlastenecké vzpomínky slezské. V Brně: Dědictví sv. Cyrilla a Methoděje, 1935. s. 243. [190] => | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:c4bd1210-6fb0-11e4-b202-005056827e52?page=uuid:5623a1a0-751b-11e4-b2f6-005056827e51&fulltext=Hugo%20Stanke [191] => | datum přístupu = 2020-02-16 [192] => }} Přes germanizační tlak se při sčítání lidu v prosinci 1905 na Hlučínsku přihlásilo 87,3 % obyvatel k moravštině jako svému rodnému jazyku (němčinu uvedlo 10,5 %). Moravština ale byla užívána jako intimní hovorový jazyk pro domácí a rodinné prostředí a pro styk v kostele. Němčina se stala oficiálním jazykem, který Hlučíňané užívali ve škole a práci. Mezi historiky panuje konsenzus, že obyvatelé Hlučínska si na kombinování němčiny s moravštinou zvykli a byli s tímto stavem spokojeni.PLAČEK, Vilém: 2000. Prajzáci aneb k osudům Hlučínska 1742-1960. Háj ve Slezsku: Máj, s. 25-27. Za [[První světová válka|1. světové války]] padlo na Hlučínsku v německých službách 1 743 Hlučíňanů (není znám žádný Hlučíňan, který by sloužil v [[Československé legie|Československých legiích]]).PLAČEK, Vilém: 2000. Prajzáci aneb k osudům Hlučínska 1742-1960. Háj ve Slezsku: Máj, s. 35. [193] => [194] => Za „ztracené město“ [[Češi|českého národa]] považoval [[Hlučín]] v roce 1899 i básník a [[Slezsko|slezský]] buditel [[Petr Bezruč]], který ve své básni ''Hučín'' na motivu [[Moravci|Moravců]] úpících pod [[Prusko|pruským]] jhem vystavěl básnickou konfrontaci minulosti a přítomnosti jednoho lidského života. V úvodu básně popisuje Bezruč pěší cestu krajinou po jižním (tj. domácím [[Rakouské císařství|rakouském]]) břehu hraniční řeky [[Opava (řeka)|Opavy]]: ''„[[Odra|Odru]] jsem přešel. A na [[Třebovice (Ostrava)|Střebovice]], na [[Děhylov]]o a [[Dobroslavice]].“'' Během této cesty básník jako na své mládí vzpomíná na důvěrně známou, ale ztracenou zemi okolo města Hlučína, která se nyní (tj. ve [[stáří]]) nachází „na modré straně“ (barva [[Pruská armáda|pruských uniforem]]) a v níž prostý lid již jen „tiše svou dýchá […] řečí“, protože na něj číhající „Prus za stromem klečí“ se sekyrou v ruce.{{Citace monografie [195] => | příjmení = Kožmín [196] => | jméno = Zdeněk [197] => | titul = Čas a prostor v Slezských písních [198] => | url = https://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/108442 [199] => | svazek = 43 [200] => | isbn = 978-80-210-1205-9 [201] => }} [202] => [203] => === Československo === [204] => {{Podrobně|Připojení Hlučínska k Československu|Československo-polský spor o Těšínsko|Sedmidenní válka}} [205] => {{Více obrázků [206] => | orientace = svisle [207] => | velikost obrázků = 160px [208] => [209] => | obrázek1 = Hlucin SW.jpg [210] => | popisek1 = Pohled na sídelní město okresu Hlučín v době [[První republika|první Československé republiky]] [211] => [212] => | obrázek2 = Pěchotní srub MO-S 19 V aleji.jpg [213] => | popisek2 = Linie fortifikačního systému zbudovaného v letech 1935–1938, [[pěchotní srub]] [[MO-S 19]] „Alej“ v [[Darkovičky|Darkovičkách]] [214] => [215] => | obrázek3 = Sokol Hlucin 2.jpg [216] => | popisek3 = Manifestace [[Sokol (spolek)|Sokola]] v Hlučíně u hotelu Central 28. října 1938 [217] => [218] => | obrázek4 = Bundesarchiv Bild 183-1990-0323-501, Flüchtlingsfamilie in Oberschlesien.jpg [219] => | popisek4 = Uprchlíci z Horního Slezska v lednu 1945 [220] => [221] => | obrázek5 = Bundesarchiv Bild 183-H29033, Ratibor, Volkssturmmänner mit Panzerfäusten.jpg [222] => | popisek5 = Deutscher [[Volkssturm]] Wehrmacht z [[Gliwice|Gliwic/Gleiwitz]] v [[Ratiboř (Slezské vojvodství)|Ratiboři/Ratibor]] 2. února 1945 během nasazení [223] => }} [224] => Porážkou [[Ústřední mocnosti|centrálních mocností]] v [[První světová válka|1. světové válce]], rozpadem [[Německé císařství|německého císařství]] a [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]] vznikla potřeba nového státoprávního uspořádání středoevropského prostoru. Za těchto okolností se zrodila také [[Československo|Československá republika]]. Političtí představitelé Čechů a Slováků v zahraničním i domácím protirakouském odboji uvažovali o budoucích hranicích státu. Vznikly koncepce, které počítaly s připojením rozsáhlých oblastí, které v minulosti byly nějaký čas součásti českého státu, např. [[Horní Lužice|Horní]] a [[Dolní Lužice]], [[Kladské hrabství|Kladska]], ale i [[Hlubčice|Hlubčicka]] a [[Ratibořské knížectví|Ratibořska]]. O Hlučínsko, průmyslově rozvinutou oblast s nerostným bohatstvím, neusilovalo jen Československo a Německo, ale i Polsko. Hranice Československa tehdy překreslil francouzský generál [[Henri Le Rond]], když území směrem na jih vytyčené hranice ([[Horní Slezsko (provincie)|hornoslezského]] [[okres Ratiboř|okresu Ratiboř]]) označil za část, která připadne Československu. [225] => [226] => {{Citát v rámečku|„Situaci nakonec rozřešil francouzský generál [[Henri Le Rond|Le Rond]], který byl předsedou rozhraničovací komise. Ten to skutečně udělal vojensky. Sedl si za stůl, vzal si pravítko, tužku a mapu a udělal čáru, kterou spojil města [[Ketř]] a [[Bohumín]],“ popsal ředitel Muzea Hlučínska [[Metoděj Chrástecký]].|[[Česká televize]], 4. 2. 2020{{Citace elektronického periodika [227] => | příjmení = [228] => | jméno = [229] => | titul = [[Česká televize]]: Hranice Československa překreslil francouzský generál. Před sto lety k němu připojil Hlučínsko [230] => | periodikum = ČT24 [231] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/moravskoslezsky-kraj/3042877-ceskoslovenske-hranice-prekreslil-francouzsky-general-pred-sto [232] => | jazyk = cs [233] => | datum přístupu = 2020-02-09 [234] => }}}} [235] => [236] => Na základě [[:wikisource:cs:Versailleská smlouva#.C4.8Cl.C3.A1nek 83|článku 83]] [[Versailleská smlouva|Versailleské mírové smlouvy]], která vstoupila v platnost [[10. leden|10. ledna]] [[1920]], vznikla uměle a bez práva na sebeurčení oblast ''Hlučínsko''. [237] => {{Citát v rámečku| [238] => [[Německé císařství|Německo]] se vzdává ve prospěch [[Československo|státu československého]] všech práv a právních titulů na část území [[Slezsko|slezského]] takto vymezenou: počínaje od bodu položeného asi 2 km na jihovýchod od [[Ketř]]e (Katscher), na hranicích mezi [[Okres Głubczyce|krajem hlubčickým]] a [[okres Ratiboř|ratibořským]]: hranice mezi těmito dvěma kraji; [239] => :poté [[Války o rakouské dědictví|stará hranice]] mezi Německem a [[Rakousko-Uhersko|Rakouskem-Uherskem]] až k bodu ležícímu na [[Odra|Odře]] přímo na jih od [[Železniční trať Kędzierzyn Koźle – Bohumín|železnice Ratiboř-Bohumín]]; [240] => :poté směrem severozápadním až k bodu ležícímu asi 2 km na jihovýchod od Ketře: čára, jež bude určena na místě samém a která míjí na západě [[Krzanowice|Chřenovice]] (Kranowitz). [241] => [242] => Komise složená ze sedmi členů, z nichž pět bude jmenováno [[Státy Dohody|Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými]], jeden [[Druhá Polská republika|Polskem]] a jeden státem československým, bude ustavena do čtrnácti dnů po tom, kdy nabude působnosti tato smlouva, aby určila na místě samém hraniční čáru mezi Polskem a státem československým. Rozhodnutí komise stanou se většinou hlasů a budou závazná pro zúčastněné strany.|[[:wikisource:cs:Versailleská smlouva#.C4.8Cl.C3.A1nek 83|Versailleská mírová smlouva, článek 83]]}} [243] => [244] => [[Připojení Hlučínska k Československu|Vojenský zábor Hlučínska]] prováděl [[4. únor]]a [[1920]] 3. moravský pluk v [[Opava|Opavě]] s velmi reprezentativním obsazením, v jehož čele stál francouzský generál Marty, zplnomocněný komisař pro Hlučínsko [[Josef Šrámek (politik)|dr. Josef Šrámek]], poslanci národního shromáždění [[František Zíka]], [[Josef Lukeš]] a [[František Rambousek|dr. František Rambousek]], prezident zemského soudu Kunz, finanční ředitel Hrubec, zástupce zemského prezidenta dr. Schiller a další. Delimitační práce na Hlučínsku byly dokončeny definitivně až v roce [[1923]] připojením obcí [[Hať (okres Opava)|Hať]] a [[Píšť (okres Opava)|Píšť]]. [245] => [246] => Československo se tak rozrostlo o téměř 320 [[Kilometr čtvereční|kilometrů čtverečních]] Hlučínska a o 46 tisíc obyvatel, kteří od dob [[Marie Terezie]] patřili k Prusku. Přestože se nazývali [[Moravci]] a hovořili českým dialektem, k této změně se podle historika [[Metoděj Chrástecký|Metoděje Chrásteckého]]{{Citace elektronického periodika [247] => | titul = Chrástecký, Metoděj, 1974- - Bibliographie zur Geschichte der Böhmischen Länder [248] => | periodikum = biblio.hiu.cas.cz [249] => | url = https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/8140?locale=de [250] => | datum přístupu = 2020-02-09 [251] => }} stavěli spíše chladně a byli za 178 let navyklí na pruskou mentalitu. Část obyvatel, která se cítila být spíše Němci (asi čtyři a půl tisíce lidí), hlavně úředníků a učitelů, se proto do jednoho roku z Hlučínska vystěhovalo za hranice. [252] => [253] => === Třetí říše === [254] => {{Citát v rámečku|Vzpomínky na staré pruské pořádky a neúplné sžití s novým československým státem vedly k tomu, že obyvatelé Hlučínska hleděli v roce 1938 k Německu s nadějí na lepší časy. Po mnichovské dohodě se obnovil takzvaný Altreich, tedy stará jednotná německá říše. Československo přišlo o pohraniční oblasti včetně Hlučínska.|[[Česká televize]], 4. 2. 2020}} [255] => [256] => Na základě [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]] bylo Hlučínsko [[8. říjen|8. října]] [[1938]] připojeno přímo k [[Nacistické Německo|Třetí říši]] jako součást [[Pruské Slezsko|Pruského Slezska]] a stalo se součástí okresu Ratiboř v opolském vládním obvodu pruské provincie Slezsko (od roku [[1941]] provincie Horní Slezsko). Manifestačních oslav navrácení uskutečněných [[13. prosinec|13. prosince]] [[1938]] se účastnil i slezský vrchní prezident a župní vedoucí (Gauleiter) [[Josef Wagner (župní vedoucí)|Josef Wagner]]. Hlučíňané se tak stali německými státními občany, jelikož německou státní příslušnost nikdy nepozbyli (Německo obyvatele Hlučínska nikdy ze státního svazku nepropustilo).Tomáš Krystlík: Co v českém dějepisu chybí, nakladatelství Paprsky 2016, s. 354. S tímto aktem byla spojena i povinná služba mužů ve [[Wehrmacht]]u v průběhu [[Druhá světová válka|2. světové války]]. Do německé armády narukovalo na 13 tisíc mužů, z války se jich nevrátily tři tisíce a dalších pět tisíc si neslo doživotní následky. [257] => [258] => === Třetí Československá republika a ČSSR === [259] => Předáním Hlučínska nově vzniklému československému státu vznikl problém začlenění, který se také označuje jako tzv. ''hlučínská otázka'' (jádrem této otázky bylo určování národností a státní příslušnosti u značné části hlučínského obyvatelstva po roce [[1945]], na němž závisela konfiskace majetku a [[Vysídlení Němců z Československa|odsun Němců]]). Tento problém se řešil ještě počátkem 50. let.{{Citace elektronické monografie [260] => | příjmení = Chocholatý Gröger [261] => | jméno = Franz [262] => | titul = Územní československo-polské spory a osud Moravců [263] => | url = /http://www.go-east-mission.net/dateien/cz/127_031108.pdf [264] => | vydavatel = [265] => | místo = Pardubice [266] => | datum vydání = červen 2005 [267] => | datum přístupu = [268] => }} Po druhé světové válce tlačili na vystěhování německého obyvatelstva zejména [[Komunistická strana Čech a Moravy|komunisté]] a [[Česká strana národně sociální|národní socialisté]]. Hlučínsku se ale jako jediné pohraniční oblasti podařilo výraznému odsunu vyhnout. Hlučíňané směli zůstat v ČSR nejprve provizorně, později trvale. Do 1. ledna 1946 bylo vyhnáno 1 425 Hlučíňanů německé národnosti z 11 759 připravených (celkem se jednalo o přibližně 50 000 obyvatel). [269] => [270] => {{Citát v rámečku|„K odsunu došlo asi v pěti procentech, což je zhruba asi dva až tři tisíce obyvatel. Velkou roli přitom sehrála otázka blízké průmyslové Ostravy a také argumentace typu – proč bychom měli odsunovat obyvatelstvo, které jsme v roce 1920 vítali jako obyvatelstvo české?“|Česká televize, 4. 2. 2020: Hranice Československa překreslil francouzský generál}} [271] => [272] => V prvních poválečných volbách v roce [[1946]] zvítězila na Hlučínsku [[KDU-ČSL|ČSL]] se ziskem 7 592 hlasů, [[Komunistická strana Československa|KSČ]] tehdy skončila poslední.{{Citace elektronické monografie [273] => | příjmení = Chocholatý Gröger [274] => | jméno = Franz [275] => | odkaz na autora = František Chocholatý [276] => | titul = Připojení Hlučínska k ČSR 4. 2. 1920 [277] => | url = http://nassmer.blogspot.com/2010/02/pripojeni-hlucinska-k-csr-4-2-1920.html [278] => | datum vydání = 2010-02-15 [279] => | datum přístupu = 2014-03-02 [280] => | vydavatel = Náš směr [281] => }} V lednu 1948 prosadili komunisté a odbojáři na krajské [[Národní fronta Čechů a Slováků|Národní frontě]] na Hlučínsku revizi všech vydaných osvědčení o státním občanství, konfiskaci majetku těm osobám, které by při této revizi neobstály a jejich přestěhování do českého vnitrozemí, dále pak očistu orgánů lidové správy a taktéž odsun těchto nespolehlivých živlů do vnitrozemí. Po nových volbách [[Únor 1948|po únoru 1948]] z toho sešlo, ale KSČ u moci upřednostnila konfiskaci tzv. juterkové půdy podle dekretu č. 12 a normální přídělové řízení. Taktéž k přídělu půdy nakonec nedošlo, jelikož [[Ministerstvo zemědělství České republiky|ministerstvo zemědělství]] nařídilo, aby tato půda byla přidělená [[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]], pak [[Československé státní statky|Státním statkům]], Státním lesům a teprve pak malorolníkům. V roce 1951 se v JZD nacházelo 74 % tzv. juterkové půdy.Plaček Vilém: Hlučínská vesnice v době válečné i poválečné až do počátků kolektivizace. Řešení tzv. úterkového problému v letech 1938-1951, in, Vlastivědné listy, ročník 21, 1/1995 s.16-17. [282] => [283] => === Současnost === [284] => {{Citát v rámečku|Vazby na Německo přetrvávají na Hlučínsku i dnes. „Zejména po roce 1948 a 1968 tady došlo k výrazné emigraci a to se projevuje na německém cítění mnohých obyvatel celého regionu,“ uvedl starosta Hlučína Pavel Paschek|Česká televize, 4. 2. 2020: Hranice Československa překreslil francouzský generál}} [285] => Na počátku 21. století žilo ve 27 členských [[obec|obcích]] [[mikroregion]]u [[Sdružení obcí Hlučínska]] a 4 spolupracujících [[čtvrť|čtvrtích]] [[Ostrava|Ostravy]] a [[Opava|Opavy]] celkem 73 693 obyvatel.[http://hlucinsko.eu Sdružení obcí Hlučínska ''(rozcestník Obce Sdružení obcí Hlučínska)''] Tento počet nezahrnuje obyvatele do mikroregionu nezapojených území, především [[Antošovice|Antošovic]] a [[Koblov]]a (tato dvě mají dohromady asi 1600 obyvatel[http://www.slezska.cz/cs/o-slezske-ostrave/zakladni-udaje/pocet-obyvatel-mob-slezska-ostrava Počet obyvatel České republiky MOb Slezská Ostrava]). [286] => [287] => == Geografie == [288] => Hlučínsko je na jihovýchodě ohraničeno řekou [[Odra|Odrou]] a na jihu řekou [[Opava (řeka)|Opavou]], podél jejíž břehů se táhne zvlněná linka [[Hlučínská pahorkatina|Hlučínské pahorkatiny]]. Severní a severozápadní hranici regionu tvoří dnešní [[česko]]-[[Polsko|polská]] státní hranice, jejíž přesný průběh stanovila rozhraničovací komise naplňující v letech 1920–1923 zadání mírové smlouvy. Na jihozápadě k Hlučínsku nepatřila tehdejší levobřežní část tehdejšího města [[Opava|Opavy]], ani jeho hospodářské zázemí obec [[Kateřinky (Opava)|Kateřinky]] (protože tyto oblasti nepropadly roku 1742 Prusku). [289] => [290] => Na Hlučínsku se nachází velké množství dochovaných kulturních památek, jež skýtá pestrou škálu architektonických a řemeslných zajímavostí. Je i výletní oblastí s mnoha [[Stezka pro cyklisty|cyklostezkami]], jejíchž páteří je část stezky [[Moravská brána]], která navazuje na [[česko]]-[[polsko]]u příhraniční trasu a množství lokálních cyklotras. [291] => [292] => === Administrativní členění === [293] => Mezi 4. únorem 1920 a 16. březnem 1923 bylo k Československu [[Připojení Hlučínska k Československu|připojeno]] 1 [[město]] ([[Hlučín]]), 37 [[obec|obcí]] a 30 [[Statek (správní jednotka)|velkostatků]]. Na rozloze 316 km² v nich žilo přibližně 46 000 obyvatel. Z připojených sídel byl utvořen nový [[Okres|politický]] a [[soudní okres]] [[okres Hlučín|Hlučín]], příslušný ke [[krajský soud|krajskému soudu]] v [[Opava|Opavě]] a do [[Župy v Československu|župy]] XIV. [[Moravská Ostrava]]. Všechny připojené obce vytvářely jeden soudní okres, politický okres byl ale vymezen odlišně, západní obce Hněvošice, Malé Hoštice, Velké Hoštice, Chlebičov, Kobeřice, Oldřišov, Rohov, Služovice, Strahovice, Sudice, Třebom a Vrbka patřily do politického okresu [[Opava]] a naopak ze soudního okresu [[Klimkovice]] do hlučínského politického okresu spadaly obce Děhylov, Dobroslavice, Martinov, Plesná a Třebovice.{{Citace monografie [294] => | titul = Statistický lexikon obcí v republice Československé II. Země Moravskoslezská [295] => | vydavatel = Státní úřad statistický [296] => | místo = Praha [297] => | rok vydání = 1935 [298] => | strany = XVII, 36–37 [299] => }} [300] => [301] => [[Soubor:Hlučínské obce.svg|náhled|upright=2|Mapa obcí v jižní části bývalého pruského okresu Ratiboř připojených v důsledku Versailleské smlouvy v letech 1920 a 1923 k Československu jako politický a soudní okres Hlučín, nová československo-německá hranice je znázorněna červeně, předválečná rakousko-pruská hranice šedě]] [302] => [303] => {| class="wikitable sortable" [304] => ! Český názevČeské názvy v tabulce odrážejí současná pojmenování a pravopis. [305] => ! Německý názevNěmecké názvy v tabulce jsou uvedeny v podobě a pravopisu platných v roce 1920, resp. 1923. [306] => ! Polský název [307] => ! ObyvatelPočet obyvatel se vztahuje k roku 1921, jako zdroj byl použit ''Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011''. [308] => |- [309] => | [[Antošovice]] [310] => | ''Antoschowitz'' [311] => | ''Antoszowice'' [312] => | style="text-align: right;" | 142 [313] => |- [314] => | [[Bělá (okres Opava)|Bělá]] [315] => | ''Bielau'' [316] => | ''Biała'' [317] => | style="text-align: right;" | 448 [318] => |- [319] => | [[Bobrovníky]] [320] => | ''Bobrownik'' [321] => | ''Bobrowniki'' [322] => | style="text-align: right;" | 552 [323] => |- [324] => | [[Bohuslavice (okres Opava)|Bohuslavice]] [325] => | ''Buslawitz'' [326] => | ''Bugusławice'' [327] => | style="text-align: right;" | 1171 [328] => |- [329] => | [[Bolatice]] [330] => | ''Bolatitz'' [331] => | ''Bolacice'' [332] => | style="text-align: right;" | 2375 [333] => |- [334] => | [[Darkovice]] [335] => | ''Groß Darkowitz'' [336] => | ''Darkowice'' [337] => | style="text-align: right;" | 989 [338] => |- [339] => | [[Darkovičky]] [340] => | ''Klein Darkowitz'' [341] => | ''Darkowice Małe,
Darkowiczki'' [342] => | style="text-align: right;" | 870 [343] => |- [344] => | [[Dolní Benešov]] [345] => | ''Beneschau'' [346] => | ''Beneszów'' [347] => | style="text-align: right;" | 1894 [348] => |- [349] => | [[Hať (okres Opava)|Hať]] [350] => | ''Haatsch'' [351] => | ''Gać'' [352] => | style="text-align: right;" | 1720 [353] => |- [354] => | [[Hlučín]] [355] => | ''Hultschin'' [356] => | ''Hluczyn,
Hulczyn'' [357] => | style="text-align: right;" | 4796 [358] => |- [359] => | [[Hněvošice]] [360] => | ''Schreibersdorf'' [361] => | ''Gniewoszyce'' [362] => | style="text-align: right;" | 629 [363] => |- [364] => | [[Hošťálkovice]] [365] => | ''Hoschialkowitz'' [366] => | ''Hoszczałkowice'' [367] => | style="text-align: right;" | 1156 [368] => |- [369] => | [[Chlebičov]] [370] => | ''Klebsch'' [371] => | ''Chlebiczów'' [372] => | style="text-align: right;" | 669 [373] => |- [374] => | [[Chuchelná]] [375] => | ''Kuchelna'' [376] => | ''Kuchelna'' [377] => | style="text-align: right;" | 1019 [378] => |- [379] => | [[Kobeřice]] [380] => | ''Köberwitz'' [381] => | ''Kobierzyce'' [382] => | style="text-align: right;" | 1837 [383] => |- [384] => | [[Koblov]] [385] => | ''Koblau'' [386] => | ''Koblów'' [387] => | style="text-align: right;" | 1588 [388] => |- [389] => | [[Kouty (Kravaře)|Kouty]] [390] => | ''Kauthen'' [391] => | ''Kąty'' [392] => | style="text-align: right;" | 1581 [393] => |- [394] => | [[Kozmice (okres Opava)|Kozmice]] [395] => | ''Kosmütz'' [396] => | ''Koźmice'' [397] => | style="text-align: right;" | 1113 [398] => |- [399] => | [[Kravaře]] [400] => | ''Deutsch Krawarn'' [401] => | ''Krawarz'' [402] => | style="text-align: right;" | 4370 [403] => |- [404] => | [[Lhotka (Ostrava)|Lhotka]] [405] => | ''Ellguth-Hultschin,
Ellgoth-Hultschin'' [406] => | ''Ligotka'' [407] => | style="text-align: right;" | 966 [408] => |- [409] => | [[Ludgeřovice]] [410] => | ''Ludgerstal'' [411] => | ''Ludgierzowice'' [412] => | style="text-align: right;" | 3250 [413] => |- [414] => | [[Malé Hoštice]] [415] => | ''Kleinhoschütz'' [416] => | ''Goszczyce Małe,
Małe Hoszyce'' [417] => | style="text-align: right;" | 1056 [418] => |- [419] => | [[Markvartovice]] [420] => | ''Markersdorf'' [421] => | ''Markwartowice'' [422] => | style="text-align: right;" | 1204 [423] => |- [424] => | [[Oldřišov]] [425] => | ''Odersch'' [426] => | ''Oldrzyszów'' [427] => | style="text-align: right;" | 1378 [428] => |- [429] => | [[Petřkovice (Ostrava)|Petřkovice]] [430] => | ''Petershofen'' [431] => | ''Pietrzkowice'' [432] => | style="text-align: right;" | 2609 [433] => |- [434] => | [[Píšť (okres Opava)|Píšť]] [435] => | ''Sandau'' [436] => | ''Piszcz'' [437] => | style="text-align: right;" | 1761 [438] => |- [439] => | [[Rohov]] [440] => | ''Rohow'' [441] => | ''Rogów'' [442] => | style="text-align: right;" | 709 [443] => |- [444] => | [[Služovice]] [445] => | ''Schlausewitz'' [446] => | ''Służowice'' [447] => | style="text-align: right;" | 432 [448] => |- [449] => | [[Strahovice]] [450] => | ''Strandorf'' [451] => | ''Strachowice'' [452] => | style="text-align: right;" | 705 [453] => |- [454] => | [[Sudice (okres Opava)|Sudice]] [455] => | ''Zauditz'' [456] => | ''Sudzice'' [457] => | style="text-align: right;" | 1005 [458] => |- [459] => | [[Šilheřovice]] [460] => | ''Schillersdorf'' [461] => | ''Szylerzowice'' [462] => | style="text-align: right;" | 1597 [463] => |- [464] => | [[Štěpánkovice]] [465] => | ''Schepankowitz'' [466] => | ''Szczepankowice'' [467] => | style="text-align: right;" | 1817 [468] => |- [469] => | [[Třebom]] [470] => | ''Thröm'' [471] => | ''Trzebom'' [472] => | style="text-align: right;" | 760 [473] => |- [474] => | [[Velké Hoštice]] [475] => | ''Großhoschütz'' [476] => | ''Goszczyce Wielkie,
Wielkie Hoszyce'' [477] => | style="text-align: right;" | 1269 [478] => |- [479] => | [[Vrbka (Služovice)|Vrbka]] [480] => | ''Weidental'' [481] => | ''Wierzbka'' [482] => | style="text-align: right;" | 124 [483] => |- [484] => | [[Vřesina (okres Opava)|Vřesina]] [485] => | ''Wreschin'' [486] => | ''Wrzesin'' [487] => | style="text-align: right;" | 617 [488] => |- [489] => | [[Zábřeh (Dolní Benešov)|Zábřeh]] [490] => | ''Oppau'' [491] => | ''Zabrzeg'' [492] => | style="text-align: right;" | 630 [493] => |- [494] => | [[Závada]] [495] => | ''Zawada-Beneschau'' [496] => | ''Zawada'' [497] => | style="text-align: right;" | 461 [498] => |} [499] => [500] => V pozdějších letech se hranice okresu Hlučín měnily, až tento úplně zanikl. Dnes se Hlučínsko rozkládá převážně na území [[Okres Opava|okresu Opava]] (tvoří jeho východní čtvrtinu) a nepatrně též [[Okres Ostrava-město|Ostrava-město]] (několik sídel na jihovýchodě regionu). Rovněž hranice [[obec|obcí]] a [[katastr]]ů prodělaly změny, některé obce byly sloučeny s jinými. V roce 2003 navázalo 27 nástupnických obcí formální spolupráci v rámci [[Sdružení obcí Hlučínska]]. [501] => [502] => === Územní vymezení === [503] => {{Více obrázků [504] => | orientace = svisle [505] => | velikost obrázků = 160px [506] => [507] => | obrázek1 = Hlucin namesti 1921.jpg [508] => | popisek1 = [[Hlučín]] v roce 1921 se 4796 obyvateli se stal sídlem nového politického okresu [509] => [510] => | obrázek2 = Zámek Kravaře, čelní pohled.JPG [511] => | popisek2 = [[Kravaře (zámek)|Zámek Kravaře]] – sídlo [[Páni z Kravař|pánů z Kravař]], nedaleko [[Kravaře|stejnojmenné obce]], jež měla v době připojení 4370 obyvatel [512] => [513] => | obrázek3 = Kaple svatého Kříže.JPG [514] => | popisek3 = [[Novogotika|Novogotická]] kaple svatého Kříže v [[Dolní Benešov|Dolním Benešově]], obci mezi Hlučínem a Kravaři, v níž v době připojení k Československu žilo 1894 obyvatel [515] => [516] => | obrázek4 = Sudice (OP), kostel. sv. Jana Křtitele (2).jpg [517] => | popisek4 = [[Kostel svatého Jana Křtitele (Sudice)|Kostel sv. Jana Křtitele]], postavený v letech 1903–1906 v tehdy převážně [[Němci|německé]] vsi [[Sudice (okres Opava)|Sudice]], je zmenšenou a pozměněnou kopií [[Katedrála svatého Petra (Kolín nad Rýnem)|dómu]] v [[Kolín nad Rýnem|Kolíně nad Rýnem]] [518] => }} [519] => Ze srovnání podrobných historických a současných map vyplývá, že historické Hlučínsko, tak jak bylo [[Připojení Hlučínska k Československu|připojeno k Československu]], zahrnuje následující území: [520] => * [[katastrální území]] '''[[Antošovice]]''' (součást [[Ostrava|ostravského]] [[městská část a městský obvod|městského obvodu]] [[Slezská Ostrava (městský obvod)|Slezská Ostrava]]) [521] => * [[obec]] '''[[Bělá (okres Opava)|Bělá]]''' [522] => * obec '''[[Bohuslavice (okres Opava)|Bohuslavice]]''' [523] => * katastrální území '''[[Bobrovníky]]''' (součást [[město|města]] [[Hlučín]]) [524] => * obec '''[[Bolatice]]''' [525] => * obec '''[[Darkovice]]''' [526] => * katastrální území '''[[Darkovičky]]''' (součást města Hlučín) [527] => * malou nezastavěnou severní část katastrálního území obce '''[[Dobroslavice]]''' [528] => * město '''[[Dolní Benešov]]''' [529] => * obec '''[[Hať (okres Opava)|Hať]]''' [530] => * téměř celé katastrální území '''Hlučín''' (součást města [[Hlučín]]) [531] => * obec '''[[Hněvošice]]''' [532] => * téměř celé katastrální území ostravského městského obvodu '''[[Hošťálkovice]]''' [533] => * obec '''[[Chlebičov]]''' [534] => * obec '''[[Chuchelná]]''' [535] => * některé [[zemědělství|zemědělské]] [[pozemek|pozemky]] na severním a východním okraji [[Opava|opavského]] katastrálního území '''[[Kateřinky (Opava)|Kateřinky]]''' [536] => * obec '''[[Kobeřice]]''' [537] => * téměř celé katastrální území '''[[Koblov]]''' (součást ostravského městského obvodu [[Slezská Ostrava (městský obvod)|Slezská Ostrava]]) [538] => * obec '''[[Kozmice (okres Opava)|Kozmice]]''' [539] => * většinu území katastrálního území [[město|města]] '''[[Kravaře]]''' (k Hlučínsku nepatřila jeho [[část obce|část]] [[Dvořisko (Kravaře)|Dvořisko]]) [540] => * téměř celé území opavské [[městská část a městský obvod|městské části]] '''[[Malé Hoštice]]''' [541] => * [[meandr]] řeky [[Opava (řeka)|Opavy]] v katastrálním území '''[[Lhota (Háj ve Slezsku)|Lhota u Opavy]]''' (součást obce [[Háj ve Slezsku]]) [542] => * téměř celé katastrální území ostravského městského obvodu '''[[Lhotka (Ostrava)|Lhotka]]''' [543] => * obec '''[[Ludgeřovice]]''' [544] => * malé okrajové části ostravského katastrálního území '''[[Mariánské Hory]]''' [545] => * obec '''[[Markvartovice]]''' [546] => * obec '''[[Oldřišov]]''' [547] => * nepatrnou nezastavěnou část katastrálního území ostravského městského obvodu '''[[Nová Ves (Ostrava)|Nová Ves]]''' [548] => * nepatrná část opavského katastrálního území '''[[Opava-Předměstí]]''' [549] => * téměř celé katastrální území ostravského městského obvodu '''[[Petřkovice (Ostrava)|Petřkovice]]''' [550] => * obec '''[[Píšť (okres Opava)|Píšť]]''' [551] => * již zaniklý meandr [[Odra|Odry]] v katastrálním území '''[[Přívoz (Ostrava)|Přívoz]]''' (součást ostravského městského obvodu [[Moravská Ostrava a Přívoz]]) [552] => * nepatrná nezastavěná část katastrálního území '''[[Pudlov]]''' (součást města [[Bohumín]]) [553] => * obec '''[[Rohov]]''' [554] => * obec '''[[Služovice]]''' [555] => * obec '''[[Strahovice]]''' [556] => * obec '''[[Sudice (okres Opava)|Sudice]]''' [557] => * obec '''[[Šilheřovice]]''' [558] => * obec '''[[Štěpánkovice]]''' [559] => * obec '''[[Třebom]]''' [560] => * téměř celé území obce '''[[Velké Hoštice]]''' [561] => * nepatrná nezastavěná část katastrálního území '''[[Vrbice (Bohumín)|Vrbice]]''' (součást města Bohumín) [562] => * obec '''[[Vřesina (okres Opava)|Vřesina]]''' [563] => * katastrální území '''[[Zábřeh (Dolní Benešov)|Zábřeh u Hlučína]]''' (součást [[město|města]] [[Dolní Benešov]]) [564] => * obec '''[[Závada]]''' [565] => [566] => == Demografie == [567] => Na Německem nově vzniklému Československu odstoupeném území – Hlučínsku – hovořila většina obyvatel jako svou mateřskou řečí „[[Moravština|moravštinou]]“, a to díky trvající příslušnosti k [[Arcidiecéze olomoucká|olomoucké arcidiecézi]]. Při pruském [[sčítání lidu]] roku 1905 bylo těchto [[Moravci|Moravců]] 41 191 z celkem 47 tisíc obyvatel později odstoupeného území (na celém [[Ratibořsko|Ratibořsku]] se k moravštině přihlásilo 50 641 osob z celkem 153 tisíc, v sousedním [[Hlubčicko|Hlubčicku]] už jen 7 341 z celkem 84 tisíc). Německy mluvící byli v těchto obcích významně zastoupeni pouze v [[Třebom]]i (97 %) a [[Sudice (okres Opava)|Sudicích]] (80 %), zčásti také v [[Hlučín]]ě (23 %). Naproti tomu v Německu za novými hranicemi zůstaly výrazně české obce [[Boleslav (Slezské vojvodství)|Boleslav]] (''Boleslau'', 99 %), [[Borucin (Slezské vojvodství)|Bořutín]] (''Borutin'', 96 %), [[Pietraszyn|Petřatín]] (''Klein Peterwitz'', 94 %), [[Pietrowice Wielkie|Velké Petrovice]] (''Groß Peterwitz'', 78 %), [[Krzanowice|Chřenovice]] (také Křenovice, ''Kranowitz'', 95 %), [[Ovsiště]] (''Owschütz'', 95 %) a [[Samborowice (Slezské vojvodství)|Šamařovice]] (''Schammerwitz'', 80 %).{{Citace monografie [568] => | titul = Gemeindelexikon für das königreich Preussen. Auf Grund der Materialien der Volkszählung vom 1. Dezember 1905 und anderer amtlicher Quellen. VI. Provinz Schlesien [569] => | url = https://www.sbc.org.pl/dlibra/publication/488205/edition/457428 [570] => | vydavatel = Verlag des königlichen Statistischen Landesamts [571] => | místo = Berlín [572] => | rok vydání = 1908 [573] => | strany = 276–287, 404–405 [574] => }} Velká část obyvatelstva Hlučínska měla na [[Prusko]] silné hospodářské vazby, které byly změnou státní příslušnosti zpřetrhány. Při [[Sčítání lidu 1930 v Československu|sčítání lidu roku 1930]], když zde žilo necelých 55 tisíc lidí, se však k [[Čechoslováci|československé národnosti]] přihlásilo 49 316 obyvatel Hlučínska. [575] => [576] => {{Více obrázků [577] => | orientace = svisle [578] => | velikost obrázků = 160px [579] => [580] => | obrázek1 = Kroj2.JPG [581] => | popisek1 = Dívka v hlučínském kroji, 20. léta 20. století [582] => [583] => | obrázek2 = Kroj1.JPG [584] => | popisek2 = Dívka v hlučínském kroji, 20. léta 20. století [585] => }} [586] => {| class="wikitable" style="text-align:right" [587] => |+ Národnostní poměry na Hlučínsku v první polovině 20. století [588] => ! rowspan="2" | ObecPro rok 1905 obce a [[Statek (správní jednotka)|statky]] dohromady. [589] => ! colspan="2" | Mateřská řeč roku 1905 [590] => ! colspan="2" | Národnost roku 1930Jen českoslovenští státní příslušníci. [591] => |- [592] => ! [[Moravština|moravská]] !! německá [593] => ! [[Čechoslováci|československá]] !! německá [594] => |- [595] => | [[Antošovice]] [596] => | 89 [597] => | 0 [598] => | 144 [599] => | 0 [600] => |- [601] => | [[Bělá (okres Opava)|Bělá]] [602] => | 402 [603] => | 4 [604] => | 470 [605] => | 1 [606] => |- [607] => | [[Bobrovníky]] [608] => | 447 [609] => | 13 [610] => | 649 [611] => | 20 [612] => |- [613] => | [[Bohuslavice (okres Opava)|Bohuslavice]] [614] => | 1136 [615] => | 27 [616] => | 1204 [617] => | 52 [618] => |- [619] => | [[Bolatice]]Včetně osady [[Borová (Bolatice)|Heneberky]]. [620] => | 2069 [621] => | 63 [622] => | 2386 [623] => | 54 [624] => |- [625] => | [[Darkovice]] [626] => | 864 [627] => | 6 [628] => | 982 [629] => | 4 [630] => |- [631] => | [[Darkovičky]] [632] => | 768 [633] => | 18 [634] => | 915 [635] => | 2 [636] => |- [637] => | [[Dolní Benešov]] [638] => | 1626 [639] => | 124 [640] => | 1843 [641] => | 104 [642] => |- [643] => | [[Hať (okres Opava)|Hať]] [644] => | 1672 [645] => | 49 [646] => | 1900 [647] => | 38 [648] => |- [649] => | [[Hlučín]]Včetně obce Dlouhá Ves (''Langendorf''), připojené k Hlučínu roku 1910. [650] => | 3332 [651] => | 1014 [652] => | 4400 [653] => | 517 [654] => |- [655] => | [[Hněvošice]] [656] => | 593 [657] => | 18 [658] => | 685 [659] => | 4 [660] => |- [661] => | [[Hošťálkovice]] [662] => | 864 [663] => | 31 [664] => | 1289 [665] => | 41 [666] => |- [667] => | [[Chlebičov]] [668] => | 606 [669] => | 14 [670] => | 643 [671] => | 10 [672] => |- [673] => | [[Chuchelná]] [674] => | 561 [675] => | 55 [676] => | 800 [677] => | 46 [678] => |- [679] => | [[Kobeřice]] [680] => | 1794 [681] => | 55 [682] => | 1970 [683] => | 53 [684] => |- [685] => | [[Koblov]] [686] => | 1259 [687] => | 65 [688] => | 1772 [689] => | 51 [690] => |- [691] => | [[Kouty (Kravaře)|Kouty]] [692] => | 1455 [693] => | 27 [694] => | 1416 [695] => | 147 [696] => |- [697] => | [[Kozmice (okres Opava)|Kozmice]] [698] => | 1005 [699] => | 42 [700] => | 1200 [701] => | 33 [702] => |- [703] => | [[Kravaře]] [704] => | 3403 [705] => | 214 [706] => | 3543 [707] => | 357 [708] => |- [709] => | [[Lhotka (Ostrava)|Lhotka]] [710] => | 801 [711] => | 28 [712] => | 942 [713] => | 41 [714] => |- [715] => | [[Ludgeřovice]] [716] => | 2590 [717] => | 136 [718] => | 3657 [719] => | 178 [720] => |- [721] => | [[Malé Hoštice]] [722] => | 704 [723] => | 326 [724] => | 1000 [725] => | 151 [726] => |- [727] => | [[Markvartovice]] [728] => | 1036 [729] => | 7 [730] => | 1280 [731] => | 27 [732] => |- [733] => | [[Oldřišov]] [734] => | 1176 [735] => | 207 [736] => | 1222 [737] => | 83 [738] => |- [739] => | [[Petřkovice (Ostrava)|Petřkovice]] [740] => | 1881 [741] => | 220 [742] => | 2979 [743] => | 131 [744] => |- [745] => | [[Píšť (okres Opava)|Píšť]] [746] => | 1519 [747] => | 68 [748] => | 1591 [749] => | 42 [750] => |- [751] => | [[Rohov]] [752] => | 686 [753] => | 16 [754] => | 543 [755] => | 44 [756] => |- [757] => | [[Služovice]] [758] => | 372 [759] => | 28 [760] => | 346 [761] => | 5 [762] => |- [763] => | [[Strahovice]] [764] => | 603 [765] => | 12 [766] => | 683 [767] => | 2 [768] => |- [769] => | [[Sudice (okres Opava)|Sudice]] [770] => | 194 [771] => | 913 [772] => | 184 [773] => | 759 [774] => |- [775] => | [[Šilheřovice]] [776] => | 1400 [777] => | 186 [778] => | 1335 [779] => | 74 [780] => |- [781] => | [[Štěpánkovice]] [782] => | 1598 [783] => | 58 [784] => | 1913 [785] => | 131 [786] => |- [787] => | [[Třebom]] [788] => | 8 [789] => | 875 [790] => | 43 [791] => | 684 [792] => |- [793] => | [[Velké Hoštice]] [794] => | 1035 [795] => | 86 [796] => | 1416 [797] => | 103 [798] => |- [799] => | [[Vrbka (Služovice)|Vrbka]] [800] => | 170 [801] => | 3 [802] => | 206 [803] => | 4 [804] => |- [805] => | [[Vřesina (okres Opava)|Vřesina]] [806] => | 484 [807] => | 8 [808] => | 648 [809] => | 0 [810] => |- [811] => | [[Zábřeh (Dolní Benešov)|Zábřeh]] [812] => | 598 [813] => | 29 [814] => | 704 [815] => | 6 [816] => |- [817] => | [[Závada]] [818] => | 391 [819] => | 15 [820] => | 413 [821] => | 9 [822] => |} [823] => [824] => [825] => Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých obcích Hlučínska a jejich místních částech sleduje následující tabulka. Počty jsou uvedeny do roku 1970, protože pro další jednotlivé roky jsou údaje dostupné na stránkách Českého statistického úřadu.https://www.czso.cz/csu/czso/databaze-demografickych-udaju-za-obce-cr Jelikož Hlučín je od 13. století městem, existuje pro něj více demografických údajů, proto je pro vybrané roky zvláštní tabulka. [826] => [827] => {{Neúplný seznam}} [828] => {| class="wikitable" [829] => |+ [830] => ! rowspan="2" |Obec [831] => ! rowspan="2" |Místní část [832] => ! colspan="25" |Počet obyvatel [833] => |- [834] => |1783{{Citace elektronické monografie [835] => | příjmení = Zimmermann [836] => | jméno = Friedrich Albert [837] => | titul = Beytrage zur Beschreibung von Schlesien. Dritter Band. [838] => | url = https://www.bibliotekacyfrowa.pl/dlibra/show-content/publication/edition/16618?id=16618 [839] => | vydavatel = Johann Ernst Tramp [840] => | místo = Brieg [841] => | datum vydání = 1784 [842] => | datum přístupu = 2020-02-01 [843] => }} [844] => |1817{{Citace elektronické monografie [845] => | příjmení = Mützell [846] => | jméno = Alexander A. [847] => | autor = [848] => | titul = Neues topographisch-statistisch-geographisches Wörterbuch des preussischen Staats [849] => | url = https://books.google.cz/books/about/Neues_topographisch_statistisch_geograph.html?id=NB8_AAAAcAAJ&redir_esc=y [850] => | vydavatel = Kümmel [851] => | místo = Halle [852] => | datum vydání = 1821 [853] => | datum přístupu = 2020-02-01 [854] => }} [855] => |1825{{Citace monografie [856] => | příjmení = Knie [857] => | jméno = Johann Georg [858] => | titul = Alphabetisch-Statistisch-Topographische Uebersicht aller Dörfer, Flecken, Städte und andern Orte der Königl. Preuss. Provinz Schlesien, mit Einschluss des ganzen jetzt zur Provinz gehörenden Markgrafthums Ober-Lausitz, und der Grafschaft Glatz: nebst beigefügter Nachweisung von der Eintheilung des Landes nach den verschiedenen Zweigen der Civil-Verwaltung mit drei besondern Tabellen [859] => | url = https://books.google.cz/books/about/Alphabetisch_Statistisch_Topographische.html?id=0tgAAAAAcAAJ&redir_esc=y [860] => | vydavatel = Graß [861] => | počet stran = 1124 [862] => | poznámka = Google-Books-ID: 0tgAAAAAcAAJ [863] => | jazyk = de [864] => }} [865] => |1840{{Citace monografie [866] => | příjmení = Knie [867] => | jméno = Johann Georg [868] => | titul = Alphabetisch-statistisch-topographische Uebersicht aller Dörfer, Flecken, Städte und andern Orte der Königl. Preuss. Provinz Schlesien: nebst beigefügter Nachweisung von der Eitheilung des Landes nach den Bezirken [...] [869] => | url = https://books.google.cz/books/about/Alphabetisch_statistisch_topographische.html?id=utGYmwEACAAJ&redir_esc=y [870] => | vydavatel = Grass, Barth [871] => | počet stran = 974 [872] => | poznámka = Google-Books-ID: utGYmwEACAAJ [873] => | jazyk = de [874] => }} [875] => |1855{{Citace monografie [876] => | příjmení = Triest [877] => | jméno = Felix [878] => | titul = Topographisches Handbuch von Oberschlesien: Zur Auftrage der Königlichen Regierung und nach amtlichen Quellen herausgegeben [879] => | url = https://books.google.cz/books/about/Topographisches_Handbuch_von_Oberschlesi.html?id=FKUCAAAAcAAJ&redir_esc=y [880] => | vydavatel = W. G. Korn [881] => | počet stran = 1312 [882] => | poznámka = Google-Books-ID: FKUCAAAAcAAJ [883] => | jazyk = de [884] => }} [885] => |1858{{Citace elektronické monografie [886] => | příjmení = Schück [887] => | jméno = Th. [888] => | titul = Gewerbe Statistik von Preusen. Zweiter Theil Ober-Schlesien [889] => | url = https://opacplus.bsb-muenchen.de/title/BV020990903 [890] => | vydavatel = [891] => | místo = Oppeln [892] => | datum vydání = 1860 [893] => | datum přístupu = 2020-02-01 [894] => }} [895] => |1861 [896] => |1864{{Citace monografie [897] => | příjmení = Königlichen Finanzministerium [898] => | jméno = [899] => | příjmení2 = [900] => | jméno2 = [901] => | titul = Die Ergebnisse der Grund und Gebäudesteveranlagung im Regierungsbezirk Oppeln [902] => | vydání = [903] => | vydavatel = Königlichen Staatsdruckerei [904] => | místo = Berlin [905] => | rok vydání = 1868 [906] => | počet stran = [907] => | strany = [908] => | isbn = [909] => }} [910] => |1867{{Citace elektronického periodika [911] => | periodikum = www.mdz-nbn-resolving.de [912] => | url = http://www.mdz-nbn-resolving.de/urn/resolver.pl?urn=urn:nbn:de:bvb:12-bsb11182550-0 [913] => | datum přístupu = 2020-02-02 [914] => }} [915] => |1871 [916] => |1880{{Citace elektronické monografie [917] => | příjmení = Schulz [918] => | jméno = C. [919] => | titul = Schlesisches Ortschafts-Verzeichniss. 1. Auflage [920] => | url = https://www.sbc.org.pl/dlibra/publication/262022 [921] => | vydavatel = Wilhelm Gottfried Korn [922] => | místo = Breslau [923] => | datum vydání = 1881 [924] => | datum přístupu = 2020-02-02 [925] => }}{{Citace elektronického periodika [926] => | titul = Kramerius 5. [927] => | periodikum = camea2.svkos.cz [928] => | url = https://camea2.svkos.cz/search/i.jsp?pid=uuid:3ba1c110-1a5e-11e1-887d-0013d398622b [929] => | datum přístupu = 2020-02-03 [930] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200612002314/https://camea2.svkos.cz/search/i.jsp?pid=uuid%3A3ba1c110-1a5e-11e1-887d-0013d398622b [931] => | datum archivace = 2020-06-12 [932] => }} [933] => |1885{{Citace elektronické monografie [934] => | příjmení = Königlichen Statistischen Bureau [935] => | jméno = [936] => | titul = Gemeinde Lexikon für das Königreich Preussen. VI. Provinz Schlesien [937] => | url = https://obc.opole.pl/dlibra/publication/edition/616?id=616 [938] => | vydavatel = Königlichen Statistischen Bureaus [939] => | místo = Berlin [940] => | datum vydání = 1887 [941] => | datum přístupu = 2020-02-02 [942] => }} [943] => |1890 [944] => |1895{{Citace elektronické monografie [945] => | příjmení = Königlichen statistischen Bureau [946] => | jméno = [947] => | titul = Gemeindelexikon für das Königreich Preussen. VI. Provinz Shlesien [948] => | url = https://obc.opole.pl/dlibra/publication/edition/4761?id=4761&from=publication [949] => | vydavatel = Königlichen statistischen Bureaus [950] => | místo = Berlin [951] => | datum vydání = 1898 [952] => | datum přístupu = 2020-02-03 [953] => }} [954] => |1900{{Citace elektronického periodika [955] => | titul = Schlesisches Ortschafts-Verzeichniß. Alphabetisches Verzeichnis sämtlicher Städte, Flecken, Dörfer und sonstiger Ortschaften und Wohnplätze der Provinz Schlesien. - Auf Grund amtlichen Materials neu zusammengestellte 5. Aufl. - Silesian Digital Library [956] => | periodikum = www.sbc.org.pl [957] => | url = https://www.sbc.org.pl/dlibra/show-content/publication/edition/3139?id=3139&dirids=1 [958] => | datum přístupu = 2020-02-06 [959] => }} [960] => |1905{{Citace elektronického periodika [961] => | titul = Gemeindelexikon für das Königreich Preußen : auf Grund der Materialen der Volkszählung vom 1. Dezember 1905 und anderer amtlicher Quellen; v. 06 [962] => | periodikum = www.familysearch.org [963] => | url = https://www.familysearch.org/library/books/records/item/684011-gemeindelexikon-fur-das-konigreich-preuszen-auf-grund-der-materialen-der-volkszahlung-vom-1-dezember-1905-und-anderer-amtlicher-quellen-v-06?offset=37 [964] => | jazyk = German [965] => | datum přístupu = 2020-02-06 [966] => }} [967] => |1910{{Citace elektronické monografie [968] => | příjmení = [969] => | jméno = [970] => | titul = Schlesisches Ortschaftsverzeichniss [971] => | url = https://obc.opole.pl/dlibra/show-content/publication/edition/1104?id=1104 [972] => | vydavatel = Wilhelm Gottlieb Korn [973] => | místo = Breslau [974] => | datum vydání = 1913 [975] => | datum přístupu = 2020-02-07 [976] => }} [977] => |1921{{Citace elektronické monografie [978] => | příjmení = [979] => | jméno = [980] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 - Opava [981] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/iii-pocet-obyvatel-a-domu-podle-kraju-okresu-obci-a-casti-obci-v-letech-1869-2011_2015 [982] => | vydavatel = Český statistický úřad [983] => | místo = Praha [984] => | datum vydání = 2015-12-21 [985] => | datum přístupu = 2020-02-07 [986] => }} [987] => |1930{{Citace monografie [988] => | příjmení = Státní úřad statistický [989] => | jméno = [990] => | příjmení2 = [991] => | jméno2 = [992] => | titul = Statistický lexikon obcí v republice československé. II. Země moravskoslezská [993] => | vydání = [994] => | vydavatel = Státní úřad statistický [995] => | místo = Praha [996] => | rok vydání = 1935 [997] => | počet stran = [998] => | strany = [999] => | isbn = [1000] => }} [1001] => |1939{{Citace elektronického periodika [1002] => | titul = Gemeindeverzeichnisse: Seitenansicht [1003] => | periodikum = digi.bib.uni-mannheim.de [1004] => | url = https://digi.bib.uni-mannheim.de/gemeindeverzeichnisse/suchergebnis/seitenansicht/?tx_dlf%5Bid%5D=3116 [1005] => | datum přístupu = 2020-02-07 [1006] => }} [1007] => |1945{{Citace monografie [1008] => | příjmení = Státní úřad statistický [1009] => | jméno = [1010] => | příjmení2 = [1011] => | jméno2 = [1012] => | titul = Seznam obcí v zemi Moravskoslezské podle stavu z prosince 1945 [1013] => | vydání = [1014] => | vydavatel = Státní úřad statistický republiky československé [1015] => | místo = [1016] => | rok vydání = 1946 [1017] => | počet stran = [1018] => | strany = [1019] => | isbn = [1020] => }} [1021] => |1947{{Citace monografie [1022] => | příjmení = Československý úřad statistický [1023] => | jméno = [1024] => | příjmení2 = [1025] => | jméno2 = [1026] => | titul = Seznam obcí v republice Československé. Díl II. Seznam obcí v zemi Moravskoslezské [1027] => | vydání = [1028] => | vydavatel = Československý úřad statistický [1029] => | místo = Praha [1030] => | rok vydání = 1948 [1031] => | počet stran = [1032] => | strany = [1033] => | isbn = [1034] => }} [1035] => |1950 [1036] => |1961 [1037] => |1970 [1038] => |- [1039] => |Bělá [1040] => |Bělá [1041] => |116 [1042] => |163 [1043] => |173 [1044] => | [1045] => |284 [1046] => | [1047] => |315 [1048] => |334 [1049] => |336 [1050] => |343 [1051] => |386 [1052] => |369 [1053] => |400 [1054] => |460 [1055] => |438 [1056] => |420 [1057] => |433 [1058] => |448 [1059] => |476 [1060] => |464 [1061] => |486 [1062] => |513 [1063] => |504 [1064] => |707 [1065] => |745 [1066] => |- [1067] => |Bohuslavice [1068] => |Bohuslavice [1069] => |272 [1070] => |596 [1071] => |609 [1072] => |925 [1073] => |929 [1074] => |951 [1075] => |1006 [1076] => |1035 [1077] => |1094 [1078] => |1128 [1079] => |1168 [1080] => |1196 [1081] => |1156 [1082] => |1307 [1083] => |1192 [1084] => |1238 [1085] => |1219 [1086] => |1171 [1087] => |1273 [1088] => |1156 [1089] => |1099 [1090] => |1120 [1091] => |1 204 [1092] => |1 429 [1093] => |1 438 [1094] => |- [1095] => | rowspan="3" |Bolatice [1096] => |Bolatice [1097] => |462 [1098] => |546 [1099] => | [1100] => |1158 [1101] => |1160 [1102] => |1132 [1103] => |1200 [1104] => |1308 [1105] => |1445 [1106] => |1494 [1107] => |1570 [1108] => |1921 [1109] => |2074 [1110] => |2116 [1111] => |2126 [1112] => |2182 [1113] => |2317 [1114] => |1982 [1115] => |2087 [1116] => | [1117] => | [1118] => | [1119] => |2 056 [1120] => |2 565 [1121] => |2 736 [1122] => |- [1123] => |Borová [1124] => | [1125] => |95 [1126] => |119 [1127] => |260 [1128] => |229 [1129] => | [1130] => |263 [1131] => |282 [1132] => |296 [1133] => |317 [1134] => | [1135] => |338 [1136] => | [1137] => |368 [1138] => |358 [1139] => |350 [1140] => |350 [1141] => |393 [1142] => |400 [1143] => | [1144] => | [1145] => | [1146] => |439 [1147] => |691 [1148] => |662 [1149] => |- [1150] => |celkem [1151] => | [1152] => | [1153] => | [1154] => | [1155] => | [1156] => | [1157] => | [1158] => | [1159] => | [1160] => | [1161] => | [1162] => | [1163] => | [1164] => | [1165] => | [1166] => | [1167] => | [1168] => | [1169] => | [1170] => |2409 [1171] => |2420 [1172] => |2485 [1173] => | [1174] => | [1175] => | [1176] => |- [1177] => |Darkovice [1178] => |Darkovice [1179] => |175 [1180] => |205 [1181] => |230 [1182] => |356 [1183] => |350 [1184] => | [1185] => |430 [1186] => |468 [1187] => |499 [1188] => |567 [1189] => |690 [1190] => |679 [1191] => |778 [1192] => |865 [1193] => |895 [1194] => |872 [1195] => |918 [1196] => |989 [1197] => |1003 [1198] => |1022 [1199] => |1014 [1200] => |1042 [1201] => |1 090 [1202] => |1 207 [1203] => |1 159 [1204] => |- [1205] => | rowspan="5" |Dolní Benešov [1206] => |Dolní Benešov [1207] => |340 [1208] => |986 [1209] => |1035 [1210] => |1475 [1211] => |1524 [1212] => |1549 [1213] => |1574 [1214] => |1644 [1215] => |1551 [1216] => |1561 [1217] => |1785 [1218] => |1796 [1219] => |1775 [1220] => |2076 [1221] => |2081 [1222] => |2089 [1223] => |1898 [1224] => |1894 [1225] => |1974 [1226] => |1966 [1227] => |1815 [1228] => |1885 [1229] => |1 954 [1230] => |2 726 [1231] => |3 051 [1232] => |- [1233] => |Moravec [1234] => | [1235] => | [1236] => | [1237] => |11 [1238] => | [1239] => | [1240] => | [1241] => | [1242] => |131 [1243] => |207 [1244] => | [1245] => |166 [1246] => | [1247] => |87 [1248] => |96 [1249] => |126 [1250] => |125 [1251] => | [1252] => | [1253] => | [1254] => | [1255] => | [1256] => | [1257] => | [1258] => | [1259] => |- [1260] => |Výhoda [1261] => | [1262] => | [1263] => | [1264] => | [1265] => | [1266] => | [1267] => | [1268] => | [1269] => | [1270] => | [1271] => | [1272] => |10 [1273] => | [1274] => |3 [1275] => |4 [1276] => |9 [1277] => |9 [1278] => | [1279] => | [1280] => | [1281] => | [1282] => | [1283] => | [1284] => | [1285] => | [1286] => |- [1287] => |Zábřeh [1288] => |224 [1289] => |204 [1290] => |250 [1291] => |543 [1292] => |477 [1293] => | [1294] => |519 [1295] => |544 [1296] => |564 [1297] => |553 [1298] => |591 [1299] => |538 [1300] => |584 [1301] => |583 [1302] => |611 [1303] => |633 [1304] => |638 [1305] => |630 [1306] => |720 [1307] => |670 [1308] => |615 [1309] => |613 [1310] => |656 [1311] => |655 [1312] => |643 [1313] => |- [1314] => |celkem [1315] => | [1316] => | [1317] => | [1318] => | [1319] => | [1320] => | [1321] => | [1322] => | [1323] => | [1324] => | [1325] => | [1326] => | [1327] => | [1328] => | [1329] => | [1330] => | [1331] => | [1332] => | [1333] => | [1334] => | [1335] => | [1336] => | [1337] => | [1338] => | [1339] => | [1340] => |- [1341] => |Hať [1342] => |Hať [1343] => |463 [1344] => |560 [1345] => |612 [1346] => |932 [1347] => |963 [1348] => |1054 [1349] => |1200 [1350] => |1259 [1351] => |1352 [1352] => |1368 [1353] => | [1354] => |1577 [1355] => | [1356] => |1743 [1357] => |1684 [1358] => |1844 [1359] => |1673 [1360] => |1720 [1361] => |1960 [1362] => |1940 [1363] => |2380 [1364] => |2152 [1365] => |2 119 [1366] => |2 400 [1367] => |2 398 [1368] => |- [1369] => | rowspan="10" |Hlučín [1370] => |Bobrovníky [1371] => |63 [1372] => |72 [1373] => |104 [1374] => |205 [1375] => |215 [1376] => | [1377] => |251 [1378] => |267 [1379] => |264 [1380] => |300 [1381] => |339 [1382] => |379 [1383] => |354 [1384] => |459 [1385] => |423 [1386] => |536 [1387] => |498 [1388] => |552 [1389] => |680 [1390] => |640 [1391] => |624 [1392] => |668 [1393] => |685 [1394] => |890 [1395] => |885 [1396] => |- [1397] => |Cihelna [1398] => | [1399] => | [1400] => | [1401] => | [1402] => | [1403] => | [1404] => | [1405] => | [1406] => | [1407] => | [1408] => | [1409] => | [1410] => | [1411] => | [1412] => |106 [1413] => |216 [1414] => |104 [1415] => | [1416] => | [1417] => | [1418] => | [1419] => | [1420] => | [1421] => | [1422] => | [1423] => |- [1424] => |Darkovičky [1425] => |157 [1426] => |163 [1427] => |176 [1428] => |334 [1429] => |398 [1430] => | [1431] => |469 [1432] => |504 [1433] => |506 [1434] => |591 [1435] => |603 [1436] => |731 [1437] => |763 [1438] => |888 [1439] => |833 [1440] => |857 [1441] => |870 [1442] => |870 [1443] => |937 [1444] => |1001 [1445] => |1046 [1446] => |1075 [1447] => |1 061 [1448] => |1 445 [1449] => |1 616 [1450] => |- [1451] => |Dlouhá Ves [1452] => | [1453] => |332 [1454] => |471 [1455] => |1114 [1456] => |1158 [1457] => |1214 [1458] => |1290 [1459] => |1394 [1460] => |1206 [1461] => |1277 [1462] => |1290 [1463] => |1549 [1464] => |1489 [1465] => |1340 [1466] => |1327 [1467] => |1395 [1468] => | [1469] => | [1470] => | [1471] => | [1472] => | [1473] => | [1474] => | [1475] => | [1476] => | [1477] => |- [1478] => |Hlučín [1479] => |934 [1480] => |1172 [1481] => |1854 [1482] => |2482 [1483] => |2405 [1484] => |2470 [1485] => |2540 [1486] => |2615 [1487] => |2608 [1488] => |2729 [1489] => |2931 [1490] => |3056 [1491] => |2845 [1492] => |3132 [1493] => |2942 [1494] => |3166 [1495] => |4357 [1496] => |4796 [1497] => |5068 [1498] => |4826 [1499] => |4990 [1500] => |5064 [1501] => |5 445 [1502] => |8 111 [1503] => |11 285 [1504] => |- [1505] => |Malánky [1506] => | [1507] => | [1508] => | [1509] => | [1510] => | [1511] => | [1512] => | [1513] => | [1514] => | [1515] => | [1516] => | [1517] => |19 [1518] => | [1519] => |63 [1520] => |111 [1521] => |108 [1522] => |108 [1523] => | [1524] => | [1525] => | [1526] => | [1527] => | [1528] => | [1529] => | [1530] => | [1531] => |- [1532] => |Jasénky [1533] => | [1534] => | [1535] => | [1536] => | [1537] => | [1538] => | [1539] => | [1540] => | [1541] => | [1542] => | [1543] => | [1544] => |85 [1545] => | [1546] => |27 [1547] => |86 [1548] => |77 [1549] => |77 [1550] => | [1551] => | [1552] => | [1553] => | [1554] => | [1555] => | [1556] => | [1557] => | [1558] => |- [1559] => |Rovniny [1560] => | [1561] => | [1562] => | [1563] => | [1564] => | [1565] => | [1566] => | [1567] => | [1568] => | [1569] => | [1570] => | [1571] => |385 [1572] => | [1573] => |284 [1574] => |442 [1575] => |470 [1576] => |470 [1577] => | [1578] => | [1579] => | [1580] => | [1581] => | [1582] => | [1583] => | [1584] => | [1585] => |- [1586] => |zámek [1587] => | [1588] => | [1589] => | [1590] => |80 [1591] => | [1592] => | [1593] => | [1594] => | [1595] => |127 [1596] => |137 [1597] => |165 [1598] => |194 [1599] => | [1600] => |259 [1601] => |155 [1602] => |309 [1603] => |164 [1604] => | [1605] => | [1606] => | [1607] => | [1608] => | [1609] => | [1610] => | [1611] => | [1612] => |- [1613] => |celkem [1614] => | [1615] => | [1616] => | [1617] => | [1618] => | [1619] => | [1620] => | [1621] => | [1622] => | [1623] => | [1624] => | [1625] => | [1626] => | [1627] => | [1628] => | [1629] => | [1630] => | [1631] => | [1632] => | [1633] => | [1634] => | [1635] => | [1636] => | [1637] => | [1638] => | [1639] => |- [1640] => |Hněvošice [1641] => |Hněvošice [1642] => |299 [1643] => |259 [1644] => |328 [1645] => |493 [1646] => |517 [1647] => | [1648] => |520 [1649] => |552 [1650] => |534 [1651] => |555 [1652] => |600 [1653] => |585 [1654] => |639 [1655] => |666 [1656] => |640 [1657] => |623 [1658] => |615 [1659] => |624 [1660] => |694 [1661] => |730 [1662] => |676 [1663] => | [1664] => |658 [1665] => |875 [1666] => |842 [1667] => |- [1668] => |Chlebičov [1669] => |Chlebičov [1670] => |152 [1671] => |194 [1672] => |199 [1673] => |380 [1674] => |464 [1675] => | [1676] => |500 [1677] => |514 [1678] => |537 [1679] => |557 [1680] => |601 [1681] => |572 [1682] => |583 [1683] => |602 [1684] => |626 [1685] => |620 [1686] => |653 [1687] => |669 [1688] => |659 [1689] => |700 [1690] => |844 [1691] => | [1692] => |728 [1693] => |1 026 [1694] => |986 [1695] => |- [1696] => |Chuchelná [1697] => |Chuchelná [1698] => |201 [1699] => |298 [1700] => |311 [1701] => |369 [1702] => |425 [1703] => | [1704] => |472 [1705] => |487 [1706] => |504 [1707] => |509 [1708] => |543 [1709] => |587 [1710] => |566 [1711] => |628 [1712] => |608 [1713] => |659 [1714] => |680 [1715] => |1019 [1716] => |872 [1717] => |747 [1718] => |691 [1719] => |802 [1720] => |915 [1721] => |1 097 [1722] => |1 109 [1723] => |- [1724] => | rowspan="2" |Kobeřice [1725] => |Kobeřice [1726] => |470 [1727] => |679 [1728] => |722 [1729] => |1139 [1730] => |1416 [1731] => |1435 [1732] => |1481 [1733] => |1538 [1734] => |1633 [1735] => |1711 [1736] => |1760 [1737] => |2361 [1738] => |1830 [1739] => |2513 [1740] => |2425 [1741] => |2630 [1742] => |2515 [1743] => |1837 [1744] => |2050 [1745] => |2077 [1746] => |2228 [1747] => | [1748] => |1 899 [1749] => |2 457 [1750] => |2 689 [1751] => |- [1752] => |Osmilány [1753] => | [1754] => | [1755] => | [1756] => | [1757] => | [1758] => | [1759] => | [1760] => | [1761] => | [1762] => | [1763] => | [1764] => |251 [1765] => | [1766] => |269 [1767] => | [1768] => |239 [1769] => |239 [1770] => | [1771] => | [1772] => | [1773] => | [1774] => | [1775] => | [1776] => | [1777] => | [1778] => |- [1779] => |Kozmice [1780] => |Kozmice [1781] => |67 [1782] => |438 [1783] => |460 [1784] => |612 [1785] => |737 [1786] => | [1787] => |845 [1788] => |875 [1789] => |905 [1790] => |912 [1791] => |957 [1792] => |989 [1793] => |978 [1794] => |1047 [1795] => |1058 [1796] => |1106 [1797] => |1102 [1798] => |1113 [1799] => |1252 [1800] => |1211 [1801] => |1213 [1802] => |1268 [1803] => |1 306 [1804] => |1 486 [1805] => |1 611 [1806] => |- [1807] => | rowspan="9" |Kravaře [1808] => |Čemenky [1809] => | [1810] => | [1811] => | [1812] => | [1813] => | [1814] => | [1815] => | [1816] => | [1817] => | [1818] => |199 [1819] => | [1820] => |281 [1821] => | [1822] => |305 [1823] => |332 [1824] => | [1825] => |332 [1826] => | [1827] => | [1828] => | [1829] => | [1830] => | [1831] => | [1832] => | [1833] => | [1834] => |- [1835] => |Hanůvka [1836] => | [1837] => | [1838] => | [1839] => | [1840] => | [1841] => | [1842] => | [1843] => | [1844] => | [1845] => |78 [1846] => | [1847] => |71 [1848] => | [1849] => |79 [1850] => |72 [1851] => |78 [1852] => |78 [1853] => | [1854] => | [1855] => | [1856] => | [1857] => | [1858] => | [1859] => | [1860] => | [1861] => |- [1862] => |Kravaře [1863] => |853 [1864] => |1048 [1865] => |1354 [1866] => |1909 [1867] => |2157 [1868] => |2233 [1869] => |2316 [1870] => |2362 [1871] => |2533 [1872] => |2431 [1873] => |2904 [1874] => |2928 [1875] => |3375 [1876] => |2960 [1877] => |3147 [1878] => |3508 [1879] => |3496 [1880] => |4370 [1881] => |4108 [1882] => |3966 [1883] => |3545 [1884] => |3655 [1885] => |3 728 [1886] => |4 136 [1887] => |4 150 [1888] => |- [1889] => |Kouty [1890] => |455 [1891] => |592 [1892] => |800 [1893] => |1281 [1894] => |1360 [1895] => |1405 [1896] => |1466 [1897] => |1503 [1898] => |1553 [1899] => |1504 [1900] => |1408 [1901] => |1441 [1902] => |1514 [1903] => |1559 [1904] => |1473 [1905] => |1483 [1906] => |1456 [1907] => |1581 [1908] => |1610 [1909] => |1369 [1910] => |1650 [1911] => |1476 [1912] => |1 382 [1913] => |1 537 [1914] => |1 502 [1915] => |- [1916] => |nádraží a myslivna Obora [1917] => | [1918] => | [1919] => | [1920] => | [1921] => | [1922] => | [1923] => | [1924] => | [1925] => | [1926] => | [1927] => | [1928] => | [1929] => | [1930] => |11 [1931] => |2 [1932] => |6 [1933] => | [1934] => | [1935] => | [1936] => | [1937] => | [1938] => | [1939] => | [1940] => | [1941] => | [1942] => |- [1943] => |Nový Dvůr [1944] => | [1945] => | [1946] => | [1947] => | [1948] => | [1949] => | [1950] => | [1951] => | [1952] => | [1953] => |94 [1954] => | [1955] => |78 [1956] => | [1957] => |67 [1958] => |61 [1959] => |70 [1960] => |70 [1961] => | [1962] => | [1963] => | [1964] => | [1965] => | [1966] => | [1967] => | [1968] => | [1969] => |- [1970] => |rytířský dvůr [1971] => | [1972] => | [1973] => | [1974] => | [1975] => | [1976] => | [1977] => | [1978] => | [1979] => | [1980] => |125 [1981] => | [1982] => | [1983] => | [1984] => | [1985] => | [1986] => |89 [1987] => |169 [1988] => | [1989] => | [1990] => | [1991] => | [1992] => | [1993] => | [1994] => | [1995] => | [1996] => |- [1997] => |součet dvorů [1998] => | [1999] => | [2000] => | [2001] => | [2002] => |151 [2003] => |178 [2004] => | [2005] => | [2006] => | [2007] => | [2008] => | [2009] => | [2010] => | [2011] => |563 [2012] => | [2013] => |237 [2014] => | [2015] => | [2016] => | [2017] => | [2018] => | [2019] => | [2020] => | [2021] => | [2022] => | [2023] => |- [2024] => |celkem [2025] => | [2026] => | [2027] => | [2028] => | [2029] => | [2030] => | [2031] => | [2032] => | [2033] => | [2034] => | [2035] => | [2036] => | [2037] => | [2038] => | [2039] => | [2040] => | [2041] => | [2042] => | [2043] => | [2044] => | [2045] => | [2046] => | [2047] => | [2048] => | [2049] => | [2050] => |- [2051] => | rowspan="2" |Ludgeřovice [2052] => |Ludgeřovice [2053] => |357 [2054] => |346 [2055] => |345 [2056] => |937 [2057] => |1151 [2058] => |1298 [2059] => |1328 [2060] => |1468 [2061] => |1471 [2062] => |1699 [2063] => |1903 [2064] => |2308 [2065] => |2104 [2066] => |2644 [2067] => |2640 [2068] => |2844 [2069] => |3175 [2070] => |3250 [2071] => |3916 [2072] => |3880 [2073] => |3833 [2074] => |3980 [2075] => |4 065 [2076] => |4 544 [2077] => |4 525 [2078] => |- [2079] => |Vrablovec [2080] => | [2081] => | [2082] => | [2083] => | [2084] => | [2085] => | [2086] => | [2087] => | [2088] => | [2089] => | [2090] => | [2091] => |140 [2092] => | [2093] => |167 [2094] => |217 [2095] => |217 [2096] => |253 [2097] => | [2098] => | [2099] => | [2100] => | [2101] => | [2102] => | [2103] => | [2104] => | [2105] => |- [2106] => |Markvartovice [2107] => |Markvartovice [2108] => |274 [2109] => |396 [2110] => |382 [2111] => |550 [2112] => |603 [2113] => | [2114] => |670 [2115] => |720 [2116] => |650 [2117] => |806 [2118] => |843 [2119] => |951 [2120] => |922 [2121] => |1041 [2122] => |1004 [2123] => |1166 [2124] => |1142 [2125] => |1204 [2126] => |1335 [2127] => |1263 [2128] => |1144 [2129] => |1243 [2130] => |1 288 [2131] => |1 539 [2132] => |1 562 [2133] => |- [2134] => | rowspan="4" |Oldřišov [2135] => |Oldřišov [2136] => |506 [2137] => |606 [2138] => |704 [2139] => |1055 [2140] => |1037 [2141] => |1062 [2142] => |1133 [2143] => |1143 [2144] => |980 [2145] => |1060 [2146] => |1259 [2147] => |1345 [2148] => |1366 [2149] => |1441 [2150] => |1447 [2151] => |1428 [2152] => |1417 [2153] => | [2154] => | [2155] => | [2156] => | [2157] => | [2158] => | [2159] => | [2160] => | [2161] => |- [2162] => |Frajhuby [2163] => | [2164] => | [2165] => | [2166] => | [2167] => | [2168] => | [2169] => | [2170] => | [2171] => | [2172] => | [2173] => | [2174] => |66 [2175] => | [2176] => |59 [2177] => |52 [2178] => |54 [2179] => |54 [2180] => | [2181] => | [2182] => | [2183] => | [2184] => | [2185] => | [2186] => | [2187] => | [2188] => |- [2189] => |Arnoštov [2190] => | [2191] => | [2192] => | [2193] => | [2194] => | [2195] => | [2196] => | [2197] => | [2198] => |194 [2199] => |222 [2200] => | [2201] => |60 [2202] => | [2203] => |71 [2204] => |47 [2205] => |48 [2206] => |48 [2207] => | [2208] => | [2209] => | [2210] => | [2211] => | [2212] => | [2213] => | [2214] => | [2215] => |- [2216] => |celkem [2217] => | [2218] => | [2219] => | [2220] => | [2221] => | [2222] => | [2223] => | [2224] => | [2225] => | [2226] => | [2227] => | [2228] => | [2229] => | [2230] => | [2231] => | [2232] => | [2233] => | [2234] => |1378 [2235] => |1328 [2236] => |1313 [2237] => |1342 [2238] => | [2239] => |1 199 [2240] => |1 302 [2241] => |1 247 [2242] => |- [2243] => | rowspan="2" |Opava [2244] => |Malé Hoštice [2245] => |246 [2246] => |350 [2247] => |421 [2248] => |689 [2249] => |691 [2250] => | [2251] => |718 [2252] => |729 [2253] => |888 [2254] => |913 [2255] => |907 [2256] => |945 [2257] => |969 [2258] => |974 [2259] => |1014 [2260] => |1062 [2261] => |1001 [2262] => |903 [2263] => |1184 [2264] => |1262 [2265] => |1294 [2266] => | [2267] => |1 180 [2268] => |1 250 [2269] => |1 368 [2270] => |- [2271] => |Pusté Jakartice [2272] => | [2273] => | [2274] => | [2275] => | [2276] => | [2277] => | [2278] => | [2279] => | [2280] => | [2281] => | [2282] => | [2283] => |98 [2284] => | [2285] => |105 [2286] => |103 [2287] => |87 [2288] => |87 [2289] => |153 [2290] => | [2291] => | [2292] => | [2293] => | [2294] => | [2295] => |126 [2296] => |109 [2297] => |- [2298] => | rowspan="5" |Ostrava [2299] => |Antošovice [2300] => | [2301] => |74 [2302] => |94 [2303] => |126 [2304] => |187 [2305] => | [2306] => |192 [2307] => |130 [2308] => |127 [2309] => |132 [2310] => |129 [2311] => |130 [2312] => |121 [2313] => |111 [2314] => |110 [2315] => |111 [2316] => |118 [2317] => |142 [2318] => |158 [2319] => |229 [2320] => |187 [2321] => |195 [2322] => |193 [2323] => |219 [2324] => |233 [2325] => |- [2326] => |Hošťálkovice [2327] => |234 [2328] => |242 [2329] => |312 [2330] => |482 [2331] => |561 [2332] => | [2333] => |603 [2334] => |592 [2335] => |629 [2336] => |641 [2337] => |619 [2338] => |626 [2339] => |775 [2340] => |770 [2341] => |899 [2342] => |921 [2343] => |1028 [2344] => |1156 [2345] => |1352 [2346] => |1347 [2347] => |1291 [2348] => |1405 [2349] => |1 456 [2350] => |1 634 [2351] => |1 620 [2352] => |- [2353] => |Koblov [2354] => |233 [2355] => |345 [2356] => |329 [2357] => |549 [2358] => |543 [2359] => | [2360] => |690 [2361] => |708 [2362] => |810 [2363] => |815 [2364] => |825 [2365] => |891 [2366] => |998 [2367] => |1136 [2368] => |1260 [2369] => |1404 [2370] => |1543 [2371] => |1588 [2372] => |1859 [2373] => |1713 [2374] => |1672 [2375] => |1881 [2376] => |1 853 [2377] => |1 553 [2378] => |1 248 [2379] => |- [2380] => |Lhotka [2381] => |117 [2382] => |154 [2383] => |171 [2384] => |274 [2385] => |345 [2386] => | [2387] => |410 [2388] => |421 [2389] => |471 [2390] => |500 [2391] => |537 [2392] => |603 [2393] => |633 [2394] => |728 [2395] => |802 [2396] => |834 [2397] => |897 [2398] => |966 [2399] => |1017 [2400] => |979 [2401] => |936 [2402] => |972 [2403] => |979 [2404] => |1 059 [2405] => |997 [2406] => |- [2407] => |Petřkovice [2408] => |150 [2409] => |184 [2410] => |230 [2411] => |524 [2412] => |662 [2413] => | [2414] => |809 [2415] => |921 [2416] => |920 [2417] => |998 [2418] => |1049 [2419] => |1107 [2420] => |1299 [2421] => |1876 [2422] => |2026 [2423] => |2294 [2424] => |2350 [2425] => |2609 [2426] => |3206 [2427] => |2950 [2428] => |3001 [2429] => |3482 [2430] => |3 865 [2431] => |3 236 [2432] => |2 891 [2433] => |- [2434] => |Píšť [2435] => |Píšť [2436] => |390 [2437] => |629 [2438] => |641 [2439] => |885 [2440] => |1039 [2441] => |1111 [2442] => |1188 [2443] => |1250 [2444] => |1270 [2445] => |1378 [2446] => | [2447] => |1872 [2448] => | [2449] => |2100 [2450] => |1581 [2451] => |1730 [2452] => |1652 [2453] => |1761 [2454] => |1689 [2455] => |1588 [2456] => |1774 [2457] => |1561 [2458] => |1 693 [2459] => |2 029 [2460] => |2 075 [2461] => |- [2462] => |Rohov [2463] => |Rohov [2464] => |206 [2465] => |381 [2466] => |406 [2467] => |565 [2468] => |554 [2469] => | [2470] => |606 [2471] => |635 [2472] => |659 [2473] => |656 [2474] => |691 [2475] => |730 [2476] => |673 [2477] => |721 [2478] => |674 [2479] => |754 [2480] => |688 [2481] => |709 [2482] => |607 [2483] => |560 [2484] => |536 [2485] => | [2486] => |538 [2487] => |646 [2488] => |626 [2489] => |- [2490] => | rowspan="3" |Služovice [2491] => |Služovice [2492] => |144 [2493] => |137 [2494] => |208 [2495] => |311 [2496] => |306 [2497] => | [2498] => |348 [2499] => |336 [2500] => |358 [2501] => |374 [2502] => |408 [2503] => |412 [2504] => |399 [2505] => |392 [2506] => |387 [2507] => |413 [2508] => |412 [2509] => |437 [2510] => |355 [2511] => |391 [2512] => |398 [2513] => | [2514] => |337 [2515] => |402 [2516] => |485 [2517] => |- [2518] => |Vrbka [2519] => |88 [2520] => |88 [2521] => |104 [2522] => |148 [2523] => |207 [2524] => | [2525] => |173 [2526] => |238 [2527] => |235 [2528] => |210 [2529] => |143 [2530] => |185 [2531] => |177 [2532] => |180 [2533] => |172 [2534] => |176 [2535] => |173 [2536] => |179 [2537] => |210 [2538] => | [2539] => |212 [2540] => | [2541] => |128 [2542] => |147 [2543] => |146 [2544] => |- [2545] => |celkem [2546] => | [2547] => | [2548] => | [2549] => | [2550] => | [2551] => | [2552] => | [2553] => | [2554] => | [2555] => | [2556] => | [2557] => | [2558] => | [2559] => | [2560] => | [2561] => | [2562] => | [2563] => | [2564] => | [2565] => | [2566] => | [2567] => | [2568] => | [2569] => | [2570] => | [2571] => |- [2572] => |Strahovice [2573] => |Strahovice [2574] => |225 [2575] => |323 [2576] => |311 [2577] => |394 [2578] => |510 [2579] => | [2580] => |490 [2581] => |504 [2582] => |520 [2583] => |528 [2584] => |626 [2585] => |584 [2586] => |594 [2587] => |602 [2588] => |583 [2589] => |621 [2590] => |647 [2591] => |705 [2592] => |693 [2593] => |687 [2594] => |711 [2595] => | [2596] => |668 [2597] => |853 [2598] => |864 [2599] => |- [2600] => |Sudice [2601] => |Sudice [2602] => |767 [2603] => |912 [2604] => |927 [2605] => |1205 [2606] => |1201 [2607] => |1125 [2608] => |1186 [2609] => |1207 [2610] => |1206 [2611] => |1254 [2612] => |1257 [2613] => |1199 [2614] => |1198 [2615] => |1177 [2616] => |1093 [2617] => |1152 [2618] => |1051 [2619] => |1005 [2620] => |982 [2621] => |869 [2622] => |813 [2623] => | [2624] => |588 [2625] => |651 [2626] => |590 [2627] => |- [2628] => | rowspan="4" |Šilheřovice [2629] => |Paseky [2630] => | [2631] => | [2632] => | [2633] => | [2634] => | [2635] => | [2636] => | [2637] => | [2638] => |194 [2639] => |201 [2640] => | [2641] => |153 [2642] => | [2643] => |181 [2644] => |145 [2645] => |175 [2646] => |175 [2647] => |190 [2648] => |166 [2649] => | [2650] => | [2651] => | [2652] => | [2653] => | [2654] => |90 [2655] => |- [2656] => |Rakovec [2657] => | [2658] => | [2659] => | [2660] => | [2661] => | [2662] => | [2663] => | [2664] => | [2665] => | [2666] => | [2667] => | [2668] => | [2669] => | [2670] => | [2671] => |207 [2672] => |174 [2673] => |174 [2674] => | [2675] => | [2676] => | [2677] => | [2678] => | [2679] => | [2680] => | [2681] => | [2682] => |- [2683] => |Šilheřovice [2684] => |377 [2685] => |642 [2686] => |610 [2687] => |883 [2688] => |1018 [2689] => |1103 [2690] => |1149 [2691] => |1296 [2692] => |1127 [2693] => |1197 [2694] => |1202 [2695] => |1330 [2696] => |1351 [2697] => |1655 [2698] => |1482 [2699] => |1709 [2700] => |1656 [2701] => |1569 [2702] => |1398 [2703] => | [2704] => | [2705] => | [2706] => | [2707] => | [2708] => |1 468 [2709] => |- [2710] => |celkem [2711] => | [2712] => | [2713] => | [2714] => | [2715] => | [2716] => | [2717] => | [2718] => | [2719] => | [2720] => | [2721] => | [2722] => | [2723] => | [2724] => | [2725] => | [2726] => | [2727] => | [2728] => | [2729] => | [2730] => |1416 [2731] => |1566 [2732] => |1607 [2733] => |1 547 [2734] => |1 771 [2735] => | [2736] => |- [2737] => | rowspan="4" |Štěpánkovice [2738] => |Albertovec + Svoboda [2739] => | [2740] => | [2741] => | [2742] => | [2743] => | [2744] => | [2745] => | [2746] => | [2747] => |95 [2748] => |136 [2749] => | [2750] => |254 [2751] => | [2752] => |262 [2753] => |310 [2754] => |330 [2755] => |350 [2756] => | [2757] => |202 [2758] => | [2759] => | [2760] => | [2761] => | [2762] => |206 [2763] => |186 [2764] => |- [2765] => |Bílá Bříza [2766] => | [2767] => | [2768] => |13 [2769] => | [2770] => | [2771] => | [2772] => | [2773] => | [2774] => | [2775] => | [2776] => | [2777] => |52 [2778] => | [2779] => |57 [2780] => |49 [2781] => |52 [2782] => | [2783] => |55 [2784] => |75 [2785] => | [2786] => | [2787] => | [2788] => |53 [2789] => |62 [2790] => |57 [2791] => |- [2792] => |Štěpánkovice [2793] => |289 [2794] => |406 [2795] => |519 [2796] => |922 [2797] => |995 [2798] => |1046 [2799] => |1082 [2800] => |1107 [2801] => |1092 [2802] => |1050 [2803] => |1352 [2804] => |1432 [2805] => |1519 [2806] => |1612 [2807] => |1679 [2808] => |1678 [2809] => |1768 [2810] => |1817 [2811] => |1850 [2812] => | [2813] => | [2814] => | [2815] => |1 847 [2816] => |2 267 [2817] => |2 328 [2818] => |- [2819] => |celkem [2820] => | [2821] => | [2822] => | [2823] => | [2824] => | [2825] => | [2826] => | [2827] => | [2828] => | [2829] => | [2830] => | [2831] => | [2832] => | [2833] => | [2834] => | [2835] => | [2836] => | [2837] => | [2838] => |2052 [2839] => |1998 [2840] => |1965 [2841] => |1940 [2842] => | [2843] => | [2844] => | [2845] => |- [2846] => |Třebom [2847] => |Třebom [2848] => |671 [2849] => |789 [2850] => |875 [2851] => |945 [2852] => |962 [2853] => |931 [2854] => |989 [2855] => |1010 [2856] => |1018 [2857] => |986 [2858] => |925 [2859] => |928 [2860] => |953 [2861] => |961 [2862] => |942 [2863] => |902 [2864] => |818 [2865] => |760 [2866] => |752 [2867] => |702 [2868] => |635 [2869] => | [2870] => |367 [2871] => |430 [2872] => |359 [2873] => |- [2874] => |Velké Hoštice [2875] => |Velké Hoštice [2876] => |583 [2877] => |700 [2878] => |635 [2879] => |944 [2880] => |983 [2881] => |1696 [2882] => |1064 [2883] => |1090 [2884] => |1125 [2885] => |1094 [2886] => |1134 [2887] => |1339 [2888] => |1164 [2889] => |1326 [2890] => |1131 [2891] => |1134 [2892] => |1201 [2893] => |1269 [2894] => |1558 [2895] => |1612 [2896] => |1254 [2897] => | [2898] => |1 399 [2899] => |1 564 [2900] => |1 466 [2901] => |- [2902] => |Vřešina [2903] => |Vřešina [2904] => |148 [2905] => |195 [2906] => |246 [2907] => |285 [2908] => |275 [2909] => | [2910] => |330 [2911] => |354 [2912] => |368 [2913] => |406 [2914] => |465 [2915] => |526 [2916] => |450 [2917] => |566 [2918] => |524 [2919] => |614 [2920] => |555 [2921] => |617 [2922] => |670 [2923] => |715 [2924] => |775 [2925] => |809 [2926] => |796 [2927] => |1 069 [2928] => |1 170 [2929] => |- [2930] => |Závada [2931] => |Závada [2932] => |101 [2933] => |169 [2934] => |191 [2935] => |341 [2936] => |324 [2937] => | [2938] => |354 [2939] => |363 [2940] => |378 [2941] => |378 [2942] => |388 [2943] => |419 [2944] => |406 [2945] => |420 [2946] => |410 [2947] => |457 [2948] => |464 [2949] => |461 [2950] => |424 [2951] => |377 [2952] => |397 [2953] => |340 [2954] => |406 [2955] => |515 [2956] => |521 [2957] => |- [2958] => | colspan="2" |Hlučínsko celkem [2959] => |11809 [2960] => |16670 [2961] => |18481 [2962] => |29072 [2963] => |31473 [2964] => |21297 [2965] => |34169 [2966] => |35707 [2967] => |36963 [2968] => |38795 [2969] => |36953 [2970] => |45817 [2971] => |39774 [2972] => |50664 [2973] => |49344 [2974] => |52786 [2975] => |52530 [2976] => |51541 [2977] => |58425 [2978] => |52745 [2979] => |53072 [2980] => |43233 [2981] => |54274 [2982] => |64514 [2983] => |67738 [2984] => |} [2985] => [2986] => {{Více obrázků [2987] => | orientace = svisle [2988] => | velikost obrázků = 160px [2989] => [2990] => | obrázek1 = Hlucin radnice 1919.jpg [2991] => | popisek1 = Radnice v Hlučíně roku 1919 [2992] => [2993] => | obrázek2 = Siegelmarke Magistrat - Hultschin W0229156.jpg [2994] => | popisek2 = Úřední pečeť města Hlučína [2995] => }} [2996] => {| class="wikitable" [2997] => |+Hlučín [2998] => !Rok [2999] => !Počet obyvatel [3000] => |- [3001] => |1781 [3002] => |898 [3003] => |- [3004] => |1791{{Citace elektronické monografie [3005] => | příjmení = Weigel [3006] => | jméno = Johann Adam Valentin [3007] => | titul = Geographische, naturhistorische und technologische Beschreibung des souverainen Herzogthums Schlesien Die Fürstenthümer Pleß, Oppeln, der Leobschützer Kreis und die freie Standesherrschaft Beuthen [3008] => | url = https://sammlungen.ulb.uni-muenster.de/ [3009] => | vydavatel = [3010] => | místo = Berlin [3011] => | datum vydání = 1804 [3012] => | datum přístupu = 2020-02-01 [3013] => }} [3014] => |968 [3015] => |- [3016] => |1793 [3017] => |977 [3018] => |- [3019] => |1794 [3020] => |897 [3021] => |- [3022] => |1795 [3023] => |952 [3024] => |- [3025] => |1796 [3026] => |1004 [3027] => |- [3028] => |1800 [3029] => |1054 [3030] => |- [3031] => |1803 [3032] => |1125 [3033] => |- [3034] => |1806 [3035] => |1028 [3036] => |- [3037] => |1810 [3038] => |1075 [3039] => |- [3040] => |1816 [3041] => |1088 [3042] => |- [3043] => |1821 [3044] => |1393 [3045] => |} [3046] => [3047] => == Doprava == [3048] => Hlučínsko leží stranou hlavních dopravních tahů. Silniční osou území je úsek [[silnice I/56]], vedoucí z Opavy přes [[Kravaře]] a [[Hlučín]] do centra Ostravy. Další významnou silnicí je [[Silnice I/46|I/46]] vedoucí z Opavy podél hranice do [[Sudice (okres Opava)|Sudic]], odkud pokračuje do polské [[Ratiboř (Slezské vojvodství)|Ratiboře]]. Dále tudy vedou [[silnice II. třídy]] č. [[Silnice II/466|466]], [[Silnice II/467|467]] a [[Silnice II/469|469]]. Okrajově na jihovýchodě zasahuje na území trasa [[dálnice D1]], ovšem prakticky bez nájezdů. [3049] => [3050] => [[Železnice]] se zde nachází pouze regionální, a to slepá jednokolejná [[Železniční trať Opava východ – Hlučín|trať Opava východ – Hlučín]], s rovněž slepou odbočkou [[Železniční trať Kravaře ve Slezsku – Chuchelná|Kravaře ve Slezsku – Chuchelná]]. Trať do Chuchelné byla původně součástí rakousko-pruské mezistátní dráhy z Opavy do Ratiboře, přeshraniční provoz byl ukončen po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]]. Mezi lety 1950 a 1982 existovalo [[tramvaj]]ové spojení Hlučína s Ostravou, pak však byla trať zrušena, snesena a nahrazena přeložkou silnice I/56. [3051] => [3052] => == Pamětihodnosti == [3053] => {{Podrobně|Seznam zámků na Hlučínsku|Seznam kulturních památek v okrese Opava|Seznam kulturních památek v okrese Ostrava-město}} [3054] => [3055] => == Kulturní a společenské aktivity == [3056] => [[Soubor:Výstava "Chléb náš vezdejší...od zrníčka k bochníku".JPG|náhled|Dočasná výstava ''Chléb náš vezdejší… od zrníčka k bochníku'' v [[Muzeum Hlučínska|Muzeu Hlučínska]] v [[Hlučín]]ě (2013).]] [3057] => [3058] => === Sdružení obcí Hlučínska === [3059] => [[Sdružení obcí Hlučínska]] bylo založeno roku [[1992]] a sdružuje historické hlučínské obce, kterým umožňuje společně více vzájemně spolupracovat. Sdružení usiluje o dosahování úzkých specifických cílů a také o rozvíjení kulturní a ekonomické spolupráce se sousedními příhraničními [[Polsko|polskými]] obcemi. V současné době ve Sdružení obcí Hlučínska působí 27 měst a obcí, s nimiž volně spolupracuje [[Opava|opavská]] městská část [[Malé Hoštice]] a [[Ostrava|ostravské]] [[Správní a územní vývoj Ostravy|městské obvody]] [[Hošťálkovice]], [[Petřkovice (Ostrava)|Petřkovice]] a [[Lhotka (Ostrava)|Lhotka]]. Sdružení se také zaměřuje na spolupráci v oblasti cestovního ruchu, kultury, rozvoje a propagace regionu.[http://hlucinsko.eu Sdružení obcí Hlučínska] [3060] => [3061] => === Muzeum Hlučínska === [3062] => V budově [[Hlučín (zámek)|zámku]] v centru [[Hlučín]]a působí od roku 2005 [[Muzeum Hlučínska]], které se věnuje prezentaci města Hlučína a regionu Hlučínska v jeho historických hranicích. V roce 2014 byla v muzeu zpřístupněna stálá expozice ''Kdo jsou lidé na Hlučínsku''. Výstava mapuje národnostní pozadí regionu, jeho vojenskou a správní historii, jakož i hospodářské dějiny regionu a všední život a identitu jeho obyvatel. Studiu a uchovávání původní identity Hlučínska se od roku 2010 věnuje [[Muzeum Hlučínska#Společnost přátel Muzea Hlučínska|Společnost přátel Muzea Hlučínska]]. [3063] => [3064] => === Fotografický projekt Lidé Hlučínska === [3065] => Obyvatelé a krajina Hlučínska byly hlavním námětem fotografického projektu [[Lidé Hlučínska devadesátých let 20. století]]. Byl uskutečňován mezi léty [[1993]]–[[1998]]. Pracovaly na něm desítky autorů, vesměs studentů [[Institut tvůrčí fotografie|Institutu tvůrčí fotografie]] [[Slezská univerzita v Opavě|Slezské univerzity]] v [[Opava|Opavě]]. Teoretické základy projektu vytvořil sociolog [[Jiří Siostrzonek]], dohled nad realizací převzali profesionální dokumentaristé [[Jindřich Štreit]], [[Vojtěch Bartek]] a vedoucí ITF [[Vladimír Birgus]]. [3066] => [3067] => Fotografování probíhalo za spolupráce obcí tak, že skupina fotografů po dobu několika měsíců navštěvovala jednu konkrétní obec na území Hlučínska. Seznamovali se zde s místními lidmi, dokumentovali jejich každodenní život a závěr své práce vystavili v místní restauraci nebo na obecním úřadu. [3068] => [3069] => Většinu fotografií vzniklých v rámci projektu lze zařadit do kategorie [[dokumentární fotografie]], výjimečně se autoři zajímali také o portrét nebo krajinu. Výsledek mnohaletého projektu byl nakonec představen širší veřejnosti v rámci několikrát reprízované výstavy a formou obsáhlého katalogu. [3070] => [3071] => == Partnerské regiony == [3072] => * {{Flagicon|Poland}} [[Místní akční skupina|MAS]] [[Okres Głubczyce|Plošina dobré země]], [[Polsko]] [3073] => [3074] => == Odkazy == [3075] => [3076] => === Reference === [3077] => [3078] => [3079] => === Literatura === [3080] => * {{Citace monografie | příjmení = Gawrecki | jméno = Dan | odkaz na autora = Dan Gawrecki | spoluautoři = a kol. | titul = Dějiny Českého Slezska 1740-2000 I.-II | vydavatel = Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie | místo = Opava | rok = 2003 | počet stran = 656 | isbn = 80-7248-226-2}} [3081] => * {{Citace monografie [3082] => | příjmení = Mečiar [3083] => | jméno = Marcel [3084] => | příjmení2 = [3085] => | jméno2 = [3086] => | titul = Hlučínsko: sociální identity a generace [3087] => | vydání = 1 [3088] => | vydavatel = [[Pedagogická fakulta Ostravské univerzity|Pedagogická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě]] [3089] => | místo = Ostrava [3090] => | rok = 2008 [3091] => | počet stran = 139 [3092] => | strany = [3093] => | isbn = 978-80-7368-659-8 [3094] => }} [3095] => * {{Citace monografie | příjmení = Plaček | jméno = Vilém | odkaz na autora = Vilém Plaček | titul = Prajzáci, aneb, K osudům Hlučínska 1742-1960 | vydavatel = Kulturní dům Hlučín ; Kulturní středisko zámek Kravaře | místo = Hlučín ; Kravaře | rok = 2000 | počet stran = 164 | isbn = 80-902526-5-6}} [3096] => * {{Citace monografie | příjmení = Plaček | jméno = Vilém | odkaz na autora = Vilém Plaček | titul = Prajzáci II, aneb, Hlučínsko ve staronové vlasti 1920-1938 | vydavatel = Maj-Tiskárna | místo = Háj ve Slezsku | rok = 2007 | počet stran = 235 | isbn = 978-80-86458-24-3}} [3097] => * {{Citace monografie [3098] => | příjmení = ŠEBESTOVÁ [3099] => | jméno = Irena (editor) [3100] => | příjmení2 = [3101] => | jméno2 = [3102] => | titul = Po stopách německy psané literatury na Hlučínsku [3103] => | vydání = 1 [3104] => | vydavatel = Filozofická fakulta Ostravské univerzity [3105] => | místo = Ostrava [3106] => | rok = 2017 [3107] => | počet stran = 115 [3108] => | strany = [3109] => | isbn = 978-80-7464-924-0 [3110] => }} [3111] => * {{Citace monografie [3112] => | příjmení = Šebestová [3113] => | jméno = Irena (editor) [3114] => | příjmení2 = [3115] => | jméno2 = [3116] => | titul = Kulturní a literární život německy mluvícího obyvatelstva na Hlučínsku [3117] => | vydání = 1 [3118] => | vydavatel = [[Filozofická fakulta Ostravské univerzity]] [3119] => | místo = Ostrava [3120] => | rok = 2014 [3121] => | počet stran = 87 [3122] => | strany = [3123] => | isbn = 978-80-7464-761-1 [3124] => | poznámka = Pozn.: Sborník příspěvků [3125] => }} [3126] => * {{Citace kvalifikační práce | příjmení = Stoszková | jméno = Terezie | instituce = Masarykova univerzita, Filozofická fakulta | odkaz na instituci = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity | titul = Slovní zásoba z oblasti zemědělství a domácnosti na severním Hlučínsku | url = https://is.muni.cz/th/191554/ff_b/ | typ práce = Bakalářská práce | vedoucí = Libuše Čižmárová | odkaz na vedoucího = {{UČO na článek|29995}} | místo = Brno | rok = 2009 | počet stran = 76 | citace = 2019-02-04}} [3127] => [3128] => === Související články === [3129] => * [[Připojení Hlučínska k Československu]] [3130] => * [[Prajz]] [3131] => * [[České Slezsko#Obyvatelstvo|Obyvatelstvo českého Slezska]] [3132] => * [[Seznam zámků na Hlučínsku]] [3133] => * [[České Slezsko]] [3134] => * [[Gmina Krzyżanowice]] [3135] => * [[Horní Slezsko]] [3136] => * [[Ratibořské knížectví|Ratibořsko]] [3137] => * [[Okres Opava]] [3138] => * [[Horní Slezsko (provincie)|Pruská provincie Horní Slezsko (Oberschlesien)]] [3139] => * [[Pruské Slezsko]] [3140] => * [[Prusko]] [3141] => * [[Vasrpolák]] („hanl. (dř.) poněmčený polský obyvatel Těšínska a Ostravska; expr., hanl. domácí obyvatel Těšínska a Ostravska vůbec“ ([[SSJČ]])) [3142] => [3143] => === Externí odkazy === [3144] => * {{Commonscat}} [3145] => * {{Osmrelace|3375544}} [3146] => * [http://www.hlucinsko.eu/ Sdružení obcí Hlučínska] [3147] => * [http://hultschiner-soldaten.ruhrcode.de/__cz/beweggruende.php Hultschiner Soldaten 1939–45] {{Wayback|url=http://hultschiner-soldaten.ruhrcode.de/__cz/beweggruende.php |date=20190204174509 }} (vojáci z Hlučínska) [3148] => * [https://www.pametnaroda.cz/cs/vojak-wehrmachtu „Paměť národa“ – Vojáci Wehrmachtu (mnozí z Hlučínska)] [3149] => * [http://www.tourism.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=122629 Etnografický subregion Hlučínsko na webu Turistické regiony ČR] [3150] => * [https://web.archive.org/web/20091105184636/http://www.reflex.cz/Clanek6118.html/ Prajzáci na Reflex on line] [3151] => * [https://web.archive.org/web/20100508022221/http://www.bolatice.cz/bolatice/deutsch/postcards.asp Historické pohlednice z Hlučínska] (archivní kopie) [3152] => * [http://www.kozmice.cz/info-pro-turisty/hlucinsko/ Hlučínsko] na stránce obce Kozmice [3153] => * [http://hlucinsko.pise.cz/ Hlučínsko – nezávislý blog o Hlučínsku]{{Nedostupný zdroj}} [3154] => * [https://web.archive.org/web/20100114191208/http://itf.fpf.slu.cz/hlucinsko.php Fotografický projekt Lidé Hlučínska] [3155] => [3156] => {{Hlučínsko}} [3157] => [3158] => {{Autoritní data}} [3159] => {{Portály|Slezsko}} [3160] => [3161] => [[Kategorie:Hlučínsko| ]] [3162] => [[Kategorie:Geografie Slezska]] [3163] => [[Kategorie:České Slezsko]] [3164] => [[Kategorie:Historická území Česka]] [3165] => [[Kategorie:Prusko]] [3166] => [[Kategorie:Geografie Moravskoslezského kraje]] [3167] => [[Kategorie:Hlučín]] [] => )
good wiki

Hlučínsko

Hlučínsko (původně jižní Ratibořsko; v místním úzu Praj(z)sko či Praj(z)ská; německy Hultschiner Ländchen, polsky Kraj hulczyński nebo Kraik hulczyński) je historické území na východě Česka u hranic s Polskem, součást Českého Slezska, dnes rozdělené mezi okresy Opava (naprostá většina) a Ostrava-město. Má rozlohu 316,76 km², asi 80 tisíc obyvatel, a nazývá se podle svého střediska a největšího sídla, města Hlučína.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Hlučín','Opava','Sudice (okres Opava)','Kravaře','Malé Hoštice','Moravci','Třebom','Velké Hoštice','Dolní Benešov','Antošovice','Petřkovice (Ostrava)','Píšť (okres Opava)'

Antošovice

Hlučín

Kravaře

Kravaře je město, které se nachází v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.

Moravci

Opava

Třebom