Array ( [0] => 14766428 [id] => 14766428 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hluchavkovité [uri] => Hluchavkovité [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Hluchavkovité [2] => | obrázek = Lamium maculatum20160510 4701.jpg [3] => | alt = Detailní fotografie kvetoucí hluchavky skvrnité na šedém pozadí [4] => | popisek = Hluchavka skvrnitá (''Lamium maculatum'') [5] => | velikost obrázku = 258px [6] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [7] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [8] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [9] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [10] => | řád = [[hluchavkotvaré]] (''Lamiales'') [11] => | čeleď = '''hluchavkovité''' (''Lamiaceae'') [12] => | čeleď popsal = [[Ivan Ivanovič Martynov|Martynov]], 1820 [13] => | druhotné dělení = Synonyma [14] => | podřazené taxony = [15] => * ''Labiatae'' [[Antoine Laurent de Jussieu|Juss.]] (pyskaté) – nom. alt. et cons. [16] => }} [17] => '''Hluchavkovité''' (''Lamiaceae'', dříve též ''Labiatae'' neboli pyskaté) je [[čeleď]] [[dvouděložné|dvouděložných]] [[rostliny|rostlin]] z řádu [[hluchavkotvaré]] (''Lamiales''). Zahrnuje 7200–7800 druhů v 235–245 rodech, což z ní činí šestou největší čeleď krytosemenných rostlin. Při [[Fylogenetika|fylogenetické]] aktualizaci botanického systému se rozrostla o více než 40 rodů z čeledi [[sporýšovité]] a v dnešním pojetí zahrnuje [[bylina|byliny]] i [[dřevina|dřeviny]]. Vyznačují se obvykle vstřícnými listy, čtyřhrannými stonky a dvoustranně souměrnými, pyskatými květy ve stažených vrcholičnatých květenstvích, které produkují [[nektar]]. Mnohé z rostlin jsou výrazně aromatické. Plody jsou [[Tvrdka|tvrdky]], [[peckovice]], vzácně i [[Tobolka (plod)|tobolky]].{{Citace periodika [18] => | příjmení = Li [19] => | jméno = Pan [20] => | příjmení2 = Qi [21] => | jméno2 = Zhe-Chen [22] => | příjmení3 = Liu [23] => | jméno3 = Lu-Xian [24] => | titul = Molecular phylogenetics and biogeography of the mint tribe Elsholtzieae (Nepetoideae, Lamiaceae), with an emphasis on its diversification in East Asia [25] => | periodikum = Scientific Reports [26] => | datum = 2017-05-17 [27] => | ročník = 7 [28] => | číslo = 1 [29] => | issn = 2045-2322 [30] => | doi = 10.1038/s41598-017-02157-6 [31] => | jazyk = En [32] => | url = https://www.nature.com/articles/s41598-017-02157-6 [33] => | datum přístupu = 2018-07-31 [34] => }} [35] => [36] => Patří mezi kosmopolitně rozšířené čeledi, vyskytují se na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy. Hojně jsou zastoupeny i v květeně České republiky. Mezi běžné a známé hluchavkovité rostliny náleží např. [[hluchavka]], [[mateřídouška]], [[bazalka]], [[máta]], [[meduňka]], [[levandule]] nebo [[šalvěj]], která je s více než 900 druhy také největším rodem čeledi. Čeleď se dělí do 12 podčeledí, z nichž jsou v české květeně zastoupeny 4. Hlavní diferenciace proběhly v období starších [[Třetihory|třetihor]] (paleocén, eocén), nejstarší identifikované fosilie pocházejí z doby před 28 miliony let, tedy z období oligocénu. [37] => [38] => Hluchavkovité jsou ekonomicky významnou čeledí rostlin. Pro obsah aromatických silic a dalších látek jsou mnohé druhy využívány jako [[koření]] a jako zdroj [[silice|éterických olejů]] (levandule, máta, šalvěj), mnoho jich patří mezi staré a oblíbené léčivé rostliny. Tropické dřeviny jako [[teka obrovská]] nebo ''[[Gmelina arborea]]'' jsou těženy pro kvalitní dřevo, semena [[Šalvěj hispánská|šalvěje hispánské]] jsou známa jako ''chia''. Celosvětově jsou pěstovány také jako [[okrasná rostlina|okrasné rostliny]]. V mnoha světových kulturách ([[buddhismus]], [[hinduismus]], [[Starověké Řecko|antické Řecko]], [[Indiáni|původní národy Ameriky]]) je s nimi spojena významná kulturní a mytologická symbolika. [39] => [40] => Název čeledi je odvozen od typového rodu [[hluchavka]] (''Lamium''); její latinský název pochází z řeckého slova ''laimos'' nebo ''lámos'', tj. jícen, podle stavby [[květ]]u připomínající rozšklebený [[jícen]].{{Citace monografie [41] => | příjmení = Větvička [42] => | jméno = Václav [43] => | titul = Na srdce je srdečník aneb Co prozradí jména rostlin [44] => | vydavatel = Akademie věd České republiky [45] => | místo = Praha [46] => | rok = 2006 [47] => }} [48] => [49] => == Popis == [50] => [[Soubor:Lamium album Sturm39.jpg|vlevo|náhled|Botanická ilustrace [[Hluchavka bílá|hluchavky bílé]]: a) kvetoucí prýt, b) detail jednotlivého květu s kalichem a korunou, c) cípatý kalich, d) pohled do korunní trubky na dvoubratré tyčinky, e) prašníky tyčinek, f) pestík se semeníkem a dvouklanou bliznou, g) suchý kalich, h–i) plody (tvrdky)|alt=]] [51] => [52] => === Vegetativní orgány === [53] => V čeledi mají své zástupce jednoleté i vytrvalé [[Bylina|byliny]], [[polokeř]]e, [[keř]]e, méně často i [[Liána|liány]], [[sukulent]]y nebo [[strom]]y. Letorosty a stonky jsou často čtyřhranné. Dřeviny této čeledi mívají větve s hojnými [[lenticela]]mi. Odění je z jednoduchých, větvených nebo žláznatých [[trichom]]ů, často obsahujících aromatické silice. Listy jsou nejčastěji vstřícné, křižmostojné, řidčeji přeslenité nebo střídavé, jednoduché nebo dlanitě či zpeřeně složené, vždy bez [[palist]]ů. [[čepel listová|Čepel]] listů je celistvá nebo laločnatá až členěná, celokrajná nebo na okraji zubatá. Mnohé druhy jsou výrazně aromatické.{{Citace elektronického periodika [54] => | titul = Lamiaceae Martinov {{!}} Plants of the World Online {{!}} Kew Science [55] => | periodikum = Plants of the World Online [56] => | url = http://powo.science.kew.org/taxon/urn:lsid:ipni.org:names:30000097-2 [57] => | datum přístupu = 2019-11-14 [58] => }}{{Citace elektronické monografie [59] => | příjmení = Grulich [60] => | jméno = Vít [61] => | titul = LAMIACEAE Martinov – hluchavkovité {{!}} BOTANY.cz [62] => | url = https://botany.cz/cs/lamiaceae/ [63] => | vydavatel = [64] => | místo = [65] => | datum vydání = [66] => | datum přístupu = 2020-01-07 [67] => }} Všichni zástupci jsou zelené, plně [[Autotrofie|autotrofní]] rostliny (na rozdíl např. od blízce příbuzné čeledi [[Zárazovité|zárazovitých]]); [[fotosyntéza]] probíhá převážně cestou [[Calvinův cyklus|C3-metabolismu]], u rodu ''[[Molice (rostlina)|Plectranthus]]'' byl zjištěn i sukulentní [[CAM cyklus|CAM-cyklus]]. [68] => [69] => === Generativní orgány === [70] => Květenství jsou úžlabní nebo vrcholová, nejčastěji odvozená z [[vidlan]]u, s hlavní osou a [[vrcholík|vrcholičnatě]] větvenými postranními větévkami. Častým typem květenství jsou stažené [[lichopřeslen]]y, které někdy dále tvoří vrcholové [[lichoklas]]y či [[Lata|laty]]. Květenství bývají podepřena [[listen]]y, často výrazně barevnými. [[Květ]]y jsou různoobalné, pětičetné, obvykle oboupohlavné, častým jevem však je [[gynodioecie]], kdy samčí orgány (andreceum) jsou redukované nebo sterilní a květy jsou tedy funkčně samičí. Jindy dozrávají [[prašník]]y dříve než [[blizna]] ([[Dichogamie|protandrie]]), rozšířeno je i [[Samosprašnost|samoopylování]] (u [[Kleistogamie|kleistogamických]] květů některých hluchavek).{{Citace monografie [71] => | příjmení = Slavík [72] => | jméno = Bohumil [73] => | příjmení2 = [74] => | jméno2 = [75] => | titul = Květena České republiky, svazek 6 [76] => | vydání = [77] => | vydavatel = Academia [78] => | místo = Praha [79] => | rok vydání = 2000 [80] => | počet stran = [81] => | strany = 554–555 [82] => | isbn = 80-200-0306-1 [83] => }} [[kalich (botanika)|Kalich]] je dvoustranně souměrný nebo pravidelný, trubkovitého, zvonkovitého nebo kolovitého tvaru. Někdy vytrvává ještě i za plodu. [[koruna (botanika)|Koruna]] je nejčastěji dvoustranně souměrná (zygomorfní), zpravidla dvoupyská, někteří zástupci zejména bazálnějších podčeledí mají však i květy téměř či zcela pravidelné.{{Citace periodika [84] => | příjmení = Zhang [85] => | jméno = Dian-Xiang [86] => | příjmení2 = Tan [87] => | jméno2 = Yun-Hong [88] => | příjmení3 = Ma [89] => | jméno3 = Zhong-Hui [90] => | titul = A large-scale chloroplast phylogeny of the Lamiaceae sheds new light on its subfamilial classification [91] => | periodikum = Scientific Reports [92] => | datum vydání = 2016-10-17 [93] => | ročník = 6 [94] => | strany = 34343 [95] => | issn = 2045-2322 [96] => | doi = 10.1038/srep34343 [97] => | jazyk = en [98] => | url = https://www.nature.com/articles/srep34343 [99] => | datum přístupu = 2019-07-24 [100] => }} [101] => [102] => [[tyčinka (botanika)|Tyčinky]] jsou 4, přirůstající ke koruně, shodné délky nebo jsou 2 delší než ostatní, případně jsou pouze 2 tyčinky fertilní a zbylé dvě jalové ([[Patyčinka|staminodia]]). [[Semeník]] je svrchní, srostlý ze 2 [[plodolist]]ů (synkarpní), celistvý až hluboce čtyřlaločný. Semeník obsahuje 4 komůrky vlivem vzniku falešných přehrádek. [[Čnělka]] je jediná, často vyrůstající z prohlubně laločnatého semeníku (gynobazická), někdy též vrcholová, převážně s dvouklanou [[blizna|bliznou]]. [[Placentace]] je axilární, v každé komůrce je jediné vajíčko. V květech je na bázi semeníku na květním lůžku často vyvinut [[Nektar|nektáriový disk]] produkující nektar. Plody jsou obvykle suché, rozpadající se na 4 [[oříšek|oříšky]] ([[tvrdka]]) nebo [[peckovice|peckovičky]], u některých tropických rodů je vyvinuta [[peckovice]] s 1 až 4 pecičkami, jindy nepukavý čtyřsemenný [[lusk]] nebo [[poltivý plod]] [103] => [104] => == Ekologické interakce == [105] => [[Soubor:Flambe.jpg|alt=Otakárek fenyklový na květu dobromysli|náhled|Květy hluchavkovitých plné nektaru lákají množství opylovačů]] [106] => Nápadné květy hluchavkovitých jsou opylovány zejména včelami a čmeláky, dále vosami, motýly, můrami, mouchami, brouky a ptáky, kterým nabízejí odměnu v podobě [[nektar]]u. Horní pysk koruny nejčastěji chrání bliznu a prašníky, zatímco spodní slouží jako přistávací plocha; opylovač je tak shora poprášen [[pyl]]em, když se prodírá k nektaru. U některých rodů (např. [[bazalka]] – ''Ocimum'') jsou tyčinky přitisklé ke spodnímu pysku a opylovač je poprášen zespodu; u velké skupiny [[šalvěj]]í spodní pár jalových tyčinek vytváří zajímavý pákový mechanismus, sloužící k poprášení opylovače pylem z fertilních tyčinek nahoře. Velkokvěté americké rostliny (šalvěje, zavinutky) jsou opylovány [[kolibříkovití|kolibříky]], důležitými opylovači ve středomořských křovinách jsou včely [[Čalounicovití|čalounice]].{{Citace elektronického periodika [107] => | titul = Lamiales [108] => | periodikum = www.mobot.org [109] => | url = http://www.mobot.org/MOBOT/research/APweb/orders/lamialesweb.htm#Lamiaceae [110] => | datum přístupu = 2019-11-14 [111] => }} [112] => [113] => [[Peckovice]] rozšiřují ptáci a savci. Tvrdky mnoha druhů vypadávají postupně z vytrvalých kalichů např. při rozkývání rostliny větrem. Někdy je kalich vytrvalý, buď papírovitý a umožňující šíření větrem, nebo s hákovitými cípy a přichytávající se na srst zvířat. Může být jasně barevný a lákat živočichy, kteří konzumují semena, jako u rodu [[blahokeř]] (''Clerodendrum''). Semena mohou být také vyhledávána ptáky nebo rozšiřována mravenci ([[myrmekochorie]] u hluchavek nebo ožanek). Některé druhy mají křídlaté oříšky nebo oříšky s dutinami vyplněnými vzduchem, šířené vodou, jiné při zvlhčení sliznatí a nalepují se na procházející živočichy nebo se tak upevňují k povrchu. Mnoho druhů se značně rozšířilo lidskou činností, zejména jako okrasné rostliny nebo [[plevel]]e. [114] => [115] => Jako u mnoha jiných rostlin, i kořeny hluchavkovitých vytvářejí mutualistické vztahy s houbami; studie prokázaly různé typy [[Arbuskulární mykorhiza|arbuskulární mykorhizy]].{{Citace periodika [116] => | příjmení = Hussain [117] => | jméno = Farrukh [118] => | příjmení2 = Tanvir [119] => | jméno2 = Burni [120] => | příjmení3 = [121] => | jméno3 = [122] => | titul = Diversity in arbuscular mycorrhizal morphology in somemedicinal plants of family Lamiaceae [123] => | periodikum =  Pakistan Journal of Botany [124] => | datum vydání = 2011-06-01 [125] => | ročník = [126] => | číslo = [127] => | strany = 8593–8598 [128] => | issn = 1684-5315 [129] => | doi = 10.5897/ajb10.1494 [130] => | url = https://www.researchgate.net/publication/267412272_Diversity_in_arbuscular_mycorrhizal_morphology_in_somemedicinal_plants_of_family_Lamiaceae [131] => | datum přístupu = 2020-01-07 [132] => }} Listy slouží za potravu housenkám mnoha druhů motýlů, například [[Zejkovec hluchavkový|zejkovce hluchavkového]] (''Pseudopanthera macularia'').{{Citace elektronického periodika [133] => | titul = Zejkovec hluchavkový (Pseudopanthera macularia) – outdoor web Treking.cz [134] => | periodikum = www.treking.cz [135] => | url = https://www.treking.cz/priroda/zejkovec-hluchavkovy.htm [136] => | datum přístupu = 2021-05-24 [137] => }} Častými škůdci jsou [[Zavíječovití|zavíječi]] nebo specializované druhy [[Vlnovníkovití|vlnovníků]] (''Aceria'' sp.).{{Citace elektronického periodika [138] => | titul = Živa – Přehlížení vlnovníci s nepřehlédnutelnými hálkami: skrytá biodiverzita (Jan Máca) [139] => | periodikum = ziva.avcr.cz [140] => | url = http://ziva.avcr.cz/2017-3/prehlizeni-vlnovnici-s-neprehlednutelnymi-halkami-skryta-biodiverzita.html [141] => | datum přístupu = 2020-01-08 [142] => }} Některé druhy středomořských [[šalvěj]]í (např. ''Salvia pomifera'' nebo ''Salvia fruticosa'') jsou hostiteli vosiček vytvářejících jedlé, jablkům podobné [[Hálka|hálky]] na rostlinných orgánech.{{Citace elektronického periodika [143] => | titul = Salvia pomifera Apple Sage PFAF Plant Database [144] => | periodikum = pfaf.org [145] => | url = https://pfaf.org/user/Plant.aspx?LatinName=Salvia+pomifera [146] => | datum přístupu = 2020-01-08 [147] => }} Z rostlin parazitují na hluchavkovitých mnohé [[Záraza|zárazy]] (''Orobanche'' sp.).{{Citace elektronického periodika [148] => | příjmení = ondrej.zicha(at)gmail.com [149] => | jméno = Ondrej Zicha; [150] => | titul = BioLib: Biological library [151] => | periodikum = www.biolib.cz [152] => | url = https://www.biolib.cz/cz/taxondependence/id41137/ [153] => | datum přístupu = 2020-01-08 [154] => }}{{Citace elektronického periodika [155] => | příjmení = ondrej.zicha(at)gmail.com [156] => | jméno = Ondrej Zicha; [157] => | titul = BioLib: Biological library [158] => | periodikum = www.biolib.cz [159] => | url = https://www.biolib.cz/cz/taxondependence/id41116/ [160] => | datum přístupu = 2020-01-08 [161] => }} Naproti tomu esenciální oleje produkované aromatickými hluchavkovitými rostlinami působí často [[Alelopatie|alelopaticky]] jako inhibitor klíčení semen konkurenčních rostlin na stanovišti.{{Citace elektronického periodika [162] => | titul = ALLELOPATHIC ACTIVITY OF ESSENTIAL OILS FROM MEDITERRANEAN LABIATAE {{!}} International Society for Horticultural Science [163] => | periodikum = www.actahort.org [164] => | url = http://www.actahort.org/books/723/723_47.htm [165] => | jazyk = en-US [166] => | datum přístupu = 2021-06-23 [167] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220618074742/https://www.actahort.org/books/723/723_47.htm [168] => | datum archivace = 2022-06-18 [169] => }} [170] => [171] => == Rozšíření == [172] => [[Soubor:Gavdos Vegetation.jpg|vlevo|náhled|Typické stanoviště [[Mateřídouškovec vonný|mateřídouškovce vonného]] (''Thymbra capitata'') ve Středomoří|alt=Trsnatý bochánkovitý polokeřík v písku a skalách, v pozadí středomořské jehličnany]] [173] => Čeleď v současném pojetí zahrnuje asi 7200–7800 druhů v 236–245 rodech. Je rozšířena po celém světě s výjimkou Antarktidy a nejchladnějších oblastí Arktidy, chybí též v nejsušších částech Sahary, arabských a asijských pouští.{{Citace elektronické monografie [174] => | příjmení = Stevens [175] => | jméno = P.F. [176] => | odkaz na autora = [177] => | titul = Angiosperm Phylogeny Website [178] => | url = http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html [179] => | datum vydání = [180] => | datum aktualizace = [181] => | datum přístupu = [182] => | vydavatel = [183] => | místo = Missouri Botanical Garden [184] => | jazyk = [185] => }} Centrem její největší diverzity je oblast [[Středomoří]], [[Blízký východ|Blízkého východu]] a [[Střední Asie]], bohatý výskyt má také v [[Jižní Afrika|jižní Africe]] včetně [[Madagaskar]]u, v mírném a subtropickém pásmu [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] a v oblasti od [[Mexiko|Mexika]] po [[Jižní Amerika|Jižní Ameriku]], v [[Orientální oblast|indomalajské]] oblasti a [[Austrálie|Austrálii]]. Americkými endemity jsou například rody [[zavinutka]], [[pyknantemum]], [[Řetězovka (rod)|řetězovka]], ''[[Lepechinia]]'' nebo ''[[Monardella]]'', endemity Austrálie je pak celá podčeleď ''Peronematoideae'' (viz níže).{{Citace monografie [186] => | příjmení = Smith [187] => | jméno = Nantan et al [188] => | odkaz na autora = [189] => | titul = Flowering Plants of the Neotropics [190] => | vydavatel = Princeton University Press [191] => | místo = Princeton [192] => | rok = 2003 [193] => | isbn = 0691116946 [194] => | kapitola = [195] => | strany = [196] => | jazyk = [197] => }} Pouze na tichomořských ostrovech se rozkládá areál rodu ''[[Phyllostegia]];''{{Citace elektronického periodika [198] => | titul = Phyllostegia Benth. {{!}} Plants of the World Online {{!}} Kew Science [199] => | periodikum = Plants of the World Online [200] => | url = http://powo.science.kew.org/taxon/urn:lsid:ipni.org:names:21120-1 [201] => | datum přístupu = 2019-11-24 [202] => }} velká část jeho druhů je zde považována za druhy kriticky ohrožené.{{Citace elektronického periodika [203] => | příjmení = [204] => | jméno = [205] => | titul = The IUCN Red List of Threatened Species: Phyllostegia [206] => | periodikum = IUCN Red List of Threatened Species [207] => | vydavatel = [208] => | url = https://www.iucnredlist.org/search?taxonomies=132424&searchType=species [209] => | datum vydání = [210] => | url archivu = [211] => | datum přístupu = 2019-11-24 [212] => }} [213] => [214] => Hluchavkovité nejčastěji rostou v teplém sezónním nebo [[Středozemní podnebí|mediteránním]] klimatu. Jejich typickými [[biotop]]y jsou otevřená, slunná, xerotermní stanoviště [[lesostep]]í, [[step]]í a skalních výchozů, středomořské [[makchie]], [[Garrigue (vegetace)|garrigue]] a podobná stanoviště v různých částech světa, světlejší lesy, [[Křovinná vegetace|křoviny]] a [[lesní lem]]y, stejně jako vlhká místa podél vodních toků, příkopů a nádrží. V tropech se vyskytují především v horách nebo v sušších [[monzun]]ových lesích; v hustých a vlhkých tropických pralesích nebo [[Mangrovy|mangrovech]] jsou zastoupeny méně. Mnohé doprovázejí člověka na narušených, antropických či [[Ruderální společenstvo|ruderálních]] stanovištích či jako [[plevel]]e zahradních a polních kultur. [215] => [216] => === Česká květena === [217] => [[Soubor:Prunella vulgaris - harilik käbihein.jpg|alt=Detail modře kvetoucí rostliny|náhled|[[Černohlávek obecný]] je běžným druhem na loukách a v travních porostech]] [218] => V květeně České republiky jsou hluchavkovité hojně zastoupenou čeledí: vyskytují se zde zástupci 32 rodů ve zhruba 110 druzích, nepočítaje v to ojedinělé nálezy přechodně zavlečených jedinců.{{Citace monografie [219] => | příjmení = Kaplan [220] => | jméno = Zdeněk [221] => | odkaz na autora = [222] => | příjmení2 = [223] => | jméno2 = [224] => | titul = Klíč ke květeně České republiky [225] => | vydání = [226] => | vydavatel = Academia [227] => | místo = Praha [228] => | rok vydání = [229] => | počet stran = [230] => | kapitola = [231] => | strany = 866–894 [232] => | isbn = 978-80-200-2660-6 [233] => | jazyk = [234] => | rok = 2019 [235] => }} Z tohoto čísla uvádí Seznam nepůvodní flóry České republiky celkem 60 druhů nepůvodních a z nich dále 21 [[Původní druh|archeofytů]] a 39 [[Původní druh|neofytů]], žádný z nich invazní. Nejvíce jsou ve volné přírodě nacházeny z kultury zplanělé druhy [[meduňka lékařská]] (''Melissa officinalis'') a různé druhy šalvěje, máty nebo [[Šanta|šanty]].{{Citace elektronické monografie [236] => | příjmení = Pyšek [237] => | jméno = Petr [238] => | titul = Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition):checklist update, taxonomic diversity and invasion patternsNepůvodní flóra České republiky: aktualizace seznamu druhů, taxonomická diverzita a průběh invazí [239] => | url = http://www.preslia.cz/P122Pysek.pdf [240] => | vydavatel = Preslia 84 [241] => | místo = [242] => | datum vydání = 2012 [243] => | datum přístupu = 2019-11-24 [244] => }} Z 12 podčeledí jsou v české flóře nejvíce zastoupeny podčeledi ''Nepetoideae'' a ''Lamioideae'', dvěma rody (ožanka, zběhovec) podčeleď ''Ajugoideae'' a jediným rodem šišák podčeleď ''Scutellarioideae''; zástupci zbylých osmi se v české flóře nevyskytují. [245] => [246] => Nejvíce druhů (včetně neofytních více než 7) mají na našem území rody [[konopice]] (''Galeopsis''), [[čistec]] (''Stachys''), [[šalvěj]] (''Salvia'') a [[mateřídouška]] (''Thymus''). Hojně se zde vyskytují dále rody [[zběhovec]] (''Ajuga'', 4 druhy), [[ožanka]] (''Teucrium'', 5 druhů), [[hluchavka]] (''Lamium'', 4 druhy), [[máta]] (''Mentha'', 4 druhy a množství kříženců) a [[šanta]] (''Nepeta''), třemi druhy [[Černohlávek (rod)|černohlávek]] (''Prunella''), [[pitulník]] (''Galeobdolon''), [[šišák (květina)|šišák]] (''Scutellaria'') a [[včelník]] (''Dracocephalum''). Po dvou druzích jsou zastoupeny rody [[srdečník]] (''Leonurus'', v širokém pojetí včetně rodu ''[[Buřina jablečníkovitá|Chaiturus]]''), [[jablečník]] (''Marrubium''), [[karbinec]] (''Lycopus'', 2 druhy), [[popenec]] (''Glechoma''). [247] => [248] => Několik dalších rodů je v ČR zastoupeno jediným druhem. Například na nitrofilních ruderálních stanovištích se běžně vyskytuje [[měrnice černá]] (''Ballota nigra''), na slunných mezích a náspech [[pamětník rolní]] (''Acinos arvensis''), v křovinách a lesních lemech [[klinopád obecný]] (''Clinopodium vulgare''), [[dobromysl obecná]] (''Origanum vulgare'') a [[bukvice lékařská]] (''Betonica officinalis''). Ve světlých listnatých lesích teplých oblastí roste [[medovník meduňkolistý]] (''Melittis melissophyllum''). [249] => [250] => Mezi kriticky ohrožené druhy (kategorie CR, odpovídající národní klasifikaci C1) patří podle Červeného seznamu ohrožených druhů ČR z roku 2017 [[zběhovec trojklaný]] (''Ajuga chamaepitys''), [[jablečník obecný]] (''Marrubium vulgare''), [[jablečník cizí]] (''Marrubium peregrinum''), [[šalvěj etiopská]] (''Salvia aethiopis''), [[čistec rolní]] (''Stachys arvensis'') a ve vlhku rostoucí [[polej obecná]] (''Pulegium vulgare''); do kategorie silně ohrožených (EN, resp. C2) pak [[zběhovec jehlancovitý]] (''Ajuga pyramidalis''), [[včelník rakouský]] (''Dracocephalum austriacum''), [[buřina jablečníkovitá]] (''Leonurus marrubiastrum''), [[karbinec statný]] (''Lycopus exaltatus''), [[hojník chlumní]] (''Sideritis montana''), [[čistec německý]] (''Stachys germanica'') a [[ožanka čpavá]] (''Teucrium scordium''). Tyto kategorie ne vždy odpovídají zákonné ochraně podle vyhlášky MŽP 395/1992 Sb.{{Citace elektronické monografie [251] => | příjmení = Grulich [252] => | jméno = Vít [253] => | titul = ČERVENÝ SEZNAM OHROŽENÝCH DRUHŮ ČESKÉ REPUBLIKY: CÉVNATÉ ROSTLINY [254] => | url = https://portal.nature.cz/publik_syst/files/rl_cevnate2017.pdf [255] => | vydavatel = Příroda 35 [256] => | místo = [257] => | datum vydání = 2017 [258] => | datum přístupu = 2019-11-24 [259] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200612001740/https://portal.nature.cz/publik_syst/files/rl_cevnate2017.pdf [260] => | datum archivace = 2020-06-12 [261] => | nedostupné = ano [262] => }}[[Soubor:Flowers of Mentha × piperita.jpg|vlevo|náhled|Květenství máty peprné|alt=Detail květenství máty]] [263] => [264] => == Obsahované látky == [265] => Hluchavkovité mají širokou paletu sekundárních metabolitů. Charakteristickými obsahovými látkami jsou [[silice]] s terpenoidními sloučeninami, jakož i [[iridoidy]] a fenolické [[glykosidy]] (např. [[verbascosid]]), [[hořčiny]], [[třísloviny]] a v menší míře zastoupené [[saponiny]], [[flavonoidy]], [[Sliz|slizové látky]], různé organické kyseliny ([[kyselina kávová]], [[Kyselina rozmarýnová|rozmarýnová]], [[Kyselina ursolová|ursolová]] a další), flavonové glykosidy, [[cholin]] aj.{{Citace monografie [266] => | příjmení = Judd [267] => | jméno = et al. [268] => | odkaz na autora = [269] => | titul = Plant Systematics: A Phylogenetic Approach [270] => | vydavatel = Sinauer Associates Inc. [271] => | místo = [272] => | rok = 2002 [273] => | isbn = 9780878934034 [274] => | kapitola = [275] => | strany = [276] => | jazyk = [277] => }} Zejména u podčeledi ''Nepetoideae'' jsou charakteristické aromatické [[Monoterpeny|monoterpenoidy]] a [[Seskviterpeny|seskviterpenoidy]], jako např. [[menthol]], [[eukalyptol]], [[linalool]], [[thymol]] a další. Pouze vzácně některé druhy obsahují i [[alkaloidy]] (např. [[leonurin]]) a kyanogenní glykosidy. [[Thujon]] obsažený v šalvějové silici je toxický. [278] => [279] => == Taxonomie a systematika == [280] => Hluchavkovité jsou největší čeledí řádu [[hluchavkotvaré]] (''Lamiales'') a celkově šestou největší čeledí krytosemenných rostlin. Jak napovídá jejich alternativní název ''Labiatae'' (pyskaté), byly vždy tradičně vnímány jako „přirozená“, charakteristická a snadno rozpoznatelná čeleď. Jako první je ve 30. letech 19. století systematicky uspořádal [[George Bentham]], z něhož prakticky vycházely i další klasifikace; proměňoval se zejména počet podčeledí od dvou (''Lamioideae'' a ''Nepetoideae'') přes 7 až po aktuálních 12, a také vymezení některých rodů.{{Citace periodika [281] => | příjmení = Zahra [282] => | jméno = Nadia [283] => | příjmení2 = Shinwari [284] => | jméno2 = Zabta [285] => | titul = What is done and what has to be done in Lamiaceae, a review of phylogenetics [286] => | periodikum = PeerJ [287] => | datum vydání = 2016-07-11 [288] => | doi = 10.7287/peerj.preprints.2277v1 [289] => | url = https://www.researchgate.net/publication/306195850_What_is_done_and_what_has_to_be_done_in_Lamiaceae_a_review_of_phylogenetics [290] => | datum přístupu = 2019-11-17 [291] => }} V klasických morfologických systémech byly hluchavkovité specifikovány zejména bylinným habitem, pyskatými květy a gynobazickou čnělkou. Za blízce příbuznou byla považována čeleď [[Sporýšovité|sporýšovitých]] (''Verbenaceae''), která oproti tomu zahrnovala víceméně dřevnaté zástupce s vrcholovou čnělkou. Do blízkosti hluchavkovitých byly v některých systémech (například [[Cronquistův systém|Cronquistově]]) kladeny díky určitým morfologickým příbuznostem též [[brutnákovité]] (''Boraginaceae''). [292] => [293] => S nástupem molekulárních fylogenetických metod došlo však v rámci celého řádu hluchavkotvarých k rozsáhlé reorganizaci čeledí i rodů. Bylo zjištěno, že čeleď [[sporýšovité]] v klasickém pojetí je [[parafyletismus|parafyletická]], zatímco hluchavkovité jsou [[polyfyletismus|polyfyletické]], a téměř 2/3 rodů (celkem okolo 50) byly přesunuty z čeledi [[sporýšovité|sporýšovitých]] do hluchavkovitých. V novém pojetí je čeleď [[sporýšovité]] charakterizována především hroznovitým květenstvím a řepicovitou korunou, zatímco hluchavkovité mají květenství vrcholičnatá a koruna je trubkovitá a nejčastěji dvoupyská. Do hluchavkovitých byly přesunuty např. rody [[krásnoplodka]] (''Callicarpa''), [[drmek]] (''Vitex''), [[teka]] (''Tectona'') nebo [[blahokeř]] (''Clerodendrum''). Jako sesterská větev hluchavkovitých byla shledána skupina zahrnující čeledi [[zárazovité]] (''Orobanchaceae''), [[mazusovité]] (''Mazaceae''), [[Pavlovnie|paulovniovité]] (''Paulowniaceae'') a [[Phrymaceae|kejklířkovité]] (''Phrymaceae''), zatímco sporýšovité sousedí s malou tropickou čeledí ''[[Thomandersia]]ceae''. Spolu s několika dalšími, níže odvětvenými čeleděmi ([[trubačovité]], [[paznehtníkovité]], [[bublinatkovité]]) tvoří korunní skupinu řádu, nazývanou v literatuře „Core Lamiales“ (jádrové hluchavkotvaré).{{Citace periodika [294] => | příjmení = Xu [295] => | jméno = Wu-Qin [296] => | příjmení2 = Losh [297] => | jméno2 = Jocelyn [298] => | příjmení3 = Chen [299] => | jméno3 = Chuan [300] => | titul = Comparative genomics of figworts ( Scrophularia , Scrophulariaceae), with implications for the evolution of Scrophularia and Lamiales: Comparative genomics of Scrophularia [301] => | periodikum = Journal of Systematics and Evolution [302] => | datum vydání = 2018-04-25 [303] => | ročník = 57 [304] => | doi = 10.1111/jse.12421 [305] => | url = https://www.researchgate.net/publication/324768610_Comparative_genomics_of_figworts_Scrophularia_Scrophulariaceae_with_implications_for_the_evolution_of_Scrophularia_and_Lamiales_Comparative_genomics_of_Scrophularia [306] => | datum přístupu = 2019-11-18 [307] => }} [308] => [[Soubor:Sauge des prés FR 2012.jpg|alt=Detail květenství šalvěje|náhled|Šalvěj je největším rodem čeledi (na obrázku [[šalvěj luční]])]] [309] => Čeleď je na základě molekulárních studií z let 2016 a 2017 dále členěna na 12 podčeledí, což bylo potvrzeno i velkou shrnující studií z roku 2021.{{Citace periodika [310] => | příjmení = Zhao [311] => | jméno = Fei [312] => | příjmení2 = Chen [313] => | jméno2 = Ya-Ping [314] => | příjmení3 = Salmaki [315] => | jméno3 = Yasaman [316] => | titul = An updated tribal classification of Lamiaceae based on plastome phylogenomics [317] => | periodikum = BMC Biology [318] => | datum vydání = 2021-01-08 [319] => | ročník = 19 [320] => | číslo = 1 [321] => | strany = 2 [322] => | issn = 1741-7007 [323] => | doi = 10.1186/s12915-020-00931-z [324] => | url = https://doi.org/10.1186/s12915-020-00931-z [325] => | datum přístupu = 2021-06-27 [326] => }} Další výzkumy bude ještě vyžadovat vymezení některých rodů; mezi problematické patří například rody ''[[Blahokeř|Clerodendrum]]'', komplex ''[[Molice (rostlina)|Plectranthus]]''/''[[Molice (rostlina)|Coleus]]'' nebo ''[[Klinopád|Clinopodium]]'' a jeho příbuzné rody jako ''[[Mikromerie|Micromeria]]'' nebo ''[[Saturejka|Satureja]]''. Střední odhad stáří této čeledi je zhruba 50 milionů let, což by odpovídalo vzniku v období starších [[Třetihory|třetihor]] (pozdní [[paleocén]] až [[eocén]]); diferenciace jednotlivých větví probíhaly vesměs v [[oligocén]]u a ze stejného období doby pocházejí i nejstarší identifikované [[fosilie]], staré 28,4 miliony let. Jako areál vzniku čeledi je předpokládána oblast od jižní Číny přes Indomalajskou oblast po Austrálii.{{Citace periodika [327] => | příjmení = Cantino [328] => | jméno = Philip D. [329] => | titul = Evidence for a Polyphyletic Origin of the Labiatae [330] => | periodikum = Annals of the Missouri Botanical Garden [331] => | datum vydání = 1992 [332] => | ročník = 79 [333] => | číslo = 2 [334] => | strany = 361–379 [335] => | issn = 0026-6493 [336] => | doi = 10.2307/2399774 [337] => | url = https://www.jstor.org/stable/2399774 [338] => | datum přístupu = 2021-06-27 [339] => }} [340] => [[Soubor:Rosmarinus officinalis133095382.jpg|náhled|[[Rozmarýn lékařský]] z podčeledi ''Nepetoideae'']] [341] => [342] => === Systém podčeledí === [343] => Uvedeny v tom pořadí, jak se dle molekulárních studií odvětvují z [[Fylogenetický strom|fylogenetického stromu]] čeledi: [344] => [345] => * '''''Prostantheroideae''''' – 317 druhů v 17 rodech (např. [[prostantera]], [[westringie]], ''[[Pityrodia]]'' aj.); obvykle keře, polokeře či stromy, často aromatické; všechny jsou endemity Austrálie; [346] => * '''''Callicarpoideae''''' – obsahuje pouze rod [[krásnoplodka]] (''Callicarpa'') se zhruba 160 druhy keřů a menších stromů, rozšířených převážně v tropech a subtropech Asie, Austrálie a obou Amerik; společně s předcházející tvoří bazální klad čeledi sesterský ke všem ostatním; [347] => * '''''[[Nepetoideae]]''''' – s počtem asi 3600 druhů ve 105–118 rodech největší podčeleď. Kosmopolitní rozšíření, nejvíce v teplejších oblastech obou polokoulí, poněkud méně v Austrálii a na Novém Zélandu. Obvykle byliny, polokeře či keře. Největšími rody jsou [[šalvěj]] (''Salvia'', asi 900 druhů), ''[[Plectranthus]]'' (asi 300 druhů) a ''[[Hyptis]]'' (asi 280 druhů). Patří sem většina známých aromatických bylin a léčivek, jako jsou máta, levandule, dobromysl, bazalka, mateřídouška, meduňka a další. [348] => * '''''Viticoideae''''' – v přehodnoceném pojetí pouze 3 rody; vesměs dřeviny, z nichž nejvýznamnější je [[drmek]] (''Vitex'', asi 250 druhů) s pantropickým rozšířením; [349] => * '''''Symphorematoideae''''' – 27 druhů ve 3 rodech (např. [[kongea]]); vše dřevnaté liány, pocházející z Indie až jihovýchodní Asie; sesterská větev k předchozí; [350] => * '''''Tectonoideae''''' – obsahuje pouze rod [[teka]] (''Tectona'') se třemi druhy původními v [[Orientální oblast|indomalajské oblasti]]; [351] => * '''''Premnoideae''''' – 3 rody aromatických keřů, stromů a lián, zřídka též byliny; vyskytují se v subtropických a tropických oblastech všech kontinentů včetně Tichomoří; nejvýznamnější rody ''[[Premna]]'' (200 druhů), ''[[Gmelina]]'' (30 druhů); [352] => * '''''[[Ajugoideae]]''''' – přes 1100 druhů ve 24 rodech, kosmopolitní, zvláště v mírném pásu severní polokoule, v jihovýchodní Asii a v Austrálii; typické květy s redukovaným horním pyskem. Rody [[zběhovec]] (''Ajuga''), [[ožanka]] (''Teucrium''), [[blahokeř]] (''Clerodendrum''), [[ořechokřídlec]] (''Caryopteris'') aj. Byliny nebo keře. [353] => * '''''Peronematoideae''''' – 4 rody keřů, stromů a lián, tropická Asie; [354] => * '''''Scutellarioideae''''' – asi 380 druhů v 5 rodech, byliny nebo keříky. Dominantní rod je [[šišák (květina)|šišák]] (''Scutellaria'') se zhruba 360 druhy a prakticky kosmopolitním rozšířením, ostatní rody jsou vázány na Afriku a jižní Asii. [355] => * '''''Cymarioideae''''' – pouze 2 rody (''Cymaria'', ''Acrymia''), tropická jihovýchodní Asie a Indočína, keře a polokeře; [356] => * '''''[[Lamioideae]]''''' – asi 1260 druhů v 63 rodech. V zásadě kosmopolitní, převážně však v Africe a Eurasii; v Novém světě se vyskytuje pouze 70 druhů v 6 rodech.{{Citace periodika [357] => | příjmení = Scheen [358] => | jméno = Anne-Cathrine [359] => | příjmení2 = Bendiksby [360] => | jméno2 = Mika [361] => | příjmení3 = Ryding [362] => | jméno3 = Olof [363] => | titul = Molecular Phylogenetics, Character Evolution, and Suprageneric Classification of Lamioideae (Lamiaceae) 1 [364] => | periodikum = Annals of the Missouri Botanical Garden [365] => | datum vydání = 2010-06 [366] => | ročník = 97 [367] => | číslo = 2 [368] => | strany = 191–217 [369] => | issn = 0026-6493 [370] => | doi = 10.3417/2007174 [371] => | jazyk = en [372] => | url = http://www.bioone.org/doi/abs/10.3417/2007174 [373] => | datum přístupu = 2020-01-07 [374] => }} Největší rody jsou [[čistec]] (''Stachys'', asi 300 druhů) a [[hojník]] (''Sideritis'', asi 140 druhů), z dalších významných sem patří rody [[hluchavka]] (''Lamium''), [[měrnice]] (''Ballota''), [[srdečník]] (''Leonurus''), [[sápa]] (''Phlomis''), [[pačule]] (''Pogostemon''), [[leukas]] (''Leucas'') nebo [[konopice]] (''Galeopsis''). Zhruba třetina rodů je monotypických, tj. obsahujících po jednom druhu. [375] => [376] => == Význam == [377] => [378] => === Potravinářství === [379] => [[Soubor:Lavender field.jpg|vlevo|náhled|Levandulové pole v [[Provence]]|alt=Rovné lány rozkvetlé levandule, v pozadí zemědělská usedlost]] [380] => Mnohé aromatické druhy hluchavkovitých se používají jako [[koření]]: [[bazalka]], [[Tymián obecný|tymián]], [[dobromysl obecná|oregáno]], [[Majoránka zahradní|majoránka]], [[saturejka]], [[rozmarýn lékařský|rozmarýn]], [[šalvěj]] aj., některými se dochucují [[likér]]y, [[vermut]]y a [[Víno|vína]]. Podzemní hlízy některých druhů [[čistec|čistce]] (např. [[čistec hlíznatý]] nebo [[Čistec bahenní|bahenní]]) jsou jedlé a vhodné i pro [[Diabetes mellitus|diabetiky]]. Pojídají se syrové, ale též pečené, vařené nebo naložené.{{Citace monografie [381] => | příjmení = Kaplan [382] => | jméno = Zdeněk [383] => | příjmení2 = [384] => | jméno2 = [385] => | titul = Klíč ke květeně České republiky [386] => | vydání = [387] => | vydavatel = Academia [388] => | místo = Praha [389] => | rok vydání = 2019 [390] => | počet stran = [391] => | strany = 877 [392] => | isbn = 978-80-200-2660-6 [393] => }}{{Citace elektronického periodika [394] => | titul = Print page [395] => | periodikum = web2.mendelu.cz [396] => | url = http://web2.mendelu.cz/af_291_projekty2/vseo/print.php?page=2650&typ=html [397] => | datum přístupu = 2019-11-18 [398] => }} Pro hlízy jsou v tropech pěstovány i některé asijské a africké druhy rodu ''[[Molice (rostlina)|Plectranthus]]'', např. ''Plectranthus edulis'', ''Plectranthus rotundifolius'' a ''Plectranthus esculentus''. Nať molice ''[[Plectranthus amboinicus]]'' nebo [[Perila křovitá|perily křovité]] je v jihovýchodní Asii pojídána jako zelenina, jinde se do jarních salátů přidávají čerstvé listy [[Popenec obecný|popence obecného]]; listy bazalky jsou neodmyslitelnou součástí italského [[Pesto|pesta]]. Jedlé plody mají některé jihoamerické a africké druhy rodu [[drmek]]. Semena některých druhů šalvějí, především [[Šalvěj hispánská|šalvěje hispánské]], jsou výživnou potravinou známou jako ''chia''.{{Citace monografie [399] => | příjmení = Valíček [400] => | jméno = Pavel a kol [401] => | odkaz na autora = [402] => | titul = Užitkové rostliny tropů a subtropů [403] => | vydavatel = Academia [404] => | místo = Praha [405] => | rok = 2002 [406] => | isbn = 80-200-0939-6 [407] => | kapitola = [408] => | strany = [409] => | jazyk = [410] => }} [411] => [412] => Převážná část hluchavkovitých rostlin poskytuje svou produkcí nektaru dobrou pastvu včelám a v případě kulturního pěstování většího množství rostlin patří k významným zdrojům [[med]]u. V některých oblastech světa jsou produkovány i čisté druhové medy, patřící k oblíbeným lokálním artiklům, jako šalvějový med z [[Kréta|Kréty]] a [[Kalifornie]], levandulový z jižní Francie, mateřídouškový a majoránkový z řeckého regionu [[Hyméttos]], rozmarýnový ze Španělska nebo mátový ze severozápadu Severní Ameriky. V českých zemích se v minulosti stáčel též med čistcový.{{Citace elektronické monografie [413] => | příjmení = Duchová [414] => | jméno = Iveta [415] => | titul = Využití rostlin z čeledi Hluchavkovité (Lamiaceae) ve výživě [416] => | url = https://is.muni.cz/th/wjbl8/Vyuziti_rostlin_z_celedi_Hluchavkovite__Lamiaceae__ve_vyzive.txt [417] => | vydavatel = Lékařská fakulta MU [418] => | místo = Brno [419] => | datum vydání = [420] => | datum přístupu = 2019-07-25 [421] => | Rok = 2008 [422] => }} [423] => [424] => === Silice a další suroviny === [425] => [[Soubor:Teak plantation in Karnataka.jpg|náhled|Plantáž teakového dřeva v Indii|alt=Pohled do vzrostlého řídkého lesa]] [426] => Rostliny z této čeledi jsou jedním z nejvýznamnějších zdrojů aromatických [[Silice|silic]]. Průmyslově jsou silice získávány zejména z [[Levandule lékařská|levandule lékařské]] (''Lavandula angustifolia'') a jejích kříženců (taková se nazývá lavandin), z různých druhů a kultivarů [[máta|máty]] (ostřeji chutnající „peprmint“ obsahující množství chladivého [[menthol]]u nebo jemnější, sladší „spearmint“ obsahující [[karvon]]){{Citace elektronické monografie [427] => | příjmení = Higley [428] => | jméno = Annamarie [429] => | titul = Reader's Digest [430] => | url = https://www.rd.com/food/fun/difference-between-peppermint-and-spearmint/ [431] => | datum vydání = 2018-12-03 [432] => | datum přístupu = 2019-11-14 [433] => | jazyk = en-US [434] => }}, dále z [[Mateřídouška|mateřídoušky]], [[Rozmarýn lékařský|rozmarýnu]], [[Meduňka lékařská|meduňky]] nebo různých druhů šalvěje, především lékařské a [[Šalvěj muškátová|muškátové]]. Mají široké využití v [[Parfumerie|parfumerii]] a v [[Kosmetická chemie|kosmetice]] (voňavky, kolínské vody, zubní pasty, mýdla, ústní vody), v [[Aromaterapie|aromaterapii]], při přípravě vonných přípravků pro použití v domácnosti (aromatizované ubrousky, vonné tyčinky, repelentní směsi) nebo v potravinářském průmyslu jako příchuť žvýkaček, bonbónů a různých cukrovinek. Silice z indické rostliny [[Pačule obecná|pačule obecné]] (''Pogostemon cablin'') má silné antiseptické, hojivé a sedativní účinky, její výrazná, těžká, balzámově dřevitá vůně je základem mnoha světových parfémů, bývá též pálena jako kadidlo.{{Citace elektronického periodika [435] => | titul = Není pačuli jako pačuli [436] => | periodikum = www.parfumanie.cz [437] => | url = https://www.parfumanie.cz/clanky/neni-paculi-jako-paculi:a118.htm [438] => | datum přístupu = 2019-11-20 [439] => }} [440] => [441] => [[Teka obrovská]] (''Tectona grandis'') je strom pěstovaný a těžený v tropech celého světa pro kvalitní dřevo zvané teak, které se využívá v nábytkářství nebo k výrobě hudebních nástrojů; borka a listy této všestranné dřeviny jsou zdrojem červeného barviva.{{Citace elektronické monografie [442] => | titul = TECTONA GRANDIS L. f. – teka, teak {{!}} BOTANY.cz [443] => | url = https://botany.cz/cs/tectona-grandis/ [444] => | datum přístupu = 2019-07-24 [445] => }} Rychle rostoucí asijský strom ''[[Gmelina arborea]]'' je pěstován pro palivové dříví, k výrobě nábytku i [[Celulóza|celulózy]], dřevo vlhkomilného afro-asijského stromu ''[[Premna serratifolia]]'' je lehké, tvrdé, trvanlivé a příjemně aromatické.{{Citace elektronické monografie [446] => | titul = PREMNA SERRATIFOLIA L. {{!}} BOTANY.cz [447] => | url = https://botany.cz/cs/premna-serratifolia/ [448] => | datum přístupu = 2019-11-14 [449] => }} Pro kvalitní tvrdé a trvanlivé dřevo využitelné mimo jiné při konstrukcích, stavbě domů a lodí se těží rovněž vícero druhů [[Drmek|drmku]], např. novoguinejský ''Vitex cofassus'', jenž je významným vývozním artiklem této země.{{Citace elektronického periodika [450] => | titul = Vitex cofassus - Useful Tropical Plants [451] => | periodikum = tropical.theferns.info [452] => | url = http://tropical.theferns.info/viewtropical.php?id=Vitex+cofassus [453] => | datum přístupu = 2020-04-19 [454] => }} [455] => [456] => Ze semen asijské byliny [[Olejnička (rostlina)|olejničky]] (''Lallemantia iberica'') se získává kvalitní vysýchavý olej, využívaný pro technické i potravinářské účely. Alelopaticky působící esenciální oleje hluchavkovitých jsou zkoumány jako možný zdroj ekologických přípravků na potlačení plevelů. [457] => [458] => === Okrasné rostliny === [459] => [[Soubor:0 Stachys byzantina - Yvoire (2).JPG|vlevo|náhled|[[Čistec vlnatý]] (''Stachys byzantina'') je běžně rozšířenou okrasnou rostlinou|alt=Několik vzrostlých rozkvetlých rostlin]] [460] => Atraktivní květy hluchavkovitých předurčují mnohé z jejich druhů k pěstování jako okrasné rostliny; do zahrad obvykle lákají i množství opylujícího hmyzu. V českých podmínkách jsou jako letničky nebo trvalky pěstovány zejména různé druhy [[šalvěj]]í, [[čistec|čistců]], [[levandule]], [[Mateřídouška|mateřídoušky]] či [[šanta|šanty]], méně často pak zástupci rodů [[sápa]], [[agastache]], [[zavinutka]], [[klasnatka]], [[včelník]], [[Řetězovka virginská|řetězovka]] (''Physostegia''), ''[[Holmskioldia]]'' a jiné.{{Citace elektronické monografie [461] => | příjmení = [462] => | jméno = [463] => | odkaz na autora = [464] => | titul = Florius - katalog botanických zahrad [465] => | url = http://www.florius.cz/ [466] => | datum vydání = [467] => | datum aktualizace = [468] => | datum přístupu = [469] => | vydavatel = [470] => | místo = [471] => | jazyk = [472] => }} Z dřevin je zejména v městské zeleni poměrně běžně vidět [[perovskie lebedolistá]] či [[ořechokřídlec clandonský]], vzácně je pěstována [[krásnoplodka]], [[blahokeř trojmý]] (''Clerodendrum trichotomum'') nebo [[drmek čínský]] (''Vitex negundo'').{{Citace monografie [473] => | příjmení = Koblížek [474] => | jméno = J. [475] => | odkaz na autora = [476] => | titul = Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků [477] => | vydání = 2 [478] => | vydavatel = Sursum [479] => | místo = Tišnov [480] => | rok = 2006 [481] => | isbn = 80-7323-117-4 [482] => | kapitola = [483] => | strany = [484] => | jazyk = [485] => }} Oblíbenou pokojovou rostlinou je [[Molice (rostlina)|molice]] (''Plectranthus'') v mnoha různých varietách okrasných s barevně panašovanými listy (tzv. [[Pochvatec šišákovitý|africké kopřivy]]) nebo aromatických, prodávaných pod komerčními názvy jako rýmovník, chřipkovník, migrénovník a podobně.{{Citace elektronické monografie [486] => | příjmení = Navrátilová [487] => | jméno = Alice [488] => | titul = Okolo bytu [489] => | url = https://okolobytu.cz/clanky/rostlinna-pomoc-proti-chripkam-rymovnik-chripkovnik-a-anginovnik-vypestujte-si-je-doma/ [490] => | datum vydání = 2019-01-17 [491] => | datum přístupu = 2019-11-14 [492] => | jazyk = cs-CZ [493] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200612001750/https://okolobytu.cz/clanky/rostlinna-pomoc-proti-chripkam-rymovnik-chripkovnik-a-anginovnik-vypestujte-si-je-doma/ [494] => | datum archivace = 2020-06-12 [495] => | nedostupné = ano [496] => }}{{Citace elektronického periodika [497] => | titul = Jak pěstovat a využít migrénovník {{!}} rady a tipy {{!}} jaktak.cz [498] => | periodikum = www.jaktak.cz [499] => | url = https://www.jaktak.cz/jak-pestovat-vyuzit-migrenovnik-rady-tipy.html [500] => | jazyk = cs [501] => | datum přístupu = 2019-11-14 [502] => }} [503] => [504] => === Léčivé rostliny === [505] => [[Soubor:Leonotis leonurus 03.jpg|náhled|[[Lvoušek oranžový]] (''Leonotis leonurus'')|alt=Několik vzrostlých rozkvetlých rostlin]] [506] => Mezi hluchavkovitými je velmi mnoho léčivých rostlin, využívaných a kulturně pěstovaných již od starověku. Záhony rozmarýnu, [[šalvěj]]e, tymiánu nebo [[Yzop lékařský|yzopu]] tvořily nedílnou součást středověkých klášterních zahrad; velmi oblíbené jsou v lidovém léčitelství po celém světě. Díky obsahu silic a hořčin mnohé působí antibakteriálně, antioxidačně, protizánětlivě a antisepticky. V evropské lidové medicíně je využívána zejména [[mateřídouška]] a [[Tymián obecný|tymián]] proti kašli a zahlenění, [[máta]], [[dobromysl obecná]], [[bazalka pravá]], [[šalvěj lékařská]] či meduňka proti zažívacím a žaludečním potížím a nadýmání, [[rozmarýn lékařský]] a [[jablečník obecný]] na podporu vylučování žluči. [[Meduňka lékařská]], [[levandule lékařská]] nebo [[karbinec evropský]] mají sedativní účinky, lze je užívat pro zklidnění při nervovém vypětí a pro navození dobrého spánku. Užívají se ve formě čajů, stejně jako k dezinfekčním a posilujícím bylinným koupelím, jako kloktadla, k inhalacím nebo zevním obkladům.{{Citace monografie [507] => | příjmení = Korbelář [508] => | jméno = Jaroslav [509] => | příjmení2 = Endris [510] => | jméno2 = Zdeněk [511] => | titul = Naše rostliny v lékařství [512] => | vydání = [513] => | vydavatel = Avicenum [514] => | místo = Praha [515] => | rok vydání = 1981 [516] => | počet stran = [517] => | strany = [518] => | isbn = [519] => }} [520] => [521] => [[Srdečník obecný]] byl dříve hojně užíván jako [[sedativum]], [[kardiotonikum]] a proti [[Angina pectoris|angině pectoris]]; jablečník obecný má též účinky podobné [[chinin]]u. Řidčeji se používá [[polej obecná]] nebo pěstovaný [[šišák bajkalský]].{{Citace monografie [522] => | příjmení = Janča [523] => | jméno = Jiří [524] => | odkaz na autora = [525] => | příjmení2 = Zentrich [526] => | jméno2 = Josef A. [527] => | autor2 = [528] => | titul = Herbář léčivých rostlin 1. až 5. díl [529] => | vydavatel = Eminent [530] => | místo = Praha [531] => | rok = 2008 [532] => | isbn = 978-80-7281-365-0 [533] => | kapitola = [534] => | strany = [535] => | jazyk = [536] => }} Květy a listy keře ''[[Hoslundia opposita]]'' jsou v rovníkové Africe a na Madagaskaru využívány při léčení kožních onemocnění. Odvar z mladých výhonků [[Trubkovec|trubkovce]] ''Orthosiphon aristatus'' je silné [[diuretikum]] a je v tropických zemích používán při těžkých ledvinových onemocněních a ledvinových kamenech. [537] => [538] => === Kulturní význam a symbolika === [539] => [[Soubor:Stamps of Uzbekistan, 2011-03.jpg|vlevo|náhled|253x253pixelů|Hluchavkovitá rostlina z rodu ''Lagochilus'' na poštovní známce Uzbekistánu]][[Šalvěj divotvorná]] (''Salvia divinorum'') je halucinogenní rostlina pocházející z Mexika, jejíž žvýkání bylo součástí rituálních obřadů u indiánského kmene [[Mazatékové|Mazatéků]] po tisíciletí. [[Halucinogen]]ní účinky má i bylina [[lvoušek oranžový]] (''Leonotis leonurus''), kterou kouří domorodci v jihoafrické oblasti [[Nama]], k dalším psychoaktivním rostlinám této čeledi patří [[šanta kočičí]] nebo některé druhy [[srdečník]]u, známé jako „marihuanilla“.{{Citace elektronické monografie [540] => | titul = LEONURUS JAPONICUS Houtt. – srdečník japonský / srdcovník {{!}} BOTANY.cz [541] => | url = https://botany.cz/cs/leonurus-japonicus/ [542] => | datum přístupu = 2019-11-14 [543] => }} Tradované psychoaktivní účinky [[pochvatec šišákovitý|pochvatce šišákovitého]] (''Plectranthus scutellarioides'', syn. ''Coleus blumei'') nebyly dosud uspokojivě prokázány.{{Citace elektronické monografie [544] => | příjmení = Cleversley [545] => | jméno = Keith [546] => | titul = Entheology.com [547] => | url = http://entheology.com/plants/coleus-blumei-painted-nettle/ [548] => | datum vydání = 2002-01-01 [549] => | datum přístupu = 2019-12-21 [550] => | jazyk = en-US [551] => }} Významnou roli v rituálním a náboženském životě hrají různé druhy bazalek a šalvějí: [[Bazalka indická|bazalka posvátná]] (Tulsi) je v [[Hinduismus|hinduismu]] uctívána jako vtělení (avatár) bohyně [[Lakšmí]] a dalších božstev, vyrábějí se z ní mimo jiné ochranné [[Růženec|růžence]];{{Cite book|last=Simoons|first=Frederick J.|title=Plants of life, plants of death|publisher=Univ of Wisconsin Press|year=1998|pages=7–40|isbn=978-0-299-15904-7|url=https://books.google.com/books?id=KEUAbrBoeBAC&pg=PA14}} podobně je uctívána bazalka ''[[Ocimum gratissimum]]'', která se v Indonésii používá také k rituálnímu omývání zemřelých a pěstuje se na hřbitovech.{{Citace elektronického periodika [552] => | titul = Ocimum gratissimum (PROSEA) - PlantUse English [553] => | periodikum = uses.plantnet-project.org [554] => | url = https://uses.plantnet-project.org/en/Ocimum_gratissimum_(PROSEA) [555] => | datum přístupu = 2019-11-18 [556] => }} V Mexiku, Střední a Jižní Americe jsou mnohé druhy [[šalvěj]]í využívány k tradičnímu magickému léčení prostřednictvím léčitelů zvaných ''curanderos'', další patřily k posvátným rostlinám [[Incká říše|Inků]] a příbuzných indiánských etnik již v předkolumbovských dobách a jejich kult byl posléze převeden i do křesťanských rituálů Velikonoc či Božího těla. [[Šalvěj bílá]] a [[šalvěj bělolistá]] měly bohaté ceremoniální využití u původních národů v Kalifornii, především jako vykuřovadlo při rituálech očisty, obětování a požehnání.{{Citace monografie [557] => | příjmení = Jenks [558] => | jméno = Aaron Allon [559] => | titul = Systematics and Ethnobotany of Salvia Subgenus Calosphace and Origins of the Hallucinogenic Sage, Salvia divinorum [560] => | vydavatel = University of California [561] => | místo = Riverside [562] => | rok vydání = 2009 [563] => }}{{cite web|url=http://plants.usda.gov/plantguide/pdf/cs_saap2.pdf|title=Salvia apiana Jepson|first=USDA NRCS National Plant Data Center|author=Rancho Santa Ana Botanic Garden|work=United States Department of Agriculture Plant Guide|publisher=USDA|accessdate=3 January 2012}} [564] => [565] => V evropské kulturní tradici byl už od antiky [[rozmarýn]] symbolem lásky a manželské věrnosti a rostlinou chránící před zlem; snítka rozmarýnu se někdy nosí na svatebním oděvu místo [[Myrta|myrty]]. Oblíbeným symbolem mateřské lásky je [[mateřídouška]]. Obě rostliny bývají spojovány s Pannou Marií, často se objevují jak v lidové slovesnosti mnoha národů, tak v literatuře (v Česku např. [[Jaroslav Seifert]], [[Karel Jaromír Erben]]).{{Citace elektronického periodika [566] => | titul = Mytologie rozmarýnu :: Slovácko voní rozmarýnem [567] => | periodikum = www.slovackovonirozmarynem.cz [568] => | url = https://www.slovackovonirozmarynem.cz/l/mytologie-rozmarynu/ [569] => | datum přístupu = 2020-01-08 [570] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200612001751/https://www.slovackovonirozmarynem.cz/l/mytologie-rozmarynu/ [571] => | datum archivace = 2020-06-12 [572] => }} [[Máta]] je v řeckých mýtech spojována s [[Nymfy|nymfou]] Minthé, milenkou boha podsvětí [[Hádés|Háda]], proměněnou ze žárlivosti v bylinu; ta byla proto používána při pohřebních rituálech. Posvátnou rostlinou bohyní chránících cudnost a manželskou věrnost byl ve Středomoří [[drmek obecný]] (''Vitex agnus-castus''); ve středověkých klášterech byly větévky drmku kladeny pod nohy přicházejícím novicům na znamení oproštěnosti od tělesné touhy.{{Citace elektronického periodika [573] => | titul = PLANTS & FLOWERS OF GREEK MYTH 1 [574] => | periodikum = www.theoi.com [575] => | url = https://www.theoi.com/Flora1.html [576] => | datum přístupu = 2020-01-08 [577] => }}{{Citace monografie [578] => | příjmení = Trnková [579] => | jméno = Klára [580] => | příjmení2 = [581] => | jméno2 = [582] => | titul = Tajemství cizokrajných bylin [583] => | vydání = [584] => | vydavatel = Studio Trnka [585] => | místo = Praha [586] => | rok vydání = 2012 [587] => | počet stran = [588] => | strany = 22–23 [589] => | isbn = 978-80-87209-74-5 [590] => }} [591] => [592] => == Galerie == [593] => [594] => Soubor:Prostantera aspalathoides MJT398 Flowers.JPG|Podčeleď ''Prostrantheroideae'': ''Prostantera aspalathoides'' [595] => Soubor:Callicarpa japonica 1.jpg|Podčeleď ''Callicarpoideae'': kvetoucí [[krásnoplodka]] ''Callicarpa japonica'' [596] => Soubor:Elsholtzia splendens 8.jpg|Podčeleď ''Nepetoideae'': ''Elsholtzia splendens'' [597] => Soubor:Origanum vulgare - harilik pune.jpg|Podčeleď ''Nepetoideae'': [[dobromysl obecná]] (''Origanum vulgare'') [598] => Soubor:Vitex-agnus-castus-foliage.JPG|Podčeleď ''Viticoideae'': drmek (''Vitex agnus-castus'') [599] => Soubor:Starr-071024-0091-Congea tomentosa-inflorescences-Enchanting Floral Gardens of Kula-Maui (24526336239).jpg|Podčeleď ''Symphorematoideae'': ''[[Congea tomentosa]]'' s výraznými listeny pod květenstvím [600] => Soubor:Tectona grandis-2-nallur-yercaud-salem-India.jpg|[[Teka obrovská]] (''Tectona grandis'') [601] => Soubor:Premna coriacea 20.JPG|Podčeleď ''Premnoideae'': ''Premna coriacea'' [602] => Soubor:Clerodendrum trichotomum JPGLF1.jpg|Počeleď ''Ajugoideae'': plody [[blahokeř trojmý|blahokeře trojmého]] (''Clerodendrum trichotomum'') [603] => Soubor:Teucrium pseudochamaepitys flowers Closeup DehesaBoyaldePuertollano.jpg|Počeleď ''Ajugoideae'': [[ožanka]] ''Teucrium pseudochamaepitys'' [604] => Soubor:Holmskioldia sanguinea 21zz.jpg|Počeleď ''Scutellarioideae'': ''[[Holmskioldia sanguinea]]'' [605] => Soubor:Stachys palustris - soo-nõianõges.jpg|Podčeleď ''Lamioideae'': [[čistec bahenní]] (''Stachys palustris'') [606] => Soubor:Galeopsis speciosa-02-Kaernten-2008-Thomas Huntke.jpg|Podčeleď ''Lamioideae'': [[Konopice velkokvětá|konopice sličná]] (''Galeopsis speciosa'') [607] => Soubor:Phlomis crinita1.jpg|Podčeleď ''Lamioideae'': [[sápa]] (''Phlomis crinita'') [608] => [609] => [610] => == Zástupci == [611] => {{Sloupce|4| [612] => * [[agastache]] (''Agastache'') [613] => * [[bazalka]] (''Ocimum'') [614] => * [[blahokeř]] (''Clerodendrum'') [615] => * [[brvitec]] (''Pogostemon'') [616] => * [[bukvice (rod)|bukvice]] (''Betonica'') [617] => * [[Buřina jablečníkovitá|buřina]] (''Chaiturus'') [618] => * [[Cedronela kanárská|cedronela]] (''Cedronella'') [619] => * [[černohlávek (rod)|černohlávek]] (''Prunella'') [620] => * [[čistec]] (''Stachys'') [621] => * [[dobromysl (rod)|dobromysl]] (''Origanum'') [622] => * [[drmek]] (''Vitex'') [623] => * [[gmelina]] (''Gmelina'') [624] => * [[hluchavka]] (''Lamium'') [625] => * [[hojník]] (''Sideritis'') [626] => * [[hoslundie]] (''Hoslundia'') [627] => * [[jablečník]] (''Marrubium'') [628] => * [[karbinec]] (''Lycopus'') [629] => * [[klasnatka]] (''Elsholtzia'') [630] => * [[klinopád]] (''Clinopodium'') [631] => * [[kolinsonie]] (''Collinsonia'') [632] => * [[kongea]] (''Congea'') [633] => * [[konopice]] (''Galeopsis'') [634] => * [[krásnoplodka]] (''Callicarpa'') [635] => * [[levandule]] (''Lavandula'') [636] => * [[lvoušek]] (''Leonotis'') [637] => * [[marulka]] (''Calamintha'') [638] => * [[máta]] (''Mentha'') [639] => * [[mateřídouška]] (''Thymus'') [640] => * [[medovník meduňkolistý|medovník]] (''Melittis'') [641] => * [[meduňka]] (''Melissa'') [642] => * [[medůvka (rod)|medůvka]] (''Anisomeles'') [643] => * [[měrnice]] (''Ballota'') [644] => * [[mikromerie]] (''Micromeria'') [645] => * [[molice (rostlina)|molice]] (''Plectranthus'') [646] => * [[molučenka]] (''Moluccella'') [647] => * [[olejnička (rostlina)|olejnička]] (''Lallemantia'') [648] => * [[ořechokřídlec]] (''Caryopteris'') [649] => * [[ožanka]] (''Teucrium'') [650] => * [[pamětník (rod)|pamětník]] (''Acinos'', syn. ''Clinopodium'') [651] => * [[perila]] (''Perilla'') [652] => * [[perovskie]] (''Perovskia'') [653] => * [[pitulník]] (''Galeobdolon'') [654] => * [[pityrodie]] (''Pityrodia'') [655] => * [[pochvatec]] (''Solenostemon'') [656] => * [[polej]] (''Pulegium'', syn. ''Mentha'') [657] => * [[popenec]] (''Glechoma'') [658] => * [[premna]] (''Premna'') [659] => * [[prostantera]] (''Prostanthera'') [660] => * [[pyknantemum]] (''Pycnanthemum'') [661] => * [[Pyskatec lesklý|pyskatec]] (''Prasium'') [662] => * [[rozmarýn]] (''Rosmarinus'') [663] => * [[řetězovka (rod)|řetězovka]] (''Physostegia'') [664] => * [[sápa]] (''Phlomis'') [665] => * [[saturejka]] (''Satureja'') [666] => * [[srdečník]] (''Leonurus'') [667] => * [[šalvěj]] (''Salvia'') [668] => * [[šalvějka pyrenejská|šalvějka]] (''Horminum'') [669] => * [[šanta]] (''Nepeta'') [670] => * [[šišák (květina)|šišák]] (''Scutellaria'') [671] => * [[teka]] (''Tectona'') [672] => * [[tetradenie]] (''Tetradenia'') [673] => * [[trubkovec]] (''Orthosiphon'') [674] => * [[včelník]] (''Dracocephalum'') [675] => * [[westringie]] (''Westringia'') [676] => * [[yzop]] (''Hyssopus'') [677] => * [[zavinutka]] (''Monarda'') [678] => * [[zběhovec]] (''Ajuga'') [679] => }} [680] => [681] => === Abecední seznam rodů === [682] => ''[[Acanthomintha]]'', [683] => ''[[Acanthoprasium]]'', [684] => ''[[Achyrospermum]]'', [685] => ''[[Acrotome]]'', [686] => ''[[Acrymia ajugiflora|Acrymia]]'', [687] => ''[[Aegiphila]]'', [688] => ''[[Aeollanthus]]'', [689] => ''[[Agastache]]'', [690] => ''[[zběhovec|Ajuga]]'', [691] => ''[[Ajugoides]]'', [692] => ''[[Alvesia]]'', [693] => ''[[Amasonia]]'', [694] => ''[[Amethystea]]'', [695] => ''[[Anisochilus]]'', [696] => ''[[Anisomeles]]'', [697] => ''[[Asterohyptis]]'', [698] => ''[[měrnice|Ballota]]'', [699] => ''[[Basilicum]]'', [700] => ''[[Benguellia]]'', [701] => ''[[bukvice (rod)|Betonica]]'', [702] => ''[[Blephilia]]'', [703] => ''[[Brachysola]]'', [704] => ''[[Brazoria]]'', [705] => ''[[Bystropogon]]'', [706] => ''[[krásnoplodka|Callicarpa]]'', [707] => ''[[Cantinoa]]'', [708] => ''[[Capitanopsis]]'', [709] => ''[[ořechokřídlec|Caryopteris]]'', [710] => ''[[Catoferia]]'', [711] => ''[[Cedronela kanárská|Cedronella]]'', [712] => ''[[Buřina jablečníkovitá|Chaiturus]]'', [713] => ''[[Chamaesphacos]]'', [714] => ''[[Chelonopsis]]'', [715] => ''[[Chloanthes]]'', [716] => ''[[Cleonia]]'', [717] => ''[[blahokeř|Clerodendrum]]'', [718] => ''[[klinopád|Clinopodium]]'' (včetně ''Acinos'', ''Calamintha'' a ''Drymosiphon'') [719] => ''[[Colebrookea]]'', [720] => ''[[Molice (rostlina)|Coleus]]'', [721] => ''[[kolinsonie|Collinsonia]]'', [722] => ''[[Colquhounia]]'', [723] => ''[[Comanthosphace]]'', [724] => ''[[Condea]]'', [725] => ''[[kongea|Congea]]'', [726] => ''[[Conradina]]'', [727] => ''[[Cornutia]]'', [728] => ''[[Craniotome]]'', [729] => ''[[Cuminia]]'', [730] => ''[[Cunila]]'', [731] => ''[[Cyanocephalus]]'', [732] => ''[[Cyanostegia]]'', [733] => ''[[Cyclotrichium]]'', [734] => ''[[Cymaria]]'', [735] => ''[[Dasymalla]]'', [736] => ''[[Dauphinea]]'', [737] => ''[[Dicerandra]]'', [738] => ''[[Dicrastylis]]'', [739] => ''[[Discretitheca]]'', [740] => ''[[včelník|Dracocephalum]]'', [741] => ''[[Drepanocaryum]]'', [742] => ''[[klasnatka|Elsholtzia]]'', [743] => ''[[Endostemon]]'', [744] => ''[[Eplingiella]]'', [745] => ''[[Equilabium]]'', [746] => ''[[Eriope]]'', [747] => ''[[Eriophyton]]'', [748] => ''[[Eriopidion]]'', [749] => ''[[Eriothymus]]'', [750] => ''[[Eurysolen]]'', [751] => ''[[Fuerstia]]'', [752] => ''[[konopice|Galeopsis]]'', [753] => ''[[Garrettia]]'', [754] => ''[[popenec|Glechoma]]'', [755] => ''[[Glechon]]'', [756] => ''[[Glossocarya]]'', [757] => ''[[Gmelina]]'', [758] => ''[[Gomphostemma]]'', [759] => ''[[Gontscharovia]]'', [760] => ''[[Gymneia]]'', [761] => ''[[Hanceola]]'', [762] => ''[[Haplostachys]]'', [763] => ''[[Haumaniastrum]]'', [764] => ''[[Hedeoma]]'', [765] => ''[[Hemiandra]]'', [766] => ''[[Hemigenia]]'', [767] => ''[[Hemiphora]]'', [768] => ''[[Hesperozygis]]'', [769] => ''[[Heterolamium]]'', [770] => ''[[Hoehnea]]'', [771] => ''[[Holmskioldia]]'', [772] => ''[[Holocheila]]'', [773] => ''[[šalvějka pyrenejská|Horminum]]'', [774] => ''[[Hosea]]'', [775] => ''[[hoslundie|Hoslundia]]'', [776] => ''[[Hymenocrater]]'', [777] => ''[[Hymenopyramis]]'', [778] => ''[[Hypenia]]'', [779] => ''[[Hypogomphia]]'', [780] => ''[[Hyptidendron]]'', [781] => ''[[Hyptis]]'', [782] => ''[[Hyssopus]]'', [783] => ''[[Isodon]]'', [784] => ''[[Isoleucas]]'', [785] => ''[[Kalaharia]]'', [786] => ''[[Karomia]]'', [787] => ''[[Killickia]]'', [788] => ''[[Kudrjaschevia]]'', [789] => ''[[Kurzamra]]'', [790] => ''[[Lachnostachys]]'', [791] => ''[[Lagochilus]]'', [792] => ''[[Lagopsis]]'', [793] => ''[[Olejnička (rostlina)|Lallemantia]]'', [794] => ''[[hluchavka|Lamium]]'' (včetně ''[[Pitulník|Galeobdolon]]''), [795] => ''[[levandule|Lavandula]]'', [796] => ''[[lvoušek|Leonotis]]'', [797] => ''[[srdečník|Leonurus]]'', [798] => ''[[Lepechinia]]'', [799] => ''[[Leptohyptis]]'', [800] => ''[[Leucas]]'', [801] => ''[[Leucosceptrum]]'', [802] => ''[[Lophanthus]]'', [803] => ''[[Loxocalyx]]'', [804] => ''[[karbinec|Lycopus]]'', [805] => ''[[Macbridea]]'', [806] => ''[[Madlabium]]'', [807] => ''[[Marmoritis]]'', [808] => ''[[jablečník|Marrubium]]'', [809] => ''[[Marsypianthes]]'', [810] => ''[[Martianthus]]'', [811] => ''[[Matsumurella]]'', [812] => ''[[Medusantha]]'', [813] => ''[[Meehania]]'', [814] => ''[[Melissa (květina)|Melissa]]'', [815] => ''[[medovník meduňkolistý|Melittis]]'', [816] => ''[[máta|Mentha]]'' (včetně ''Pulegium''), [817] => ''[[Mesosphaerum]]'', [818] => ''[[Metastachydium]]'', [819] => ''[[Microcorys]]'', [820] => ''[[Mikromerie|Micromeria]]'', [821] => ''[[Microtoena]]'', [822] => ''[[Minthostachys]]'', [823] => ''[[molučenka|Moluccella]]'', [824] => ''[[zavinutka|Monarda]]'', [825] => ''[[Monardella]]'', [826] => ''[[Monochilus]]'', [827] => ''[[Mosla]]'', [828] => ''[[Muniria]]'', [829] => ''[[šanta|Nepeta]]'' (včetně ''Schizonepeta''), [830] => ''[[Newcastelia]]'', [831] => ''[[Obtegomeria]]'', [832] => ''[[bazalka|Ocimum]]'', [833] => ''[[Ombrocharis]]'', [834] => ''[[Oocephalus]]'', [835] => ''[[dobromysl (rod)|Origanum]]'', [836] => ''[[trubkovec|Orthosiphon]]'', [837] => ''[[Otostegia]]'', [838] => ''[[Ovieda]]'', [839] => ''[[Oxera]]'', [840] => ''[[Panzerina]]'', [841] => ''[[Paralamium]]'', [842] => ''[[Paraphlomis]]'', [843] => ''[[Pentapleura]]'', [844] => ''[[perila|Perilla]]'', [845] => ''[[Perillula]]'', [846] => ''[[Peronema]]'', [847] => ''[[Petitia]]'', [848] => ''[[Petraeovitex]]'', [849] => ''[[Phlomidoschema]]'', [850] => ''[[sápa|Phlomis]]'', [851] => ''[[Phlomoides]]'', [852] => ''[[Phyllostegia]]'', [853] => ''[[Physominthe]]'', [854] => ''[[Physopsis]]'', [855] => ''[[řetězovka (rod)|Physostegia]]'', [856] => ''[[Piloblephis]]'', [857] => ''[[pityrodie|Pityrodia]]'', [858] => ''[[Platostoma]]'', [859] => ''[[molice (rostlina)|Plectranthus]]'' (včetně ''Coleus'' a ''Solenostemon''), [860] => ''[[Pogogyne]]'', [861] => ''[[brvitec|Pogostemon]]'', [862] => ''[[Poliomintha]]'', [863] => ''[[Pyskatec lesklý|Prasium]]'', [864] => ''[[Premna]]'', [865] => ''[[prostantera|Prostanthera]]'', [866] => ''[[Černohlávek (rod)|Prunella]]'', [867] => ''[[Pseudocarpidium]]'', [868] => ''[[Pseudocaryopteris]]'', [869] => ''[[Pseudochamaesphacos]]'', [870] => ''[[Pseudodictamnus]]'', [871] => ''[[Pseudomarrubium]]'', [872] => ''[[pyknantemum|Pycnanthemum]]'', [873] => ''[[Pycnostachys]]'', [874] => ''[[Quoya]]'', [875] => ''[[Renschia]]'', [876] => ''[[Rhabdocaulon]]'', [877] => ''[[Rhaphiodon]]'', [878] => ''[[Rhododon]]'', [879] => ''[[Rostrinucula]]'', [880] => ''[[Rotheca]]'', [881] => ''[[Roylea]]'', [882] => ''[[Rubiteucris]]'', [883] => ''[[Rydingia]]'', [884] => ''[[Saccocalyx]]'', [885] => ''[[šalvěj|Salvia]]'' (''sensu lato'', vč. ''Pleudia''), [886] => ''[[saturejka|Satureja]]'', [887] => ''[[Schnabelia]]'', [888] => ''[[šišák (květina)|Scutellaria]]'', [889] => ''[[hojník|Sideritis]]'', [890] => ''[[Siphocranion]]'', [891] => ''[[Sphenodesme]]'', [892] => ''[[Stachydeoma]]'', [893] => ''[[čistec|Stachys]]'', [894] => ''[[Stenogyne]]'', [895] => ''[[Suzukia]]'', [896] => ''[[Symphorema]]'', [897] => ''[[Synandra]]'', [898] => ''[[Syncolostemon]]'', [899] => ''[[teka|Tectona]]'', [900] => ''[[Teijsmanniodendron]]'', [901] => ''[[Tetraclea]]'', [902] => ''[[tetradenie|Tetradenia]]'', [903] => ''[[ožanka|Teucrium]]'', [904] => ''[[Thorncroftia]]'', [905] => ''[[Thuspeinanta]]'', [906] => ''[[Thymbra]]'', [907] => ''[[mateřídouška|Thymus]]'', [908] => ''[[Tinnea]]'', [909] => ''[[Trichostema]]'', [910] => ''[[Tripora]]'', [911] => ''[[drmek|Vitex]]'', [912] => ''[[Volkameria]]'', [913] => ''[[Warnockia]]'', [914] => ''[[Wenchengia]]'', [915] => ''[[westringie|Westringia]]'', [916] => ''[[Zataria]]'', [917] => ''[[Ziziphora]].''{{Citace elektronické monografie [918] => | titul = Plants of the world online [919] => | url = http://powo.science.kew.org/ [920] => | datum přístupu = 2021-03-10 [921] => | vydavatel = Royal Botanic Gardens, Kew [922] => | jazyk = en [923] => }} [924] => [925] => == Odkazy == [926] => [927] => === Reference === [928] => [929] => [930] => === Literatura === [931] => * [[Miloš Deyl|DEYL, Miloš]] a [[Květoslav Hísek|HÍSEK, Květoslav]]. ''Naše květiny.'' 3., uprav. vyd., v Academii 1. vyd. Praha: Academia, 2001, s. 338–369. 690 s. ISBN 80-200-0940-X. [932] => * HARLEY R, M.; ATKINS, S.; BUDANTSEV, A. L.; CANTINO, P. D.; CONN, B.J.; GRAYER, R.; HARLEY, M. M.; DEKOK, R. P. J.; KRESTOVSKAJA, T.; MORALES, R.; PATONA, J.; RYDING, O. a UPSON, T. Labiatae. In: ''Flowering Plants. Dicotyledons: Celastrales, Oxalidales, Rosales, Cornales, Ericales.'' Ed. Klaus KUBITZKI. Berlin: Springer-Verlag, 2004, s. 167–275. Edice The Families and Genera of Vasular Plants. Vol. 6. (anglicky) [933] => * {{Citace monografie [934] => | příjmení = Slavík [935] => | jméno = Bohumil, ed [936] => | titul = Květena České republiky. 6 [937] => | vydání = 1 [938] => | vydavatel = Academia [939] => | místo = Praha [940] => | rok vydání = 2000 [941] => | svazek edice = [942] => | strany = 554–709 [943] => | isbn = 80-200-0306-1 [944] => }} [945] => [946] => === Související články === [947] => * [[Léčivá rostlina]] [948] => * [[Lichopřeslen]] [949] => * [[Medonosná rostlina]] [950] => * [[Tvrdka]] [951] => [952] => === Externí odkazy === [953] => * {{Commonscat}} [954] => * {{Wikidruhy|taxon=Lamiaceae}} [955] => * [https://pladias.cz/taxon/overview/Lamiaceae Hluchavkovité v databázi české flóry a vegetace Pladias] [956] => * [http://www.kvetena.com/hluchavkovite.html Hluchavkovité na stránkách kvetena.com] [957] => * [https://botany.cz/cs/lamiaceae/ Hluchavkovité na botany.cz] [958] => * [http://www.plantsoftheworldonline.org/taxon/urn:lsid:ipni.org:names:30000097-2 Online databáze Plants of the World] (anglicky) [959] => * [https://www.delta-intkey.com/angio/www/labiatae.htm Angiosperm Families – Labiatae] (anglicky) [960] => * [https://www.ishs.org/ishs-article/723_18 Rozcestník článků týkajících se hluchavkovitých na webu Acta Horticulturae] (anglicky) [961] => [962] => {{Dobrý článek}} [963] => {{Taxonbar|from=Q53476}} [964] => {{Autoritní data}} [965] => {{Portály|Biologie|Rostliny}} [966] => [967] => [[Kategorie:Hluchavkovité| ]] [968] => [[Kategorie:Botanické čeledi]] [969] => [[Kategorie:Hluchavkotvaré]] [] => )
good wiki

Hluchavkovité

Hluchavkovité (Lamiaceae, dříve též Labiatae neboli pyskaté) je čeleď dvouděložných rostlin z řádu hluchavkotvaré (Lamiales). Zahrnuje 7200-7800 druhů v 235-245 rodech, což z ní činí šestou největší čeleď krytosemenných rostlin.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'šalvěj','hluchavka','mateřídouška','čistec','Molice (rostlina)','krásnoplodka','máta','bazalka','srdečník','sápa','drmek','blahokeř'

Bazalka

Blahokeř

Čistec

Drmek

Hluchavka

Krásnoplodka

Máta

Mateřídouška

Mateřídouška (latinsky Rosmarinus officinalis) je trvalka z čeledi hluchavkovitých.

Šalvěj

Šalvěj (Salvia) je rostlina z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), která se vyznačuje aromatickými listy a modrými květy.

Sapa

Srdečník