Array ( [0] => 14799467 [id] => 14799467 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hořcovité [uri] => Hořcovité [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Hořcovité [2] => | obrázek = Gentiana clusii02.jpg [3] => | popisek = [[Hořec Clusiův]] (''Gentiana clusii'') [4] => | velikost obrázku = 258px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [9] => | řád = [[hořcotvaré]] (''Gentianales'') [10] => | čeleď = '''hořcovité''' (''Gentianaceae'') [11] => | čeleď popsal = [[Antoine Laurent de Jussieu|Juss.]], 1789 [12] => }} [13] => [[Soubor:Centaurium erythraea enfoque 2010-6-06 SierraMadrona.jpg|náhled|Zeměžluč okolíkatá (''Centaurium erythraea'')]] [14] => [15] => '''Hořcovité''' (''Gentianaceae'') je čeleď [[vyšší dvouděložné|vyšších dvouděložných rostlin]] z řádu [[hořcotvaré]] (''Gentianales''). Zahrnuje [[bylina|byliny]] i [[dřevina|dřeviny]] vesměs se vstřícnými jednoduchými listy a čtyř nebo pětičetnými květy se srostlou [[koruna (botanika)|korunou]]. Jsou rozšířeny po celém světě. Největší a nejznámější rod je [[hořec]]. Některé druhy mají význam v lékařství či v bylinném léčení. V České republice se vyskytuje 7 druhů hořců, [[hořeček|hořečky]], [[zeměžluč]], [[trličník brvitý]] a [[kropenáč vytrvalý]]. [16] => [17] => == Popis == [18] => Hořcovité jsou [[bylina|byliny]], [[keř]]e a malé [[strom]]y, vzácněji i [[liána|liány]]. Jsou mezi nimi i nezelené [[mykoheterotrofie|mykoheterotrofní]] byliny s redukovanými nezelenými listy (''[[Voyria]]'' aj.) a jednoleté byliny (''[[Curtia]]'', ''[[Coutoubea]]''). [[Stonek]] je často křídlatý. [[List]]y jsou vstřícné, výjimečně střídavé nebo přeslenité, jednoduché, se zpeřenou [[žilnatina (botanika)|žilnatinou]], často kožovité, celokrajné nebo zřídka zubaté, často přisedlé. [[Palist]]y nejsou přítomny, u většiny zástupců je však zřetelná linie nebo nízká pochva ([[ochrea]]) spojující báze řapíků. Častá je kořenová [[symbióza]] s houbami ([[mykorhiza]]). [19] => [20] => Květenství jsou vrcholová nebo úžlabní, nejčastěji vidličnatě větvené [[vrcholík]]y, řidčeji [[hrozen|hrozny]], [[lata|laty]] ap., někdy jsou redukována na přisedlý svazeček květů nebo jsou květy jednotlivé. [[Květ]]y jsou obvykle pravidelné, oboupohlavné, 4 nebo 5četné (výjimečně až 10četné). [[kalich (botanika)|Kalich]] je krátce nebo dlouze trubkovitý, řidčeji jsou kališní lístky téměř volné, často křídlatý, za plodu vytrvalý nebo opadavý. [[koruna (botanika)|Koruna]] je většinou jasně zbarvená, srostlá, nejčastěji trubkovitá, řepicovitá, nálevkovitá nebo kolovitá. [[tyčinka (botanika)|Tyčinky]] jsou v počtu odpovídajícím počtu korunních cípů, volné, přirostlé v korunní trubce nebo mezi korunními cípy. Pokud jsou v květech nektária, jsou na bázi koruny nebo semeníku. [[Semeník]] je svrchní, srostlý ze 2 plodolistů, s 1 nebo 2 komůrkami a jedinou čnělkou. Vajíček je obvykle mnoho, [[placentace]] je axilární nebo parietální nebo něco mezi. Plody jsou [[bobule]], [[tobolka (plod)|tobolky]] nebo suché a nepukavé plody. Semena jsou většinou drobná a početná, někdy křídlatá.{{Citace elektronické monografie [21] => | příjmení = [22] => | jméno = [23] => | odkaz na autora = [24] => | titul = Flora of China: Gentianaceae [25] => | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=10362 [26] => | datum vydání = [27] => | datum aktualizace = [28] => | datum přístupu = [29] => | vydavatel = [30] => | místo = [31] => | jazyk = [32] => }}{{Citace monografie [33] => | příjmení = Judd [34] => | jméno = et al. [35] => | odkaz na autora = [36] => | titul = Plant Systematics: A Phylogenetic Approach [37] => | vydavatel = Sinauer Associates Inc. [38] => | místo = [39] => | rok = 2002 [40] => | isbn = 9780878934034 [41] => | kapitola = [42] => | strany = [43] => | jazyk = [44] => }} [45] => [46] => [47] => Davy's Centaury (Centaurium davyi).jpg|Detail květu [[zeměžluč]]i ''Centaurium davyi'' [48] => Voyria tenella 1.jpg|Nezelený druh ''Voyria tenella'' [49] => Gentianella ciliata a5.jpg|Rozebraný květ [[trličník brvitý|trličníku brvitého]] (''Gentianopsis ciliata'') [50] => 10812-Tetrapollinia caerulescens-Ventuari.jpg|Květenství ''Tetrapollinia caerulescens'' [51] => [52] => [53] => == Ekologické interakce == [54] => Hořcovité jsou nejčastěji opylovány [[hmyz]]em, některé tropické druhy i [[kolibříkovití|kolibříky]] a [[netopýři|netopýry]]. Drobná semena z tobolek jsou pravděpodobně nejčastěji šířena větrem a deštěm, semena z dužnatých bobulí zvířaty. Duté stonky rostlin rodu ''[[Tachia]]'' jsou obývány mravenci. [55] => [56] => == Rozšíření == [57] => Čeleď zahrnuje celkem přes 1650 druhů v 87 rodech.{{Citace elektronické monografie [58] => | příjmení = Stevens [59] => | jméno = P.F. [60] => | odkaz na autora = [61] => | titul = Angiosperm Phylogeny Website [62] => | url = http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html [63] => | datum vydání = [64] => | datum aktualizace = [65] => | datum přístupu = [66] => | vydavatel = [67] => | místo = Missouri Botanical Garden [68] => | jazyk = [69] => }} Je rozšířena celosvětově mimo pouští, polárních oblastí a extrémních poloh velehor, na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy, je však zastoupena na ostrovech v jejím okolí.{{Citace monografie [70] => | příjmení = Smith [71] => | jméno = Nantan et al [72] => | odkaz na autora = [73] => | titul = Flowering Plants of the Neotropics [74] => | vydavatel = Princeton University Press [75] => | místo = Princeton [76] => | rok = 2003 [77] => | isbn = 0691116946 [78] => | kapitola = [79] => | strany = [80] => | jazyk = [81] => }} Chybí na velké většině Austrálie. Většina bylinných druhů roste v mírném až subtropickém pásu a v tropických horách ([[Andy]], [[Himálaj]] aj.), zatímco dřevnatí zástupci jsou převážně tropičtí. [82] => [83] => Největší rody jsou [[hořec]] (''Gentiana'', asi 360 druhů), [[hořeček]] (''Gentianella'', 250), [[kropenáč]] (''Swertia'', 135), ''[[Macrocarpaea]]'' (110), ''[[Halenia]]'' (80), ''[[Fagraea]]'' (75), ''[[Exacum]]'' (70), ''[[Sebaea]]'' (60), [[zeměžluč]] (''Centaurium'', 50 druhů). [84] => [85] => V České květeně je čeleď zastoupena 5 rody: [[hořec]] (''Gentiana'', 7 druhů), [[hořeček]] (''Gentianella'', 5 + 1 vymřelý), [[zeměžluč]] (''Centaurium'', 3 druhy), [[trličník brvitý]] (''Gentianopsis ciliata'') a [[kropenáč vytrvalý]] (''Swertia perennis'').{{Citace monografie [86] => | příjmení = Kubát [87] => | jméno = K. et al. [88] => | odkaz na autora = [89] => | titul = Klíč ke květeně České republiky [90] => | vydavatel = Academia [91] => | místo = Praha [92] => | rok = 2002 [93] => | isbn = 80-200-0836-5 [94] => | kapitola = [95] => | strany = [96] => | jazyk = [97] => }} V evropské květeně jsou dále zastoupeny rody [[žlutnice]] (''Blackstonia'') a [[hořepnička]] (''Lomatogonium'') a druhy ''[[Cicendia filiformis]]'' a ''[[Halenia corniculata]]''.{{Citace elektronické monografie [98] => | příjmení = [99] => | jméno = [100] => | odkaz na autora = [101] => | titul = Flora Europaea [102] => | url = http://193.62.154.38/FE/fe.html [103] => | datum vydání = [104] => | datum aktualizace = [105] => | datum přístupu = [106] => | vydavatel = Royal Botanic Garden Edinburgh [107] => | místo = [108] => | jazyk = [109] => }} [110] => [111] => [112] => Blackstonia perfoliata mont-saint-pere 02 25062006 2.JPG|Kvetoucí žlutnice ''Blackstonia perfoliata'' [113] => Common Centaury - Centaurium erythraea - geograph.org.uk - 1453377.jpg|Detail květu [[zeměžluč]]i (''Centaurium erythraea'') [114] => Swertia perennis 230705.jpg|[[Kropenáč vytrvalý]] (''Swertia perennis'') [115] => Gentianaceae - Gentianella campestris-5.JPG|[[Hořeček ladní]] (''Gentianella campestris'') [116] => Gentiana lutea 1.jpg|[[Hořec žlutý]] (''Gentiana lutea'') [117] => Lomatogonium carinthiacum 310807b.jpg|Květ hořepničky ''Lomatogonium carinthiacum'' [118] => Cicendia filiformis (detail).jpg|Kvetoucí ''Cicendia filiformis'' [119] => [120] => [121] => == Taxonomie == [122] => Čeleď byla v historických systémech řazena do různě široce pojatého řádu [[hořcotvaré]] (''Gentianales''). [123] => V dnešní taxonomii je členěna do 6 tribů: [124] => * ''Saccifolieae'' - 19 druhů ve 4 rodech, trop. Jižní Amerika a Panama, nezelené [[mykoheterotrofie|mykoheterotrofní]] byliny [125] => * ''Exaceae'' - 165 druhů v 6 rodech, tropy Starého světa [126] => * ''Chironieae'' - 159 druhů ve 23 rodech, tropy a severní mírný pás [127] => * ''Potalieae'' - 154 druhů ve 13 rodech, pantropické dřeviny i byliny [128] => * ''Helieae'' - 205 druhů ve 22 rodech, tropická Amerika [129] => * ''Gentianeae'' - 950 druhů v 17 rodech, severní mírný pás s přesahy do tropů (Afrika, Madagaskar, Celebes) [130] => [131] => Taxonomické výzkumy ukazují blízkost rodů ''Gentiana'', ''Gentianella'' a ''Swertia'' na jedné straně a příslušnost rodu ''Gentianopsis'' k odlišné skupině rodů na straně druhé.{{Citace sborníku [132] => | příjmení = Jensen [133] => | jméno = S. R. [134] => | příjmení2 = Schripsema [135] => | jméno2 = J. [136] => | příjmení sestavitele = Struwe [137] => | jméno sestavitele = L. [138] => | příjmení sestavitele2 = Albert [139] => | jméno sestavitele2 = V. [140] => | sborník = Gentianaceae - Systematics and Natural History [141] => | odkaz na sborník = [142] => | vydavatel = Cambridge University Press [143] => | místo = Cambridge [144] => | rok vydání = 2002 [145] => | isbn = [146] => | url = [147] => | kapitola = Chemotaxonomy and pharmacology of Gentianaceae [148] => | strany = 573–631 [149] => | jazyk = anglicky [150] => }} [151] => [152] => [[Soubor:Gentianine.svg|náhled|Pyridinový alkaloid gentianin]] [153] => [154] => == Obsahové látky == [155] => Pro čeleď je charakteristický obsah hořčin ze skupiny iridoidů a žlutých barviv xanthonů. U [[pyridin]]ového [[alkaloidy|alkaloidu]] gentianinu byly prokázány účinky proti malárii, amébové úplavici a antipsychotické účinky. Další alkaloidy pocházející z hořcovitých jsou např. entianadin, gentianamin a erythrocentaurin.{{Citace monografie [156] => | příjmení = Saroya [157] => | jméno = Amritpal Singh [158] => | odkaz na autora = [159] => | titul = Herbalism, Phytochemistry and Ethnopharmacology [160] => | url = https://archive.org/details/herbalismphytoch0000amri [161] => | vydavatel = Science Publishers [162] => | místo = Enfield [163] => | rok = 2011 [164] => | isbn = 978-1-57808-697-9 [165] => | kapitola = [166] => | strany = [167] => | jazyk = [168] => }} [169] => [170] => == Zástupci == [171] => {{Sloupce|2| [172] => * [[bartonie]] (''Bartonia'') [173] => * [[frazera]] (''Frasera'') [174] => * [[hořec]] (''Gentiana'') [175] => * [[hořeček]] (''Gentianella'') [176] => * [[hořepnička]] (''Lomatogonium'') [177] => * [[hořepník (rod)|hořepník]] (''Exacum'') [178] => * [[hořkavka]] (''Comastoma'') [179] => * [[jícnovka]] (''Eustoma'') [180] => * [[kropenáč]] (''Swertia'') [181] => * [[lisiantus]] (''Lisianthius'') [182] => * [[potálie]] (''Potalia'') [183] => * [[trličník]] (''Gentianopsis'') [184] => * ''[[Voyria]]'' [185] => * [[zavilka]] (''Sabatia'') [186] => * [[zeměžluč]] (''Centaurium'') [187] => * [[žlutnice]] (''Blackstonia''){{Citace monografie [188] => | příjmení = Skalická [189] => | jméno = Anna [190] => | příjmení2 = Větvička [191] => | jméno2 = Václav [192] => | příjmení3 = Zelený [193] => | jméno3 = Václav [194] => | titul = Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin [195] => | vydavatel = Aventinum [196] => | místo = Praha [197] => | rok = 2012 [198] => | isbn = 978-80-7442-031-3 [199] => | jazyk = cs [200] => }}{{Citace elektronické monografie [201] => | titul = Botany.cz [202] => | url = http://botany.cz/cs/ [203] => | datum přístupu = [204] => | jazyk = cs [205] => }} [206] => }} [207] => [208] => == Význam == [209] => Čeleď je důležitá farmakologicky při léčení horeček, trávicích potíží a plísňových onemocnění. Nejčastěji jsou užívány rody ''Gentiana'', ''Swertia'', ''Centaurium'' a ''Gentinella''. Rostliny rodu ''Potalia'' jsou v tropické Americe používány na hadí uštknutí, otravy, syfilis a horečky, ''Tachia'' při léčení malárie. V Evropě je jako léčivka nejvíce využíván [[hořec žlutý]] a [[zeměžluč okolíkatá]]. V čínské medicíně je spíše okrajově využíván hořec ''Gentiana barbata'',{{Citace monografie [210] => | příjmení = Valíček [211] => | jméno = Pavel et al. [212] => | odkaz na autora = [213] => | titul = Léčivé rostliny tradiční čínské medicíny [214] => | vydavatel = Svítání [215] => | místo = Hradec Králové [216] => | rok = 1998 [217] => | isbn = 80-86198-01-4 [218] => | kapitola = [219] => | strany = [220] => | jazyk = [221] => }} v Koreji ''Gentiana scabra''.{{Citace monografie [222] => | příjmení = Han [223] => | jméno = S. T. et al. [224] => | odkaz na autora = [225] => | titul = Medicinal Plants in the Republic of Korea [226] => | vydavatel = WHO [227] => | místo = Manila [228] => | rok = 1998 [229] => | isbn = 92-9061-120-0 [230] => | kapitola = [231] => | strany = [232] => | jazyk = [233] => }} [234] => [235] => Některé hořcovité jsou využívány jako okrasné rostliny. Celá řada [[hořec|hořců]] se pěstuje jako skalničky. Květy [[jícnovka velkokvětá|jícnovky velkokvěté]] (''Eustoma grandiflorum'') se prodávají řezané. [[Hořepník pomezní]] (''Exacum affine'') je pěstován jako pokojová rostlina. [236] => [237] => [238] => Lisianthus aka Eustoma 7215.JPG|Květy jícnovky velkokvěté [239] => Flower-011.jpg|Kvetoucí pokojovka hořepník pomezní [240] => Gentiana paradoxa 3.JPG|Hořec ''Gentiana paradoxa'' [241] => Gentiana acaulis 7.jpg|[[Hořec bezlodyžný]] (''Gentiana acaulis'') [242] => Gentiana saxosa 2.JPG|Hořec ''Gentiana saxosa'' [243] => Flickr - don macauley - Gentiana Depressa 001.jpg|Hořec ''Gentiana depressa'' [244] => [245] => [246] => == Seznam rodů == [247] => ''[[Adenolisianthus]]'', [248] => ''[[Anthocleista]]'', [249] => ''[[Aripuana]]'', [250] => ''[[Bartonia]]'', [251] => ''[[Bisgoeppertia]]'', [252] => ''[[žlutnice|Blackstonia]]'', [253] => ''[[Calolisianthus]]'', [254] => ''[[Canscora]]'', [255] => ''[[Celiantha]]'', [256] => ''[[zeměžluč|Centaurium]]'', [257] => ''[[Chelonanthus]]'', [258] => ''[[Chironia]]'', [259] => ''[[Chorisepalum]]'', [260] => ''[[Cicendia]]'', [261] => ''[[hořkavka|Comastoma]]'', [262] => ''[[Congolanthus]]'', [263] => ''[[Coutoubea]]'', [264] => ''[[Cracosna]]'', [265] => ''[[Crawfurdia]]'', [266] => ''[[Curtia]]'', [267] => ''[[Cyrtophyllum]]'', [268] => ''[[Deianira (rod)|Deianira]]'', [269] => ''[[Djaloniella]]'', [270] => ''[[Duplipetala]]'', [271] => ''[[Enicostema]]'', [272] => ''[[jícnovka|Eustoma]]'', [273] => ''[[Exaculum]]'', [274] => ''[[hořepník|Exacum]]'', [275] => ''[[Exochaenium]]'', [276] => ''[[Fagraea]]'', [277] => ''[[Faroa]]'', [278] => ''[[frazera|Frasera]]'', [279] => ''[[Geniostemon]]'', [280] => ''[[hořec|Gentiana]]'', [281] => ''[[hořeček|Gentianella]]'', [282] => ''[[trličník|Gentianopsis]]'', [283] => ''[[Gentianothamnus]]'', [284] => ''[[Gyrandra]]'', [285] => ''[[Halenia]]'', [286] => ''[[Helia]]'', [287] => ''[[Hockinia]]'', [288] => ''[[Hoppea]]'', [289] => ''[[Irlbachia]]'', [290] => ''[[Ixanthus]]'', [291] => ''[[Jaeschkea]]'', [292] => ''[[Karina (rod)|Karina]]'', [293] => ''[[Klackenbergia]]'', [294] => ''[[Kuepferia]]'', [295] => ''[[Lagenanthus]]'', [296] => ''[[Lagenias]]'', [297] => ''[[Latouchea]]'', [298] => ''[[Lehmanniella]]'', [299] => ''[[Limahlania]]'', [300] => ''[[lisiantus|Lisianthius]]'', [301] => ''[[Lomatogoniopsis]]'', [302] => ''[[hořepnička|Lomatogonium]]'', [303] => ''[[Macrocarpaea]]'', [304] => ''[[Megacodon]]'', [305] => ''[[Metagentiana]]'', [306] => ''[[Microrphium]]'', [307] => ''[[Neblinantha]]'', [308] => ''[[Neurotheca]]'', [309] => ''[[Obolaria]]'', [310] => ''[[Oreonesion]]'', [311] => ''[[Ornichia]]'', [312] => ''[[Orphium]]'', [313] => ''[[Phyllocyclus]]'', [314] => ''[[Picrophloeus]]'', [315] => ''[[potálie|Potalia]]'', [316] => ''[[Prepusa]]'', [317] => ''[[Pterygocalyx]]'', [318] => ''[[Purdieanthus]]'', [319] => ''[[Pycnosphaera]]'', [320] => ''[[Rogersonanthus]]'', [321] => ''[[Roraimaea]]'', [322] => ''[[zavilka|Sabatia]]'', [323] => ''[[Saccifolium]]'', [324] => ''[[Schenkia]]'', [325] => ''[[Schinziella]]'', [326] => ''[[Schultesia]]'', [327] => ''[[Sebaea]]'', [328] => ''[[Senaea]]'', [329] => ''[[Sinogentiana]]'', [330] => ''[[Sinoswertia]]'', [331] => ''[[Sipapoantha]]'', [332] => ''[[kropenáč|Swertia]]'', [333] => ''[[Symbolanthus]]'', [334] => ''[[Symphyllophyton]]'', [335] => ''[[Tachia]]'', [336] => ''[[Tachiadenus]]'', [337] => ''[[Tapeinostemon]]'', [338] => ''[[Tetrapollinia]]'', [339] => ''[[Tripterospermum]]'', [340] => ''[[Urogentias]]'', [341] => ''[[Utania]]'', [342] => ''[[Veratrilla]]'', [343] => ''[[Voyria]]'', [344] => ''[[Voyriella]]'', [345] => ''[[Xestaea]]'', [346] => ''[[Yanomamua]]'', [347] => ''[[Zeltnera]]'', [348] => ''[[Zonanthus]]'', [349] => ''[[Zygostigma]]'' [350] => {{Citace elektronické monografie [351] => | titul = Plants of the world online [352] => | url = http://powo.science.kew.org/ [353] => | datum přístupu = 2021-03-11 [354] => | vydavatel = Royal Botanic Gardens, Kew [355] => | jazyk = en [356] => }} [357] => [358] => == Odkazy == [359] => [360] => === Reference === [361] => [362] => [363] => === Externí odkazy === [364] => * {{Commonscat}} [365] => * {{Wikidruhy|taxon=Gentianaceae}} [366] => * [http://delta-intkey.com/angio/www/gentiana.htm http://delta-intkey.com] [367] => * [http://www.anbg.gov.au/abrs/online-resources/flora/stddisplay.xsql?pnid=8979 www.anbg.gov.au] {{Wayback|url=http://www.anbg.gov.au/abrs/online-resources/flora/stddisplay.xsql?pnid=8979 |date=20110404214423 }} [368] => * [http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=3&taxon_id=10362 www.efloras.org] [369] => * [https://web.archive.org/web/20081202152632/http://gentian.rutgers.edu/index.htm Gentian Research Network (anglicky) - webové stránky věnované výzkumu hořcovitých] [370] => [371] => {{Taxonbar|from=Q157216}} [372] => {{Autoritní data}} [373] => [374] => {{Portály|Rostliny}} [375] => [376] => [[Kategorie:Hořcovité| ]] [377] => [[Kategorie:Hořcotvaré]] [378] => [[Kategorie:Botanické čeledi]] [] => )
good wiki

Hořcovité

Zeměžluč okolíkatá (Centaurium erythraea) Hořcovité (Gentianaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu hořcotvaré (Gentianales). Zahrnuje byliny i dřeviny vesměs se vstřícnými jednoduchými listy a čtyř nebo pětičetnými květy se srostlou korunou.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'zeměžluč','hořec','hořeček','trličník brvitý','hořcotvaré','hořepnička','kropenáč','Voyria','žlutnice','mykoheterotrofie','koruna (botanika)','Sebaea'

Hořcotvaré

Hořec

Hořeček

Hořepnička

Kropenáč

Sebaea

Voyria

Zeměžluč

Žlutnice

Žlutnice je malá obec nacházející se v okrese Plzeň-jih, v Plzeňském kraji.