Array ( [0] => 15485499 [id] => 15485499 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Holešovice [uri] => Holešovice [3] => Tramway in the city, Prague - 8836.jpg [img] => Tramway in the city, Prague - 8836.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Holešovice jsou moderní čtvrť v Praze, která se vyznačuje dynamickou atmosférou a bohatou historií. Tato oblast, ležící na levém břehu Vltavy, se v posledních letech transformovala na živé centrum kultury, umění a inovací. Ačkoli Holešovice mají své kořeny hluboko v průmyslové revoluci, dnes se pyšní řadou moderních galerií, kreativních prostorů a trendy restaurací, které přitahují návštěvníky i místní obyvatele. Místní infrastruktura v Holešovicích je skvěle propojená a nabízí obyvatelům i turistům široké možnosti dopravy, což usnadňuje objevování nejen této čtvrti, ale i celého hlavního města. V posledních letech se zde také rozvinula řada projektů zaměřených na obnovu veřejných prostor, což dále zvyšuje atraktivitu této oblasti. Život v Holešovicích je obohacen množstvím akcí a festivalů, které oslavují místní kulturu a komunitu. Pravidelné trhy a kulturní události poskytují příležitosti ke sdílení zážitků a posilování sousedských vztahů. Díky své rozmanitosti a otevřenosti se Holešovice staly místem setkávání různých generací a kulturních skupin. Celkově Holešovice představují skvělou kombinaci historie a moderního životního stylu, což z nich činí atraktivní místo pro život, práci i návštěvu. Tato čtvrť prokazuje, že i v městském prostředí mohou lidé nacházet inspiraci, růst a pozitivní společenský život. [oai_cs_optimisticky] => Holešovice jsou moderní čtvrť v Praze, která se vyznačuje dynamickou atmosférou a bohatou historií. Tato oblast, ležící na levém břehu Vltavy, se v posledních letech transformovala na živé centrum kultury, umění a inovací. Ačkoli Holešovice mají své kořeny hluboko v průmyslové revoluci, dnes se pyšní řadou moderních galerií, kreativních prostorů a trendy restaurací, které přitahují návštěvníky i místní obyvatele. Místní infrastruktura v Holešovicích je skvěle propojená a nabízí obyvatelům i turistům široké možnosti dopravy, což usnadňuje objevování nejen této čtvrti, ale i celého hlavního města. V posledních letech se zde také rozvinula řada projektů zaměřených na obnovu veřejných prostor, což dále zvyšuje atraktivitu této oblasti. Život v Holešovicích je obohacen množstvím akcí a festivalů, které oslavují místní kulturu a komunitu. Pravidelné trhy a kulturní události poskytují příležitosti ke sdílení zážitků a posilování sousedských vztahů. Díky své rozmanitosti a otevřenosti se Holešovice staly místem setkávání různých generací a kulturních skupin. Celkově Holešovice představují skvělou kombinaci historie a moderního životního stylu, což z nich činí atraktivní místo pro život, práci i návštěvu. Tato čtvrť prokazuje, že i v městském prostředí mohou lidé nacházet inspiraci, růst a pozitivní společenský život. ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => {{Infobox - české sídlo [2] => | název = Holešovice [3] => | městská část = [[Praha 7]]
[[Praha 1]] [4] => | správní obvod = [[Praha 7]]
[[Praha 1]] [5] => | obvod = [[Praha 7]]
[[Praha 1]] [6] => | rozloha = 4,69 [7] => | počet ZSJ = 17 [8] => | obrázek = sv antonin holesovice.jpg [9] => | popisek = [[Kostel svatého Antonína Paduánského (Praha)|Kostel svatého Antonína Paduánského]] od jihu [10] => | PSČ = [11] => | mapa = Praha KÚ Holešovice.png [12] => | obec = [[Praha]] [13] => }} [14] => '''Holešovice''' (od sloučení s [[Bubny]] roku 1850 až do roku 1960 '''Holešovice-Bubny''', {{Vjazyce2|de|''Holleschowitz-Buben''}}) jsou [[Část obce|městská čtvrť]] a [[katastrální území]] v Praze. K [[Praha|Praze]] byly připojeny roku [[1884]] jako historicky první obec, která v době připojení nebyla [[město|městem]]. Před připojením k Praze náležely Holešovice do politického okresu Karlínského.{{Citace elektronického periodika [15] => | příjmení = Krapf [16] => | příjmení2 = Winter [17] => | titul = Ústřední archiv zeměměřictví katastru. Císařské povinné otisky Stabilního katastru 1 : 2 880 - Čechy. Holeschowitz (Holessowice) in Böhmen. Prager Kreis. ⟨Bezirk Karolinenthal⟩ 1840. Reambulirte Auflage Lithografirt im Jahre 1859. Název: B2_a_6C_1960-1_3 [18] => | periodikum = archivnimapy.cuzk.cz [19] => | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální [20] => | url = https://archivnimapy.cuzk.cz/uazk/coc/coc_data/1960-1/1960-1-003_index.html [21] => | datum přístupu = 2019-07-28 [22] => }} Hlavní část Holešovic leží v tzv. Pražském [[meandr]]u [[Vltava|Vltavy]] na jejím levém břehu, k Holešovicím patří [[Bubny]] a na návrší čtvrť [[Letná]]. [23] => [24] => Téměř celé území náleží k [[Městská část a městský obvod|městské části]] [[Praha 7]], ale nepatrná část na jihozápadě (pobřeží [[Vltava|Vltavy]] mezi [[Čechův most|Čechovým mostem]] a ulicí U plovárny s [[kaple svaté Máří Magdaleny (Holešovice)|kaplí svaté Máří Magdaleny]]) náleží k městské části [[Praha 1]]. [25] => [26] => == Původ jména == [27] => Název původně zněl Holíšovice a pocházel z osobního jména Holíš (to pak od „holý“, „bezvousý či holohlavý člověk“). Šlo tedy o ves lidí Holíšových.{{Citace monografie [28] => | příjmení = Lutterer [29] => | jméno = Ivan [30] => | odkaz na autora = Ivan Lutterer (bohemista) [31] => | příjmení2 = Majtán [32] => | jméno2 = Milan [33] => | odkaz na autora2 = Milan Majtán [34] => | příjmení3 = Šrámek [35] => | jméno3 = Rudolf [36] => | odkaz na autora3 = Rudolf Šrámek [37] => | titul = Zeměpisná jména Československa [38] => | vydavatel = Mladá fronta [39] => | místo = Praha [40] => | rok = 1982 [41] => | vydání = 1 [42] => | počet stran = 376 [43] => | strany = 107, 108 [44] => | jazyk = cs [45] => }} [46] => [47] => == Historie == [48] => [[Soubor:Praha-07 CoA.svg|náhled|vlevo|upright=0.7|Historický znak Holešovic]] [49] => [[Soubor:komin holesovice.jpg|náhled|vlevo|upright|Komín holešovického pivovaru, na přelomu let 2006-7 zbořen kvůli nové výstavbě]] [50] => První dochovaná zmínka o Holešovicích pochází z roku [[1228]] v osobě vladyky Bohumila z Holešovic. Původně byla součástí vsi Holešovice i osada [[Holešovičky]] neboli Malé Holešovice na opačném (pravém) břehu [[Vltava|Vltavy]], avšak ta byla od 16. století přičleněna k [[libeň]]skému panství. Původně nevelká zemědělská osada Holešovice nacházející se v místech dnešního [[Praha-Holešovice (nádraží)|nádraží Praha-Holešovice]] se v poslední třetině [[19. století]] rozrostla na celé území do té doby neobydlené, poli a loukami vyplněné záplavové oblasti vltavského meandru, a změnila se v jedno z nejvýznamnějších průmyslových předměstí Prahy. Byla vybudována ústřední [[jatka]] (dnešní [[Pražská tržnice]]{{Citace elektronického periodika |titul=Pražská tržnice |url=http://www.prazskatrznice.cz/ |datum přístupu=2019-07-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20180831161848/http://www.prazskatrznice.cz/ |datum archivace=2018-08-31 |nedostupné=ano }}), [[Praha-Bubny (nádraží)|Bubenské nádraží]], [[plynárna]] a v roce [[1891]] byl v [[Bubeneč|Bubenči]], bezprostředně za hranicí Holešovic, vybudován areál pro Zemskou výstavu, která si vynutila některé další změny (výstavba lanové dráhy na Letnou, [[tramvaj]]ové dráhy [[Letná]]–[[Výstaviště Praha|Výstaviště]]). Na břehu, naproti [[Libeň|Libni]] byl od roku 1892 budován [[Holešovický přístav|přístav]]. [51] => [52] => V roce [[1850]] byly Holešovice spojeny se sousední vsí [[Bubny]] a [[8. listopad]]u [[1884]][http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/319511-praha-popis-mesta-holesovice-bubny Praha – popis města – Holešovice-Bubny] {{Wayback|url=http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/319511-praha-popis-mesta-holesovice-bubny |date=20080420204654 }}, Ottova encyklopedie, 1. 1. 1908 byly '''Holešovice-Bubny''' připojeny k [[Praha|Praze]] jako VII. městská část. Z tohoto období (1925-1934) se dochovalo fotografické album 111 snímků později zbořených domů a dvorů.[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=E1BD3C5AB72711DF820F00166F1163D4&scan=1#scan1 Archiv hl. m. Prahy, sign. 5874, konvolut fotografií Antonína Bukovského, dostupné online] [53] => [54] => Roku [[1928]] byl otevřen [[Libeňský most]] (29. října 1928 tehdy Masarykův most jako dar k 10. výročí vzniku republiky) na místě dřevěného provizoria z roku 1903, který dále zlepšil dopravní obsluhu čtvrti a je dodnes nejdelším přemostěním řeky na území hlavního města. Významnou událostí byla výstavba moderní budovy Elektrických podniků z roku [[1927]] a [[Veletržní palác|Veletržního paláce]] na konci 30. let. [55] => [56] => Teprve [[Vývoj území Prahy a jeho administrativního dělení#Obvody Praha 1 – Praha 10 (od roku 1960 dosud)|reformou pražských obvodů]] v dubnu [[1960]] byly Holešovice-Bubny oficiálně přejmenovány na Holešovice. Na přelomu 70. a 80. let rozdělila čtvrť [[severojižní magistrála]] vedená mezi [[Hlávkův most|Hlávkovým mostem]] a [[most Barikádníků|mostem Barikádníků]], což kromě lepší dopravní obslužnosti přispělo ke zvýšení [[hluk]]u a [[znečištění]]. V listopadu [[1984]] bylo do Holešovic dovedeno [[metro v Praze|metro]] – byl uveden do provozu úsek III.C se stanicemi [[Vltavská (stanice metra)|Vltavská]] a [[Nádraží Holešovice (stanice metra)|Nádraží Holešovice]]. V té době bylo také otevřeno stejnojmenné nádraží na tzv. [[Holešovická přeložka|Holešovické přeložce]]. [57] => [58] => [[Povodeň v Česku (2002)|Povodeň v srpnu 2002]] zaplavila větší část Holešovic. Knihovnu na Ortenově náměstí, která měla ve sklepě depozitář vzácných tisků [[Městská knihovna v Praze|Městské knihovny]], zalila do výše cca 1 metru; v ulici Komunardů bylo nutné zbourat dva staticky poškozené domy. [59] => [60] => {| class="wikitable" style="float:right; margin-left:1em; text-size:80%; text-align:right" [61] => |+ Vývoj počtu obyvatel Holešovic [62] => ! Rok !! Obyvatel !! Pořadí* [63] => |- [64] => |1869 || 3 094 [65] => |12 [66] => |- [67] => |1880 || 17 357 [68] => |6 [69] => |- [70] => |1890 || 22 131 [71] => |6 [72] => |- [73] => |1900 || 30 814 [74] => |6 [75] => |- [76] => |1910 || 39 727 [77] => |5 [78] => |- [79] => |1921 || 46 335 [80] => |5 [81] => |- [82] => |1930 || 59 150 [83] => |5 [84] => |- [85] => |1950 || 60 945 [86] => |6 [87] => |- [88] => |1961 || 63 809 [89] => |4 [90] => |- [91] => |1970 || 56 960 [92] => |3 [93] => |- [94] => |1980 || 46 489 [95] => |7 [96] => |- [97] => |1991 || 38 300 [98] => |8 [99] => |- [100] => |2001 || 34 143 [101] => |8 [102] => |- [103] => |2011 || 35 046 [104] => |7 [105] => |- [106] => |2014 || 35 896 [107] => |6 [108] => |- [109] => |2016 [110] => |36 752 [111] => |5 [112] => |- [113] => | colspan=3 align=center | *mezi katastrálními územími
patřícími dnes k Praze [114] => |} [115] => [116] => Výhodná poloha Holešovic v tzv. širším centru vedla zejména po roce 2000 k výstavbě administrativních budov i bytových komplexů: rekonstrukce výškové budovy bývalého PZO Kovo u Libeňského mostu a naproti ní výstavba komplexu [[Lighthouse Vltava Waterfront Towers|Lighthouse Vltava]] jako první krok k zástavbě území přístavu;[http://www.estav.cz/zpravy/cia041.asp V holešovickém přístavu vznikne nová čtvrť] {{Wayback|url=http://www.estav.cz/zpravy/cia041.asp |date=20050509054005 }} (estav.cz) rekonstrukce areálu bývalého měšťanského pivovaru; výstavba bytů v areálu bývalé mlékárny a víceúčelového komplexu [[Port7]]. [117] => [118] => == Vývoj urbanisticko-architektonické skladby == [119] => {{Podrobně|Urbanisticko-architektonický vývoj Holešovic}} [120] => [121] => Nejstarší dosud známé osídlení pochází již z období středního neolitu (přibližně léta 5000-4700 př. Kr.), kdy se již v těchto místech usídlili první osadníci, žijící v lehkých chatkách.{{Zdroj?}} [122] => [123] => První slovanská kamenná hradiště, doplněná o hliněná a mohutná dřevěná hradiště na území Nových Holešovic lze doložit za pomocí archeologických nálezů v období raného středověku (druhá polovina 6. stol až 10. století). Vzhledem k přírodnímu charakteru holešovického poloostrova lemovaného koryty řeky Vltavy, se již v období vrcholného středověku začal projevovat dominantní ráz oblasti, jejichž obyvatelé plně využívali především rybolov a říční hospodářství až do poloviny 20. století. V období raného novověku se Holešovice z urbanistického hlediska nijak překotně nerozvíjely, a ještě v první polovině 19. století vykazovaly spíše charakter zemědělské vsi s řadou chalup a hospodářství.{{Zdroj?}} [124] => [125] => V druhé polovině 19. století se proměňovaly v moderní předměstskou průmyslovou čtvrť s továrnami a nádražím, doplněné o potřebnou výstavbu dělnických kolonií domků s dvorky a zahrádkami. V 80. letech 19. století byl přijat definitivní regulační plán vyznačující se pravoúhlou sítí ulic a dvěma náměstími, následovaný úředním pojmenováním jednotlivých ulic. [126] => [127] => Holešovice byly připojeny k Praze v podobě Holešovice-Bubny jako sedmá čtvrť v pořadí v roce 1884 a až do roku 1960 byly evidovány jako Holešovice-Bubny, poté se název opět vrátil k jednoslovnému označení Holešovice a tvoří část městské části Praha 7. [128] => [129] => V období první republiky došlo k přeložení vltavského koryta a s ním spojené výstavbě mostů Libeňského a Trojského, což mělo za následek zánik neregulované záplavové oblasti Manin. Díky těmto opatřením pokračovala rezidenční výstavba v holešovického meandru a zároveň průmyslové podniky z 19. století, tak charakteristické pro tuto pražskou část, byly vytlačovány v oblasti západně od Bubenské ulice. Pouze oblast Starých Holešovic - Zátor si zachovávala svůj maloměstský až vesnický ráz. Od 50. let nastal postupný zánik tzv. Starých Holešovice-Zátor, čtvrť v podstatě zanikla v 70. letech při výstavbě stanice metra Nádraží Holešovice. Proces deindustrializace Holešovic nastartovaly společensko-ekonomické změny po roce 1989, povodeň v roce 2002, jenž ukončila činnost holešovického přístavu a průmyslové Holešovice tak definitivně skončily. [130] => [131] => Dnes jsou Holešovice přední pražskou moderní rezidenční čtvrtí, doplněné o obchodně-administrativní objekty, často sídlících v průmyslových a technických stavbách, z nichž některé byly prohlášeny za kulturní památky. Modernizace nově vzniklé pražské sedmé části se projevila především vybudováním podniků celopražského významu. [132] => [133] => == Pamětihodnosti == [134] => === Kulturní památky === [135] => {{Podrobně|Seznam kulturních památek v Holešovicích}} [136] => *[[Kostel svatého Klimenta (Holešovice)|Kostel sv. Klimenta]] v ulici Kostelní. Ten sloužil původně věřícím z osady Bubny, později i občanům Holešovic, až pro nedostačující kapacitu bylo přikročeno k výstavbě kostela sv. Antonína Paduánského na dnešním Strossmayerově náměstí. Sv. Kliment je nejstarší dochovanou sakrální architekturou Městské části Praha 7. Je původně románský, první zmínky o něm jsou z roku 1234; později se dočkal gotické přestavby. V roce 1603 kostel vyhořel. Péčí Maxmiliána Valentina hraběte Martinice byl v letech 1659-1677 znovu vybudován v raně barokním architektonickém slohu. Přitom zůstaly zachovány některé románské a gotické prvky. Především se dochoval presbytář se sakristií.  Kolem kostela je malý hřbitov, pohřbívat se sem přestalo v roce 1886. [137] => [138] => * [[Veletržní palác]] slouží od rekonstrukce v 90. letech pro sbírky moderního umění [[Národní galerie v Praze|Národní galerie]]. [139] => [140] => * Na [[Strossmayerovo náměstí|Strossmayerově náměstí]] stojí neogotický [[kostel svatého Antonína Paduánského (Praha)|kostel svatého Antonína Paduánského]]. [141] => [142] => === Přírodní památky === [143] => * [[Letenský profil]] [144] => * [[Lípa republiky (Holešovice)|Lípa republiky]] – na Strossmayerově náměstí, významný strom [145] => * [[Lípa republiky (Letná)]] – ulice Kostelní, na pozemku Mateřské školy [146] => * [[Jilm na Zátorách v Holešovicích]] – u jižního vestibulu stanice metra Praha-Holešovice [147] => [148] => == Zajímavá místa == [149] => [[Soubor:Piskovna holesovice.jpg|náhled|vlevo|Bývalá pískovna Holešovice]] [150] => * Nejvýznamnějším areálem se vztahem k Holešovicím je [[Výstaviště Praha|Výstaviště]] (za socialismu Park kultury a oddechu [[Julius Fučík|Julia Fučíka]]). Celý jeho areál sice patří do katastrálního území [[Bubeneč|Bubenče]], ale kvůli těsné vazbě k Holešovicím není součástí městské části [[Praha 6]] jako většina Bubenče, ale městské části [[Praha 7]], kterou lze považovat za živou administrativní formu Holešovic. Výstaviště bylo postaveno na kraji parku Stromovka ([[Královská obora]]) pro [[Jubilejní zemská výstava v Praze 1891|Zemskou výstavu v roce 1891]]. Nachází se v něm mj. [[muzikál]]ová divadla Goja Music Hall (dříve Pyramida) a Spirála a na okraji výstaviště multifunkční hala [[Tipsport Arena (Praha)|Tipsport arena]] (dříve Aréna HC Sparta Praha, T-Mobile Arena). [151] => [152] => * V roce [[1999]] vzniklo na východním okraji Pražské tržnice divadlo Milénium. V roce 2010 se přejmenovalo na Metropolitní divadlo Praha, posléze na [[RockOpera Praha (budova)|RockOpera Praha]]. [153] => [154] => * Místu, kde se nacházela původní osada Holešovice, se začalo říkat „[[Urbanisticko-architektonický vývoj Holešovic#Zátory (Staré Holešovice)|Zátory]]“ podle naplavení ker v zimě.Letní seriál: Zátory. Z metropole. Česká televize. ČT1. 18.7.2020. iVysílání. [https://www.ceskatelevize.cz/porady/10116288835-z-metropole/220411058230029/video/779451 Dostupné online].Love story Zátory. Z metropole. Česká televize. ČT1. 2.1.2021. iVysílání. [https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10116288835-z-metropole/221411058230001 Dostupné online]. [155] => [156] => == Doprava == [157] => [[Soubor:Holesovicky pristav.jpg|náhled|vlevo|[[Holešovický přístav]] v roce [[2007]]]] [158] => [[Soubor:Pohled z Holešovického přístavu na bytový soubor Prague Marina.jpg|náhled|vlevo|Pohled z Holešovického přístavu na bytový soubor [[Prague Marina]]]] [159] => Holešovice jsou obsluhovány dvěma již zmíněnými stanicemi [[metro v Praze|metra]] a [[tramvajová doprava v Praze|tramvajemi]]: nejdůležitější přestupní stanice jsou [[Vltavská (stanice metra)|Vltavská]] (odkud vede trať přes [[Hlávkův most]] na [[Těšnov (Praha)|Těšnov]]) a nad ní [[Strossmayerovo náměstí]] (na Letnou a po nábřeží kpt. Jaroše). Koleje tvoří okruh kolem většiny území Holešovic, dále se z něj oddělují tratě do Tróje po [[Trojský most|Trojském mostě]] a do Libně po Libeňském. Na okraji Stromovky u stanice Výstaviště leží [[Tramvajové obratiště|tramvajová smyčka]]; od srpna [[1978]] byla využívána jen pro rezervní vozy, při výlukách atp., od října 2003 zde obracela linka 5 a nostalgická linka 91. [http://www.prazsketramvaje.cz/view.php?cisloclanku=2006041558 Smyčka Výstaviště] (prazsketramvaje.cz) Návrh prodloužit koleje ke [[Šlechtova restaurace|Šlechtově restauraci]] v březnu 2005 se setkal s negativní reakcí obyvatel. V roce 2023 je zde pravidelně ukončena linka 12 a historická linka 41. [160] => [161] => U stanice metra [[Nádraží Holešovice (stanice metra)|Nádraží Holešovice]] jsou stanoviště autobusů: jižnější bylo před prodloužením metra do Kobylis a silným utlumením provozu v červnu 2004 nejdůležitějším terminálem linek MHD ze severu města; zůstává přestupním uzlem pro cestování do [[Zoo Praha|trojské zoo]]. Odděleně, severněji za Jankovcovou ulicí leží i nádraží autobusových dálkových linek směrem na severozápad Čech, využívá je i společnost provozující linku do Brna. Je situováno tak, že odjíždějící autobusy musejí překonat magistrálu nadjezdem a najet na ni okruhem přes Ortenovo náměstí a křižovatku s Plynární. [162] => [163] => V železniční dopravě je nejvýznamnější [[Praha-Holešovice (nádraží)|nádraží Praha-Holešovice]] pro mezinárodní expresy z Německa přes [[Kralupy nad Vltavou]] a [[Děčín]], které dále pokračují po přeložce buď na [[Praha hlavní nádraží|Hlavní nádraží]], nebo přes [[Praha-Libeň (nádraží)|nádraží Praha-Libeň]] dále na východ republiky. Lokální dopravě po [[Negrelliho viadukt]]u na [[Praha Masarykovo nádraží|Masarykovo nádraží]] slouží [[Praha-Bubny (nádraží)|nádraží Praha-Bubny]], jehož rozsáhlá přestavba právě probíhá, a zastávka [[Praha-Holešovice zastávka]] (vybavená pouze přístřešky, nádražní budova byla v 80. letech zbořena) na původní kralupské trati. [164] => [165] => == Budovy, firmy a instituce == [166] => [167] => * [[Tipsport arena (Praha)|Tipsport Arena]] – Za Elektrárnou 419/1{{Citace elektronického periodika [168] => | příjmení = [169] => | jméno = [170] => | titul = Tipsport arena Praha [171] => | periodikum = http://tipsportarena-praha.cz/ [172] => | vydavatel = [173] => | url = http://tipsportarena-praha.cz/ [174] => | datum vydání = [175] => | datum přístupu = 2019-12-19 [176] => }} [177] => * [[Obvodní soud pro Prahu 5|Veletržní palác]] – Dukelských hrdinů 530/47{{Citace elektronického periodika [178] => | příjmení = [179] => | jméno = [180] => | titul = Národní galerie Praha – Veletržní palác [181] => | periodikum = https://www.ngprague.cz/kontakt-veletrzni-palac [182] => | vydavatel = [183] => | url = https://www.ngprague.cz/kontakt-veletrzni-palac [184] => | datum vydání = [185] => | datum přístupu = 2019-12-19 [186] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200418124012/https://www.ngprague.cz/kontakt-veletrzni-palac [187] => | datum archivace = 2020-04-18 [188] => | nedostupné = ano [189] => }} [190] => * [[Centrum současného umění DOX|DOX - Centre for Contemporary Art]] – Poupětova 1{{Citace elektronického periodika [191] => | příjmení = [192] => | jméno = [193] => | titul = DOX [194] => | periodikum = https://www.dox.cz/en/ [195] => | vydavatel = [196] => | url = https://www.dox.cz/en/ [197] => | datum vydání = [198] => | url archivu = [199] => | datum přístupu = 2019-12-19 [200] => }} [201] => [202] => == Odkazy == [203] => === Reference === [204] => [205] => [206] => === Literatura === [207] => * {{Citace monografie|jméno=František Adolf|příjmení=Šubert|odkaz na autora=František Adolf Šubert|ilustrátoři=[[Karel Liebscher]]|titul=Čechy|url=http://digitalniknihovna.mlp.cz/mlp/view/uuid:6ef07860-5ef3-11dd-bc3d-000d606f5dc6?page=uuid:662b5fe0-5ef5-11dd-811b-000d606f5dc6|vydavatel=Otto|místo=Praha|rok=[po r. 1880]|kapitola=Holešovice - Bubny|svazek=3|url kapitoly=http://digitalniknihovna.mlp.cz/mlp/view/uuid:6ef07860-5ef3-11dd-bc3d-000d606f5dc6?page=uuid:23cf6690-62cf-11dd-a467-000d606f5dc6|stránky=397-402}} [208] => * {{Citace sborníku [209] => | příjmení = [210] => | jméno = [211] => | autor = [212] => | odkaz na autora = [213] => | titul = heslo Praha - popis města, Holešovice Bubny [214] => | odkaz na titul = [215] => | sestavitel = kolektiv autorů [216] => | sborník = Ottův slovník naučný [217] => | odkaz na sborník = Ottův slovník naučný [218] => | vydavatel = [[Jan Otto]] [219] => | místo = Praha [220] => | rok vydání = [[1903]] [221] => | isbn = 80-7203-007-8 [222] => | url = [223] => | svazek = XX [224] => | strany = 479–480 [225] => }} [226] => [227] => === Související články === [228] => * [[Seznam kulturních památek v Holešovicích]] [229] => * [[Městská památková zóna Dejvice, Bubeneč, horní Holešovice]] [230] => * [[Římskokatolická farnost Praha-Holešovice]] [231] => * [[Seznam uměleckých realizací ve veřejném prostoru v Holešovicích]] [232] => * [[Asanace starých Holešovic (Praha)]] [233] => [234] => === Externí odkazy === [235] => * {{Commonscat}} [236] => * {{Otto|heslo=Holešovice}} [237] => * {{Wikislovník|heslo=Holešovice}} [238] => * {{KM|730122|Holešovice}} [239] => * [https://uazk.cuzk.cz/vademecum_mapy/permalink?xid=1feeb87be76445158e215fe2d80c8393 Archivní mapy] na webu ČÚZK [cit. 2021-03-05] [240] => * Václav Kostlán: [http://langweil.info/index.php/langweil/ctvrti/holesovice Holešovice – povídání o holešovických ulicích a domech] {{Wayback|url=http://langweil.info/index.php/langweil/ctvrti/holesovice |date=20181110120327 }} [241] => * [https://mariehaisova.rajce.idnes.cz/Stepanska_vychazka_26._12._2017/ Fotoreportáž z procházky Prahou 7] [242] => [243] => {{Město Praha}} [244] => {{Autoritní data}} [245] => {{Portály|Geografie|Praha}} [246] => [247] => [[Kategorie:Holešovice| ]] [248] => [[Kategorie:Praha 7]] [249] => [[Kategorie:Praha 1]] [250] => [[Kategorie:Sídla v Pražské plošině]] [251] => [[Kategorie:Katastrální území v Praze]] [252] => [[Kategorie:Sídla na Vltavě]] [] => )
good wiki

Holešovice

Holešovice (od sloučení s Bubny roku 1850 až do roku 1960 Holešovice-Bubny) jsou městská čtvrť a katastrální území v Praze. K Praze byly připojeny roku 1884 jako historicky první obec, která v době připojení nebyla městem.

More about us

About

Tato oblast, ležící na levém břehu Vltavy, se v posledních letech transformovala na živé centrum kultury, umění a inovací. Ačkoli Holešovice mají své kořeny hluboko v průmyslové revoluci, dnes se pyšní řadou moderních galerií, kreativních prostorů a trendy restaurací, které přitahují návštěvníky i místní obyvatele. Místní infrastruktura v Holešovicích je skvěle propojená a nabízí obyvatelům i turistům široké možnosti dopravy, což usnadňuje objevování nejen této čtvrti, ale i celého hlavního města. V posledních letech se zde také rozvinula řada projektů zaměřených na obnovu veřejných prostor, což dále zvyšuje atraktivitu této oblasti. Život v Holešovicích je obohacen množstvím akcí a festivalů, které oslavují místní kulturu a komunitu. Pravidelné trhy a kulturní události poskytují příležitosti ke sdílení zážitků a posilování sousedských vztahů. Díky své rozmanitosti a otevřenosti se Holešovice staly místem setkávání různých generací a kulturních skupin. Celkově Holešovice představují skvělou kombinaci historie a moderního životního stylu, což z nich činí atraktivní místo pro život, práci i návštěvu. Tato čtvrť prokazuje, že i v městském prostředí mohou lidé nacházet inspiraci, růst a pozitivní společenský život.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.