Array ( [0] => 15486230 [id] => 15486230 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Homér [uri] => Homér [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|stránka=Homer}} [1] => {{Infobox - spisovatel [2] => | datum narození = [3] => | datum úmrtí = [4] => | národnost = [[Řekové|řecká]] [5] => | období = pravděpodobně počátek osmého století př. n. l. [6] => | díla = ''[[Ilias]]'', ''[[Odysseia]]'',
''[[Homérské hymny]]'',
''[[Žabomyší válka]]'' [7] => }} [8] => [[Soubor:Jean Auguste Dominique Ingres, Apotheosis of Homer, 1827.jpg|náhled|[[Jean Auguste Dominique Ingres]] – ''Homérova apoteóza'' (1827)]] [9] => '''Homér''' ([[Starořečtina|řecky]] Ὅμηρος ''Homéros'') je jméno nejstaršího známého řeckého básníka a pěvce ([[Aoidové|aoida]]), jemuž se připisuje autorství [[epika|epických]] básní [[Ilias]] a [[Odysseia]], zakládajících děl [[Literatura starověkého Řecka|starořecké]] i evropské literatury. Jeho jméno podle Wolfganga Schadewaldta znamenalo „''záruka'' či ''rukojmí''“, W. Schadewaldt, ''Z Homérova světa a díla'', str. 26 podle starověkého historika [[Eforos|Efora]] od jeho domnělé slepoty ze spojení ὁ μὴ ὁρῶν (ho mé horón) – „nevidící“, jako „''Slepý''“. Krom obou eposů se mu také připisují tzv. ''[[Homérské hymny]]'', [[Heroikomika|směšnohrdinský epos]] ''[[Žabomyší válka|Batrachomyomachia]]'' (Válka žab a myší) parodující Ilias, lyrické básně na oslavu antických božstev, epigramy a další zlomky. [10] => [11] => '''Homérská otázka''' je už od starověku řešený spor o Homérově autorství obou eposů, jeho životě i o tom, zda je postavou historickou nebo jen legendární. Dnes se obvykle předpokládá, že díla vycházejí ze starší ústní tradice a jejich podoba pochází z raného [[Archaické Řecko|archaického období]] (cca [[8. století př. n. l.]]) a Odysseia je mladší než Ilias. Básně jsou psány archaickým, tzv. homérským jazykem ve verších zvaných [[daktyl]]ský [[hexametr]] a jejich obsah se váže k [[Trójská válka|trojské válce]], která se hypoteticky datuje do začátku [[Temné období|temného období]] (12. století př. n. l.). Proto se také hovoří o homérském období, homérském náboženství apod. [12] => [13] => == Život == [14] => Již ve starověku o životě této postavy nebylo známo nic určitého. Jako Homérovo rodiště se uvádělo mnoho míst ([[Athény]], [[Pylos (město)|Pylos]], [[Kolofón]], [[Argos (Peloponés)|Argos]]), nejčastěji město [[Smyrna]] na maloasijském pobřeží nebo ostrov [[Chios]]. Legendu o Homérově životě zaznamenal v [[5. století př. n. l.]] [[Hérodotos]]. Narodil se prý jako nemanželské dítě u řeky Meles nedaleko Smyrny a jeho původní jméno bylo Melésigenés (narozený u Melesu). Zemřel údajně na ostrově Íos. Většina pramenů se shoduje, že se jeho matka jmenovala ''Kreitheis'', údaje o otci se rozcházejí. Všechna starověká vyobrazení jsou idealistická a neopírají se o skutečnost, na základě domnělého významu jeho jména jej představují většinou jako slepého starce. Pokud se vůbec jedná o historickou osobu, potom působil mezi léty 1200 až 700 př. n. l. Obvykle se ovšem uvádí počátek osmého století jako nejzazší hranice jeho života. Dřívější datum udává jen několik badatelů. Přes množství údajů, ovšem často si protiřečících, není dodnes jasné, zda osoba tohoto jména skutečně žila. Proti obvyklé představě Homéra jako slepého a chudého putujícího pěvce mluví důkladná znalost horní aristokratické vrstvy jeho děl, kterou takový putující básník nemohl mít. [15] => [16] => == Dílo == [17] => [[Soubor:William-Adolphe Bouguereau (1825-1905) - Homer and his Guide (1874).jpg|náhled|vpravo|180px|Slepý Homér se nechává vést. Obraz namaloval roku [[1874]] francouzský malíř [[William-Adolphe Bouguereau]]]] [18] => Homér je obecně známý především jako autor dvou eposů stojících na počátku řecké a evropské literatury, Iliady a Odysseje. Skutečné autorství těchto děl je však sporné. Jistý se zdá původ eposů v řecké Malé Asii. Potvrzuje to jazyková analýza díla, podle níž jsou obě básně sepsány v iónském dialektu [[řečtina|řečtiny]]. Ilias a Odyssea jsou první písemné doklady řeckých dějin a jimi podle klasického mínění začínají evropské kulturní a duchovní dějiny. [19] => [20] => === Jazyk a redakce eposů === [21] => Základním jazykem je [[iónština]] archaické doby, místy prostoupená příklady v [[Aiolština|aiolském dialektu]] a zjevně podáními staršího původu. Mnohé verše se vlivem ústního předávání básní opakovaně vynořují jako výplně mezer, jako okřídlená slova. Až do [[helénismus|helénizmu]] existovalo několik redakcí eposů, první redakce (první písemné zaznamenání) se připisuje podnětu athénského tyrana [[Peisistratos|Peisistrata]] či jeho syna Hipparcha. Dnes užívané znění pochází od [[Aristarchos ze Samothráky|Aristarcha ze Samothráky]], který básně rozdělil do rovněž po dnešek užívaných zpěvů. [22] => [23] => === Doba vzniku eposů === [24] => K časovému zařazení homérských eposů se použila různá srovnání. Posloužila k němu epika [[Hésiodos|Hésioda]] z Asker, vzniklá v 7. století př. n. l. Nabízí se také tzv. „Nestorův pohár“, zlatá zdobená nádoba, uchovávaná dnes v Národním archeologickém muzeu v Athénách, pocházející z doby kolem [[720 př. n. l.]], jejíž výzdoba souhlasí s některými scénami, jak je líčí Homér. Důležité je rovněž historické klima druhé poloviny 8. stol. př. n. l., příznivé pro vznik eposů, protože od 7. století již v Řecku neexistovala nepopiratelná šlechtická kultura, jejíž jsou eposy oslavou. Dalším bodem pak jsou partie Iliady, které možná odkazují na události 7. století. Všechny tyto odkazy však nejsou jednoznačné. Kromě toho se dají partie Iliady vyložit i jinak a literatura ostatně může být anachronická, proto je datování na základě historických událostí obtížné. Většina stop však ukazuje na druhou polovinu 8. století. [25] => [26] => === Homérské hymny a jiná sporná díla === [27] => Homérovy antické životopisy připisují Homérovi kromě dvou nejznámějších eposů i další literární díla. Převážně se bezpochyby jedná o díla připsaná mu neprávem, často je dnes známe ve zlomcích, v úplnosti se dochoval krátký parodický epos ''[[Žabomyší válka]]''. [28] => [29] => Obzvlášť sporné je autorství také Homérovi připisovaných 33 básní, zvaných ''Homérské hymny'', básní opěvujících bohy. Stojí oběma eposům stylisticky blízko. [[Rhapsódi]] je přednášeli na počátku své recitace. Nejznámější z nich jsou ''Hymnus na [[Apollón]]a'' a ''Hymnus na [[Afrodita|Afrodítu]]''. [30] => [31] => == Homérská otázka == [32] => Homérská otázka je literárněvědný spor o osobu Homéra a původ obou Homérových eposů. Jde přitom o problém, zda Homér (pokud skutečně žil) je opravdu autorem obou eposů – což je ovšem filologicky nepravděpodobné, neboť mezi Iliadou a Odysseou leží jazykově přibližně 50 let – nebo zda je pod jménem Homér shrnuto víc různých básníků, kteří sepsali starší, ústně tradovanou látku. Spor vychází ze skutečnosti, že v eposech se vyskytují místa s porušením časové linie, navzájem si odporující nebo s jinými nedostatky. [33] => [34] => O osobu Homéra a původ jeho děl rozpoutal spor roku [[1795]] německý klasický filolog [[Friedrich August Wolf]] spisem ''Prolegomena ad Homerum''. Podle něj je více neznámých básníků původci menších zpěvů, z nichž v Peisistratově době jeden básník složil celé dílo. Po něm se vytvořila konzervativní škola, která připouštěla víceméně volnou absorpci předchozích existujících zpěvů při tvorbě Iliady a Odysseje i existenci závažných interpolací (vpisů do textu), ale připisovala hlavní úsilí při tvorbě děl geniálnímu básníkovi působícímu v předhistorické době. Další významnou osobou sporu byl Gottfried Hermann, který předpokládal, že dva neznámí básníci, zpívající o hněvu Achillově a návratu Odyssea získali v rané době takovou slávu, že zatlačili do pozadí ostatní příběhy vyprávějící o Tróji a jejich příběhy byly rozhojněny dalšími generacemi rhapsódů. Některé části Iliady se mu nicméně zdály starší než báseň o hněvu Achilově. Různí další autoři se v Iliadě a Odysseji pokoušeli najít jednotlivé původní písně nebo původní jádro, vždy se však od sebe odlišovali. Homérská otázka dodnes zůstává nerozřešena, blízké pravdě se zdá jen to, že každý epos má jiného autora, že Odyssea má autora jednoho, že Odyssea je mladší než Iliada. Nepochybné je, že eposy mají kořeny (třeba některé obraty) už v době blízké událostem, které popisují.W. Schadewaldt, Homér a homérská otázka. In:''Z Homérova světa a díla'', str. 11-33. [35] => [36] => == Kulturní význam Homérových eposů == [37] => Homérské eposy se u Řeků těšily ohromné úctě. Byly považovány za nejvyšší poezii a přednášely se o největších slavnostech. Ve školním vyučování se užívaly jako vzor. Řekům, politicky rozděleným, také pomáhaly vytvářet společné řecké vědomí. Homérská témata byla všudypřítomná v antické řecké literatuře a hojně zastoupená i v pozdější literatuře evropské. Mnohé obraty a okřídlená slova pocházejí z Homérových eposů (dokonce i samo spojení „okřídlená slova“). Ilias a Odyssea byly tak dokonalými díly svého žánru, že srovnatelná epická díla již v řecké literatuře nevznikla a pozdější básníci ([[Kallimachos z Kyrény]]) se snažili epické básnictví oživit pomocí odlišných přístupů. [38] => [39] => == Odkazy == [40] => [41] => === Reference === [42] => [43] => [44] => === Literatura === [45] => * SCHADEWALDT, Wolfgang, ''Z Homérova světa a díla''. Praha: Oikúmené 2019 [46] => * {{Citace monografie [47] => | příjmení = Spalová [48] => | jméno = Kamila [49] => | titul = Ženské postavy u Homéra [50] => | url = [51] => | vydavatel = Ženský obzor [52] => | místo = Praha [53] => | rok = 1918 [54] => | počet stran = 48 [55] => }} [56] => * BUTLER, Samuel. Autorka Odysseie. ''Literární noviny'', roč. 7, č. 40, 1996, příloha ''Konserva'', s. 2–3. Dostupné [https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/7.1996/40/p2.png online]. [57] => * HAVELOCK, Eric A. Potopa a abeceda. ''Literární noviny'', roč. 7, č. 47, 1996, příloha ''Konserva'', s. 5–7. Dostupné [https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/7.1996/47/p5.png online]. [58] => * HÖLSCHER, Uvo. Scéna a situace: chytrá Pénelopé. ''Literární noviny'', roč. 7, č. 40, 1996, příloha ''Konserva'', s. 1–2. Dostupné [https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/7.1996/40/p1.png online]. [59] => [60] => === Díla dostupná online === [61] => * {{Citace monografie [62] => | příjmení = Homéros [63] => | rok = 1902 [64] => | titul = Homerova Odysseia [65] => | překladatelé = [[Antonín Škoda]] [66] => | svazek = 1. díl [67] => | vydavatel = Č. ak. císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění [68] => | místo = Praha [69] => | url = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:aab46ac0-657f-11e4-8214-005056827e51 [70] => | počet stran = 201 [71] => }} [72] => * {{Citace monografie [73] => | příjmení = Homéros [74] => | rok = 1922 [75] => | titul = Příhody Odysseovy [76] => | překladatelé = [[Otmar Vaňorný]] [77] => | vydavatel = Jan Laichter [78] => | místo = Praha [79] => | url = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:8bcb7690-55bb-11e4-bc71-005056827e52 [80] => | počet stran = 112 [81] => }} [82] => * {{Citace monografie [83] => | příjmení = Homéros [84] => | rok = 1911 [85] => | titul = Homerova Ilias [86] => | překladatelé = [[Antonín Škoda]] [87] => | svazek = 1. díl [88] => | vydání = 2 [89] => | vydavatel = Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění [90] => | místo = Praha [91] => | url = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:3eeb8780-4a11-11e4-8113-005056827e52 [92] => | počet stran = 244 [93] => }} [94] => * {{Citace monografie [95] => | příjmení = Homéros [96] => | odkaz na autora = [97] => | rok = 1942 [98] => | titul = Homérova Ilias [99] => | překladatelé = [[Otmar Vaňorný]] [100] => | svazek = [101] => | vydání = 3 [102] => | vydavatel = Jan Laichter [103] => | místo = Praha [104] => | url = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:c0724080-bcf5-11e4-b2e2-005056827e52 [105] => | počet stran = 683 [106] => }} [107] => [108] => === Externí odkazy === [109] => * {{Commonscat|Homer}} [110] => * {{Wikizdroje|autor=Homér}} [111] => * {{Wikicitáty|osoba=Homér}} [112] => * {{Wikislovník|heslo=Homér}} [113] => * {{NK ČR|jn19981001474}} [114] => * {{Ndk autor|id=Homéros|jméno=Homéra}} [115] => * {{Youtube|w0-M16hPSN0|O Homérových eposech mluví Sylva Fischerová}} [116] => {{Autoritní data}} [117] => {{Portály|Antika|Lidé|Literatura}} [118] => [119] => [[Kategorie:Starověcí řečtí básníci]] [120] => [[Kategorie:Básníci tvořící řecky]] [121] => [[Kategorie:Nevidomí spisovatelé]] [122] => [[Kategorie:Muži]] [123] => [[Kategorie:Lidé, jejichž existence je zpochybňována]] [] => )
good wiki

Homér

Jean Auguste Dominique Ingres - Homérova apoteóza (1827) Homér (řecky Ὅμηρος Homéros) je jméno nejstaršího známého řeckého básníka a pěvce (aoida), jemuž se připisuje autorství epických básní Ilias a Odysseia, zakládajících děl starořecké i evropské literatury. Jeho jméno podle Wolfganga Schadewaldta znamenalo „záruka či rukojmí“, podle starověkého historika Efora od jeho domnělé slepoty ze spojení ὁ μὴ ὁρῶν (ho mé horón) - „nevidící“, jako „Slepý“.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Žabomyší válka','Ilias','Homérské hymny','Odysseia','Kolofón','Archaické Řecko','Afrodita','5. století př. n. l.','Soubor:William-Adolphe Bouguereau (1825-1905) - Homer and his Guide (1874).jpg','Smyrna','helénismus','Aristarchos ze Samothráky'

Afrodita

Helénismus

Ilias

Kolofón

Kolofón je závěrečná část knihy, která obsahuje informace o produkci a vydání daného díla.

Odysseia

Smyrna