Array ( [0] => 14850613 [id] => 14850613 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hominoidi [uri] => Hominoidi [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Hominoidi [2] => | obrázek = Hylobates lar pair of white and black 01.jpg [3] => | popisek = Dva hominoidi (gibon lar) [4] => | velikost obrázku = 258px [5] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [6] => | kmen = [[strunatci]] (Chordata) [7] => | podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata) [8] => | nadtřída = [[čtyřnožci]] (Tetrapoda) [9] => | třída = [[savci]] (Mammalia) [10] => | nadřád = [[placentálové]] (Placentalia) [11] => | řád = [[primáti]] (Primates) [12] => | podřád = [[Haplorhini]] [13] => | infrařád = [[opice]] (Simiiformes) [14] => | oddělení2 = [[úzkonosí]] (Catarrhini) [15] => | nadčeleď = '''hominoidi''' (Hominoidea) [16] => | nadčeleď popsal = [[John Edward Gray|Gray]], [[1825]] [17] => | druhotné dělení = [[Čeleď|čeledi]] [18] => | podřazené taxony = [19] => * [[gibonovití]] (Hylobatidae) [20] => * [[Hominidé|hominidi]] (Hominidae) [21] => | sesterska = [[kočkodanovití]] (Cercopithecidae) [22] => }} [23] => '''Hominoidi''' (Hominoidea) je [[nadčeleď]] z oddělení [[úzkonosí|úzkonosých]] [[Primáti|primátů]], které společně s oddělením [[ploskonosí]] tvoří [[podřád]] [[opice]]. Tato skupina [[Primáti|primátů]] je značně [[heterogennost|heterogenní]], nejasné jsou i její [[fylogeneze|fylogenetické]] počátky. [24] => [25] => Mezi hominoidy jsou zařazeny dvě čeledě: [26] => * [[Hominidé|hominidi]] – s [[rod (biologie)|rody]] [[orangutan]], [[gorila]], [[šimpanz]] a [[člověk]], [27] => * [[gibonovití]] – s rody [[gibon]] a [[siamang]]. [28] => [29] => == Specifické znaky == [30] => Hominoidi jsou schopni dlouhodobě zůstávat ve svislé poloze, i když někdy v předklonu. Pohybují se [[brachiace|brachiací]], [[brachiace|pomalou brachiací]], [[brachiace|semibrachiací]], [[chůze|chůzí]] po [[prst|kloubech prstů]] nebo [[bipedie|bipedální]] chůzí. Vyjma lidí používají hominoidi k pohybu i různé druhy šplhání a lezení. Mají k tomu uzpůsobený [[hrudník]], silnější [[kost]]i [[končetina|končetin]] i pohyblivější [[kloub]]y a postrádají [[ocas]]. [[Končetina|Končetiny]] mají díky protistojnému [[palec|palci]] dobré uchopovací schopnosti. Hominoidi mají i plošší [[obličej]], odlišně utvářené [[zub]]y a podstatně zvětšenou [[mozkovna|mozkovnu]], jejich [[mozková kůra]] bývá hodně zbrázděna.{{Citace monografie | příjmení = Cartmill | jméno = M. | příjmení2 = Smith | jméno2 = F. H|titul = The Human Lineage | vydavatel = Willey-Blackwell | místo = Oxford | rok = 2011}}{{Citace monografie | příjmení = Mazák | jméno = V | titul = Sága rodu Homo | vydavatel = Práce | místo = Praha | rok = 1986 | počet stran = 424}} [31] => [32] => V porovnání s ostatními opicemi jsou v průměru mnohem robustnější a vyšší, [[ochlupení]] těla mají poměrně řídké. Jsou [[všežravec|všežravci]], nikoliv potravní specialisté. Jsou aktivní přes den, v noci odpočívají a nemají [[zrak]] uzpůsobený pro noční vidění. Charakteristickým rysem je také nízké [[Rozmnožování|reprodukční]] tempo a dlouhodobá starostlivost o potomstvo plynoucí z pomalé [[ontogeneze]]. Zástupci čeledě [[Hominidé|hominidů]] mají prokazatelně alespoň základy analytických schopnosti, umí napodobovat a někteří si uvědomují vlastní osobnost. Hominoidi jsou v porovnání s ostatními úzkonosými opicemi i s opicemi ploskonosými pokládáni jednoznačně za vývojově úspěšnější. [33] => [34] => Giboni se od ostatních hominoidů liší v řadě znaků – například ještě mají [[sedací mozoly]] a jiné způsoby [[lokomoce]] jako důsledek odlišného způsobu obstarávání potravy. Giboni mají také jako jediní z nadčeledi variabilní počet chromozomů, který se liší v závislosti na druhu. Naproti tomu velcí lidoopi a člověk mají stabilní karyotyp se 48 chromozomy, resp. 46 u člověka. Moderní [[genetika]] prokázala, že tyto rozdíly mohly vzniknout běžnou chromozomální [[mutace|mutací]]. [35] => [36] => == Vývoj == [37] => [[Nadčeleď]] Hominoidea se od [[úzkonosí|úzkonosých opic]] [[Starý svět|Starého světa]] oddělila v [[oligocén]]u, zhruba před 25–30 miliony let. V [[paleontologie|paleontologickém]] záznamu se ovšem první zástupci hominoidů objevují až počátkem [[miocén]]u, asi před 20–23 miliony let. [38] => [39] => Zlatým věkem hominoidů byl právě miocén, během nějž došlo k velkému rozvoji celé nadčeledi. Problematiku oddělení od úzkonosých opic (''Cercopithecoidea'') ztěžuje nedostatek [[fosilie|fosilií]] z období před 23–32 miliony let. Jednotlivé [[taxon]]y jsou si i navzájem značně podobné a je tudíž velmi obtížné přesně určit příbuzenské vztahy i jejich pozici v [[evoluce|evoluci]] směrem k [[člověk]]u. Velká část [[rod (biologie)|rodů]] je navíc známá pouze z torzovitě dochovaných koster, převážně jen z fragmentů lebek, čelistí, zubů a podobně. Mnohé důležité identifikační znaky na nich proto nelze pozorovat a porovnávat.{{Citace sborníku | příjmení = Begun | jméno = D. R | titul = Fossil record of Miocene hominoids | příjmení sestavitele = Henke | jméno sestavitele = W. C. | příjmení sestavitele2 = Tattersall | jméno sestavitele2 = I | sborník = Handbook of palaeoanthropology 2 | vydavatel = Springer | místo = Berlín | rok vydání = 2007 | strany = 921–977}} [40] => [41] => Nejstarší hominoidi z časného miocénu sdíleli jen některé z typických znaků moderních hominoidů. Nebyli ještě uzpůsobeni šplhu a [[brachiace|brachiaci]] a pohybovali se nejčastěji po všech čtyřech končetinách. Jejich zástupci, představovaní především úspěšnou [[čeleď|čeledí]] [[Proconsulidae]], jsou známí výhradně z [[Afrika|Afriky]] ([[Keňa]], [[Uganda]]).{{Citace sborníku | příjmení = Harrison | jméno = T | titul = Dendropithecoidea, Proconsuloidea and Hominoidea | příjmení sestavitele = Werdelin | jméno sestavitele = L. | příjmení sestavitele2 = Sanders | jméno sestavitele2 = W. J | sborník = Cenozoic Mammals of Africa | vydavatel = University of California Press | místo = Berkeley | rok vydání = 2010 | strany = 429–469}} [42] => [43] => Ve středním miocénu se hominoidi rozšířili také do [[Evropa|Evropy]] a [[Asie]]. Příčinou bylo kromě příznivého [[podnebí|klimatu]] i dočasné spojení [[Arabská deska|Arabské tektonické desky]] s [[Eurasie|Eurasií]] a vytvoření pevninského mostu mezi [[Arabský poloostrov|Arábií]] a [[jihozápadní Asie|jihozápadní Asií]] asi před 17–18 miliony lety. Po příchodu do Eurasie hominoidi díky úspěšné [[adaptace|adaptaci]] obsadili volné ekologické a potravní [[ekologická nika|niky]]. Došlo tak k velkému rozvoji celé nadčeledi a ke vzniku mnoha nových rodů,{{Citace periodika | příjmení = Senut | jméno = B | rok = 2011 | titul = Origin of hominids: European or African origin, neither or both? | periodikum = Estudios Geologicos | ročník = 67 | strany = 395–409}} zatímco doklady z Afriky jsou v této době vzácné. Dříve hojně rozšíření [[Proconsulidae|proconsulidé]] mizí a ustupují měnícím se klimatickým podmínkám.{{Citace periodika | příjmení = Begun | jméno = D. R | rok = 2003 | titul = Planet of the Apes | url = https://archive.org/details/sim_scientific-american_2003-07_289_1/page/74 | periodikum = Scientific American | ročník = 289 | strany = 74–83}} [44] => [45] => Zhruba před 18–20 miliony let došlo podle analýzy [[DNA]] k rozdělení hominoidů na čeledě [[gibonovití]] a [[Hominidé|hominidi]],{{Citace monografie | příjmení = Dawkins | jméno = R | titul = Příběh předka: pouť k úsvitu života | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2008 | počet_stran = 831}} ovšem předci gibonů dosud nebyli identifikováni a všichni uvažovaní kandidáti byli později zamítnuti (např. čeleď [[Pliopithecidae]]). [46] => [47] => Předpokládá se, že spolu s vysušováním podnebí a zvyšováním rozdílu mezi [[roční období|ročními obdobími]] se museli hominoidi alespoň během suchých etap roku uchylovat ke konzumaci tužší potravy, jako jsou [[oříšek|ořechy]], [[semeno|semena]] [[Jehličnany|jehličnanů]], [[hlíza|hlízy]] a podobně.{{Citace periodika | příjmení = King | jméno = T. | příjmení2 = Aiello | jméno2 = L. C. | příjmení3 = Andrews | jméno3 = P | rok = 1999 | titul = Dental microwear of Griphopithecus alpani | periodikum = Journal of Human Evolution | ročník = 36 | strany = 3–31}}. Měkké ovoce a čerstvé listy, hojné v tropických lesích časného miocénu, mohly být v sušším prostředí dostupné jen sezónně. Proto již byli primáti středního miocénu až na výjimky vybaveni silnějšími čelistmi a zuby s velkou vrstvou [[sklovina|skloviny]]. Části [[postkraniální kostra|postkraniální kostry]] těchto tvorů jsou obecně málo doložené a většinou ukazují na dosud [[kvadrupedie|kvadrupední pohyb]] v korunách stromů, ačkoliv se již projevují nepatrné náznaky pohybu v závěsu, vzpřímenějšího postoje nebo částečné pozemní [[lokomoce živočichů|lokomoce]]. [48] => [49] => Vývoj hominoidů je i ve středním miocénu kvůli nečetným a útržkovitým nálezům málo prostudovaný a přesné vztahy složité mozaiky je velmi nesnadné zachytit. Postupně se oddělovaly další [[evoluce|evoluční]] linie, vedoucí k dnešním [[orangutan]]ům, [[gorila|gorilám]], [[šimpanz]]ům a [[člověk|lidem]]. Stejně jako v případě gibonovitých není známo, zda se tak stalo v Africe, Evropě nebo v Asii. [50] => [51] => V mladším miocénu se hominoidi rozvíjejí opět spíš v Africe, zatímco v Evropě a ve většině Asie mizí. Dosud není jisté, zda v Africe na počátku středního miocénu téměř nebo zcela vyhynuli a byli později převrstveni eurasijskými formami nebo zda hlavní vývojová linie směrem k dnešním lidoopům pokračovala nerušeně v Africe, avšak v oblastech, které neměly vhodné podmínky pro [[fosilizace|fosilizaci]].{{Citace monografie | příjmení = Conroy | jméno = G. C | titul = Reconstructing human origins | url = https://archive.org/details/reconstructinghu0000conr | vydavatel = W. W. Norton & company | místo = New York | rok = 1997 | počet stran = 547}} Jednotlivé rody z Afriky, Evropy i Asie se spolu mohly různým způsobem prolínat a v současnosti nelze určit, která z linií vymřela bez potomků a z které vzešli předci moderních [[Hominidé|hominidů]]. [52] => [53] => Do konce miocénu většina zástupců nadčeledi Hominoidea vyhynula. Vymírání úspěšné nadčeledi je dáváno do souvislosti s dalším vysušováním a ochlazováním klimatu a ústupem [[subtropický podnebný pás|subtropického klimatického pásu]] blíž k [[rovník]]u.{{Citace sborníku | příjmení = Koufos | jméno = G. D | titul = Potential hominoid ancestors for Hominidae | příjmení sestavitele = Henke | jméno sestavitele = W. C. | příjmení sestavitele2 = Tattersall | jméno sestavitele2 = I | sborník = Handbook of palaeoanthropology 3 | vydavatel = Springer | místo = Berlín | rok vydání = 2007 | strany = 1347–1377}} Geografické i klimatické změny však na druhou stranu mohly v Africe stimulovat rychlý rozvoj přizpůsobivějších forem, aby se v závěru miocénu objevili první [[bipedie|bipední]] tvorové, směřující ke vzniku rodu Homo. [54] => [55] => == Rozšíření == [56] => '''Giboni''' obývají [[tropický deštný les|tropické lesy]] [[jihovýchodní Asie]]. '''Orangutani''' žijí zhruba ve stejné zeměpisné oblasti, ale v zúžených areálech. '''Šimpanzi''' jsou domovem v [[Tropický podnebný pás|tropických oblastech]] [[střední Afrika|střední Afriky]], '''gorily''' žiji takřka ve stejné oblasti, ale opět na plošně menších územích. '''Lidé''' žiji po celém [[svět]]ě. Téměř všichni hominoidi kromě lidí jsou na [[Červený seznam IUCN|Červeném seznamu IUCN]].{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.iucnredlist.org/ |datum přístupu=2010-02-15 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140627000000/http://www.iucnredlist.org/ |datum archivace=2014-06-27 |nedostupné=ano }} [57] => [58] => == Třídění recentních hominoidů == [59] => * čeleď [[gibonovití]] (Hylobatidae) Gray, 1870 [60] => ** rod [[gibon]] (''Hoolock'') Mootnich et Groves, 2005 [61] => ** rod [[gibon]] (''Hylobates'') Illiger, 1811 [62] => ** rod [[gibon]] (''Nomascus'') Miller, 1933 [63] => ** rod [[siamang]] (''Symphalangus'') Gloger, 1841 [64] => * čeleď [[Hominidé|hominidi]] (Hominidae) Gray, 1825 [65] => ** podčeleď [[orangutani]] (Ponginae) Elliot, 1912 [66] => *** rod [[orangutan]] (''Pongo'') Lacépède, 1799 [67] => ** podčeleď [[homidi]] (Homininae) Goodman, 1975 [68] => *** [[tribus]] [[gorily]] (Gorilini) [69] => **** rod [[gorila]] (''Gorilla'') I. Geoffroy, 1852 [70] => *** tribus [[Člověk|lidé]] (Hominini) Gray, 1825 [71] => **** [[podtribus]] [[šimpanzi]] (Panini) [72] => ***** rod [[šimpanz]] (''Pan'') Oken, 1816 [73] => **** podtribus [[Člověk|lidé]] (Hominina) [74] => ***** rod [[člověk]] (''Homo'') Linnaeus, 1758 [75] => [76] => == Odkazy == [77] => === Reference === [78] => [79] => [80] => === Literatura === [81] => * VANČATA, Václav. Primatologie. Díl 2., Catarrhina – opice a lidoopi. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2003. 237 s., xxii s. barev. obr. příl. {{ISBN|80-7290-127-3}}. [82] => * VANČATA, Václav. Paleoantropologie a evoluční antropologie. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2012. 303 s. {{ISBN|978-80-7290-592-8}}. [83] => [84] => === Související články === [85] => * [[evoluce člověka]] [86] => * [[gibonovití]] [87] => * [[hominidé]] [88] => [89] => === Externí odkazy === [90] => * {{Commonscat|Hominoidea}} [91] => {{Taxonbar|from=Q102470}} [92] => {{Autoritní data}} [93] => [94] => {{Portály|Primáti|Živočichové}} [95] => [96] => [[Kategorie:Opice]] [] => )
good wiki

Hominoidi

Hominoidi (Hominoidea) je nadčeleď z oddělení úzkonosých primátů, které společně s oddělením ploskonosí tvoří podřád opice. Tato skupina primátů je značně heterogenní, nejasné jsou i její fylogenetické počátky.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.