Array ( [0] => 15488476 [id] => 15488476 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hostivice [uri] => Hostivice [3] => Hostivice, kostel, domy a park.JPG [img] => Hostivice, kostel, domy a park.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Hostivice je malebné město nacházející se v okrese Praha-západ, které vyniká svou příjemnou atmosférou a bohatou historií. Město se pyšní krásnými přírodními scenériemi v okolí a nabízí příležitosti pro různé volnočasové aktivity, jako je turistika a cyklistika, což přispívá k zdravému životnímu stylu jeho obyvatel. Historie Hostivice sahá až do středověku, což se odráží v architektuře a historických památkách, které si město zachovalo. Tyto informace o minulosti přispívají k městské identitě a vytvářejí silný pocit sounáležitosti mezi obyvateli. Město dnes spojuje tradici s moderním životem a vytváří tak příznivé prostředí pro růst a rozvoj. Hostivice je také městem s aktivním kulturním životem, kde se konají různé akce, festivaly a trhy, které přinášejí místním obyvatelům i návštěvníkům radost a příležitosti k setkání. Komunita je zde soudržná a lidé si vzájemně pomáhají, což posiluje mezilidské vztahy a vytváří přátelskou atmosféru. Díky strategické poloze nedaleko hlavního města Prahy mají obyvatelé Hostivice výhodu přístupu k široké škále služeb a pracovních příležitostí, přičemž si užívají klidnějšího životního stylu na okraji velkoměsta. Hostivice tak představuje ideální místo pro ty, kteří chtějí spojit výhody městského života se všemi přednostmi venkovského prostředí. [oai_cs_optimisticky] => Hostivice je malebné město nacházející se v okrese Praha-západ, které vyniká svou příjemnou atmosférou a bohatou historií. Město se pyšní krásnými přírodními scenériemi v okolí a nabízí příležitosti pro různé volnočasové aktivity, jako je turistika a cyklistika, což přispívá k zdravému životnímu stylu jeho obyvatel. Historie Hostivice sahá až do středověku, což se odráží v architektuře a historických památkách, které si město zachovalo. Tyto informace o minulosti přispívají k městské identitě a vytvářejí silný pocit sounáležitosti mezi obyvateli. Město dnes spojuje tradici s moderním životem a vytváří tak příznivé prostředí pro růst a rozvoj. Hostivice je také městem s aktivním kulturním životem, kde se konají různé akce, festivaly a trhy, které přinášejí místním obyvatelům i návštěvníkům radost a příležitosti k setkání. Komunita je zde soudržná a lidé si vzájemně pomáhají, což posiluje mezilidské vztahy a vytváří přátelskou atmosféru. Díky strategické poloze nedaleko hlavního města Prahy mají obyvatelé Hostivice výhodu přístupu k široké škále služeb a pracovních příležitostí, přičemž si užívají klidnějšího životního stylu na okraji velkoměsta. Hostivice tak představuje ideální místo pro ty, kteří chtějí spojit výhody městského života se všemi přednostmi venkovského prostředí. ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|[[Hostavice]], část Prahy}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Hostivice [3] => | status = město [4] => | kraj = [[Středočeský kraj|Středočeský]] [5] => | NUTS3 = CZ020 [6] => | okres = Praha-západ [7] => | obec s rozšířenou působností = [[Černošice]] [8] => | pověřená obec = Hostivice [9] => | země = [[Čechy]] [10] => | PSČ = 253 01 [11] => | počet ZSJ = 3 [12] => | počet částí obce = 2 [13] => | počet katastrálních území = 2 [14] => | adresa = Husovo nám. 13
253 80 Hostivice [15] => | web = http://www.hostivice.eu [16] => | e-mail = info@hostivice.eu [17] => | starosta = Ing. arch. Klára Čápová [18] => | starosta aktuální k = 2022 [19] => | mapa = Hostivice PZ CZ.png [20] => }} [21] => '''Hostivice''' je [[město]] v [[okres Praha-západ|okrese Praha-západ]] ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]]. Leží na silnici spojující Prahu a [[Karlovy Vary]], při západní hranici [[Praha|Prahy]], centrem ve vzdálenosti asi 4 km od ní. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [22] => [23] => Hostivice se nachází v mírně zvlněné krajině, ohraničené z východu návrším [[Bílá Hora (Pražská plošina)|Bílá hora]]. [[Nadmořská výška]] náměstí je 341 metrů. [24] => [25] => == Historie == [26] => Dnešní město vzniklo postupným sloučením čtyř původně poddanských [[vesnice|vsí]], které dodnes tvoří jeho územní části: [27] => [28] => ==== Hostivice ==== [29] => Hostivice je poprvé zmiňována roku [[1277]]. Vznikla na území lesa ''Hostivce'' pravděpodobně v době [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]], kdy se zde usídlili obyvatelé z dnešního území [[Malá Strana|Malé Strany]], což může mít souvislost s budováním Malé Strany Přemyslem Otakarem II. jako Nového Města. Vznikl tu kamenný [[Kostel svatého Jakuba (Hostivice)|kostel sv. Jakuba]] a několik svobodných dvorců. Je složité určit jednotlivé vlastníky. [30] => [31] => ==== Litovice (dříve též Letovice) ==== [32] => [[Litovice]] vznikly kolem ''litovické tvrze'', poprvé jsou doloženy roku 1213, kdy je uveden jako majitel tvrze Bořita z Letovic. Roku 1266 je zmíněn Řehník z Letovic, člen rodu [[Páni z Dražic|pánů z Dražic]]. [33] => [34] => ==== Břve ==== [35] => [[Břve]] jsou známy již roku 1184, kdy patřily [[Klášter Valdsasy|valdsaskému klášteru]]. [36] => [37] => ==== Jeneček (původní název Malý Jenč) ==== [38] => [[Jeneček]] je doložen roku 1363, když pražský chrám a špitál sv. [[Lazar]]a směnil s královým svolením roku 1363 pozemky zde a v [[Knovíz]]i za zboží ve Lhotě u Kouřimi. Na začátku 16. století patřil se Ludvíku Bezdružickému z Kolovrat. Dále jsou zmiňováni Jan a Zdislav z Kolovrat, kteří Jeneček roku 1563 prodali Evě Štampachové, rozené z Údrče. Odkazem ves přešla na Jindřicha Štampacha ze Štampachu, roku 1586 na Ludmilu Vřesovcovou z Vřesovic. Nakonec se Jeneček dostal k Žďárským ze Žďáru k Červenému Újezdu. [39] => [40] => Všechny vesnice byly zprvu vlastněny nezávisle, postupně se však vlastnictví většiny z nich sjednotilo. [41] => [42] => [[Soubor:Hostivice, budova zámku.JPG|vlevo|náhled|Hostivický zámek, který se nachází na Husově náměstí v centru města]] [43] => Významnou majitelkou byla v osmnáctém století velkovévodkyně [[Anna Marie Františka Toskánská|Anna Marie Františka Terezie Toskánská]], která centru Hostivice vtiskla stavbou zámku a fary barokní ráz. [44] => [45] => Devatenácté století znamená především rozvoj dopravy. Hostivice se stává regionálním [[železnice|železničním]] uzlem mezi Prahou a Kladnem; [[Lánská koněspřežka|koněspřežná dráha]] z Brusky (dnešní [[Dejvice]]) do Vejhybky (dnes [[Kladno]]) a do [[Lány (okres Kladno)|Lán]], procházející územím obce, vznikla již roku 1830. Později se v Hostivici objevuje i [[lehký průmysl]] (jako první byla založena šroubárna). [46] => [47] => Ve dvacátém století se obec postupně rozvíjela v sídelní oblast Prahy. Rostl počet obyvatel a postupně se oslaboval zemědělský charakter území. Vznikla nová čtvrť ''Palouky'' při hranici s [[Ruzyně|Ruzyní]] a byly zastavěny další plochy. [48] => [49] => 5. května 1945 bylo v Hostivici zastaveno německou hlídkou u domu čp. 123 auto hasičů z Úhonic, kteří jeli na pomoc Praze během Pražského povstání. Zabiti byli Karel Holub, Václav Horák, František Varcabo z Úhonic a Jaroslav Korecký z Drahelčic. Událost připomíná pamětní deska umístěná v Tyršově ulici.{{Citace monografie|příjmení = Padevět|jméno = Jiří|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích|vydání = první|vydavatel = Academia|místo = Praha|rok = 2015|počet stran = 691|strany = 66|isbn = 978-80-200-2464-0}} [50] => [51] => Roku 1950 byly sloučeny obce Hostivice a Litovice,Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=565 Dostupné online.] čímž bylo uzavřeno územní formování dnešního celku. Od roku 1978 je obec městem. [52] => [53] => V současnosti{{Kdy?}} město prochází etapou rychlého růstu a [[urbanizace]]. Pokračuje rušení polí na území města a intenzivní výstavba rodinných domků. Hostivice slouží jako sídelní obec pro mnoho osob dojíždějících za prací do Prahy. [54] => [55] => === Územněsprávní začlenění === [56] => Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města (obce) v roce, kdy ke změně došlo: [57] => * 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[https://cisleithanien.webnode.cz/spravni-dejiny-predlitavska-1850-1918/ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918] [58] => * 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť [59] => * 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť [60] => * 1893 země česká, politický okres Kladno, soudní okres UnhošťVyhláška ministeria věcí vnitřních č. 130/1893 Sb. [61] => * 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[http://www.hartau.de/PBM/Protektorat.html Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren] [62] => * 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kladno, soudní okres UnhošťNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. [63] => * 1945 země česká, správní okres Kladno, soudní okres Unhošť{{Citace elektronického periodika |titul=Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb. |url=http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf |datum přístupu=28-09-2011 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110928133321/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf |datum archivace=28-09-2011 |nedostupné=ano }} [64] => * 1949 Pražský kraj, okres Praha-západ{{Citace elektronického periodika |titul=Vládní nařízení č. 3/1949 Sb. |url=http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf |datum přístupu=22-05-2011 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110522061727/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf |datum archivace=22-05-2011 |nedostupné=ano }} [65] => * 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ [66] => * 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice [67] => [68] => === Rok 1932 === [69] => V obci Hostivice ''(přísl. Jeneček, 2269 obyvatel)'' byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 366. (česky a německy) [70] => * Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katolický kostel, sbor dobrovolných hasičů, parní a vodní armatury, slévárna kovů, 3 cihelny, elektrárna, výroba hořčice, koželužna, 2 mlýny, výroba prádla, státní velkostatek. [71] => * Služby (výběr): 2 lékaři, biograf Sokol, cukrář, čalouník, drogerie, hodinář, 5 hostinců, 3 kapelníci, konsum Včela, železniční konsum, soustružník, městská spořitelna v Unhošti, spořitelní a záložní spolek pro Hostivice, stavební a spotřební družstvo, velkoobchod se střelivem, 2 vetešníci. [72] => [73] => V obci [[Litovice]] ''(přísl. Břve, Jeneček, 1812 obyvatel, telegrafní úřad, sbor dobrovolných hasičů, samostatná obec se později stala součástí Hostivic)'' byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 755. (česky a německy) autodílna, 3 autodopravci, cihelna, obchod s dobytkem, výroba dřevěného zboží, obchod s dřívím, holič, 7 hostinců, klempíř, 2 koláři, 3 krejčí, obchod s kůžemi, lakýrník, 2 malíři, 3 obuvníci, pekař, výroba umělé pemzy, 5 rolníků, řezbář, 4 řezníci, 13 obchodů se smíšeným zbožím, stavební družstvo Dělnický dům, 2 švadleny, 5 trafik, truhlář, obchod s uhlím, státní velkostatek, zámečník, zednický mistr. [74] => [75] => == Obyvatelstvo == [76] => [77] => === Počet obyvatel === [78] => Počet obyvatel je uváděn za Hostivice podle výsledků [[sčítání lidu]] včetně místních části, které k nim v konkrétní době patřily. Je patrné, že stejně jako v jiných menších městech Česka počet obyvatel v posledních letech roste.{{citace monografie|titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005|vydavatel = Český statistický úřad|rok = 2006|strany = 53–54|isbn = 80-250-1311-1|url = https://www.czso.cz/documents/10180/20538302/13n106cd1.pdf|svazek = I}}{{Citace elektronické monografie [79] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [80] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-1869-az-2015 [81] => | datum vydání = 2015-12-21 [82] => | datum přístupu = 2017-01-23 [83] => | vydavatel = Český statistický úřad [84] => }} V celé hostivické [[Aglomerace|aglomeraci]] žije necelých 9 tisíc obyvatel. [85] => [86] => {| class="wikitable" [87] => |+ Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu [88] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 [89] => |- [90] => | 1 661 || 2 009 || 2 267 || 2 291 || 2 564 || 2 802 || 4 248 || 4 113 || 4 327 || 4 157 || 4 310 || 4 021 || 4 586 || 8 224 [91] => |} [92] => [93] => {| class="wikitable" [94] => |+ Vývoj počtu domů za roky 1869 – 2011 [95] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 [96] => |- [97] => | 192 || 224 || 234 || 254 || 298 || 333 || 660 || 861 || 881 || 905 || 988 || 1 093 || 1 307 || 2 049
[98] => |} [99] => [100] => == Název == [101] => Místní jméno Hostivice, které znamenalo Hostivítovu ves, je původně jednotného čísla.[http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2093 Hostivice], Naše řeč, ročník 7 (1923), číslo 9, s. 281-282 Podle výkladu [[August Sedláček|Augusta Sedláčka]] jde o zpodstatnělý ženský tvar přivlastňovacího přídavného jména utvořeného z osobního jména Hostivít týmž způsobem jako v místních jménech jiných tvaru mužského ([[Bezděz]] z Bezděd, [[Bolelouc|Bolelúc]] z Bolelút a podobně) a znamená Hostivítova ves.[[August Sedláček]]: ''Místopisný slovník historický Království českého'', Praha, Bursík & Kohout, 1908. Strana 252 Redakce časopisu Naše řeč v roce 1921 označila tento výklad za zcela pravděpodobný a vlastně jediné možný, třebaže jde o ne právě častý případ zpodstatnění takového přivlastňovacího přídavného jména v rodě ženském a zpravidla se takto zpodstatňují tvary mužské ([[Boleslav]], [[Příbram]], [[Litomyšl]], [[Budeč]], které původně byly rodu mužského), zatímco ženské tvary přivlastňovacích přídavných jmen se obvykle udržují jen jako adjektiva, tj. v doprovodu příslušných podstatných jmen, jako jsou [[Kněževes]] (= knězova ves), [[Uhříněves]] (= Uhřínova ves), [[Nelahozeves]] (= Nelahodova ves) apod. [102] => [103] => Doložena jsou označení Hospřid z Hostivice (Arch. Č. 6, 407 z roku 1422); dvuor v Hostivici (t. 25, 227 z roku 1422); dvoru jeho v Hostivici, ješto slove Čeňkovský (t. 1, 543 z roku 1454); proti Oldřichovi Odúcovi z Hostivice (Desky 2, 322 z roku 1463); Žibřida z Jistebnice a na Hostivici (Arch. Č. 13, 9 z roku 1503); položen rok na den sv. Barbory v Hostivici (Hájek 214a) a jiné.[http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=1050 Hostivice], Naše řeč, ročník 5 (1921), číslo 4, s. 120-121 [104] => [105] => Pro původ názvu v jednotném čísle se vyjádřili i přední odborníci ve vědě o vlastních jménech, [[Vladimír Šmilauer]] a [[Antonín Tejnor]], vědecký pracovník ÚJČ a hostivický rodák. K domněnce, že jméno Hostivice vzniklo z názvu pražských poddaných (tedy jako množný tvar), dospěl [[Gelasius Dobner]] na základě mylného čtení listiny [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]], v níž jsou poddaní přesídlení do této oblasti z pražského podhradí při budování [[Malá Strana|Malé Strany]] nazýváni hostinci, nikoliv hostivci, jak četl Dobner.A. Křížková: „Jak je to správně? Ta Hostivice nebo ty Hostivice?“ In: [http://www.hostivice.eu/assets/File.ashx?id_org=4583&id_dokumenty=409879 Hostivický měsíčník 2/2007], únor 2007, str. 5 [106] => [107] => Tvarem se však jméno Hostivice podobá četným místním jménům odvozeným ode jmen osobních příponou -ice (pův. -ici) jako jména rodová nebo čelední, jako jsou [[Hostomice]], [[Hostovlice]], [[Hostětice]], [[Hostice]], [[Hostkovice]] apod., a tedy neodolalo jejich vlivu, a zároveň s původními tvary a vedle nich se tak odedávna (přinejmenším od 15. století) vyskytovaly i tvary množné: Hospřid z Hostivic (Arch. Č. 25, 420 z roku 1426), na dvuor v Hostivicích (t. 2, 457 a 461 z roku 1454), Aleš řečený Odúc a Anna manželé z Hostivic (t. 2, 477 z roku 1454), na vsech Klíčanech, Hostivicích a Tišiciech (t., 6, 578 z roku 1498) a j. Na rozdíl od místních jmen původu apelativního (Skalice, Sušice, Kamenice, Roudnice, Sedlice) anebo místních jmen spojených s názvy řek a potoků (Olešnice, Bystřice, Rokytnice, Kamenice) nebylo jméno Hostivice před tímto vlivem nijak chráněno. [108] => [109] => Spisek ''Brus jazyka českého'' z roku 1881 uvádí tuto obec jako druhý ze čtyř příkladů názvů, u nichž „jsme v rozpacích“ při volbě správného tvaru.''Brus jazyka českého, který sestavila kommisse širším sborem Matice České zřízená'', nakl. J. Otto, Praha, 1881Alena Polívková: ''Naše místní jména a jak jich užívat'', Euromedia Group, Praha, 2007, str. 26 (Jména typů Litoměřice a Roudnice) a str. 90 (heslo Hostivice) Kotyškův místopisný slovník z roku 1895 uvádí jako novodobý úzus množné číslo.[[Václav Kotyška]]: ''Úplný místopisný slovník království českého'', Bursík & Kohout, 1895 Podle jazykové poradny [[Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky|Ústavu pro jazyk český]] se jméno města správně používá jak v jednotném čísle ženského rodu (''ta'' Hostivice), tak v pomnožné variantě téhož rodu (''ty'' Hostivice).{{IJP|Hostivice}} V „často kladených otázkách“ poradna udává jméno Hostivice jako příklad jména s oběma možnými skloňováními.[http://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/porfaq.html#ice Na co se nás často ptáte. Cerekvice, Litoměřice a další -ice.] {{Wayback|url=http://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/porfaq.html |date=20130309081723 }} Ústav pro jazyk český ČAV Obě varianty uvádí jako rovnocenné rovněž publikace [[Alena Polívková|Aleny Polívkové]] ''Naše místní jména a jak jich užívat''. Lingvistka [[Anna Černá]] v roce 2016 v jazykovém koutku akademického časopisu [[Živa (časopis)|Živa]] jmenuje názvy Hostivice, Prčice a Trstenice jako příklady názvů, které mohou mít jak tvary čísla jednotného, tak množného, a název Hostivice používá dokonce jako označení tohoto typu: „jména ze skupiny Hostivice mohou mít tvary jednotného i množného čísla“. K tomu obecně připomíná, že „bývá obvyklé, že místní tradice jednu z možností výrazně upřednostňuje.“Anna Černá: [http://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/jazykovy-koutek-z-ceske-susice-do-moravskych-susic.pdf Z české Sušice do moravských Sušic aneb Zeměpisná jména na -ice], Jazykový koutek, Živa 6/2016, Academia onomastik [[Pavel Štěpán (onomastik)|Pavel Štěpán]] z ÚJČ AVČR v roce 2019 uváděl, že původní podoba je „ta Hostivice“, avšak dnes se už připouští i „ty Hostivice“, přičemž starousedlíci většinou říkají „ta Hostivice“, ostatní spíše „ty Hostivice“.[https://www.metro.cz/je-ta-florenc-nebo-ten-florenc-denik-metro-oslovil-onomastika-ptt-/region.aspx?c=A190117_154245_metro-region_jsk Je ta Florenc, nebo ten Florenc? Deník Metro oslovil onomastika], Metro.cz, 19. 1. 2019 [110] => [111] => Poté, co redakce Naší řeči v roce 1921 zmínila na základě Kotyškova místopisného slovníku jednotné číslo jako „tvar dnes snad už zaniklý“, podobně jako se množné číslo ujalo u názvu [[Teplice]], napsalo hostivické zastupitelstvo redakci Naší řeči přípis, že „lid domácí neříká jinak než »do Hostivice, v Hostivici« a jen cizinci a přistěhovalci že skloňují »do Hostivic, v Hostivicích«“. Redakce Naší řeči tak v roce 1923 uvedla, že „tím se situace úplně změnila“, protože u místních jmen redakce vždycky kladla váhu na to, jak se to jméno skloňuje v ústech domácího lidu, a že tedy „není ovšem proč hájiti tvaru pomnožného, když skloňování jednotné, »z Hostivice, v Hostivici«, je nejen lidové, ale i původní, přes novotvary pomnožné, v starší tradici zachované“. V reakci na to však redakce dostala naopak reakci jiného místního obyvatele, že se „mezi lidem nikdy neřekne »do Hostivice«, nýbrž vždycky jen »do Hostivic«“, a redakce se tak v roce 1926 opět vrátila k názoru, že „je-li v užívání dnes tvar pomnožný, náleží mu přednost, třeba není původní“.[http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2440 Hořelice, Hostivice], Naše řeč, ročník 10 (1926), číslo 10, s. 309-310 Sloupek [[Technet.cz|Technetu]] v roce 2019 také tvrdí, že „obyvatelé Hostivice většinou mluví o »těch Hostivicích« a stejně tak dobové materiály a zápisy pyrotechniků ''(ze 40. let 20. století)'' téměř výhradně používají množné číslo“.Jan Kužník, kpt. Zdeněk Horák: [https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/yperit-jed-bojovy-plyn-praha.A190913_101904_vojenstvi_kuz Na poli u Prahy byl bojový plyn yperit a další jedy. Dlouho se to nevědělo], Technet, idnes.cz, 26. 9. 2019 [112] => [113] => V souboru dopisů hostivického rodáka, zpěváka Františka Veselého hostivickému hostinskému Miroslavu Neradovi je obsažen též list z 12. dubna 1950, v němž Veselý, ve věku 86 let, reaguje na hostinského sdělení, že se u něj sešli „všichni hostinští a holiči z Velkých Hostivic“, tím, že je mu množné číslo pro místní jméno Hostivice proti mysli, a výčtem dokladů a dokumentů, kde je použito číslo jednotné. Shrnuje pak slovy: „Jak to je nyní se způsobem označování obce Hostivice, ovšem nevím, ale za svých mladých let, kdy jsem v Hostivici pobýval více nebo méně dlouho a stýkal se hojně s lidmi tam usedlými, neslyšel jsem nikdy jinak než: ten je z Hostivice‚ šel až k Hostivici, vidíme na Hostivici, mluvili o Hostivici, leží to v Hostivici, tedy vesměs jen v čísle jednotném. A bylo by věru škoda, kdyby tento způsob vyjadřování byl opuštěn, způsob, který lid v obci usedlý jistě podědil po svých předcích za mnohá a mnohá staletí. Stala-li se obec Hostivice – po připojení Litovic‚ Břvů, Jenečka „velkou“, proto není ještě zapotřebí, aby se přestěhovala z čísla jednotného do čísla množného. Podívejme se na obec Hořelice. Myslím, že se nemýlím; tato obec má svůj název též v jednotném čísle a že se tam mluví: jsem z Hořelice a nikoli: jsem z Hořelic, ačkoli hned vedle jsou Drahelčice, které mají své jméno v čísle množném.“[http://www.hostivickahistorie.cz/prameny/C2_Vesely.pdf František Veselý: Dopisy Miroslavu Neradovi], Prameny k hostivické historii, řada C: Vzpomínky, Svazek č. 2, hostivickahistorie.cz, Hostivice, červen 2014 Badatel hostivické historie Jiří Kučera uvádí, že co nahlédl do starých písemností vrchnostenského úřadu, používají se obě možnosti, i když asi převažuje „ta Hostivice“, a že záleželo asi na osobě pisatele a jeho místní znalosti. Osobně se Kučera kloní k tomu, že místně správnější je „ta“ Hostivice. Tato forma se podle něj používá i ve všech oficiálních písemnostech vyhotovovaných orgány města.[http://k213.cz/JOOMLA/485-archiv-467 Hostivice - ta, nebo ty?], K213, 6. 6. 2012 [114] => [115] => Dříve údaj o jednotně doporučeném tvaru uváděl ''Statistický lexikon obcí'', později (např. v roce 2005) však již u názvů žádné mluvnické údaje neuvádí. [[Český statistický úřad]] ve svém registru uvádí Hostivici ve skloňování v čísle jednotném.[http://apl.czso.cz/irso4/cisdet.jsp?b=22&hkodcis=43&textpol=hostivice&kodcis=43&kod=539244&ciselid=339715 Obec Hostivice Hostivice 539244 – Údaje o územní a evidenční jednotce], Registr sčítacích obvodů a budov, Český statistický úřad [116] => [117] => == Symboly města == [118] => Znakem města je červeno-modře polcený štít, v patě stříbrná kvádrovaná hradba s [[cimbuří]]m a modrým ozubeným kolem. Vpravo tři stříbrné podkovy (2, 1), vlevo zlatá do oblouku vztyčená větev [[Réva vinná|vinné révy]] se třemi listy. [119] => [120] => Městu byla udělena rovněž vlajka, která je ze znaku odvozena. [121] => [122] => Výklad symbolů podle oficiálního webového serveru města: Červené pole [[heraldika|heraldicky]] vpravo (z pohledu pozorovatele vlevo) se třemi stříbrnými podkovami znamená vlastní Hostivice, vychází z erbu [[vladyka|vladyky]] Jindřicha z Hostivice a ze [[Semčice|Semčic]], který zde vlastnil [[majetek]] v roce 1496. Modré pole s větví vinné révy připomíná [[Litovice]] a odkazuje na erb Řehníka z Litovic (prvního známého majitele Litovic) a rod [[Dražicové|Dražiců]]. Stříbrná zeď symbolizuje městský [[status]] (žádná ves tvořící dnešní město nebyla nikdy opevněna), pět [[stínka|stínek]] naznačuje pět městských částí (v době schválení Hostivice I, Hostivice II-Litovice, Hostivice III-Jeneček, Hostivice IV-Břve a Hostivice V-Palouky). Modré ozubené kolo připomíná průmyslovou výrobu a novodobý rozvoj obce a posléze i města. [123] => [124] => == Části obce == [125] => Pět [[stínka|stínek]] ve znaku města údajně symbolizuje pět částí: Hostivice I, Hostivice II-Litovice, Hostivice III-[[Jeneček]], Hostivice IV-[[Břve]] a Hostivice V-Palouky. [126] => [127] => Aktuálně se město Hostivice skládá [128] => * ze dvou [[část obce|evidenčních částí]] (Hostivice, Břve) [129] => * ze dvou [[katastrální území|katastrálních území]] (Hostivice, Litovice) [130] => * ze čtyř [[základní sídelní jednotka|základních sídelních jednotek]]: [131] => ** Hostivice (v k. ú. Hostivice a v evidenční části Hostivice) [132] => ** Průmyslová zóna Hostivice (v k. ú. Hostivice a v evidenční části Hostivice) [133] => ** [[Litovice]] (v k. ú. Litovice a v evidenční části Hostivice) [134] => ** [[Břve]] (v k. ú. Litovice a v evidenční části Břve) [135] => [136] => Evidenční část Hostivice má jeden malý přesah a dvě malé exklávy na území ZSJ Břve (všechny tři dohromady jsou označeny jako díl 2 základní sídelní jednotky Břve). [137] => * pás okraje lesa přilehlý k sídlišťátku Na Pískách, s domy Břevská čp. 559 a Komenského čp. 534 [138] => * parcelu st. 401, na níž podle RÚIAN stojí dům s adresou U Sušičky 673, který však nestojí u ulice U Sušičky, ale u ulice Břevská [139] => * parcelu st. 62, na níž stojí hospodářské budovy bez čp. vedle domu Pod Rybníkem čp. 1073 [140] => [141] => Evidenční část Břve má malou exklávu v katastrálním území Hostivice, označenou jako díl 2 základní sídelní jednotky Hostivice. Jedná se o dvojici parcel 158/1 (na níž je evidovaná adresa již neexistujícího domu Za Krahulovem čp. 1125 mezi ulicemi Za Krahulovem, Lipová a Okrajová, v katastrální mapě je označená jako výběh) a 159 (v RÚIAN označená jako ulice Za Krahulovem). [142] => [143] => Kromě jmen na mapách se používají i další místní názvy. Například [144] => * ''Fluska'' je partie kolem Litovického potoka za zámkem [145] => * ''Nouzov'' označuje malou čtvrť u železničního viaduktu po levé straně, vjíždíme-li do města od Prahy [146] => * ''Zámeček'' je místní označení hostivického zámku [147] => * ''Litovčák'', ''Břevčák'' jsou místní běžné zkratky pro Litovický rybník a Břevský rybník [148] => * ''Mlejn'' většinou označuje budovu bývalého mlýna na západním konci nádraží. Peterkův mlýn označený na mapách je spíše ''Peterkáč''. [149] => [150] => == Památky a významné objekty == [151] => [[Hostivice (zámek)|Zámek Hostivice]] vznikl přestavbou staršího raně [[baroko|barokního]] zámečku z let 1689–1697 v letech 1734–1736 podle projektu [[Václav Špaček|Václava Špačka]]. Panoramatická [[freska]] bitvy na Bílé hoře je od [[Karel Josef Moravini|Karla Josefa Moraviniho]]. Slouží jako sídlo [[Městský národní výbor|městského národního výboru]] resp. [[Městský úřad|městského úřadu]] a konají se v něm různé kulturní akce.Podrobnější popis historie zámku z pera Aleny Kučerové a Jiřího Kučery lze nalézt na [http://www.hostivice.cz/mesto.php?page=zamek&s=pamatky městském webu] {{Wayback|url=http://www.hostivice.cz/mesto.php?page=zamek&s=pamatky |date=20070927051057 }}. Před zámkem stojí 9 metrů vysoký pískovcový mariánský sloup z roku 1734. Čtyřhranný sloup s mariánským [[reliéf (sochařství)|reliéfem]] obklopují sochy svatých [[Svatý Vavřinec|Vavřince]],[[Kateřina Alexandrijská|Kateřiny]], [[Svatý Florián|Floriána]] a [[Svatý Vít|Víta]]. [152] => [153] => Jednolodní ''[[Kostel svatého Jakuba (Hostivice)|kostel sv. Jakuba Většího]]'' pochází z 13. století. Kněžiště je [[gotika|gotické]], chrámová loď a [[mobiliář]] má převážně barokní charakter. Ke kostelu náleží [[Fara (Hostivice)|barokní fara]] z let 1734–1736. Gotická dřevěná soška ve stylu krásných madon, tzv. ''Hostivická [[madona]]'', je přítomna v kopii – originál je pro větší bezpečnost uložen jinde.Více o historii kostela z pera již zesnulého bývalého ředitele hostivické školy Aloise Saifrta si lze přečíst [http://farnost.hostivice.cz/historie.html na stránkách farnosti] {{Wayback|url=http://farnost.hostivice.cz/historie.html |date=20060206143804 }} [154] => [155] => ''[[Litovická tvrz]]'' je gotický objekt původem ze 13. století, ovšem vícekrát přestavovaný. Je ve špatném technickém stavu a není využíván.{{Citace elektronického periodika |titul=Podrobnější popis historie tvrze od Jiřího Kučery se nalézá na městském webu. |url=http://www.hostivice.cz/mesto.php?page=tvrz&s=pamatky |datum přístupu=2005-10-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070927051103/http://www.hostivice.cz/mesto.php?page=tvrz&s=pamatky |datum archivace=2007-09-27 |nedostupné=ano }} [156] => [157] => Na území města se nachází i řada hodnotných barokních kaplí ''[[Poutní cesta od pražské Lorety do Hájku|poutní cesty]]'' spojující klášter v [[Červený Újezd (okres Praha-západ)|Hájku]] a [[Strahov (Praha)|Strahov]], jejichž architektem byl [[Jan Ferdinand Schor|Jan Schor]] (1686–1787). Několik z nich bylo díky úsilí místních nadšenců zachráněno, jiné byly během 20. století zničeny nebo zchátraly. [158] => [159] => Kromě těchto významnějších památek je v Hostivici i řada dalších zajímavých objektů místního významu, které nemají památkový status. [160] => [161] => [[Soubor:Hostivice-husitsky kostel.jpg|náhled|Modlitebna [[Církev československá husitská|československé husitské církve]] v ulici „K nádraží“]] [162] => [163] => == Politika == [164] => {{Aktualizovat}} [165] => Po listopadu 1989 většinou vládly městské rady vedené ČSSD nebo KDU-ČSL. To se změnilo v roce 2002, kdy se vytvořila rada tvořená koalicí subjektů ''Hostivice 2006'', ''ODS'' a ''US-DEU''. Ve volbách 2006 jednoznačně zvítězila ''ODS''. Zajímavostí voleb 2006 je posun kandidáta ''ČSSD'', [[David Rath|MUDr. Davida Ratha]], ze spodních pozic kandidátky na první místo díky preferenčním hlasům. [166] => [167] => {| class="wikitable" [168] => |+ Výsledky voleb do městského zastupitelstva v roce 2014 [169] => ! Kandidátní listina || zastupitelů || procent [170] => |- [171] => | Středočeši2012.cz || 7 || 36,33 % [172] => |- [173] => | Hostivice 2006 || 3 || 16,33 % [174] => |- [175] => | ANO 2011 || 3 || 14,64 % [176] => |- [177] => | TOP 09 || 2 || 14,54 % [178] => |- [179] => | Komunistická strana Čech a Moravy || 1 || 6,05 % [180] => |- [181] => | Česká strana sociálně demokratická || 1 || 5,15 % [182] => |- [183] => ! celkem || 17 || 100,0 % [184] => |} [185] => [186] => {| class="wikitable" [187] => |+Volby do PS PČR v roce 2006 v Hostivici [188] => ! Strana či koalice || hlasů || procent [189] => |- [190] => | Občanská demokratická strana || 1553 || 49,70 % [191] => |- [192] => | Česká strana sociálně demokratická || 635 || 20,32 % [193] => |- [194] => | Komunistická strana Čech a Moravy || 345 || 11,04 % [195] => |- [196] => | Strana zelených || 232 || 7,42 % [197] => |- [198] => | KDU-ČSL || 195 || 6,24 % [199] => |- [200] => | SNK Evropští demokraté || 80 || 2,56 % [201] => |- [202] => | Nez.demokraté || 30 || 0,96 % [203] => |- [204] => | ostatní strany a koalice || 55 || 1,76 % [205] => |- [206] => ! celkem || 3125 || 100,0 % [207] => |} [208] => Volební účast v roce 2006 byla 70,65 %. [209] => [210] => == Společnost a kultura == [211] => Ve městě působí řada společenských a zájmových organizací. Pořádají se kulturní a jiné společenské akce. Poté, co vyhořel ''Dělnický dům'', postrádá město dostatečně velký sál pro pořádání kulturních a společenských akcí. [212] => [213] => K aktivním organizacím patří například Český svaz ochránců přírody Hostivice (ochrana a poznání přírody), Český svaz chovatelů Hostivice, Římskokatolická farnost Hostivice (koncerty vážné hudby v kostele) nebo místní mateřská škola (akce pro děti). [214] => [215] => == Osobnosti == [216] => * [[František Xaver Franc]] (1838–1910), botanik a archeolog [217] => * [[Josef Šafařík (salesián)|Josef Šafařík]] (1906–1987), salesiánský misionář v Peru [218] => * [[František Josef Pelz]] (1848–1922), autor sokolské hymny; dlouho zde působil a posléze i zemřel. Jeho pamětní deska je umístěna na náměstí na budově bývalé školy. [219] => * [[Ctibor Votrubec]] (1925–1997), geograf, geolog a afrikanista; bydlel zde [220] => * [[David Rath]] (* 1965), bývalý politik [221] => * [[Ota Váňa]] (* 1971), kytarista české rockové skupiny Kabát [222] => [223] => == Školství == [224] => Ve městě funguje základní škola, mateřská škola, gymnázium a malotřídní základní škola pro děti se speciálními potřebami. [225] => [226] => Od roku 2004 působí ve městě zařízení [[Fond ohrožených dětí|Fondu ohrožených dětí]] ''Klokánek''. [227] => [228] => == Hospodářství == [229] => Na území města převažuje drobný průmysl, služby a zemědělství. Nesídlí zde žádné velké firmy, obyvatelé spíše dojíždějí za prací do Prahy nebo i do Kladna. [230] => [231] => Od poloviny roku 1928 do 40. let 20. století se v severozápadní části Litovic poblíž Jenečku nacházela lindbetonka – továrna na výrobu stavebních hmot, založená z iniciativy [[Václav Maria Havel|V. M. Havla]]. Postavenou pec a jámu pro těžbu cihlářské hlíny otevřel autor technologického postupu [[Erik Ivar Lindmann|ing. Lindmann]] ze Stockholmu. Výrobky lindbetonky byly použity mimo jiné při výstavbě [[Vilová kolonie na Barrandově|vilové čtvrti na Barrandově]] v Praze.Jiří Kučera: Hostivická historie. Hostivický měsíčník 11/2018. Citace: Mé vzpomínky. Václav M. Havel, Knihovna Václava Havla, Praha, 2018. [cit. 2019-06-06]. [http://www.hostivickahistorie.cz/hm/hm_2018_11.html Dostupné online]. [232] => [233] => === Obchod a služby === [234] => [[Soubor:2017-06-04 Hostivice aerial view.jpg|náhled|Letecký pohled]] [235] => Na náměstí se nachází pobočka [[Česká spořitelna|České spořitelny]]. V blízkosti náměstí byla vybudovaná prodejna [[Lidl]], která vznikla na místě bývalé [[mlékárna|mlékárny]]. V západní části obce vznikl nově postavený supermarket Penny, který převzal prodejní plochu po diskontu Plus, a textilní obchod Kik. V září 2012 vznikl v části Jeneček hypermarket Tesco, v roce 2018 zde byla v centru obce otevřena prodejna Iceland na místě starší samoobsluhy ze sedmdesátých let 20. století, tu roku 2022 vystřídala drogerie [[Rossmann]]. [236] => [237] => Také se zde nacházel velký obchod s potřebami pro malé děti Malvík, v současné době jej nahradil jiný řetězec s podobným sortimentem. [238] => [239] => Ve městě jsou v provozu dvě vietnamské potravinové samoobsluhy, český market Litovka v části Litovice a na náměstí je obchod s farmářskými výrobky. V blízkosti města se východním směrem nachází několik pražských obchodních center. [240] => [241] => Díky navyšování počtu obyvatel dochází k prudkému rozvoji výstavby jednotlivých obchodů v Hostivici i okolí, hlavně pak podél starší silnice z Prahy na Karlovy Vary, kde se bude stavět i Centrum Hostivice.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.centrumhostivice.cz/ |datum přístupu=2014-09-19 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140924062329/http://centrumhostivice.cz/ |datum archivace=2014-09-24 }} [242] => [243] => == Doprava == [244] => [[Soubor:Honstivice-nadrazi.jpg|náhled|Nádraží v Hostivicích v době před rekonstrukcí v letech 2010–2011]] [245] => [[Soubor:Praha, Řepy, rybník u Podrazského mlýna.JPG|náhled|Cesta z Hostivice do Řep, částečně značena jako cyklostezka]] [246] => [247] => V Hostivici se nachází nádraží vzniklé roku se 1863 stavbou [[Buštěhradská dráha|Buštěhradské dráhy]] v trase bývalé [[Lánská koněspřežka|koněspřežky]] (dnes frekventovaná [[Železniční trať Praha - Rakovník|trať 120]] [[Praha Masarykovo nádraží]] – [[Kladno (nádraží)|Kladno]] – [[Rakovník (nádraží)|Rakovník]]; v Hostivici zastavují všechny vlaky včetně rychlíků). [[Železniční trať Praha-Smíchov – Hostivice|Praha-Smíchov – Hostivice]] spojuje Hostivici se [[Praha-Smíchov (nádraží)|Prahou-Smíchovem]], [[železniční trať Rudná u Prahy – Hostivice|trať Rudná u Prahy – Hostivice]] s [[Rudná (okres Praha-západ)|Rudnou u Prahy]]. V polovině 20. století byla Hostivice spojena také se starší tratí Praha – Rudná – [[Podlešín (nádraží)|Podlešín]]; úsek Hostivice – [[Středokluky (nádraží)|Středokluky]] byl v roce 1966 přeložen, v letech 1993–2006 zcela bez provozu, od 31. března 2007 slouží zrekonstruovaná trať nejen nákladní, ale i pravidelné osobní dopravě, dříve na této trati jezdil o víkendech cyklovlak, později jej nahradil Cyklohráček. Taktéž je na trati v provozu linka S54, která byla zavedena v prosinci 2015 na trase Hostivice – Středokluky a byla na ní vystavěna zastávka Dobrovíz-Amazon. Na přelomu let 2010/2011 prošla staniční budova hostivického nádraží několikaměsíční rekonstrukcí. S platností od 1. ledna 2011 byla rozšířena plná integrace na železniční trati č. 122 v úseku Hostivice – Rudná u Prahy. Plná integrace znamená, že ve vlaku platí nejenom předplatní jízdní doklady PID, ale i přestupní jízdenky PID pro jednotlivou jízdu. Na území města proběhla výstavba dvou železničních zastávek ([[Hostivice-Sadová]] a [[Hostivice-U Hřbitova]]). Další vývoj železniční dopravy na území města Hostivice má spočívat ve výstavbě rychlodráhy Praha – Kladno, která pravděpodobně přinese zastávku Hostivice-Jeneček. [248] => [[Soubor:Hostivice-Autobusova zastavka.jpg|náhled|160px|Autobusová zastávka Hostivice]] [249] => [250] => Na území města zasahuje část [[Pražský okruh|Pražského okruhu]], který se zde kříží se začínající [[dálnice D6|dálnicí D6]] ([[Evropská silnice E48|silniční tah E48]]) Prahy na [[Karlovy Vary]]. [251] => [252] => Souběžně s touto silnicí vede [[silnice II/606]] (dočasně, dokud neproběhne převod z ŘSD na kraj značená jako I/6J). [253] => [254] => Silnice III. třídy na území města jsou: [255] => * III/0054 od Sobína (Komenského ulice) [256] => * III/0056 (Sobín) – Břve – Červený Újezd [257] => * III/00513 Chýně – Litovice [258] => * III/00518 Chýně – Litovice – II/606 [259] => * III/0064 (Litovická ulice) [260] => * III/0065 (ulice Sportovců) [261] => [262] => Silnice II/606, vedená ulicí Československé armády, tvoří dopravní páteř Hostivice. V roce 2010 kapacitně nedostačující a silnici částečně odlehčilo právě vybudování části [[dálnice D6]] vedoucí stejným směrem severně od Hostivice. Protože v minulosti na hostivickém území došlo k závažným dopravním nehodám, byla na území města rychlost omezena na 40 km/h. Zmíněné omezení vzalo zasvé po otevření dálnice D6. [263] => [264] => Po silnici je město spojeno Prahou a oblastí na západ od ní autobusovou dopravou, a sice již od 12. 11. 1994, tedy od zahájení provozu metra v úseku Nové Butovice – Zličín, kdy došlo k pokrytí linkou č. 357 (Zličín – Hostivice, Staré Litovice) . Na území města zajíždí několik linek [[Pražská integrovaná doprava|Pražské integrované dopravy]], konkrétně linky č. 306, 336, 365 (od 15. 12. 2019), 386 a 347. První čtyři zmíněné linky provozuje [[ČSAD Kladno]], poslední linku [[Dopravní podnik hl. m. Prahy|Dopravní podnik Praha]]. Autobusové spoje zajíždějí v Praze ke stanicím metra Zličín a Nemocnice Motol. Od 11. 12. 2006 spojuje Hostivici s Prahou také jeden pár nočních spojů, které zajišťuje ČSAD Kladno a linka je v systému Pražské integrované dopravy vedena pod číslem 957. V nedávné minulosti jsme se na území města mohli také setkat s provozem linek č. 319, 357, 358 a 457. Posláním linky č. 319 v trase Hostivice, nádraží – Jeneč – Středokluky – Letiště Ruzyně bylo nahrazovat dopravu na tč. zastavené osobní dopravě na části železniční trati č. 121 v úseku Hostivice – Středokluky. Linka č. 357 v trase Zličín – Hostivice, Staré Litovice byla nejprve páteřní linkou, po zavedení ostatních linek začala plnit pouze funkci doplňkovou, později v provozu jen ve špičkách pracovního dne a později úplně zrušena. Linka plnila také funkci školního spoje, kdy byl jeden pár spojů prodloužen o úsek Hostivice, Staré [[Litovice]] – [[Chýně]]. Po kratičké období počátkem 21. století dostal školní autobus samostatné číslo linky, a sice 457. Číselnou řadu 400 proto, že se podle pravidel provozování PID jednalo o linku, která začínala a končila ve vnějším tarifním pásmu. V minulosti se Hostivic dotýkal i provoz autobusové linky č. 358 v trase Zličín – [[Sobín]] – Chýně, která byla vedena přes část Hostivice-Břve. Později byla linka zrušena, přičemž obsluhu části Hostivice-Břve převzala linka č. 347, vedená v trase [[Zličín]] – Chýně – Hostivice-Břve – Hostivice – Vypich – Motol. Další rozvoj linek PID se plánuje spolu se spuštěním integrace Rakovnicka a okolí (v první etapě v prosinci 2019 nahradí linky Středočeské integrované dopravy A32, B81, B82, B85 a dvě linky dopravců Anexia a ČSAD Slaný, spojující Prahu 6 s vesnicemi směrem na Rakovník a Nové Strašecí). [265] => [266] => Od 15. prosince 2019 je Hostivice v souvislosti se změnami na Rakovnicku plně integrovaná v rámci systému PID. [267] => [268] => Obsluhu zajišťují autobusové linky 306 (Kladno – Jeneč – Hostivice – Praha, Zličín), 336 (Hostivice, Ve Vilkách – Praha, Zličín), 365 (Stochov – Jeneč – Hostivice – Praha, Motol), 386 (Kladno – Bratronice – Unhošť – Hostivice – Praha, Zličín), 347 (Praha, Zličín – Chýně – Hostivice, Nádraží – Praha, Motol) a noční linka 957 (Hostivice, Ve Vilkách– Praha, Zličín – Praha, Sídl. Řepy). [269] => [270] => Linka 347 byla od 15. prosince 2019 ve směru do Motola ukončena na nádraží v Hostivici, s výjimkou dvou spojů tam a jednoho zpět v pracovní dny, které byly zachovány z důvodu lepší dostupnosti k Nemocnici Motol. [271] => [272] => S městem na severu sousedí areál [[Letiště Václava Havla Praha|letiště Praha-Ruzyně]], které představuje pro místní obyvatele na jednu stranu dopravní spojení a pracovní příležitost, ale na druhou stranu město omezuje v rozvoji a příležitostně i zatěžuje hlukem nízko letících letadel. Hlavní přistávací a rozjezdové směry letiště však v současnosti nemíří nad Hostivici. [273] => [274] => Pěší turistiky do přírody je omezena na pozůstatky [[Poutní cesta od pražské Lorety do Hájku|poutní cesty do Hájku]] ve směru na západ (tedy ke křivoklátským lesům) a starou pěší cestu do [[Řepy|Řep]]. Do [[Sobín]]a vede cyklostezka a s Břvemi a dalšími oblastmi jižně od Hostivice je obec spojena cestami v lesích. [275] => [276] => == Sport == [277] => Hlavní sportovní organizací je TJ Sokol Hostivice. V Hostivici jsou dostupné například sporty fotbal, volejbal, atletika, šachy nebo tenis. Potřebám sportovců slouží mimo jiné [[sokolovna]] v Hostivici, krytá hala v těsném sousedství sokolovny a stadión v Litovicích. Své sportovní zázemí má i nově postavená škola. Dne 1. září 2007 bylo otevřeno vital studio GREP. V části Břve funguje Sporthotel, jehož součástí je i víceučelová hala pro různé sporty. [278] => [279] => == Příroda == [280] => [281] => === Hydrologie === [282] => Na území města se nachází soustava rybníků i s okolím chráněná jakožto přírodní památka [[Hostivické rybníky]] (''Litovický rybník'', ''Břevský rybník'', ''Kala''). Dnes nejsou vytvořeny dobré podmínky k jejich rekreačnímu využití (nízká čistota vody, chybějící zázemí). Retenční a odkalovací nádrž hostivické čističky vody v Paloukách, zvaná ''Strnad'', bývá občas využívána k [[windsurfing]]u. I zde jsou problémy s kvalitou vody. [283] => [284] => Hlavním vodním tokem je [[Litovický potok]], který po opuštění území města protéká jako [[Šárecký potok]] Prahou a vlévá se do [[Vltava|Vltavy]]. V centru města se do tohoto potoka vlévá malý [[Jenečský potok]], dnes zčásti vedený v [[beton]]ovém zakrytém korytě. Na tomto potoce je drobný rybníček umístěný v severní části Jenečka. [285] => [286] => === Porost === [287] => [[Soubor:Hostivice, park.JPG|náhled|Hostivický park v Nouzově, nedaleko od hranice s Prahou]] [288] => Na území mezi Břvemi, Litovicemi a Hostivicí v sousedství zmíněných rybníků se nachází les zvaný ''Bažantnice'' (a ''Stromečky'' v té části, jež nebyla bažantnicí), obsahující mimo jiné [[mokřad]]y, jež jsou významným [[hnízdiště]]m ptactva. Proto je zde vyhlášeno chráněné přírodní území [[Hostivické rybníky]] (celková rozloha 112,87 ha, vyhlášeno roku 1996), zahrnující jak samotné rybníky a mokřady, tak i přilehlé druhotné lesní porosty. [289] => [290] => Blízké okolí Hostivice trpí nedostatkem lesů, a tak je tento lesík jednou z mála příležitostí k vycházkám v zeleni pro obyvatele. Kromě něho se zde nachází již jen rozlehlý dnes zpustlý třešňový sad ''Třešňovka'' nad hostivickým nádražím. [291] => [292] => [[Památný strom v Česku|Památnými stromy]] na území města jsou [[lípa malolistá]] v Jiráskově ulici a dvojice lip malolistých před vchodem do areálu kostela. [293] => [294] => == Odkazy == [295] => [296] => === Reference === [297] => [298] => [299] => === Literatura === [300] => * {{Citace monografie [301] => | příjmení = Podlaha [302] => | jméno = Antonín [303] => | odkaz na autora = Antonín Podlaha [304] => | titul = Posvátná místa království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém : díl 5. [305] => | vydavatel = Dědictví sv. Jana Nepomuckého [306] => | místo = Praha [307] => | rok = 1911 [308] => | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:4327b100-57fd-11dd-bb4b-000d606f5dc6?page=uuid:30468c70-580a-11dd-8417-000d606f5dc6 [309] => | kapitola = Hostivice, fara [310] => | stránky = 30-36 [311] => | url kapitoly = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:4327b100-57fd-11dd-bb4b-000d606f5dc6?page=uuid:effd6de0-580f-11dd-b115-000d606f5dc6 [312] => }} [313] => [314] => === Externí odkazy === [315] => * {{Commonscat|Hostivice}} [316] => * {{Wikislovník|heslo=Hostivice}} [317] => * {{RÚIAN}} [318] => * [http://www.hostivice.cz/ Oficiální webová stránka města. ] Tamtéž se nalézá archiv periodika ''Hostivický měsíčník''. [319] => * [http://www.czso.cz/lexikon/mos2003.nsf/mos?openform&:539244 ČSÚ – statistické údaje obce Hostivice] [320] => * [http://www.citytrans.info CITYTRANS CZ - informace o městské a příměstské dopravě] [321] => [322] => {{Části české obce}} [323] => {{Okres Praha-západ}} [324] => {{Autoritní data}} [325] => {{Portály|Česko|Geografie}} [326] => [327] => [[Kategorie:Hostivice| ]] [328] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [329] => [[Kategorie:Obce v okrese Praha-západ]] [330] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [331] => [[Kategorie:Sídla v Pražské plošině]] [332] => [[Kategorie:Města v okrese Praha-západ]] [] => )
good wiki

Hostivice

Hostivice je město v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji. Leží na silnici spojující Prahu a Karlovy Vary, při západní hranici Prahy, centrem ve vzdálenosti asi 4 km od ní.

More about us

About

Město se pyšní krásnými přírodními scenériemi v okolí a nabízí příležitosti pro různé volnočasové aktivity, jako je turistika a cyklistika, což přispívá k zdravému životnímu stylu jeho obyvatel. Historie Hostivice sahá až do středověku, což se odráží v architektuře a historických památkách, které si město zachovalo. Tyto informace o minulosti přispívají k městské identitě a vytvářejí silný pocit sounáležitosti mezi obyvateli. Město dnes spojuje tradici s moderním životem a vytváří tak příznivé prostředí pro růst a rozvoj. Hostivice je také městem s aktivním kulturním životem, kde se konají různé akce, festivaly a trhy, které přinášejí místním obyvatelům i návštěvníkům radost a příležitosti k setkání. Komunita je zde soudržná a lidé si vzájemně pomáhají, což posiluje mezilidské vztahy a vytváří přátelskou atmosféru. Díky strategické poloze nedaleko hlavního města Prahy mají obyvatelé Hostivice výhodu přístupu k široké škále služeb a pracovních příležitostí, přičemž si užívají klidnějšího životního stylu na okraji velkoměsta. Hostivice tak představuje ideální místo pro ty, kteří chtějí spojit výhody městského života se všemi přednostmi venkovského prostředí.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Litovice','Břve','David Rath','Jeneček','Přemysl Otakar II.','dálnice D6','stínka','Malá Strana','Kostel svatého Jakuba (Hostivice)','Poutní cesta od pražské Lorety do Hájku','Karlovy Vary','Lánská koněspřežka'

Břve

Jeneček

Litovice

Stínka